47 Co 185/2024

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Martiny Borovcové a soudců JUDr. Romany Novákové a Mgr. Ing. Borise Nypla ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozený dne Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozený dne Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B zastoupeni advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: právnická osoba , IČO číslo sídlem adresa o zproštění dluhu, in eventum zaplacení částky 2 812 500 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobců a) a b) proti rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 30. ledna 2024, č. j. 18 C 109/2023-108

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku I a II potvrzuje.

II. Rozsudek okresního soudu se ve výroku III mění tak, že se žalobcům povinnost doplatit státu soudní poplatek ve výši 138 625 Kč do patnácti dnů od právní moci rozsudku neukládá.

III. Žalobci a) a b) jsou povinni nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení ve výši 300 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Výrokem I napadeného rozsudku okresní soud zamítl žalobu, kterou se žalobci domáhali zproštění dluhu ze směnky vystavené dne 1. 12. 2017 na řad společnosti , právnická osoba, , splatné dne 9. 10. 2021 na částku 2 812 500 Kč s příslušenstvím, eventuálně zaplacení náhrady škody ve výši 2 812 500 Kč. Ve výroku II okresní soud uložil žalobcům společně a nerozdílně nahradit žalovanému náklady řízení ve výši 1 500 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve výroku III okresní soud uložil žalobcům doplatit státu na účet Okresního soudu v Hradci Králové soudní poplatek ve výši 138 625 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

2. Okresní soud zjistil, že dne , datum, uzavřelo žalované město a společnost , právnická osoba, smlouvu o nájmu restaurace v domě č.p. , číslo, v , adresa, na dobu 10 let. Dne , datum, byla uzavřena smlouva mezi , právnická osoba, a společností , právnická osoba, o franšízingu na dobu 10 let, kdy je tento vázán na prostory na stejnou adresu. Téhož dne byla vystavena společností , právnická osoba, jako hostinským na řad objednatele vlastní blankosměnka bez protestu, která byla neúplná v části dne splatnosti a směnečné sumy. Zaplacení směnky bylo zaručeno rukojemstvím obou žalobců. Směnka byla navázaná na smlouvu o franšízingu. Dne 30. 5. 2018 došlo ke změně nájemce předmětných prostor – novým nájemcem se stala , právnická osoba, V roce 2020 byl ukončen společnosti , právnická osoba, hostinský provoz. Společnost se následně v roce 2021 dostala do úpadku. Žalované město dalo dne 25. 2. 2021 společnosti , právnická osoba, výpověď z nájmu s měsíční výpovědní lhůtou. Ke skončení nájmu došlo ke dni 25. 3. 2021. O platnosti výpovědi bylo rozhodnuto soudem pravomocně ke dni 10. 8. 2022. Dne 8. 4. 2021 bylo vydáno předběžné opatření, kterým bylo žalovanému uloženo zdržet se bránění vstupu společnosti , právnická osoba, do prostor předmětné restaurace. K odstoupení od smlouvy od franšízingu ze strany , právnická osoba, došlo 17. 8. 2021 proto, že společnost , právnická osoba, neprovozovala hostinskou činnost nejméně od 2. 11. 2020. Zároveň byla vyplněna blankosměnka částkou odpovídajícím peněžitým závazkům společnosti , právnická osoba, vyplývajících ze smlouvy o franšízingu představující cenu za neuskutečněnou reklamu za období od 1. 9. 2021 do 31. 11. 2027 ve výši 2 812 500 Kč. Prostory restaurace byly žalovaným zpřístupněny dne 25. 4. 2021.

3. Okresní soud neshledal aktivní věcnou legitimaci žalobců. I v případě, že by žalovaný porušil smluvní nájemní vztah, odpovídal by za škodu vzniklou dle § 2952 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) společnosti , právnická osoba, a nikoli žalobcům. Žalobci jako avalové ze směnky nemají přímý nárok vůči žalovanému. Žalobci nebyli smluvní stranou smlouvy o franšízingu. Úhradou směnky by jim vzniklo právo na regres vůči společnosti , právnická osoba, , nikoli vůči žalovanému (§ 32 odst. 3 zák. č. 191/1950 Sb. zákona směnečného a šekového, dále jen „SZŠ“).

4. Nadto škoda v daném případě nevznikla. Chyběla provázanost smlouvy o franšízingu se smlouvou o nájmu. Bylo prokázáno, že žalovaný v nájmu pokračoval po květnu 2018 s jiným subjektem (, právnická osoba, ). Smlouvu o franšízingu uzavřela , právnická osoba, Žalobci neprokázali, že by , právnická osoba, souhlasil s plněním povinností , právnická osoba, společností , právnická osoba, Žalobcům se také nepodařilo prokázat, že škoda vznikla v přímé souvislosti s porušením povinnosti žalovaného stanovené soudem v předběžném opatření. Předběžným opatřením bylo žalovanému zakázáno zamezit vstupu zástupcům nájemce společnosti , právnická osoba, do předmětných prostor ve vlastnictví žalovaného s datem 8. 4. 2021. Důvodem odstoupení od franšízingové smlouvy bylo neprovozování hostinské činnosti od 2. 11. 2020. Okresní soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Podle § 9 odst. 4 a 6 zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích okresní soud doměřil soudní poplatek do výše 5 % z vymáhané částky 2 812 500 Kč (pol. 1 bod 1 písm. c) sazebníku poplatků).

5. Proti rozsudku se odvolali žalobci. Namítli důvody uvedené v § 205 odst. 2 písm. b), e) a g) o. s. ř. Žalobci škodu vyčíslili ve výši odpovídající dluhu žalobců vůči společnosti , právnická osoba, vyplývajícího ze směnečného platebního rozkazu Krajského soudu v Plzni sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , spolu s příslušenstvím. Tuto částku a náklady soudních řízení žalobci společnosti , právnická osoba, ., zaplatili. Okresní soud nepřihlédl ke skutečnosti, že porušení závazků vyplývajících ze smlouvy o franšízingu nastalo z důvodů zapříčiněných jednáním žalovaného. Předběžným opatřením bylo žalovanému uloženo zdržet se bránění vstupu společnosti , právnická osoba, do prostor restaurace. , právnická osoba, , požadoval prostřednictvím směnky po žalobcích slevu od 1. 9. 2021, neboť hostinská činnost nebyla v provozovně realizována za situace, kdy žalovaný dne 15. 4. 2021 do provozovny v rozporu s vykonatelným předběžným opatřením vnikl, odvrtal zámky, tyto následně vyměnil a zamezil tak do provozovny vstup a byl to právě žalovaný, kdo nezákonně zabránil a znemožnil realizaci smlouvy o franšízingu. Důvodem, proč , právnická osoba, odstoupil od smlouvy o franšízingu nebyl převod nájmu na společnost , právnická osoba, , ani uzavření provozu v souvislosti s pandemií COVID-19, ale bylo jím výlučně protiprávní jednání žalovaného v rozporu s vykonatelným předběžným opatřením. Okresní soud nesprávně zjistil, že nájemcem dle nájemní smlouvy byla , právnická osoba, , zatímco stranou smlouvy o franšízingu zůstala , právnická osoba, Žalobci prokázali, že , právnická osoba, vnímal společnost , právnická osoba, jako nástupce , právnická osoba, , a to i pro účely práv a povinností ze smlouvy o franšízingu. Šlo o existující provázanost faktickou a ekonomickou. Žalobci neopírají žalobu o právo regresu ze směnky, ale o právo na náhradu škody. Případný regres vůči směnečnému dlužníku nevylučuje právo na náhradu škody vůči třetí osobě. Žalobci tak nemusí uplatňovat regres vůči , právnická osoba, , ale mohou samostatně uplatnit právo na náhradu škody vůči příslušnému škůdci. To platí tím spíše, že již 11. 8. 2022 bylo rozhodnuto o úpadku , právnická osoba, a efektivní uplatnění jakýchkoliv nároků vůči , právnická osoba, je vyloučeno. Žalovaný postupoval zcela záměrně a protiprávně proti společnosti , právnická osoba, porušením předběžného opatření. Odpovědnost žalovaného je dána podle § 2900, 2901 a zejména § 2909 o. z. Ve výroku III. rozsudku okresní soud uložil žalobcům povinnost doplnit státu na soudním poplatku částku 138 625 Kč. Podle odvolacího soudu přitom činí poplatková povinnost za dané řízení 2 000 Kč. Žalobci navrhli, aby odvolací soud prvoinstanční rozsudek zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Žalobci žádali náhradu nákladů odvolacího řízení.

6. Žalovaný s odvoláním žalobců nesouhlasil. Navrhl potvrzení rozsudku okresního soudu.

7. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnými osobami, v zákonné lhůtě a že je přípustné (§ 201, contr. § 202, § 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek okresního soudu včetně řízení jeho vydání předcházejícímu (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.) při nařízeném jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalobců není důvodné.

8. Žalobci se domáhali vydání rozsudku, kterým by byl žalovaný zavázán zprostit žalobce dluhu ze směnky. In eventum požadovali náhradu škody. Okresní soud nepochybil, když zamítl žalobu o uložení povinnosti žalovanému zprostit žalobce a) a b) směnečného dluhu. Žalovaný nebyl účastníkem směnečného vztahu. Prominout dlužníkovi dluh může jen věřitel (§ 1995 a násl. o. z.). Pokud se žalobci dovolávali § 2952 věta druhá o. z., podle kterého záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu, i v tomto případě by musel být splněn předpoklad, že žalovaný je škůdcem a poškozenými jsou žalobci. Pokud by bylo prokázáno, že žalované město zamezením vstupu nájemkyni , právnická osoba, do předmětné restaurace v období od 8. 4. 2021 do 25. 4. 2021 způsobilo žalobcům škodu ve formě dluhu, mohlo by mu být rozsudkem uloženo poškozené žalobce tohoto dluhu zbavit. Škůdce by potom hradil škodu přímo věřiteli poškozených (, právnická osoba, .) ev. by mohl dojednat prominutí dluhu nebo jeho započtení. Dluh žalobců vůči společnosti , právnická osoba, však spočíval ve směnečném rukojemství za výstavce směnky , právnická osoba, , nikoli , právnická osoba9. Předmětná směnka byla vystavena jako zajišťovací směnka v souvislosti s uzavřením smlouvy o franšízingu mezi společností , právnická osoba, ., a společností , právnická osoba10. Podle § 32 odst. 1 zák. č. 151/1950 zákona směnečného a šekového směnečný rukojmí je zavázán jako ten, za koho se zaručil. Podle odst. 2 závazek směnečného rukojmího je platný i tehdy, je-li závazek, za který se zaručil, neplatný z jiného důvodu než pro vadu formy. Podle odst. 3 zaplatí-li směnečný rukojmí směnku, nabývá práv ze směnky proti tomu, za koho se zaručil, a proti všem, kdož jsou této osobě směnečně zavázáni.

11. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 30. 4. 2019 sp. zn. 29 Cdo 4432/2017 z podpisu směnečného rukojmího na blankosměnce neplyne, že tím vznikl jeho ručitelský závazek za zaplacení směnkou zajištěné pohledávky.

12. Z výše uvedeného vyplývá, že závazek avalisty je abstraktní a nesporný. Avalováním nevstupuje avalista ani nepřímo do mimosměnečných vztahů dlužníka, i když se směnkou souvisely a nezakládá se tím právo avalisty namítat okolnosti z kauzálních vztahů dlužníka k jiným osobám. Žalobci mají z důvodu plnění na směnku právo postihu vůči společnosti , právnická osoba, , jak správně uvedl okresní soud.

13. Žalobci neprokázali žádný právní vztah mezi nimi jako fyzickými osobami a žalovaným , Anonymizováno, , a to ani vztah odpovědnostní z náhrady škody. Krajský soud připomíná i další závěr okresního soudu, a to i přes shora uvedené závěry ohledně směnečného rukojemství, že žalobci v podstatě plnili podle smlouvy o franšízingu uzavřené mezi , právnická osoba, a , právnická osoba, slevu za neuskutečněnou reklamu za období od 1. 9. 2021 do 31. 11. 2027 ve výši 2 812 500 Kč. Žalobci neprokázali, že smlouva o franšízingu byla společností , právnická osoba, platně postoupena společnosti , právnická osoba, (§ 1895 o. z.). , právnická osoba, jako postoupená strana souhlas s postoupením popřel. Vzhledem k ujednání v čl. 8.10. smlouvy o franšízingu by takový souhlas musel být písemný. Žalované , Anonymizováno, bránilo vstupu nájemkyni , právnická osoba, do předmětné restaurace v období od 8. 4. 2021 do 25. 4. 2021. A to za situace, kdy byla později v řízení pravomocně stanovena platnost výpovědi z nájmu daná žalovaným , Anonymizováno, nájemkyni , právnická osoba, dne 25. 2. 2021. Ke skončení nájmu došlo ke dni 25. 3. 2021. Přes vydané předběžné opatření nelze dovodit, že po skončení nájemního vztahu musí pronajímatel zajistit nájemci vstup do původně pronajímaného objektu. Žalované , Anonymizováno, žádné povinnosti z nájemní smlouvy neporušilo.

14. Krajský soud rozsudek okresního soudu ve výroku I a II jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.).

15. Výrok III rozsudku však krajský soud neshledal správným. Pro posouzení výše soudního poplatku je třeba postupovat podle zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích (dále jen „ZSOP“).

16. Podle § 6a odst. 1 ZSOP za návrh na zahájení řízení s alternativním nebo eventuálním návrhem se stanoví výše poplatku podle návrhu, který je uváděn v pořadí jako první.

17. Podle položky 4 odst. 1 písm. c) ZSOP za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem není peněžité plnění, je v ostatních případech (nejde o nemovitost ani o obchodní závod či organizační složku), není-li dále stanoveno jinak, soudní poplatek ve výši 2 000 Kč.

18. Žalobci se primárním petitem domáhali uložení povinnosti žalovanému zprostit žalobce směnečného dluhu. Svého práva se však nedomáhali proti věřiteli (remitentovi), nýbrž po třetí osobě. O směnečných závazcích již bylo pravomocně rozhodnuto. Krajský soud dovodil, že předmětem řízení není směnka (pol. 1 odst. 4 sazebníku ZSOP). Předmětem řízení vyjádřeném primárním petitem nebylo ani peněžité plnění, neboť škůdce může poškozeného zprostit dluhu např. i dohodou s věřitelem o prominutí dluhu. Soudní poplatek činí 2 000 Kč. Ostatně i k zaplacení takového poplatku byli žalobci původně vyzváni.

19. Podle § 2 odst. 8 ZSOP vznikne-li více poplatníkům povinnost zaplatit poplatek, platí jej společně a nerozdílně.

20. Žalobcům a) a b) tak vznikla společná a nedílná povinnost zaplatit soudní poplatek z žaloby ve výši 2 000 Kč. Tento poplatek již žalobci dne 12. 6. 2023 zaplatili.

21. Proto krajský soud změnil výrok III rozsudku okresního soudu a povinnost doplatit soudní poplatek žalobcům neuložil (§ 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř.).

22. V odvolacím řízení úspěšný žalovaný má právo na náhradu nákladů odvolacího řízení (§ 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř.). Žalovanému náleží paušální náhrada za účast u jednání odvolacího soudu ve výši 300 Kč podle § 1 odst. 3 písm. c) a § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. Krajský soud uložil žalobcům a) a b) nahradit žalovanému náklady odvolacího řízení ve výši 300 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).