27 Co 92/2025

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Chmelíka, Ph.D., a soudců Mgr. Pavla Hradeckého a JUDr. Martina Tomka ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený obecnou zmocněnkyní Jméno zmočněnkyně, narozenou dne Datum narození zmočněnkyně bytem Adresa zmočněnkyně proti žalovaným: 1) Jméno žalované A, narozená dne Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2) Jméno žalované B, narozená dne Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B obě zastoupené advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o určení absolutní neplatnosti právních jednání, k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Chrudimi ze dne 10. 12. 2024, č. j. 14 C 189/2023 – 200,

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen nahradit žalovaným náklady odvolacího řízení 25 570 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky žalovaných.

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem zamítl žalobu na určení absolutní neplatnosti dohody o rozšíření společného jmění žalobce a žalované 1) ze dne datum obsažené v notářském zápise č. NZ Anonymizováno/Anonymizováno, NZ Anonymizováno/Anonymizováno, sepsaném notářkou tituly před jménem jméno FO, či eventuálně na určení její neúčinnosti vůči žalobci (výrok I), zamítl žalobu na určení absolutní neplatnosti, eventuálně neúčinnosti vůči žalobci darovací smlouvy uzavřené dne datum mezi žalobcem jako dárcem a žalovanou 1) jako obdarovanou (výrok II), zamítl žalobu na určení, že žalovaná 2) není vlastníkem spoluvlastnického podílu ve výši ideálních Anonymizováno/Anonymizováno na nemovitostech zapsaných na LV č. hodnota pro k.ú. adresa (výrok III), dále zamítl žalobu na určení absolutní neplatnosti, eventuálně určení neúčinnosti vůči žalobci dohody o zúžení společného jmění žalobce a žalované 1) ze dne datum obsažené v notářském zápise sepsaném notářem tituly před jménem jméno FO pod č. ZN Anonymizováno/Anonymizováno, N Anonymizováno/Anonymizováno (výrok IV), žalobci uložil povinnost nahradit žalované 1) náklady řízení částka do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok V), dále povinnost nahradit žalované 2) náklady řízení částka do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok VI) a konečně žalobci uložil povinnost nahradit České republice náklady řízení částka do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v Chrudimi (výrok VII).

2. V odůvodnění rozsudku okresní soud uvedl, že žalobce se domáhal určení absolutní neplatnosti ve výroku rozsudku specifikovaných právních jednání z důvodu, že pro duševní poruchu, kterou trpěl v době jejich učinění, nebyl schopen porozumět obsahu a dopadu těchto jednání na své právní postavení a nebyl ani schopen ovládat své jednání. Pakliže by soud neshledal důvody absolutní neplatnosti daných právních jednání, domáhal se event. vyslovení jejich neúčinnosti vůči němu z týchž důvodů. Zároveň se domáhal určení, že žalovaná 2), dcera žalobce, není spoluvlastníkem ve výroku rozsudku specifikované nemovitosti, s tím, že žalobci svědčí naléhavý právní zájem na požadovaných určeních. Žalobce se cítí být výlučným vlastníkem uvedených nemovitostí, ačkoliv je nyní v katastru zapsán jako jejich spoluvlastník. Spoluvlastnický podíl na nemovitostech žalobce nabyl jako dědictví po svých rodičích, zbývající podíl nabyl od svého bratra, čímž se stal jejich výlučným vlastníkem. Manželství žalobce s žalovanou 1) bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Chrudimi ze dne datum, sp. zn. spisová značka, přičemž v době podání návrhu na rozvod manželství se žalobce domníval, že je výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí. Po právní moci rozsudku o rozvodu manželství však obdržel žádost žalované 1) o vypořádání společného jmění, v níž požadovala finanční vypořádání za spoluvlastnický podíl na nemovitostech. Žalobce tak zjistil, že na základě smlouvy o rozšíření společného jmění manželů je spoluvlastnický podíl na nemovitostech ve výši ideálních Anonymizováno/Anonymizováno zapsán v katastru nemovitosti ve společném jmění s žalovanou 1) a zbývající podíl ve výši Anonymizováno/Anonymizováno je zapsán ve prospěch žalované 2). Ta tento podíl měla nabýt od své matky, tedy žalované 1). Podíl v uvedené výši přitom měla žalovaná 1) nabýt do svého výlučného vlastnictví od žalobce darovací smlouvou ze dne datum. Žalobce si nevzpomíná, že by předmětná právní jednání učinil a s ohledem na svůj zdravotní stav (generalizovanou deterioraci kognitivních funkcí) ani nebyl schopen posoudit obsah předmětných právních jednání ani jejich dopad na své postavení. V roce Anonymizováno se žalobce podrobil operaci Anonymizováno, v jejímž důsledku u něho došlo k postupnému zhoršování některých kognitivních funkcí paměti a intelektových schopností a dovedností. Začal trpět opakovanými epileptickými záchvaty a následně mu v roce Anonymizováno byl přiznán plný invalidní důchod. Ten mu byl v roce Anonymizováno změněn na druhý stupeň a od roku Anonymizováno pak byl žalobci přiznán třetí stupeň invalidity s ohledem na trvale nepříznivý zdravotní stav. Všechna žalobou zpochybňovaná právní jednání žalobce učinil, aniž s ohledem na svá smyslová omezení dokázal posoudit jejich následky. Žalovaná 1) si této skutečnosti byla vědoma. Všechna jednání byla učiněna v její prospěch. V důsledku neplatnosti darovací smlouvy ze dne datum se spoluvlastnicí nemovitosti nemohla stát ani žalovaná 2).

3. Žalované s žalobou nesouhlasily. Dle jejich přesvědčení žalobce všechna právní jednání učinil svobodně, zcela chápal jejich obsah i dopad na své právní postavení. Je pravdou, že v roce Anonymizováno žalobce utrpěl úraz hlavy, následovala operace, avšak dle propouštěcí zprávy z nemocnice operace dopadla dobře. Rána se zhojila, žalobce měl normální neurologický nález. Teprve od prosince Anonymizováno začal mít žalobce epileptické záchvaty a byl v péči neurologa. Byl mu přiznán invalidní důchod pro neurologické obtíže. V roce Anonymizováno nastoupil žalobce na rodičovskou dovolenou s dcerou a žalovaná 1) do práce, aby uživila rodinu. Žalobce normálně fungoval, vodil děti do školky, do školy, po skončení rodičovské dovolené nastoupil do zaměstnání. Zaměstnání střídal, uzavíral pracovní smlouvy, hospodařil s penězi na svém účtu, uzavřel smlouvu o penzijním připojištění, o stavebním spoření, v roce Anonymizováno čerpal úvěr ze stavebního spoření. Zařizoval věci okolo domu, opravy, zajišťování řemeslníků, cestoval do zahraničí, podnikal dlouhé cesty na Anonymizováno, na Anonymizováno, sám si zařídil vízum a potřebná očkování. Žalovaný sbíral pohlednice z celého světa, vyměňoval je a prodával, komunikoval prostřednictvím internetu, e-mailu, působil jako fotbalový trenér, mluví anglicky, ovládá počítač, mobilní telefon a za celou dobu trvání manželství žádná svá právní jednání nezpochybnil. Stejně tak žádný z lékařů, které navštěvoval, nedal nikdy podnět týkající se svéprávnosti žalobce. Žalované zdůraznily, že v roce Anonymizováno i v roce Anonymizováno se žalobce dostavil dobrovolně k notáři a iniciativně sděloval, co má být předmětem rozšíření SJM, resp. předmětem jeho zúžení v roce Anonymizováno. To, že si byl vědom majetkového režimu nemovitosti ještě před rozvodem manželství, ilustruje skutečnost, že již dne datum udělil své obecné zmocněnkyni plnou moc pro zastupování mimo jiné ve věci „vypořádání nemovitého podílového spoluvlastnictví na LV č. hodnota, podíl Anonymizováno/Anonymizováno mezi žalobcem a žalovanou 1) a spoluvlastnický podíl Anonymizováno/Anonymizováno Jméno žalované B, vše v k.ú. adresa“. Ještě před rozvodem manželství si tedy žalobce byl vědom, že není výlučným vlastníkem nemovitostí. Důvodem darovací smlouvy z roku Anonymizováno byla celá řada investic, které žalovaná 1) do nemovitosti učinila, a to, že z nemovitosti vyplácela bratra žalobce částkou částka. Teprve poté následoval převod jeho podílu na nemovitostech na žalobce.

4. Okresní soud po provedeném dokazování, kdy se seznámil s obsahem listin označených či předložených účastníky k prokázání jejich skutkových tvrzení, po výslechu svědků jméno FO, jméno FO, jméno FO, právnická osoba a po seznámení se se závěry znaleckého posudku znalce z oboru psychiatrie tituly před jménem jméno FO a jeho výslechu, když současně uvedl, že z dalších v řízení provedených důkazů nečinil žádná pro posouzení věci podstatná zjištění, dospěl k závěru, že žalobu nelze považovat za důvodnou.

5. Z provedeného dokazování podle okresního soudu vyplynulo, že žalobce byl výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí do doby, než dne datum s žalovanou 1) uzavřel dohodu o rozšíření společného jmění manželů o spoluvlastnický podíl na nemovitostech ve výši ideálních Anonymizováno Anonymizováno. Darovací smlouvou ze dne datum pak žalobce daroval žalované 1) spoluvlastnický podíl na nemovitostech ve výši ideální Anonymizováno/Anonymizováno. Žalovaná 1) uvedený podíl darovací smlouvou ze dne datum darovala své dceři, žalované 2). Dne datum žalobce a žalovaná 1) uzavřeli dohodu o zúžení společného jmění manželů, v rámci níž provedli vypořádání některého majetku patřícího do jejich společného jmění.

6. Dále z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce trpí organickým psychosyndromem, který vznikl v roce Anonymizováno v přímé příčinné souvislosti s operačním řešením Anonymizováno v Anonymizováno. Významná pro rozpoznávací a ovládací schopnosti žalobce je zejména mírná porucha kognitivních funkcí. V roce Anonymizováno se u žalobce jako následek operace projevila i epilepsie s četnými záchvaty trvající do současnosti, která zdravotní stav žalobce postupně zhoršovala. Podle závěru znalce byl stav žalobce s vysokou mírou pravděpodobnosti dlouhodobě stabilizovaný. Až do roku Anonymizováno byly rozpoznávací schopnosti žalobce nepodstatně sníženy. Žalobce byl schopen se téměř zcela začlenit do běžného života. Po roce Anonymizováno se dle závěru znalce stav žalobce výrazněji zhoršil, na což lze usuzovat ze souhrnu nepřímých okolností. Zejména omezenější spolupráce žalobce v psychiatrické ambulanci, méně častých návštěv lékaře či vyššího počtu prodělaných epileptických záchvatů v roce Anonymizováno. Ostatně určité změny v chování žalobce zaznamenala i jeho manželka. Současně však znalec připustil, že z žádné konkrétní listiny, tedy lékařských zpráv či vyšetření, neplyne významnější zhoršení zdravotního stavu žalobce. Ze svědeckých výpovědí podle okresního soudu naopak vyplynulo, že žalobce se po celou dobu od úrazu v roce Anonymizováno projevuje v zásadě stále stejně. Žádný ze svědků nezaznamenal, že by v chování či schopnostech žalobce nastala nějaká významnější změna, a to, přestože se s žalobcem pravidelně vídali, vyjma svědkyně jméno FO, po celou rozhodnou dobu od roku Anonymizováno, až do současné doby. Sám znalec připustil, že jeho úvahy se opírají pouze o nepřímé okolnosti, neměl k dispozici žádné konkrétní zjištění, konkrétní listiny. Současně znalci nebyly známy svědecké výpovědi osob, které se žalobcem v rozhodné době byly v pravidelném kontaktu. Okresní soud proto uzavřel, že s ohledem na přímé kontakty svědků se žalobcem je nutno přihlédnout spíše k závěrům podávajícím se z obsahu svědeckých výpovědí, které všechny potvrdily nezměněný stav žalobce i po roce Anonymizováno. Lze tak uzavřít, že žalobce byl schopen projevovat svou svobodnou vůli. Podle okresního soudu tedy z provedeného dokazování vyplynulo, že ovládací schopnosti žalobce při učinění právního jednání ze dne datum byly sníženy pouze ve stejné míře jako v období předchozím, tedy nepodstatně.

7. Po stránce právní okresní soud posoudil zjištěný skutkový stav dle ust. § 38 zák. č. 40/1964 Sb., a dále dle ust. § 581 zák. č. 89/2012 Sb., a na žalobní žádání nahlédl prioritně optikou ust. § 80 písm. c) o.s.ř.

8. Okresní soud předně konstatoval, že žalobci nemůže svědčit naléhavý právní zájem na určení absolutní neplatnosti dohody o rozšíření společného jmění manželů ze dne datum ani darovací smlouvy ze dne datum, neboť navrhovaným určením nemůže být odstraněna právní nejistota stran vlastnictví předmětných spoluvlastnických podílů na nemovitostech. Ani případné vyhovující rozhodnutí soudu nemůže způsobit změnu zápisu v katastru nemovitostí. Sama tato skutečnost by postačovala pro zamítnutí žaloby v této části, avšak okresní soud s ohledem na skutečnost, že byl povinen zabývat se dokazováním a posouzením zdravotního stavu žalobce při sepisu dohody o zúžení společného jmění žalobce a žalované 1, na určení jejíž neplatnosti naléhavý právní zájem naopak shledal, považoval za procesně hospodárné, aby dokazování bylo vedeno i za období zpochybněných právních jednání z datum a datum. Lze totiž předpokládat, že po částečném zamítnutí žaloby z důvodu neexistence naléhavého právního zájmu na požadovaném určení by se žalobce žalobou v upravené podobě mohl dožadovat odstranění právní nejistoty v dané otázce.

9. Protože provedeným dokazováním bylo prokázáno, že rozpoznávací schopnosti žalobce při učinění všech zpochybňovaných právních jednání nebyly podstatně sníženy, resp. v prvních dvou případech byly téměř zcela zachovány a v případě dohody o zúžení SJM ze dne datum byly nepodstatně sníženy, lze podle okresního soudu všechna zpochybňovaná právní jednání učiněná žalobcem považovat za platná. Okresní soud proto žalobu zamítl a ve věci úspěšným žalovaným přiznal právo na náhradu nákladů řízení.

10. Proti rozsudku podal včas odvolání žalobce.

11. V odvolání opětovně popsal důvody, které dle jeho přesvědčení opodstatňují vyhovění žalobě. Zopakoval, že v době učinění předmětných právních jednání nebyl z důvodu svého zdravotního stavu schopen posoudit jejich důsledky. V odvolání popsal vývoj svého zdravotního stavu po prodělané operaci a následné reoperaci Anonymizováno Anonymizováno, přičemž okresní soud skutečnosti vyplynuvši z provedeného dokazování nedostatečně a nesprávně posoudil. Okresní soud nepřihlédl k odvolatelem tvrzeným skutečnostem, pominul i navržené důkazy, proto dostatečně nezjistil skutkový stav. Pominul absolutní neplatnost právních jednání z pohledu hmotného práva. Žalobce není pro dlouhodobě trvale progresivní zhoršení kognitivních funkcí vyznačující se omezeností paměťových a intelektových schopností a dovedností schopen posoudit důsledky svého jednání. Okresní soud ponechal stranou rozhodnutí Okresního soudu v Chrudimi o schválení nápomoci žalobci, kdy soud ve výrokové části rozsudku měl v říjnu Anonymizováno za prokázané, že žalobce trpí duševní poruchou pro trvalé zhoršení deteriorace kognitivních funkcí a duševní porucha mu způsobuje obtíže při rozhodování.

12. Okresní soud své stěžejní závěry činil ze znaleckého posudku znalce tituly před jménem jméno FO, Psychiatrická léčebna adresa, který měl posoudit zdravotní stav žalobce v období od datum do datum. Žalobce je však přesvědčen, že znalecký posudek je neúplný a nezpůsobilý objektivně posoudit jeho zdravotní stav bez klinického psychiatrického vyšetření a klinického psychologického vyšetření, ze kterého je povinen znalec vycházet. To i v případě, kdy se jedná o zpětné posouzení a posuzovaná osoba je naživu. Pouze v případech, kdy posuzovaná osoba již nežije, je základem pečlivé studium soudní a zdravotní dokumentace. Žalobce žádal o vypracování revizního znaleckého posudku, který by prověřil správnost posudku tituly před jménem jméno FO, což okresní soud odmítl. Ačkoliv znalce vyslechl, ten nebyl schopen odborně vysvětlit žalobcem namítané sporné skutečnosti. Žalobce je přesvědčen o tom, že znalcem užitá metoda neodpovídá pravidlům dané vědy, tedy není lege artis. Návrh žalobce na vypracování revizního znaleckého posudku obsažený v písemné závěrečné řeči okresní soud odmítl z důvodu nadbytečnosti s odkazem na koncentraci řízení, což žalobce považuje za nesprávné. V systému koncentrace řízení či neúplné apelace nejde o nepřípustný důkaz, ale v zásadě pouze o uplatnění námitek směřujících proti správnosti vyhotoveného znaleckého posudku. Takové námitky lze vznést i po koncentraci řízení.

13. Pokud pak jde o výslechy svědků, tak z nich nelze vyvozovat žádné podstatné nové informace, které by soudu nebyly známy již z vyjádření žalobce a žalovaných. Svědci se nemohli relevantně vyjadřovat v tom směru, zda žalobce jednal či nejednal v duševní poruše či posuzovat chování žalobce, neboť nejsou odborníky v dané oblasti. Nemají tudíž povědomí o tom, co je duševní porucha. Okresní soud při vydání rozsudku rozhodoval podle svého uvážení a žalobu zamítl, aniž by vycházel ze závěru znalcem podaného znaleckého posudku, což žalobce považuje za nepřípustné. Soud nemůže správnost znaleckého posudku nahradit vlastní úvahou, neboť takový postup by popíral znalecké dokazování, tedy zjišťování skutečností, k jejichž posouzení je nutné odborných znalostí. Tedy takových, jimiž soud nedisponuje.

14. Konečně žalobce namítal, že jednání obou žalovaných je v rozporu s principem poctivosti a dobrými mravy. Zejména žalovaná 1) bránila žalobci v řádném užívání nemovitosti, a to vytvářením různých překážek, zábran, včetně uzamčení místností v přízemí části rodinného domu, uzamčení vstupu do zahradního domku a vykázání žalobce do podkroví, jediné místnosti, bez ohledu na jeho zdravotní a duševní stav. V tomto jednání nakonec pokračovala i žalovaná 2), která svému otci omezovala přístup do koupelny v přízemí. Též nebyla spolu se svým manželem schopna řádně přispívat na topení, osvětlení a vodu v domě. Veškeré náklady byl nucen hradit žalobce. Ze všech výše popsaných důvodů proto žalobce navrhl, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.

15. Žalované ve vyjádření k odvolání žalobce uvedly, že rozsudek okresního soudu považují za věcně správný a přesvědčivě odůvodněný. Okresní soud se v odůvodnění rozsudku vypořádal se všemi námitkami žalobce, které žalobce opětovně uvádí i v podaném odvolání. Žalovaná 1) souhlasí s tím, aby se žalobce v rámci vypořádání SJM stal vlastníkem nemovitosti, avšak požaduje výplatu vypořádacího podílu. Tato žádost žalované 1) je také důvodem, proč žalobce usiluje o neplatnost zmíněných listin.

16. Žalované důrazně odmítly, že by jednaly, jak žalobce nově tvrdí, v rozporu s principem poctivosti a dobrými mravy. Nevhodně se naopak choval žalobce. V roce Anonymizováno zabránil žalobce žalované 1) strávit Vánoce ve společné domácnosti, zakazoval žalované 1) styk s dětmi a jejich přítomnost v domě. V roce Anonymizováno, kdy měla žalovaná nařízenou karanténu z důvodu onemocnění covid 19, ji žalobce vyhazoval z domu, neposkytl jí pomoc ani zajištění nákupu, stravy apod. Žalovaná 1) odešla v červenci Anonymizováno ze společné domácnosti, neboť se necítila v domě bezpečně. Opakovaně byla žalobcem vyhazována z domu, a to, že bude kupovat byt, žalobce věděl a souhlasil i se zúžením SJM. To mimo jiné z důvodu své ochrany, když smlouvu o hypotečním úvěru na koupi bytu uzavřela pouze žalovaná 1), nikoliv oba manželé. Problémy se žalobcem měla i žalovaná 2) s rodinou, která se do domu nastěhovala v srpnu Anonymizováno, avšak na začátku února Anonymizováno byla žalobcem z domu vyhozena, kdy žalobce trval na jejím okamžitém vystěhování. To byla pro žalovanou 2) mimořádně náročná situace, neboť byla v šestém měsíci druhého těhotenství a neměla kam jít. Po odstěhování žalované 2) pak žalobce zabránil žalované 1) v přístupu do domu a žalované nezbylo než se obrátit na policii. Všechny uvedené skutečnosti týkající se soužití účastníků žalovaná popsala ve svém vyjádření k žalobě o rozvod manželství. To ostatně bylo okresním soudem k důkazu čteno při prvním jednání v této věci. Žalované tudíž nejednaly nepoctivě a šikanózně, toto tvrzení žalobce není pravdivé. Pro úplnost žalovaná 1) poznamenala, že nahlédnutím do spisu zjistila, že žalobce v rámci žádosti o osvobození od soudních poplatků uváděl, že má půjčky z roku Anonymizováno a Anonymizováno. O těchto půjčkách žalovaná 1) nevěděla, není jí známo na co žalobce finance použil a nutno zdůraznit, že mohl-li žalobce uzavírat smlouvy o půjčce, nepochybně mohl v roce Anonymizováno uzavřít dohodu o zúžení SJM.

17. Žalované proto navrhly potvrzení rozsudku okresního soudu a přiznání nákladů odvolacího řízení.

18. Krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu i řízení, které předcházelo jeho vydání (§ 212, 212a o.s.ř.), a to ze všech v úvahu přicházejících odvolacích důvodů, a dospěl k závěru, že odvolání nelze považovat za důvodné.

19. Okresní soud se s ohledem na skutečnost, že žalobce se určovací žalobou domáhal absolutní neplatnosti (eventuálně neúčinnosti) ve výroku rozsudku specifikovaných právních jednání, prioritně zabýval úvahou, zda na požadovaném určení je dán naléhavý právní zájem.

20. Z ust. § 80 o.s.ř. plyne, že určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

21. Žaloba, kterou se žalobce domáhá určení neplatnosti určitého právního jednání, nemůže být úspěšná již jen proto, že otázka neplatnosti právního jednání má povahu otázky předběžné ve vztahu k existenci právního poměru nebo práva a nemůže řešit celý obsah nebo dosah sporného právního poměru nebo práva (k tomu srovnej např. R 68/01 či R 2/04).

22. Okresní soud tudíž správně uzavřel, že žalobci nemůže svědčit naléhavý právní zájem na určení absolutní neplatnosti dohody o rozšíření společného jmění manželů či darovací smlouvy a také na určení, že 2) žalovaná není vlastníkem daného spoluvlastnického podílu na nemovitostech. Vyhověním žalobnímu žádání by nedošlo k odstranění stavu právní nejistoty a takové rozhodnutí soudu by ani nemohlo být podkladem pro změnu zápisu v katastru nemovitostí. Sama tato skutečnost tudíž postačovala pro zamítnutí žaloby.

23. Ohledně návrhu žalobce na určení absolutní neplatnosti dohody o zúžení společného jmění žalobce a žalované 1) pak okresní soud dovodil, že na určení neplatnosti této dohody žalobci naléhavý právní zájem svědčí, a proto v tomto směru vedl dokazování zaměřené na schopnost žalobce posoudit obsah předmětné dohody a schopnost ovládat své jednání.

24. Podle přesvědčení odvolacího soudu však ani na požadovaném určení absolutní neplatnosti dohody o zúžení společného jmění žalobce a 1) žalované naléhavý právní zájem ve smyslu ust. § 80 o.s.ř. dán není.

25. Odvolací soud dospěl k závěru o neexistenci naléhavého právního zájmu na požadovaném určení absolutní neplatnosti dohody o zúžení společného jmění žalobce a 1) žalované na základě následující úvahy.

26. Ze zjištění okresního soudu plyne, že předmětnou dohodou žalobce a žalovaná 1) ujednali, že peníze na bankovních účtech náleží tomu z manželů, na jehož jméno je k danému dni veden konkrétní bankovní účet a současně žalované 1) připadl do vlastnictví osobní automobil SPZ SPZ Anonymizováno. Dohoda dále upravovala nabývání majetku každým z manželů do budoucna. Současně je mezi účastníky nesporným, že u Okresního soudu v Chrudimi pod sp. zn. spisová značka probíhá řízení o vypořádání společného jmění manželů, které je přerušeno do doby pravomocného ukončení tohoto řízení. Podle přesvědčení odvolacího soudu je platnost dohody o zúžení společného jmění manželů v dané věci řešitelná jako předběžná otázka v řízení o vypořádání společného jmění bývalých manželů a na požadovaném určení absolutní neplatnosti uvedené dohody tudíž nemůže být dán naléhavý právní zájem.

27. O této skutečnosti a svém předběžném právním náhledu na posuzovanou otázku odvolací soud žalobce v rámci zásady předvídatelnosti rozhodnutí při jednání poučil. Žalobce setrval na svých dosavadních tvrzeních, stanovisku, že jeho zdravotní stav by měl být řádně objasněn, ze znaleckého posudku tituly před jménem jméno FO nelze vycházet. Měl by být vypracován revizní znalecký posudek.

28. Odvolací soud za této situace proto dospěl k závěru, že rozsudek okresního soudu lze považovat za věcně správný, neboť okresní soud nepochybil, pakliže žalobu zamítl, když odvolací soud za věcně správný považuje i výrok IV rozsudku, byť na základě odlišné právní úvahy.

29. Z důvodů výše popsaných lze též uzavřít, že pro posouzení opodstatněnosti žalobních žádání tak nebylo nutné provádět dokazování ohledně způsobilosti žalobce posoudit obsah předmětných smluv včetně dohody o zúžení společného jmění manželů a schopnost žalobce ovládat své jednání. Skutečnosti zjištěné okresním soudem však mohou být nepochybně dílem využitý v řízení o vypořádání SJM, byť bude na úvaze okresního soudu, zda závěry podávající se z výpovědí svědků mohou převážit odborné závěry znalce z oboru psychiatrie, nadto za situace, kdy znalci výpovědi svědků nebyly předestřeny a neměl možnost se ke skutečnostem vyplynuvším z těchto výpovědí vyjádřit. To je však věcí úvahy a dalšího postupu okresního soudu v řízení o vypořádání SJM.

30. Pro úplnost lze k věci poznamenat, že žalobcem (eventuálně) namítaná neúčinnost zmíněných právních jednání je tvrzením zjevně nezpůsobilým, již jen ze samotné své podstaty, přivodit žalobci úspěch v řízení. Relativní neúčinnost právního jednání je v občanském zákoníku vymezena v ust. § 589 a násl. o.z. Z odst. 1) věty první uvedeného ustanovení plyne, že zkracuje-li právní jednání dlužníka uspokojení vykonatelné pohledávky věřitele, má věřitel právo domáhat se, aby soud určil, že právní jednání dlužníka není vůči věřiteli právně účinné. V řízení před okresním soudem nebylo tvrzeno, natož prokázáno, že by žalobce disponoval vykonatelnou pohledávku vůči žalovaným a že by v žalobním vylíčení skutkového stavu popsaná právní jednání uspokojení takové vymahatelné pohledávky zkracovala. Okresní soud se proto tímto nepřiléhavým tvrzením podrobněji nezabýval.

31. Odvolací soud proto rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdil (§ 219 o.s.ř.), a to včetně závislých nákladových výroků.

32. O nákladech odvolacího řízení krajský soud rozhodl podle ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. a v odvolacím řízení úspěšným žalovaným přiznal právo na náhradu nákladů řízení vůči neúspěšnému žalobci. Náklady odvolacího řízení na straně žalovaných jsou tvořeny odměnou zástupkyně žalovaných za dva úkony právní služby po částka a za dva úkony právní služby po částka, při zastupování dvou žalovaných (§ 7 bod 5, § 8 odst. 1, § 9 odst. 4 písm. a/, § 11 odst. 1 a § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, platné od datum), a to za vyjádření k odvolání žalobce a účast při jednání odvolacího soudu, k nimž náleží i dvě paušální náhrady hotových výdajů po částka (§ 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.). K součtu uvedených částek je nutno připočíst i 21% DPH. Celkem tak náklady odvolacího řízení na straně žalovaných činí částka. Náklady řízení je žalobce povinen nahradit žalovaným ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky žalovaných (§ 160 odst. 1, § 149 odst. 1 o.s.ř.). Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné. Proti tomuto rozsudku lze za podmínek uvedených v § 237 o.s.ř. podat dovolání ve lhůtě dvou měsíců ode dne doručení tohoto rozsudku prostřednictvím okresního soudu, který ve věci rozhodl v prvním stupni, k Nejvyššímu soudu ČR v Brně jako soudu dovolacímu. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat jen dovolací soud (§ 239 o.s.ř.).