27 Co 3/2025

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Chmelíka, Ph.D., a soudců Mgr. Pavla Hradeckého a JUDr. Martina Tomka ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČ IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované o zaplacení částky 34 193 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 25. 4. 2024, č. j. 5 C 262/2023-30,

I. Rozsudek okresního soudu se v odvoláním napadeném výroku II mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 3 853 Kč s úrokem ve výši 27, 28 % ročně od , datum, do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení a dále částky 1 948 Kč, 300 Kč, 1 497 Kč a 1 395 Kč, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady řízení před okresním soudem 3 546 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady odvolacího řízení 3 178 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce.

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem uložil žalované povinnost zaplatit žalobci 25 200 Kč s příslušenstvím do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I), ve zbývající části žalobu zamítl (výrok II) a žalované uložil povinnost nahradit žalobci náklady řízení 1 773 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce (výrok III).

2. V odůvodnění rozsudku okresní soud uvedl, že žalobce se podanou žalobou domáhal po žalované zaplacení částky 29 053 Kč s příslušenstvím a částek 1 948 Kč, 300 Kč, 1 497 Kč a 1 395 Kč z titulu uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru. V žalobě uvedl, že na základě uzavřené smlouvy poskytl žalované peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč, přičemž žalovaná se zavázala, že zapůjčenou částku včetně úrokového navýšení, celkem tedy 46 000 Kč, zaplatí žalobci v pravidelných čtyřiceti měsíčních splátkách po 1 150 Kč. Žalovaná úvěr řádně a včas nesplácela, proto ke dni , datum, došlo k zesplatnění úvěru.

3. Okresní soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání, přičemž svá skutková zjištění učinil z listinných důkazů, které žalobce předložil k prokázání svých skutkových tvrzení.

4. Po stránce právní okresní soud věc posoudil dle ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.z.) a příslušných ustanovení zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen z.s.ú.).

5. Okresní soud předně konstatoval, že žalobce řádně posoudil úvěruschopnost žalované, která dosahovala měsíčního příjmu ve výši cca 30 000 Kč a její výdaje činily přibližně 15 000 Kč měsíčně.

6. Z provedeného dokazování pak podle okresního soudu vyplynulo, že žalobce za jistinu, která byla žalované vyplacena v částce 27 500 Kč, požadoval zaplacení částky 46 000 Kč, přičemž tento „poplatek“ za poskytnutí úvěru (okresním soudem zřejmě míněný rozdíl částky 46 000 Kč a 27 500 Kč) činí 67 % z poskytnuté jistiny. Takovéto ujednání je dle okresního soudu nepochybně v rozporu s ust. § 1813 věty prvé o.z., neboť jde o ujednání, které je nesouladné s požadavkem přiměřenosti a zakládá významnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran v neprospěch spotřebitele, tedy žalované. K této skutečnosti je soud ve smyslu ust. § 588 věty prvé o.z. povinen přihlédnout i bez návrhu, neboť jde o posouzení platnosti právního jednání, zjevně se příčícího dobrým mravům či odporujícímu zákonu a narušujícímu veřejný pořádek. Podle přesvědčení okresního soudu tudíž ujednání o poplatku za poskytnutí úvěru ve výši dosahující 67 % jistiny úvěru je pro nepřiměřenost výše tohoto poplatku ujednáním zjevně se příčícím dobrým mravům. Toto ujednání lze proto posoudit jako ujednání absolutně neplatné.

7. Pro případ prodlení se splácením úvěru žalobce dále požadoval zaplacení různých smluvních pokut, čímž dále násobil negativní důsledky nezaplacení dluhu pro žalovanou. Takové ujednání opět okresní soud v souladu s ust. § 588 o.z. považoval za neplatné, když žalobce nejednal ve smluvním vztahu se žalovanou poctivě. Naopak zneužil svého postavení a jednal v rozporu se základními zásadami na ochranu spotřebitele. I tato část právního jednání je proto absolutně neplatná. Okresní soud tudíž žalobu zamítl i co do zaplacení smluvních pokut.

8. Protože v řízení bylo prokázáno, že žalované byla na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru poskytnuta částka 27 500 Kč a ta na úvěr uhradila 2 300 Kč, okresní soud žalobě vyhověl stran rozdílu těchto částek, tedy co do zaplacení 25 200 Kč spolu se sjednaným úrokem a úrokem z prodlení.

9. O nákladech řízení okresní soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., tedy podle poměru úspěchu a neúspěchu účastníků v řízení a žalované uložil povinnost nahradit žalobci poměrnou část žalobcem vynaložených nákladů řízení.

10. Proti rozsudku, a to pouze do výroku II a závislého nákladového výroku III, podal včas odvolání žalobce.

11. Okresnímu soudu vytýkal, že na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a věc i nesprávně právně posoudil. Okresní soud předně nikterak neobjasnil, jak dospěl k závěru, že celkové náklady spotřebitelského úvěru činí nepřiměřených 67 % jistiny, když je zjevné, že RPSN činí v tomto případě 39,2 %, nikoliv 67 %, a toto nastavení (RPSN 39,2 % a smluvní úrok 27,28 % p.a.) není jistě v rozporu s dobrými mravy. Výše smluvních úroků a RPSN je zcela v souladu se zákonnými požadavky a odpovídá i databázi časových řad ARAD. Z nich plyne, že v době poskytnutí úvěru žalované činila maximální výše úroku u úvěrů poskytnutých bankami domácnostem 23,60 %. Žalobcem požadovaná výše úroku 27,28 % ročně je tudíž zcela v souladu s dobrými mravy a představuje legitimní odměnu žalobce reflektující skutečnost, že poskytování úvěru je činností spojenou s vyšší mírou rizika finanční ztráty na straně žalobce jako poskytovatele. Tento závěr se ostatně podává i z judikatury Nejvyššího soudu ČR.

12. Protože okresní soud své úvahy nijak blížeji neodůvodňuje, lze konstatovat, že rozsudek okresního soudu ve svém odůvodnění nedostál požadavkům na srozumitelnost a přezkoumatelnost. Žalobce proto navrhl, aby odvolací soud v napadeném výroku II rozsudek okresního soudu buď zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení, případně jej změnil a žalobě vyhověl.

13. Žalovaná se k podanému odvolání nevyjádřila.

14. Krajský soud přezkoumal v mezích podaného odvolání rozsudek okresního soudu i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, 212a o.s.ř.), a to ze všech v úvahu přicházejících odvolacích důvodů a současně bez přítomnosti žalované (§ 101 odst. 3 a § 211 o.s.ř.), a dospěl k přesvědčení, že odvolání žalobce je opodstatněné.

15. Okresní soud v odůvodnění svého rozhodnutí správně, logicky a v souladu se závěry, které vyplynuly z provedeného dokazování uzavřel, že účastníci sjednali smlouvu o spotřebitelském úvěru dle ust. § 2395 o.z., kterou lze považovat za platnou, neboť splňovala veškeré náležitosti smlouvy a žalobce před poskytnutím úvěru žalované řádně přezkoumal schopnost žalované úvěr splácet. Potud lze rozhodnutí okresního soudu považovat za věcně i právně správné a odvolací soud se s těmito stěžejními závěry okresního soudu ztotožňuje.

16. Okresní soud ostatně správně uzavřel i to, že žalobci náleží z dlužné jistiny sjednaný smluvní úrok ve výši 27,28 % ročně a zákonný úrok z prodlení, který přiznal žalobci ode dne následujícího po zesplatnění úvěru (viz bod 7. odůvodnění rozsudku okresního soudu).

17. Ohledně dalších v žalobě nárokovaných částek, tedy úroku vyčísleného z nezaplacených dlužných splátek ke dni zesplatnění úvěru, nákladů spojených se zasíláním upomínek žalované (3x 100 Kč), smluvní pokuty ve výši 1 497 Kč (499 Kč za každou zaslanou upomínku žalované, tj. 3x 499 Kč) a smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru za dobu od , datum, do , datum, v částce 1 395 Kč však okresní soud žalobu zamítl. V této (odvoláním napadené části rozsudku) odvolací soud závěry okresního soudu nepovažuje za přiléhavé, a to z následujících důvodů.

18. Odvolací soud předně nesdílí závěr okresního soudu, že poplatek žalobcem nárokovaný za poskytnutí úvěru činil 67 % jistiny. Poplatek za sjednání úvěru byl stanoven v pevné části, a to částkou 2 500 Kč, když je zjevné, a ke stejnému závěru dospěl i okresní soud, že z částky poskytnutého úvěru 30 000 Kč bylo na účet žalované vyplaceno 27 500 Kč. Účastníky smluvně sjednaný úrok (a okresním soudem jako adekvátní přiznaný) činil 27,28 % ročně. Ani se započtením nárokovaných smluvních pokut nelze dovodit, že by poplatek za poskytnutí úvěru dosahoval výše tvrzené okresním soudem.

19. Odvolací soud ve skutkových poměrech posuzované věci a s přihlédnutím k výši poskytnutého úvěru nesdílí ani přesvědčení okresního soudu, že na mezi účastníky sjednané smluvní pokuty je namístě nahlížet optikou ust. § 588 o.z. a hodnotit je jako neplatné. Nelze odhlédnout od skutečnosti, že účastníci sjednali, že žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady spojené s každou písemně odeslanou upomínkou, a to částkou 100 Kč za upomínku, což lze s ohledem na aktuální výši poštovních služeb považovat za zcela přiměřené. Dále pak sjednali smluvní pokutu za každé porušení povinnosti uhradit jednotlivou splátku ve stanovené lhůtě, kdy částka smluvní pokuty činí 499 Kč. Celkem jde tedy o výše uvedených 1 497 Kč. I tyto částky lze z pohledu odvolacího soudu považovat za přiměřené a odpovídající nákladům (finančním, časovým a personálním), které žalobce musel vynaložit na administrativní činnost spojenou s řešením každého jednotlivého porušení smlouvy ze strany žalované. Za přiměřenou pak lze považovat i smluvní pokutu požadovanou žalobcem toliko v částce 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, a to v časově ohraničeném úseku od , datum, do , datum, , kdy jde o částku 1 395 Kč. Uvedené částky jednotlivě ani ve svém souhrnu nedosahují podle přesvědčení odvolacího soudu parametrů, které by naplňovaly předpoklady pro spolehlivé učinění závěru o snaze žalobce násobit negativní důsledky nezaplacení dluhu způsobem jsoucím v rozporu s příslušnými ustanoveními občanského zákoníku. Nelze uzavřít, že by byly v rozporu s dobrými mravy, odporovaly zákonu či zjevně narušovaly veřejný pořádek.

20. Pominout konečně nelze ani tu skutečnost, že žalovaná obdržela částku 27 500 Kč, uhradila toliko 2 300 Kč, na výzvy žalobce nereagovala, žalobce nekontaktovala, nevysvětlila, z jakého důvodu přestala splátky hradit. Nepokusila se dohodnout se s žalobcem na způsobu řešení situace a po celou dobu řízení před soudy obou stupňů zůstala zcela pasivní. Odvolací soud je přesvědčen o tom, že přiměřená a výši poskytnutého úvěru i poměrům žalované v době uzavření smlouvy o úvěru odpovídající sankce za porušení smluvních ujednání nemůže být automaticky v každé věci, a tedy ani ve skutkových poměrech věci posuzované, shledávána automaticky za rozpornou s ust. § 1813 věty prvé o.z., resp. § 588 o.z.

21. Odvolací soud vycházeje ze shora rozvedených úvah proto rozsudek okresního soudu v odvoláním napadeném výroku II změnil (§ 220 odst. 1 písm. a/ o.s.ř.) tak, že žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částku 3 853 Kč, tedy dlužné splátky a kapitalizovaný úrok ve výši jinak okresním soudem přiznané, a to za dobu do zesplatnění úvěru spolu se smluvním a zákonným úrokem od , datum, do zaplacení a dále částky 1 948 Kč, 300 Kč, 1 497 Kč a 1 395 Kč, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o.s.ř.).

22. S ohledem na změnu rozsudku okresního soudu krajský soud rozhodl nově o nákladech za řízení před okresním soudem a v řízení úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů účelně vynaloženým v souvislosti s uplatněním práva žalobce (§ 224 odst. 2 a § 142 odst. 1 o.s.ř.) tvořené zaplaceným soudním poplatkem v částce 1 398 Kč, odměnou zástupce žalobce za tři úkony právní služby po 500 Kč (§ 7 bod 4, § 8 odst. 1, § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb), a to za převzetí věci a přípravu, sepis žaloby a předžalobní výzvu, přičemž k odměně náleží i tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč (§ 14b vyhl. č. 177/1996 Sb.) a 21% DPH ze součtu uvedených částek (§ 137 odst. 3 o.s.ř.), vyjma soudního poplatku Celkem tak náklady za řízení před okresním soudem dosáhly na straně žalobce 3 546 Kč a uvedenou částku je žalovaná povinna nahradit žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobce (§ 160 odst. 1, § 149 odst. 1 o.s.ř.).

23. O nákladech odvolacího řízení krajský soud rozhodl podle ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 a v odvolacím řízení úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšné žalované. Náklady odvolacího řízení byly vypočteny z jeho předmětu, tedy částky 8 993 Kč a jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 1 000 Kč, dále odměnou zástupce žalobce za sepis odvolání proti rozsudku okresního soudu ve výši 1 500 Kč (§ 7 bod 4, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb.), k ní náležející paušální náhradou hotových výdajů v částce 300 Kč (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2024) a 21% DPH ze součtu odměny a paušální náhrady hotových výdajů. Celkem tak náklady odvolacího řízení na straně žalobce dosáhly 3 178 Kč. Uvedenou částku je žalovaná povinna nahradit žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobce (§ 160 odst. 1, § 149 odst. 1 o.s.ř.).