11 CO 111/2022

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Palkovské a soudkyň JUDr. Zuzany Ihnátové a JUDr. Evy Placzkové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátem titul jméno příjmení příjmení , titul . sídlem adresa o vyklizení bytu k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě č. j. 81 C 117/2021-29 ze dne 21. 10. 2021

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 600 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost vyklidit předmětný byt do 2 měsíců od právní moci rozsudku (odstavec I. výroku), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 6.200 Kč (odstavec II. výroku).

2. Rozsudek napadl včas podaným odvoláním žalovaný. Namítal, že zjištěné skutečnosti neodpovídají provedenému dokazování, žalovanému bylo odepřeno právo na spravedlivý proces, neboť chtěl být vyslechnut jako účastník řízení, přičemž jeho účastnická výpověď měla být zaměřena na posouzení otázky dobrých mravů a důvodu hodných zvláštního zřetele. K tomu se soud prvního stupně nevyjadřuje. Žalovaný se nenacházel ve stejné situaci jako stěžovatel v citovaném judikátu, ale poukazoval na zásadu dobrých mravů při právních úkonech. Nelze ani přihlédnout, že žalovaný je v postavení slabší strany, proto je toho názoru, že soud prvního stupně měl provést jeho účastnický výslech a teprve po vyhodnocení obsahu tohoto výslechu měl učinit závěr o dobrých mravech ze strany žalobce. Pokud tak učinil ještě před výslechem žalovaného, ten má za to, že rozhodnutí prvního stupně je stiženo vadou, neboť nebyly provedeny všechny navržené důkazy, na základě kterých by si soud prvního stupně mohl učinit komplexní názor na celou právní věc a rozhodnout, zda žalobcovo jednání ve vztahu k žalovanému, a to vzhledem k okolnostem, které předcházely podání žaloby, je či není v rozporu s dobrými mravy a zda toto dokazování bylo pro posouzení dobrých mravů jako morálního imperativu dostatečné. Žalovaný namítal, že náklady na stěhování a úpravu nového vybydleného jiného bytu by byly velmi vysoké a nájemné by se nesnížilo, takže by se takto znovu mohl dostat do problémů. Nehledě na psychické následky, které mu tato záležitost dlouhodobě způsobuje, až musel vyhledat pomoc psychiatra. Žalovaný je na byt zvyklý a stěhování by mu způsobilo další psychické trauma, rovněž by se mělo přihlédnout k jeho věku. Potřebuje mít hlavně klid na svou práci, aby se nedostal do dalších problémů. Zatím obývá byt sám, ale je dohodnut se svou přítelkyní, že ta zde bude za nějakou dobu bydlet s ním společně, protože slíbila převod svého družstevního bytu na svou vnučku po jejím dostudování. Takže celá záležitost by neměla silný negativní dopad pouze na žalovaného. Rozhodování rady bylo ovlivněno, neboť odbor bytového hospodářství sdělil, že nedoporučuje znovupřidělení bytu. Žalovaný má za to, že se jedná o nějakou osobní záležitost a zájem, který není schopen specifikovat. Bydlí zde 29 let, v minulosti byl přislíben prodej bytu, proto se do tohoto bytu přestěhoval, prodej nakonec žalobce ani přes sliby nerealizoval. Nicméně jeden vchod v rámci oblouku se prodat mohl a je tam založeno družstvo, toto šlo, protože tam byly speciální osobní zájmy. Za celou dobu trvání nájemní smlouvy zaplatil žalovaný na nájemném cca 2,3 mil. Kč, podle jeho názoru je částka zhruba 10.624 Kč v prodlení 6 dnů absolutně zanedbatelná. Žalovaný dále investoval asi 500.000 Kč do zvelebení velmi poničeného bytu. Žalovaný je schopen pravidelně platit nájemné, ale teď není schopen zakoupit jiný byt, případně platit kauce v případě nájemného bydlení ve výši několikanásobku měsíčního nájemného. Do roku 2011 neměl problém, ale poté z důvodů, které uváděl v žalobách, se dostal dočasně do problémů, které však již vyřešil a vše konsolidoval. Žalovaný byl kvůli covidu nějaký čas bez zaměstnání, takže požádal o odložení 2 měsíčních splátek, aby se nedostal do problémů s placením nájemného. I vláda doporučila všem úřadům shovívavost a vstřícnost ve věcech týkajících se nájemních smluv v období covidové pandemie. Žalovaný byl v prodlení pouze několik dní a uvedený dluh na nájemném nebyl takový, který byl uveden, jelikož v měsíčním předpise jsou zahrnuty i platby za služby, vytápění a vodu. Tyto jsou vždy samostatně vyúčtovány v následujícím roce, kdy dostal zpět přeplatek za služby ve výši 16.998 Kč za rok 2019, což prakticky i pokrylo celkový dluh 17.420 Kč, včetně záloh za služby trvající několik dní. Z toho vyplývá, že i pravidelné platby za služby, které jsou dodavatelům žalobce placeny průběžně, byly nižší než žalovaného zálohy, které pravidelně platil. A pokud se vezme pouze nájemné bez služeb, dluh tak činil 10.624 Kč, což je méně než přeplatek na službách za rok 2019 ve výši 16.998 Kč, se kterým navíc mohl žalobce disponovat jak v průběhu roku 2019, tak do sedmého měsíce roku 2020. Žalovaný je přesvědčen, že existuje velké množství nájemníků, kteří mají daleko větší a delší dluh na nájemném. Proč zrovna on je takto šikanován. Opětovně poukázal na svůj vztah k předmětnému bytu a k městskému obvodu [část obce]. Domáhal se zrušení napadeného rozhodnutí a vrácení věci zpět soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

3. Žalobce ve svém vyjádření navrhoval potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. K datu [datum] nebyla splněna podmínka pro automatické prodloužení nájemní smlouvy, když k tomuto datu měl žalovaný vůči žalobci dluh z titulu předepsaného nájemného a záloh na služby spojené s užíváním bytu za červenec a srpen 2020 v celkové výši 17.420 Kč bez příslušenství. Nájem bytu k datu [datum] zanikl a žalovanému k bytu nesvědčí nájemní poměr. Od [datum] žalovaný v předmětném bytě bydlí bez právního důvodu. Poukázal na to, že k žalovanému se žalobce dlouhá léta choval vstřícně, několikrát vyhověl jeho žádostem a uzavíral s ním k předmětnému bytu nové nájemní smlouvy. Dle žalobcova názoru jeho jednání nebylo v rozporu s dobrými mravy. Navrhoval potvrzení napadeného rozsudku.

4. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí v celém rozsahu, včetně řízení předcházejícího jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Z obsahu spisu se podává, že žalobou došlou okresnímu soudu dne 15. 4. 2021 se žalobce domáhal vyklizení předmětného bytu žalovaným s tím, že k [datum] skončil nájemní poměr žalovaného k předmětnému bytu a od uvedeného data v něm žalovaný bydlí bez právního důvodu.

6. Soud prvého stupně provedl dokazování tak, jak je zachyceno v protokole o jednání. Z obsahu protokolu je zřejmé, že žalovaný navrhl svůj účastnický výslech, byl soudem dotázán, k jakým sporným tvrzením má být účastnický výslech proveden. K tomu uvedl žalovaný, že tento výslech je navrhován k tomu, co chápe žalovaný jako porušení dobrých mravů. Okresní soud tento důkaz neprovedl a ve věci rozhodl posléze napadeným rozsudkem.

7. Skutková zjištěná učiněná okresním soudem z provedených důkazů považuje odvolací soud za zcela správná a dokazování odpovídající. Lze shrnout, že bylo prokázáno vlastnické právo žalobce k domu, ve kterém se nachází předmětný byt. Nájemní smlouva k předmětnému bytu byla sjednána dne [datum] na dobu od [datum] do [datum]. Následně byly uzavírány dodatky 1 až 12, které vždy nájemní poměr prodlužovaly. Naposledy se tak stalo dodatkem č. 12 ze dne [datum], kterým byl nájemní poměr sjednán na dobu určitou do [datum]. Dále bylo ujednáno, že doba nájmu se bude prodlužovat automaticky o dalších 6 kalendářních měsíců za splnění podmínky, že ani jedna ze smluvních stran písemně neoznámí druhé smluvní straně ukončení nájmu bytu ve lhůtě nejpozději jednoho měsíce před ukončením účinnosti nájemní smlouvy a zároveň k poslednímu dni účinnosti nájemní smlouvy nájemce nebude v prodlení s úhradou nájemného, záloh na plnění spojená s užíváním bytu, vyúčtovanými nedoplatky na spotřebovaných službách nebo v prodlení s jinými platbami sjednanými v nájemní smlouvě. Dále bylo ujednáno, že existence dluhu na straně nájemce v jakékoliv výši z titulu nájemného nebo jiných plateb sjednaných v nájemní smlouvě vůči pronajímateli k poslednímu dni účinnosti smlouvy má vždy za následek neprodloužení doby nájmu. Žalovaný požádal o odložení splátek nájemného za měsíce červenec a srpen 2020 se splatností do konce roku 2020. Ve sdělení z 12. 8. 2020 žalobce žalovanému tento odklad poskytl, avšak upozornil jej na shora uvedené ujednání v dodatku č. 12 k nájemní smlouvě s tím, že k [datum] musí mít žalovaný uhrazeny veškeré dluhy na nájemném, včetně úroku z prodlení. Toto sdělení se dostalo do vlastních rukou žalovaného 13. 8. 2020. K datu [datum] žalovaný dlužil nájemné a zálohy za služby spojené s užíváním bytu za červenec 2020 ve výši 9.460 Kč, když dne 2. 12. 2020 zaplatil 1.500 Kč a 6. 1. 2021 7.960 Kč; za srpen 2020 dlužil k [datum] částku 9.460 Kč, kterou zaplatil 6. 1. 2021. Žádost o znovupřidělení bytu vznesena žalovaným byla radou městského obvodu [část obce] dne [datum] zamítnuta a bylo rozhodnuto neuzavřít přednostně nájemní smlouvu na pronájem předmětného bytu s žalovaným. Rozhodnutí rady bylo žalovanému oznámeno doručením do vlastních rukou [datum].

8. Jak je zřejmé ze shora uvedeného skutkového závěru, který odvolací soud v celém rozsahu přebírá od okresního soudu jako správně zjištěný, nájemní smlouva mezi žalobcem jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem byla od samého počátku uzavřena na dobu určitou, což je praxe, která je zákonem zcela aprobována, přičemž žalovaný od samého počátku věděl, že se jedná o nájemní poměr sjednaný na dobu určitou. Je skutečností, že dodatkem č. 12 bylo dohodnuto automatické prodloužení nájemního poměru, avšak s podmínkou, že (v tomto případě) nebude mít žalovaný ke dni [datum] žádný dluh plynoucí z plateb nájemného či záloh za služby, a to včetně příslušenství. Bylo ujednáno, že pokud takový dluh bude k uvedenému datu existovat, nedojde k automatickému prodloužení nájemního poměru a nájemní poměr končí uvedeným dnem, tj. [datum]. K této situaci došlo, neboť žalovaný měl k [datum] dluh na nájemném a zálohách za služby za měsíce červenec a srpen 2020. Je pravdou, že žalovaný požádal o odložení splátek nájemného a záloh za služby za uvedené 2 měsíce s ohledem na problémy plynoucí z pandemie covid-19, odklad mu byl poskytnut, zároveň však byl výslovně upozorněn na ujednání v dodatku nájemní smlouvy a na skutečnost, že k [datum] nesmí mít dluh na nájemném a zálohách za služby, v opačném případě totiž nájemní poměr nebude automaticky prodloužen. Vzhledem k tomu, že uvedený dluh prokazatelně existoval, neboť byl zaplacen až 6. 1. 2021, nastala situace předvídaná smluvním ujednáním mezi účastníky, tj. že nájemní poměr skončil a nedošlo k jeho prodloužení o dalších 6 měsíců. Z ust. § 2285 o. z. je zřejmé, že zákon předpokládá uzavření nájemního poměru na dobu určitou, jak se v tomto případě stalo. Po skončení nájemního poměru byl výzvou z 28. 12. 2020 žalovaný vyzván žalobcem k vyklizení předmětného bytu do 31. 1. 2021.

9. Okresní soud dospěl ke správnému závěru, že nájemní vztah k předmětnému bytu žalovanému zanikl a žalovaný byt nyní užívá bez právního důvodu. Ve smyslu § 1040 o. z. (kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal) se žalobce domáhá ochrany svého vlastnického práva a soudem prvního stupně mu tato ochrana byla po právu poskytnuta.

10. K odvolacím námitkám vzneseným žalovaným uvádí odvolací soud následující. Neobstojí žalovaného názor, že žalobcovo jednání je v rozporu s dobrými mravy. Rovněž nelze vytknout okresnímu soudu, že neprovedl důkaz výslechem žalovaného, jak ten navrhoval. Ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Žalovaný ve svém podání ze dne 4. 6. 2021 na č. l. 6 a 7 spisu namítal, že odkazuje na dopis z 18. 1. 2021, který byl odeslán žalobci, a na skutková tvrzení v něm obsažená. Tímto dopisem se má prokazovat zneužití žalobcova práva vůči žalovanému a jednání v rozporu s dobrými mravy a zásadami slušnosti. Dopis z 18. 1. 2021 se nachází na č. l. 10 a 11 spisu a důkaz tímto dopisem byl u jednání před okresním soudem proveden. V dopise žalovaný poukazoval na částku, kterou do zvelebení bytu vložil, skutečnost, že je velkým porubským patriotem, problémy, které mu vznikly v důsledku pandemie covid-19, neboť přišel o zaměstnání, kdy pracoval v Polsku a byla omezena přeshraniční mobilita. Dále popisoval svou žádost vznesenou k žalobci o odložení splátek nájemného za červenec a srpen, další problémy, které mu vznikly v novém zaměstnání a svůj omyl, kdy si zafixoval, že odložené nájemné musí vyrovnat do konce roku 2020. Žádal o shovívavost a prodloužení nájemní smlouvy s tím, že nechce kvůli svému omylu přijít o bydlení. Žalobce v něm bude mít slušného a nadále celkově bezproblémového nájemníka.

11. Odvolací soud je názoru, že okresní soud nepochybil, jestliže k takto tvrzeným rozporům s dobrými mravy ze strany žalobce neprovedl důkaz výslechem žalovaného. Žalovaný ve svých skutkových tvrzeních neuvedl nic, co by již nebylo prokázáno jinými listinnými důkazy, resp. neuvedl nic, co by mělo vliv na právní závěr okresního soudu. Dle odvolacího soudu rozpor s dobrými mravy na straně žalobce nebyl dán. Naopak žalobce se vždy vůči žalovanému choval velmi vstřícně. Uvedené skončení nájemního poměru na dobu určitou není prvním problémem, který žalovaný ve svém nájemním vztahu měl. Okresním soudem bylo zjištěno, že již v říjnu 2011 žádal žalovaný o znovupřidělení předmětného bytu s tím, že si je plně vědom, že jeho platební morálka v posledních několika letech nebyla příznivá. Vždy však vzniklé nedoplatky uhradil. Byla uzavřena nová nájemní smlouva dne [datum] na dobu od [datum] do [datum]. Rozsudkem, který nabyl právní moci 16. 2. 2015, byl žalovaný zavázán předmětný byt vyklidit, jeho další žádosti o přednostní znovupřidělení označeného bytu bylo vyhověno a byla s ním uzavřena nová nájemní smlouva [datum] na dobu určitou do [datum]. Následně žalovaný požádal o další znovupřidělení předmětného bytu dne [datum], čemuž bylo vyhověno smlouvou shora citovanou ze dne [datum], na kterou navazovalo oněch 12 dodatků. Je tak nutno konstatovat, že u žalovaného se nejedná o první selhání v platbách nájemného a záloh za služby. Tato situace se v minulosti několikrát opakovala, přičemž po skončení nájemního poměru žalobce 3x znovu přidělil předmětný byt žalovanému a uzavřel s ním nové nájemní smlouvy. Takové jednání ze strany žalobce svědčí nikoli o rozporu s dobrými mravy, nýbrž naopak o značné míře vstřícnosti a pochopení pro žalovaného problémy. Žalobci však nelze vyčítat, pokud v tomto případě již nehodlá opětovně nový nájemní poměr k témuž bytu s žalovaným sjednat. Není ani v silách odvolacího soudu k tomu žalobce přinutit. Po právní stránce se věc má tak, že dnem [datum] nájemní poměr žalovaného k předmětnému bytu zanikl, neboť nebyly splněny podmínky pro jeho automatické prodloužení. Žalovaný tak v bytě bydlí bez právního důvodu. K dalším námitkám, že dlužná platba je minimální ve srovnání s tím, co již na nájemném žalovaný uhradil, uvádí odvolací soud, že tato námitka je právně bezvýznamná. V dodatku 12 k nájemní smlouvě bylo sjednáno, že nájem se automaticky obnoví, nebude-li žádný dluh. Je nerozhodné, že se jednalo o dluh na nájemném a zálohách za služby„ pouze“ za 2 měsíce. K automatickému obnovení nájemního poměru by došlo pouze v případě, že by dluh byl nulový. Taková situace ovšem nenastala.

12. Odvolací soud v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil lhůtu k vyklizení předmětného bytu žalovanému delší než zákonem daných 15 dní, a to v délce 2 měsíců. Tato lhůta počne běžet ode dne právní moci rozsudku odvolacího soudu.

13. S ohledem na všechny shora uvedené závěry odvolací soud napadené rozhodnutí jako věcně správné v souladu s § 219 o. s. ř. potvrdil, a to včetně správně vyčísleného nákladového výroku.

14. V odvolacím řízení procesně úspěšný žalobce má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Ty činí 600 Kč, což je v souladu s vyhl. č. 254/2015 Sb. Procesně úspěšný žalobce má právo na paušální náhradu výdajů 2 x 300 Kč za přípravu účasti na jednání a účast u jednání před odvolacím soudem. Podmínky pro aplikaci § 150 o. s. ř. a nepřiznání náhrady nákladů řízení procesně úspěšnému žalobci nebyly shledány.