47 CO 205/2021

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Martiny Borovcové a soudců JUDr. Romany Novákové a Mgr. Ing. Borise Nypla ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 720 040 Kč s příslušenstvím o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Rychnově nad Kněžnou ze dne 11. 8. 2021 č. j. 12 C 313/2018-269

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen nahradit žalobkyni k rukám jejího zástupce náklady odvolacího řízení ve výši 41 818 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Označeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému do tří dnů od právní moci zaplatit žalobkyni 720 040 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od 16. 10. 2015 do zaplacení (výrok I) a nahradit jí náklady řízení ve výši 352 220 Kč k rukám zástupce v téže lhůtě (výrok II).

2. Došel k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena na jaře roku 2015 ústní smlouva o dílo, jíž se žalobkyně (zhotovitelka) zavázala provést pro žalovaného (objednatele) stavbu dvougaráže, zdi z betonových tvarovek zpevněných armováním a litým betonem, kompletní zpevněné plochy (zámková dlažba na hutněném podloží ve standardní skladbě štěrku a písku), oplocení (ze stejných betonových tvarovek) v přední části objektu s brankou a pojezdovou bránou a dále přípravu pro osazení bazénu (výkopové práce, betonování na ztracené bednění a zpevněné plochy kolem bazénu). Cena díla byla sjednána ve výši 1 420 040 Kč (§ 2586 a násl. o. z.). Stavbu žalobkyně započala v dubnu 2015. V průběhu realizace díla byly na základě této smlouvy provedeny vypočtené vícepráce či došlo k méněpracem, kdy některé činnosti či potřebnou mechanizaci si zajistil sám žalovaný (viz e-mailová komunikace a výpovědi svědků, zejm. [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [titul] [jméno] [příjmení]), to vše po vzájemné dohodě účastníků a bez vlivu na sjednanou cenu díla.

3. Mezi účastníky vyvstala v řízení spornou skutečnost, zda a kdy došlo k předání díla. Podle okresního soudu tvrzení žalovaného, že žalobkyně práce o své vůli ukončila v srpnu 2015 a že dílo doposud nebylo předáno a převzato, nebylo prokázáno. Ze zprávy [právnická osoba] o stavu výstavby spojené s aktualizací hodnoty zajišťovacího prostředku ze dne 16. 12. 2015 vyplynulo, že žalovaný bance oznámil dokončení celého díla, což banka po místním šetření v prosinci 2015 stvrdila. Současně stavba byla zkolaudována dne 16. 12. 2015, dílo je užíváno obvyklým způsobem a slouží svému účelu (k tomu viz sdělení stavebního úřadu na č. l. 128, dále svědecká výpověď otce žalovaného a bývalé manželky žalovaného). Na základě shodných výpovědí svědků [jméno] [příjmení] a dále [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], kteří prováděli práce za žalobkyni, okresní soud vzal za prokázané, že k předání a převzetí díla došlo dne 30. 9. 2015 Tito svědci shodně vypověděli, že byli na místě stavby přítomni a že dílo žalovaný s [jméno] [příjmení] procházel. Tudíž uplatněný nárok není promlčen, neboť žaloba byla podána před uplynutím zákonné tříleté promlčecí lhůty dne 11. 9. 2018.

4. K žalovaným namítané vadě spočívající ve špatně vyzděném plotu („ plotem prosvítá světlo“) vyplynulo, že žalovaný předmětné tvarovky jiného typu přivezené na místo stavby odsouhlasil oproti poskytnutí slevy ve výši 20 % z ceny a obstaral mechanizaci k jejich složení. Nejedná se tak o vadu plnění žalobkyně (k tomu též výslech prodejce stavebnin [jméno] [příjmení] na č. l. 165 p.v.). A existence jiných vad resp. nedodělků zjištěna nebyla; k jejich odstranění došlo průběžně až do podzimu 2015.

5. Jelikož dílo bylo dokončeno a předáno, má žalobkyně právo na zaplacení sjednané ceny (§ 2604, § 2605, § 2610 o. z.). Žalobkyně po žalovaném na základě proforma faktury č. [číslo] ze dne [datum] (č. l. 11 spisu) žádala zaplatit částku 720 040 Kč se splatností 15. 10. 2015 představující nedoplatek ceny díla nekrytý zálohou zaplacenou žalovaným v celkové výši 700 tis. Kč.

6. Žalovaný až v průběhu řízení (prvně 21. 5. 2020) začal namítat, že žalobkyni jednorázově zaplatil zálohu 1 mil. Kč v hotovosti. K tomu slyšená svědkyně [jméno] [příjmení] (bývalá manželka) uvedla, že k předání částky došlo u nich doma do rukou pana [příjmení]. Za tím účelem svědkyně dle výpisu z účtu vybírala od ledna do července 2015 peníze z bankomatu po 15 až 20 000 Kč („ nechtěla platit za poplatky za jednorázový výběr vyšší částky“). Žalobkyně trvala na tom, že jí bylo celkem na zálohách zaplaceno pouze 700 tis. Kč. A sice v červnu 2015 částka 400 tis. Kč a v červenci 2015 částka 300 tis. Kč. O tom vypověděli svědci [příjmení] a dále [příjmení] i [příjmení], dle nichž peníze předal žalovaný [jméno] [příjmení] ve dvou případech a ty pak byly [jméno] [příjmení] vyplaceny za práci jim. Podle okresního soudu popsanému sledu událostí nasvědčuje též e-mailová komunikace účastníků o vyrovnání za druhou fázi stavby a příjmové doklady žalobkyně z 22. 6. 2015 a 24. 7. 2015 (č. l. 254, 265 spisu). Okresní soud po zhodnocení jednotlivých tvrzení v souvislosti s provedenými důkazy uzavřel, že žalovaný uhradil zálohu 700 tis. Kč. Zjistil totiž, že jednotlivé výběry svědkyně [jméno] [příjmení] neodpovídaly harmonogramu prováděných prací na č. l. 121 spisu. A ani argument, že nechtěla platit poplatek za jednorázový výběr z účtu, neměl za věrohodný; svědkyně v té době disponovala vyšším zůstatkem na účtu a prováděla převody i výběry vyšších částek. Okresní soud též zkonstatoval, že si svědkyně překvapivě detailně po déle než šesti letech pamatuje děj. I s ohledem na následné majetkové vypořádání po rozvodu manželství [příjmení] hodnotil její výpověď jako účelovou.

7. Proti rozsudku podal odvolání žalovaný. Navrhl jej zrušit a věc vrátit okresnímu soudu k dalšímu řízení. Rozsudek označil za nesprávný, překvapivý a nepřezkoumatelný. Podle něho není zřejmé, jaké dílo bylo provedeno a neobsahuje to ani proforma faktura. Žalobkyně neprokázala její předání žalovanému („ žalovaný ji nikdy neviděl“), přičemž od toho se odvíjí splatnost ceny i prodlení žalovaného. Z toho, že žalobkyně dosud nevystavila řádnou konečnou fakturu, žalovaný vyvozuje, že dílo dosud provedeno a předáno nebylo a žalobkyni nevznikl nárok na doplatek ceny.

8. Podle žalovaného okresní soud neprovedl žádné dokazování k tomu, zda dílo je či není provedeno podle dohody stran. Přitom žalovaný opakovaně poukazoval na existenci vad a nedodělků a na skutečnost, že takto vadné dílo nepřevzal. Má za to, že předání díla nebylo prokázáno ani výpověďmi svědků. Svědek [příjmení] nadto je zmocněncem, který jednal za žalobkyni od samého počátku při sjednání smluvních podmínek až po vypořádání nároků ze smlouvy. Byl přítomen všech jednání okresního soudu a poté slyšen jako svědek. Podle žalovaného správně měl okresní soud pohlížet na jeho výpověď jako na účastnickou.

9. Ve zprávě [právnická osoba] je obsažen jen údaj o dokončení stavby, otázka předání a převzetí díla se neřeší. I svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že dílo nebylo prováděno řádně a stavba byla opuštěna. Svědek [jméno] [příjmení] pak uvedl, že dílo bylo prováděno chybně a takové by nepřevzal.

10. Okresní soud při jednání dne 26. 5. 2021 poskytl žalobkyni poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. k označení konkrétních důkazů k převzetí a předání díla. Nakonec mu dosavadní důkazy stačily, aby dovodil předání a převzetí k 30. 9. 2015. Změnu postoje okresní soud nevysvětlil, čímž se žalovaný cítí zaskočen (viz Ústavní soud pod sp. zn. I. ÚS 2014/10). Žalovaný nabyl přesvědčení, že žalobě nemůže být vyhověno. Současně nebyl poučen o změně v hodnocení důkazů a nebyla mu dána možnost vyjádřit se a navrhnout nové důkazy např. místní šetření, znalecký posudek apod.

11. K dalšímu pochybení okresního soudu došlo při posledním jednání 11. 8. 2021, kdy po skončení dokazování soud nepoučil účastníky dle § 119a o. s. ř. Proto nelze důkazní situaci považovat za konečnou a žalovaný není omezen ust. § 205a o. s. ř.

12. V rámci obrany žalovaný tvrdil a prokazoval, že žalobkyni zaplatil zálohu 1 mil. Kč. Okresní soud neměl za věrohodnou výpověď svědkyně [jméno] [příjmení], neboť si skutečnosti podrobně pamatuje. Nesprávně též hodnotil pohyby na jejím bankovním účtu. Svědkyně plnila na cenu díla za žalovaného a ten se pak v dohodě o vypořádání společného jmění zavázal poskytnutou částku jí vrátit. Jedná se o dostačující důkaz o úhradě zálohy v tvrzené výši 1 mil. Kč. Svědci [příjmení] a [příjmení] u předání peněz v domě nebyli. Otci žalovaného [příjmení] [příjmení] bylo předání peněz známo. Příjmové doklady žalobkyně žalovanému nepředala. Podle žalovaného je vystavila v rozporu se skutečným průběhem předání peněz. Pro žalovaného je podstatné, že okresní soud bezprostředně po skončení měl výpověď svědkyně [příjmení] za přesvědčivou. Poté nelogicky poskytl žalovanému poučení dle § 118a o. s. ř. k prokázání, že žalobkyni předal 1 mil. Kč. Načež v rozsudku překvapivě uzavřel, že žalovaný tvrzení o předání 1 mil. Kč žalobkyni neprokázal. Žalovaný se přitom spolehl na hodnocení výpovědi svědkyně.

13. Dále, okresní soud nezjišťoval, zda dílo je či není vadné a zda je dokončené. Žalovaný má za to, že vadnost a nedodělky díla prokázal, i to, že až do jejich odstranění dílo převzít odmítl. Okresní soud se zabýval pouze otázkou špatného vyzdění plotu (bod 53). Stran jiných nedostatků nezaujal žádné stanovisko. Žalobkyně použila na stavbu plotu dle výrobce [anonymizováno] nevhodné tvarovky. Žalovaný coby laik požadoval zhotovení celistvého plotu bez průhledných mezer mezi tvarovkami, avšak plot tuto funkci nesplňuje.

14. Pokud okresní soud řádně nevyhodnotil, kdy a zda vůbec bylo dílo předáno, nemohl nepřihlédnout k námitce promlčení. Písemný předávací protokol neexistuje. Jestliže žalobkyně fakticky přestala provádět dílo v letních měsících roku 2015 a soudně se domáhá zaplacení díla až v září 2018, je nárok promlčen. Závěrem žalovaný zopakoval, že obsah e-mailu účastníků ze dne 21. 11. 2016 lze chápat jako dohodu o narovnání, jejímž obsahem bylo zaplacení částky 250 tis. Kč žalovaným žalobkyni (§ 1903 o. z.).

15. Žalobkyně navrhla rozsudek potvrdit. Účastníci se dohodli na rozsahu a způsobu provedení díla a rovněž na ceně. Sjednanou cenu díla, z níž vychází konečné vyúčtování, potvrdil žalovaný při svém výslechu. Řádně byly doloženy též vícepráce provedené dle požadavků žalovaného, i méněpráce, jejichž provedení si žalovaný objednal u jiných zhotovitelů. Není pravdou, že žalobkyně opustila dílo. To odporuje e-mailové komunikaci stran, výpovědi svědků i reálnému plnění, kdy k dodatečnému zpevnění plotu došlo v polovině října 2015. Žalovaný nesporoval rozsah provedeného díla. Až v reakci na žalobu začal napadat kvalitu díla a tvrdit, že dílo nepřevzal a že uhradil zálohu 1 mil. Kč, nikoli jen 700 tis. Kč. Přitom nikdy řádně neuplatnil práva z odpovědnosti za tvrzené vady díla, jež by byly vadami zjevnými. K předání díla a vyúčtování ceny díla proforma fakturou došlo při závěrečném jednání se žalovaným. Po dokončení díla zůstal na místě stavby jen zbytek materiálu vyžádaný či zajištěný žalovaným. Žalovaný dílo zkolaudoval a nechal ocenit svou hypoteční bankou ([právnická osoba]). Od září 2015 vystupoval tak, že dílo převzal. Později začal vznášet námitky ke kvalitě a nad rámec ujednání vyžadovat položkový rozpočet. Přesto žalobkyně dala zpracovat rozpočet v cenách ÚRS k datu provedení díla, z něhož vzešla cena díla nezanedbatelně vyšší než cena sjednaná. Před zahájením řízení žalovaný vzájemnou komunikaci směřoval k oddálení povinnosti doplatit cenu díla resp. tuto snížit. Postavení [jméno] [příjmení] (zmocněný zástupce žalobkyně) bylo žalovanému známo od počátku.

16. Upozornil-li žalovaný prostřednictvím [jméno] [příjmení] („ stavební dozor“) na nějaké nedostatky, tyto žalobkyně obratem odstranila ještě před ukončením díla, popř. poskytla po dohodě slevu u betonových plotových tvarovek. K výši zaplacené zálohy nutno zmínit, že bývalá manželka žalovaného při výpovědi chránila své zájmy vyplývající z majetkového vypořádání po rozvodu. Měla vlastní účet s vlastními finančními prostředky, z něhož v roce předcházejícím rozvodu postupně vybírala značné částky. Chybně žalovaný argumentuje též dohodou o narovnání mezi účastníky zaplacením částky 250 tis. Kč žalovaným.

17. Krajský soud po zjištění, že odvolání je přípustné (§ 201 o. s. ř.), obsahuje podstatné náležitosti (§ 205 o. s. ř.), bylo podáno oprávněnou osobou a včas (§§ 201, 204 o. s. ř.), přezkoumal napadený rozsudek i jemu předcházející řízení (§ 212a odst. 1 o. s. ř.) při nařízeném jednání. Odvolání žalovaného neshledal opodstatněným.

18. Podle § 2586 o. z. se smlouvou o dílo zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu (odst. 1). Cena díla je ujednána dostatečně určitě, je-li dohodnut alespoň způsob jejího určení, anebo je-li určena alespoň odhadem. Mají-li strany vůli uzavřít smlouvu bez určení ceny díla, platí za ujednanou cena placená za totéž nebo srovnatelné dílo v době uzavření smlouvy a za obdobných smluvních podmínek (odst. 2).

19. Podle § 2587 věty prvé o. z. se dílem rozumí zhotovení určité věci, nespadá-li pod kupní smlouvu, a dále údržba, oprava nebo úprava věci, nebo činnost s jiným výsledkem.

20. Podle § 2610 odst. 1 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

21. Z ustanovení § 2586 odst. 1 o. z. vyplývá, že ve sporu o nedoplatek ceny díla tížila žalobkyni (zhotovitelku) povinnost tvrdit, že se žalovaným (objednatelem) uzavřela smlouvu o dílo, že podle této smlouvy dílo provedla, avšak žalovaný jí řádně a včas nezaplatil zbylou část sjednané ceny, jež nebyla kryta uhrazenou zálohou. Z takto vymezeného břemene tvrzení vyplývala pro žalobkyni povinnost označit důkazy k prokázání toho, že smlouva tvrzeného obsahu byla uzavřena a dílo dokončeno a předáno (břemeno důkazní). Důkazní břemeno ohledně skutkové verze, že dílo dokončeno ani předáno nebylo a že na zálohu bylo zaplaceno o 300 tis. Kč více než dokládala žalobkyně, pak leželo na žalovaném.

22. K rekapitulaci celé věci nutno připomenout, že poprvé byli oba účastníci řádně procesně poučeni ve smyslu ust. § 118a odst. 1, 3 o. s. ř. při jednání okresního soudu dne 5. 6. 2019 (č. l. 84 spisu). Toto poučení pak bylo s ohledem na vývoj sporu konkretizováno ve vztahu k žalobkyni dne 10. 3. 2020 (č. l. 114 p.v. spisu) a ve vztahu k oběma účastníkům zopakováno po změně v obsazení okresního soudu při jednání dne 26. 5. 2021 (č. l. 188 p.v.).

23. Odvolací soud však přisvědčil žalovanému, že okresní soud neposkytl účastníkům před skončením jednání, po němž byla věc rozhodnuta, poučení dle ust. § 119a odst. 1 o. s. ř. (viz protokol o jednání okresního soudu ze dne 11. 8. 2021 na č. l. 267 spisu). A tedy vyzval žalovaného, aby ve lhůtě 7 dnů od doručení usnesení písemně označil konkrétní důkazy, jimiž hodlá prokazovat tvrzené skutečnosti, a to že žalobkyní prováděné dílo nebylo dokončeno ani předáno a že na cenu díla uhradil zálohu 1 mil. Kč (§ 118a odst. 3 o. s. ř.; viz usnesení na č. l. 343 spisu). Žalovaný totiž mohl, jak vyplývá z ust. § 205a odst. 1 písm. e/ o. s. ř., v odvolání a za odvolacího řízení uplatňovat nové skutečnosti a důkazy bez jakéhokoliv omezení.

24. K odvolací námitce žalovaného týkající se procesního postupu soudkyně okresního soudu při hodnocení výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] třeba uvést následující. Soudkyně měla právo na průběžný vývoj svého názoru a hodnocení v průběhu řízení. Rozhodující pak je písemné odůvodnění vydaného rozsudku. To, že soudkyně bezprostředně po výslechu podotkne až překvapivou přesvědčivost svědkyně, ještě neznamená, že má její výpověď za věrohodnou a skutečnosti jí uvedené za prokázané. Rovněž takové konstatování nemělo vliv na korektnost a předvídatelnost rozhodnutí a nakládání s důkazním břemenem, o němž byli účastníci opakovaně poučeni.

25. K návrhu žalovaného poté krajský soud doplnil dokazování výslechem svědkyně [titul] [jméno] [příjmení] (matky žalovaného). Ta uvedla, že u předání peněz v hotovosti (tj. zálohy) přítomna nebyla. Ale předával se milion, asi k tomu došlo po prázdninách, zřejmě v září 2015. Obnos se v domácnosti připravoval, svědkyně peníze přepočítala. Syn (žalovaný) vyzvedl z banky 600 tis. Kč, tj. hypotéka a bývalá snacha [jméno] dodala zbytek 400 tis. Kč, což měla vybírat postupně z bankomatu. Svědkyně netušila, že si žalovaný nenechá potvrdit předání peněz a do stavby mu nehovořila. Sama měla zaplatit bazén, manžel plot a dlažbu, syn garáž. U bazénu měla být vysoká stěna, aby tam nebylo vidět, jenže jsou v ní otvory a v nich bývá hmyz. Pro vady žalobkyni nezaplatili. Na stavbě pracovali i jiní řemeslníci na základě jiných smluv. Svědkyně neví, kolik syn zaplatil celkem, ale dílo od žalobkyně stálo 1 420 tis. Kč.

26. Dle názoru odvolacího soudu ani výpovědí této svědkyně nebylo nepochybně prokázáno tvrzení žalovaného, že žalobkyni k rukám [jméno] [příjmení] ve druhé polovině července roku 2015 v hotovosti uhradil 1 mil. Kč, přičemž 700 tis. Kč zajistil z hypotečního úvěru od [právnická osoba] a zbylých 300 tis. Kč sehnala tehdejší manželka. [jméno] [příjmení] k tomu uvedla, že do stavby investovala 500 tis. Kč. Ty pak obdržela zpět jako vypořádací podíl ze společného jmění po rozvodu manželství. Z účtu postupně vybrala 400 tis. Kč a z toho minimálně 300 tis. Kč„ tam“ bylo. To značí, že její výpověď i výpověď [titul] [příjmení] se od tvrzení žalovaného odchylují. V řízení přitom vyplynulo, že určité práce na stavbě prováděli jiní zhotovitelé, jimž žalovaný rovněž musel platit. Svědkyně [jméno] [příjmení] uvedla, že kupř. platila garážová vrata a že žalovaný chtěl řešit stavbu„ svépomocí“ a písemné podklady k ničemu záměrně nechtěl s tím, že stavba bude„ načerno“. Dle vyjádření advokáta žalovaného šlo tzv. o„ nešťastnou zakázku“ (nebyl veden stavební deník, nedošlo k protokolárnímu předání a převzetí díla atd.).

27. Krajský soud poté dospěl k závěru, že okresní soud správně přisoudil hodnotu pravdivosti jednotlivým důkazům, když je zhodnotil jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti (§ 132 o. s. ř.). Součástí logického důkazního řetězce byl též svědecký výslech [jméno] [příjmení], zmocněného zástupce žalobkyně, jehož sám žalovaný na doporučení kontaktoval a ve smluvních záležitostech spolu jednali. K přítomnosti posléze slyšeného svědka při předchozím soudním jednání třeba uvést, že občanský soudní řád jeho přítomnost v žádném ustanovení nezakazuje, konkrétní postup je věcí soudce.

28. Žalobkyně prokázala vznik konsenzu smluvních stran o jí tvrzeném obsahu ústní smlouvy o dílo. Coby zhotovitelka vyúčtovala doplatek ceny jí provedeného díla, o jejíž výši nebylo mezi účastníky sporu. Skutečnost, že žalobkyně při vyúčtování dne 30. 9. 2015 použila tzv. proforma fakturu tj. předfakturu, která není účetním ani daňovým dokladem, provedení díla nevyvrací. Tomu mj. předcházel e-mail žalobkyně ze dne 7. 9. 2015, jímž žádala žalovaného o finanční vyrovnání za 1. etapu. Žalovaný namítal, že proforma fakturu neobdržel, ač na ni sám reagoval po více než roce v e-mailu ze dne 21. 11. 2016 (č. l. 33 spisu). Tehdy se domáhal dodatečného předložení položkového rozpočtu kvůli„ následným rozporuplným názorům dvou odborníků na konečnou cenu celé investice“. V opačném případě navrhl doplatit 250 tis. Kč a záležitost uzavřít. A již předtím dne 9. 10. 2016 podmiňoval doplacení náležitým položkovým rozpočtem a upozornil na některé nedostatky (č. l. 74). Posléze v řízení žalovaný začal namítat, že dílo nebylo dokončeno ani předáno, neboť žalobkyně doposud vystavila pouze proforma fakturu a především dílo vykazovalo vady (rozestupy mezi plotovými tvarovkami, zprahlý beton, vyspádování garážového stání), pro které provedeno být prostě nemohlo a žalovaný je v takovém stavu nepřevzal. Žalobkyně namítla opožděné vytčení těchto tvrzených zjevných vad, z nichž žalovaný právo z odpovědnosti neuplatnil. Především však k námitkám žalovaného třeba zmínit, že ani skutečnost, že dílo trpí vadami, nemusí sama o sobě znamenat, že dílo není dokončeno. Musí však jít o takové vady, které nebrání dílu sloužit svému účelu (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 13. 7. 2020, sp. zn. 23 Cdo 3512/2018). A právě v dané věci okresní soud náležitě vysvětlil, že tvrzené vady vzhledem ke konkrétnímu dílu nebránily dílu sloužit svému účelu. Krajský soud se s okresním soudem ztotožnil též v tom závěru, že k použití dodaných betonových plotových tvarovek došlo po vzájemné dohodě účastníků a na pokyn informovaného žalovaného, který na tento méně vhodný materiál získal slevu ve výši 20 %. A rovněž se závěrem, že z obsahu vzájemně zaslaných e-mailů (bod 21 až 23) nelze dovodit dohodu účastníků o narovnání tím, že žalovaný doplatí žalobkyni na cenu díla 250 tis. Kč (ani tuto částku žalovaný však nezaplatil, pak v odvolacím řízení navrhl doplatit 400 tis. Kč).

29. S přihlédnutím k uvedenému odvolací soud další část důkazního návrhu žalovaného na zopakování účastnického výslechu žalovaného a výslechu svědků [titul] [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], a dále na provedení důkazu znaleckým posudkem ze dne [datum], fotodokumentací a místním šetřením zamítl. Neprovedl je proto, že ve vztahu k hmotněprávním předpisům, které aplikoval, a k právním závěrům, k nimž na skutkovém základě věci dospěl, je nepokládal za potřebné.

30. Odvolací soud tedy napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil, a to včetně závislého nákladového výroku, který je rovněž v souladu se zákonem (§ 219 o. s. ř.).

31. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř. Procesně úspěšné žalobkyni v tomto stupni náleží náhrada nákladů sestávajících z odměny advokáta za tři úkony právní služby po 11 220 Kč a tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč (§ 7 bod 6, § 11 odst. 1 písm. g/, k/, § 13 odst. 1, 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění), což s připočtením DPH v sazbě 21 %, tj. 7 258 Kč (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) činí 41 818 Kč celkem (§ 149 odst. 1, § 160 odst. 1 o. s. ř.).