28 Az 8/2012

Rubrum

28Az 8/2012-22 USNESENÍ Krajský soud v Hradci Králové rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Sedmíkovou ve věci žalobkyně: nezl. P.-M. E., zast. otcem: P.-M. A., žalobkyně zastoupena opatrovníkem Mgr. Janem Urbanem, advokátem se sídlem v Hradci Králové, Heyrovského 1178proti žalovanému Ministerstvu vnitra České republiky, Praha 7, Nad Štolou 3, poštovní schránka 21/OAM, v řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 2. 2012, č.j. OAM-25/ZA-ZA14-ZA14-2012, t a k t o :

Výrok

I. Řízení o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 2. 2012, č.j. OAM-24/ZA-ZA14-ZA14-2012 s e z a s t a v u j e.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Rozhodnutí o výši odměny ustanoveného opatrovníka si krajský soud vyhrazuje do samostatného rozhodnutí.

Odůvodnění

Žalobce podal jménem nezletilé dcery ke krajskému soudu dne 9. března 2012 včasnou žalobu, kterou se domáhal přezkoumání shora označeného rozhodnutí žalovaného. Žádost nezletilé žalobkyně o udělení mezinárodní ochrany byla posouzena jako nepřípustná podle § 10a písm. a) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“) a řízení následně zastaveno podle § 25 písm. i) téhož zákona. Žaloba byla doručena na podatelnu krajského soudu dne 9. 3. 2012. Stejná žaloba proti obsahově shodnému rozhodnutí správního orgánu byla týž den podána otcem nezletilé žalobkyně a to i jménem jeho druhé dcery (sestry nezletilé žalobkyně) J. P. – M., kterou žalobce rovněž zastupuje jako zákonný zástupce. pokračování 28Az 8/2012 -2- Krajský soud z úřední činnosti zjistil, že dne 17. 1. 2012 byla na zdejší soud doručena žaloba žalobce a jeho jménem i jeho dvou nezletilých dcer, která mířila do rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 1. 2012 č.j. OAM-385/ZA-06-K01-2010. Jejich žádost o udělení mezinárodní ochrany byla posouzena jako nepřípustná podle § 10a písm. a) zákona č. 325/1999 Sb., o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o azylu“) a řízení následně zastaveno podle § 25 písm. i) téhož zákona. Bylo přitom zjevné, že následně vydané rozhodnutí je typově i obsahově zcela shodné s tím, které je soudem přezkoumáváno ve věci vedené pod sp. zn. 28 Az 3/2012, a proto krajský soud řízení v této konkrétní věci podle § 48 odst. 3 písm. d) s.ř.s. nejprve přerušil do té doby, nežli bude ukončeno řízení prvně u soudu napadlé. V prvně napadlé věci byl krajský soud nucen pátrat po místě pobytu žalobců, ten se mu ani za součinnosti s kompetentními orgány státu nepodařilo zjistit, proto řízení ve věci vedené pod sp. zn. 28Az 3/2012 dne 11. června 2013 zastavil dle § 33 písm. b) zákona o azylu a za použití § 47 písm. c) s.ř.s. Jelikož bylo nezbytné rozhodnout i o další žalobě, která je předmětem řízení vedeného pod sp. zn. 28Az 8/2012, ustanovil krajský soud k ochraně nezl. žalobkyně v souladu s § 29 odst. 3 o.s.ř. opatrovníka. Z logických a praktických důvodů ustanovil opatrovníkem advokáta Mgr. Jana Urbana, který nezl. žalobkyni zastupoval v původním řízení a je tudíž s podstatou věci , tedy jejím meritem i procesními problémy, obeznámen. Z úřední činnosti, tedy konkrétně z informací obsažených v úzce souvisejícím spise sp. zn. 28Az 3/2012 je evidentní, že žádnému ze státních orgánů není známo aktuální místo pobytu nezl. žalobkyně, jejího otce a dalšího sourozence. Krajský soud pro tento případ využil k otázce pobytu nezl. žalobkyně informace (věcně související a časově aktuální), které zjišťoval v řízení o první žalobě. Požádal o součinnost žalovaného a rovněž Policii České republiky. Z odpovědi žalovaného, tedy Ministerstva vnitra, odboru azylové a migrační politiky, Praha ze dne 27. května 2013 se podává, že všichni tři žalobci odešli z X dne 17. 1. 2012. Dle informačního systému měli od 29. 8. 2012 do 21. 12. 2012 naposledy uvedenu tuto adresu: X, ubytovatelka paní J.K.. Tatáž odpověď s datem 29. května 2013 se krajskému soudu dostala od Ředitelství služby cizinecké policie, kterou tak soud považoval za poslední známou kontaktní adresu. Oslovil proto s dotazem paní J. K., v jejíž nemovitosti měli žalobci přinejmenším do 21. 12. 2012 pobývat. Jmenovaná odpověděla dopisem z 10. 6. 2013 v němž uvedla, že pan P. – M. a jeho dvě děti se v X na adrese X již nezdržují. Informace jsou součástí souvisejícího spisu sp. zn. 28Az 3/2012. Z opatrnosti, tedy ještě před rozhodnutím v této konkrétní věci, učinil krajský soud opětovný dotaz na databázi MV ČR, kdy z jeho odpovědi ze dne 24. 6. 2013 je zjevné, že v ní není zaznamenán aktuální pobyt nezl. žalobkyně. pokračování 28Az 8/2012 -3- Za situace popsané je dle přesvědčení krajského soudu nyní možné učinit závěr, že nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany (nezl. žalobkyně), že přesné místo jejich pobytu i přes snahu soudu a za součinnosti s kompetentními orgány státu i soukromými osobami, které k objasnění jejího pobytu byly nápomocny, známo není. Při shrnutí výše zachycených informací a nezměněné situaci je zřejmé, že v projednávané věci došlo fakticky k naplnění situace předvídané v ust. § 33 písm. b) zákona o azylu, kdy soud řízení zastaví, jestliže nelze zjistit místo pobytu žadatele o udělení mezinárodní ochrany (žalobce). Soud tedy v kontextu s výše uvedenými a zjištěnými skutečnostmi řízení ve věci podle § 47 písm. c) s.ř.s. zastavil, neboť nebyl dán prostor pro meritorní rozhodnutí ve věci [(rozsudek Nejvyššího správního soudu v Brně ze dne 4. 9. 2008, sp. zn. 3 Azs 40/2008:„Nastoupení některého z důvodů podle § 33 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění účinném od 13. 10. 2005, vylučuje, aby soud ve věci meritorně rozhodoval; taková procesní situace (zde: neznámý pobyt stěžovatele) má mít obligatorní procesní vyústění v podobě zastavení řízení.“] Výrok o nákladech řízení vychází z ust. § 60 odst. 3 s.ř.s., když bylo řízení ve věci soudem zastaveno. Rozhodnutí o výši odměny ustanoveného opatrovníka si krajský soud vyhrazuje do samostatného rozhodnutí poté, kdy mu bude opatrovníka zaslána specifikace výše odměny.

Poučení

Proti tomuto rozhodnutí lze podat kasační stížnost ve lhůtě dvou týdnů ode dne jeho doručení. Kasační stížnost se podává ve dvou (více) vyhotoveních u Nejvyššího správního soudu, se sídlem Moravské náměstí 6, Brno. O kasační stížnosti rozhoduje Nejvyšší správní soud. Lhůta pro podání kasační stížnosti končí uplynutím dne, který se svým označením shoduje se dnem, který určil počátek lhůty (den doručení rozhodnutí). Připadne-li poslední den lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejblíže následující pracovní den. Zmeškání lhůty k podání kasační stížnosti nelze prominout. Kasační stížnost lze podat pouze z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 s. ř. s. a kromě obecných náležitostí podání musí obsahovat označení rozhodnutí, proti němuž směřuje, v jakém rozsahu a z jakých důvodů jej stěžovatel napadá, a údaj o tom, kdy mu bylo rozhodnutí doručeno. pokračování 28Az 8/2012 -4- V řízení o kasační stížnosti musí být stěžovatel zastoupen advokátem; to neplatí, má-li stěžovatel, jeho zaměstnanec nebo člen, který za něj jedná nebo jej zastupuje, vysokoškolské právnické vzdělání, které je podle zvláštních zákonů vyžadováno pro výkon advokacie. V Hradci Králové dne 25. června 2013 JUDr. Marcela Sedmíková, v.r. samosoudkyně