47 Co 164/2024

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Martiny Borovcové a soudců JUDr. Romany Novákové a Mgr. Ing. Borise Nypla ve věci zástavní věřitelky: právnická osoba ., IČO IČO sídlem adresa zastoupená advokátkou jméno sídlem adresa proti zástavní dlužnici: právnická osoba ., IČO IČO sídlem adresa zastoupená advokátem jméno sídlem adresa o nařízení soudního prodeje zástavy k odvolání zástavní dlužnice proti usnesení Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 12. 8. 2024, č. j. 3 C 140/2024-37 Usnesení okresního soudu se ve výroku I potvrzuje a ve výroku II mění tak, že se zástavní dlužnici povinnost k náhradě nákladů řízení neukládá.

1. Okresní soud označeným usnesením vyhověl návrhu zástavní věřitelky na nařízení soudního prodeje zástavy – pozemků označených ve výroku I, a to k uspokojení pohledávky zástavní věřitelky ve výši 3 000 000 EUR s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky jdoucím od , datum, 2024 do zaplacení. Ve výroku II uložil zástavní dlužnici povinnost nahradit zástavní věřitelce k rukám její zástupkyně náklady řízení ve výši 9 356 Kč.

2. Návrh byl zdůvodněn tím, že zástavní dlužnice nesplnila povinnost vrátit zástavní věřitelce zálohu na kupní cenu za převod obchodních podílů ve společnostech , právnická osoba, a , právnická osoba, , uhrazenou na základě smlouvy o smlouvě budoucí ze dne , datum, 2023, jež dne , datum, 2024 pro nesplnění smluvních podmínek zanikla. Vrácení zálohy je zajištěno zástavním právem zřízeným k označeným nemovitostem ve vlastnictví zástavní dlužnice.

3. Okresní soud dospěl k závěru, že zástavní věřitelka předloženými listinami osvědčila existenci zajištěné pohledávky ze smlouvy o smlouvě budoucí, zástavního práva k nemovitostem označeným ve výroku I a rovněž totožnost zástavní dlužnice.

4. Citoval, že dle § 358 odst. 1 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“) soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Jelikož všechny skutečnosti rozhodné pro nařízení prodeje zástavy byly zástavní věřitelkou doloženy a osvědčeny, postupoval podle citovaného ustanovení a podanému návrhu vyhověl.

5. Proti výroku I usnesení podala zástavní dlužnice odvolání. Navrhla jej zrušit a věc vrátit k dalšímu řízení před okresní soud. Nebyly splněny zákonné podmínky pro zahájení řízení o soudní prodej zástavy, neboť dluh zajištěný zástavou se nestal splatným resp. prodlení s vrácením zálohy není zaviněné. U Krajského soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, probíhá spor účastnic o zaplacení předmětné pohledávky. Účastnice vedly rozsáhlá jednání o dodatku ke smlouvě budoucí, jež však náhle a bezdůvodně ukončila zástavní věřitelka. Zástavní dlužnice toliko žádala o posečkání s vrácením zálohy, čehož v současnosti není schopna z důvodu výdajů vynaložených v budoucí prospěch zástavní věřitelky.

6. Zástavní věřitelka navrhla usnesení potvrdit. Odvolání měla za ryze účelové. K uzavření dodatku ke smlouvě o smlouvě budoucí nedošlo a tato smlouva ke dni , datum, 2024 dle čl. 3.4. bez dalšího zanikla. Poukázala na speciální charakter a dvě fáze řízení o soudním prodeji zástavy (viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ).

7. Odvolací soud poté, co zjistil, že odvolání podala osoba oprávněná a včas, že odvolání bylo přípustné a obsahovalo všechny zákonem předepsané náležitosti (§ 201, § 204, § 205 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal odvoláním napadené usnesení včetně řízení jeho vydání předcházejícího (§ 206, § 212 věta první o. s. ř.). Odvolání zástavní dlužnice neshledal opodstatněným.

8. Jak zmínil již okresní soud, jelikož řízení o soudním prodeji zástavy bylo zahájeno návrhem podaným u soudu po 1. 1. 2014, postupuje se v něm podle zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních („z. ř. s.“).

9. Podle ustanovení § 354 z. ř. s. řízení o soudním prodeji zástavy lze zahájit jen na návrh zástavního věřitele, kterým se domáhá nařízení soudního prodeje zástavy; to neplatí, neumožňují-li jiné právní předpisy soudní prodej zástavy.

10. Podle ustanovení § 358 odst. 1 věty první z. ř. s. soud nařídí prodej zástavy, doloží-li zástavní věřitel zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě a kdo je zástavním dlužníkem. Okresní soud rozhodl s citovaným ustanovením v souladu.

11. Povaha řízení o soudním prodeji zástavy (jako první fáze soudního prodeje zástavy), určená okruhem v řízení posuzovaných okolností uvedených v ustanovení § 358 odst. 1 větě první z. ř. s., u nichž se vyžaduje toliko osvědčení, jednak nevyžaduje potřebu provádění dokazování ke sporným tvrzením účastníků týkajícím se okolností uvedených v ustanovení § 358 odst. 1 větě první z. ř. s., jednak ani neumožňuje soudu provádět dokazování ke sporným tvrzením účastníků. Řízení o soudním prodeji zástavy je tedy charakterizováno tím, že se v něm neprovádí dokazování ke sporným tvrzením účastníků; nedoloží-li zástavní věřitel některou z okolností uvedených v ustanovení § 358 odst. 1 větě první z. ř. s., nemůže být jeho návrhu na nařízení soudního prodeje zástavy vyhověno, i kdyby ji zástavní věřitel hodlal prokazovat dokazováním, a naopak, budou-li tyto okolnosti řádně osvědčeny, nemůže zástavní dlužník zabránit vyhovění návrhu zástavního věřitele, i kdyby rozhodné skutečnosti popíral a i kdyby o nich požadoval dokazování (viz kupř. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 8. 2016, sp. zn. 21 Cdo 4421/2015).

12. V projednávané věci zástavní věřitelka předložila soudu listiny, které náležitě osvědčovaly, že poskytla zástavní dlužnici tvrzenou zálohu 3 mil. EUR na kupní cenu dle smlouvy o smlouvě budoucí o převodu podílů v označených společnostech ze dne , datum, 2023 (čl. 4.2) a že smlouva zanikla bez dalšího (čl. 3.4). A též smlouvu o zřízení zástavního práva k nemovitostem z téhož dne uzavřenou k zajištění případného peněžitého dluhu z titulu povinnosti vrátit zálohu 3 mil. EUR či její část včetně všech příslušných výpisů z katastru nemovitostí. K průběhu řízení krajský soud ověřil, že okresní soud měl k dispozici obě smlouvy ověřené státním orgánem, tudíž ve věci nebylo třeba nařizovat jednání (§ 356 z. ř. s.). Okresní soud v řízení o soudním prodeji zástavy při zkoumání, zda byla ve smyslu ustanovení § 358 odst. 1 větě první z. ř. s. doložena pohledávka zajištěná zástavním právem a další dvě skutečnosti, došel ke správnému závěru, že z obsahu předložených listin, ani jinak za řízení, nevyšel najevo zřejmý a evidentní důvod vzbuzující pochybnost o existenci předmětné pohledávky, zástavní smlouvy ani o osobě zástavní dlužnice (srov. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 5. 12. 2018, sp. zn. 21 Cdo 3649/2018).

13. K odvolacím námitkám zástavní dlužnice lze dodat, že soudní praxe i judikatura (viz např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2017 sp. zn. 21 Cdo 277/2017) se dlouhodobě ustálila na tom, že soudní prodej zástavy se uskutečňuje ve dvou fázích, přičemž první fáze spočívá v řízení o nařízení soudního prodeje zástavy zahájeném k návrhu zástavního věřitele, a bude-li návrhu vyhověno a podá-li zástavní věřitel návrh na nařízení výkonu rozhodnutí prodejem zástavy, nastává druhá vykonávací fáze, jejímž účelem je vlastní zpeněžení zástavy a z dosaženého výtěžku uspokojení zástavního věřitele. Neměnným zůstává i názor, že v první fázi, tedy v řízení o nařízení soudního prodeje zástavy, soud zkoumá pouze to, zda zástavní věřitel osvědčil (nikoliv prokázal, protože v této fázi řízení se neprovádí dokazování) zajištěnou pohledávku, zástavní právo k zástavě, jejíž prodej navrhuje, a kdo je zástavním dlužníkem. Žádné další skutečnosti nejsou pro rozhodnutí v této první fázi významné, tedy ani zástavní dlužnicí namítaný existující soudní spor o zaplacení předmětné pohledávky či nezaviněná nemožnost plnění či neuzavření smluvního dodatku (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, ). Tyto námitky, jakož i ostatní námitky zástavní dlužnice mají své místo až ve druhé vykonávací fázi, pokud bude k návrhu zástavní věřitelky zahájena, v rámci návrhu na zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce, vylučovací žaloby apod.

14. Z popsaných důvodů krajský soud prvoinstanční usnesení ve výroku I jako věcně správné potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

15. O náhradě nákladů řízení v obou stupních se v této fázi nerozhoduje – viz nález Ústavního soudu ČR ze dne 19. 4. 2007, sp. zn. II. ÚS 114/06 a ze dne 31. 10. 2017, sp. zn. I. ÚS 2246/17. Proto byl nákladový výrok II změněn tak, že se povinnost k náhradě nákladů neukládá (§ 220 odst. 1 písm. a/ o. s. ř.).