12 C 313/2018

Plný text

Okresní soud v Rychnově nad Kněžnou rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Lucií Mikulcovou ve věci žalobce: údaje žalobce , zastoupený advokátem údaje právního zástupce proti žalovanému: údaje žalovaného , zastoupený advokátem údaje právního zástupce o zaplacení 720 040 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci 720 040 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 720 040 Kč od 16. 10. 2015 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení 352 220 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou z 11. 9. 2018 domáhal po žalovaném zaplacení částky 720 040 Kč s příslušenstvím. Uvedl, že na základě ústní smlouvy o dílo provedl v roce 2015 dohodnuté stavební práce na nemovitostech v obci [část obce a číslo]. Práce byly za dohodnutou cenu provedeny na základě ústní objednávky žalovaného. Již v průběhu realizace stavby žalobce poskytl žalovanému slevy. Dále byly realizovány i vícepráce i méněpráce. V průběhu prací od žalovaného žalobce přijal zálohy v celkové výši 700 000 Kč, které pokryly jen část celkové ceny díla. Vyúčtování bylo žalovanému zasláno emailem a dílčí vyúčtování byla předána na staveništi při předávání prací. Ke konečnému předání díla došlo na konci září 2015, a to dne 30. 9. 2015 nebo 1. 10. 2015. Žádný z účastníků netrval na vyhotovení předávacího protokolu. Celková cena díla byla vyčíslena částkou 1 420 040 Kč. Ke konci realizace stavby se v dané věci začal angažovat pan [příjmení], a to v pozici stavebního dozoru žalovaného. Většina připomínek od žalovaného i jeho dozoru byla žalobcem akceptována v průběhu stavby a následně realizována či opravena. V době, kdy měla být cena za dílo doplacena, však začala mezi účastníky nic neřešící komunikace, a to převážně formou emailu, kde se žalovaný snažil pod různými záminkami snížit doplatek za dílo. Následně cenu neuhradil, a to ani částku 250 000 Kč, kterou učinil na základě písemné komunikaci za nespornou. Na základě komunikace s právním zástupcem žalovaného následně žalovaný tuto nespornou částku ponížil na částku 150 000 Kč, kdy tato částka by měla být částkou konečnou, čímž by bylo vše vyřešeno. S tím žalobce nesouhlasil. Ke smírnému řešení sporů mezi účastníky tedy doposud nedošlo.

2. Žalovaný s žalobou nesouhlasil. Uvedl, že návrh žalobce je velice nekonkrétní, nebylo vymezeno dílo, za jehož provedení se žalobce domáhá zaplacení. Žalovaný dále namítal, že současný výtvor žalobce neodpovídá ani podobou ani kvalitou tomu, co bylo mezi účastníky ujednáno. Žalovaný fakturu číslo č. 2015 nikdy od žalobce neobdržel a žalovaný též sporoval, že dílo bylo předáno 30. 9., respektive 1. 10. 2015. Žalovaný též upozornil na skutečnost, že mezi účastníky nebyl podepsán žádný předávací protokol. Žalovaný opustil místo prováděných prací v prázdninových měsících roku 2015, a proto namítnul námitku promlčení nároku žalobce, a to s ohledem na uplynutí zákonné tříleté promlčecí lhůty. Dále žalovaný uvedl, že žalobci v rámci provádění díla již zaplatil částku 1 000 000 Kč, nikoliv tedy pouze 700 000 Kč. Žalovaný uvedl, že účastníci následně skutečně jednali o doplatku ve výši 250 000 Kč, avšak mělo se jednat o dohodu ve formě narovnání. Žalovaný připomněl, že dílo má vady a nedodělky. Jednalo se především o zprahlý beton, rozestupy mezi plotovými tvarovky a špatně vyspádovaná podlaha garážového stání směrem k domu žalovaného. Tyto skutečnosti dle názoru žalovaného výrazně snižují hodnotu díla provedeného žalobcem a je tedy otázkou, zda žalovaný naopak dílo nepřeplatil.

3. Žalobce ve svém podání z 24. 3. 2020 upřesnil žalobu, a to následovně. Předmětem smlouvy o dílo uzavřené mezi žalobcem a žalovaným byla výstavba dvougaráže, výstavba zdi z betonových tvarovek zpevněných armováním a litým betonem, která byla současně jednou ze stěn garáže. Dále bylo předmětem smlouvy provedení kompletních zpevněných ploch (zámková dlažba na hutněném podloží ve standardní skladby štěrku a písku), výstavba oplocení (ze stejných betonových tvarovek a plotu) v přední části objektu s brankou a pojezdovou bránou. Dále příprava pro osazení bazénu (výkopové práce, betonování na ztracené bednění, zpevněné plochy kolem bazénu). Žalovaný upřesňoval jako objednatel další vícepráce nebo méněpráce. Podle poptávky žalovaného byla učiněna první předběžná nabídka kalkulace, a to v emailu ze dne 13. 3. 2015 v čase 18:03:35, zde byla cena díla předběžně stanovena na částku 981 337 Kč (DPH pak činí 15 % z ceny). Poté došlo k upřesnění dle požadavku žalovaného a projektové dokumentace, a to v emailu ze dne 7. 4. 2015 v čase 21:49:12, kdy stručný nákres půdorysu a bokurysu byl připojen k emailu a cena byla upřesněna na částku 992 966 Kč. Žalobce upozornil, že žalovaný jako objednatel ani před zahájením stavebních prací nepožadoval vyhotovení standardního položkového rozpočtu. Ten požadoval až poté, co se na stavbu dostavil jeho tzv. stavební dozor pan [příjmení]. Na stavbě byly provedeny následující vícepráce, a to že namísto prkenného štítu byl štít dvougaráže zděný, dále došlo k rozšíření terasy za dvougaráží, taktéž byla zvýšena a prodloužena plotová část z betonových tvarovek, změna byla i v přístupu k bazénu, dále namísto původně plánované a kalkulované venkovní kuchyně se tato stala součástí objektu garáže, taktéž byly vybudovány samonosné betonové základové desky s armaturou pro osazení samonosného bazénu a rozšířena byla i plocha zámkové dlažby, která byla položena na zvýšený hutněný štěrkový podsyp. Méně práce spočívaly v tom, že některé činnosti si zajistil žalovaný, a to následující: krovy a pokládku střešní krytiny včetně jejího zakoupení, provedení elektro rozvodů a rozvodů instalací vody a odpadu, dodání osazení garážových vrat, zakoupení pojezdové brány, složení tvarovek, kdy si žalovaný zajistil potřebnou mechanizaci. Po odstranění vad a nedodělků došlo k dokončení celého díla k jeho předání a převzetí dne 30. 9. 2015. Protože ani smlouva o dílo ani dílčí změny nebyly v písemné formě, tak nebyl pořizován ani písemný protokol. Předání a převzetí proběhlo tak, že si účastníci prošli celou stavbu. Tomuto předání díla byli přítomny některý dělníci žalobce. Celková cena díla byla ve výši 1 420 004 Kč bez DPH.

4. Žalovaný i poté setrval na svém stanovisku, že žaloba je nedůvodná. S vymezením předmětem díla uvedeným žalobcem žalovaný souhlasil, když uvedl, že si ústně toto u žalobce objednal, avšak s drobnými výhradami. Žalovaný upřesnil, že stěna garáže není součástí zdi z betonových tvarovek. Žalovaný taktéž uvádí, že není plátcem DPH, a proto uvedené ceny měly být vždy konečné. Žalobce dle dohody s žalovaným neprovedl zastřešení před garáží garáže ani pergoly, vše na své náklady realizoval žalovaný, včetně elektroinstalace, přívodního elektrického kabelu, ležaté dešťové kanalizace a vsakovací jímky na dešťovou vodu. Je tedy zřejmé, že žalobce nezastřešoval ani pergolu. Rovněž krb a garážová vrata zajišťoval na své náklady žalovaný. Žalovaný upřesnil, že žalobci zaplatili jednorázově částku 1 000 000 Kč, a to v druhé polovině července 2015 přímo do rukou pana [příjmení] O předání peněz se nikdy nevystavovaly příjmové doklady. Žalovaný nikdy nepožadoval žádné posečkání s platbou. Žalovaný předal žalobci částku 1 000 000 Kč bez účetního dokladu, tak jak ji požadoval žalobce. Žalovaný ani nikdy neobdržel žádnou fakturu na částku 700 000 Kč. U předání částky 1 000 000 Kč měla být jeho bývalá manželka. Ta poskytla i část finančních prostředků na stavbu. Žalovaný taktéž zdůrazňuje, že tvarovky s ním nikdy nikdo nekonzultoval, žalovaný je laik, a tak důvěřoval žalobci - stavební firmě a odborníkovi, že na plot použije vhodný materiál. Žalobcem použitý materiál však není určen na stavbu plotu, ale pouze na plotové sloupky. Z tohoto důvodů tak není plot perfektní, tj. řádně zhotovený, plotem prosvítá světlo.

5. Žalobce měl argumenty žalovaného za účelové. Uvedl, že žalovaný dílo převzal a dosud jej užívá, taktéž bylo dílo zkolaudováno. Žalobce k argumentaci ohledně tvarovek na plot zopakoval, že při stavbě a dostavbě zdi dle požadavků žalovaného byla proti původnímu požadavku výrazně zvýšena a prodloužena, a proto musel být na konci vystavěn opěrný pilíř. Žalobce byl při výstavbě zdi přítomen a průběžně informován. Měl tedy i denní kontrolu. Ohledně tvarovek žalobce žalovaného informoval, že výrobce přestal vyrábět původně zamýšlené tvarovky. Žalovaný souhlasil s použitím nových tvarovek, které byly přivezeny na stavbu, byl osobně u převzetí a on sám dal souhlas k jejímu složení a sám si zajišťoval i vykládku materiálu. Ostatně za užití jiných tvarovek mu byla poskytnuta sleva. Informace o tom, že měl žalobci předat částku 1 000 000 Kč a nikoliv pouze 700 000 Kč je dle žalobce taktéž nepravdivá. Žalobce upozornil na skutečnost, že argument žalovaného, že jeho bývalá manželka, která na toto měla poskytnout peníze, je vybírala postupně ze svého účtu, neboť se tímto chtěla vyhnout zaplacením vysokých poplatků, je absurdní, když sama 14. 1. 2015 vybrala jednorázově částku 950 000 Kč.

6. Z emailové komunikace ze dne 21. 8. 2018 na čl. 5 soud zjistil, že právní zástupce žalobce zaslal žalovanému výzvu k zaplacení ceny díla – pokus o smír. Z přílohy emailové komunikace žalobce žalovanému na čl. 6, 77 soud zjistil, že žalobce zaslal žalovanému výzvu, jehož předmětem bylo vypořádání nedoplatku ceny díla.

7. Z emailové komunikace mezi účastníky z 13. 3. 2015, 18:03:35 na čl. 7, 78 soud zjistil, že žalobce zaslal žalovanému cenovou nabídku na částku 981 337 Kč.

8. Z předžalobní výzvy ze dne 21. 8. 2018 na čl. 8 soud zjistil, že žalobce před podáním žaloby vyzval žalovaného k úhradě doplatku ceny díla.

9. Z proforma faktury č. 2015 ze dne 30. 9. 2015 na čl. 11 soud zjistil, že i žalobce vystavil žalovanému fakturu na částku 720 040 Kč za provedené stavební práce podle smlouvy o dílo (objednávky) [část obce a číslo] – objednatel [žalovaný] (nar. [rok]). Datum splatnosti bylo 15. 10. 2015.

10. Z emailové komunikace ze dne 21. 11. 2016, 21:24 na čl. 33 soud zjistil, že žalovaný zaslal žalobci odpověď, kde uvedl, že navrhuje smírné vyřešení sporu. Nabídl, že doplatí částku 250 000 Kč s tím, že by tímto byla jejich spolupráce uzavřena.

11. Z projektu ke stavebnímu řízení (ohlášení stavby), požárně bezpečnostní řešení na čl. 49-53 z dubna 2015 soud zjistil, že [jméno] [příjmení] vyprat projekt na stavbu "Stavba dvougaráže s příslušenstvím". Projektant byl [jméno] [jméno]. V tomto projektu je řešena stavebně technická část stavby, včetně popisu a umístění stavby, stavebního provedení, stavební konstrukce, atd. Přílohy projektu tvoří situační plán se zákresem PNP a Stanovisko správce vodovodních sítí o umístění a vydatnosti požárního H.

12. Z průvodní zprávy stavby dvougaráže s příslušenstvím v [katastrální uzemí] k [č. p.] na čl. 54-66 soud zjistil, že byly vymezeny identifikační údaje stavby dále byly vymezeny údaje o území a o samotné stavbě. Součástí je geometrický plán [číslo] s řezy stavby.

13. Ze stavební připravenosti pro plastový bazén na čl. 67 soud zjistil, že bylo vymezeno umístění bazénu, zemní práce a byly stanoveny parametry šachty na technologii. Z výkresu situace 215008 – [příjmení] na čl. 68 soud zjistil, že místo pro bazén bylo přesně vymezeno.

14. Z emailu ze dne 7. 4. 2015, 21:49:12 na čl. 69 soud zjistil, že žalobce zaslal žalovanému email, ve kterém ho informuje o rozpočtu na stavbu garáže a zastřešených ploch a zasílá projektovou dokumentaci.

15. Z emailu z 7. 9. 2015, 8:11:17 na čl. 70 a z vyúčtování na čl. 70a - 71 soud zjistil, že žalobce zaslal žalovanému email, ve kterém ho informuje o dopočtení částky. Také ho informoval o tom, s jakými položkami se již nevejde do částky na dokončení (osazení vaničky, lemovky kolem vaničky, lemovky kolem pergoly a obklad v kuchyni). Požádal žalovaného o finanční dovyrovnání za první etapu.

16. Z emailu z 28. 5. 2016 na čl. 72 soud zjistil, že žalobce zaslal žalovanému email, ve kterém ho informoval o skutečných nákladech stavby. Uvedl jednotlivé položky s celkovou částkou 1 420 040 Kč.

17. Z emailu z 2. 10. 2016, 23:01:59 na čl. 73 soud zjistil, že žalobce zaslal žalovanému zprávu, ve kterém byla řešena otázka jednotlivých položek stavby a jejich ceny. Konkrétně se jednalo o položky 5, 7, 10, 14 a 21.

18. Ze emailu z 9. 10. 2016 na čl. 74 soud zjistil žalovaný zaslal žalobci email, kterým ho znovu požádal položkový rozpočet. Dále upozornil na nedostatky, které nebyly odstraněny, např. spáry mezi nevhodně použitými tvarovkami ve zdi plotu, nedodělané spáry stříšek. Dále upozornil na nové závady, a to na dvířka uplynu. Také vytknul, že zámková dlažba nemá dostatečný spád.

19. Z emailu z 2. 10. 2016, 23:02:03 na čl. 74 soud zjistil, že žalobce zaslal žalovanému email s předmětem finančním vyrovnání, ve kterém mu odepisuje a upřesňuje některé položky rozpočtu.

20. Z emailu z 2. 11. 2016 na čl. 75 soud zjistil, že žalobce zaslal žalovanému email, ve kterém žalovanému upřesňuje, že byl o situaci ohledně tvarovek na plot informován a vše s ním bylo řešeno. Také upozornil na skutečnost, že žalovaný chtěl hubku na plyn zhotovit dle starších dvířek, které si sám dodal. Zámková dlažba dle jeho názoru má dostatečný spád. Opět vyzval žalovaného k úhradě dlužné částky.

21. Z emailu z 8. 3. 2017, 15:34:43 na čl. 76 soud zjistil, že právní zástupce žalovaného zaslal žalobci nabídku na smír, a to že mu bude uhrazena částka 150 000 Kč.

22. Z emailů se 8. 3. 2017, 12:57:53 na čl. 76 soud zjistil, že žalobce zaslal žalovanému email, kde bylo uvedeno, aby žalovaný uhradil alespoň částku ve výši 250 000 Kč, kterou sám navrhnul, neboť tak dosud nebylo učiněno.

23. Z emailu z 21. 11. 2016 na čl. 76a soud zjistil, že žalovaný zaslal žalobci email, ve kterém navrhnul doplacení částky 250 000 Kč s tím, že by se tuto částku považoval za konečnou.

24. Z položkového rozpočtu na čl. 93 až 101 soud zjistil, že žalobce si nechal zpracovat položkový rozpočet na stavbu dvougaráže s příslušenstvím na stavbě [adresa] – rozpočet v CÚ 2015, a to od [jméno] [příjmení] – [právnická osoba]. Základní rozpočtové náklady celkem vyčíslil na částku 1 800 803,03 Kč, vedlejší rozpočtové náklady a náklady na umístění stavby ve výši 70 000 Kč, projektová dokumentace ve výši 9 800 Kč, vytyčení stavby oplocení částka 3 500 Kč, celkem bez DPH částka 1 884 103,03 Kč. Rozpočet je oceněn v cenové soustavě ÚRS, v cenové úrovni roku 2015.

25. Ze sdělení MÚ v [obec], odbor – stavební úřad ze dne 16. 12. 2015 na čl. 128 - 129 soud zjistil, že rodičům žalovaného byl udělen souhlas s užíváním stavby: Novostavba dvougaráže s příslušenstvím, zapuštěného bazénu a oplocení rodinného domu [adresa] [část obce] na pozemcích pozemkové parcely [číslo] v k. ú. [obec].

26. Z rozhodnutí MÚ v [obec], odbor – stavební úřad ze dne 4. 6. 2015 na čl. 130 - 131 soud zjistil, že stavební úřad rozhodl o umístění stavby: Novostavba dvougaráže s příslušenstvím, zapuštěného bazénu a oplocení u rodinného domu [adresa] [část obce] na pozemcích pozemkové parcely [číslo] v k. ú. [obec]. Zároveň byla rodičům žalovaného tato stavba povolena, a to v rozsahu projektové dokumentace ověřené při stavebním řízení, ze které vyplývají hlavní technické detaily provedení a umístění stavby, členění na objekty, užívání jednotlivých prostor, ale i rozsah záboru organizace výstavby, atd.

27. Z letáku [právnická osoba] na čl. 139 soud zjistil, že existují typy tvarovek Luneta I – IV, nízká, které mají přesné technické parametry.

28. Z výslechu žalovaného [celé jméno žalovaného] soud zjistil, že dostal kontakt na pana [příjmení], který byl zaměstnancem firmy žalobce a s ním řešil své představy o výstavbě předmětné stavby. Mělo se jednat o dvougaráž s přilehlým garážovým stáním pro další 2 auta a na to zezadu měla přiléhat pergola s odkrytým rekreačním bazénem. Vše tehdy řešil se svojí rodinou, tedy s bývalou manželku a s rodiči, kteří v domě také bydlí. Před zahájením prací si s žalobcem navzájem odsouhlasili použitý materiál, došlo pouze k jedné změně, a to sice v barvě oplocení. Vše bylo řešeno ústně s pracovníkem žalobce, a to s panem [příjmení]. Konečná dohoda zněla tak, že žalobce bude dělat veškeré zednické práce, pokládku dlažby, přípravu na posuvné brány a připraví místo pro položení bazénu. Konečná dohoda o ceně byla na částku 1 420 000 Kč. Domlouvalo se to na jaře 2015, výstavba začala někdy v dubnu 2015. Protože ještě nebylo vyřízeno stavební povolení, tak se začalo nejprve s výstavbou plotu a s pokládkou dlažby. Další práce bezprostředně navazovaly. Celá stavba probíhala v průběhu jara a léta 2015. V průběhu výstavby došlo pouze k drobným změnám v zakázce, a to konkrétně to, že se dohodli na navýšení plotu u garáže a vzadu u pergoly také. I s tímto navýšením se měli vejít do dohodnuté ceny. Výstavbu si účastníci průběžně nijak nepředávali. Když přišel z práce domů, tak viděl, co se za den vystavilo. V průběhu stavby řešil i nějaké dílčí nedostatky až následně měl pochybnosti o rozsahu a kvalitě prací, proto začal vše konzultovat s panem [příjmení]. Objevil se i problém s fasádou na zdi garáže, která odpadla. Ta byla nakonec stržena a udělala se znovu. Pak už stavba byla dokončena. Nějaké připomínky ještě měli, ale to už je žalobce nebral v potaz. Zůstaly tedy mezery v plotě. Žalobci jako zálohu zaplatil v hotovosti 1 000 000 Kč, nedávali si žádná potvrzení. Kdy byla stavba dokončena mu nebylo oznámeno, prostě jednoho dne již řemeslníci nepřišli na stavbu. Zůstal tam po nich i nepoužitý materiál a nástroje (míchačka). Bylo mu řečeno, že to považují za dokončené, protože ty práce, které si objednal už byly dokončené, takto považoval za ukončení tohoto díla a dále to neřešil. To bylo někdy na konci srpna 2015. Fakturu žádnou nedostal. Ke změně oproti projektu stavby došlo, ale tato změna byla odsouhlasena s projektantem. Částku 1 000 000 Kč, kterou uhradil žalobci jako zálohu, získal ze svých peněz. Jednalo se o 2 částky, 700 000 Kč zajistil z hypotečního úvěru a zbývajících 300 000 sehnala tehdejší manželka.

29. Z výslechu [jméno] [příjmení] soud zjistil, že v průběhu března a dubna 2015 byl osloven žalovaným ohledně dotčeného díla. Následně byla vytvořena první cenová nabídka, která byla žalovanému zaslána emailem. Domluvili se na výběru jednotlivých materiálů. Následně sehnal projektanta na výstavbu dvojgaráže. Projekt byl ze strany žalovaného odsouhlasen. Při čekání na povolení se začala realizovat výstavba plotu a dvoru na předmětném pozemku žalovaného. Žalovaný byl přítomen na stavbě téměř každý den. Následně byly realizovány i jednotlivé požadavky ze strany žalovaného, které nebyly původně dohodnuty. Žalovaný přišel s tím, aby byla realizována i příprava terénu pro realizaci bazénu následně byla i navýšena výška plotu a výška mezi garáží a pergolou. Toto všechno způsobilo zásadní finanční navýšení oproti původní nabídce. Zmiňovaný problém s tvarovkami na plot vznikl v důsledku dodání jiných tvarovek, avšak tyto si žalovaný sám osobně na stavbě převzal a na jeho pokyn byly i vyloženy. Žalobci byla poskytnuta sleva ve výši 20 %. Technikem [právnická osoba] byl ubezpečen, že dané tvarovky jsou způsobilé k výstavbě plotu. Na stavbu následně chodil stavební dozor žalovaného, který požádal upravit některé prvky. Na konci druhé etapy požádal o doplatek ceny díla, kdy přesnou cenu si již nevybavil. Žalovaný na to reagoval tak, že požádal o posečkání, neboť si v té době chtěl pořídit nový automobil. To už probíhala třetí etapa výstavby. Dohodli se, že doplatek za druhou etapu uhradí na konci třetí etapy po předání díla. Tato dohoda proběhla v první polovině srpna 2015. Na stavbě se pracovalo až do konce září 2015, kdy bylo dílo předáno a následně i v měsících říjnu a možná i počátkem listopadu. Toto tvrzení odpovídá i tomu, že s dodávkou betonu se muselo počkat do dopoledních hodin, než to umožnilo počasí. Zpracovaný rozpočet pro účely tohoto soudního řízení dokládá, že celkový rozpočet stavby byl přes 2 000 000 Kč bez DPH. Z toho vyplývá, že celková částka úhrad žalovaným by i tak byla téměř o 1 000 000 Kč nižší. Žalovaný zaplatil ve dvou splátkách 700 000 Kč, vždy žalovanému předal pokladní doklad, a to na stolku u vstupu dveří jeho domu, tam byla i umístěna projektová dokumentace. První částka byla předána někdy na konci května či začátkem června 2015 asi 400 000 Kč. Druhá částka ve výši 300 000 Kč byla předána v průběhu druhé etapy. Neví, zda předání pokladních lístků viděli dělníci přítomni na stavbě. Proforma faktura byla předána žalovanému osobně na konci září 2015, byli u toho přítomni i dělníci. V únoru či březnu 2018 byl žalovanému zaslán průvodní dopis s výzvou k zaplacení dlužné částky ve výši žalované částky. Na to žalovaný reagoval s tím, že doplatí maximálně 250 000 Kč.

30. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že realizoval dodávku materiálu do [obec]. Zvláštní podle jeho názoru bylo to, že při dodávce materiálu se začal řešit typ samotného materiálu. Řešilo se, zda je celý kamion materiálu správný či ne. Řešilo se to s obchodním zástupcem výrobce, byla dohodnuta kompenzace pro žalovaného, materiál byl vyložen.

31. Ze svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] soud zjistil, že na stavbě žalovaného prováděl likvidaci starého plotu a vystavení nového, vystavení dvojgaráže, pergoly a zázemí bazénu. Osobně prováděl rozebírání starého plotu, výstavbu nového plotu a dále pracoval na výstavbě dvojgaráže a také desky pro pergolu a kolem bazénu. Problémy se na stavbě vyskytly s plotem, dále se zpřesňovaly rozměry brán a řešily se i kostky. Vše většinou řešil pan [příjmení]. Byl problém s materiálem na plot, to řešil také přímo pan [příjmení] a bylo dohodnuto, že to bude levnější, a tak se užil ten přivezený materiál. K předání staveniště došlo ke konci září. Následně se dodělávala ještě opěrná zeď, avšak to už mrzlo. On dostal peníze 2x a následně již byl problém s doplacením. Peníze mu doplácel pan [příjmení] a dozvěděl se od něho, že jemu nebylo zaplaceno. U předání staveniště byl přímo on, účastníci si tam předávali nějaké papíry, avšak podrobnosti už neví. K předání došlo v září. První výplata peněz byla někdy v červnu a druhá zhruba měsíc poté. Pan [žalovaný] si stavbu prohlížel vždy ráno někdy i přes oběd a poté až po práci. Zhruba od poloviny nastoupil jeho dozor. Pracoval na dohodu o provedení práce. U předání staveniště byl a viděl, že mezi panem [příjmení] a panem [žalovaný] byl předán nějaký papír, avšak co v něm bylo, to neví. On vyfakturoval částku kolem 110 000 Kč. Peníze od žalobce dostal poté, co je pan [příjmení] dostal od žalovaného. Jednou čekal na žalobce, než obdrží peníze a pak za nimi pan [příjmení] přišel a peníze donesl. Z tohoto usuzuje svědek, že mezi nimi k předání peněz došlo.

32. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracoval jako živnostník na základě ústní dohody pro žalobce. Na stavbě se podílel od počátku, neboť přišel v době, kdy byl rozbořený starý plot. Žalovaný byl přítomen na stavbě každý den. Problém nastal, až když se objevil jakýsi pán, který začal stavbu kontrolovat, což svědka dost zaskočilo. Předání peněz se řešilo na verandě, kde byly i plány. Vím, že pan [příjmení] dostal peníze a ty nám následně vyplatil. Veranda se nacházela při vstupu do baráků se třemi schody, kde se vpravo nacházel parapet a na něm byly i plány. Viděl předání peněz v obálce, konkrétní částku neví. Peníze dostal 2x v průběhu stavby. Následně proběhly i některé změny oproti původnímu plánu. Došlo třeba k navýšení plotu, dále se upravoval štít, také byla změněna podlaha terasy a navíc byly i práce kolem bazénu. Nastal problém, když byly dovezeny jiné tvarovky na plot, než byly původně objednané. To se však celé vyřešilo tím, že byla dohodnuta sleva. Žalovaný u tohoto skládání musel být. Předání peněz svědek viděl, neboť stál u branky, tedy asi 5 m od verandy, kde došlo k předání obálky s penězi. Jiné doklady předávány nebyly, neboť účastníci si patrně věřili. Stavba byla předána koncem září, byl u toho i uvedený svědek. Za 2 až 3 týdny proběhlo ještě dobetonování a u toho také byl, to bylo někdy v půlce října, čekalo se na lepší počasí.

33. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že pracoval na stavbě, kde pokládal zámkovou dlažbu. Stavba byla rozdělena na 3 etapy. Žalovaný si vše hlídal, schvaloval a průběžně se účastníci na vše domlouvali. Ohledně dlažby byl požadavek, že žalovaný bude na dvůr jezdit větším autem, a proto se dávalo více materiálu. S žalobcem měl uzavřenou dohodu o provedení práce a rovnal se přímo s žalobcem. Při dokončení zámkové dlažby žalovaný připomínek neměl. Dlažba byla předána žalovanému někdy na podzim, následně už svědek měnil jen pár vadných kusů.

34. Z pracovního katalogu 2013 [právnická osoba] bylo zjištěno, že tato společnost vyrábí různé typy výrobků sloužících k výstavbě plotu a jiných staveb. U typu [typ] popsaného na čl. 176a je uvedeno, který typ je k upevnění výplně a který k upevnění sloupku.

35. Z výslechu svědka [titul] [jméno] [příjmení], otce žalovaného, soud zjistil, že bydlí v dotčeném domě a syn (žalovaný) s ním vše konzultoval. Cena za dílo byla dohodnuta na částku 1 420 000 Kč a tato cena byla i odsouhlasena. Jeho syn si požádal o hypoteční úvěr a poté se začalo s realizací stavby. Ví, že žalovaný panu [příjmení] předal částku 1 000 000 Kč v hotovosti, což je 70 % celkové ceny díla. V tuto dobu panovala mezi účastníky důvěra, a proto byly peníze předány. U předání nebyl osobně, ale ví to od syna, neboť doma se vše následně probíralo. Předání se odehrávalo v domě, měla u toho být i bývalá manželka syna, předávalo se to někdy k večeru, dělníci tam již nebyli. Na stavbě se objevily i různé nedostatky. Řešily se dvířka plynu, špatné úhly v garáži a vadný plot. Již na začátku bylo přesně vymezeno, co bude zajišťovat žalobce a co si budou zajišťovat sami. Sami si zajišťovali kompletní zastřešení všech nových staveb, vjezdová vrata do dvora, vrata do dvougaráže, elektroinstalaci, vodovodní instalaci, krb, pergolu, včetně zateplení, bazén, tedy technické záležitosti. V rámci cenového narovnání nabídli žalobci doplacení 250 000 Kč.

36. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalovaného zná přes jeho kamaráda. Domluvil se s žalovaným, že se podívá na jeho stavbu. Svědek pracuje jako stavbyvedoucí ve stavební firmě. U žalovaného byl asi 3x. Poprvé, když se zdil plot, podruhé, když se zdila opěrná zeď a potřetí, když se dělala dlažba. Pokaždé říkal své postřehy. Podle názoru svědka dílo nemohlo být předané, neboť dílo není kompletně dodělané. V roce 2018 procházel s žalovaným stavbu a bylo vidět, že je špatný podklad kolem bazénu, a proto se propadají dlaždice. Plot byl vyzděn z jiných tvárnic, ze špatného betonu a sloupky jsou křivé.

37. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je bývalou manželkou žalovaného. V roce 2015 se rozhodly, že si nechají udělat garáž s venkovním posezením, s bazénem a úpravy terénu kolem. Bylo to na pozemku rodičů žalovaného. Stavbu financovali tak, že si vzali hypotéku ve výši 1 000 000 Kč a svědkyně do toho vložila 500 000 Kč, a to z vlastních zdrojů, které se získala z prodeje bytu, který byl v jejím výlučném vlastnictví. Od ledna 2015 si postupně vybírala peníze, a to nejprve v částkách 15 000 Kč, poté 20 000 Kč denně, neboť za jednorázový výběr byly od banky vysoké poplatky. Ze svého účtu takto vybrala kolem 400 000 Kč. Žalobci zaplatili v červenci zálohu ve výši 1 000 000 Kč, svědkyně byla u předání, předávalo se to v domě, v 10-ti kopečkách po 100 000 Kč. U předání byla svědkyně, její bývalý manžel (žalovaný) a žalobce. Předávání proběhlo navečer, dělníci již na stavbě nebyli. Na stavbě se vyskytly problémy, a to především s plotem, kdy skrz plot prosvítalo světlo, neboť tam byly škvíry. Rodiče bývalého manžela financovali pořízení bazénu. Od žalovaného se odstěhovala v červnu 2016, v srpnu 2016 se rozvedli a od té doby spolu prakticky nekomunikují. V rámci rozvodu uzavřeli a předložili dohodu o jejich majetkovém vypořádání, svědkyně dostala od žalovaného vypořádací podíl.

38. Z dohody o úpravě vzájemných majetkových poměrů a společného bydlení pro dobu po rozvodu ze dne 3. 8. 2016 soud zjistil, že mezi [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalovaného] byla uzavřena dohoda, ve které si účastníci dohody, že žalovaný vyplatí [jméno] [příjmení] částku 500 000 Kč s tím, že do svého výlučného vlastnictví žalovaný převezme investice do novostavby dvougaráže s příslušenstvím u rodinného domu [adresa] [část obce].

39. Z výpisu [právnická osoba] ze dne 31. 5. 2021 soud zjistil, že majitelem čísla účtů [číslo] je [jméno] [příjmení]. Z výpisů z tohoto účtů (čl. 197 -211) v období od ledna až června 2015 vybírala částky 15 – 20 000Kč, celkově 229 000 Kč. Z výpisů z tohoto účtů (čl. 223-227) v období od července do srpna 2015 vybírala částky 15 – 20 000Kč, celkově 180 000 Kč.

40. Ze zprávy č. 1 o stavu výstavby spojené s aktualizací hodnoty zajišťovacího prostředku od [právnická osoba] na čl. 214 – 216 soud zjistil, že obvyklá cena této nemovitosti činí 3 300 000 Kč rozpočtové náklady 1 000 000 Kč, rozestavěnost 100 %, stavba je zcela dokončena. Stavba odpovídá vynaloženým nákladům i projektové dokumentaci. Prohlídka nemovitosti byla provedena dne 16. 12. 2015 za přítomnosti žalovaného.

41. Ze stavu úvěru v minulosti na čl. 217 soud zjistil, že žalovaný čerpal v období od 28. 5. 2015 do 30. 6. 2015 úvěr ve výši 1 002 000 Kč.

42. Z výpisu účtu žalovaného na čl. 220 soud zjistil, že dne 24. 6. 2015 žalovaný obdržel částku 1 000 000 Kč.

43. Z výpisu účtu žalovaného na čísle listu 221 soud zjistil, že z účtu žalovaného byla dne 14. 7. 2015 vybrána v hotovosti částka 700 000 Kč.

44. Z posouzení plotové konstrukce z prvků [typ] na čl. 228 až 230 soud zjistil, že plotové prvky a opěrných zdí mají různé rozměrové a hmotností údaje a dle schématu technického výkresu se jednotlivé typy liší.

45. Z příjmového pokladního dokladu CP 15035 za účetní 2015 na čl. 264 soud zjistil, že dne 22. 6. 2015 žalobce vystavil žalovanému pokladní doklad na částku 400 000 Kč, a to za betonování a hrubou stavbu garáže – záloha.

46. Ze příjmového dokladu za účetní rok 2015 soud zjistil, že žalobce vystavil žalovanému dne 24. 7. 2015 pokladní doklad na částku 300 000 Kč, a to za dokončení stavebních prací – záloha.

47. Na základě výše uvedeného soud učinil závěr o následujícím skutkovém stavu. Mezi žalobcem a žalovaným byla uzavřena ústní smlouva o dílo, jejich předmětem byla výstavba dvojgaráže s pergolou se zděným plotem, s dlažbou a s přípravou pro výstavbu bazénu. Stavba měla probíhat v roce 2015, cena za předmět díla byla mezi účastníky stanovena na částku 1 420 000 Kč.

48. Podle § 2586 zák.č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

49. Podle § 2604 o. z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno.

50. Podle § 2605 odst. 1 a 2 o. z. je dílo dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad. Převezme-li objednatel dílo bez výhrad, nepřizná mu soud právo ze zjevné vady díla, namítne-li zhotovitel, že právo nebylo uplatněno včas.

51. Podle § 2610 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

52. Soud po zhodnocení veškerých důkazů jednotlivě i ve vzájemné souvislosti došel k závěru, že žaloba je důvodná, a to z následujících důvodů. Účastníci si uzavřeli smlouvu o dílo, a to v ústní formě. Zákon tuto formu nevylučuje, a jak vyplynulo z výpovědí účastníků, po vzájemné ústní a emailové komunikaci účastníci dospěli k výsledné shodě a ústní smlouva o dílo byla uzavřena na jaře 2015 a je tedy platná. Předmětem této smlouvy o dílo byla výstavba dvougaráže, zdi z betonových tvarovek zpevněných armováním a litým betonem, provedení kompletních zpevněných ploch, výstavba oplocení a příprava pro osazení bazénu. Cena díla byla 1 420 000 Kč, což účastníci shodně uvedli i ve svých výpovědích. V průběhu realizace stavby docházelo ke změnám, které si vyžádaly více či méněpráce, což vyplývá i z emailové komunikace ze dne 7. 4. 2015, 7. 9. 2019 i z výpovědi všech svědků, a to především pana [příjmení], [příjmení] i [titul] [příjmení]. Při absenci písemné smlouvy o dílo se žalovaný následně nemůže domáhat toho, že změna díla nebyla provedena písemně. Konstantní judikatura připouští, že změna smlouvy akceptovaná oběma smluvními stranami neformálně je platná (viz I. Ús 1264/11).

53. Hlavní vadu spatřoval žalovaný ve špatně vyzděném plotu. Ovšem z dokazování vyplynulo, že žalovaný si sám předmětné tvarovky, které byly dovezeny na stavbu, dodatečně odsouhlasil a převzal. Navíc získal slevu za dodání jiného typu tvarovek ve výši 20 % (vyplývá z výpovědi svědků a účastníků). Nelze tedy žalobci vytýkat tuto vadu, ani následné problémy s tím spojené (díry v plotě). Existence ostatních vad nebyla v řízení jednoznačně prokázána, když z výpovědí účastníků i svědků vyplývá, že k jejich odstraňování docházelo průběžně, a to až do podzimu 2015.

54. Sporná byla mezi účastníky skutečnost, zda a kdy došlo k předání díla. Tvrzení žalovaného, že tomu tak bylo již v srpnu 2015 či že dílo nebylo dodnes předáno, nemůže obstát i s ohledem na předloženou zprávu o stavu výstavby spojené s aktualizací hodnoty zajišťovacího prostředku od [právnická osoba], ze které je zřejmé, že sám žalovaný příslušné bance uváděl, že dílo je dokončené a banka po vlastním šetření i takový to závěr v prosinci 2015 učinila. Taktéž z výslechu žalovaného, jeho otce i [jméno] [příjmení] je zřejmé, že stavba je užívána a slouží tak svému účelu. Naopak na základě shodných výpovědi pana [příjmení], svědka pana [příjmení] a svědka pana [příjmení] soud učinil závěr, k předání díla došlo na koni září 2015, a to dne 30. 9. 2015. Všechny tyto osoby nezávisle na sobě vypověděly, že byly u předání přítomny, že stavbu si žalovaný s panem [příjmení] procházel. Námitka promlčení předmětného nároku vznesená žalovaným je tak lichá, neboť žaloba byla podána dne 11. 9. 2018, a tedy před uplynutím zákonné tříleté promlčecí lhůty.

55. Vzhledem ke skutečnosti, že dílo bylo dokončeno a předáno, má žalobce právo na zaplacení sjednané ceny za provedení díla (§ 2604, § 2605 o. z.). Žalobce po žalovaném na základě vystavené faktury č. 2015 ze dne 30. 9. 2015 požadoval úhradu částky 720 040 Kč se splatností do 15. 10. 2015. Žalovaný v průběhu řízení (až od 21. 5. 2020) namítal, že žalobci zaplatil jednorázově v hotovosti 1 000 000 Kč. K tomu žalovaný navrhnul výslech svědkyně [jméno] [příjmení], své bývalé manželky, která uvedla, že mělo dojít k předání této částky u nich doma do rukou pana [příjmení]. K tomuto dále strana žalovaná předložila výpis z účtu žalované, že v období od ledna do července 2015 [jméno] [příjmení] vybírala peníze z bankomatů ve výši 15 – 20 000 Kč, neboť nechtěla platit za poplatky za jednorázový výběr. Naproti tomu žalobce uvedl, že mu ze strany žalovaného byla celkově na zálohách zaplacena částka 700 000 Kč, a to první záloha v červnu 2015 ve výši 400 000 Kč a druhá v červenci 2015 ve výši 300 000 Kč. Toto potvrzuje výslech pana [příjmení], svědka [příjmení] a svědka [příjmení], kteří naopak uvedli, že peníze předával žalovaný panu [příjmení] po práci, a to 2x a následně jim od pana [příjmení] byly vyplaceny. Tento sled událostí se zdá i logickým, je podporován i emailovou komunikací z 7. 9. 2015, kde se hovoří o dovyrovnání druhé fáze a také předloženými příjmovými doklady z 22. 6. 2015 a z 24. 7. 2015 (předloženy před tím, než soud vyhlásil rozhodnutí v souladu s §119a o.s.ř.). Při porovnání jednotlivých tvrzení účastníků a zhodnocení důkazů soud učinil závěr, že žalovaný uhradil žalobci dosud pouze částku 700 000 Kč. Výběry jednotlivých částek svědkyně [jméno] [příjmení] neodpovídají harmonogramu prací vyplývajících z výpovědí účastníků a taktéž argument, že nechtěla dávat peníze za jednorázový výběr z banky je nevěrohodný, když je soudu známo, že tyto poplatky nejsou nijak vysoké a svědkyně v té době disponovala větším finančním obnosem na účtu a sama prováděla převody a výběry vyšších částek. Taktéž je zarážející skutečnost, že by [jméno] [příjmení], která jak sama uvedla, pracovala v oboru účetnictví, investovala větší množství svých výlučných finančních prostředků na stavbu, která byla ve vlastnictví rodičů jejího tehdejšího manžela, tedy fakticky ve vlastnictví třetích osob. Svědkyně, jak oponoval žalobce, si skutečně až překvapivě detailně, a to po více jak šesti letech od předání peněz, pamatovala skutečnosti, které se tehdy udály. S ohledem na následný rozvod a majetkové vyrovnání manželů se soudu skutečně tato výpověď jeví jako účelová.

56. Na základě výše uvedených skutečností soud žalobě vyhověl v plném rozsahu a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci žalovanou částku, která odpovídá zbývající a dosud neuhrazené částce vyplývající z dotčené smlouvy o dílo. K tomu má žalobce dle § 1970 o. z. právo domáhat se též zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši. Úrok z prodlení náleží ve výši, určené dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

57. Pro úplnost soud dodává, že strana žalovaná má však i nadále právo uplatňovat záruku za jakost díla v souladu s § 2619 o. z.

58. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1, neboť nebyly shledány důvody pro moderaci podle § 150 o.s.ř.

59. Žalobce byl v celém rozsahu úspěšný, a proto má nárok na účelně vynaložené náklady ve výši 352 220 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 28 802 Kč. Dále z nákladů zastoupení advokátem v celkové výši 252 450 Kč, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 720 040 Kč sestávající z částky 11 220 Kč za 1 úkon, a to: porada s klientem dne 7. 9. 2018, podání žaloby, podání ve věci samé dne 19. 12. 2018, podání ve věci samé k výzvě soudu dne 4. 6. 2019, jednání soud dne 5. 6. 2019, podání ve věci samé k výzvě soudu dne 17. 7. 2019, příprava na jednání včetně jednání s klientem včetně jednání s protistranou dne 26. 8. 2019, podání ve věci samé k vyjádření žalovaného dne 21. 11. 2019, jednání soudu dne 10. 3. 2020, doplnění žaloby dne 1. 4. 2020, jednání soudu dne 26. 5. 2020 – 2 úkony, jednání soudu dne 6. 1. 2021 – 2 úkony, jednání soudu dne 14. 4. 2021 – 2 úkony, jednání soudu dne 26. 5. 2021, jednání soudu dne 23. 6. 2021, písemný závěrečný návrh ze dne 26. 7. 2021, jednání soudu dne 11. 8. 2021. Dále jeden úkon v rozsahu ½ tedy částka 5 610 Kč za kompletní zpracování podkladů a pokus o smír dne 21. 8. 2018. Dále 23 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., tzn. 6 900 Kč. Dále za cestovné právního zástupce žalobce k jednání soudu. Cestu k 9 jednání soudu vykonal zástupce žalobce osobním vozidlem Škoda Octavia, při průměrné spotřebě 4,9 l nafty na 100 km. Cesta ze sídla z [obec] do [obec] a zpět měřila 84 km, v roce 2021 byla cena nafty 27,20 Kč za litr a sazba základní náhrady 4,40 Kč za km. Celková výše za cestovné odpovídá částce 9 x 482 Kč, tzn. 4 338 Kč. Dále náhrada za ztrátu času za cestu k jednání soudu 9 x 400 Kč, tzn. 3 600 Kč. K nákladům advokáta je nutno rovněž přičíst 21% DPH z jeho odměny a náhrady nákladů ve výši 56 130 Kč, kterou je advokát povinen z uvedeného příjmu odvést (§ 2 odst. 1 písm. b/, § 47 odst. 1 písm. a/ zákona č. 235/2004 Sb. o dani z přidané hodnoty ve znění pozdějších předpisů, § 137 o.s.ř. a § 23a zákona č.85/1996 Sb. o advokacii ve znění pozdějších předpisů).