47 Co 105/2024

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Martiny Borovcové a soudců JUDr. Romany Novákové a Mgr. Ing. Borise Nypla ve věci žalobce: jméno FO , narozený datum , IČO IČO se sídlem adresa zastoupený advokátkou právnická osoba se sídlem adresa proti žalovanému: jméno FO , narozený datum bytem adresa zastoupený advokátem právnická osoba se sídlem adresa o zaplacení částky 42 531 Kč o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 27. 3. 2024, č. j. 16 C 125/2023-121

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen nahradit České republice na účet Krajského soudu v Hradci Králové náklady státu ve výši 520 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci k rukám jeho zástupkyně náklady odvolacího řízení ve výši 9 099 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Okresní soud výrokem I rozsudku uložil žalovanému zaplatit žalobci částku ve výši , částka, do 3 dnů od právní moci rozsudku. Ve výroku II uložil žalovanému nahradit České republice náklady řízení ve výši , částka, do 3 dnů od právní moci rozsudku. Výrokem III zavázal žalovaného povinností nahradit žalobci k rukám jeho zástupkyně náklady řízení ve výši , částka, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

2. Žalobce se domáhal zaplacení kupní ceny za komínový systém , značka, objednaný žalovaným. Žalovaný namítl, že byl ústně a jednorázově zmocněn k objednání komínu společností , právnická osoba, . Podle okresního soudu žalovaný toto tvrzení neprokázal (§ 436 odst. 1 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o. z.“, rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Odo 621/2002, 23 Cdo 4450/2014 a 28 Cdo 2649/2018). Žalobce výpověďmi svědků , jméno FO, a , jméno FO, prokázal, že společnosti , právnická osoba, . dodávala od ledna 2023 zboží pouze proti hotové úhradě. Tato společnost měla vůči žalobci vysoké dluhy řešené v insolvenčním řízení na její majetek. Ani emailová komunikace a účetní doklady neobsahovaly , právnická osoba, . jako objednatelku zboží. Žalovaný komunikoval prostřednictvím svého soukromého e-mailu. Skutečnost, že žalovaný komunikoval s žalobcem telefonem vedeným na jméno zesnulého jednatele , právnická osoba, ., nebyla pro okresní soud rozhodná. Žalobce neprokázal, že se v telefonickém hovoru žalovaný zavázal přijet obratem komín do prodejny žalobce uhradit. Výpověď svědka , jméno FO, byla pro okresní soud nevěrohodná a nepodstatná. Vztah svědka k žalobci nesouvisel se vztahem žalobce a žalovaného. Okresní soud z listinných důkazů zjistil, že komínovou sestavu objednal žalovaný svým jménem. Žalobce logicky zdůvodnil vyřízení objednávky prostřednictvím spol. , právnická osoba, ., spol. , právnická osoba, a žalobce a tím prokázal svoji aktivní legitimaci. Žalobce svou povinnost dodat zboží splnil. Zajistil dopravu do místa objednání žalovaným, zboží převzal svědek , jméno FO, , žalobce svým dodavatelům v předchozím obchodním řetězci zboží uhradil, avšak sám za něj od žalovaného ani jiné osoby zaplaceno nedostal. Okresní soud proto žalobě vyhověl a uložil žalovanému zaplatit žalobci částku , částka, . O náhradě nákladů státu spočívajících ve svědečném okresní soud rozhodl podle § 148 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“). O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

3. Proti rozsudku podal odvolání žalovaný. Namítl, že soud prvního stupně nepřihlédl k odvolatelem tvrzeným skutečnostem, na základě provedených důkazů dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním a rozhodnutí soudu prvního stupně spočívá na nesprávném právním posouzení věci (§ 205 odst. 2 písm. b/, e/, g/ o. s. ř.). Okresní soud chybně vyhodnotil právní vztah mezi žalobcem a žalovaným. Okresní soud pominul zcela zásadní důkaz, a to nahrávku telefonického rozhovoru, která byla provedena při jednání dne , datum, . V nahrávce žalovaný sdělil žalobci, že nechce odebrat komín na fyzickou osobu, ale chce ho vzít na firmu. Jelikož žalovaný žádnou obchodní společnost nevlastnil, musel předmětný komín poptávat pro jinou obchodní společnost. Okresní soud vyšel z pochybných důkazů (čestná prohlášení zaměstnanců žalobce), že žalobce nevěděl o tom, že žalovaný vystupuje za obchodní společnost , právnická osoba, . Žalobce ani na výzvu okresního soudu nepředložil důkazy o zaslání cenové nabídky žalovanému a její akceptaci. Přesto okresní soud dovodil, že smluvní vztah mezi žalobcem a žalovaným na odběr komínu byl založen po telefonu. To vyplynulo z výpovědi svědkyně , jméno FO, , která je však nevěrohodná, neboť je ekonomicky závislá na žalobci. Nadto žalovaný již v průběhu jednání poukázal na intenzivní poradu svědkyně a žalobce před začátkem jednání. Standardním postupem žalobce bylo nejprve zaslání cenové nabídky emailem. Tak tomu bylo, když žalovaný u žalobce poptával výrobky v zastoupení , právnická osoba, . K prokázání tohoto tvrzení žalobce předložil soudu plnou moc udělenou mu jednatelem , právnická osoba, . Uvedenou plnou moc pak soud bagatelizuje tvrzením, že žalovaný uvedl, že v tomto konkrétním případě byl zmocněn k jednání za , právnická osoba, . ústně. To však nerozporuje obsah plné moci. Žalobce vůbec nevěděl, s kým smlouvu uzavřel. To vyplynulo z faktury nejprve vystavené na svědka , jméno FO, . Svědci , jméno FO, a , jméno FO, uvedli, že smlouvu uzavřeli se žalovaným, ačkoliv sám žalobce tvrdil, že nevěděl, s kým smlouvu uzavřel. Z toho plyne, že svědci se snažili pomoci žalobci jako svému zaměstnavateli. Žalobce posléze svědka , jméno FO, opakovaně telefonicky pronásledoval. Komín byl dle dodacího listu dodán svědkovi , jméno FO, , nikoli žalovanému. Svědek , jméno FO, uvedl, že stavební práce prováděla společnost , právnická osoba, či , právnická osoba, . To je nesprávné uvedení zhotovitelky díla , právnická osoba, . Z výpovědi svědka tak nelze dovodit, že by zhotovitelem díla pro svědka byl žalovaný. Vyjma výpovědi svědkyně , jméno FO, nebylo prokázáno, že žalobce žalovanému doručil daňový doklad. Žalovaný nikdy ve schránce žádnou fakturu od žalobce neměl. Svědci , jméno FO, a , jméno FO, uvedli, že nesměli uzavírat kontrakty s , právnická osoba, . Z jejich výpovědí však nevyplynulo, že o tomto zákazu byl informován i žalovaný. Žalovaný tak po celou dobu vystupoval za , právnická osoba, ., přičemž svědkyně , jméno FO, v pozice zaměstnankyně žalobce jeho poptávku přijala jako vždy. Svědci , jméno FO, a , jméno FO, potvrdili, že žalovaný poptával stavební materiál za , právnická osoba, . a nebyli si vědomí, že by žalovaný někdy poptával něco sám pro sebe. Oba svědci věděli, že žalovaný poptává zboží za , právnická osoba, . Svědkyně , jméno FO, uvedla, že pro , právnická osoba, . komín objednat mohla, ale že by ho musela , právnická osoba, . v době objednávky zaplatit. To bylo v zásadním rozporu s tvrzením uvedeným v jejím čestném prohlášení, že vše, co se v roce , rok, odebíralo (na , právnická osoba, .), bylo placeno v hotovosti při odběru na pobočce. Je tak zjevné, že z čestného prohlášení této svědkyně vyplývá, že komín pro , právnická osoba, . objednat mohla, avšak ten by byl placen při odběru. Jelikož však v tomto případě nedošlo k odběru komínu společností , právnická osoba, ., tak při odběru , právnická osoba, . zaplaceno nebylo. Toto pak vysvětluje i úpornou snahu žalobce přimět žalovaného, aby se dostavil na pobočku a komín za , právnická osoba, . zaplatil. Žalobce totiž dle mínění žalovaného počítal s tím, že , právnická osoba, ., popř. žalovaný v zastoupení , právnická osoba, . zaplatí komín při odběru, jak toto konečně popsala i svědkyně , jméno FO, na rozdíl od její svědecké výpovědi v jejím čestném prohlášení. Čestné prohlášení svědka , jméno FO, odporuje jeho svědecké výpovědi. V čestném prohlášení svědek uvádí, že žalovaný odebíral na svoje zakázky za hotové již od konce roku , rok, . Jako svědek však uvedl, že neví, že by žalovaný odebíral zboží pro někoho jiného než pro , právnická osoba, . Dále žalovaný prokázal, že mobilní telefon žalovaného byl veden na jednatele , právnická osoba, . , jméno FO, . Žalobce připustil, že s žalovaným někdy komunikoval přes e-mail , e-mail, . Okresní soud správně zjistil, že žalovaný poptal komín u jeho výrobce a ten mu následně nabídl cenu. Ta se však neshoduje s cenou fakturovanou žalobcem. Následně žalovaný poptal komín u žalobce. Tím však jakákoliv průkazná komunikace mezi žalobcem a žalovaným končí. Pokud by měl být odběratelem komínu žalovaný, vystupoval byl jako spotřebitel. Žalovaný nesouhlasil ani s výrokem o náhradě nákladů řízení. Účelně vynaloženými náklady nejsou náhrady odměny advokátky žalobce za doplnění dokazování ze dne , datum, a ze dne , datum, . Důkazní návrhy mohly být uvedeny v žalobě. Žalovaný navrhl, aby krajský soud rozsudek okresního soudu zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení, anebo aby rozhodl o zamítnutí žaloby.

4. Žalobce s odvoláním žalovaného nesouhlasil. Žalovaný neprokázal, že by žalobce věděl, že žalovaný při objednání komínové soustavy jednal za , právnická osoba, . Pracovní poměr žalovaného u společnosti , právnická osoba, . skončil několik měsíců před tím, než žalovaný objednal komínový systém. Žalovaný komunikoval se žalobcem jen ze soukromého emailu , e-mail, . Žalobce nevěděl, na koho je registrován mobilní telefon, který žalovaný používal. Záznam telefonního hovoru mezi účastníky vznikl až v době, kdy se žalovaný účelové vyhýbal úhradě závazku. Podstatné pro smluvní vztah je ujednání v okamžiku perfekce smluvního vztahu. Svědkyně , jméno FO, byla při své výpovědi věrohodná. Uvedla, že objednala pro žalovaného komínový systém poté, kdy žalovanému uvěřila, že nasedá do auta a jede ze , adresa, do , adresa, k žalobci komínový systém uhradit v hotovosti. Její výpověď nestojí osamoceně a není ani v rozporu s jinými důkazy. Na svědka , jméno FO, žalobce vystavil fakturu, protože svědek , jméno FO, podle dodacího listu komínový systém převzal. Svědek také uvedl, že žádnou úhradu společnosti , právnická osoba, . neprováděl. Svědkyně , jméno FO, doručila fakturu žalovanému v místě jeho bydliště, protože po opakovaných slibech o úhradě komínu přestal komunikovat. K účelnosti vynaložených nákladů řízení žalobce doplnil, že podání ze dne , datum, bylo kvalifikované doplnění tvrzení žalobce s jeho vyjádřením k podání žalovaného ze dne , datum, . Podání žalobce ze dne , datum, obsahovalo splnění povinností, které byly žalobci uloženy soudem při jednání dne , datum, . Žalobce navrhl, aby bylo rozhodnutí soudu prvního stupně potvrzeno a žalobci bylo přiznáno právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

5. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou, v zákonné lhůtě a že je přípustné (§ 201, contr. § 202, § 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek okresního soudu včetně řízení jeho vydání předcházejícího (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.) při nařízeném jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

6. Okresní soud správně zjistil, že mezi účastníky byla uzavřena kupní smlouva ve smyslu § 2079 odst. 1 o. z. To vyplynulo z emailové poptávky žalovaného ze dne , datum, u společnosti , právnická osoba, ., z cenové nabídky , právnická osoba, ., ze dne , datum, , z emailu žalovaného žalobci s podklady pro ocenění komínu ze dne , datum, , z emailové poptávky žalobce u , jméno FO, (, právnická osoba, .) ze dne , datum, a z nabídky žalobce žalovanému ze dne , datum, . Žalovaný v emailech komunikoval ze své soukromé emailové adresy.

7. Odvolací soud znovu vyslechl svědkyni , jméno FO, . Z její výpovědi zjistil, že kupní smlouva byla uzavřena na příkaz žalobce s žalovaným jejím prostřednictvím telefonicky. Svědkyně jednala s žalovaným jako s fyzickou osobou. Svědkyně upřesnila obchodování u žalobce tak, že existovala pravidla pro vybírání záloh za zboží. Pokud bylo zboží skladem, záloha se nevybírala. Pokud nebylo zboží skladem, vybírala se záloha na zboží, ledaže šlo o známého a dlouhodobého zákazníka. Svědkyně uvěřila žalovanému, že ihned po objednání komínu jede zboží zaplatit. Svědkyně vysvětlila komunikaci před jednáním okresního soudu s žalobcem a jeho advokátem. Výpověď svědkyně hodnotil krajský soud jako věrohodnou. Svědkyně vypovídala klidně, bez logických rozporů.

8. Odvolací soud přečetl i přepis telefonického rozhovoru žalobce a žalovaného ze dne , datum, . Z přepisu vyplynulo, že žalobce s žalovaným hovořili o zaplacení komínu, žalovaný byl tázán, proč nevezme platbu jako fyzická osoba, zda je to proto, že zakládá společnost s ručením omezeným a žalovaný odpověděl, že to chce dostat na tu firmu s tím, že když bude mít sehnaného dost, bude plátce DPH hned od začátku.

9. Z přepisu telefonického rozhovoru nevyplynulo, že by žalovaný ve věci koupě předmětného komínu jednal jako zástupce , právnická osoba, . Naopak, z hovoru vyplynulo, že žalovaný plánuje založit jinou společnost s ručením omezeným. Žalovaný netvrdil a neprokázal, že by ve věci koupě komínu jednal za jinou společnost než za , právnická osoba, .

10. Podle § 436 odst. 1 o. z. kdo je oprávněn právně jednat jménem jiného, je jeho zástupcem; ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. Není-li zřejmé, že někdo jedná za jiného, platí, že jedná vlastním jménem.

11. Žalovaný neprokázal, že u žalobce jednal při objednání komínové soustavy jako zástupce , právnická osoba, . Proto okresní soud správně uzavřel, že žalovaný jednal vlastním jménem.

12. Z dokazování také vyplynulo, že dne , datum, poptal žalovaný ze svého osobního emailu dodávku komínového tělesa , značka, u prodávající , právnická osoba, . Tato společnost zaslala žalovanému emailem ze dne , datum, cenovou nabídku na částku , částka, . Dne , datum, žalobce poptal pro žalovaného komínové těleso u , právnická osoba, . V objednávce žalobce u společnosti , právnická osoba, ., ze dne , datum, byla uvedena cena , částka, . Žalobce komínovou soustavu zakoupil a prodal ji žalovanému za , částka, . Kupní cena byla výhodnější než původní cena nabízená žalovanému prodávající , právnická osoba, . Na druhou stranu je logické zvýšení kupní ceny účtované žalobcem žalovanému vůči kupní ceně účtované společností , právnická osoba, ., žalobci.

13. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, vyplynulo, že žalovanému doručila fakturu do jeho poštovní schránky. Splatnost pohledávky nastala (§ 1958 odst. 2 o. z.).

14. Žalobkyni vzniklo právo vůči žalovanému na zaplacení kupní ceny (§ 2079 odst. 1 o. z.).

15. Odvolací soud přezkoumal i výrok o náhradě nákladů řízení. Ve věci úspěšnému žalobci okresní soud přiznal právo na náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Kromě náhrady zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 702 Kč a paušálu ve výši 300 Kč za sepis žaloby okresní soud uložil žalovanému nahradit žalobci i náklady zastoupení advokátkou. Žalobci náleží náhrada odměny advokátky 2 820 Kč a náhrada hotových výdajů 300 Kč za převzetí věci, vyjádření ve věci samé ze dne , datum, , účast u jednání dne , datum, , za doplnění k výzvě soudu ze dne , datum, a za vyjádření ze dne , datum, , za účast u jednání dne , datum, a dne , datum, . Žalobce má právo na náhradu odměny advokáta za vyjádření ze dne , datum, a , datum, , neboť se týkala věci samé a přinesla do věci nové skutečnosti (§ 7 bodu 5, § 11 odst. 1 písm. d/ vyhl. č. 177/1996 Sb.). Ve vyjádřeních bylo reagováno na tvrzení žalovaného. Žalovaný nahradí žalobci i jízdné ve výši 1 754 Kč a 21 % DPH ve výši 4 954,40 Kč. Okresní soud správně uložil žalovanému nahradit žalobci k rukám jeho zástupkyně náklady řízení ve výši 30 550,74 Kč.

16. Odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný včetně výroku o náhradě nákladů řízení potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

17. Podle § 224 odst. 1 a § 148 odst. 1 o. s. ř. bylo žalovanému uloženo nahradit krajskému soudu náklady státu spočívající ve svědečném vyplaceném svědkyni , jméno FO, .

18. V odvolacím řízení byl úspěšný žalobce. Podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. mu vzniklo právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Podle § 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. d), g) a § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. náleží žalobci náhrada odměny advokáta za dva úkony právní služby po 2 820 Kč a náhrada hotových výdajů po 300 Kč (vyjádření k odvolání a účast u jednání), celkem 6 240 Kč. Žalobce žádal náhradu cestovného advokáta z , adresa, a zpět (104 km) vozem Peugeot reg. zn. , SPZ, , se spotřebou 7,2 l benzinu Natural 95 na 100 km. Žalobci náleží náhrada cestovného ve výši 880 Kč podle § 1 písm. b) a § 4 písm. a) vyhl. č. 398/2023 Sb. Žalobce má právo na náhradu za ztrátu času za 4 půlhodiny ve výši 400 Kč podle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. Soud uložil žalovanému nahradit žalobci k rukám jeho zástupkyně náklady odvolacího řízení v celkové výši 9 099 Kč včetně 21 % DPH ve výši 1 579 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1 a § 160 odst. 1 o. s. ř.).