47 Co 5/2026

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Martiny Borovcové a soudců JUDr. Romany Novákové a Mgr. Ing. Borise Nypla ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem právnická osoba o zaplacení 4 000 000 Kč s příslušenstvím o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 21. ledna 2025, č. j. 130 C 22/2024-204

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady odvolacího řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokátky žalobkyně.

1. Okresní soud označeným rozsudkem uložil žalované do tří dnů od právní moci zaplatit žalobkyni částka s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z této částky od datum do zaplacení (výrok I) a nahradit jí k rukám zástupkyně náklady řízení ve výši částka (výrok II).

2. Vyšel ze zjištění, že žalobkyně v souladu s kupní smlouvou ze dne datum zaplatila žalované část sjednané kupní ceny ve výši částka. Zbylou část částka měla žalobkyně uhradit po předání kompletní projektové dokumentace zpracované pro stavební povolení společností právnická osoba (viz nabídka na vypracování projektu rodinných domů adresa ze dne datum) včetně příslušných pravomocných územních a stavebních rozhodnutí. Předmět převodu měl být podle smlouvy žalobkyni předán nejpozději do datum, k čemuž nedošlo. Téhož dne jako smlouva kupní byla uzavřena smlouva o postoupení smlouvy o smlouvě budoucí kupní, na základě níž žalobkyně nabyla právo na koupi pozemků parc. č. hodnota v katastrálním území adresa a jejíž stranou byla rovněž žalovaná. Obě smlouvy obsahovaly prohlášení stran, že jsou smlouvami vzájemně na sobě závislými, vznik každé z nich je podmínkou pro vznik druhé smlouvy a že zánik závazku z některé ze smluv bez uspokojení žalobkyně zrušuje druhou závislou smlouvu.

3. Budoucí prodávající dle smlouvy o postoupení smlouvy o smlouvě budoucí kupní společnost právnická osoba vyzvala žalobkyni k uzavření kupní smlouvy na pozemky v katastrálním území adresa. Jelikož k uzavření kupní smlouvy ve stanovené lhůtě nedošlo, budoucí prodávající od smlouvy dne datum odstoupila a dne datum vlastnické právo k pozemkům, jakož i hmotné i nehmotné části projektové dokumentace od společnosti právnická osoba. na výstavbu RD adresa včetně veškerých práv a povinností souvisejících s projektovou dokumentací a stavebním povolením převedla na společnost právnická osoba.

4. Při právním posouzení věci okresní soud vycházel z toho, že kupní smlouva uzavřená mezi účastnicemi a smlouva o postoupení smlouvy o smlouvě budoucí kupní z téhož dne, jejíž byla též žalobkyně smluvní stranou, byly explicitním vyjádřením uzavřeny jako smlouvy závislé (§ 1727 o. z.). Smluvní strany deklarovaly, že plnění závazku z jedné smlouvy přináší hospodářský užitek a smysl jen při splnění závazku z druhé smlouvy – jinak řečeno nabytí projektové dokumentace bez současného nabytí vlastnického práva žalobkyně k pozemkům by popřelo stranami zamýšlený účel smluv. Vznik jedné ze smluv byl podmíněn vznikem druhé smlouvy a zánik kterékoli smlouvy (s výjimkou splnění nebo způsobu nahrazujícího splnění) působil zánik druhé z nich. Mezi způsoby zániku závazku bez uspokojení věřitele patří odstoupení i následná nemožnost plnění.

5. Uzavřením kupní smlouvy s kupující právnická osoba. dne datum zanikla možnost prodávající právnická osoba převést na žalobkyni vlastnické právo k pozemkům parc. č. hodnota v katastrálním území adresa. Pro společnost právnická osoba se stalo plnění vůči žalobkyni nesplnitelným a smlouva o postoupení smlouvy o smlouvě budoucí kupní zanikla podle § 2006 odst. 1 o. z. pro nemožnost plnění. Možnost smluvního plnění za ztížených podmínek, s většími náklady, s pomocí jiné osoby nebo až po určené době budoucí prodávající je z povahy věci vyloučena. Z důvodu zmíněné závislosti smluv zanikl smluvní vztah účastnic založený kupní smlouvou na dodání projektové dokumentace. Tím došlo k odpadnutí důvodu pro ponechání části zaplacené kupní ceny žalovanou. Požadovaná částka se stala majetkovým prospěchem na straně žalované získaným z právního důvodu, který odpadl, a je povinna vzniklé bezdůvodné obohacení žalobkyni vydat (§ 2999 o. z.).

6. Proti rozsudku podala odvolání žalovaná. Namítla, že jednání, při němž došlo k vyhlášení rozsudku, bylo konáno v rozporu se zákonem, neboť se jej nemohla účastnit. Dále okresní soud nesprávně vyhodnotil otázku závislosti smluv. Předmětná smlouva nemohla skončit zjištěným způsobem. Navrhla rozsudek změnit a žalobu zamítnout.

7. Žalobkyně navrhla rozsudek potvrdit. Připomněla okolnosti konání posledního jednání. Námitku zásahu do ústavně zaručených práv žalované měla za zcela nedůvodnou. K řešené otázce závislosti smluv odkázala na obsah svých dosavadních vyjádření. Žalovaná nesplnila smluvní povinnost, když projektovou dokumentaci dle kupní smlouvy žalobkyni řádně a včas nepředala a vydání pravomocných rozhodnutí nezajistila. Nadto předmět koupě převedla na třetí osobu, čímž došlo k zániku závazku z kupní smlouvy pro nemožnost plnění. Právní důvod plnění, jež poskytla žalobkyně žalované odpadl. Přesto žalovaná dlužnou částku doposud úmyslně zadržuje.

8. Krajský soud přezkoumal napadený rozsudek, jakož i řízení jeho vydání předcházející, při nařízeném jednání. Odvolání neshledal důvodným.

9. Okresní soud provedl důkazy v rozsahu potřebném pro právní posouzení věci. Tyto důkazy volně (podle své úvahy), jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, hodnotil (§ 132 o. s. ř.) a výsledky hodnocení důkazů promítl do svých závěrů o skutkovém stavu věci. Učinil tak správná (výše popsaná) skutková zjištění, s nimiž se ztotožňuje i odvolací soud. Pouze pro stručnost zde odkazuje na podrobné odůvodnění prvoinstančního rozsudku. A správným shledává odvolací soud též právní posouzení věci. K odvolacím námitkám žalované třeba uvést následující.

10. Procesní postup, který okresní soud zvolil v souvislosti s posledně konaným jednáním a přehledně jej popsal v bodě 22 odůvodnění rozsudku, shledává krajský soud správným. Třeba připomenout, že důležitost důvodu, pro který účastník řízení žádá o odročení jednání (§ 101 odst. 3 o. s. ř.), soud posuzuje vždy s přihlédnutím ke všem okolnostem konkrétního případu. I když účastník řízení ve své žádosti uvádí důvod jinak způsobilý vést k závěru o odročení jednání (dalšího jednání), není soud vždy povinen takový důvod akceptovat, a to zejména tehdy, není-li využíván v souladu se smyslem a účelem ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř., ale k procesním obstrukcím, sledujícím především bezdůvodné protahování občanského soudního řízení a zvyšování nákladů s tím spojených (viz kupř. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka).

11. V souzené věci byl termín konání odročeného jednání datum od 10 hod. účastníkům i jejich zástupcům znám od datum, kdy proběhlo prvé jednání ve věci s provedením podstatného dokazování. V den nařízeného jednání jednatel žalované jméno FO telefonicky oznámil v 9 hodin vedoucí kanceláře, že odchází k lékaři, a v 9,34 hod. doručil na podatelnu soudu omluvu s tím, že mu onemocnění brání se dostavit k soudu. Týž den tehdejší advokát žalované jméno FO doručil na soud až po zahájení jednání oznámení o ukončení právního zastoupení. Jednatel žalované pak dne datum do spisu dodal lékařskou zprávu o tom, že byl dne datum (nikoli v den jednání, což tvrdil v telefonátu) vyšetřen pro akutní onemocnění Anonymizováno. Při zahájení jednání neměla soudkyně ve spisu žádost o odročení, ani oznámení o ukončení právního zastoupení a ani doložen tvrzený důvod žádosti jednatele o odročení. Vzhledem k uvedenému okresní soud věc projednal a rozhodl v souladu s ust. § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti žalované, jejíž žádost o odročení neměl za doloženou, i jejího advokáta, jehož oznámení o ukončení zastoupení nebylo včasným.

12. Okresní soud na daný skutkový stav správně aplikoval ust. § 1727 o. z., dle něhož každá z několika smluv uzavřených při témže jednání nebo zahrnutých do téže listiny se posuzuje samostatně. Plyne-li z povahy několika smluv nebo z jejich účelu známého stranám při uzavření smlouvy, že jsou na sobě závislé, je vznik každé z nich podmínkou vzniku ostatních smluv. Zánik závazku z některé z nich bez uspokojení věřitele zrušuje ostatní závislé smlouvy, a to s obdobnými právními účinky.

13. Z povahy posuzovaného závazkového vztahu vyplývá, že kupní smlouva byla vázána na smlouvu o postoupení smlouvy o smlouvě budoucí kupní, tedy že šlo o smlouvy závislé. Šlo nejen o ekonomickou spjatost těchto dvou smluv, jejich izolované splnění by nemělo hospodářský smysl, ale především se závislost týkala jejich vzniku a zániku. S ohledem na závislost právního vztahu z kupní smlouvy na právním vztahu ze „smlouvy o postoupení“, okresní soud správně uzavřel, že nemožností plnění smlouvy o postoupení smlouvy o smlouvě budoucí kupní (budoucí prodávající prodala společnosti právnická osoba. nejen předmětné pozemky, nýbrž i projektovou dokumentaci, jež měla být dodána žalobkyni žalovanou), došlo k i zániku právního vztahu ze smlouvy kupní a naopak.

14. S přihlédnutím k výše uvedenému byl napadený rozsudek jako věcně správný potvrzen (§ 219 o. s. ř.).

15. O náhradě nákladů odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1, § 142 odst. 1 o. s. ř. V tomto stupni sestávají náklady procesně úspěšné žalobkyně z odměny advokátky za dva úkony právní služby po částka a dvou paušálních náhrad po částka (§ 7 bod 6, § 11 odst. 1 g/, k/, § 13 odst. 1, 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. v platném znění), což s připočtením DPH v sazbě 21 % tj. částka (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) činí celkem částka. Proti tomuto rozhodnutí je přípustné dovolání, jestliže napadené rozhodnutí závisí na vyřešení otázky hmotného nebo procesního práva, při jejímž řešení se odvolací soud odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu nebo která v rozhodování dovolacího soudu dosud nebyla vyřešena nebo je dovolacím soudem rozhodována rozdílně anebo má-li být dovolacím soudem vyřešená právní otázka posouzena jinak (§ 237 o. s. ř.). Dovolání lze podat do dvou měsíců od doručení rozhodnutí odvolacího soudu prostřednictvím Okresního soudu v Trutnově k Nejvyššímu soudu v Brně.