27 Co 93/2025

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové – pobočka v Pardubicích rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Chmelíka, Ph.D. a soudců Mgr. Pavla Hradeckého a JUDr. Martina Tomka ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o určení výživného pro zletilé dítě, k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Pardubicích ze dne 14. 1. 2025, č. j. 7 C 387/2023-90,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku II. potvrzuje.

II. Rozsudek okresního soudu se ve výroku III. mění takto:Dlužné výživné za dobu od , datum, do , datum, ve výši , částka, je žalovaná povinna zaplatit žalobci nejpozději do šesti měsíců od právní moci rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů za řízení před okresním ani odvolacím soudem.

1. Okresní soud shora označeným rozsudkem zastavil řízení co do částky výživného , částka, měsíčně od , datum, (výrok I.), uložil žalované povinnost platit žalobci výživné splatné vždy do každého 15. dni v měsíci k rukám žalobce ve výši , částka, měsíčně od , datum, (výrok II). Ve výroku III. uložil okresní soud žalované povinnost zaplatit žalobci dlužné výživné za období od , datum, do , datum, ve výši , částka, v pravidelných splátkách po , částka, měsíčně splatných spolu s běžným výživným, a to od , datum, , pod ztrátou výhody splátek při nedodržení jedné z nich. Okresní soud nakonec ve výroku IV. žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení.

2. V odůvodnění rozsudku okresní soud uvedl, že se žalobce domáhal po žalované jako své matce určení výživného od září , Anonymizováno, . Nejprve požadoval , částka, měsíčně. Tvrdil, že od školního roku , Anonymizováno, /, Anonymizováno, je studentem 1. ročníku Střední školy , Anonymizováno, , adresa, a že žalovaná mu poté, co po předchozí hádce opustil společné bydliště, žádným způsobem nepřispívá na výživu. Žalobce si při studiu vydělává brigádami cca , částka, měsíčně. Náklady na bydlení představuje částka , částka, měsíčně. Otec žalobce výživné také nehradí. Žalobce připustil, že v minulosti byl nejdříve studentem , právnická osoba, v , adresa, , a poté Střední , Anonymizováno, školy v , Anonymizováno, . Na obou těchto školách měl problémy se školním řádem.

3. Žalovaná nejprve navrhla žalobu zamítnout, protože žalobce na základě vlastního rozhodnutí opustil po vzájemném konfliktu společnou domácnost, čímž se zbavil možnosti, aby žalovaná uspokojovala jeho potřeby. Uvedla, že má další vyživovací povinnost k nezletilému synovi , Anonymizováno, a je v insolvenci. Připomněla, že současná střední škola je již třetí a že na předchozích školách měl žalobce neomluvené absence a choval se nevhodně. Na současnou školu spíše nechodí. Určení výživného je v rozporu s dobrými mravy, nicméně žalovaná nakonec ponechala rozhodnutí na úvaze soudu, když za přiměřené považovala výživné ve výši , částka, měsíčně.

4. Okresní soud ve výroku I. částečně zastavil řízení co do částky výživného ve výši , částka, měsíčně poté, co žalobce vzal návrh na určení výživného v této části zpět.

5. Okresní soud provedl dokazování účastnickými výslechy žalobce a žalované a listinnými důkazy, zejména potvrzeními o studiu žalobce, oznámením o zanechání vzdělání a zprávami jednotlivých středních škol, kde žalobce studoval. Ohledně poměrů žalované vycházel okresní soud ze zpráv jejího zaměstnavatele, ze kterých zjistil, že průměrná čistá měsíční mzda žalované činila od března do prosince , Anonymizováno, částku , částka, a za rok , Anonymizováno, částku , částka, . Žalovaná žije s mladším synem , Anonymizováno, , narozeným dne , datum, , v nájemním bytě o velikosti , Anonymizováno, +, Anonymizováno, , za který podle předložené nájemní smlouvy platí nájemné se zálohovými platbami za služby ve výši , částka, měsíčně, a dále zálohy na elektřinu ve výši , částka, . Z usnesení Krajského soudu v , adresa, – pobočky v , adresa, ze dne , datum, , č.j. KSPA , spisová značka, -B-6, soud prvního stupně zjistil, že insolvenční soud schválil oddlužení žalované v insolvenčním řízení, kam se s pohledávkami přihlásilo 17 jejich věřitelů.

6. Z oznámení žalobce o zanechání vzdělávání ze dne , datum, vyplynulo, že žalobce oznámil , právnická osoba, , adresa, , že dnem , datum, zanechává ve druhém ročníku vzdělání na této škole, kde mu byly opakovaně uděleny důtky ředitelky školy, a také se mu intenzivně věnovalo školní poradenské pracoviště. Navzdory tomu podle zprávy školy neodpovídal přístup žalobce ke studiu a jeho chování profilu absolventa obchodní akademie. Již v době, kdy byl žalobce žákem 9. třídy základní školy, jak vyšlo najevo ze závěrečné zprávy , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , adresa, ze dne , datum, , se toto zařízení věnovalo výchovným problémům žalobce ve škole se závěrem, že žalobci chyběl dospělý muž, u kterého by cítil bezpodmínečné přijetí.

7. Žalobce byl dne , datum, vyloučen ze , právnická osoba, , kde studoval od , datum, . Potvrzením této školy bylo prokázáno, že se drze choval k učitelům, nerespektoval jejich pokyny, nedovoleně používal mobilní telefon při výuce a neustále porušoval školní řád.

8. Zprávami , právnická osoba, , kde žalobce aktuálně studuje, měl soud prvního stupně prokázáno, že žalobce postoupil do dalšího ročníku oboru , Anonymizováno, , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Občas vyrušuje a má problémy uznávat autoritu, nicméně jeho chování odpovídá standardu chování studenta střední školy. Ke dni , datum, měl žalobce celkem , hodnota, hodin omluvené absence.

9. Z výpovědí obou účastníků vyplynulo, že žalobce odešel z domácnosti žalované dne , datum, po předchozím vyhroceném konfliktu. Žalobce uváděl, že jej žalovaná začala vyhazovat z domu. Naopak žalovaná vypověděla, že žalobce odešel z vlastního rozhodnutí poté, co na něj byla hodně naštvaná, protože jí nepomáhal v domácnosti. Oba navzájem použili hrubé výrazy. Žalovaná má v současné době informace o žalobci od jeho nevlastního otce, se kterým žalobce komunikuje a má s ním hezký vztah.

10. Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že žalobce od září , Anonymizováno, studuje na , právnická osoba, a své studijní povinnosti si plní na průměrné úrovni. Předchozí studijní neúspěchy byl zapříčiněny nevhodným chováním žalobce, nicméně se jednalo o období jeho nezletilosti a částečně i , Anonymizováno, , podezřelý výraz, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, . Soud prvního stupně měl proto za to, že přiznání výživného žalobci od září , Anonymizováno, není v rozporu s dobrými mravy. Pokud jde o žalovanou, tak její příjmy ze zaměstnání jsou podstatným způsobem navyšovány odměnami, i když v roce , Anonymizováno, došlo k jejich nezaviněnému poklesu. Insolvence žalované však nemůže být přičítána k tíži žalobce. Žalovaná od září , Anonymizováno, nepřispěla na výživu žalobce, proto okresní soud v souladu s § 913 a § 915 občanského zákoníku určil žalované od září , Anonymizováno, výživné ve výši , částka, měsíčně. Připomněl přitom, že minimálním požadavkem dítěte vůči rodiči je zachovávání alespoň elementárních pravidel slušnosti, mezi které patří i podávání informací o studiu. Žalobce by si měl dostatečně uvědomit, že je již na třetí střední škole a že případné předčasné ukončení studia zaviněné žalobcem bude považováno za změnu poměrů ve smyslu § 923 občanského zákoníku.

11. Okresní soud ve výroku III. rozsudku uložil žalované povinnost zaplatit dluh na výživném za celkem , hodnota, měsíců v celkové výši , částka, v pravidelných měsíčních splátkách spolu s běžným výživným.

12. Žalovaná podala proti výrokům II. a III. rozsudku včas odvolání, které doplnila podáním ze dne , datum, . Namítala, že odůvodněné potřeby na straně žalobce týkající se výše jeho nákladů na bydlení a zájmovou činnost nebyly prokázány. Žalovaná mohla vyživovací povinnost plnit i nadále, pokud by žalobce z její domácnosti neodešel a nevzdal se sám zajištěného bydlení a stravování. Žalobce nebyl vystaven žádnému závadovému jednání, které by jej nutilo společnou domácnost opustit. Ani v současné době mu nic nebrání v návratu do domácnosti žalované. Okresní soud řádně neodůvodnil závěr o rozsahu výživného ve výši , částka, měsíčně. Není zřejmé, proč nezohlednil nezaviněný pokles příjmu žalované v roce , Anonymizováno, , ačkoliv při jednání soudu dne , datum, to předběžně účastníkům sdělil. Žalovaná považuje za sporné samotné trvání její vyživovací povinnosti, neboť žalobce studuje v pořadí již třetí střední školu poté, co studium na předchozích dvou školách bylo ukončeno z důvodu opakovaných kázeňských prohřešků. Není přitom zřejmé, jaký konkrétní vliv měla mít , Anonymizováno, , podezřelý výraz, , Anonymizováno, -, Anonymizováno, a nezletilost žalobce na plnění jeho školních povinností. Ze zprávy , právnická osoba, je zřejmé, že i na této škole dostal žalobce důtku třídního učitele za 12 hodin neomluvené absence a ke dni , datum, měl již 182 hodin omluvených absencí. Nabízí se tak otázka, nakolik zopodvědně přistupuje žalobce ke svému studiu, o kterém žalovanou ani neinformuje. Stanovení výživného je tak v rozporu s dobrými mravy, proto žalovaná navrhla, aby odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně a žalobu zamítl, případně změnil výši výživného, když žalovaná za přiměřené považuje výživné ve výši , Anonymizováno, , Anonymizováno, – , částka, měsíčně.

13. Žalobce považoval výši výživného, kterou stanovil okresní soud, za adekvátní a navrhl rozsudek soudu prvního stupně potvrdit.

14. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno včas (§ 204 občanského soudního řádu, dále „o.s.ř.“), osobou k němu oprávněnou (§ 201 o.s.ř.), je přípustné (§ 202 o.s.ř.) a obsahuje náležitosti dle § 205 odst. 1 o.s.ř., rozsudek z podnětu odvolání v jeho mezích (tj. ve výrocích II. a III.) přezkoumal, když přihlížel i k důvodům výslovně neuplatněným (§ 212 a § 212a o.s.ř.).

15. Odvolací soud vyšel ze skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně, která jsou dostatečně podrobně popsána v odůvodnění napadeného rozhodnutí, včetně důkazních prostředků, o něž se opírají; odvolací soud proto na ně pro stručnost odkazuje. Soud prvního stupně též srozumitelným způsobem uvedl, jakými úvahami se při hodnocení důkazů řídil, byť své úvahy o tom, jak dospěl k výživnému ve výši , částka, měsíčně od září , Anonymizováno, , mohl rozvést podrobněji než jen odkazem na ustanovení § 913 a § 915 občanského zákoníku.

16. Odvolací soud doplnil dokazování pouze o aktuální potvrzení zaměstnavatele žalované a zprávu , právnická osoba, .

17. Potvrzením zaměstnavatele matky, , právnická osoba, , Anonymizováno, v , adresa, , bylo prokázáno, že průměrný čistý měsíční příjem matky za období od ledna , Anonymizováno, do konce března , Anonymizováno, činil , částka, , když matka v tomto období opakovaně čerpala dovolenou a byla 4 dny v pracovní neschopnosti.

18. Zprávou , právnická osoba, ze dne , datum, měl odvolací soud prokázáno, že žalobce do školy dochází pravidelně a že absence řádně omlouvá. K datu vyhotovení zprávy měl žalobce ve druhém pololetí školního roku celkem , hodnota, hodin omluvených absencí. Žalobce patří prospěchově k třídnímu průměru. Kdyby změnil přístup ke vzdělání, měl by lepší známky. Podle některých vyučujích se však prospěchově i v chování zlepšil.

19. Žalovaná k aktuálním pomerům od vydání rozsudku soudu prvního stupně uvedla, že nadále žíje ve společné domácnosti se synem , Anonymizováno, , který je ve 3. třídě základní školy. Nájemné za byt, kde bydlí, bylo zvýšeno na částku , částka, bez energií, a rovněž stále běží insolvenční řízení. Podle doporučení insolvenční správkyně zatím nic neposílá na výživné žalobci.

20. Žalobce doplnil, že sportuje, od listopadu , Anonymizováno, se věnuje , Anonymizováno, , Anonymizováno, . Jinak se v jeho poměrech nic nezměnilo. Nadále bydlí s přítelkyní a po škole si přivydělává brigádami. Jeho měsíční příjmy činí , částka, – , částka, měsíčně.

21. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

22. Podle § 913 odst. 1 a 2 občanského zákoníku pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost.

23. Podle § 915 odst. 1 občanského zákoníku životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

24. Podle § 922 odst. 1 občanského zákoníku výživné lze přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

25. Podle § 910 odst. 1 občanského zákoníku mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost. Vyživovací povinnost mají oba rodiče, ale u každého z nich je posuzována samostatně, protože se nejedná o solidární povinnost. Životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů (§ 915 odst. 1 občanského zákoníku). Hledisko životní úrovně se uplatní přednostně před obecným hlediskem odůvodněných potřeb oprávněného dítěte. Životní úroveň lze přitom vymezit jako určitý stupeň uspokojování životních potřeb každého jednotlivce. Zahrnuje v sobě především úroveň výživy, oblékání, bydlení, vzdělávání, trávení volného času apod. Výše výživného na dítě se určuje s ohledem na celkovou životní úroveň jeho rodičů, bez ohledu na to, zda rodiče své finanční prostředky vydělali, či získali z jiných zdrojů (srov. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 4239/2012). Z ustálené judikatury soudů plyne, že výživné s přihlédnutím k věku oprávněných osob a jejich potřebám a se zohledněním zdravotního stavu a dalších významných skutečností může být poskytováno v rozmezí 20% až 30% čistého příjmu povinné osoby.

26. Z provedeného dokazování je zřejmé, že žalovaná má stále vyživovací povinnost k již zletilému žalobci, přestože studuje již v pořadí třetí střední školu. Z předložených zpráv , právnická osoba, , zejména z té poslední ze dne , datum, , a z postojů žalobce je zřejmé, že střední školu , Anonymizováno, chce dokončit a že jeho prospěch se zlepšil, byť stále patří k horšímu průměru. Tato skutečnost však může být zapříčiněna nutností obstarávat si finanční prostředky na vlastní obživu pomocí brigád na úkor domácí přípravy na studium.

27. Na trvání a specifickém charakteru vyživovací povinnosti rodiče vůči dítěti nic nemění ani zjištěný úpadek osoby výživou povinné (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ). Žalobce rovněž nelze v době, kdy je již zletilý, nutit, aby setrvával ve společné domácnosti s žalovanou, byť mu tuto možnost nabízí.

28. Žalovaná má celkem dvě vyživovací povinnosti, a to k nezletilému synovi , Anonymizováno, , který je na prvním stupni základní školy, a ke zletilému žalobci. Z předložených potvrzení zaměstnavatele žalované vyplynulo, že její příjmy jsou zhruba dvakrát ročně (v červnu a listopadu – srov. potvrzení zaměstnavatele žalované za rok , Anonymizováno, na č.l. 82 spisu) významně navyšovány odměnami. Lze tak dospět k závěru, že v roce , Anonymizováno, nedošlo k výraznému poklesu příjmů žalované oproti roku , Anonymizováno, a že podobně tomu bude i v roce , Anonymizováno, . Za období od září , Anonymizováno, , kdy již žalovaná neposkytovala svému zletilému synovi výživné, do současnosti je možné vycházet z čistého měsíčního příjmu žalované ze zaměstnání ve výši , částka, – , částka, . U žalované jako matky žalobce lze uvažovat s částkou ve výši 25% z jejích čistých příjmů, tj. cca , částka, , na všechny vyživovací povinnosti žalované. Žalobce je starší a jeho finanční potřeby jsou vyšší než u jeho nezletilého polorodého bratra , Anonymizováno, , k němuž matka stále plní vyživovací povinnost i osobní péčí o něj. Odvolací soud nesdílí námitky žalované, že by výše potřeb žalobce měla být důkladněji prokazována, neboť s ohledem na situaci na trhu s nájemními byty si lze stěží představit, že by žalobci mohla na zaplacení nájemného a služeb stačit částka stanovená žalované jako výživné okresním soudem. Žalobci proto nezbude než si část finančních prostředků na vlastní obživu vydělat prací při studiu. Na druhou stranu ke zlepšení vztahu obou účastníků by jistě přispělo, kdyby žalobce svou matku o průběhu studia informoval a oba účastníci se pokusili smířlivým postojem vzájemný vztah posunout na úroveň, která je mezi rodiči a dětmi žádoucí.

29. Krajský soud proto vycházeje ze shora rozvedených úvah rozsudek okresního soudu v odvoláním napadeném výroku II., který se týkal běžného výživného, jako věcně správný potvrdil (§ 219 o.s.ř.).

30. Pokud jde o dluh žalované na výživném pro žalobce za období , datum, do , datum, , tak jej představuje částka , částka, (20 měsíců x , částka, ). Žalovaná totiž ani po vynesení rozsudku soudem prvního stupně výživné nehradila, proto se dluh žalované na výživném do , datum, zvýšil na částku , částka, . S ohledem na výši dluhu, který by žalovaná ve splátkách nastavených okresním soudem ve výši , částka, měsíčně splácela nepřiměřeně dlouho, krajský soud uložil žalované povinnost zaplatit dluh na výživném pro žalobce jednorázově v prodloužené lhůtě šesti měsíců (§ 160 odst. 1 věta za středníkem o.s.ř.).

31. Odvolací soud z výše uvedených důvodů rozsudek okresního soudu ve výroku III. změnil (§ 220 odst. 1 písm. b/ o. s. ř.) tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

32. S ohledem na provedenou změnu v rozsudku soudu prvního stupně odvolací soud znovu rozhodl o nákladech řízení před okresním soudem (§ 224 odst. 2 o.s.ř.), a zároveň rozhodl podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o.s.ř. i o náhradě nákladů odvolacího řízení. Žalobce byl v řízení před soudem prvního stupně i v odvolacím řízení úspěšný, náhrady nákladů řízení se však vzdal, proto krajský soud nepřiznal v souladu s § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o.s.ř. právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů žádnému z účastníků.