47 CO 90/2022

Plný text

Krajský soud v Hradci Králové rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Martiny Borovcové a soudců JUDr. Romany Novákové a Mgr. Ing. Borise Nypla ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa zastoupená advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa o zaplacení 79 915,48 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 7. března 2022 č. j. 9 C 16/2020-432

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady odvolacího řízení ve výši 15 045,70 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky žalované.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu o zaplacení 79 915,48 Kč s blíže uvedeným příslušenstvím a uložil žalobkyni povinnost nahradit žalované k rukám její advokátky náklady řízení ve výši 52 995 Kč.

2. Žalobkyně se domáhala výše uvedené částky z titulu ceny elektrické energie a zemního plynu dodaných žalované do jejích odběrných míst. Okresní soud dospěl k závěru, že dodávka obou druhů energií nebyla učiněna na základě smlouvy, kterou uzavřela s žalobkyní žalovaná, nýbrž na základě smlouvy, kterou s žalobkyní uzavřela jménem a na účet žalované obecně prospěšná [právnická osoba] [anonymizována tři slova] (dále též„ [anonymizováno]“). [právnická osoba] [anonymizováno] však nebyla k uzavření takových smluv žalovanou zmocněna. Zmocnění uzavírat se třetími subjekty smlouvy o dodávkách elektřiny a plynu nevyplývá ani ze smlouvy o poradenství v energetice (celým názvem: Smlouva o energetickém poradenství a správě odběrných míst a odběrných zařízení pro spotřebu elektrické energie a zemního plynu), kterou dne 24. 2. 2014 uzavřela [právnická osoba] s žalovanou, ani z plné moci, kterou na základě této smlouvy žalovaná zmocnila [právnická osoba] k určitým úkonům při zajišťování dodávek elektrické energie a zemního plynu. Uzavřením smluv o dodávce elektřiny a zemního plynu se žalobkyní jménem žalované překročila [právnická osoba] své zástupčí oprávnění. To muselo být žalobkyni zřejmé již z obsahu plné moci, kterou žalovaná [právnická osoba] udělila. Žalovaná se o uzavření smluv dozvěděla v lednu 2016 a dne 26. 1. 2016 žalobkyni sdělila, že překročení zmocnění ze strany [právnická osoba] neschvaluje. Okresní soud za této situace uzavřel, že ze smluv o dodávkách elektrické energie a zemního plynu je ve smyslu § 440 odst. 2 a § 446 o. z. zavázána [právnická osoba]. Jelikož plnění bylo poskytnuto na smluvním základě, nemohlo se jednat o bezdůvodné obohacení na straně žalované ani o její neoprávněný odběr. Okresní soud z těchto důvodů, tj. pro nedostatek pasivní legitimace na straně žalované, žalobu zamítl.

3. Proti rozsudku okresního soudu podala odvolání žalobkyně. Označila v něm právní hodnocení okresního soudu za nesprávné. Podle žalobkyně není vůbec důležité, co si žalovaná a [právnická osoba] dohodly mezi sebou ve smlouvě. Obsah tohoto závazku nemůže třetí stranu zavazovat. Důležité je pouze znění plné moci. Interní pokyny do plné moci nezahrnuté třetí osobu nezavazují. I kdyby [právnická osoba] nebyla k uzavření smlouvy jménem žalované zmocněna, byla by žalovaná pasivně legitimována, neboť by v takovém případě došlo na její straně k neoprávněnému odběru ve smyslu příslušných ustanovení energetického zákona. Pasivní legitimace žalované je proto zcela nezávislá na platnosti smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a plynu. Pokud by navíc měla být pasivně legitimována [právnická osoba], jednalo by se o případ nemožného plnění, neboť tato společnost nemá příslušnou licenci ani žádné odběrné místo, kam by jí bylo možné nasmlouvané komodity dodat. Žalované naopak plyn a elektřina dodány byly, a je proto povinna za ně zaplatit. Uplatněné právo je třeba posoudit podle energetického zákona, a nikoli podle občanského zákoníku, neboť jde o normu vůči občanskému zákoníku speciální. Okresní soud si protiřečí, pokud na jedné straně poukazuje na to, že žalovaná odstoupila od smlouvy o energetickém poradenství, na druhé straně poukazuje na smlouvu o sdružených dodávkách elektřiny a plynu, která má ve smlouvě o poradenství svůj základ. Nesprávný je i závěr okresního soudu, že pokud se žalovaná bezdůvodně obohatila, stalo se tak na úkor [právnická osoba]. Pravidla o bezdůvodném obohacení dle občanského zákoníku navíc nelze použít s ohledem na specialitu úpravy obsažené v energetickém zákonu. Odpovědnost za neoprávněný odběr je objektivní. Žalovaná je tím, kdo dodávku plynu a elektřiny skutečně odebral. Nesprávný je dále i názor okresního soudu, že [právnická osoba] překročila oprávnění vyplývající pro ni ze zmocnění. [právnická osoba] [anonymizováno] neměla licenci pro obchodování s elektřinou, nemohla ani sama žalované dodávky poskytovat. Docházelo by tím k neoprávněnému podnikání dle energetického zákona. Žalobkyně na základě předložené plné moci nabyla přesvědčení, že [právnická osoba] byla zmocněna žalovanou k uzavření nových smluv do odběrných míst žalované. Neměla žádné podezření na překročení zmocnění. Není pravda, že [právnická osoba] překročila oprávnění z plné moci. I kdyby tomu tak bylo, žalovaná nezaslala žalobkyni nesouhlas s překročením plné moci bez zbytečného odkladu. Dopis z 26. 1. 2016 navíc nebyl adresován žalobkyni, byl jí zaslán pouze„ na vědomí“. I kdyby šlo o překročení zmocnění, nastala fikce schválení právního jednání. Žalovaná navíc dle uzavřené smlouvy plnění od 1. 1. 2016 přijímala, což je známka konkludentního schválení překročení oprávnění. Okresní soud též pochybil, když přiznal žalované odměnu advokáta za úkon převzetí zastoupení, která jí již byla přiznána v předcházejícím (zastaveném) řízení i v rozhodčím nálezu. Žalobkyně navrhla, aby odvolací soud rozhodnutí okresního soudu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení, nebo rozhodl v její prospěch s nákladovými důsledky.

4. Žalovaná ve vyjádření k odvolání ocitovala zásadní závěry okresního soudu, s nimiž se ztotožnila. Uvedla dále, že [právnická osoba] nemohla dle plné moci uzavírat smlouvy o dodávkách jménem žalované a na její účet. [právnická osoba] [anonymizováno] chtěla být sama zákazníkem dodavatelů. Přímý vztah žalované s dodavateli energií nebyl předpokládán. Žalovaná včas dopisem ze dne 26. 1. 2016 oznámila žalobkyni překročení plné moci ze strany [právnická osoba]. Jednalo se o včasný nesouhlas ve smyslu § 446 občanského zákoníku. Dodávky byly uskutečněny na základě smlouvy mezi žalobkyní a [právnická osoba]. Nešlo proto o bezdůvodné obohacení žalované, ani o neoprávněný odběr z její strany. [právnická osoba] [anonymizováno] nebyla oprávněna za žalovanou smlouvy uzavřít a žalovaná překročení plné moci neschválila. Z judikatorních závěrů Nejvyššího soudu ČR vyplývá, že překročil-li zmocněnec při jednání své oprávnění jednat za zmocnitele nebo jedná-li někdo za jiného bez plné moci, je z tohoto jednání zavázán sám. Neschválí-li zmocnitel překročení plné moci, může osoba, se kterou bylo jednáno, na zmocněnci požadovat buď splnění závazku, nebo náhradu škody způsobené jeho jednáním (viz kupř. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 28 Cdo 263/2020 a sp. zn. 28 Cdo 4056/2017 a další).

5. Žalovaná rovněž doložila zamítavé rozsudky jiných odvolacích soudů v obdobných sporech žalobkyně vůči žalovaným obcím či školám. A to rozsudek Krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka v Liberci ze dne 30. 7. 2020 č. j. 25 Co 175/2019-445 a dále rozsudky Krajského soudu v Brně - pobočka ve Zlíně ze dne 16. 2. 2021 č. j. 60 Co 229/2020-424, ze dne 6. 1. 2022 č. j. 58 Co 239/2021-293, ze dne 6. 1. 2022 č. j. 58 Co 252/2020-1096, ze dne 8. 2. 2022 č. j. 60 Co 240/2021-2326, ze dne 8. 2. 2022 č. j. 60 Co 239/2021-244 a ze dne 16. 3. 2022 č. j. 59 Co 195/2021-290 (pozn. v této věci vůči obci [obec] došlo k přehodnocení původního názoru daného odvolacího soudu a rovněž k zamítnutí žaloby). Žalovaná závěrem svého vyjádření navrhla potvrzení rozsudku.

6. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu z podnětu podaného odvolání, odvolání však neshledal důvodným.

7. Jádro sporu spočívalo v otázce, zda dodávka elektřiny a plynu byla žalované poskytnuta na základě smlouvy, již uzavřela žalobkyně s žalovanou, nebo zda se tak stalo na základě smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a třetí osobou ([právnická osoba]), popřípadě zda šlo o dodávku poskytnutou bez smluvního základu.

8. Okresní soud dospěl k závěru, že dodávka byla uskutečněna na základě smlouvy uzavřené mezi žalobkyní a obecně prospěšnou [právnická osoba], resp. na základě právního jednání, kterým [právnická osoba] překročila zástupčí oprávnění ve vztahu k žalované a z něhož je tudíž zavázána sama.

9. Odvolací soud uvedený závěr okresního soudu sdílí. Vzhledem k tomu, že okresní soud své rozhodnutí pečlivě a podrobně zdůvodnil, nezbývá odvolacímu soudu, než tyto důvody ve stručnosti zopakovat. Okresní soud nikterak nepochybil, pokud vedle vlastního odůvodnění svých skutkových a právních závěrů (bod 15, 16) vycházel též ze závěrů předchozího rozsudku zdejšího odvolacího soudu v jedné z obdobných věcí téže žalobkyně ze dne 5. 10. 2021 č. j. 47 Co 117/2021-562.

10. Žalovaná uzavřela se [právnická osoba] smlouvu o energetickém poradenství, na jejímž základě se [právnická osoba] zavázala převzít správu odběrných míst žalované, přihlásit se na těchto odběrných místech jako nový odběratel, uzavřít ohledně těchto odběrných míst smlouvu s dodavatelem energií, tyto energie na těchto odběrných místech odebírat a náklady na dodávky poskytnutých energií poté přeúčtovat žalované. To, že mělo dojít k přehlášení odběru v odběrných místech žalované na nového odběratele (k přepisu zákazníka), že tímto novým odběratelem měla být [právnická osoba] a že právě k takové přeregistraci zákazníka byla [právnická osoba] zmocněna, vyplývá i z vlastního znění plné moci. [právnická osoba] [anonymizováno] naopak nebyla ani podle smlouvy uzavřené s žalovanou, ani podle obsahu plné moci oprávněna uzavírat nové smlouvy jménem žalované a na její účet. Takové oprávnění ze smlouvy o energetickém poradenství ani z plné moci na jejím základě udělené nevyplývá. Uzavřením smluv na dodávku elektřiny a zemního plynu jménem žalované a na její účet tedy [právnická osoba] překročila své zástupčí oprávnění. O tom, že se tak stalo, se žalovaná dozvěděla 4. 12. 2015. Pokud dne 26. 1. 2016 oznámila žalobkyni, že překročení zmocnění neschvaluje, je namístě se zřetelem ke konkrétním okolnostem případu uzavřít, že své oznámení o neschválení překročení zmocnění učinila včas, tj. bez zbytečného odkladu. Kromě toho mělo být žalobkyni jako podnikatelce v daném oboru již ze znění plné moci jasné, že [právnická osoba] nedisponuje oprávněním uzavřít smlouvu o dodávkách elektřiny a plynu jménem žalované a na její účet. I z tohoto zvláštního důvodu není možné hodnotit věc tak, že žalovaná překročení zástupčího oprávnění ze strany [právnická osoba] dodatečně schválila, byť jen svým kvalifikovaným mlčením. Takovému hodnocení brání nedostatek dobré víry na straně žalobkyně (§ 446 obč. zák.). Zavázaným z právního jednání je tak ve smyslu § 440 a 446 obč. zák. [právnická osoba], nikoliv žalovaná.

11. Z týchž důvodů nemohly dodávky elektřiny a plynu představovat bezdůvodné obohacení žalované, případně její neoprávněný odběr. Jak již správně uvedl okresní soud, plnění bylo poskytnuto na základě smlouvy, nikoli bezesmluvně. Překročení zástupčího oprávnění nemá za následek neplatnost smlouvy. Nejednalo se tak ani o bezdůvodné obohacení, ani o neoprávněný odběr. Skutečnost, že ze smlouvy byla zavázaná [právnická osoba], ačkoliv konečným spotřebitelem dodaných energií byla žalovaná, na těchto závěrech nic nemění.

12. Poukazovala-li žalobkyně na to, že [právnická osoba] nemá potřebnou licenci k obchodování s elektřinou a že jí tedy nebylo možné dodávky poskytnout, je třeba uvést, že tato skutečnost je významná z hlediska veřejnoprávních předpisů upravujících podnikání v energetice, nikoli pro posouzení platnosti smluv v oblasti soukromoprávních vztahů. Smlouva o sdružených dodávkách elektřiny a plynu je smlouvou soukromoprávní povahy a nelze ji považovat za neplatnou jen proto, že některý z jejích účastníků nesplňoval podmínky kladené veřejnoprávními předpisy (§ 1 odst. 1 o. z.).

13. Obdobně to platí ohledně otázky neoprávněného odběru. Odpověď na ni je závislá na tom, zda byla, či nebyla uzavřena příslušná smlouva o sdružených dodávkách elektřiny a plynu. Tuto odpověď je třeba opět hledat v předpisech soukromého práva, tedy konkrétně v občanském zákoníku. Z tohoto hlediska dospěl okresní soud ke správnému závěru, že dodávky elektřiny byly uskutečněny na základě smlouvy, a že tedy nešlo o neoprávněný odběr.

14. Žalovaná v odvolacím řízení odkázala na rozhodnutí, které v obdobných věcech vydaly v její prospěch jiné odvolací soudy (viz výše) a obsahem spisu pak jsou i rozsudky Okresního soudu v Jičíně ze dne 24. 3. 2022 č. j. 111 C 10/2020-451 a ze dne 25. 4. 2022 č. j. 107 C 2/2020-377, které shodně vyhodnotily danou právní problematiku ku prospěchu žalované. Je tedy zřejmé, že rozhodovací praxi v tomto směru lze pokládat doposud za ustálenou a od ní se odvíjí důvodné očekávání žalované (§ 13 o. z.). Současně odvolacímu soudu není známo, že by v některé ze zmíněných věcí žalobkyně rozhodoval dovolací soud.

15. Odvolací soud z uvedených důvodů rozsudek okresního soudu jako správný potvrdil, a to včetně závislého nákladového výroku, který je rovněž v souladu se zákonem (§ 219 o. s. ř.). Honorované úkony advokátky byly účelně vykonány v nyní souzené věci a nehraje roli, že advokátka dříve zastupovala žalovanou v jiných skončených řízeních o uplatněném nároku.

16. O nákladech řízení rozhodl odvolací soud podle ustanovení § 224 odst. 1 a 2 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalovaná byla v odvolacím řízení úspěšná, měla proto právo i na náhradu nákladů této fáze řízení. Náklady řízení žalované před odvolacím soudem představovaly odměnu za zastupování za 3 úkony právní služby po 4 296 Kč (§ 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. – 2x vyjádření k odvolání, zastoupení při jednání), 3 paušální náhrady hotových výdajů po 300 Kč (§ 13 odst. 1 a 4 vyhl. č. 177/1996 Sb.), jízdné advokátky žalované za cestu k odvolacímu soudu vykonanou osobním automobilem na trase [obec] - [obec] a zpět v celkové délce 100 km ve výši 657,70 Kč (§ 137 odst. 1 o. s. ř.) a náhradu za ztrátu času za 6 půlhodin po 100 Kč (§ 14 odst. 1 a 3 vyhl. č. 177/1996 Sb.) Celkem činily odvolací náklady žalované 15 045,70 Kč.