27 Co 386/2024

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Chmelíka, Ph.D., a soudců Mgr. Pavla Hradeckého a JUDr. Martina Tomka ve věci žalobce: Jméno žalobce, IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného., IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 110 000 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Chrudimi ze dne 8. 8. 2024, č. j. 14 C 351/2023-219,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení 18 486 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalovaného.

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem zamítl žalobu, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky 110 000 Kč s příslušenstvím a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč (výrok I), a dále žalobci uložil povinnost nahradit žalovanému náklady řízení 95 188 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku (výrok II).

2. V odůvodnění rozsudku okresní soud uvedl, že žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení uvedené částky z titulu nároku na odměnu za tvůrčí činnost, kterou pro žalovaného vykonal v období od listopadu Anonymizováno do ledna Anonymizováno. Uvedl, že v srpnu Anonymizováno se na osobní schůzce domluvil na spolupráci s paní jméno FO, která jednala za společnost právnická osoba (dále také jen právnická osoba či Anonymizováno). Domluvili se, že zpracuje Anonymizováno Anonymizováno oblečení. Spolupráce fungovala bez problémů a zhruba dva měsíce po jejím zahájení se žalobce s paní jméno FO dohodl na novém projektu pod názvem Anonymizováno - Anonymizováno Anonymizováno. Šlo o projekt prémiového oblečení, kde ze strany žalobce byla nutná návrhářská erudice, modely byly více propracované a vyhotovované z materiálu s vyšší kvalitou. Původní projekt Anonymizováno oblečení skončil a ve spolupráci s paní jméno FO pracoval žalobce pouze na této kolekci. Žalobce popsal, jakým způsobem tato spolupráce probíhala a doplnil, že v průběhu spolupráce byl paní jméno FO požádán, aby fakturoval na společnost Jméno žalovaného. Vystavené faktury žalovaný hradil ze svého bankovního účtu, vyjma posledních tří faktur znějících na částky 39 500 Kč, 34 500 Kč a 36 000 Kč. V e-mailu ze dne datum žalovaný uznal svůj dluh vůči žalobci, uvedl, že faktury bude proplácet v daném týdnu. Žalobce byl opětovně o zaplacení ujištěn v e-mailu ze dne datum. Podle žalobce je žalovaný provozovatelem portálu www.Anonymizováno-Anonymizováno.Anonymizováno a v několika případech je na daných stránkách na žalovaného odkazováno. Podle žalobce je tak běžnou praxí, že společnost právnická osoba vystupuje pouze jako obchodní značka a smluvní vztahy jsou uzavírány se žalovaným.

3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s argumentací, že si od žalobce nic neobjednal. Poukázal na to, že sám žalobce tvrdí, že jednal s paní jméno FO, jakožto jednatelkou společnosti právnická osoba, jmenovaná však nebyla nijak oprávněna jednat za žalovaného. Nadto žalobce modely, jejichž zaplacení se nyní domáhá po žalovaném, vytvořil z vlastní iniciativy a nebylo nijak prokázáno, že by byly společnosti právnická osoba a už vůbec ne žalovaným objednány. Zásilky byly skutečně společnosti právnická osoba doručeny, ale tato je skladuje a je připravena žalobci je vrátit. Požadované a žalobcem fakturované částky navíc obsahují úplatu za práce, které žalobce ani nevykonal. Žalovaný nadto vznesl kompenzační námitku do výše žalované částky, neboť žalobci dříve zaplatil celkem jedenáct faktur, ale v případě sedmi z těchto faktur žalobce neodvedl tzv. „postprodukční“ a vzorkovací práce, přestože byly žalovaným zaplaceny.

4. Okresní soud po provedeném dokazování, kdy se seznámil s obsahem listin, které účastníci předložili či označili k prokázání svých skutkových tvrzení, i elektronickou komunikací mezi žalobcem a jméno FO a po výslechu svědkyně jméno FO a jednatele žalovaného jméno FO, když současně vyložil, z jakého důvodu neprováděl další navrhované důkazy, případně část provedených důkazů blíže nehodnotil, dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

5. Podle okresního soudu z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce se v srpnu Anonymizováno dohodl na obchodní spolupráci s paní jméno FO, která byla a dosud je jednatelkou společnosti právnická osoba Nebyla však jakkoliv činná ve společnosti Jméno žalovaného. Žalobce vytvářel design různých modelů oblečení, včetně vypracování střihů za sjednanou cenu. Po provedení designu a vytvoření papírového střihu posílal zásilky v balíku společnosti právnická osoba O odeslání balíku informoval paní jméno FO e-mailem, v němž byla též zaslána faktura. Po celou dobu spolupráce žalobce jednal pouze s paní jméno FO. Ta žalobce v průběhu spolupráce požádala, aby fakturoval na společnost Jméno žalovaného., jejímž jediným jednatelem byl a dosud je manžel jméno FO, pan jméno FO. Žalobce proto vystavoval faktury na žalovaného, který mu takto uhradil celkem pět faktur s poznámkou k platbě „Anonymizováno“. Modely, jejichž designové zpracování a střih byly fakturovány posledními třemi neuhrazenými fakturami, byly zaslány balíkem, přičemž adresátem všech tří zásilek byla společnost právnická osoba Žalovaný odmítl poslední faktury zaplatit s tím, že od žalobce nic neobjednal.

6. Dále z provedeného dokazování vyplynulo, že jméno FO jednala s žalobcem vždy jako zástupce – jednatelka společnosti právnická osoba Ve společnosti Jméno žalovaného. nebyla v rozhodné době jakkoli činná, vystupovala vždy za společnost Anonymizováno, a to i v elektronické komunikaci a za společnost Anonymizováno se i podepisovala. Okresní soud vyložil, že neuvěřil verzi žalobce, podle níž „Anonymizováno“ vnímal toliko jako obchodní značku, avšak ve smluvním vztahu byl vždy se žalovaným. Kdyby tomu tak bylo, stěží by zasílal balíky obsahující papírové střihy zpracovaných modelů společnosti Anonymizováno, která byla na zásilkách uvedena jako adresát. Žalobce snad pouze předpokládal, že přestože vykonává činnost pro společnost právnická osoba, dojde k úhradě vystavených faktur ze strany žalovaného tak, jako v pěti předcházejících případech v minulosti. Z provedeného dokazování též vyplynulo, že společnost právnická osoba byla od roku 2022 v krizovém řízení a některé její závazky uhradila společnost Jméno žalovaného. Dne datum žalovaný uzavřel se společností právnická osoba dohodu o provozním financování, v níž se zavázal, že od společnosti právnická osoba převezme vybrané aktuální či budoucí finanční závazky vůči dodavatelům a smluvním partnerům společnosti Anonymizováno. V uvedené smlouvě však žádným bližším způsobem nejsou konkretizovány závazky, kterých by se tato dohoda měla týkat. Nadto i kdyby v takové dohodě závazek společnosti právnická osoba byl uveden, z provedeného dokazování vyplynulo, že žalovaný s tím, že by takové konkrétní závazky sám zaplatil na místo dlužníka, výslovně nesouhlasil.

7. Po stránce právní okresní soud věc posoudil dle ust. § 1721 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.z.) a konstatoval, že v průběhu řízení bylo prokázáno, že žalobce spolupracoval s paní jméno FO, která po celou dobu obchodní spolupráce vystupovala jako jednatelka společnosti právnická osoba, nikoliv jak zástupkyně žalovaného. Smluvní stranou žalobce i poté, co byl žalobce požádán o vystavování faktur na žalovaného, byla nadále společnost právnická osoba, nikoliv žalovaný. Okresní soud odmítl argumentaci žalobce, že od doby, kdy byl požádán o fakturaci na společnost Anonymizováno, byl ve smluvním vztahu s touto společností. Z provedeného dokazování plyne opak, neboť žalobce i poté, kdy fakturoval žalovanému, hotové výsledky své tvůrčí činnosti zasílal společnosti právnická osoba Nadto lze poznamenat, že pro případ, kdy by smluvní stranou byla přímo žalovaná, pak by žalobci nárok na zaplacení ceny za dílo nevznikl, neboť žalovanému nebylo dílo předáno.

8. Protože okresní soud uzavřel, že smluvní stranou žalobce byla po celou dobu trvání smluvního vztahu společnost právnická osoba, nikoliv tedy žalovaný, který není ve sporu pasivně věcně legitimován, žalobu zamítl a ve věci úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o.s.ř., vyjma části úkonů právní služby, jejichž provedení nebylo žalovaným prokázáno.

9. Proti rozsudku podal včas obsáhlé a vyčerpávající odvolání žalobce.

10. Okresnímu soudu předně vytýkal nepřezkoumatelnost rozhodnutí a porušení zásady práva na spravedlivý proces. Okresní soud pochybil, když vzal za prokázané tvrzení žalovaného ohledně skutečnosti, že bankovní účet, který žalovaný údajně zřídil pro společnost právnická osoba, aby dané závazky byly vůbec uhrazeny, byl známý všem věřitelům, neboť k tomuto tvrzení nebyl předložen žádný důkaz. Okresní soud vycházel toliko z tvrzení žalovaného a výslechu svědkyně jméno FO. Zjevně tak nedostatečně zjistil skutkový stav. Tím se okresní soud dopustil porušení ústavně zaručeného práva na soudní ochranu, jak plyne z judikatury Nejvyššího správního soudu, Nejvyššího soudu i soudu Ústavního. Nadto okresní soud žalobci neposkytl možnost se k věci vyjádřit formou účastnického výslechu. I v tom lze spatřovat porušení ústavního práva na soudní a jinou právní ochranu a obecně zásad spravedlivého procesu. Sama tato skutečnost postačuje pro zrušení rozsudku pro jeho nezákonnost a rozpor s ústavním pořádkem ČR.

11. Dále odvolatel namítal, že mu ze strany žalovaného nebylo nikdy sděleno, že by se společnost Anonymizováno dostala do finančních potíží. Odvolatel byl pouze v rámci spolupráce na novém produktu – řadě Anonymizováno Anonymizováno – paní jméno FO požádán, aby práce realizované v rámci této řady byly fakturovány na žalovaného, jelikož pro něho měly být prováděny. Odvolatele v nejmenším nenapadlo, že by důvodem fakturace byl nezákonný postup společnosti Anonymizováno a žalovaného směřující ke krácení věřitelů společnosti Anonymizováno. Žalobce se domnívá, že postup žalovaného a společnosti Anonymizováno může nabývat i trestněprávní roviny podvodu ve smyslu ust. § 209 trestního zákoníku. Okresní soud se ani se změnou fakturace na žalovaného a informování o finančních potížích žalovaného nikterak nevypořádal. Opět vycházel pouze z tvrzení paní jméno FO, manželky jednatele žalovaného, aniž by tuto skutečnost posoudil v kontextu s dalšími důkazy, např. žalovaným předloženou dohodou o provozním financování ze dne datum. Z této dohody podle přesvědčení žalobce naopak výslovně plyne, že žalovaný měl převzít závazky společnosti Anonymizováno. I kdyby okresní soud uzavřel, že spolupráce ohledně předmětu sporu probíhala mezi žalobcem a společností právnická osoba, což žalobce odmítá, tak z textu dohody jasně plyne, že na jejím základě mělo dojít k převzetí těchto závazků žalovaným. Žalobce je tudíž přesvědčen, že nemohou být žádné pochybnosti o pasivní legitimaci na straně žalovaného. K tomuto závěru žalobce vede i dikce ust. § 556 o.z. V tomto kontextu je jakákoliv jiná interpretace textu dohody, než že se jednalo o převzetí závazku žalovaným, v rozporu se zákonem. Rovněž ohledně této otázky okresní soud učinil rozsudek nepřezkoumatelným.

12. Vyloučit nelze ani to, že žalovaný se společně s paní jméno FO pokusil záměrně uvést odvolatele v omyl, neboť ten měl za to, že nadále jedná pouze se žalovaným. Tímto svým jednáním žalovaný způsobil omyl podstatný, konkrétně omyl v osobě, kdo je smluvní stranou. Následkem podstatného omylu je pak neplatnost právního jednání a právo na náhradu škody. Žalobce zdůraznil, že paní jméno FO nikdy nesdělila odvolateli, že bankovní účet, na který má nově vystavovat faktury, patří společnosti Anonymizováno, jak nyní žalovaný tvrdí, resp. začal tvrdit v průběhu soudního jednání. Zatajení těchto informací odvolateli bylo pravděpodobně záměrné tak, aby odvolatel nebyl informován stran aktuální finanční situace společnosti Anonymizováno. Protože žalovaný faktury žalobce platil, neměl odvolatel důvod domnívat se, že společnost Anonymizováno nemá finanční prostředky. Proto také neměl sebemenší důvod pochybovat o tom, zda je paní jméno FO oprávněná jednat za žalovaného. jméno FO potvrzovala odvolateli faktury, komunikovala s ním ohledně objednaného zboží, účastnila se schůzek a rovněž z účtu žalovaného hradila faktury. Závěry okresního soudu o tom, že jméno FO jednala vždy se žalobcem jako zástupce společnosti právnická osoba, jeho jednatelka a ve společnosti Jméno žalovaného. nebyla v rozhodné době žádným způsobem činná, plyne pouze z výpovědi jméno FO. Závěry okresního soudu jsou tudíž podle žalobce v tomto směru opět nepřezkoumatelné.

13. Ohledně doručování zásilek na adresu společnosti Anonymizováno odvolatel poznamenal, že šlo o shodnou adresu se žalovaným, a tudíž tuto skutečnost žalobce nepovažoval za podstatnou, neboť příjemcem byla vždy jméno FO jakožto zástupkyně žalovaného. Žalovaný se s těmito zásilkami nepochybně seznámil, neboť vystavené faktury hradil a paní jméno FO přijetí zásilek potvrzovala. Otázku doručování a dispoziční sférou žalovaného se však soud prvního stupně vůbec nezabýval, čímž i v této části učinil rozsudek nepřezkoumatelným.

14. Z odůvodnění rozsudku okresního soudu dále plyne, že soud prvního stupně vzal za prokázané, že prvních pět faktur bylo skutečně hrazeno žalovaným, nikoliv společností Anonymizováno a pasivní legitimace žalovaného je tudíž podle žalobce zcela bez pochybností dána. Odvolateli není zřejmé, na jakých základech okresní soud dospěl k závěru opačnému. I v této části je rozsudek vnitřně rozporný a nepřezkoumatelný.

15. To, že žalovaný výslovně nesouhlasil s tím, že by předmětné faktury měl zaplatit namísto společnosti Anonymizováno, okresní soud uzavřel opět pouze na základě výpovědi žalovaného, popř. paní jméno FO. Z provedených důkazů před okresním soudem však plyne pravý opak, neboť žalovaný faktury odvolateli hradil, a to právě po podpisu dohody. Žalovaný tedy uznal, že vystavené faktury mají být hrazeny žalovaným. Dokonce vyzval odvolatele k vystavení faktur na žalovaného již před samotným podpisem dohody. Závěr okresního soudu, že žalovaný nesouhlasil s tím, že by měl hradit faktury namísto společnosti Anonymizováno, je sice správný, ale nikoliv proto, že by žalovaný pohledávky neuznával, ale proto, že faktury nikdy neměla hradit společnost Anonymizováno, nýbrž přímo žalovaný. Závěr okresního soudu o absenci pasivní legitimace na straně žalovaného tudíž nemůže obstát. Okresní soud navíc vůbec nevěnoval pozornost odvolatelem předloženým e-mailům žalované z datum a datum, v nichž paní jméno FO výslovně uznala dluh vůči odvolateli a slíbila proplacení dlužných faktur. Ani s touto skutečností se okresní soud nevypořádal.

16. Žalobce dále konstatoval, že žalovaný v průběhu řízení opakovaně měnil svá tvrzení týkající se společnosti právnická osoba a dohodu o provozním financování uzavřenou mezi žalovaným a Anonymizováno ze dne datum žalovaný nezmínil až do datum. Ani na její existenci nikdy neodkazoval. Žalobce platnost této dohody sporoval a sporuje. Ani s touto námitkou se okresní soud nevypořádal. Celý proces předložení dohody žalobce vnímá jako účelový krok, má pochybnosti o tom, zda dohoda nebyla vyprodukována až v průběhu řízení jako součást procesní obrany žalovaného. Nelze přehlédnout, že tvrzení žalovaného stran provozního financování společnosti Anonymizováno uváděná jednatelem žalovaného v rámci účastnického výslechu, jsou v rozporu s tvrzením, resp. e-mailem paní jméno FO ze dne datum, v němž píše, že majitel firmy Anonymizováno, stejně jako krizový manažer Anonymizováno nesouhlasí, aby se platilo něco, co nebylo objednáno, ačkoliv jednatel žalovaného ve své výpovědi uváděl, že s finančními prostředky na zřízeném bankovním účtu bude hospodařit společnost Anonymizováno a společnost Anonymizováno na tento účet neposkytla žádné peníze a ani nemohla ovlivnit, jaké částky a komu se z daného účtu budou platit. Žalobce je tak přesvědčen, že dohoda nebyla uzavřena, resp. není relevantní, jelikož pohledávky žalobce byly vždy za žalovaným, a i kdyby dohoda uzavřena byla, tak by nutně rezultovala ve stejný závěr. Okresní soud se opět těmito otázkami nezabýval, slepě přejal tvrzení žalovaného, resp. paní jméno FO. Nedodržel zásadu volného hodnocení důkazů a celé řízení zatížil vadou, která má za výsledek nesprávné posouzení věci a rozsudek učinil nepřezkoumatelným.

17. V řízení před okresním soudem pak žalovaný opakovaně měnil svá tvrzení, uváděné skutečnosti a důvody, pro které pohledávku žalobce neuznává. Účelovým a obstrukčním jednáním záměrně prodlužoval řízení a odvracel pozornost od samé podstaty sporu. Tento procesní postup žalovaného má zásadní význam i pro rozhodnutí o nákladech řízení. I stran nákladů okresní soud pochybil a žalovanému přiznal náklady ve větším rozsahu, než jaké žalovanému náleží. Nelze přehlédnout, že řada nákladů byla navíc způsobena čistě žalovaným, jeho obstrukčním jednáním. Žalobce je přesvědčen, že náklady řízení by bez ohledu na výsledek sporu měl hradit žalovaný. Ze všech výše popsaných a v odvolání podrobně rozvedených důvodů žalobce navrhl, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu změnil, žalobě vyhověl a žalobci přiznal právo na náhradu nákladů za řízení před soudy obou stupňů. Případně nechť je rozsudek zrušen a věc vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení.

18. Žalovaný ve vyjádření k odvolání žalobce uvedl, že rozsudek okresního soudu považuje za věcně správný. S ohledem na setrvalé označování jednatelky společnosti právnická osoba jako manželky jednatele žalovaného, žalovaný poznamenal, že právní úprava rozlišuje majetkovou a osobnostní sféru korporace a člena jejího statutárního orgánu, případně jejího společníka. Za právnickou osobu jednají členové statutárního orgánu, případně v rozsahu obvyklém vzhledem k jejich zařazení nebo funkci též zaměstnanci právnické osoby. V dané věci veškerá komunikace se žalobcem byla vedena paní jméno FO, jakožto jednatelkou společnosti právnická osoba Jednatelka jmenované společnosti nikdy žádným způsobem neuvedla, že by jednala za žalovaného, nedala najevo, co by ji k případnému zastoupení opravňovalo a nebyla ani členem statutárního orgánu žalovaného, ani zaměstnancem žalovaného. Žalovaný má za to, že pokud osoba jednající za společnost právnická osoba v průběhu fungujícího obchodního vztahu se žalobcem bez dostatečného odůvodnění požádala žalobce o fakturování na žalovaného, měl žalobce tuto žádost odmítnout. Žalovaný kategoricky odmítá, že by od žalobce objednal jakékoliv produkty řady Anonymizováno - Anonymizováno, jak žalobce v odvolání uvádí. K žádnému objednání ze strany žalovaného nedošlo, toto tvrzení žalobce nebylo v řízení prokázáno.

19. Žalovaný nesdílí přesvědčení žalobce, že nevyjádřením se k věci formou účastnického výslechu bylo žalobci upřeno právo sdělit své stanovisko k provedeným důkazům a označit či navrhnout důkazy další. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu plyne, že rozhodne-li soud o věci samé bez výslechu účastníka, nejedná se o takový postup, kterým by účastníku byla odňata možnost jednat před soudem. Neprovedení tohoto důkazu nijak nebrání účastníku vyjádřit se k věci či k ostatním provedeným důkazům.

20. Žalovaný nesdílí ani přesvědčení žalobce o nepřezkoumatelnosti rozsudku okresního soudu, když z odůvodnění rozsudku je zřejmé, že okresní soud na skutečnostech, které žalobce zmiňuje, své rozhodování nepostavil (účel zřízení bankovního účtu či zda byli věřitelé o tomto účtu informováni), neboť tyto skutečnosti nebyly rozhodné pro posouzení věci. Okresní soud pouze popsal provedené dokazování s tím, že uvedené skutečnosti mohly sloužit pouze jako podpůrný argument pro posouzení skutkového stavu. Žalovaný je proto přesvědčen, že žalobce mylně interpretuje odůvodnění soudu, vytrhává části odůvodnění z kontextu bez zřetele k souvislostem, v nichž byly uvedeny a své argumenty staví na tvrzeném nedostatečném odůvodnění bezvýznamných skutečností.

21. Žalobcem zmiňovaná dohoda o provozním financování je soukromoprávní smlouvou mezi žalovaným a společností právnická osoba, je uzavřena mezi stranami a není žádným způsobem závazná vůči žalobci. Žalobci tak nepřísluší jak posuzování její platnosti, tak ani vyvozování jakýchkoliv práv z předmětné smlouvy pro sebe. Smlouva byla v řízení předložena pouze jako důkaz sloužící bližšímu vysvětlení skutkového stavu. Ze samotné dohody pak plyne, že žalovaný převezme „vybrané“ závazky, nikoliv tedy všechny závazky, které společnost právnická osoba měla. Bez dalšího nelze mít za to, že by závazek společnosti právnická osoba vůči žalobci byl součástí předmětných závazků. Žalovaný tvrdí, že se jednalo o závazky, které musely být uhrazeny pro zachování chodu dané společnosti, čímž závazky k produkci nových modelů zcela zjevně nejsou. Souhlasit nelze ani se závěrem žalobce, že výklad obsahu dohody o provozním financování, který by nevedl k závěru, že se jednalo o převzetí závazku společnosti právnická osoba vůči žalobci, by byl v rozporu se zákonem. Převzetí závazku je upraveno v ust. § 1888 a následujících o.z. a jednou ze zásadních podmínek předmětného institutu je souhlas věřitele s převzetím závazku původního dlužníka přijímatele dluhu. Žalobce setrvává na stanovisku, že o okolnostech uzavření dohody o provozním financování nebyl vyrozuměn. Takové tvrzení je pak dostatečné pro dovození, že i kdyby měl být závazek společnosti právnická osoba vůči žalovanému vybraným závazkem dle dohody o provozním financování, což žalovaný odmítá, žalobce jako věřitel s převzetím závazku dle § 1888 občanského zákoníku neudělil souhlas (o převzetí nevěděl) a k převzetí závazku dle platné zákonné úpravy dojít nemohlo.

22. Žalovaný je tudíž shodně se soudem prvního stupně přesvědčen, že ve věci není pasivně věcně legitimován, neboť žalobce neprokázal a prokázat ani nemohl, že žalovaný s ním vstoupil do jakéhokoliv obchodního vztahu. Ani z jednání samotného žalobce nevyplývá, že by v průběhu jednání s paní jméno FO jako jednatelkou společnosti právnická osoba měl za to, že jmenovaná zastupuje žalovaného. Sám žalovaný souhlasí se závěrem okresního soudu, že veškeré zásilky adresoval společnosti Anonymizováno, nikoliv žalovanému, který zásilky také nepřebíral a nepřevzal. Žalobce sám uváděl, že vždy jednal výhradně s jednatelkou společnosti právnická osoba, nedoložil žádné podklady, ze kterých by se dalo dovodit její zastupování žalovaného a pasivní legitimaci žalovaného dovozuje pouze ze skutečnosti, že společnost právnická osoba použila žalovaného jako platební prostředek. V tomto směru je nutno upozornit i na to, že v poznámkách plateb bylo vždy uvedeno, že se jedná o platbu společnosti „Anonymizováno“. Jednatelka společnosti Anonymizováno nebyla zmocněna jednat za žalovaného, a proto také jménem žalovaného dluh vůči žalobci uznat nemohla a také neuznala. Žalovaný proto také nemůže být žádným způsobem odpovědný za případný omyl žalobce a není tak legitimován ani k jakékoliv náhradě škody, jak snad žalobce dovozuje.

23. Žalovaný konečně odmítl tvrzení žalobce o úmyslném protahování a komplikování sporu před soudem prvního stupně tím, že měnil svoji obranu, měnil skutková tvrzení apod. K tomu žalovaný poznamenal, že se ocitl v situaci, kdy je žalován neznámým subjektem z obchodního vztahu, ke kterému nedisponoval žádnými podklady ani informacemi. Je tak zcela přirozené, že skutková tvrzení se vyvíjela na základě provedeného dokazování, avšak nejednalo se o změnu verze, pouze o rozšíření a upřesnění argumentace. Žalovaný je povinen se připravit z procesní opatrnosti i na různý právní názor soudu a předložit vše, co by mohlo být pro spor relevantní. Naplňování zásad upravených občanským soudním řádem nemůže být chápáno jako obstrukční jednání. Nadto nelze přehlédnout, že řízení bylo zkoncentrováno a žalovaný ani neměl procesní prostor k tomu řízení jakkoli protahovat. Rozsudek okresního soudu je tudíž z pohledu žalovaného věcně správným, a to včetně stanovení nákladů řízení. Žalobce navrhl jeho potvrzení a přiznání nákladů odvolacího řízení.

24. Žalobce v replice k vyjádření žalovaného k odvolání opakovaně podrobně zrekapituloval svoji stěžejní argumentaci z řízení před okresním soudem i v podaném odvolání a vyjádřil se k argumentaci žalovaného.

25. Podle přesvědčení žalobce z řízení před okresním soudem vyplynulo, že paní jméno FO požádala žalobce o fakturaci na žalovaného, zaslala mu e-mailem údaje, které má nově uvádět na fakturách a následně z daného účtu faktury žalobci platila. To dostatečně žalobce utvrdilo v tom, že jmenovaná je oprávněna jednat za žalovanou. Nadto osobní jednání žalobce s paní jméno FO probíhala vždy na adrese sídla žalovaného, přičemž na dobré víře žalobce v oprávnění paní jméno FO jednat za žalovaného nic nemění ani to, že na stejné adrese se nachází rovněž sídlo společnosti právnická osoba Žalobce v tomto směru odkázal i na dikci ust. § 444 odst. 1 o.z., neboť lze bez pochybnosti konstatovat, že jednatel žalovaného tím, že oprávnil paní jméno FO k jednání za žalovaného, bez pochybností vyvolal v odvolateli domněnku zmocnění. Žalovaný se tudíž nemůže dovolávat nedostatku zmocnění neoprávněně jednajícího vůči odvolateli. V kontextu veškerého opakovaně popsaného jednání je žalobce přesvědčen o tom, že nelze dospět k jinému závěru, než že odvolatel nemohl předpokládat, že by paní jméno FO nebyla oprávněna za žalovaného jednat.

26. Žalobce je i nadále přesvědčen o tom, že bylo vhodné a případné, aby byl okresním soudem jako účastník řízení vyslechnut, to zejména za situace, kdy byl vyslechnut žalovaný. Pakliže okresní soud návrh na výslech žalobce neakceptoval, měl v odůvodnění svého rozhodnutí vysvětlit, z jakého důvodu tento důkaz neprovedl. To okresní soud neučinil a řízení zatížil vadou.

27. Žalobce nesouhlasí ani s tvrzením žalovaného, že dohoda o provozním financování nebyla rozhodná pro závěr okresního soudu v posuzované věci. Okresní soud v průběhu řízení konstatoval, že smlouva o provozním financování a smlouva o převodu obchodního podílu budou podstatné pro rozhodnutí soudu, avšak lze poznamenat, že tyto důkazy byly předloženy až po uplynutí koncentrační lhůty. Tím, že okresní soud dohodu o provozním financování provedl jako důkaz, aniž by se v rozsudku vyjádřil, z jakého důvodu tak učinil, když byla navržena až po uplynutí lhůty k doplnění dokazování, učinil svůj rozsudek nepřezkoumatelným.

28. Žalobce opětovně zdůrazňuje, že faktury vystavované žalobcem byly z účtu žalovaného hrazeny, ale dlužné faktury, které jsou předmětem řízení, již hrazeny být neměly, neboť najednou již nespadaly do kolonky „vybraných“ závazků potřebných pro chod společnosti Anonymizováno. Pakliže žalovaný tvrdí, že dohoda o provozním financování je platná a žalovaný se v ní zavázal převzít vybrané aktuální či budoucí finanční závazky za společnost právnická osoba, nemůže se nyní odvolávat na skutečnost, že dluhy (pohledávky žalobce) převzaty nebyly, a to z důvodu, že žalobce coby věřitel s převzetím závazku nevyslovil souhlas. To, že žalovaný, resp. paní jméno FO záměrně neseznámila žalobce s dohodou o provozním financování a obešla zákonem požadované náležitosti, nemůže jít k tíži odvolatele.

29. Žalobce konečně nesouhlasí ani s argumentací žalovaného o tom, že neměnil svá skutková tvrzení, resp. že tato tvrzení byla upravována a argumentace žalovaného se vyvíjela až na základě provedeného dokazování. Žalovanému byla známa existence žalobce, věděl, co bylo předmětem jednání mezi žalobcem a společností Anonymizováno a stejně tak není pravděpodobné, že by paní jméno FO, jakožto manželka jednatele žalovaného, nesdělila manželovi informace podstatné v dané věci. Žalobce tudíž trvá na svém tvrzení, že žalovaný neustále měnil svoji argumentaci, byť měl veškeré zásadní informace od počátku řízení k dispozici. Žalobce setrval i na přesvědčení, že vyjádření žalovaného k věci ze dne datum nebylo nikterak složité, nejednalo se o časově náročnou činnost, navíc toto vyjádření žalovaného bylo v zásadě nadbytečné. Žalobce setrvává na veškeré své argumentaci, proto navrhl změnu rozsudku a vyhovění žalobě, případně zrušení rozsudku a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení.

30. Krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, 212a o.s.ř.), a to ze všech v úvahu přicházejících odvolacích důvodů, a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

31. Z odůvodnění rozsudku okresního soudu plyne, že okresní soud za účelem co nejobjektivnějšího zjištění skutkového stavu provedl dostatečné dokazování, z jednotlivých provedených důkazů učinil správná a obsahu těchto důkazu i obsahu spisu odpovídající skutková zjištění, která následně promítl do výstižného, srozumitelného a současně logického závěru o skutkovém stavu a věc i správně právně posoudil. Okresní soud provedené důkazy hodnotil nejen jednotlivě, ale především v jejich vzájemné souvislosti (§ 132 o.s.ř.), popsal svoji myšlenkovou konstrukci, na základě níž dospěl k závěru o skutkovém stavu, vyložil, které důkazy v řízení provedené či označené považoval za podstatné, a proto o ně opřel své stěžejní úvahy (§ 157 odst. 2 o.s.ř.) a současně vysvětlil, proč některé z provedených důkazů blížeji nehodnotil či další účastníky označené důkazy neprováděl (§ 120 odst. 1 věta druhá o.s.ř.). V odůvodnění rozhodnutí se konečně vypořádal se stěžejní argumentací žalobce a uzavřel, že z důvodu nedostatku pasivní věcné legitimace na straně žalovaného nelze žalobě vyhovět.

32. Odvolací soud se ztotožňuje se skutkovými i právními závěry rozsudku okresního soudu a veden zásadou stručnosti proto v podrobnostech odkazuje na výstižné a přiléhavé odůvodnění rozhodnutí okresního soudu.

33. Pouze s ohledem na množství a charakter odvolacích výhrad žalobce, byť ve své podstatě jde o opakování a rozvedení argumentace žalobce, která zazněla již v průběhu řízení před okresním soudem a s níž se okresní soud, byť stručně, leč výstižně, vypořádal, považuje odvolací soud za vhodné předně odkázat na přiléhavou argumentaci žalovaného ve vyjádření k odvolání žalobce a dále dodat k věci následující.

34. Z obsahu dokazování provedeného před okresním soudem plyne, což ostatně okresní soud správně konstatuje, že smluvní vztah v posuzované věci vznikl a existoval mezi žalobcem a společností právnická osoba, která byla a je existující právnickou osobou, obchodní společností s vlastní právní subjektivitou (jak ostatně plyne z výpisu z obchodního rejstříku), nikoliv tedy jakousi „obchodní značkou“ žalovaného, jak účelově argumentoval žalovaný. Na této skutečnosti ničeho nemění to, že z důvodů popsaných v odůvodnění rozsudku okresního soudu jednatelka společnosti právnická osoba v průběhu trvání smluvního vztahu se žalobcem požádala žalobce, aby další faktury vystavoval na žalovaného, tedy společnost Jméno žalovaného. Stejně tak pro posouzení existence pasivní legitimace na straně žalovaného je bezvýznamné, že shodou okolností žalovaný sídlí na stejné adrese jako společnost právnická osoba a že jednání žalobce s jednatelkou společnosti paní jméno FO vždy probíhala na uvedené adrese. Z dokazování provedeného před okresním soudem bez pochybnosti vyplynulo, že jednatelka společnosti právnická osoba nikdy žádným způsobem neuvedla, že by jednala či jedná za žalovaného. Žalobci nesdělila ničeho, co by jí k případnému zastoupení žalovaného opravňovalo a jak plyne již ze zmíněného výpisu z obchodního rejstříku, nebyla členem statutárního orgánu žalovaného ani zaměstnancem žalovaného. Pakliže tedy paní jméno FO jako jednatelka společnosti Anonymizováno v průběhu obchodního a smluvního vztahu se žalobcem požádala žalobce o vystavování faktur na žalovaného, bylo především povinností žalobce (měl-li jakékoliv pochybnosti o tom, s kým je vlastně ve smluvním vztahu, což ovšem odvolací soud považuje za nepravděpodobné), aby ověřil buď dotazem na společnost právnická osoba, paní jméno FO, případně žalovaného, zda smlouvu o dílo/tvůrčí činnosti či jinou nepojmenovanou smlouvu uzavřel skutečně se společností právnická osoba (ačkoliv tato skutečnost plyne ze samotných žalobních tvrzení) či se společností žalovaného. V takovém případě by však zřejmě žalobce nevystavoval předcházející faktury na prostou „obchodní značku“, za níž podle svého tvrzení právnická osoba považoval, event. jak namítá ve vyjádření k odvolání žalobce žalovaný, mohl a měl vystavování faktur na žalovaného bez bližšího odůvodnění a vysvětlení tohoto postupu ze strany společnosti právnická osoba, či žalovaného, odmítnout. Z uvedeného jednání společnosti Anonymizováno, resp. paní jméno FO nelze dovozovat, že by toto jednání mělo zavazovat žalovaného a založit tak jeho pasivní legitimaci v řízení.

35. Pokud pak jde o samotné vystavování faktur specifikovaných v žalobním vylíčení skutkového stavu, lze bez jakýchkoliv pochybností konstatovat, že vystavení faktury nezakládá smluvní vztah a její případné uhrazení (žalovaným) z důvodu rozvedených v odůvodnění rozsudku okresního soudu nemůže znamenat uznání neexistujícího závazku žalovaného ve vztahu k žalobci. Žalovaný zdůraznil a tato skutečnost nebyla mezi účastníky řízení spornou, že v poznámkách plateb jednotlivých faktur bylo vždy uvedeno, že se jedná o platbu společnosti Anonymizováno. Ani tato skutečnost tudíž žádným způsobem nezakládá pasivní legitimaci žalovaného a nelze dovodit, že by jednatelka společnosti právnická osoba postupovala a při jednáních se žalobcem se chovala způsobem, který by snad u žalobce mohl navodit dojem, že jedná jménem žalovaného.

36. Žalobce je nepochybně osobou disponující minimálně rozumem průměrného člověka (§ 4 odst. 1 o.z.), dokonce podnikatelem, profesionálem ve svém oboru a nepochybně mu je známo i z vlastní podnikatelské činnosti, jakým způsobem jsou uzavírány smlouvy, jaké jsou jejich náležitosti, kdo je smluvní stranou apod. Žalobcem vytvořená skutková a právní konstrukce je z pohledu odvolacího soudu zcela nepravděpodobná a nelze uvěřit ani tomu, že by o její pravdivosti byl přesvědčen samotný žalobce. V krajním případě se lze ztotožnit se závěrem okresního soudu, že žalobce pouze předpokládal, že přestože vykonává tvůrčí činnost pro společnost právnická osoba, dojde k úhradě vystavených faktur ze strany žalovaného tak, jako v pěti předchozích případech v minulosti.

37. Žalobce pak v odvolání prioritně vytýká okresnímu soudu, a to z mnoha jím popsaných důvodů, nepřezkoumatelnost rozsudku, když kupodivu současně prioritně navrhuje, aby napadený rozsudek byl změněn tak, že žalobě bude vyhověno, z čehož lze tedy zřejmě dovodit, že námitku „nepřezkoumatelnosti“ vztahuje toliko k některým dílčím závěrům okresního soudu, neprovedení účastnického výslechu žalobce, popř. skutečnostem, s nimiž se okresní soud dle přesvědčení žalobce nedostatečně vypořádal. Odvolací soud námitky žalobce stran tvrzené nepřezkoumatelnosti rozsudku okresního soudu nesdílí.

38. Okresní soud s ohledem na závěry, k nimž dospěl, mimo jiné dostatečně vyložil (viz bod 21. odůvodnění), proč další dokazování neprováděl, tedy včetně výslechu žalobce, který zjevně považoval za nadbytečný (srovnej § 120 odst. 1 věta druhá o.s.ř.) s ohledem na vyčerpávající skutková tvrzení žalobce. Dále je nutno zdůraznit, že z ustálené soudní praxe plyne, že nepřezkoumatelné rozhodnutí pro nedostatek důvodů je založeno na nedostatku důvodů skutkových, nikoliv na dílčích nedostatcích odůvodnění rozhodnutí. Musí se přitom jednat o vady skutkových zjištění, o něž soud opírá své rozhodovací důvody a za takové lze považovat případy, kdy soud své rozhodující závěry opírá o skutečnosti v řízení buď nezjišťované, případně zjištěné v rozporu se zákonem, anebo případy, kdy není zřejmé, zda vůbec nějaké důkazy byly ke konkrétní sporné skutkové okolnosti provedeny. Tak tomu ovšem v souzené věci není a skutečnost, že okresní soud ve svém rozhodnutí nehodnotil každou jednotlivou dílčí námitku žalobce, nelze okresnímu soudu vytýkat způsobem, který by měl za následek zrušení rozsudku pro nepřezkoumatelnost. Nadto je třeba si uvědomit, že soud na určitou námitku vznesenou účastníkem řízení v průběhu trvání sporu může a obvykle také reaguje tak, že v odůvodnění svého rozhodnutí prezentuje od názoru žalobce či žalovaného odlišný názor, který také srozumitelně, logicky a přesvědčivě zdůvodní, čímž se s námitkami účastníka řízení vždy – minimálně implicite – vypořádá. Nelze tedy bez dalšího uzavřít, že absence odpovědi na to či ono, jednotlivé tvrzení, případně argument procesní strany v odůvodnění napadeného rozhodnutí způsobuje nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku. To ostatně v poměrech posuzované věci lze vztáhnout i k odůvodnění rozsudku odvolacího soudu, který z důvodu výše rozvedených a též vycházeje ze zásady stručnosti nepovažoval za vhodné ani nutné reagovat v odůvodnění rozhodnutí na každou jednotlivou odvolací výhradu žalobce.

39. Vycházeje ze shora popsaných skutečností a úvah proto odvolací soud rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdil (§ 219 o.s.ř.), a to včetně závislého nákladového výroku (sub II), když i rozhodnutí okresního soudu o nákladech řízení krajský soud považuje za odpovídající výsledku řízení, obsahu spisu a znění příslušných ustanovení vyhl. č. 177/1996 Sb.

40. O nákladech odvolacího řízení krajský soud rozhodl podle ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. a v odvolacím řízení úspěšnému žalovanému přiznal právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalobci. V dané věci jsou náklady odvolacího řízení na straně žalovaného tvořeny odměnou právního zástupce žalovaného za dva úkony právní služby, tedy vyjádření se k odvolání žalobce a účast při jednání krajského soudu po částka (§ 7 bod 5, § 8 odst. 1, § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb), k ní přináležejícími dvěma paušálními náhradami hotových výdajů po částka (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.), cestovným osobním vozem advokáta k jednání odvolacího soudu na trase adresa a zpět ve výši částka a náhradou za ztrátu času za celkem osm půlhodin po částka (§ 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.). K součtu uvedených částek je nutno připočíst i 21% DPH (§ 137 odst. 3 o.s.ř.). Celkem tak náklady odvolacího řízení na straně žalovaného dosáhly částka. Uvedenou částku je žalobce povinen nahradit žalovanému ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta žalovaného (§ 160 odst. 1, § 149 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Proti tomuto rozsudku lze za podmínek uvedených v § 237 a § 238 o.s.ř. podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozsudku prostřednictvím okresního soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni, k Nejvyššímu soudu ČR v Brně jako soudu dovolacímu. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 239 o.s.ř.).