11 CO 102/2022

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Palkovské a soudkyň JUDr. Evy Placzkové a JUDr. Zuzany Ihnátové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa o určení služebnosti inženýrských sítí k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 17. 1. 2022, č. j. 9 C 203/2019-76

I. Rozsudek okresního soudu se mění následovně: Určuje se, že služebnost inženýrských sítí - vedení plynové přípojky, včetně práva na umístění obslužného zařízení, a to hlavního uzávěru plynu, zatěžuje pozemek parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec] ve prospěch panujícího pozemku parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec] v rozsahu dle geometrického plánu [číslo] vyhotoveného [titul] [jméno] [příjmení], sídlem [adresa], jež jsou nedílnou součástí tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího advokáta ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 26.443 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího advokáta ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 7.600 Kč.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud žalobu zamítl a žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému k rukám jeho advokátky ve třídenní lhůtě od právní moci rozsudku na náhradě nákladů prvostupňového řízení částku 22.400 Kč.

2. Proti rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, jímž brojila proti jeho závěrům skutkovým a právním. Okresní soud kvalifikoval písemný souhlas předchozího vlastníka pozemku parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec] s vedením plynovodní přípojky přes označený pozemek nesprávně jako tzv. úsluhu. Oprávněné osoby mohly se souhlasem předchozího vlastníka pozemku přípojku nejen zřídit, ale také ji provozovat, tedy užívat. Tím jsou naplněny veškeré znaky služebnosti inženýrské sítě stanovené v § 1267 o. z. V době vzniku přípojky chyběla konkrétní právní úprava týkající se věcného břemene spočívajícího v právu vedení inženýrských sítí. Vzhledem k trvalosti a neměnnosti inženýrských sítí byly splněny předpoklady pro závěr, že žalobkyně služebnost vydržela dle § 1095 o. z., tj. z důvodu tzv. mimořádného vydržení. Cit. ust. totiž připouští možnost služebnost vydržet také v situaci, kdy nebyla prokázána existence právního titulu vydržení, a to za splnění podmínky uplynutí dvojnásobné doby nezbytné pro vydržení. Uzavření smlouvy o zřízení věcného břemene nebylo prokázáno ani tvrzeno. Odkaz okresního soudu na rozsudek NS ČR ze dne 30. 5. 2018, sp. zn. 22 Cdo 1646/2018, není přiléhavý. Vydržení vlastnického práva bez nabývacího titulu, tedy jen na podkladě dobré víry, připouštěla judikatura již před účinností o. z., tj. před zavedením institutu tzv. mimořádného vydržení dle § 1095 o. z. Dobrou víru žalobkyně je možno dovodit z okolností daného případu. Odvolatelka se domáhala změny napadeného rozsudku tak, že soud vyhoví její žalobě o určení existence služebnosti inženýrských sítí, a to vedení plynovodní přípojky na pozemku parc. [číslo] v k. ú. a obci [obec], včetně práva na umístění obslužného zařízení - hlavního uzávěru plynu, ve prospěch žalobkyně jako vlastníka panujícího pozemku parc. [číslo] v obci a k. ú. [obec], jako služebnost in rem v rozsahu geometrického plánu [číslo] vyhotoveného [titul] [jméno] [příjmení].

3. Žalovaný ve vyjádření k odvolání navrhl rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdit. Žalobkyně neprokázala splnění objektivních a subjektivních podmínek pro mimořádné vydržení služebnosti. Neprokázala, že je vlastníkem plynové přípojky vedené na pozemku žalovaného, ohledně služebnosti nepředložila soudu nabývací titul, a neměla proto se žalobou uspět.

4. Krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu a řízení jemu předcházející v celém rozsahu, postupem dle § 214 odst. 1 o. z., se závěrem, že odvolání je důvodné.

5. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

6. Podle § 3028 odst. 2 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

7. Podle § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

8. Podle § 1096 odst. 2 o. z. při mimořádném vydržení se nástupci započte vydržecí doba poctivého předchůdce bez dalšího.

9. Podle § 3066 o. z. do doby stanovené v § 1095 se započte i doba, po kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona; tato doba však neskončí dříve než uplynutím dvou let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, jde-li o věc movitou, a pěti let, jde-li o věc nemovitou.

10. Podle § 1257 odst. 1 o. z. věc může být zatížena služebností, která postihuje vlastníka věci jako věcné právo tak, že musí ve prospěch jiného něco trpět nebo něčeho se zdržet.

11. Podle § 1260 odst. 1 věta první o. z. služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena.

12. Podle § 1267 odst. 1 o. z. služebnost inženýrské sítě zakládá právo vlastním nákladem a vhodným i bezpečným způsobem zřídit na služebném pozemku nebo přes něj vést vodovodní, kanalizační, energetické nebo jiné vedení, provozovat je a udržovat. Vlastník pozemku se zdrží všeho, co vede k ohrožení inženýrské sítě, a je-li to s ním předem projednáno, umožní oprávněné osobě vstup na pozemek po nezbytnou dobu a v nutném rozsahu za účelem prohlídky nebo údržby inženýrské sítě.

13. Podle § 1267 odst. 2 o. z. je-li to výslovně ujednáno, zahrnuje služebnost právo zřídit, mít a udržovat na služebném pozemku také potřebné obslužné zařízení, jakož i právo provádět na inženýrské síti úpravy za účelem její modernizace nebo zlepšení její výkonnosti.

14. Podle § 1091 odst. 2 o. z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

15. Krajský soud souhlasil se všemi právně významnými skutkovými tvrzeními okresního soudu vyjmenovanými v odstavcích 5. – 14. odůvodnění napadeného rozsudku a pro stručnost na ně v celém rozsahu odkazuje. Tam uvedené skutečnosti plynou z provedených důkazů, případně byly mezi účastníky nesporné, a účastníci jejich správnost v odvolacím řízení nezpochybňovali.

16. Souhlasit lze rovněž se závěrem o existenci naléhavého právního zájmu na vydání požadovaného rozsudku o určení služebnosti inženýrské sítě, dostatečně srozumitelně vyjádřeným v odstavci 27. odůvodnění napadeného rozsudku.

17. V ostatních právních závěrech směrodatných pro řešení sporu se krajský soud se soudem okresním rozešel. Z hlediska § 1095 a § 1096 odst. 2 o. z., ve spojení s § 3066 o. z. není podstatné, zda právní předchůdkyně žalobkyně, p. [jméno] [příjmení], která držela právo odpovídající věcnému břemeni vedení plynovodní přípojky, vykonávala tuto držbu jako držbu pravou, opírající se o (byť zdánlivý) právní titul. Již za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb., obč. zák., platného do 31. 12. 2013, Nejvyšší soud ČR připustil např. v rozsudku ze dne 30. 5. 2018, sp. zn. 22 Cdo 1646/2018, možnost tzv. mimořádného vydržení vlastnického práva. Podle právní věty cit. rozsudku„ účelem institutu vydržení není nucené zbavení vlastnického práva původního vlastníka, nýbrž uvedení dlouhodobého faktického stavu do souladu se stavem právním. Dlouhodobá držba, zejména pokud trvá více než 50 let, nasvědčuje dobré víře držitele, protože při obvyklé péči o majetek by skutečný vlastník pozemku nepochybně přistoupil k řešení věci, pokud by sám měl již dříve za to, že držitel užívá jeho pozemek. Lze uvést, že na dlouhodobou držbu váže nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. mimořádné vydržení, s výjimkou prokázaného nepoctivého úmyslu (§ 1095). Podobně lze nahlížet na držbu trvající nerušeně (nejméně) 35 let“.

18. Možnost mimořádného vydržení tedy definuje nový o. z. v ust. § 1095 ve spojení s § 1260 odst. 1 o. z. a podmiňuje ji pouze - uplynutím doby dvojnásobně dlouhé, než jaké by bylo jinak pro vydržení zapotřebí a - absencí nepoctivého úmyslu na straně držitele (tzv. zlé víry). Pro vydržení služebnosti inženýrské sítě jako věcného práva, jehož definici poskytuje ust. § 1257 odst. 1 o. z. a § 1267 odst. 1 o. z., tedy pro vydržení vlastnického práva k nemovité věci služebností zatížené, je nutná doba 20 let (viz § 1091 odst. 2 o. z.). Možnost započíst do doby stanovené v § 1095 o. z. rovněž dobu, po kterou měl držitel, popř. jeho právní předchůdce, věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti o. z., zakládá § 3066 věta první před středníkem o. z. Podle věty druhé posledně cit. ust. ovšem vydržecí doba k nemovité věci neskončí dříve než 5 let od účinnosti o. z., tj. ke dni 1. 1. 2019 (Se závěrem vyjádřeným v právní větě rozsudku Okresního soudu ve Zlíně ze dne 16. 10. 2014, sp. zn. 19 C 363/2013, publikovaným v ASPI pod č. JUD283352CZ, nelze souhlasit, neboť odporuje jazykovému i logickému výkladu ust. § 3066 o. z.)

19. Krajský soud konstatoval, že obě zákonem stanovené podmínky pro mimořádné vydržení služebnosti inženýrské sítě zakládající právo žalobkyně jako vlastníka pozemku parc. [číslo] – zahrada v k. ú. [obec] mít zřízenu přes pozemek parc. [číslo] – zahrada tamtéž (v jeho současné výměře) plynovodní přípojku k domu [adresa], který je součástí pozemku [číslo] [číslo], tuto přípojku provozovat a udržovat, byly ke dni 1. 1. 2019 splněny. Žalobkyně ke stejnému dni takto definovanou služebnost mimořádně vydržela podle § 1095, § 1096 odst. 2 a § 3066 o. z.

20. Žalovaný tvrzení o zlé víře žalobkyně či její právní předchůdkyně nepřednesl. Skutečnosti zjištěné z listin vydaných příslušným stavebním úřadem, plynárenským podnikem, z písemného souhlasu dřívějšího vlastníka pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec] ze dne [datum] a svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] vylučují, že žalobkyně či její předchůdkyně držely služebnost inženýrské sítě ve zlé víře; obě tedy byly postupně od [číslo] držitelkami poctivými. Plynovodní přípojka byla zřízena, umístěna na cizím pozemku na konkrétním místě a provozována se souhlasem vlastníka zatíženého pozemku. Vlastník pozemku parc. [číslo] jeho právní předchůdci do [datum], resp. do doby, kdy byli žalobkyní požádáni o součinnost k zápisu služebnosti do katastru nemovitostí, nepoctivost držby služebnosti nikdy nenamítali. Vlastník služebného pozemku je přitom povinen od doby vzniku služebnosti vydržením, tj. od [datum], zdržet se všeho, co vede k ohrožení inženýrské sítě (podle § 1267 odst. 1 věta druhá o. z.).

21. Mezi účastníky bylo nesporné, že v průběhu řízení došlo k rozdělení pozemku parc. [číslo] na dva samostatné pozemky parc. [číslo] parc. [číslo]; plynovodní přípojka vede po části nově vzniklého pozemku nadále označeného jako pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Stejná skutečnost je zřejmá z listiny nazvané„ zobrazení břemene v platné mapě KN 1:500 k. ú. [obec]“, která je vedle geometrického plánu nedílnou součástí rozsudku.

22. Tvrzení žalovaného zpochybňující vlastnické právo žalobkyně k plynovodní přípojce postrádala v této věci právní význam, a krajský soud se jimi proto nezabýval. Předmětem řízení byla totiž pouze otázka, zda žalobkyně vydržela služebnost inženýrské sítě, tj. právo zřídit, provozovat a udržovat plynovodní přípojku na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], nyní ve vlastnictví žalovaného, či nikoli.

23. Krajský soud s těmito závěry podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. rozsudek okresního soudu změnil způsobem zřejmým z odstavce I. výroku tohoto rozsudku.

24. Podle § 224 odst. 2 a § 142 odst. 1 o. s. ř. je procesně neúspěšný žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího advokáta ve třídenní lhůtě od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů prvostupňového řízení částku 26.443 Kč. Jako účelné náklady řízení hodnotil krajský soud u žalobkyně odměnu advokáta za 8 úkonů právní služby v sazbě po 2.500 Kč, tj. 20.000 Kč (podle § 9 odst. 3 písm. c) vyhl. č. 177/1996 Sb., za převzetí a přípravu zastoupení, sepis předžalobní výzvy, sepis žaloby, účast u jednání okresního soudu konaných ve dnech 6. 5. 2020, 9. 9. 2021, 3. 11. 2021 a 17. 1. 2022), paušální náhradu za stejné úkony po 300 Kč, tj. 2.400 Kč (podle § 13 odst. 4 cit. vyhl.,), náhradu za promeškaný čas za 8 započatých půlhodin po 100 Kč, tj. 800 Kč, podle § 14 odst. 1 písm. a) cit. vyhl., v souvislosti s dopravou advokáta žalobkyně z místa jeho sídla k procesnímu soudu a zpět, cestovné advokáta ve dnech jednání okresního soudu v souhrnné částce 1.243 Kč a soudní poplatek za žalobu v částce 2.000 Kč.

25. Podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. má žalobkyně jako procesně úspěšná strana sporu proti žalovanému právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Uvedené náklady sestávají z odměny advokáta za 2 úkony (za sepis odvolání a za účast u jednání krajského soudu dne 16. 6. 2022), tj. 5.000 Kč, z paušální náhrady za stejné dva úkony po 300 Kč, tj. 600 Kč, a z hodnoty soudního poplatku za odvolání v částce 2.000 Kč, a činí souhrnně 7.600 Kč.