47 Co 50/2025

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Martiny Borovcové a soudců Mgr. Ing. Borise Nypla a JUDr. Romany Novákové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení částky 651 765 Kč s Anonymizováno k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Semilech ze dne 24. 1. 2025 č. j. 10 C 80/2024-123

I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části výroku I mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 651 765 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 11. 3. 2024 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám její advokátky náklady řízení před okresním soudem ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni k rukám její advokátky náklady řízení před krajským soudem ve výši 59 357 do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Okresní soud výrokem I rozsudku zamítl žalobu o zaplacení částky 651 765 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 11. 3. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného úroku ve výši 44 180 Kč od 10. 1. 2023 do 31. 12. 2023 a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč. Ve výroku II uložil žalobkyni nahradit žalované do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalované náklady řízení ve výši 105 014 Kč.

2. Žalobkyně se domáhala po žalované vrácení jistoty 651 765 Kč, kterou složila ve prospěch žalované podle smlouvy o nájmu nemovitosti uzavřené dne 1. 1. 2023. Smlouva byla sjednána mezi žalobkyní jako nájemkyní a žalovanou jako pronajímatelkou. V článku V. odst. 6 smlouvy bylo ujednáno, že s ukončením smlouvy bude vrácena jistota. Podle tvrzení žalobkyně byla smlouva ukončena dohodou 31. 3. 2023.

3. Okresní soud zjistil, že mezi účastnicemi byla dne 1. 1. 2023 uzavřena smlouva o nájmu nemovitosti za účelem provozování podnikatelské činnosti žalobkyně podle § 2302 a § 2201 o. z. V článku V. odst. 1 smlouvy byla ujednána povinnosti žalobkyně jako nájemkyně ke dni podpisu smlouvy zaplatit v hotovosti nebo na účet žalované jistotu 651 765 Kč určenou mj. na zajištění případných dlužných plnění nájemného (§ 2254 odst. 1 o. z.). Na účet žalované byla částka 651 765 Kč v hotovosti vložena dne 10. 1. 2023. Okresní soud dovodil, že smlouva o nájmu zanikla ve stejný den, kdy byla sjednána, neboť jistota nebyla zaplacena dne 1. 1. 2023. Nárok žalobkyně okresní soud posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle § 2991 o. z. K námitce žalované okresní soud řešil, kdo je ochuzeným subjektem. Měl za to, že žalobkyně neprokázala, že vložila své finanční prostředky na účet žalované. V originálu pokladního dokladu vystaveného , právnická osoba, . nebyl označen vkladatel. Ze zprávy banky okresní soud zjistil, že vkladatelem hotovosti ve výši 651 765 Kč byl , jméno FO, jako fyzická osoba. V rozporu s § 161 o. z. vkladatel nevyjádřil, že provádí vklad za žalobkyni. Podle názoru okresního soudu nepostačuje, že v pokladním dokladu byla v části „zpráva“ uvedena obchodní firma žalobkyně. Tvrzení žalobkyně o vkladu hotovosti 651 765 Kč z jejich prostředků okresní soud nedovodil ani z dalších provedených důkazů. Žalobkyně z počátku tvrdila, že vklad provedla z vlastních prostředků. Z účetních dokladů žalobkyně ve spojení s výslechem svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, (účetní žalobkyně) okresní soud zjistil, že žalobkyně neměla dostatek hotovosti pro vklad ve výši 651 765 Kč. Žalobkyně poté začala tvrdit, že jí byla poskytnuta zápůjčka ve výši 400 000 Kč, kterou předtím popírala. V závěru druhého jednání žalobkyně i její účetní tvrdily, že mohou účetní sestavou doložit, že žalobkyně dostatkem hotovostních prostředků k datu 10. 1. 2023 disponovala. Uvedená tvrzení žalobkyně měl soud za protichůdná a nevěrohodná. Zápůjčku poskytnutou , jméno FO, žalobkyně prokazovala smlouvou o zápůjčce, výdajovými a příjmovými pokladními doklady. Listiny měl okresní soud za nevěrohodné. Jevily se jako nově vyhotovené, bylo z nich zřejmé, že s nimi nebylo nijak nakládáno. Pokladní doklady nebyly nijak číslované. Ve smlouvě o zápůjčce byly nesprávnosti, např. zapůjčitelka byla v článku I. prezentována jako jediná jednatelka žalobkyně, což nebylo pravda. Věrohodně nepůsobila ani svědkyně , jméno FO, , která uvedla, že prostředky na půjčku vybrala ze svého běžného účtu, ovšem potvrzení o výběrech svědčila o bezhotovostním převodu částek 2 x 200 000 Kč ze spořicího účtu. Nevěrohodnosti svědecké výpovědi přispěl i pokyn jednatele žalobkyně, aby svědkyně dosvědčila, že půjčila „do firmy“ nějaké prostředky. Nejednoznačnost zaplacení sjednané zálohy žalobkyní na účet žalované okresní soud dovodil též z korespondence žalované ze 7. 3. 2024. Žalobkyni se přes poučení soudu podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. nepodařilo prokázat, že se žalovaná přijetím částky 651 765 Kč obohatila na úkor žalobkyně. Pokud by bylo možné v řízení dospět k opačnému skutkovému závěru o vkladu prostředků žalobkyně na účet žalované, pak by nemohl být důvodný požadavek na kapitalizovaný úrok z jistoty 44 180 Kč již jen proto, že zanikla smlouva, podle níž byl nárok na úrok sjednán. Okresní soud žalobu zamítl. O nákladech řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

4. Proti rozsudku podala žalobkyně odvolání z důvodu podle § 205 odst. 2 písm. e) a g). Žalobkyně jako nájemkyně uzavřela s žalovanou jako pronajímatelkou dne 1. 1. 2023 smlouvu o nájmu části nemovitých věcí a příslušenství, jejímž předmětem byl pronájem objektu , právnická osoba, a objektu ubytovny , název, včetně venkovních prostor. Podle čl. V. odst. 1. nájemní smlouvy byla nájemkyně povinna ke dni podpisu nájemní smlouvy zaplatit v hotovosti nebo na účet pronajímatele jistotu ve výši 651 765 Kč. Dne 10. 1. 2023 žalobkyně jistotu ve výši 651 765 Kč vkladem hotovosti na účet žalované č. , č. účtu, složila. Dle článku V. odst. 1. nájemní smlouvy měla být jistota zaplacena ke dni 1. 1. 2023, což se nestalo. Žalobkyně plnila žalované z právního důvodu, který odpadl, a podle § 2991 odst. 1 o. z. tak má vůči žalované nárok na vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně v době složení jistoty o zániku nájemní smlouvy nevěděla. O jejím zániku se dozvěděla až během soudního jednání z námitky žalované, která návrh nájemní smlouvy jako vlastník pronajaté nemovitosti sama koncipovala. Soud prvního stupně pochybil, když vklad částky ve výši 651 765 Kč na účet žalované dne 10. 1. 2023 neposoudil jako právní jednání žalobkyně. Žalobkyně jako společnost s ručením omezeným byla při tomto právním jednání ze zákona zastoupena svým jednatelem , jméno FO, , nar. , datum, , který za žalobkyni uzavřel i výše uvedenou nájemní smlouvu. Společnost s ručením omezeným nemá ze své povahy jinou možnost jednání než prostřednictvím svého jednatele. Za právnickou osobu vždy právně jedná její zástupce; k osobnímu jednání není právnická osoba způsobilá. Částku 651 765 Kč na účet žalované složil na pobočce , právnická osoba, ., v , adresa, jednatel žalobkyně. Předal peněžní prostředky zaměstnanci banky v hotovosti a nadiktoval mu číslo účtu, na který měly být vloženy. Vzhledem k tomu, že podle nájemní smlouvy neměla platba jistoty sjednaný žádný variabilní symbol, uvedl zaměstnanci banky do zprávy pro příjemce název žalobkyně „, právnická osoba, “ Mezi žalobkyní a žalovanou nebyla sjednána žádná jiná platba ve výši 651 765 Kč. Žalovaná nemohla mít žádnou pochybnost o úhradě jistoty podle nájemní smlouvy. Jednatel žalobkyně na závěr podepsal potvrzení svého příkazu a správnost jeho provedení. S ohledem na skutečnost, že jednatel žalobkyně uvedl do zprávy , právnická osoba, , potvrzení obsahovalo jak název společnosti, tak i podpis jednatele. Soud prvního stupně učinil zhodnotil věc formalisticky, což odporuje korektivu dobrých mravů a nemá oporu v českém právní řádu. Soud prvního stupně pochybil, když po žalobkyni požadoval prokazování původu finančních prostředků. Vnitřní vztahy mezi jednatelem a společností jsou pro soudní spor o vydání bezdůvodného obohacení irelevantní. I kdyby vklad jistoty na účet žalované provedla třetí osoba odlišná od žalobkyně, k podání žaloby na vydání bezdůvodného obohacení by byla podle § 1889 o. z. aktivně legitimována žalobkyně. Převzetím plnění vzniká závazek mezi dlužníkem a přejímatelem plnění, jehož obsahem je na straně přejímatele povinnost zařídit, aby dlužník nemusel věřiteli plnit. Ke vzniku tohoto závazku se nevyžaduje souhlas věřitele. Věřiteli z něj nevznikají žádná práva. Převzetím plnění není závazek mezi dlužníkem a věřitelem nijak dotčen. Osoba dlužníka se nemění. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil a uložil žalované zaplatit žalobkyni částku , částka, zákonný úrok z prodlení z částky 651 765 Kč od 11. 3. 2024 do zaplacení ve výši 14,75 % p. a. a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalovaná je povinna nahradit žalobkyni náklady řízení před okresním i krajským soudem.

5. Žalovaná s odvoláním nesouhlasila. Soud prvního stupně právem dovodil, že odvolatelka není aktivně legitimována pro podání žaloby z titulu bezdůvodného obohacení, neboť plátcem žalované částky byla fyzická osoba, která finanční částku bezdůvodně poukázala žalované. Banka opravila své sdělení tak, že vklad hotovosti 651 765 Kč provedl výlučně , jméno FO, , r. č. , RČ, , který byl identifikován dle občanského průkazu č. , hodnota, . Banka výslovně neuvedla, že by vkladatelem byla odvolatelka, za kterou by jednala oprávněná osoba, která by dala najevo, že provádí vklad za právnickou osobu (např. výpisem z obchodního rejstříku). Odkaz odvolatelky na uvedení jejího názvu do platebního příkazu je vytržen z kontextu celého textu a má zcela jiný smysl. Poukázaná částka na účet žalované je uvozena jako vklad hotovosti třetí osobou na účet , Jméno žalobkyně, . Z toho lze také dovozovat, že složitel měl v úmyslu tuto částku složit přímo na účet , Jméno žalobkyně, . a omylem ji pak poukázal na účet žalované. Jednatel žalobkyně nepostupoval v souladu s ustanovením § 161 o. z. Podle § 436 odst. 1 o. z. ze zastoupení vznikají práva a povinnosti přímo zastoupenému. Není-li zřejmé, že někdo jedná za jiného, platí, že jedná vlastním jménem. Z jednání , jméno FO, není zřejmé, že jednal za právnickou osobu. Podle § 551 o. z. o právní jednání nejde, chybí-li vůle jednající osoby. Vůle údajně jednající osoby (právnické) nebyla projevena. Žalovaná odkázala na rozhodnutí NS ČR sp. zn. 28 Cdo 3790/2008 a sp. zn. 29 Cdo 387/2016. K dotazu odvolacího soudu týkajícího se dohody o změně nájemní smlouvy ohledně lhůty k zaplacení jistoty do 10. 1. 2023 a ukončení nájemní smlouvy dohodou ke dni 31. 3. 2024, jak vyplývá z dopisu žalované ze, Anonymizováno, dne 7. 3. 2024, žalovaná sdělila, že k žádné dohodě nedošlo a informace v jejím dopisu není pravdivá. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný potvrdil a přiznal jí náklady odvolacího řízení.

6. Po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou, včas a že je přípustné (§ 201, a contr. § 202, § 204 odst. 1 o. s. ř.), odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu při nařízeném jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rovněž řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je důvodné.

7. Okresní soud správně zjistil, že mezi žalobkyní jako nájemkyní a žalovanou jako pronajímatelkou byla dne 1. 1. 2023 uzavřená platná smlouva o nájmu nemovitých prostor, podle které měla žalobkyně dne 1. 1. 2023 zaplatit jistotu ve výši 651 765 Kč. Tuto částku žalovaná obdržela na svůj účet dne 10. 1. 2023.

8. Pokud by byl správný závěr okresního soudu o zániku nájemní smlouvy ke dni 1. 1. 2023 podle čl. V odst. 1 a 6, byla by částka 651 765 Kč placena žalované dne 10. 1. 2023 bez právního důvodu.

9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 se bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Okresní soud zjistil, že jistotu složil ve prospěch žalované , jméno FO, , nar. , datum, . Tato osoba byla od 27. ledna 2020 do 26. února 2025 jediným jednatelem žalobkyně, jak vyplývá z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Krajským soudem v , adresa, v oddílu C, vložce č. , hodnota, . Žalobkyně jako společnost s ručením omezeným nemůže projevit svoji vůli jinak než prostřednictvím jediného jednatele.

11. Z potvrzení , právnická osoba, ., ze dne 10. 1. 2023 vyplynulo, že jednatel žalobkyně označil do kolonky označené jako „zpráva“ obchodní firmu žalobkyně. To vyplynulo nejen z potvrzení založeného do spisu žalobkyní (č. l. 18 spisu), ale i ze zprávy , právnická osoba, , ze dne 13. 11. 2024, jejíž přílohou bylo potvrzení banky ze dne 10. 1. 2023 totožné s tím, které předložila žalobkyně (č. l. 85 spisu). Námitka nepravosti listiny předložené žalobkyní vznesená žalovanou tak byla vyvrácena. Je třeba uzavřít, že placení částky 651 765 Kč , jméno FO, jako jednatelem žalobkyně bylo v dokladu o složení částky u banky uvedeno. I kdyby však v dokladu složitel částky neuvedl obchodní firmu žalobkyně, je třeba vycházet z § 161 o. z.

12. Podle § 161 o. z. kdo právnickou osobu zastupuje, dá najevo, co ho k tomu opravňuje, neplyne-li to již z okolností. Kdo za právnickou osobu podepisuje, připojí k jejímu názvu svůj podpis, popřípadě i údaj o své funkci nebo o svém pracovním zařazení.

13. V daném případě právě z okolností vyplynulo, že , jméno FO, skládal částku 651 765 Kč za žalobkyni. Těmito okolnostmi je právě smlouva o nájmu uzavřená dne 1. 1. 2023 a částka placená na účet žalované ve výši totožné s jistotou uvedenou v čl. V odst. 1 smlouvy. Nadto, při placení je zásadní vůle osoby, která částku zaplatila. V době placení měla žalobkyně jediného jednatele. Za žalobkyni v době podání žaloby jednal , jméno FO, , nar. , datum, , a prostřednictvím něj žalobkyně od počátku řízení tvrdila, že částka byla placena žalobkyní. Nad to, žalovaná netvrdila žádný důvod, proč by částka ve výši rovnající se sjednané jistotě měla být placena , jméno FO, nikoli za žalobkyni.

14. Ani z rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 28 Cdo 3790/2008 a 29 Cdo 387/2016 uvedených žalovanou neplyne, že pokud fyzická osoba při podepisování neuvede ke svému jménu funkci jednatele, vždy platí, že jedná sama za sebe. V prvém případě byla prokázána vůle věřitelky poskytující zápůjčku poskytnout ji dlužníkovi jako fyzické osobě, nikoli jako jednateli obchodní společnosti. Druhý případ řeší zákaz společného jednání prokuristy a jednatele za společnost.

15. Žalobkyně dále namítala, že nepovažovala smlouvu za zaniklou ke dni 1. 1. 2023 a jistotu platila s úmyslem platit podle trvající smlouvy.

16. Okresní soud zjistil z dopisu žalované ze dne 7. 3. 2024, že se žalovaná s žalobkyní dohodly, že jistota mohla být podle smlouvy zaplacena až dne 10. 1. 2023 a že nájemní smlouva zanikla dohodou ke dni 31. 3. 2024.

17. K tomu žalovaná k dotazu odvolacího soudu uvedla, že informace uvedená v dopisu není pravdivá.

18. Samotné popření pravdivosti soukromé listiny, pokud zároveň není sporována její pravost, však k vyvrácení informací v ní obsažených nepostačuje. Okresní soud pochybil, když toto zjištění nehodnotil při posouzení důvody a času zániku smlouvy.

19. Podle § 1901 o. z. je stranám na vůli ujednat si změnu svých práv a povinností.

20. Podle § 1906 o. z. ujednání o novaci nebo o narovnání vyžaduje písemnou formu, byl-li i původní závazek zřízen v písemné formě, nebo činí-li se o právu již promlčeném.

21. Podle čl. XI odst. 3 nájemní smlouvy mohly být změny smlouvy činěny pouze písemnou smlouvou.

22. Podle § 582 odst. 1 věta první o. z. není-li právní jednání učiněno ve formě ujednané stranami nebo stanovené zákonem, je neplatné, ledaže strany vadu dodatečně zhojí. Podle odst. 2 není-li dodržena forma právního jednání ujednaná stranami, lze neplatnost namítnout, jen nebylo-li již plněno. To platí i tehdy, vyžadují-li formu určitého právního jednání ustanovení části čtvrté tohoto zákona.

23. Z dopisu žalované ze dne 7. 3. 2024 je třeba dovodit, že strany ústně ujednaly změnu smlouvy v tom smyslu, že nezaplacením jistoty dne 1. 1. 2023 smlouva nezanikla. Jistota byla zaplacena dne 10. 1. 2023 včas. Smlouva zanikla až dohodou dne 31. 3. 2023. Po zaplacení jistoty na základě ústně sjednané dohody již nemůže žalovaná namítat nedostatek formy takového ujednání, neboť již bylo plněno.

24. Zaplacením jistoty dne 10. 1. 2023 tak žalobkyně plnila povinnost podle uzavřené smlouvy. Smlouva zanikla dohodou až dne 31. 3. 2023.

25. Podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, v režimu zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, platí, že aktivní a pasivní věcná legitimace z hlediska práva na vydání bezdůvodného obohacení vzniklého plněním dle neplatné, zdánlivé či zrušené smlouvy svědčí zásadně pouze smluvním stranám.

26. Právo na vrácení zaplacené jistoty ve výši 651.765 Kč svědčí žalobkyni, neboť ta byla smluvní stranou zrušené nájemní smlouvy.

27. I kdyby nájemní smlouva zanikla již k 1. 1. 2023, svědčila by aktivní legitimace žalobkyni, jak je vysvětleno výše.

28. Žalobkyně odvoláním nenapadla část rozsudku týkající zamítnutí nároku na kapitalizovaný úrok za dobu od 10. 1. do 31. 12. 2023. Proto se touto částí rozhodnutí krajský soud nezabýval.

29. Podle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády 351/2013 Sb. má žalobkyně právo na úroky z prodlení s vrácením jistoty. Podle čl. V odst. 7 věta druhá nájemní smlouvy se žalovaná zavázala vrátit zůstatek jistoty žalobkyni na účet uvedený v záhlaví smlouvy do 2 měsíců ode dne skončení nájmu. V záhlaví smlouvy o nájmu byl uveden účet žalobkyně. Žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení od 1. 6. 2023 ve výši 15 % ročně. Proto krajský soud uložil žalované zaplatit žalobkyni úroky z prodlení v požadované výši 14,75 % od 11. 3. 2024 do zaplacení.

30. Podle § 3 nařízení vlády 351/2013 Sb. má žalobkyně právo na náhradu nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč.

31. Krajský soud změnil rozsudek okresního soudu tak, že uložil žalované zaplatit žalobkyni částku 651 765 Kč s úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně od 11. 3. 2024 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 1 200 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř.).

32. Podle § 224 odst. 2 o. s. ř. krajský soud znovu rozhodoval o náhradě nákladů řízení před okresním soudem. Ve věci úspěšná žalobkyně má právo na náhradu soudního poplatku ve výši 26 071 Kč podle § 137 odst. 1 o. s. ř. Podle § 7 bod 6 a § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. náleží žalobkyni náhrada odměny advokáta ve výši 10 940 Kč a náhrada hotových výdajů 300 Kč za převzetí věci, předžalobní výzvu, návrh na vydání EPR, vyjádření ze dne 27. 5., 1. 8. a 23. 9. 2024, účast na jednání dne 17. 9., 7. 11. a 10. 12. 2024 ve výši 101 160 Kč. Za účast u jednání konaném dne 16. 1. 2025 náleží žalobkyni náhrada odměny advokáta ve výši 10 940 Kč a náhrada hotových výdajů ve výši 450 Kč (§ 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb. ve znění k 1. 1. 2025), celkem 11 390 Kč. Celkem za účast u jednání náleží odměna a hotové výdaje 112 550 Kč. Za účast u 3 jednání konaných v roce 2024 náleží žalobkyni jízdné ve výši 1 170 Kč. Advokát žalobkyně přijel k jednání soudu z , adresa, do , adresa, a zpět (50 km) vozem , Anonymizováno, r. z. , SPZ, se spotřebou 5,7 l motorové nafty na 100 km. Podle § 1 písm. b) a § 4 písm. c) vyhl. č. 398/2023 Sb. činilo jízdné na jednu jízdu 390 Kč. Pokud šlo o jednání konané dne 16. 1. 2025, podle § 1 písm. b) a § 4 písm. c) vyhl. č. 475/2024 Sb. činilo jízdné 389 Kč. Jízdné činilo celkem 1 559 Kč. Žalobkyni náleží i náhrada za ztrátu času v souvislosti s cestami k soudním jednáním ve výši 1 800 Kč (§ 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Žalobkyni náleží náhrada 21 % DPH z odměny a náhrad ve výši 24 341 Kč (§ 137 odst. 3 písm. a/ o. s. ř.). Žalovaná nahradí žalobkyni k rukám její advokátky (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) náklady řízení před okresním soudem 166 321 Kč.

33. Žalobkyně byla úspěšná i v odvolacím řízení. Podle § 142 odst. 1 o. s. ř. má žalobkyně právo na náhradu soudního poplatku z odvolání ve výši 32 589 Kč. Žalované náleží náhrada odměny advokátky ve výši 10 940 Kč a náhrada hotových výdajů 450 Kč za odvolání a účast u jednání odvolacího soudu ve výši 22 780 Kč (§ 7 bod 6, § 11 odst. 1 písm. d), g) a § 13 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Žalobkyně žádala náhradu jízdného za cestu z , adresa, do , adresa, a zpět (334 km) vozem , Anonymizováno, reg. zn. , SPZ, se spotřebou 7,13 l benzinu Natural 95 na 100 km. Podle § 1 písm. b) a § 4 písm. c) vyhl. č. 475/2024 Sb. náleží žalobkyni jízdné ve výši 2 788 Kč. Žalobkyně má právo na náhradu ztráty času advokátky při cestě k jednání soudu ve výši 1 200 Kč (§ 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.). Celkové náklady řízení činily 59 357 Kč. Žalovaná nahradí žalobkyni k rukám její advokátky (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) náklady řízení ve výši 59 357 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).