47 CO 159/2022

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Martiny Borovcové a soudců JUDr. Romany Novákové a Mgr. Borise Nypla ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 167.125 Kč s příslušenstvím k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 21. 6. 2022 č. j. 116 C 16/2021-95

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši 41.552 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.

1. Výrokem I napadeného rozsudku okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 167.125 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 138.120 Kč od 4. 11. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve výroku II zavázal žalovanou povinností nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady řízení 72.402 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Okresní soud zejména z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] zjistil, že žalobkyně provedla pro žalovanou na základě ústní objednávky [jméno] [příjmení] práce uvedené ve faktuře č. 2120006 ze dne 26. 2. 2021 a ve faktuře č. 2120010 ze dne 3. 5. 2021. Vztah posoudil podle § 2586 odst. 1 o. z. Práce si měla původně žalovaná zajišťovat sama (práce typu jednání s hygienou, stavebním úřadem atd.). Šlo o práce samostatně sjednané, které nenavazovaly na dříve uzavřené písemné smlouvy o dílo. Žalovaná nesporovala, že se pan [příjmení] za žalovanou jednání na úřadech se zástupci žalobkyně účastnil, avšak namítala, že pan [příjmení] nebyl zplnomocněn k objednání a převzetí prací, které jsou předmětem tohoto řízení, když mu měla být v lednu 2021 odvolána plná moc pro zastupování žalované společnosti ve vztahu k žalobkyni a žalobkyně o tom měla být vyrozuměna. Žalovaná neprokázala, že by žalobkyně byla informována o odvolání plné moci pro [jméno] [příjmení] ve vztahu k žalobkyni. Neprokázala ani, že otec jednatelky žalované pan [příjmení] měl plnou moc k zastupování žalované. Řízení bylo koncentrováno dne 29. 3. 2022. Proto okresní soud neprovedl důkazy navržené žalovanou dne 19. 5. 2022 po koncentraci řízení. Nadto tyto důkazy byly nadbytečné. Okresní soud vyhověl žalobě a přiznal žalobkyni zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny podle nař. vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení mezi účastníky rozhodl soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř.

3. Proti rozsudku okresního soudu podala odvolání žalovaná. Namítla, že mezi účastníky bylo uzavřeno mnoho smluv o dílo typově shodných či podobných, kdy strany nejsou s to nyní nesporně akceptovat shodný seznam smluv. Žalobkyně tvrdí uzavření 16 smluv. Ve skutečnosti se jedná o jedno dílo, a to vytvoření dokumentace pro rekonstrukci budovy [právnická] [osoba]. Tříštění do tolika smluv je neobvyklé a pouze vyvolává chaos ve vztazích účastníků. Žalobkyně tvrdila, k jakým smlouvám se dané vícepráce vztahují, a to ke smlouvám s předmětem 1) vypracování projektové dokumentace pro podání žádosti o stavební povolení – část S.O. 02 – Západní přístavba budovy, 2) vypracování projektové dokumentace pro podání žádosti o stavební povolení – část S.O. 03 – Východní přístavba budovy a 3) vypracování projektové dokumentace pro podání žádosti o stavební povolení – část S.O. 04 – Střední trakt budovy. Žalobkyně k žalobě přiložila jednu ze smluv, která se nakonec ukázala jako nesouvisející s žalovanými vícepracemi, a až později označila jiné smlouvy s přímou souvislostí, což je samo o sobě zavádějící. Značně nedůvěryhodně poté vyznělo tvrzení o uzavření ústní smlouvy o dílo. Tuto variantu žalobkyně zvolila až po výslechu svědka [příjmení] jako zcela nové tvrzení. Bylo zřejmé, že předchozí tvrzení ve světle vyjádření svědka [příjmení] nemusí obstát. Z výslechu svědka [příjmení] přitom vyplývá jedině to, že fakturované práce byly provedeny. Nevzpomíná si, že by se k nim uzavírala speciální (byť ústní) smlouva, a již vůbec nehovořil o tom, že by byla za takovou práci sjednána konkrétní cena. Tvrzení žalobkyně, že žalované vícepráce nakonec nejsou vícepráce z konkrétního smluvního vztahu založeného písemnou smlouvou, ale samostatnou novou smlouvou (asi jen omylem nazvané vícepráce), je naprosto nedůvěryhodné a nelze mu uvěřit. Toto tvrzení přišlo ze strany žalobkyně až po koncentraci řízení, a zatímco žalované soud nedovolil princip koncentrace prolomit a předložit další důkazy, tak žalobkyni toto nové tvrzení přijal. Okresní soud se nijak nevypořádal s tvrzením žalované, že pan [příjmení] již od poloviny ledna 2021 nebyl zmocněn za žalovanou jednat, což muselo být žalobkyni známo. K tomu mimo jiné žalovaná navrhovala vyslechnout jednatelku jako účastníka řízení a vyslechnout další svědky, zejména pana [příjmení] jako finančního investora a hybatele celého projektu a také [titul]. [příjmení] jako právního poradce žalované, který se ve věci angažoval právě od ledna 2021. Soud první instance však tyto důkazní návrhy zamítl a znemožnil tak žalované tvrzení ohledně oprávnění k jednání p. [příjmení] prokázat. Stejně tak neprovedením navržených důkazů – shora uvedených smluv – bylo žalované znemožněno prokázat svá tvrzení. Z výpovědi pana [příjmení] vyplynulo, že žádná další smlouva uzavřena nebyla, žádné práce či vícepráce mimo uzavřenou smluvní dokumentaci s ním projednávány nebyly. Nebyla sjednána jejich cena. Ve všech smlouvách uzavřených mezi účastníky je obsaženo ustanovení o tom, že rozšíření předmětu díla nebo jeho změna musí být ujednána písemně. Nelze tedy ústní ujednání mezi stranami považovat za platné. Okresní soud zamítl návrh žalované na pořízení znaleckého posudku za účelem ověření pravosti podpisů pana [příjmení]. S přihlédnutím k okolnostem a způsobu, jakým pan [příjmení] „potvrdil“ své podpisy za pravé, by takový posudek byl více než namístě. Svědek byl ve svých vyjádřeních značně váhavý, bylo patrné, že spíše počítá s tím, že potvrzení podpisů bude pro něj menším zlem, než jejich zpochybnění. Podpisy na jednotlivých dokumentech jsou odlišné. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud změnil rozsudek okresního soudu a žalobu zamítl, případně aby rozsudek okresního soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení.

4. Žalobkyně s odvoláním žalované nesouhlasila. Popřela, že by uplatňovala svůj nárok z titulu víceprací spojených s určitou smlouvou. Od počátku tvrdila, že požadované práce byly vypracovány na základě ústní objednávky žalované. Výslech pana [příjmení] tvrzení žalobkyně potvrdil. Okresní soud se vypořádal s tvrzením žalované o zániku plné moci pana [příjmení] od ledna 2021. Žalovaná navrhla pouze výslechy osob, které jsou všechny neodlučitelně spjaté s žalovanou a je pochybnost o jejich věrohodnosti. Žalobkyně poukázala na svůj e-mail jednatelce žalované ze dne 24. 5. 2021. Odpověď žalované o zániku plné moci chybí. O ukončení zastoupení pana [příjmení] se žalobkyně dozvěděla až na konci měsíce května 2021, o čemž existuje zápis. V zápisu je uvedeno, že komunikace ohledně rekonstrukce [právnická] [osoba] bude vedena s jednatelkou žalované. V bodě dva je uvedeno, že objednatel (tedy žalovaná) do pátku 4. 6. 2021 dořeší převzetí vztažné dokumentace od odvolaného pana [příjmení]. Strany by asi stěží řešily přebírání dokumentace od pana [příjmení] v červnu 2021, kdyby tomuto byla odebrána pravomoc jednat již v lednu 2021. Pan [příjmení] za žalobkyni práce objednal a převzal a potvrdil převzetí faktury. To bylo v řízení prokázáno. Do dnešní doby nebyla výše fakturace ze strany žalované zpochybněna ani uplatněn žádný nárok z vad za odevzdanou práci. Soud v současné době již nemůže zkoumat výši daného nároku, když žalovaná vše od žalobce více než před rokem převzala, čímž vyjádřila svou vůli se danými listinami vázat. Okresní soud správně zamítl návrh žalované na pořízení znaleckého posudku za účelem ověření pravosti podpisu pana [příjmení]. Žalobkyně navrhla potvrzení rozsudku.

5. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou, v zákonné lhůtě a že je přípustné (§ 201, contr. § 202, § 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek okresního soudu včetně řízení jeho vydání předcházejícího (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.) při jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalované není důvodné.

6. Odvolací soud se nejprve zabýval námitkou nedostatku oprávnění [jméno] [příjmení] zastupovat žalovanou po 17. 1. 2021, což mělo být oznámeno žalobkyni při jednání dne 17. 1. 2021. K tomu žalovaná navrhla výpovědi svědků, z nichž okresní soud provedl pouze výslech svědka [jméno] [příjmení], ostatní výslechy svědků a jednatelky žalované neprovedl. Zjistil přitom, že žalovaná udělila [jméno] [příjmení] generální písemnou plnou moc dne 20. 5. 2020 pro jednání s žalobkyní, a provedl důkaz telefonickou zprávou ze dne 17. 1. 2021 (komunikace WhatsApp) a zápisem z jednání z 31. 5. 2021. <i>7. Podle § 441 odst. 1 ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec.</i> <i>8. Podle § 440 odst. 1 o. z. překročil-li zástupce zástupčí oprávnění, zavazuje právní jednání zastoupeného, pokud překročení schválí bez zbytečného odkladu. To platí i v případě, kdy za jiného právně jedná osoba, která k tomu není oprávněna.</i> <i>9. Podle § 444 odst. 1 o. z. kdo vlastní vinou vyvolá u třetí osoby domněnku, že zmocnil někoho jiného k právnímu jednání, nemůže se dovolat nedostatku zmocnění, byla-li třetí osoba v dobré víře a mohla-li rozumně předpokládat, že zmocnění bylo uděleno. Podle odst. 2 dal-li zmocnitel jiné osobě najevo, že zmocněnce zmocnil k určitým právním jednáním, může se vůči ní dovolat, že zmocnění později zaniklo, jen pokud jí to před zmocněncovým jednáním oznámil, nebo pokud tato osoba při zmocněncově jednání o zániku věděla.</i> 10. Okresní soud neprovedl důkazy navržené žalovanou k tvrzení o odvolání plné moci panu [příjmení], a to výpovědí jednatelky žalované, jejího otce [jméno] [příjmení], [titul]. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří měli být přítomni na schůzce konané dne 17. 1. 2021, kde mělo k odvolání plné moci dojít. Okresní soud vyhověl důkaznímu návrhu žalované výslechem svědka [jméno] [příjmení], ze kterého vyplynulo, že jeho plná moc nebyla vůči žalobkyni odvolána. Zmocnění svědka jednat za žalovanou bylo dne 17. 1. 2021 pouze pozastaveno a po 14 dnech bylo znovu obnoveno, aniž by o tom žalobkyně věděla. To zopakoval svědek při výpovědi i před krajským soudem. Svědek přitom jednal za žalovanou až do 31. 5. 2021, kdy byla jeho plná moc odvolána. I krajský soud hodnotil výpověď svědka [jméno] [příjmení] jako přesvědčivou. Svědek vypovídal klidně, jeho výpověď byla bez logických rozporů. Žalovaná navrhla k důkazu k tvrzení, že [jméno] [příjmení] zanikla plná moc, telefonickou zprávu ze dne 17. 1. 2021. Neprokázala však, že by tuto zprávu žalobkyni doručila. I z obsahu zprávy však vyplývá, že byl [jméno] [příjmení] postaven mimo pracovní záležitosti pouze dočasně a že jsou pozastaveny plné moci do odvolání suspendace. Ani obsah zprávy tedy nepotvrzoval tvrzení žalované o definitivním odvolání plné moci. Žalovaná nesporovala, že v období od 17. 1. do 31. 5. 2021 [jméno] [příjmení] za žalovanou s žalobkyní jednal. Namítla však, že o tom v té době nevěděla. I takové tvrzení měl odvolací soud za nevěrohodné. Krajskému soudu se jevilo krajně nepravděpodobné, že by žalovaná nevěděla o jednání svého zástupce v poměrně dlouhém období od 17. 1. do 31. 5. 2021, kdy se řešily námitky do projektové dokumentace rekonstruovaného hotelu vznášené sousedy či členy stavební komise [anonymizováno] [obec]. Přihlédl i k obsahu e-mailu žalobkyně ze dne 24. 5. 2021 žalované, kde je žalovaná vyzývána k zaplacení faktur převzatých [jméno] [příjmení] dne 11. 5. 2021. Z upomínky faktur převzatých [jméno] [příjmení] přitom vyplynulo, že byla převzata i faktura č. 2120006, která je předmětem tohoto řízení. Žalovaná na tento e-mail nereagovala. Z e-mailu však jednoznačně vyplynulo, že žalovaná věděla, že za ni [jméno] [příjmení] po 17. 1. 2021 jedná. Odvolací soud v té souvislosti hodnotil i obsah zápisu z jednání dne 31. 5. 2021, kterému byli přítomni statutární orgány žalobkyně i žalované. Ze zápisu vyplynulo, že byl odvolán [jméno] [příjmení], že mělo být dořešeno převzetí dokumentace od pana [jméno], že bylo sjednáno, že nadále bude žalobkyně jednat s jednatelkou žalované. Žalovaná byla při jednání seznámena žalobkyní s etapizací projektů sjednaných panem [příjmení] a s aktuálním průběhem stavebního řízení. Okresní soud ze zápisu zjistil, že plná moc byla žalovanou [jméno] [příjmení] odvolána až 31. 5. 2021, nemohla být tedy odvolána již v lednu 2021 Krajský soud z obsahu tohoto zápisu nadto dovodil, že i kdyby byla žalobkyně vyrozuměna dne 17. 1. 2021 o odvolání plné moci panu [příjmení], žalovaná byla dne 31. 5. 2021 s jednáním [jméno] [příjmení] za žalovanou do té doby a že toto jednání schválila (§ 440 odst. 1 o. z.). Výpověď svědka [jméno] [příjmení] tak byla v souladu s ostatními listinnými důkazy. I krajskému soudu se jevilo nepravděpodobné, že by žalobkyně jednala s [jméno] [příjmení] a řešila s ním námitky do projektové dokumentace, jejíž autorkou byla, pokud by jí bylo známo, že [jméno] [příjmení] již žalovanou nezastupuje.

11. Okresní soud nepochybil, když neprovedl důkazy výslechem jednatelky žalované, jejího otce, dr. [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Svědek [jméno] [příjmení] navržený k důkazu žalovanou její tvrzení vyvrátil. Ze zápisu ze dne 31. 5. 2021 vyplynulo, že [jméno] [příjmení] zanikla plná moc k zastupování žalované až dne 31. 5. 2021. I kdyby bylo prokázáno, že žalobkyni byl dne 17. 1. 2021 oznámen zánik plné moci [jméno] [příjmení], bylo takové jednání nezmocněné osoby žalovanou při jednání dne 31. 5. 2021 schváleno.

12. Dále se odvolací soud zabýval námitkou žalované, že neuzavřela žádnou ústní smlouvu ohledně prací, které byly vyúčtovány fakturami č. 2120006 a č. 2120010. Žalobkyně tvrdila, že práce byly sjednány k objednávce žalované prostřednictvím svědka [jméno] [příjmení] v období od července 2020 do února 2021, že cena nebyla sjednána dopředu. Bylo sjednáno, že po provedení souhrnu prací tyto žalobkyně vyúčtuje a předloží účet ke schválení žalované. Žalovaná prostřednictvím [jméno] [příjmení] práce po provedení vyúčtovala, cena byla schválena.

13. Z přílohy faktury č. 2120006 vystavené dne 26. 2. 2021 bylo zjištěno, že jí byly vyúčtovány práce spočívající ve vypracování dokumentace investičního záměru v různých variantách (24.500 Kč), přepracování požárně bezpečnostního řešení (12.000 Kč a jízdné 250 km za 2.000 Kč), změna dokumentace pro stavební povolení (16.500 Kč a jízdné za 580 km 4.640 Kč) a vizualizace a zasazení do fotografie (7.820 Kč). Dále bylo účtováno jednání na [anonymizována tři slova] [obec] (3.000 Kč za 6 hodin a jízdné 6.240 Kč za 3 x 260 km), v [anonymizováno] (2.000 Kč za 4 hodiny a jízdné 4.160 Kč za 2 x 260 km) a na Stavební komisi ve [obec] (3.000 Kč za 6 hodin a jízdné 6.960 Kč za 3 x 290 km). Z předávacího protokolu, který byl součástí faktury č. 2120010, ze dne 3. 5. 2021 vyplynulo, že fakturou byla vyúčtována hluková studie za 34.500 Kč, jednání v rámci projektu 6 hodin po 800 Kč a cestovné do [obec a číslo] za 6.000 Kč.

14. Účtované práce tak spočívaly ve změnách a doplnění projektové dokumentace vypracované žalobkyní, jízdné za ujeté kilometry k jednáním a jednání za uvedený počet hodin.

15. Svědek [jméno] [příjmení] k vyúčtované práci uvedl, že ji vždy objednal, neboť potřeba vyplynula po jednání se sousedy a s úřady. Věděl, že práce bude hrazena nad rámec projektové dokumentace. Později si vzpomněl na jednání o ceně za ujetý km jízdy k jednáním (asi 5 Kč) a za hodinu jednání na úřadech (asi 1.000 Kč). Pokud šlo o jednotlivé změny dokumentace, nebyla cena ujednána před započetím prací s tím, že bude stanovena po zhotovení všech prací a po jejich odsouhlasení. <i>16. Podle § 2586 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu. Cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek.</i> 17. Krajský soud z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] dovodil, že bylo úmyslem stran sjednat jednotlivé ústní smlouvy o dílo, jejichž předmětem byly změny a doplnění původní projektové dokumentace na základě připomínek sousedů a úřadů, a to včetně jednání s třetími osobami a jízdným k těmto jednáním. Změny spočívaly ve změně dokumentace ohledně západních oken západní nástavby, snížení západní nástavby, změny jižní fasády, přepracování požárně bezpečnostního řešení, změny dokumentace pro stavební povolení ohledně výšky západní nástavby, změny jižní fasády a sjednané vizualizace a zasazení do fotografie. S vypracováním těchto změn souvisela jednání konaná na [anonymizována tři slova] [obec], v [anonymizováno] a na Stavební komisi ve [obec] a jízdné k těmto jednáním. Předmětem další smlouvy byla hluková studie včetně jednání a jízdného k těmto jednáním.

18. Byly sjednány konkrétní předměty děl. Ohledně ceny byla sjednána cena za hodinu jednání s třetí stranou a jízdné za km. Ve zbylé části bylo dohodnuto, že cena bude stanovena až po zhotovení všech jednotlivých objednaných změn dokumentace. Strany tak projevily vůli sjednat dílo bez určení ceny s tím, že tato bude určena následně. Posléze se na ceně strany shodly (žalovaná prostřednictvím svého zástupce).

19. Přestože předmětné práce spočívaly ve změně a doplnění projektové dokumentace, která byla žalobkyní pro žalovanou zhotovena na základě písemných smluv vyžadujících změny v písemné formě, žalobkyně prokázala, že bylo projeveným úmyslem stran sjednat doplnění dokumentace v ústní formě a za sjednanou cenu.

20. Krajský soud hodnotil jednání žalobkyně a žalované v souladu s § 1 odst. 2 o. z., podle kterého nezakazuje-li to zákon výslovně, mohou si osoby ujednat práva a povinnosti odchylně od zákona; zakázána jsou ujednání porušující dobré mravy, veřejný pořádek nebo právo týkající se postavení osob, včetně práva na ochranu osobnosti.

21. Z ničeho nevyplývalo, že by ujednání doplnění projektové dokumentace na základě nových požadavků žalované nemohlo být předmětem samostatných smluv o dílo, kde cena bude částečně stanovena po jejich provedení a bude odsouhlasena žalovanou. K tomu také prostřednictvím zástupce [jméno] [příjmení] došlo.

22. Okresní soud nepochybil, když nezadal znalecký posudek ke zkoumání pravosti podpisu [jméno] [příjmení], když ten pravost svého podpisu stvrdil.

23. Žalobkyně neměnila tvrzení o formě uzavřených smluv ohledně účtovaných prací. Již v žalobě tvrdila, že práce byly sjednány ústně a nad rámec písemných smluv o dílo.

24. Okresní soud proto správně uložil žalované zaplatit žalobkyni cenu díla ve výši 167.125 Kč i se zákonnými úroky z prodlení.

25. Odvolací soud z uvedených důvodů rozsudek okresního soudu jako správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

26. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ustanovení § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně byla v odvolacím řízení úspěšná, měla proto právo i na náhradu nákladů této fáze řízení.

27. Odvolací náklady žalobkyně spočívaly v odměně za zastupování za čtyři úkony právní služby po 7.820 Kč, a to vyjádření k odvolání, vyjádření ze dne 20. 9. 2022, zastoupení při jednání a závěrečný návrh (§ 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb.) a ve čtyřech paušálních náhradách hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 1 a 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Žalobkyně žádala náhradu jízdného advokáta žalobkyně za cestu vykonanou osobním automobilem zn. Peugeot [registrační značka] s průměrnou spotřebou 5,6 l benzinu Natural z [obec] do [obec] a zpět a náhradu za promeškaný čas za čtyři půlhodiny. Žalobkyně má právo na náhradu jízdného ve výši 1.461 Kč (§ 1 písm. b) a § 4 písm. a) vyhl. č. 511/2021 Sb.) a náhradu za promeškaný ve výši 400 Kč (§ 14 odst. 1 a 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Žalobkyni náleží i náhrada a 21% DPH ve výši 7.211 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem činily odvolací náklady žalobkyně 41.552 Kč. Krajský soud proto uložil žalované nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) náklady řízení ve výši 41.552 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).