9 C 16/2020

Rubrum

Okresní soud v Hradci Králové rozhodl soudcem Mgr. Jindřichem Rajmanem ve věci žalobce: ; anonymizována čtyři slova (dříve právnická osoba ), IČO ; sídlem adresa žalobkyně ; zastoupen: anonymizováno jméno příjmení , advokátka sídlem adresa proti žalovanému: ; územní celek , IČO ; sídlem adresa žalované zastoupen: anonymizováno jméno příjmení , advokátka sídlem adresa o zaplacení 79 915,48 Kč s příslušenstvím: I. Žaloba, kterou se žalobce domáhá po žalovaném zaplacení 79 915,48 Kč spolu s úrokem z prodlení: -) 8,05 % ročně z částky 18 737,73 Kč od 11. 6. 2016 do zaplacení, -) 8,05 % ročně z částky 53 003,71 Kč od 29. 6. 2016 do zaplacení, -) 8,05 % ročně z částky 2 174,04 Kč od 8. 4. 2017 do zaplacení, -) 8,05 % ročně z částky 2 000 Kč od 19. 7. 2016 do zaplacení, -) 8,05 % ročně z částky 2 000 Kč od 11. 8. 2016 do zaplacení, -) 8,05 % ročně z částky 2 000 Kč od 21. 5. 2017 do zaplacení, se zamítá. II. Žalobce je povinen nahradit žalovanému na nákladech řízení částku 52 995 Kč do 15 dnů ode dne právní moci rozsudku k rukám advokáta žalovaného.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal žalobou zaplacení částky v úhrnné výši 79 915,48 Kč (tj. 73 915,48 Kč + 6 000 Kč) spolu se zákonným úrokem z prodlení. V žalobě tvrdil, že žalobce (tehdy pod jménem právnická osoba ) uzavřel se žalovaným smlouvu o dodávce elektřiny ze dne 2. 11. 2015 a smlouvu o dodávce plynu ze dne 2. 11. 2015, na základě kterých v roce 2016 dodal žalovanému elektřinu a plyn, a to v množství uvedeném v žalobě. Žalobce vyúčtoval žalovanému za dodané energie částku v úhrnné výši 73 915,48 Kč (tj. 18 737,73 Kč + 53 003,71 Kč + 2 174,04 Kč). Žalovaný kupní cenu energií nezaplatil. Žalovaný je proto povinen zaplatit žalobci i ujednanou smluvní pokutu v úhrnné výši 6 000 Kč (tj. 3 x 2 000 Kč) jako sankci za prodlení s úhradou kupní ceny energií.

2. Žalobce dále tvrdil, že smlouvu o dodávce elektřiny ze dne 2. 11. 2015 (č. l. 7 spisu) a smlouvu o dodávce plynu ze dne 2. 11. 2015 (č. l. 8 spisu) uzavřela za žalovaného třetí osoba – anonymizována čtyři slova , IČO (dále též„ právnická osoba “), a to na základě plné moci ze dne 24. 2. 2014, kterou žalovaný zmocnil právnická osoba zastupovat žalovaného ve smluvních vztazích s dodavateli energií, a to z důvodu uzavřené smlouvy o energetickém poradentství a správě odběrných míst ze dne 24. 2. 2014.

3. Žalovaný se žalobou nesouhlasil. Nesporoval, že žalobce dodal žalovanému v žalobě specifikované energie. Nesporoval, že nezaplatil žalobcem vyúčtovanou cenu energií.

4. Žalovaný postavil obranu proti žalobě na tvrzení, že žalovanému nevznikla povinnost zaplatit cenu dodané energie, neboť právnická osoba při uzavírání smlouvy o dodávce elektřiny ze dne 2. 11. 2015 a smlouvy o dodávce plynu ze dne 2. 11. 2015 překročila zástupčí oprávnění vyplývající z plné moci ze dne 24. 2. 2014; povinnost zaplatit dodanou energii proto tíží výlučně právnická osoba .

5. Z provedených listinných důkazů a shodných tvrzení účastníků (§ 120 odst. 3 o. s. ř.) soud zjistil tento skutkový stav:

6. Ze smlouvy o energetickém poradentství a správě odběrných míst ze dne 24. 2. 2014 (viz č. l. 14 spisu) soud zjistil, že právnická osoba se zavázala žalovanému poskytovat poradenství v energetice a vykonávat„ přenesenou správu odběrních míst“ žalovaného. Žalovaný se zavázal hradit právnická osoba přeúčtované náklady za dodávku elektrické energie a zemního plynu do odběrných míst předaných právnická osoba do správy (viz bod 7.1 smlouvy).

7. Z plné moci ze dne 24. 2. 2014 (č. l. 18 spisu) soud zjistil, že žalovaný - na základě smlouvy o energetickém poradentství a správě odběrných míst - zmocnil právnická osoba k nakládání s odběrnými místy žalovaného, k zastupování žalovaného a k uzavírání nových smluvních vztahů (smlouva o sdružených službách dodávky, smlouva o připojení k distribuční soustavě) v místech dosavadních odběrů žalovaného.

8. Ze smlouvy o dodávce elektřiny ze dne 2. 11. 2015 (č. l. 7 spisu) soud zjistil, že tuto smlouvu se žalobcem (tehdy pod jménem právnická osoba ) jako poskytovatelem energií uzavřela právnická osoba . Žalobce se ve smlouvě zavázal dodávat elektřinu do ujednaných odběrných míst.

9. Ze smlouvy o dodávce plynu ze dne 2. 11. 2015 (č. l. 8 spisu) soud zjistil, že tuto smlouvu se žalobcem (tehdy pod jménem právnická osoba ) jako poskytovatelem energií uzavřela právnická osoba . Žalobce se ve smlouvě zavázal dodávat plyn do ujednaných odběrných míst.

10. Z dopisu ze dne 26. 1. 2016 (č. l. 62 spisu) soud zjistil, že žalovaný odstoupil od smlouvy o energetickém poradentství a správě odběrných míst, odvolal plnou moc ze dne 24. 2. 2014 a oznámil žalobci a právnická osoba překročení zástupčího oprávnění.

11. Z dopisu z února 2016 (č. l. 63 p. v. spisu) soud zjistil, že žalobce se neztotožnil s názorem žalovaného, že došlo k překročení zástupčího oprávnění ze strany právnická osoba .

12. Ze shodných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že žalobce (tehdy pod jménem právnická osoba ) dodal žalovanému v roce 2016 elektřinu a plyn, a to v „ množství“ uvedeném v žalobě. Žalobce vyúčtoval žalovanému za dodané energie částku v úhrnné výši 73 915,48 Kč. Žalovaný částku 73 915,48 Kč žalobci nezaplatil.

13. Při hodnocení provedených listinných důkazů soud postupoval podle § 132 o. s. ř., tj. každý důkaz hodnotil jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci. V průběhu řízení účastníci nesporovali pravost a pravdivost výše uvedených listinných důkazů. Soud provedené listinné důkazy proto hodnotí jako pravé a pravdivé.

14. Obdobný spor žalobce byl již řešen Okresním soudem v Jičíně v rozsudku ze dne 26. 4. 2021, č. j. 203 C 10/2020-501, ve znění rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 5. 10. 2021, č. j. 47 Co 117/2021-562 jako soudu odvolacího. V posuzovaném sporu soud proto v souladu s § 13 o. z.„ přebírá“ závěry odvolacího soudu, formulované v odůvodnění rozsudku odvolacího soudu (viz body 15 a 16 tohoto odůvodnění).

15. Soud učinil závěr, že žalovaný uzavřel se právnická osoba smlouvu o energetickém poradenství, na jejímž základě se právnická osoba zavázala převzít správu odběrných míst žalovaného, přihlásit se na těchto odběrných místech jako nový odběratel, uzavřít ohledně těchto odběrných míst smlouvu s dodavatelem energií, tyto energie na těchto odběrných místech odebírat a náklady na dodávky poskytnutých energií poté přeúčtovat žalovanému. To, že mělo dojít k přehlášení odběru v odběrných místech žalovaného na nového odběratele (a přepisu zákazníka), že tímto novým odběratelem měla být právnická osoba a že právě k takové přeregistraci zákazníka byla právnická osoba zmocněná, vyplývá i z vlastního znění plné moci. Společnost anonymizováno naopak nebyla ani podle smlouvy uzavřené s žalovaným, ani podle obsahu plné moci oprávněna uzavírat nové smlouvy jménem žalovaného na jeho účet. Takové oprávnění ze smlouvy o energetickém poradenství ani z plné moci nevyplývá. Uzavřením smluv na dodávku elektřiny a zemního plynu jménem žalovaného a na jeho účet tedy právnická osoba překročila své zástupčí oprávnění. O tom, že se tak stalo, se žalovaný dozvěděl v lednu 2016. Pokud dne 26. 1. 2016 oznámil žalobci, že překročení zmocnění neschvaluje, je na místě se zřetelem ke konkrétní okolnosti případu uzavřít, že své oznámení o neschválení překročení učinil včas, tj. bez zbytečného odkladu. Žalobci jako podnikateli v daném oboru již ze znění plné moci mělo být jasné, že právnická osoba nedisponuje oprávněním uzavřít smlouvu o dodávce elektřiny a plynu jménem žalovaného a na jeho účet. I z tohoto důvodu není možné hodnotit věc tak, že žalovaný překročení zástupčího oprávnění ze strany právnická osoba dodatečně neschválila, byť jen svým kvalifikovaným mlčením. Takovému hodnocení brání nedostatek dobré víry na straně žalobce (§ 446 občanského zákoníku). Zavázaným z právního jednání je tak ve smyslu § 440 a § 446 o. z. právnická osoba , nikoliv žalovaný.

16. Z týchž důvodů nemohly dodávky elektřiny a plynu představovat bezdůvodné obohacení žalovaného, popřípadě jejich neoprávněný odběr. Jak již bylo uvedeno, plnění bylo poskytnuto na základě smlouvy, nikoliv bezesmluvně. Překročení zástupčího oprávnění nemá za následek neplatnost smlouvy. Nejednalo se tak ani o bezdůvodné obohacení, ani o neoprávněný odběr. Skutečnost, že ze smlouvy byla zavázaná právnická osoba , ačkoliv konečným spotřebitelem dodaných energií byl žalovaný, na těchto závěrech nic nemění.

17. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

18. Soud neprovedl ty listinné důkazy, které žalobce navrhl k těm skutkovým tvrzením, které žalovaný nesporoval (tj. daňové doklady k prokázání množství dodané energie, výsledky rozhodčích řízení). Soud také neprovedl listinné důkazy k prokázání běhu promlčecí doby, neboť žalovaný v průběhu řízení námitku promlčení nevznesl. Soud neprovedl důkaz znaleckým posudkem k prokázání ceny obvyklé dodané energie, neboť žalobci nárok na zaplacení ceny energie nevznikl, když ze smluv o dodávce energií je zavázána právnická osoba , nikoliv žalovaný.

19. Výrok o náhradě nákladů řízení se opírá o ustanovení § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, kdy účastník, který měl ve věci plný úspěch, má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. V řízení měl plný úspěch žalovaný. Účelně vynaložené náklady řízení žalovaného tvoří: Odměna advokáta za zastupování žalovaného v soudním řízení 47 256 Kč za 11 úkonů právní služby (1 x převzetí věci, 8 x vyjádření ve věci samé, 2 x účast u jednání dle § 7, § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů; tarifní hodnota: 79 915,48 Kč, sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby: 4 296 Kč. Náhrada hotových výdajů advokáta 3 300 Kč za 11 úkonů právní služby po 300 Kč podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Náhrada za promeškaný čas advokáta cestou k soudu ve výši 1 200 Kč podle § 14 odst. 3 advokátního tarifu; jedna cesta z obec do obec a zpět 3 hodiny, tj. 6 půlhodin; 2 cesty x 6 půlhodin po 100 Kč = 1 200 Kč. Jízdné z obec do obec a zpět osobním vozidlem ke 2 soudním jednání ve výši 1 239 Kč dle vyhlášky, kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad určuje základní náhrada za používání silničních motorových vozidel a stanoví průměrná cena pohonných hmot; průměrná spotřeba 5,2 l /100 km, cena pohonných hmot – 27,20 Kč, resp. 36,10 Kč, jedna jízda do obec a zpět 100 km, paušální náhrada na 4,40 Kč, resp. 4,70 Kč/km. Náklady žalobce tedy činí celkem 52 995 Kč.