47 Co 62/2026

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Martiny Borovcové a soudců JUDr. Romany Novákové a Mgr. Ing. Borise Nypla ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B pro zaplacení 48 159 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Trutnově ze dne 19. ledna 2026 č. j. 11 C 123/2025-86

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované k rukám jejího zástupce náklady odvolacího řízení ve výši , částka, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Výrokem I napadeného rozsudku okresní soud zamítl žalobu na zaplacení částky , částka, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně od , datum, do zaplacení s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši , částka, . Ve výroku II uložil žalobkyni nahradit žalované k rukám jejího zástupce náklady řízení ve výši , částka, do 3 dnů od právní moci rozsudku.

2. Žalobkyně se domáhala doplacení jistoty sjednané nájemní smlouvou sjednanou mezi účastnicemi dne , datum, . Okresní soud zjistil, že nájemní smlouva byla platně uzavřena. Oferentkou nájemní smlouvy byla žalobkyně. Text nájemní smlouvy zaslala žalované e-mailem. Nájemní smlouva byla žalovanou podepsána a doručena žalobkyni. Předcházející proces uzavírání smlouvy není rozhodný. O uzavření smlouvy za žalobkyni jednala pověřená osoba, v e-mailové komunikaci označená jako director. Za žalovanou komunikoval pan , jméno FO, . Žalovaná následně nájemní smlouvu podepsala. Tím přinejmenším schválila jeho předcházející jednání. Datum uvedený na smlouvě , datum, bylo zjevnou chybou. Žalovanou podepsané znění nájemní smlouvy bylo žalobkyni doručeno dne , datum, .

3. Nájemní vztah zanikl výpovědí žalobkyně s účinností ke dni , datum, . Proto zanikla i povinnost žalované na doplnění jistoty ujednaná čl. VIII odst. 3 nájemní smlouvy. Pro soud je rozhodný stav ke dni vyhlášení rozhodnutí. Žalobkyně nepožadovala zaplacení dluhu na nájemném. Okresní soud žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř.

4. Proti rozsudku se odvolala žalobkyně. Namítla důvody uvedené v § 205 odst. 2 písm. c) a g) o. s. ř. Výpovědí nájemní smlouvy nezanikla povinnost k doplnění jistoty. Závazek k doplnění jistoty vznikl za trvání nájemní smlouvy a stal se splatný. Podle čl. VIII odst. 3 nájemní smlouvy žalobkyně žalovanou informovala o použití jistoty na úhradu dlužného nájemného a podle čl. VIII odst. 3 nájemní smlouvy měla žalovaná povinnost uhradit dlužnou částku jistoty do 7 dnů od takového oznámení. K ukončení nájemního vztahu došlo až následně. Podle § 1998 odst. 2 zák. č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) důsledkem výpovědi zanikají práva a povinnosti ex nunc, nikoliv od samotného počátku. Jistota slouží k zápočtu proti dlužnému nájemnému či jiným dluhům nájemce. Žalobkyně požadovala doplnění jistoty, neboť žalovaná dlužila na nájemném. Důvodem žaloby byl peněžitý dluh žalované vůči žalobkyni z nájemní smlouvy. Okresní soud nepřihlédl k tvrzení žalobkyně. Při jednání dne , datum, žalobkyně tvrdila, že žalovaná dluží žalobkyni nájemné za 7 měsíců trvání nájemní smlouvy ve výši , částka, . K tomuto byl proveden důkaz předžalobní upomínkou ze dne , datum, . Dluh žalované na nájemném byl nesporný. V podání ze dne , datum, před vyhlášením rozsudku žalobkyně tvrdila celkový dluh žalované vůči žalobkyni. Uvedla, že není důvod k zamítnutí žaloby, neboť žaloba zněla na zaplacení částky ve výši , částka, , když tato částka tvoří část dlužného nájemného. Okresní soud pochybil, když na jednání dne , datum, nepoučil žalobkyni podle § 118a o. s. ř. Žalobkyně měla podanou výpověď za právně nevýznamnou, okresní soud naopak. Žalobkyně odkázala na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, . Doplnění žaloby o pro věc podstatná tvrzení není změnou žaloby ve smyslu § 95 o. s. ř., nýbrž jen jejím upřesněním.

5. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud zrušil napadený rozsudek a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

6. Žalovaná s odvoláním žalobkyně nesouhlasila. Rozsudek okresního soudu považovala za správný, vyjma jeho závěru o uzavření nájemní smlouvy. Jistota (kauce) je zajišťovacím institutem sloužícím k zajištění a uspokojení peněžitých dluhů nájemce v průběhu trvání nájmu. Sjednání „doplnění jistoty“ po jejím čerpání má smysl pouze za trvání nájemního vztahu. Po skončení nájmu zajišťovací funkce jistoty přechází do fáze vypořádání. Žalobkyně má přímý nárok na zaplacení dluhů žalované ze smlouvy. Nemůže však dosáhnout přiznání odlišného plnění. V takovém případě nejde o pouhé doplnění tvrzení na základě poučení podle § 118a o. s. ř., nýbrž o změnu žaloby. Judikatura zmíněná žalobkyní není přiléhavá. Nejvyšší soud řešil situaci, kdy žalobce uplatnil peněžité plnění na základě téhož skutkového děje (plnění z nájemního vztahu), avšak soud následně musel tentýž skutek právně posoudit odlišně jako bezdůvodné obohacení z neplatného právního jednání. Žalovaná navrhla, aby odvolací soud potvrdil rozsudek soudu prvního stupně a přiznal žalované náhradu nákladů řízení.

7. Odvolací soud po zjištění, že odvolání bylo podáno oprávněnou osobou, v zákonné lhůtě a že je přípustné (§ 201, contr. § 202, § 204 odst. 1 o. s. ř.), přezkoumal rozsudek okresního soudu včetně řízení jeho vydání předcházejícího (§ 212, § 212a odst. 1 a 5 o. s. ř.) při nařízeném jednání (§ 214 odst. 1 o. s. ř.) a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

8. Krajský soud se shoduje s okresním soudem, že nárok na doplacení jistoty není po zániku nájemní smlouvy v důsledku výpovědi smlouvy dán.

9. Z čl. VIII bodu 1 nájemní smlouvy vyplynulo, že nájemce zaplatí pronajímateli jistotu ve výši , částka, k zajištění řádného a neprodleného zaplacení veškerého nájemného a splnění závazků nájemce podle této smlouvy, a to před podpisem této smlouvy. Tato jistota bude neprodleně vrácena po ukončení nájemní smlouvy nájemci. Z bodu 2 vyplynulo, že pronajímatel může použít jistotu na zaplacení plateb podle smlouvy, se kterými je nájemce v prodlení nebo škody prodlením způsobené. Podle bodu 3 pokud pronajímatel použije celou jistotu nebo její část, bude o tom informovat nájemce, který do sedmi dnů po oznámení doplní jistotu do původní výše. Jistota se neúročí.

10. Žalobkyně nájemní smlouvu vypověděla ke dni , datum, .

11. Z ujednání čl. VIII bodu 1 vyplývá, že jistota měla být vrácena po ukončení smlouvy.

12. Podle § 2017 odst. 1 o. z. ztratí-li jistota na ceně tak, že se zajištění stane nedostatečným, má věřitel právo žádat od dlužníka, aby zajištění bez zbytečného odkladu přiměřeně doplnil; pokud to dlužník neučiní, stane se splatnou ta část pohledávky, která není zajištěna.

13. Podle § 1998 odst. 1 o. z. závazek lze vypovědět, ujednají-li si to strany nebo stanoví-li tak zákon. Podle odst. 2 je-li závazek vypovězen, zaniká uplynutím výpovědní doby. Lze-li však závazek vypovědět bez výpovědní doby, zaniká závazek účinností výpovědi.

14. Výše uvedené ustanovení § 2017 o. z. platí pouze po dobu trvání smlouvy. Po zániku smlouvy povinnost doplnit jistotu netrvá, nastupuje vypořádání jistoty (obdobně rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, ).

15. Žalobkyně v řízení uplatnila nárok na doplnění jistoty. Svůj nárok nezměnila tak, že nadále žaluje dlužné nájemné. Změna nároku neplyne ani ze závěrečného návrhu žalobkyně ze dne , datum, , které žalobkyně doručila soudu po posledním jednání konaném dne , datum, , před vyhlášením rozsudku dne , datum, .

16. Právo na doplacení jistoty a právo na zaplacení nájemného jsou dva odlišné nároky z nájemní smlouvy. Je rozdíl mezi smluvním nárokem (nájemné) a nárokem ze sjednaného zajištění (jistota, ručení). Nároky vyplývají z odlišných tvrzení. Není úkolem soudu pro případ, že nedovodí existenci uplatněného nároku, účastníka poučovat, že mu svědčí i jiné nároky. Jde o odlišný případ, než když žalobce uplatní právo na zaplacení smluvního nároku, soud dovodí neplatnost smlouvy a rozhodne o nároku žalobce z bezdůvodného obohacení (Nejvyšší soud sp. zn. , spisová značka, , sp. zn. , spisová značka, ).

17. Pokud žalobkyně v řízení chtěla uplatnit nárok na dlužné nájemné, musela by v tomto ohledu změnit žalobní nárok i žalobní tvrzení. Poté by soud změnu žaloby připustil, pokud by bylo možné využít výsledky dosavadního dokazování (§ 95 odst. 2 o. s. ř.).

18. Krajský soud se nad rámec výše uvedeného zabýval i námitkou žalované, že v daném případě nebyla nájemní smlouvy uzavřena, pro nedodržení formy vymíněné žalobkyní v e-mailu ze dne , datum, . Okresní soud dovodil uzavření nájemní smlouvy, krajský soud nikoli.

19. Krajský soud z originálu nájemní smlouvy ze dne , datum, zjistil, že má písemnou formu a obsahuje podpisy žalobkyně i žalované. Žalobkyně tvrdila, že smlouvu s podpisem žalované obdržela dne , datum, poštou. Po obdržení smlouvy žádala žalovanou k doplnění ověření podpisu žalované nebo uzavření smlouvy na dálku s elektronickým podpisem žalované. Požadavek ověření byl nad rámec uzavření smlouvy. Žalovaná k výzvě soudu tvrdila, že vnímala požadavek žalobkyně na ověření podpisu jako nezbytnou podmínku pro uzavření smlouvy.

20. Z e-mailu žalobkyně ze dne , datum, vyplynulo, že nelze uzavřít nájemní smlouvu, která byla žalovanou zaslána s vyznačenými revizemi formou e-mailu. Z e-mailu žalované ze dne , datum, v 13:52 hod. bylo zjištěno, že se žalovaná ptá, zda je smlouva bez ověřeného podpisu neplatná. Z e-mailu žalobkyně ze dne , datum, v 13:57 hod. vyplynulo, že žalobkyně trvá na ověřeném podpisu nebo elektronickém podpisu smlouvy s tím, že bez takové formy nemůže žalobkyně vědět, že smlouvu opravdu podepsala žalovaná. Z e-mailu žalované ze dne , datum, vyplynulo, že kvůli informaci, že bez ověřeného podpisu nemůže být smlouva uzavřena, odstupuje od záměru smlouvu uzavřít. Na to sděluje žalobkyně, že očekává plnění povinností nájemce.

21. Krajský soud se zabýval kontraktačním procesem a vůlí smluvních stran podle § 556 odst. 1 o. z. a podle rozsudku Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, . Z e-mailu žalobkyně ze dne , datum, v 13:57 hod. krajský soud dovodil sdělení žalobkyně, že bez ověřeného podpisu (nebo elektronického podpisu) nebude nájemní smlouva uzavřena. V tomto smyslu obsah sdělení vnímala i žalovaná.

22. Podle § 559 o. z. každý má právo zvolit si pro právní jednání libovolnou formu, není-li ve volbě formy omezen ujednáním nebo zákonem.

23. Podle § 1732 odst. 1 o. z. právní jednání směřující k uzavření smlouvy je nabídkou, pokud obsahuje podstatné náležitosti smlouvy tak, aby smlouva mohla být uzavřena jeho jednoduchým a nepodmíněným přijetím, a pokud z něho plyne vůle navrhovatele být smlouvou vázán, bude-li nabídka přijata.

24. Podle § 1740 odst. 1 o. z. osoba, které je nabídka určena, nabídku přijme, projeví-li s ní včas vůči navrhovateli souhlas. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě přijetím nejsou. Podle odst. 2 Projev vůle, který obsahuje dodatky, výhrady, omezení nebo jiné změny, je odmítnutím nabídky a považuje se za novou nabídku. Přijetím nabídky je však odpověď, která vymezuje obsah navržené smlouvy jinými slovy.

25. Podle § 1758 o. z. dohodnou-li se strany, že pro uzavření užijí určitou formu, má se za to, že nechtějí být vázány, nebude-li tato forma dodržena. To platí i tehdy, projeví-li jedna ze stran vůli, aby smlouva byla uzavřena v písemné formě.

26. Krajský soud dovozuje, že žalobkyně žádala ověření podpisu žalované jako vyšší formu pro uzavření smlouvy (obdobně rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Nesplnila-li žalovaná tento vymíněný požadavek, měla právo předpokládat, že smlouva uzavřena nebyla. Žalovaná bezprostředně po zaslání smlouvy s prostým podpisem poštou sdělila žalobkyni, že má za to, že bez jejího ověřeného podpisu smlouva uzavřena nebyla.

27. K další námitce žalobkyně soud uvádí, že nájemní smlouva nemohla být uzavřena již v listopadu , rok, , kdy se strany shodly na základních náležitostech smlouvy nebo, když žalovaná zaplatila jistotu. Nájemní smlouva měla mít od počátku písemnou formu (s ověřenými podpisy). Žalobkyně netvrdila, že měla s žalovanou zavedenou praxi, že zaplacením jistoty bude smlouva uzavřena (§ 1744 o. z.). I podle nájemní smlouvy měla být jistota placena před uzavřením smlouvy (čl. VIII odst. 1 smlouvy).

28. Na závěr soud k požadavku žalobkyně na ev. elektronický podpis nájemní smlouvy dodává, že podle § 2 písm. a) zák. č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu, se elektronickým podpisem rozumí údaje v elektronické podobě, které jsou připojené k datové zprávě nebo jsou s ní logicky spojené a které slouží jako metoda k jednoznačnému ověření identity podepsané osoby ve vztahu k datové zprávě. Žalobkyně netvrdila, že nájemní smlouva byla zaslána žalovanou datovou zprávou.

29. Krajský soud shrnuje, že nájemní smlouva uzavřena nebyla. Proto žalobkyně nemá nárok na plnění podle nájemní smlouvy. Rozsudek okresního soudu byl včetně výroku o náhradě nákladů řízení potvrzen (§ 219 o. s. ř.).

30. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle ustanovení § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Ve věci úspěšná žalovaná má právo na náhradu nákladů řízení. Podle § 7 bod 5, § 11 odst. 1 písm. d) a g) a § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb. náleží žalované náhrada odměny advokáta ve výši , částka, a náhrada hotových výdajů , částka, za vyjádření k odvolání a účast u jednání dne , datum, , celkem ve výši , částka, . Dále žalovaná žádala nahradit ztrátu času v souvislosti s cestováním k jednání soudu v rozsahu 4 půlhodiny a jízdné z , adresa, a zpět (120 km) vozem , značka, , RZ , SPZ, průměrnou spotřebou 8,2 l nafty na 100 km. Podle § 14 odst. 1 písm. a) vyhl. č. 177/1996 Sb. náleží žalované náhrada za promeškaný čas advokáta ve výši , částka, . Podle § 157 zák. č. 262/2006 Sb. a § 1 písm. b) a § 4 písm. c) vyhl. č. 573/2025 Sb. má žalovaná právo na náhradu jízdného k jednání soudu ve výši , částka, . Soud uložil žalobkyni nahradit žalované k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.) náklady odvolacího řízení včetně 21 % DPH ve výši , částka, (§ 137 odst. 3 písm. a/ o. s. ř.) v celkové výši , částka, , do tří dnů od právní moci rozhodnutí (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).