27 Co 320/2024

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Chmelíka, Ph.D., a soudců Mgr. Pavla Hradeckého a JUDr. Martina Tomka ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupená advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 , Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno Jméno zainteresované osoby 2/0 Adresa zainteresované osoby 2/0 , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 2/0 o vypořádání zaniklého společného jmění manželů, k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu ve Svitavách ze dne 4. 6. 2024, č. j. 15 C 13/2023-104,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení , částka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem uložil žalobkyni povinnost uhradit závazek ze smlouvy o úvěru vedeném na účtu č. , č. účtu, u společnosti , právnická osoba, ., který byl přikázán do jejího výlučného vlastnictví (výrok I), žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni vypořádací podíl v částce , částka, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II), a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III).

2. V odůvodnění rozsudku okresní soud uvedl, že žalobkyně se domáhala vypořádání zaniklého společného jmění manželů. Tvrdila, že manželství účastníků bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu ve , adresa, , který nabyl právní moci dne , datum, . Předmět zaniklého a nevypořádaného společného jmění podle žalobkyně tvořil automobil , jméno FO, , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, , rok výroby , Anonymizováno, , dále žalobkyní specifikované účty u peněžního ústavu , právnická osoba, ., a , právnická osoba, . Dále žalobkyně uvedla, že žalovaným byla dlouhodobě fyzicky týrána a napadána, žalovaný byl z tohoto důvodu soudně vykázán ze společné domácnosti a následně odsouzen k trestu odnětí svobody za násilí na žalobkyni. Podle žalobkyně by za této situace mělo být přistoupeno k disparitě podílů s 60% podílem na majetku ve prospěch žalobkyně a 40% podílem na straně žalovaného.

3. Žalovaný podáním ze dne , datum, k návrhu uvedl, že finanční prostředky ze stavebního spoření byly použity na výplatu závazků. Mnohé závazky za žalovaného hradila jeho rodina a bylo tudíž nutné, aby jim tyto finanční prostředky vrátil. Po rozvodu manželství veškeré doklady o splácení zůstaly v dispozici žalobkyně. V době výkonu trestu žalovaný nehradil dětem výživné a nesplácel závazky vzniklé za trvání manželství. Pakliže žalobkyně uzavírala úvěry, žalovaný neví, na co byly použity.

4. Žalobkyně k tvrzením žalovaného uvedla, že částka ze stavebního spoření, o níž žalovaný tvrdí, že ji použil na výplatu závazků, je součástí zaniklého společného jmění. To, jak s touto částkou žalovaný naložil, žalobkyně neví. Rozhodně to však nebylo ve prospěch společného jmění manželů. Žalobkyně připustila, že uzavřela smlouvu o úvěru s , právnická osoba, ., kdy šlo o konsolidovaný úvěr, jímž byly spláceny předcházející menší dluhy z úvěrových karet v celkové hodnotě okolo , částka, . Zbývající prostředky žalobkyně použila na doplacení revolvingového úvěru. Při uzavírání úvěrů se řídila pokyny žalovaného, který jí sdělil, že je má sjednat na své jméno, protože jemu nikdo nepůjčí. To podle žalobkyně byla pravda, žalovaný neměl stálou práci. O uzavíraných úvěrech ovšem věděl a souhlasil s nimi. Finanční prostředky byly použity na vybavení domácnosti, např. ke koupi pračky. Částečně těmito prostředky žalobkyně hradila i běžné náklady na domácnost, a to v době, kdy jí žalovaný nedával žádné peníze.

5. Okresní soud věc projednal v nepřítomnosti žalovaného (§ 101 odst. 3 o.s.ř.), který se k žádnému z jednání před okresním soudem nedostavil, přičemž při svém rozhodování vycházel z obsahu spisu a důkazů, které žalobkyně předložila či označila k prokázání svých skutkových tvrzení. Dále vyslechl žalobkyni jako účastnici řízení a svědka , jméno FO, , syna účastníků.

6. Na základě zjištění vyplynuvších z jednotlivých provedených důkazů dospěl okresní soud k závěru, že jsou naplněny předpoklady pro vypořádání zaniklého společného jmění manželů.

7. Okresní soud předně konstatoval, že manželství účastníků uzavřené dne , datum, bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který nabyl právní moci dne , datum, . Příčinou rozvratu manželství bylo dlouhodobé fyzické i psychické napadání žalobkyně ze strany žalovaného. Žalovaný se vůči žalobkyni dopustil , podezřelý výraz, ve stádiu pokusu, dále se dopustil , podezřelý výraz, a rozsudkem Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byl odsouzen k úhrnnému , Anonymizováno, Rozsudek nabyl právní moci dne , datum, v části , Anonymizováno, dne , datum, ve výroku o náhradě škody. Z provedeného dokazování současně vyplynulo, že žalovaný se za trvání manželství na chodu domácnosti podílel finančně jen minimálně.

8. Dále bylo provedeným dokazováním zjištěno, že účastníci za trvání manželství nabyli osobní automobil , jméno FO, , jehož hodnota ke dni rozvodu manželství účastníků činila , částka, . Dne , datum, bylo vozidlo převzato k ekologické likvidaci a zlikvidováno. Smlouvou o úvěru uzavřenou dne , datum, mezi účastníky a , právnická osoba, ., byl tehdejším manželům poskytnut úvěr v částce , částka, , přičemž zůstatek úvěru ke dni rozvodu manželství činil , částka, . Další smlouvu o úvěru uzavřela dne , datum, s týmž peněžním ústavem sama žalobkyně a byl jí poskytnut úvěr v částce , částka, . Ke dni zániku manželství činil zůstatek na tomto účtu , částka, . Sám žalovaný měl na své jméno veden u , právnická osoba, ., účet, na němž ke dni zániku manželství činil zůstatek , částka, a další účet měl žalovaný veden u , právnická osoba, se zůstatkem ke dni zániku manželství v částce , částka, . Odbytné žalovaného z penzijního připojištění dosáhlo ke dni rozvodu manželství účastníků výše , částka, .

9. Po stránce právní okresní soud věc posoudil dle příslušných ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů (občanského zákoníku, dále jen o.z.), a to zejména ust. §§ 709, 710, 740 a 742 o.z.

10. Okresní soud vycházeje z tvrzení žalobkyně a současně skutečností vyplynuvších z provedeného dokazování uzavřel, že žalobkyně učinila předmětem zaniklého společného jmění manželů aktiva, a to osobní automobil , jméno FO, , dále účet u peněžního ústavu , právnická osoba, ., vedený na účet žalovaného, dále účet u , právnická osoba, ., vedený opět na jméno žalovaného a odbytné z penzijního připojištění žalovaného. Dále učinila předmětem vypořádání pasiva vzniklá za trvání manželství, a to zůstatky na úvěrových účtech u peněžního ústavu , právnická osoba, . Ačkoliv z počátku žalobkyně žádala o přikázání osobního automobilu , jméno FO, do svého výlučného vlastnictví, v průběhu řízení tvrzení změnila v tom směru, že není namístě o přikázání vozidla rozhodovat, neboť automobil byl v mezidobí ekologicky zlikvidován. Současně se žalobkyně domáhala vybočení z parity podílů, a to 60% ku 40% ve svůj prospěch. To především z důvodu, že žalovaný dlouhodobě žalobkyni fyzicky napadal a týral, za což byl pravomocně odsouzen k trestu odnětí svobody. Nadto v době trvání manželství na chod společné domácnosti přispíval minimálně.

11. Okresní soud návrh na vybočení z parity podílů shledal opodstatněným, a to především proto, že žalovaný se zcela minimálně podílel na finančním zabezpečování a chodu manželství, což mimo jiné vyplynulo i z výpovědi syna účastníků. Nadto to byl žalovaný, kdo násilným jednáním vůči žalobkyni zapříčinil rozvrat manželství, pročež byl i , Anonymizováno12. Ohledně automobilu , jméno FO, , jehož hodnota ke dni zániku manželství činila , částka, , okresní soud uzavřel, že vypořádací podíl žalobkyně z této položky činí , částka, , tedy 60 % z částky , částka, .

13. Ohledně úvěrového účtu u společnosti , právnická osoba, ., na němž byl za trvání manželství manželům poskytnut úvěr v částce , částka, , okresní soud konstatoval, že závazek z této smlouvy již zanikl, avšak ke dni zániku manželství činil dosud nesplacený zůstatek tohoto účtu , částka, . Vypořádací podíl z této částky činil , částka, , tedy 60 % ze zůstatku.

14. Ohledně dluhu na úvěrovém účtu u společnosti , právnická osoba, ., na němž byl žalobkyni poskytnut úvěr v částce , částka, , okresní soud konstatoval, že ke dni rozvodu manželství činil nesplacený zůstatek na účtu , částka, a vypořádací podíl 60% žalobkyně z této částky činí , částka, .

15. Na běžném účtu žalovaného u téhož peněžního ústavu činil ke dni rozvodu manželství zůstatek , částka, , z čehož vypořádací podíl žalobkyně činí , částka, a na běžném účtu žalovaného vedeného u , právnická osoba, činil zůstatek ke dni zániku manželství , částka, . Vypořádací 60% podíl žalobkyně tak činí , částka, .

16. Ohledně penzijního připojištění žalovaného okresní soud uzavřel, že naspořené finanční prostředky ke dni zániku manželství činily , částka, a vypořádací podíl žalobkyně ve výši 60% z této částky činí , částka, .

17. Vycházeje z částek výše popsaných okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni vypořádací podíl ve výši , částka, , kdy tato částka představuje součet jednotlivých vypořádacích podílů ze souhrnu shora popsaných finančních zůstatků.

18. O nákladech řízení pak okresní soud rozhodl tak, že žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.

19. Proti rozsudku podal včas odvolání žalovaný.

20. V odvolání a jeho doplnění uvedl, že nesouhlasí s částkou, kterou by měl žalobkyni uhradit jako vypořádací podíl. Podle žalovaného není pravdou, že by byl informován o úvěrech, které byly žalobkyní za trvání manželství uzavřeny s bankovními společnostmi a odmítá i to, že by finanční prostředky získané z těchto úvěrů byly použity výlučně na úhradu dluhů žalovaného. Úvěry byly využity zejména na rekonstrukci domu, ve kterém bývalí manželé společně žili. Tento dům, který žalobkyně získala darem od svého otce, byl ve špatném stavu a za poskytnuté finanční prostředky byl rekonstruován. Tato skutečnost měla být zohledněna při úvaze o výši vypořádacího podílu. Nadto na rekonstrukci domu žalovaný pracoval i fyzicky, i tato skutečnost by měla být finančně zohledněna. Prostředky ze stavebního spoření (myšleno penzijního připojištění) byly použity na úhradu závazků žalovaného, neboť ty v řadě případů hradil bratr žalovaného a jeho rodina. Prostředky ze stavebního spoření tak žalovaný použil na vrácení těchto rodinou zaplacených částek. Žalovaný potvrdil, že během , Anonymizováno, výživné na děti nehradil a nehradil ani žádné další společné závazky, neboť neměl z čeho. Žalovaný připustil i to, že souhlasil s tím, aby si žalobkyně vzala úvěry, ale netušil, v jaké výši si je fakticky bere.

21. Při jednání odvolacího soudu žalovaný odkázal na obsah odvolání a jeho doplnění. Uvedl, že nespatřuje důvody pro vybočení z parity podílů, neboť důkazy v tomto směru okresním soudem provedené považuje za nedostatečné. Opětovně uvedl, že o závazcích uzavíraných žalobkyní, zejména smlouvě o úvěru ze dne , datum, u společnosti , právnická osoba, ., nevěděl, stejně jako nevěděl o dalších závazcích. Nadto okresní soud nezohlednil investice žalovaného do výlučného majetku žalobkyně tak, jak žalovaný namítal již v podaném odvolání. Žalobkyni navíc po rozvodu manželství zůstalo veškeré vybavení společné domácnosti, jehož hodnotu žalovaný oceňuje na cca , částka, .

22. Žalobkyně považovala rozsudek okresního soudu za správný. K námitkám žalovaného uvedla, že s návrhy na vypořádání dalšího majetku či investic přichází po uplynutí tří let od zániku manželství, a pakliže tyto návrhy neuplatnil včas před okresním soudem, není třeba je blíže komentovat. K tvrzeným investicím do nemovitosti žalobkyně uvedla, že by se jednalo o investici do majetku otce žalobkyně, v jehož domě tehdy účastníci žili. Podle žalobkyně před okresním soudem nezazněla žádná relevantní argumentace žalovaného k tomu, že by neměla být použita tzv. disparita podílů.

23. Krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, 212a o.s.ř.), a to ze všech v úvahu přicházejících odvolacích důvodů, a dospěl k závěru, že odvolání žalovaného není důvodné.

24. Z obsahu spisu a odůvodnění rozsudku okresního soudu je zřejmé, že okresní soud za účelem co nejobjektivnějšího zjištění skutkového stavu provedl ve věci podrobné dokazování, a to nejen obsahem listin, které žalobkyně předložila či označila k prokázání svých skutkových tvrzení, ale ve svých úvahách vycházel i z výpovědi žalobkyně a svědecké výpovědi syna účastníků , jméno FO, , přičemž z jednotlivých důkazů učinil správná a obsahu těchto důkazů i obsahu spisu odpovídající skutková zjištění, která následně promítl do logického a srozumitelného závěru o skutkovém stavu a věc i správně právně posoudil. Z odůvodnění rozhodnutí je zřejmé, že okresní soud důkazy hodnotil nejen jednotlivě, ale současně i v jejich vzájemné souvislosti (§ 132 o.s.ř.), vyložil, které skutečnosti považoval za prokázané a na jakém základě vybudoval svoji úvahu o způsobu rozdělení zaniklého společného jmění účastníků, výši vypořádacího podílu, který je žalovaný povinen žalobkyni uhradit, i jaké skutečnosti okresní soud vedly k vybočení ze zásady parity podílů (§ 157 odst. 2 o.s.ř.).

25. Odvolací soud sdílí skutkové závěry okresního soudu a za správné považuje i jím učiněné právní posouzení věci. Proto veden zásadou stručnosti v podrobnostech odkazuje na srozumitelné a přesvědčivé odůvodnění okresního soudu.

26. Pouze s ohledem na charakter odvolacích výhrad a doplnění odvolací argumentace, byť ve své podstatě jde dílem o opakování tvrzení žalovaného, která v písemné podobě zazněla již v průběhu řízení před okresním soudem a s nimiž se soud prvního stupně buď dostatečně vypořádal, případně k části neprokázaných tvrzení nepřihlížel, event. v části jde o tvrzení nová, která před okresním soudem nezazněla, považuje krajský soud za vhodné dodat k věci následující.

27. Žalovaný v rámci svých odvolacích výhrad okresnímu soudu vytýkal, že se nezabýval investicemi do nemovitosti žalobkyně, že nezohlednil skutečnost, kdy po rozvodu manželství zůstalo v držení žalobkyně veškeré vybavení společné domácnosti, že žalovaný nevěděl o části závazků, které byly sjednány žalobkyní za trvání manželství a že nebyly naplněny předpoklady pro vybočení z parity podílů.

28. Uvedené výhrady považuje odvolací soud ve skutkových a právních poměrech posuzované věci za irelevantní, a to z následujících důvodů.

29. Předně je nutno poznamenat, že návrh na vypořádání zaniklého společného jmění bývalých manželů je nutno uplatnit v zákonné tříleté lhůtě, která má hmotněprávní povahu, což jinými slovy znamená, že žaloba na vypořádání SJM musí být v tříleté lhůtě doručena k okresnímu soudu. Účinky uplynutí lhůty pak nastávají koncem příslušného dne. Z obsahu spisu a odůvodnění rozsudku okresního soudu je zřejmé, že rozsudek Okresního soudu ve , adresa, , jímž bylo manželství účastníků rozvedeno, nabyl právní moci dne , datum, . Konec tříleté lhůty pro podání žaloby o vypořádání SJM proto připadl na , datum, (, datum, byla sobota). V uvedené lhůtě žalobu na vypořádání SJM podala toliko žalobkyně, kdy ze záznamu o ověření elektronického podání doručeného na elektronickou podatelnu okresního soudu plyne, že žaloba byla k Okresnímu soudu ve , adresa, podána dne , datum, . Žalovanému žádná skutečnost nebránila v tom, aby v téže lhůtě podal vlastní návrh na vypořádání společného jmění, případně podáním reagujícím na návrh vypořádání ze strany žalobkyně učinil předmětem řízení i další položky (závazky, vnosy, movité věci atp.), které dle jeho přesvědčení jsou součástí zaniklého společného jmění manželů. To však pouze ve lhůtě tří let, neboť nedojde-li k vypořádání či podání návrhu na vypořádání soudem do tří let od zániku společného jmění, nastupuje nevyvratitelná domněnka vypořádání společného jmění účastníků. To samozřejmě pouze k věcem, které nebyly předmětem podané žaloby o vypořádání společného jmění. V téže tříleté lhůtě pak zanikají i nároky na vypořádání tzv. vnosů (viz např. rozhodnutí NS ČR sp. zn. , spisová značka, či , spisová značka, ).

30. Z výše uvedeného tak rezultuje závěr, že ke skutečnostem, které žalovaný v zákonné tříleté lhůtě včas neuplatnil v řízení před okresním soudem, nelze přihlížet a ex lege platí, že hmotné věci movité jsou ve vlastnictví toho z účastníků, který je pro potřebu svou, své rodiny nebo rodinné domácnosti výlučně jako vlastník užívá. Pro eventuálně další majetková práva, v daném případě především dluhy, které by nebyly vypořádány v řízení před okresním soudem, platí, že náleží oběma účastníkům společně a jejich podíly jsou stejné (viz § 741 písm. a/ a c/ o.z.).

31. Projednání položek, které žalovaný dalece po uplynutí tříleté lhůty uplatnil v podaném odvolání, jeho doplnění a vyjádření před odvolacím soudem, tedy brání hmotněprávní překážka a skutečnostmi tvrzenými žalovaným se tudíž nelze dále zabývat. Nadto nelze přehlédnout, že žalovaný se žádného jednání před okresním soudem neúčastnil, z jednání se omluvil a některá tvrzení uvedená v odvolání žalovaného (údajné investice do domu žalobkyně či nevypořádání movitých věcí účastníků) jsou pak novými tvrzeními, která do doby jednání odvolacího soudu ze strany žalovaného nezazněla. Nelze k nim tudíž s ohledem na ust. § 205a o.s.ř. přihlédnout. Zabývat se skutečnostmi tvrzenými žalovaným tudíž odvolacímu soudu brání i procesní překážka.

32. Ohledně zbývající odvolací výhrady žalovaného, tedy že v dané věci nebyly naplněny předpoklady pro odklon soudu od (základního) pravidla o rovnosti vypořádacích podílů (tzv. disparita podílů), je třeba poznamenat, že určení výše disparity vypořádacích podílů a vůbec to, zda je namístě k disparitě přikročit, je na úvaze soudu, který je povinen zohlednit veškeré okolnosti věci (k tomu viz např. rozhodnutí NS ČR , spisová značka, ). Okresní soud důvody pro disparitu podílů spatřoval v okolnostech popsaných pod bodem 31. odůvodnění svého rozhodnutí, kdy je zjevné, že vycházel z příčin rozvodu manželství, výpovědi žalobkyně a svědka , jméno FO, a dále rozsudku , podezřelý výraz, soudu, z něhož zjistil, že žalovaný se na žalobkyni dopustil , Anonymizováno, za což byl , Anonymizováno, Okresní soud tedy správně při své úvaze o možné disparitě podílů přihlédl k souhrnu těchto samostatných důvodů, jejich intenzitě, době trvání a časovému rozsahu jejich existence a správně uzavřel, že všechny tyto skutečnosti, byť některé z nich by mohly obstát i samy o sobě, zakládají důvody pro vybočení z parity podílů. V posuzované věci je nepochybné, že nejen jednání žalovaného ve vztahu k žalobkyni, ale i jeho podíl na zabezpečování chodu rodiny, tedy princip zásluhovosti, opodstatňují, aby v dané věci bylo přikročeno k disparitě podílů účastníků (k tomu opět srovnej rozhodnutí NS ČR sp. zn. , spisová značka, či , spisová značka, ). Způsob (poměr) vypořádání zaniklého SJM účastníků zvolený okresním soudem považuje krajský soud za odpovídající zjištěnému skutkovému stavu.

33. Vycházeje ze shora rozvedených úvah krajský soud shledal rozsudek okresního soudu věcně správným, a proto jej potvrdil (§ 219 o.s.ř.).

34. O nákladech odvolacího řízení krajský soud rozhodl podle ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. a v odvolacím řízení úspěšné žalobkyni přiznal právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalovanému. V dané věci jsou náklady odvolacího řízení na straně žalobkyně tvořeny toliko odměnou advokáta žalobkyně za jeden úkon právní služby v částce , částka, (§ 8 odst. 6, § 7 bod 6. a § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění pozdějších předpisů, o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb), a to za účast při jednání odvolacího soudu a k ní přináležející paušální náhradou hotových výdajů v částce , částka, (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Zbývajících případných nákladů řízení se žalobkyně výslovně vzdala. Celkem tak náklady řízení na straně žalobkyně činí , částka, . Uvedenou částku je žalovaný povinen nahradit žalobkyni ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalobkyně (§ 160 odst. 1, § 149 odst. 1 o.s.ř.).