9 C 203/2019

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Evou Hankovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa o určení služebnosti

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 22 400 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného.

1. Podanou žalobou, ve znění její změny, která byla připuštěna, se žalobkyně domáhala určení služebnosti inženýrských sítí, a to vedení plynové přípojky, včetně práva na umístění obslužného zařízení (hlavního uzávěru plynu), a to na služebném pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], a to ve prospěch žalobce, jakožto vlastníka panujícího pozemku [parcelní číslo] v [katastrální uzemí], [územní celek], kdy tato služebnost se zřizuje tzv. in rem, a toliko jen v rozsahu dle geometrického plánu [číslo] vyhotoveného Ing. [jméno] [příjmení], [IČO], sídlem Geodetické kanceláře [obec a číslo], s odůvodněním, že na přelomu let [rok] a [rok] došlo k plynofikaci obce a dne [datum] dal předchozí vlastník pozemků žalovaného ([jméno] [příjmení]) souhlas předchozímu vlastníkovi pozemků žalobkyně k vedení přípojky, která byla realizována na základě stavebního povolení ze dne [datum], dokončena byla nejpozději v listopadu roku [rok], a jelikož se nikdy nestala součástí pozemku a je ve vlastnictví žalobkyně a zároveň tedy měla do [datum] svou věc v pozemku ve vlastnictví žalovaného, na základě souhlasu předchozího vlastníka žalovaného pozemku, má za to že přijetím zákona č. 89/2012 Sb. a uplynutím času, došlo k vydržení služebnosti inženýrské sítě ve prospěch žalobkyně, jakožto vlastníka shora uvedených pozemků.

2. Žalobkyně po poučení soudu ještě doplnila, že užívá (spolu s předchozím vlastníkem) danou přípojku nejpozději od [datum], tedy téměř 25 let, a to na základě souhlasu předchozího vlastníka pozemku žalovaného - [jméno] [příjmení], který je obsažen v prohlášení dne [datum], když s ohledem na povahu přípojky, její trvalost a veřejný zájem má za to, že tento souhlas se kryje s obsahem věcného břemene.

3. Žalovaný, který je právním nástupcem původní žalované, navrhoval zamítnutí žaloby. Žalovaný se proti žalobě, po její změně, bránil tím, že ke vzniku služebnosti nemohlo dojít vydržením, protože žalobkyně nikdy nemohla být v dobré víře, že jí svědčí vedení přípojky přes jeho parcelu, žalobkyně zároveň neprokázala naléhavý právní zájem na požadovaném určení, žalobkyně neprokázala, kdo danou přípojku stavěl, kdo ji zaplatil a dále neprokázala, jakým způsobem na ni přešlo vlastnické právo k dané přípojce, když v darovací smlouvě není uvedeno, že s nemovitostí přešlo také její příslušenství. Uvedl, že soud by se měl zabývat tím, zda je stavba přípojky oprávněná, nebo neoprávněná. Vznik věcného břemene je nutné posuzovat podle zákona č. 40/1964 Sb., podle kterého bylo možné věcné břemeno zřídit pouze ke stavbě neoprávněné, což není daný případ, když přípojka byla stavěna za souhlasu [jméno] [příjmení] a se stavebním povolením. Má za to, že pokud věcné břemeno neexistovalo, nebylo možno jej ani vydržet.

4. V průběhu nařízených jednání bylo provedeno dokazování, a to jednak listinami, které byly soudu předloženy, tak i svědeckou výpovědí právní předchůdkyně žalobkyně, z nichž soud zjistil následující skutečnosti.

5. Z listiny nazvané Prohlášení ze dne [datum] bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení] (právní předchůdce žalovaného) dal souhlas s vedením nízkotlakové přípojky plynu k rodinnému domu [adresa] přes pozemek [parcelní číslo] v k. ú. [obec] za podmínky, že bude vést kolem laťkového plotu. Jmenovaný uvedl, že s přípojkou souhlasí.

6. Ze Stavebního povolení na plynofikaci domu ze dne [datum] adresovaného [jméno] [příjmení] (právní předchůdkyně žalobkyně) bylo prokázáno, že [stát. instituce] vydal stavební povolení pro Plynofikaci rodinného domu [adresa] [obec], a to včetně přípojky na parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Jednou z podmínek bylo, že HUP bude umístěn v pilíři oplocení v plechové skříňce a že plynofikace bude provedena podle dokumentace, která byla součástí rozhodnutí.

7. Zprávou o revizi plynového zařízení datovanou dne [datum] bylo prokázáno, že plynové zařízení bylo kontrolováno v rodinném domě předchůdkyně žalobkyně, bylo revidováno plynozařízení jejího domu se závěrem, že zařízení je možno uvést do provozu. Z připojené technické zprávy vyplývá, že revidovaným zařízením domu je zařízení od hlavního uzávěru plynu, umístěného na hranici sousedova pozemku po spotřebiče v domě. Zároveň byla provedena tlaková zkouška.

8. Z Osvědčení [číslo] ze dne [datum] vydaného [právnická osoba] soud zjistil, že odběrní plynové zařízení v domě [obec a číslo] bylo odborně technicky přezkoušeno a byly splněny podmínky plynárenského podniku.

9. Z darovací smlouvy uzavřené mezi dárkyní [jméno] [příjmení] a obdarovanou [celé jméno žalobkyně] (žalobkyní) podepsané oběma stranami dne [datum] bylo zjištěno, že dárkyně daruje ideální ½ pozemku parc. č. st. [číslo pozemku], zastavěná plocha a nádvoří o výměře 158,5 m2, jehož součástí je ideální ½ stavby: [adresa původní účastnice], rodinný dům, ideální ½ pozemku p. [číslo] zahrada o výměře 836 m2, vše v k. ú. [obec], [územní celek], okres [okres], zapsané na listu vlastnictví [číslo] u [stát. instituce], [stát. instituce], své dceři [celé jméno žalobkyně] a ta dar přijímá a do svého výlučného vlastnictví nabývá. V souvislosti s darovací smlouvou účastnice podepsaly i souhlasné prohlášení pro vklad práva do katastru nemovitostí, a to dne [datum].

10. Vyjádřením [právnická osoba] bylo prokázáno, že na odběrném místě umístěném na adrese [obec a číslo] evidují zákazníka [jméno] [příjmení] od [datum] u obchodníka [dodavatel energie] [právnická osoba] (předtím [právnická osoba]). [celé jméno žalobkyně] je v evidenci od [datum] u shodného dodavatele.

11. Z výpisů z Katastru nemovitostí, které byly v průběhu řízení provedeny k důkazu, soud zjistil, že žalobkyně je vlastníkem pozemku parc č. st. [číslo pozemku], jehož součástí je stavba [adresa], a pozemku parc. [číslo] zahrada, které jsou zapsané v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec], a žalovaný je vlastníkem pozemku parc. [číslo] zahrada, zapsaném v katastru nemovitostí vedeném [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro obec a k. ú. [obec].

12. Z geometrického plánu Ing. [příjmení], který předložila žalobkyně, soud zjistil, kudy je fakticky vedena daná plynová přípojka.

13. Svědeckou výpovědí [jméno] [příjmení] bylo prokázáno, že v době, kdy probíhala v obci plynofikace, ji a jejího manžela poprosil starosta [jméno] [příjmení], aby poprosili jejich souseda [jméno] [příjmení], zda by je s plynem pustil přes jeho pozemek. [jméno] [příjmení] jim toto povolil, protože měli dobré sousedské vztahy. Souhlas byl zadokumentován starostou a oni dostali povolení vést plyn kolem laťkového plotu a vedli jej přesně tam, kde jim to pan [příjmení] povolil. Svědkyně do mapy v průběhu výslechu zakreslila, kde byl původně laťkový plot, a tudíž kudy vede přípojka (č. l. 63). Nikdy nebylo uvažováno, že by plyn vedl na pozemku pana [příjmení] jinudy. Samotnou přípojku přišli udělat dělníci z obce, kteří dělali plyn pro celou obec. Na stavbě se podílel i její manžel a jeho bratr. Inženýři, kteří stavěli hlavní tah, zároveň projektovali i jejich přípojku.

14. Z nesporných tvrzení účastníků pak bylo prokázáno, že plynová přípojka se nyní nachází na pozemku parc. [číslo] nikoliv na pozemku parc. [číslo] který je ve vlastnictví [celé jméno původní účastnice].

15. Ostatní důkazy, které byly účastníky navrženy, soud pro nadbytečnost neprováděl, když by nepřinesly nic podstatného pro zjištění skutkového stavu věci.

16. Takto provedené důkazy soud hodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, jakož i přihlédl ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, a dospěl k závěru o skutkovém stavu věci.

17. Právní předchůdkyně žalobkyně – [jméno] [příjmení], spolu se svým manželem požádali jejich souseda, pana [jméno] [příjmení], tj. právního předchůdce žalovaného, zda by jim dal souhlas, aby přes jeho pozemek parc. [číslo] v k. ú. [obec] mohli vést svou plynovodní přípojku k jejich domu, který se dodnes nachází na pozemku parc. č. st. [číslo pozemku], jde o stavbu [adresa], ve stejném katastrálním území. Pan [příjmení] [příjmení] dne [datum] udělil [jméno] [příjmení] souhlas s tím, že přípojka povede pozemkem parc. [číslo] kolem laťkového plotu, který se v té době nacházel v místě, kde se přípojka nachází fakticky dodnes. Souhlas je v písemné formě zachycen v listině s názvem Prohlášení. K výstavbě plynovodní přípojky bylo [jméno] [příjmení] dne [datum] vydáno stavební povolení. Stavební povolení bylo vydáno na žádost paní [příjmení], jakožto stavebníka. Přípojka byla projektována inženýry, kteří prováděli plynofikaci obce, a byla stavěna jejím manželem, jeho bratrem a dále dělníky, kteří pokládali přípojky v rámci celé obce. V listopadu roku [rok] byla plynová přípojka, jakož i plynozařízení domu [adresa] ve [obec] zrevidováno a paní [příjmení] bylo [právnická osoba] vydáno osvědčení o odborném technickém přezkoušení odběrného plynového zařízení a od [datum] až dosud je pomocí přípojky dodáván plyn do domu [adresa] s tím, že od [datum] je jako odběratel evidována žalobkyně. Dne [datum] se paní [jméno] [příjmení], jako dárkyně, dohodla s žalobkyní, jako obdarovanou, že jí daruje ideální ½ pozemku parc. č. st. [číslo pozemku], zastavěná plocha a nádvoří o výměře 158,5 m2, jehož součástí je ideální ½ stavby: [adresa původní účastnice], rodinný dům, ideální ½ pozemku p. [číslo] zahrada o výměře 836 m2, vše v k. ú. [obec], [územní celek], okres [okres] zapsané na [list vlastnictví], [stát. instituce], [stát. instituce]. Žalobkyně je v katastru nemovitostí evidována jako vlastník předmětných nemovitých věcí s účinností od [datum].

18. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“) Tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

19. Podle § 3028 odst. 2 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

20. Podle § 3055 odst. 1 věty první o. z. stavba spojená se zemí pevným základem, která není podle dosavadních právních předpisů součástí pozemku, na němž je zřízena, a je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona ve vlastnictví osoby odlišné od vlastníka pozemku, se dnem nabytí účinnosti tohoto zákona nestává součástí pozemku a je nemovitou věcí.

21. Podle § 1260 odst. 1 o. z. služebnost se nabývá smlouvou, pořízením pro případ smrti nebo vydržením po dobu potřebnou k vydržení vlastnického práva k věci, která má být služebností zatížena. Ze zákona nebo rozhodnutím orgánu veřejné moci se služebnost nabývá v případech stanovených zákonem.

22. Z právě citovaných ustanovení vyplývá, že přípojka, jakož i tvrzené věcné břemeno, vzniklo v roce 1994, tedy za účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. a jejich vznik soud proto posuzoval podle tohoto předpisu.

23. Podle § 130 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „obč. zák.“) je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná.

24. Podle § 134 odst. 1 obč. zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost 25. Podle § 151o odst. 1 obč. zák. věcná břemena vznikají písemnou smlouvou, na základě závěti ve spojení s výsledky řízení o dědictví, schválenou dohodou dědiců, rozhodnutím příslušného orgánu nebo ze zákona. Právo odpovídající věcnému břemenu lze nabýt také výkonem práva (vydržením); ustanovení § 134 zde platí obdobně. K nabytí práva odpovídajícího věcným břemenům je nutný vklad do katastru nemovitostí.

26. Zjištěný skutkový stav soud posoudil po právní stránce a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná.

27. Nejprve, jelikož se jednalo o žalobu na určení, soud zkoumal, zda má žalobkyně právní zájem na žalobou požadovaném určení a dospěl k závěru, že samotná skutečnost, že žalobkyně od počátku tvrdila, že její věcné břemeno není zapsáno v katastru nemovitostí, přes to, že dle jejího názoru vzniklo vydržením, svědčí, že žalobkyně má naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť stav faktický není v souladu se stavem zapsaným v katastru nemovitostí.

28. Následně se soud zaměřil na právní povahu plynovodní přípojky a na to, kdo má k předmětné plynovodní přípojce vlastnické právo. Vznik vlastnického práva soud posoudil podle obč. zák. Plynovodní přípojka je věcí movitou, a to i přesto, že je umístěna v pozemku žalovaného. Soud má za to, že přípojku lze teoreticky ze země vyjmout, přemístit ji na jiné místo a opětovně ji zapojit. uvést do provozu. Z provedeného dokazování je zřejmé, že plynovodní přípojka byla vybudována za účinnosti obč. zák. a jako taková se ani po účinnosti o. z. nestala součástí pozemku žalovaného, ale zůstala samostatnou věcí. Dokazováním bylo prokázáno, že stavba plynovodní přípojky je stavbou oprávněnou, neboť byla postavena se souhlasem a podle souhlasu (podél laťkového plotu) [jméno] [příjmení]. V zákoně č. 67/1960 Sb., o výrobě, rozvodu a využití topných plynů, není speciálně stanoveno, kdo je vlastníkem plynovodní přípojky. Jelikož to byla právní předchůdkyně žalobkyně, kdo měl prospěch z plynovodní přípojky, stala se ona vlastníkem bez ohledu na to, kdo plynovodní přípojku stavěl. Navíc to byla právě předchůdkyně žalobkyně, kdo dostal stavební povolení k dané přípojce.

29. Dále bylo nezbytné se zabývat tím, zda předchůdkyně žalobkyně držela právo odpovídající věcnému břemeni, jehož vydržení se žalobkyně v tomto řízení dovolává. Základní podmínkou pro vydržení práva odpovídajícímu věcnému břemeni je oprávněná držba tohoto práva, nestačí pouhé chování, které by mohlo být obsahem takového práva. Aby chování mohlo vést k vydržení práva odpovídajícímu konkrétnímu věcnému břemeni (zde vedení plynovodní přípojky), musí být ten, který se vydržení dovolává (případně i jeho právní předchůdci) se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že jsou subjektem vykonávaného práva a že právo vykonávají právě na základě věcného břemene. Skutečnost, že se někdo chová způsobem, který naplňuje možný obsah práva odpovídajícího věcnému břemeni, totiž ještě neznamená, že je držitelem věcného práva (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 31. 8. 1987, sp. zn. 3 Cz 42/1987). Dobrá víra je přesvědčení, že osoba nejedná bezprávně a k naplnění dobré víry zároveň nestačí, když tvrzené právo bylo dlouhodobě vykonáváno, aniž by vlastník nemovité věci, na které je právo vykonáváno, výkonu práva bránil, nebo že právo bylo vykonáváno od nepaměti (obdobně i usnesení Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne ze dne 8. 9. 1995, sp. zn. 9 Co 415/1995). Dobrá víra totiž musí být podložena důvodem opravňujícím k přesvědčení, že právo bylo nabyto poctivě (např. pokud smlouva není platná pro formální nedostatky – nedostatek formy). Souhlas vlastníka nemůže založit dobrou víru, pokud s výkonem práva souhlasil jako s tzv. úsluhou, což je podle názoru soudu i daný případ. Úsluha je totiž spíše jednostranné jednání, které nevyplývá z formalizované dohody, ale z vůle toho, kdo ji poskytuje. Předchůdkyně žalobkyně [jméno] [příjmení] ve své výpovědi uvedla, že [jméno] [příjmení] jim vedení přípojky povolil, protože měli dobré sousedské vztahy. Z žádných provedených důkazů ani tvrzení nevyplývá, že když [jméno] [příjmení] podepisoval prohlášení o udělení souhlasu, o který žalobkyně opírá svůj titul užívat věcné břemeno, jednal v úmyslu vytvořit mezi paní [příjmení] a sebou právní jednání (smlouvu), žalobkyně ani netvrdila, že by v tuto chvíli existovala mezi oběma stranami vůle mezi sebou zřídit závazek, jehož obsahem by bylo požadované věcné břemeno. [jméno] [příjmení] se stavbou pouze souhlasil. Takový souhlas pouze opravňoval [jméno] [příjmení], aby na pozemku žalovaného měla stavbu, nikoliv k výkonu věcného břemene, kterého se nyní dovolává.

30. Skutečnost, že z takového souhlasu nyní žalobkyně dovozuje, že [jméno] [příjmení] povolil její právní předchůdkyni položit si do jeho pozemku plynovodní přípojku, s úmyslem zřídit [jméno] [příjmení], nemůže obstát, neboť tuto skutečnost nepotvrdila ani jmenovaná v rámci své svědecké výpovědi. Posouzením právě uvedeného proto nelze dospět k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně byla vzhledem ke všem okolnostem v dobré víře, že jí náleží právo věcného břemene, jehož se žalobkyně nyní dovolává. Pakliže se žalobkyně při nabytí vlastnického práva spokojila pouze s ujištěním [jméno] [příjmení], případně se vůbec nezajímala, zda s vlastnictvím darovaných nemovitých věcí je spojeno právo odpovídajícímu věcnému břemeni, které jednak nebylo součástí darovací smlouvy a nebylo ani zapsáno v katastru nemovitostí, a o faktickém stavu se nepřesvědčila, např. dotazem u právního nástupce [jméno] [příjmení], nemohla být ani ona sama v žádném případě se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře, že jí právo odpovídající věcnému břemeni náleží.

31. Jestliže věcné břemeno nikdy, ani na podkladě vadného titulu, neexistovalo, nebylo jej možno ani vydržet. Soud se dále tudíž nezabýval ani tím, zda plynovodní přípojka je věcí, ke které má žalobkyně vlastnické právo, když by to na právní posouzení věci ničeho nezměnilo. Proto soud žalobu zamítl.

32. Pouze na okraj soud dodává, že žalobě v jejím původním znění nebylo možné vyhovět, když v tomto plně odkazuje na poučení, které dal žalobkyni u jednání dne [datum], jelikož nahrazení projevu vůle se lze domáhat pouze v případě, že povinnost projevit vůli je stanovena dohodou stran, zákonem nebo porušením povinnosti. Ustanovení § 161 odst. 3 o. s. ř totiž nepředstavuje univerzální nástroj, který by bez dalšího zmocňoval žalobce, aby se po žalovaném domáhal libovolného prohlášení vůle. Pokud zástupce žalobkyně odkazoval na § 37 odst. 1 písm. d) zákona č. 256/2013 Sb., tak tento nelze vykládat, že pokud dle názoru jedné ze stran došlo ke změně údajů zapisovaných do katastru, že druhá strana, která s touto změnou nesouhlasí, má povinnost podepsat souhlasné prohlášení. Už jen ze slova„ souhlasné“ logicky vyplývá, že se musí jednat o souhlas, pokud souhlas dán není, nelze učinit změnu zápisu pomocí souhlasného prohlášení.

33. O náhradě nákladů mezi účastníky soud rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř., podle něhož účastníku, který měl ve věci úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. V projednávané věci měl žalovaný plný úspěch, proto je žalobkyně povinna uhradit mu plnou náhradu nákladů řízení. Soud při výpočtu náhrady nákladů řízení postupoval v souladu s vyhláškou č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“). Celkové náklady řízení činí 22 400 Kč a jsou představovány náklady právního zastoupení žalovaného tvořené odměnou advokáta dle § 9 odst. 3 písm. c) (před změnou žaloby dle písm. b)) a § 7 AT ve výši 20 000 Kč za 8 úkonů právní služby učiněné právní zástupkyní žalovaného (příprava a převzetí zastoupení, vyjádření k žalobě ze dne [datum], účast u jednání dne [datum], podání ze dne [datum], studium spisu dne [datum], účast u jednání dne [datum], účast u jednání dne [datum], účast u jednání dne [datum]) po 2 500 Kč, částkou 2 400 Kč jako osm režijních paušálů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 AT za každý provedený úkon. Úkon právní služby v podobě podání ze dne [datum] soud nepovažoval za účelně vynaložený náklad řízení, když citované podání nebylo učiněno na výzvu soudu a obsahuje již jednou prezentovaná tvrzení žalovaného (tehdy žalované). Ve zbytku se žalovaný náhrady nákladů řízení vzdal. DPH přiznáno nebylo, když zástupkyně žalovaného soudu nepředložila osvědčení, že je registrovaným plátcem DPH a navíc to ani neuvedla ve svém závěrečném návrhu. Lhůta k plnění byla stanovena na 3 dny podle § 160 odst. 1 věty před středníkem o. s. ř., když k jinému postupu soud neshledal podmínky.