27 Co 47/2026

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Chmelíka, Ph.D., a soudců Mgr. Pavla Hradeckého a JUDr. Martina Tomka ve věci žalobce: Jméno žalobce ., IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o zaplacení 42 226,16 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu ve Svitavách ze dne 23. 10. 2025, č. j. 7 C 156/2025-68,

I. Rozsudek okresního soudu se v odvoláním napadené části výroku II, jíž byla žaloba zamítnuta co do zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a ve výroku III, potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I), v části, ve které se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení dalších , částka, , úroků a úroků z prodlení, žalobu zamítl (výrok II) a žalovanému uložil povinnost nahradit žalobci náklady řízení , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III).

2. V odůvodnění rozsudku okresní soud uvedl, že žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce - společností , Anonymizováno, , Anonymizováno, , právnická osoba, . Právní předchůdce žalobce umožnil žalovanému po dobu jednoho roku kdykoliv od data podpisu smlouvy čerpat úvěrový rámec ve výši , částka, , který byl žalovaným čerpán prostřednictvím kreditní karty. Úvěr byl poskytnut se sjednanou úrokovou sazbou 22,68 % ročně, avšak žalobce žalobou požadoval toliko smluvní úrok ve výši odpovídající právním předpisům upravujícím spotřebitelské úvěry. Tedy 15 % ročně. Pro případ prodlení se splácením se žalovaný zavázal k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky splátky v prodlení, náhradě nákladů spojených s vymáháním splatného závazku v částce , částka, , poplatku za odeslání upomínky ve výši , částka, a k placení úroků z prodlení. Protože žalovaný své povinnosti plynoucí ze smlouvy neplnil, dostal se do prodlení. Právní předchůdce žalobce od smlouvy o úvěru odstoupil a dlužnou částku zesplatnil. Následně pohledávku za žalovaným postoupil nejprve na , právnická osoba, a ta ji posléze postoupila žalobci. Podanou žalobou se žalobce domáhal zaplacení jistiny úvěru v částce , částka, , poplatku ve výši , částka, , kapitalizovaného neuhrazeného úroku splatného ke dni zesplatnění v částce , částka, , poplatku , částka, a smluvních úroků a úroků z prodlení.

3. Dále žalobce na výzvu okresního soudu doplnil svá tvrzení o tom, že právní předchůdce žalobce dostatečně prověřil úvěruschopnost žalovaného a předložil listiny prokazující tato tvrzení.

4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání okresního soudu se nedostavil.

5. Okresní soud po provedeném dokazování, kdy se seznámil s obsahem listin předložených žalobcem k prokázání jeho tvrzení, věc posoudil dle příslušných ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů (občanský zákoník, dále jen o.z.), zejména ust. § 2395 o.z. a dle příslušných ustanovení zák. č. 257/2016 Sb., ve znění pozdějších předpisů (o spotřebitelském úvěru, dále jen z.s.ú.), zejména § 86 z.s.ú., ve svých úvahách přihlédl i k judikatuře Nejvyššího soudu (rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, ) a soudu Ústavního (nález sp. zn. III ÚS 4129/18), a dospěl k závěru, že žaloba je opodstatněná toliko částečně.

6. Okresní soud předně uzavřel, že z listin předložených žalobcem plyne, že žalovaný před uzavřením úvěrové smlouvy byl v takové ekonomické situaci, která naznačovala, že nebude schopen poskytnutý úvěr řádně splácet. Žalovaný byl především v mínusu na svém bankovním účtu. Jeho výdaje byly vyšší, než jaké uváděl při jednáních o poskytnutí úvěru a bylo prokázáno, že sázel v kasinu. Právní předchůdce žalobce se nezabýval ani tím, jaké další úvěry žalovaný čerpal, v jakých částkách je splácel apod. Podle okresního soudu je zjevné, že právní předchůdce žalobce v procesu zkoumání úvěruschopnosti žalovaného pochybil. Resp. schopnost žalovaného úvěr splácet posoudil zcela formálně, nedostatečně, bez patřičné a očekávatelné obezřetnosti a vyžádání si dalších informací a podkladů od žalovaného.

7. Důsledkem takto nedostatečného posouzení úvěruschopnosti je závěr, že úvěrová smlouva je absolutně neplatná. Žalobci lze proto přiznat pouze právo na zaplacení bezdůvodného obohacení dle ust. § 2991 odst. 1 o.z.

8. Protože v řízení bylo prokázáno, že žalovanému bylo poskytnuto , částka, , z nichž žalovaný uhradil , částka, , uložil okresní soud žalovanému povinnost vrátit žalobci rozdíl mezi poskytnutou a vrácenou částkou. Tedy , částka, .

9. Současně okresní soud uzavřel, že žalobce nemá nárok na úrok, ani na úrok z prodlení, neboť je nutno vycházet z toho, že spotřebitelský úvěr ze strany právního předchůdce žalobce byl žalovanému poskytnut v rozporu s požadavkem na zkoumání úvěruschopnosti. Důsledkem této skutečnosti je, že spotřebitel (žalovaný) je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Nárok na zákonné úroky žalovanému vzniklá teprve v okamžiku prodlení s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru (což ostatně plyne z ustálené judikatury NS ČR). Tedy v době určené podle § 87 odst. 1 z.s.ú. To v podstatě podle okresního soudu znamená, že nebude-li stranami takto neplatně sjednaného úvěru uzavřena dohoda o splatnosti vrácení poskytnutých finančních prostředků, bude tato splatnost teprve určena soudem. Okresní soud tudíž ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl.

10. O nákladech řízení okresní soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. a v řízení převážně úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů vůči převážně neúspěšnému žalovanému.

11. Proti rozsudku, a to pouze do výroku II, části, v níž byla žaloba zamítnuta co do zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, podal včas odvolání žalobce.

12. Uvedl, že nesouhlasí s přesvědčením okresního soudu, že dosud nenastalo prodlení žalovaného a žalobě tak bylo možné vyhovět pouze co do nároku na vrácení dlužné jistiny bez zákonného úroku z prodlení z této přiznané částky.

13. Podle žalobce žalovanému nevznikla povinnost vrátit poskytnutou jistinu teprve rozhodnutím soudu o neplatnosti smlouvy o úvěru, ale daleko dříve již před podanou žalobou. To na základě výzvy žalobce k vrácení peněžitého dluhu. Žalovaný byl vyzván k plnění svého dluhu novému věřiteli – žalobci již v souvislosti s oznámením o postoupení pohledávky ze dne , datum, , které mu bylo téhož dne odesláno. Nejpozději třetí den po odeslání se výzva k plnění dostala do sféry dispozice žalovaného. Po marném uplynutí desetidenní lhůty, která mu byla poskytnuta ke splnění dluhu, se dne , datum, dostal žalovaný do prodlení. Od tohoto data vzniká žalobci nárok na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 o.z. minimálně z částky bezdůvodného obohacení.

14. Žalovaný navíc v řízení před okresním soudem netvrdil a neprokazoval, že by neměl možnost a schopnost poskytnutou jistinu vrátit ve lhůtě, která byla ze strany žalobce žalovanému poskytnuta. Takový závěr plyne i z judikatury Nejvyššího soudu (rozhodnutí sp. zn. , spisová značka, ), kdy Nejvyšší soud dospěl k přesvědčení, že skutková zjištění, že není v možnostech spotřebitele splnit dluh spočívající v povinnosti vydat věřiteli bezdůvodné obohacení, které získal na úkor poskytovatele přijetím peněžních prostředků na základě neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru, jsou ve prospěch spotřebitele, protože má vliv na splatnost pohledávky věřitele. Jde o skutečnosti, kterých se dlužník dovolává jako skutkové podstaty právní normy v jeho prospěch. Je to proto spotřebitel jako dlužník, kdo je nositelem procesní povinnosti ve sporném řízení skutkově tvrdit, jaké jsou jeho možnosti splnit uvedený dluh a o takto uplatněných skutkových tvrzeních navrhnout důkazní prostředky. Soudu nenáleží domýšlet si schopnosti žalovaného plnit dluh, aniž by měl reálné podklady ve zjištěném skutkovém stavu.

15. Okresní soud svým postupem žalobci uložil nepřiměřené břemeno jdoucí k jeho tíži, které je navíc fakticky nesplnitelné. Navíc věcné břemeno a tvrzení, že žalovaný není schopen vydat bezdůvodné obohacení v uvedené lhůtě, tíží žalovaného. Uvedené závěry plynou i z rozhodnutí krajských soudů, kupříkladu Krajského soudu v , adresa, - pobočky v , Anonymizováno, , Krajského soudu v , adresa, či Krajského soudu v , Anonymizováno, . Ten mimo jiné uzavřel, že aplikaci ust. § 87 z.s.ú. představuje speciální úpravu vypořádání plnění z neplatné smlouvy a použije se pouze v případě, že věřitel vyzval spotřebitele k plnění a současně spotřebitel prokázal, že není v jeho možnostech, aby dluh na jistině uhradil v požadované lhůtě. Pokud spotřebitel uvedené netvrdí a neprokáže, zároveň není stranami ujednáno, kdy má dlužník dluh splnit, může věřitel požadovat plnění ihned. Dlužník je poté povinen plnit bez zbytečného odkladu dle obecné úpravy plynoucí z ust. § 1958 odst. 2 o.z.

16. Žalobce je tudíž přesvědčen, že vedle nároku na zaplacení části nesplacené jistiny (bezdůvodného obohacení) má též nárok na zaplacení zákonného úroku z prodlení z okresním soudem přiznané částky, a to od , datum, do zaplacení. Navrhl proto změnu odvoláním napadené části výroku II a požádal o přiznání nákladů za řízení před soudy obou stupňů.

17. Krajský soud přezkoumal v mezích podaného odvolání rozsudek okresního soudu i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, 212a o.s.ř.), a to při nařízeném jednání za splnění podmínek ust. § 101 odst. 3 ve spojení s ust. § 211 o.s.ř. v nepřítomnosti žalovaného, a dospěl k závěru, že odvolání žalobce není důvodné.

18. Z odůvodnění rozsudku okresního soudu plyne závěr (odvolatelem nezpochybněný), že smlouva o úvěru ze dne , datum, uzavřená mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným (vykazující znaky spotřebitelského úvěru ve smyslu ust. § 2 odst. 1 z.s.ú.) je z důvodu nikoliv řádného posouzení úvěruschopnosti žalovaného splácet poskytnutý úvěr neplatná (viz ust. § 86 odst. 1 věta druhá a § 87 odst. 1 věta prvá z.s.ú.). Proto žalobci vznikl toliko nárok na zaplacení částky , částka, , která je rozdílem mezi částkou , částka, , která byla žalovanému poskytnuta a zaplacenými , částka, . V řízení nebylo prokázáno, že by uvedenou částku žalovaný žalobci zaplatil a v tomto rozsahu (výrok I) nebyl rozsudek okresního soudu žalobcem napaden.

19. K žalobcem nárokovanému zákonnému úroku z prodlení z částky , částka, od , datum, do zaplacení lze poznamenat, že ust. § 87 z.s.ú. je speciálním ustanovením k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů lichvářských úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na neuhrazenou jistinu úvěru bez dalších smluvních úroků a poplatků. To v nově stanovené době splatnosti, která není závislá na výzvě věřitele k plnění, ale upíná se k možnosti dlužníka (spotřebitele) dluh vrátit. Nárok na zákonné úroky z prodlení plynoucí z ust. § 1970 o.z. vzniká až v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením jistiny v dané věci. Tedy zbývající neuhrazené části poskytnuté půjčky dle ust. § 87 odst. 1 z.s.ú. V tomto směru lze zcela odkázat na závěry podávající se z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, .

20. Se zřetelem na shora popsané úvahy je zjevné, že žalovaný se dosud nedostal do prodlení s vrácením zůstatku poskytnuté jistiny ze smlouvy o spotřebitelském úvěru a žalobci tudíž ani nemohl vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení dle ust. § 1970 o.z.

21. Krajský soud proto v odvoláním napadené části výroku II rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdil (§ 219 o.s.ř.), a to včetně závislého nákladového výroku (sub III).

22. O nákladech odvolacího řízení krajský soud rozhodl podle ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, neboť žalobce nebyl v odvolacím řízení úspěšný a žalovanému, jak plyne z obsahu spisu, žádné náklady v průběhu odvolacího řízení nevznikly.