27 Co 58/2025

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Chmelíka, Ph.D., a soudců Mgr. Pavla Hradeckého a JUDr. Martina Tomka ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky A sídlem Adresa advokátky A proti žalované: Jméno žalované, narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátkou Jméno advokátky B sídlem Adresa advokátky B o ochranu osobnosti, k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Orlicí ze dne 13. 12. 2024, č. j. 12 C 113/2022-386,

I. Rozsudek okresního soudu se vyjma odvoláním nenapadeného výroku IV. potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobci náklady odvolacího řízení 4 950 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky žalobce.

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem uložil žalované povinnost zdržet se tvrzení o žalobci, že ji Anonymizováno Anonymizováno podezřelý výraz, Anonymizováno, Anonymizováno a pokusil se ji Anonymizováno (výrok I), žalované uložil povinnost uveřejnit v Anonymizováno Anonymizováno na vlastní náklady omluvu žalobci (výrok II), dále žalované uložil povinnost zaplatit žalobci částka do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok III), žalobu zamítl v části, ve které se žalobce domáhal po žalované zaplacení dalších částka (výrok IV), o nákladech řízení rozhodl tak, že žalované uložil povinnost nahradit žalobci náklady řízení částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce (výrok V), a konečně rozhodl, že Česká republika nemá vůči účastníkům právo na náhradu nákladů řízení (výrok VI).

2. V odůvodnění rozsudku okresní soud uvedl, že žalobce se podanou žalobou domáhal uložení povinnosti žalované zdržet se tvrzení o žalobci, že ji Anonymizováno Anonymizováno podezřelý výraz, týral, znásilňoval a pokusil se ji zabít. Dále se domáhal stanovení povinnosti žalované uveřejnit v Anonymizováno Anonymizováno na vlastní náklady omluvu žalobci, že o něm uvedla nepravdivá tvrzení. Konečně se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky částka a nákladů řízení.

3. V žalobním vylíčení skutkového stavu podrobně popsal, jaké skutečnosti žalovaná o žalobci uvedla a nadále uvádí, a to i prostřednictvím internetového Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno. Smyšlená tvrzení o žalobci současně zveřejňuje na svém facebookovém profilu, přičemž žalovanou nepravdivá tvrzení jsou v podstatě obviněním z trestné činnosti. Nepochybně jsou způsobilá poškodit pověst, čest a vážnost žalobce stejně jako jeho soukromí. Dále tato tvrzení mohou negativně ovlivnit průběh soudního sporu o nezletilého syna účastníků. Závažnost újmy způsobené žalobci je podtržena tím, že internetový Anonymizováno Anonymizováno patří mezi jeden z Anonymizováno Anonymizováno webů a újmu způsobenou žalobci tudíž nelze bagatelizovat. Žalobce požádal Anonymizováno Anonymizováno o stažení rozhovoru, avšak prozatím bez reakce. Dále žalobce popsal průběh sporu účastníků o syna jméno FO, to, jakým způsobem žalovaná brání a bránila žalobci v kontaktu se synem a jakým způsobem a před jakými orgány se žalobce pokoušel situaci řešit. Žalobce posléze doplnil, že na základě předběžného opatření nařízeného Obvodním soudem pro adresa byl nezletilý syn jméno FO v únoru Anonymizováno umístěn do péče žalobce. Z opatrovnického spisu plyne, že postoj žalované se za dobu čtyř let nijak nezměnil a jejím jednáním byla soustavně porušována práva žalobce. Újma, kterou žalobce utrpěl, je zjevná, neboť fakticky přišel o možnost po čtyři roky být účasten v životě svého syna. Nadto byl nucen sledovat smutek své matky a sestry, které vinou jednání žalované byly připravené o kontakt s nezl. jméno FO.

4. Žalovaná žalobu považovala za lživou, nedůvodnou a protiprávní. Částka požadovaná žalobcem je irelevantní vzhledem k tomu, že žalovaná nevlastní žádný movitý ani nemovitý majetek. Podle žalované jde pouze o mstu žalobce. Snaží se na žalované obohatit, ponížit ji, stejně tak zástupkyni žalobce jde pouze o obohacení. Už se obohatila na manželovi žalované a vůbec se nestydí. Jedná se proto o účelovou žalobu. Žalovaná má podezření, že žalobce se svojí zástupkyní a dalšími aktéry se dopouštějí protiprávních jednání. Pakliže žalobce považoval tvrzení žalované za lživá a článek v Anonymizováno Anonymizováno za nepravdivý, mohl se proti těmto výrokům bránit, což neučinil. Žalobce byl frustrovaný skutečností, že nezletilý syn si k němu nedokázal vytvořit pozitivní synovský vztah. To především proto, že nezletilý byl přítomen tomu, když žalobce žalované ubližoval. Podle žalované žalobce neprokázal, že by mu byla jednáním žalované způsobena jakákoliv újma. A ani to, že by byla naplněna příčinná souvislost mezi jednáním žalované a žalobcem tvrzenou škodou.

5. Žalovaná dále doplnila, že žalobce považuje za člověka, který ji dlouhodobě pronásleduje na sociálních sítích, což policie neřeší. Stejně tak policie neřešila, resp. odmítla řešit podezřelý výraz žalované. Žalovaná má za to, že nemůže být trestně stíhána lidmi, kteří neznají zákony. Ohledně péče o syna účastníků dosud nebyl vydán žádný rozsudek. Předběžná opatření soudem nařízená jsou nezákonná. Ani žalobce nedodržuje žádné opatření a nerespektuje žádný soud. Nezl. jméno FO byl z péče žalované odebrán na základě alibistického a zkorumpovaného OSPODU a lží právnická osoba adresa. Ze strany soudu došlo k porušení práv žalované i nezletilého, který neměl ustanoveného opatrovníka z řad advokátů. Obstrukce žalobce ve všech řízeních stály žalovanou finanční prostředky, daleké cesty a další útrapy.

6. Okresní soud po provedeném dokazování, kdy se seznámil s obsahem článku zveřejněného v Anonymizováno Anonymizováno pod názvem „Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno podezřelý výraz: jméno FO (Anonymizováno) Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno podezřelý výraz a Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno“, obsahem videonahrávky zveřejněné dne datum na stránkách Anonymizováno.Anonymizováno/Anonymizováno/Anonymizováno, v jehož úvodu je napsáno: Jméno žalované – Anonymizováno Anonymizováno podezřelý výraz Anonymizováno, „Anonymizováno“ facebookového profilu žalované „Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno“, informacemi otevřené encyklopedie Wikipedie ohledně návštěvnosti Anonymizováno.Anonymizováno, listinou označenou jako „Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno“, rozhodnutím Úřadu městské části adresa, usnesením Úřadu Městské části adresa, zprávou tituly před jménem jméno FO, záznamy o podaných vysvětleních na Policii ČR, zprávou Obvodního státního zastupitelství pro adresa, zprávou Obvodního ředitelství adresa IV., fotografiemi nezletilého syna účastníků, obsahem spisu Obvodního soudu pro adresa sp. zn. spisová značka, elektronickou komunikací účastníků, rozhodnutím Obvodního soudu pro adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne datum, č. j. spisová značka, usnesením Ústavního soudu ze dne datum sp. zn. IV. ÚS Anonymizováno/21, rozhodnutím Obvodního soudu pro adresa ze dne datum, č. j. spisová značka, usnesením téhož soudu ze dne datum, zprávou Okresního státního zastupitelství v adresa a Okresního soudu v adresa a po výslechu svědkyně adresa, když současně vyložil, z jakého důvodu neprováděl další navržené důkazy, dospěl k závěru, že žaloba je v převážné míře opodstatněná.

7. Po stránce právní okresní soud věc posoudil dle příslušných ustanovení zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o.z.“), zejména ust. §§ 81, 2910, 2956 a 2951 o.z.

8. V části, ve které se žalobce domáhal, aby žalované bylo uloženo zdržet se nepravdivých tvrzení o žalobci, jde podle okresního soudu svojí povahou o zápůrčí žalobu. Předpokladem vzniku odpovědnosti žalované je 1) existence zásahu, který je objektivně způsobilý vyvolat nemajetkovou újmu, 2) neoprávněnost takového zásahu a 3) příčinná souvislost mezi zásahem a jeho neoprávněností. Žalovaná v průběhu řízení trvala na tom, že tvrzení uvedená v nahrávce a článku v Anonymizováno Anonymizováno jsou pravdivá. Soudem byla poučena, že je povinna prokázat, že se takovýchto jednání žalobce vůči ní dopouštěl. Z provedeného dokazování však vyplynulo pouze to, že mezi účastníky byly konflikty, ať verbálního či fyzického charakteru, a to zejména v souvislosti se spory týkajícími se syna účastníků. Prokázáno bylo i to, že žalobce v jednom případě Anonymizováno žalované Anonymizováno na Anonymizováno i že vzal žalovanou tzv. Anonymizováno Anonymizováno. Za toto jednání včetně verbálního napadení žalované byla žalobci uložena v rámci přestupkového řízení pokuta. Pokuta však byla v přestupkovém řízení uložena i žalované, a to za schválnost vůči žalobci. O vzájemných konfliktních vztazích svědčí celá řada trestních oznámení podávaných jak ze strany žalobce, tak ze strany žalované. Žádné z těchto jednání nebylo posuzováno v trestněprávní rovině a nedosahuje intenzity a charakteru jednání popisovaného žalovanou v předmětné nahrávce a článku. Žalovaná tudíž stran pravdivosti svých tvrzení neunesla důkazní břemeno. Výroky žalované na adresu žalobce jsou nepochybně s ohledem na jejich charakter objektivně způsobilé vyvolat újmu žalobci. Jedná se o zásah neoprávněný, zásah ze strany žalované a je naplněna i příčinná souvislost. Zásah nadále trvá, žalovaná se o žalobci stejným způsobem vyjadřuje nadále, a to kupříkladu i v průběhu opatrovnického řízení. Předpoklady vyžadované ust. § 82 odst. 1 o.z. proto byly naplněny. Okresní soud tudíž žalované uložil povinnost zdržet se nepravdivých tvrzení o žalobci.

9. Žalobce se dále domáhal zaplacení částky částka, a to v částce částka jako újmy, která mu byla způsobena žalovanou zveřejněním článku a rozhovoru v Anonymizováno Anonymizováno a zbývajících částka nárokoval za porušení práva na rodinný život.

10. Nárok žalobce na zaplacení částky částka pak bylo dle okresního soudu namístě posoudit dle obecných ustanovení o náhradě škody a nemajetkové újmy a aby takový nárok byl dán, je nutné naplnění několika předpokladů. Jednak jde o existenci protiprávního činu, vznik újmy, příčinnou souvislost mezi protiprávním činem a vznikem újmy a konečně o zavinění ze strany jednajícího subjektu. Je nepochybné, že jednáním žalované byla zasažena osobnost žalobce ve složkách cti, vážnosti a pověsti. Žalobce prokázal, že byla zasažena jeho čest, důstojnost a právo na soukromí, avšak neprokázal, jak konkrétně ovlivnila zmíněná nahrávka jeho život, jak konkrétně zasáhla do jeho práv apod. Okresní soud proto uzavřel, že za přiměřené zadostiučinění lze považovat omluvu. Ta dostatečně odčiní způsobení újmy, zvláště jedná-li se o omluvu zveřejněnou na veřejně přístupných stránkách. Z uvedeného důvodu okresní soud neshledal předpoklady pro uložení povinnosti žalované nahradit žalobci finanční částku. Proto rozhodl o povinnosti žalované se žalobci omluvit.

11. V části, ve které se žalobce domáhal úhrady újmy za porušení práva na rodinný život, okresní soud konstatoval, že z provedeného dokazování bez pochybností vyplynulo, že žalovaná od ledna Anonymizováno do srpna Anonymizováno bezdůvodně a opakovaně bránila žalobci ve styku se synem. Takovéto počínání žalované jednoznačně plyne z obsahu opatrovnického spisu. Žalovaná zneužívala toho, že jí byl nezletilý svěřen do péče a vědomě se snažila vyloučit žalobce z života nezletilého. Podporovala svého manžela, aby podal návrh na osvojení nezletilého, přestože věděla, že s tímto žalobce nesouhlasí. Přímo zavinila ochladnutí vztahu nezletilého k žalobci jako svému otci, neboť synovi znemožnila kontakt se žalobcem. Vzájemné kontakty neumožnila ani na podkladě nařízeného předběžného opatření. Zrušila asistované kontakty a nerespektovala úlohu žalobce v životě svého syna. Žalobci tak nepochybně vznikla nemajetková újma v příčinné souvislosti s úmyslným porušením zákonných povinností žalované, zásahem do práv žalobce na rodinném životě (viz § 888 o.z. a dále viz např. nález Ústavního soudu II. ÚS 517/99). Žalovaná tak žalobci způsobila újmu, kterou by v obdobné situaci v rámci svého rodinného života pociťoval každý. Výši této újmy okresní soud stanovil volnou úvahou postupem dle ust. § 136 o.s.ř. vycházeje z toho, že následek jednání žalované není pro budoucí vztah žalobce s nezletilým synem fatální. Nedošlo k úplnému zpřetrhání vazeb mezi otcem a synem a v současné době žalobce o nezletilého pečuje. jméno FO byl žalobci svěřen do péče na základě nařízeného předběžného opatření. Okresní soud proto jako dostačující shledal náhradu nemajetkové újmy vyčíslenou částkou částka, která zohledňuje skutečnosti vyplynuvši z provedeného dokazování. Ohledně zbývající částky částka žalobu zamítl.

12. O nákladech řízení pak okresní soud rozhodl podle ust. § 142 o.s.ř. a ve věci úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů vůči neúspěšné žalované.

13. O nákladech České republiky okresní soud rozhodl podle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. tak, že stát nemá právo na náhradu nákladů řízení vůči žádnému z účastníků.

14. Proti rozsudku, vyjma výroku IV., podala včas odvolání žalovaná.

15. Rozsudek okresního soudu považovala za nesprávný, neboť v průběhu řízení nebylo prokázáno, že by žalobce mohl být v Anonymizováno Anonymizováno řádně identifikován. Žalovaná zopakovala svoji stěžejní argumentaci z řízení před okresním soudem, setrvala na tom, že nikde neuváděla údaje žalobce. Žalobce nemohl být nikým identifikován a nebylo tak prokázáno, že by byl poškozen na svých právech. Pakliže žalobce považoval tvrzení žalované za nepravdivé a článek v Anonymizováno za nepravdivý, mohl se bránit, což neučinil. Žalobce žalovanou pronásleduje, sleduje, přes e-mailovou adresu se nalogoval do jejího blogu. Pokud by žalobce žalovanou nesledoval, nikdy by se k informacím z Anonymizováno Anonymizováno nedostal. Z provedeného dokazování vyplynulo, že vztahy mezi žalobcem a žalovanou jsou velmi narušené, vzájemné neshody musela opakovaně řešit policie, projednávat komise pro přestupky. Smutnou okolností je pak to, že žalobce jako otec nezl. jméno FO se snaží soudní cestou vytvořit vztah k nezletilému synovi, když se nejprve postaral o to, aby ho syn považoval za někoho cizího. Žalobce se choval agresivně a tomuto jednání byl jméno FO přítomen. Žaloba je proto zcela neoprávněná. Žalobce není žádnou obětí, ale agresorem, který se naopak po nevinné oběti snaží neoprávněně získat částka. Je paradoxní, že v soudním řízení agresor žaluje bezbrannou oběť a požaduje po ní odškodnění za něco, co sám způsobil. Žalovaná je v důsledku jednání žalobce poživatelkou invalidního důchodu. Navrhla proto, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu změnil tak, že žaloba se zamítá.

16. Žalobce ve vyjádření k odvolání žalované uvedl, že rozsudek okresního soudu považuje za správný. Žalovaná v odvolání neuvádí žádné nové skutečnosti ani kvalifikované výhrady, k nímž by bylo nutno se jakkoli vyjadřovat. V odvolání opakovaně tvrdí nepravdivé skutečnosti, ačkoliv z dokazování provedeného v řízení před okresním soudem vyšly bez pochybností najevo fakta, na základě nichž okresní soud rozhodl. Odvolatelka rovněž nerozlišuje dvě roviny rozhodnutí, jednak pomluvu ve veřejném prostoru, k níž se vztahuje povinnost omluvy a dále povinnost uhradit finanční satisfakci žalobci za porušení práva na rodinný život. Rozsudek okresního soudu je podle přesvědčení žalobce řádně odůvodněn, byl vydán v souladu se zákonem a odvolání žalované je v podstatě procesní obstrukcí směřující k oddálení právní moci rozsudku. Žalobce navrhl potvrzení rozhodnutí okresního soudu a přiznání nákladů odvolacího řízení.

17. Krajský soud přezkoumal v mezích podaného odvolání rozsudek okresního soudu i řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, 212a o.s.ř.), a to ze všech v úvahu přicházejících odvolacích důvodů, a dospěl k přesvědčení, že odvolání žalované není důvodné.

18. Okresní soud v posuzované věci provedl obsáhlé dokazování a z jednotlivých důkazů učinil správná a obsahu těchto důkazů i obsahu spisu odpovídající skutková zjištění, která následně promítl do srozumitelného a logického závěru o skutkovém stavu a věc i správně právně posoudil. Z pečlivého odůvodnění rozhodnutí okresního soudu je patrné, že okresní soud provedené důkazy hodnotil nejen jednotlivě, ale současně i v jejich vzájemné souvislosti (§ 132 o.s.ř.), a současně neopomněl vysvětlit, z jakého důvodu neprováděl další žalobcem či žalovanou navržené důkazy.

19. Okresní soud v odůvodnění rozhodnutí vyčerpávajícím způsobem popsal a rozvedl své úvahy, na základě nichž dospěl k závěru, že žalobu je třeba považovat v zásadě za opodstatněnou a důsledně se vypořádal s obranou žalované vůči žalobním žádáním a jednotlivými výhradami, které žalovaná v průběhu řízení před okresním soudem vznášela. Okresní soud správně uzavřel, že tvrzení a výroky žalované na adresu žalobce byly a jsou bez pochybností objektivně způsobilé vyvolat újmu žalobci a s ohledem na skutečnost, že žalovaná přes poučení okresního soudu neprokázala, že by tato jí opakovaně užitá tvrzení a vyjádření byla pravdivá, uložil žalované povinnost zdržet se tvrzení o žalobci, že ji Anonymizováno Anonymizováno podezřelý výraz, Anonymizováno, Anonymizováno a pokusil se jí Anonymizováno.

20. Za přiléhavé a odpovídající zjištěnému skutkovému stavu lze považovat i závěry okresního soudu v části žalobních žádání týkajících se omluvy, kterou žalobce včetně zaplacení částky částka po žalované požadoval, vycházející z obecných ustanovení o náhradě škody a nemajetkové újmy. Okresní soud vysvětlil, jakým způsobem a v jakém rozsahu byla jednáním žalované zasažena čest a důstojnost žalobce, stejně tak jeho právo na soukromí. Vyložil i to, jakou satisfakci lze považovat za odpovídající újmě vzniklé na straně žalobce.

21. Uvedené pak platí i pro vznik nemajetkové újmy na straně žalobce vzniklé v příčinné souvislosti s úmyslným porušováním zákonných povinností žalované na rodinném životě žalobce. Odvolací soud považuje za přiléhavou i úvahu okresního soudu o stanovení výše přiznaného zadostiučinění formou volné úvahy dle ust. § 136 o.s.ř. a sdílí i závěr okresního soudu o tom, že částka částka je dostačující náhradou nemajetkové újmy způsobené žalobci. V tomto směru lze zcela odkázat na odůvodnění rozhodnutí okresního soudu pod body 56. a 57. rozsudku.

22. S ohledem na skutečnost, že žalovaná v podaném odvolání ani ve vyjádření při jednání odvolacího soudu nevznášela žádná pro posouzení věci významná tvrzení a omezila se na opakování námitek vůči žalobě a výhrad podrobně zmiňovaných již v řízení před okresním soudem, s nimiž se soud prvního stupně řádně vypořádal, považuje odvolací soud za postačující, vycházeje ze zásady stručnosti, v podrobnostech odkázat na přesvědčivé a pečlivé odůvodnění rozsudku okresního soudu.

23. V průběhu odvolacího řízení žalovaná založila do spisu celou řadu listinných důkazů, které však již buď byly do spisu založeny v průběhu řízení před okresním soudem, případně jde o důkazy pro posouzení opodstatněnosti žalobních žádání, resp. správnosti rozsudku okresního soudu, bezcenné. Především však nelze přehlédnout, že okresní soud při jednání dne datum zástupkyni žalované poučil dle ust. § 119a o.s.ř., přičemž zástupkyně žalované do protokolu sdělila, jaké další důkazy navrhuje k provedení. S těmito návrhy se okresní soud vypořádal v odůvodnění svého rozhodnutí. K dalším skutečnostem tvrzeným žalovanou a důkazům připojeným či označeným v podáních žalované doručených do datové schránky krajského soudu dne datum, či předložených, resp. označených při jednání dne datum (vyjma usnesení Okresního soudu v adresa ze dne datum, č. j. spisová značka), nebylo lze přihlédnout. To jednak proto, že, jak odvolací soud výše uvádí, jde o skutečnosti a listiny, které byly známy okresnímu soudu již před vyhlášením rozsudku ve věci a v úvahách okresního soudu byly správně zohledněny, a dále proto, že dílem ze strany žalované před okresním soudem nezazněly. Jde tudíž o tzv. „procesní Anonymizováno“ a nelze k nim s ohledem na ust. § 205a o.s.ř. v řízení ovládaném principem neúplné apelace přihlédnout.

24. Odvolací soud nepovažoval za nutné provádět, a tedy ani hodnotit jako důkaz výše zmíněné usnesení podezřelý výraz soudu, jímž bylo zastaveno podezřelý výraz stíhání obžalované Jméno žalované (týkající se úmyslného maření styku bývalého manžela – žalobce Jméno žalobce se společným synem účastníků jméno FO). Uvedený důkaz nebyl způsobilý žádným způsobem ovlivnit úvahy odvolacího soudu o správnosti či nesprávnosti závěrů rozsudku okresního soudu, tudíž byl vyhodnocen jako pro zjištění skutkového stavu nadbytečný.

25. Odvolací soud proto vycházeje ze shora rozvedených úvah rozsudek okresního soudu v odvoláním napadených výrocích jako věcně správný potvrdil (§ 219 o.s.ř.), a to včetně závislých nákladových výroků (sub V a VI).

26. O nákladech odvolacího řízení krajský soud rozhodl podle ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. a v odvolacím řízení úspěšnému žalobci přiznal právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšné žalované. Náklady odvolacího řízení na straně žalobce jsou tvořeny odměnou zástupkyně žalobce za jeden úkon právní služby, a to podání vyjádření k odvolání žalované v částce v částce částka (§ 7 bod 5, § 8 odst. 1, § 9 odst. 3, písm. d/ a § 9a odst. 1 písm. a/ vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, platné od datum) a jednou paušální náhradou hotových výdajů po částka (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Celkem tak náklady odvolacího řízení na straně žalobce dosáhly výše částka. Uvedenou částku je žalovaná povinna nahradit žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky žalobce (§ 160 odst. 1, § 149 odst. 1 o.s.ř.).

27. O nákladech ustanovené zástupkyně žalované krajský soud nerozhodoval, neboť o těchto nákladech bude rozhodnuto soudem prvního stupně. Rozhodování o nákladech řízení státu vzniklých v souvislosti s ustanovením zástupkyně pro řízení žalované pak nepřicházelo v úvahu s ohledem na skutečnost, že žalovaná byla osvobozena od placení soudních poplatků a povinnost uhradit náklady České republiky nebylo možné uložit ani v řízení úspěšnému žalobci (§ 148 odst. 1 a § 149 odst. 2 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Proti tomuto rozsudku lze za podmínek uvedených v § 237 a § 238 o.s.ř. podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozsudku prostřednictvím okresního soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni, k Nejvyššímu soudu ČR v Brně jako soudu dovolacímu. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 239 o.s.ř.).