11 Co 126/2024

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Palkovské a soudkyň JUDr. Zuzany Ihnátové a JUDr. Evy Placzkové ve věci žalobkyně: právnická osoba IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalované: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o zaplacení částky 57.744 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě č. j. 40 C 417/2023-45 ze dne 16. 2. 2024

I. Rozsudek okresního soudu se v odstavci I. výroku mění takto:Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 57 744 Kčse zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 516 Kč od 27. 8. 2013 do zaplaceníse zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 516 Kč od 2. 9. 2013 do zaplaceníse zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 516 Kč od 9. 9. 2013 do zaplaceníse zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 516 Kč od 1. 10. 2013 do zaplaceníse zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 520 Kč od 28. 1. 2014 do zaplaceníse zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 520 Kč od 14. 3. 2014 do zaplaceníse zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 520 Kč od 28. 3. 2014 do zaplaceníse zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 520 Kč od 14. 4. 2014 do zaplaceníse zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 520 Kč od 29. 4. 2014 do zaplaceníse zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 520 Kč od 21. 7. 2014 do zaplaceníse zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 520 Kč od 29. 7. 2014 do zaplaceníse zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 520 Kč od 29. 8. 2014 do zaplaceníse zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 520 Kč od 19. 9. 2014 do zaplaceníse zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 520 Kč od 23. 9. 2014 do zaplaceníse zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 520 Kč od 23. 9. 2014 do zaplaceníse zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 520 Kč od 6. 10. 2014 do zaplaceníse zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 520 Kč od 7. 10. 2014 do zaplaceníse zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 520 Kč od 16. 10. 2014 do zaplaceníse zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 520 Kč od 2. 1. 2015 do zaplaceníse zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 520 Kč od 13. 2. 2015 do zaplaceníse zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 520 Kč od 2. 3. 2015 do zaplaceníse zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 520 Kč od 26. 3. 2015 do zaplaceníse zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 520 Kč od 8. 4. 2015 do zaplaceníse zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 520 Kč od 9. 4. 2015 do zaplaceníse zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 520 Kč od 10. 4. 2015 do zaplaceníse zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 520 Kč od 17. 4. 2015 do zaplaceníse zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 520 Kč od 20. 4. 2015 do zaplaceníse zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 520 Kč od 22. 5. 2015 do zaplaceníse zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 520 Kč od 29. 6. 2015 do zaplaceníse zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 520 Kč od 24. 11. 2015 do zaplaceníse zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 520 Kč od 2. 2. 2016 do zaplaceníse zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 520 Kč od 2. 5. 2016 do zaplaceníse zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 520 Kč od 10. 5. 2016 do zaplaceníse zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 520 Kč od 2. 8. 2017 do zaplaceníse zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 520 Kč od 28. 8. 2017 do zaplaceníse zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 520 Kč od 5. 10. 2017 do zaplaceníse zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 520 Kč od 7. 12. 2017 do zaplaceníse zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 520 Kč od 27. 12. 2017 do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 13.044 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 7.389 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta žalobkyně.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu na zaplacení celkem částky 57.744 Kč s úrokem z prodlení (odst. I. výroku), rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (odst. II. výroku).

2. Rozsudek napadla včas podaným odvoláním žalobkyně. Brojila proti závěru okresního soudu, že nebylo prokázáno, že by společnost , právnická osoba, . postoupila pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Důvodem pro tento závěr měla být skutečnost, že žalobkyně soudu nepředložila přílohu č. 2 – soupis postupovaných pohledávek. Takový závěr není správný. Žalobkyně do spisu zaslala mimo jiné dokument s názvem „soupis pohledávek“, který je přílohou č. 2 předmětné smlouvy o postoupení souboru pohledávek. Soud prvního stupně přitom v odůvodnění rozsudku dále uvedl, že ze soupisu pohledávek soud zjistil, že žalobkyně eviduje za žalovanou celkem 45 pohledávek, jak jsou identifikovány v odst. I. Dále poukázala na znění § 1882 o. z., ze kterého plyne, že jediným důsledkem citovaného ustanovení může být to, že dlužník smí na svůj dluh plnit rovněž původnímu věřiteli, ale účinnost postoupení pohledávky tím není dotčena. Způsob prokázání postoupení pohledávky není zákonem jakkoli předepisován. Žalobkyně má za to, že svým oznámením o postoupení pohledávky dostatečně prokázala žalované, že k postoupení pohledávek skutečně došlo a v jaké výši. Proti způsobu prokázání nabytí pohledávek přitom žalovaná nikdy nic nenamítala, stejně jako svůj dluh nikdy neplnila postupiteli. Žalobkyně se domáhala změny napadeného rozhodnutí tak, že žalobě bude vyhověno.

3. Žalovaná se k podanému odvolání nevyjádřila.

4. Odvolací soud jednal a rozhodl v nepřítomnosti obou účastníků v souladu s § 101 odst. 3 o. s. ř. Žalobkyně svou neúčast omluvila s tím, že souhlasí, aby bylo jednáno v její nepřítomnosti. Žalovaná v den jednání omluvila svou neúčast telefonicky s tím, že se omylem dostavila k Okresnímu soudu v Ostravě.

5. Z obsahu spisu se podává, že žalobkyně se návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlého soudu dne 27. 7. 2023 domáhala po žalované zaplacení částky celkem 65.854 Kč s úrokem z prodlení. Svůj návrh odůvodňovala tím, že uzavřela jako postupník s , právnická osoba, jako postupitelem dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek, v jejímž rámci byly postoupeny také pohledávky postupitele za žalovanou vzniklé v důsledku označených jízd bez platné jízdenky. Jako důkazy označila mimo jiné dohody s cestující (žalovanou), smlouvu o postoupení pohledávky, předžalobní výzvu s dokladem o odeslání a oznámení o postoupení pohledávky. Posléze vzhledem k námitce žalované o promlčení části uplatněného nároku vzala žalobkyně částečně svou žalobu co do jistiny a příslušenství zpět, v důsledku tohoto procesního úkonu žalobkyně okresní soud usnesením č. j. 40 C 417/2023–40 ze dne 29. 1. 2023 řízení ohledně částky 8.110 Kč spolu s úrokem z prodlení zastavil. Soud dále rozhodoval o zbylé částce 57.744 Kč s příslušenstvím.

6. Jak je zřejmé z protokolu o jednání ze dne 16. 2. 2024, soud prvního stupně provedl důkaz listinami: označenými dohodami s cestující – žalovanou, smlouvou o postoupení pohledávek, soupisem pohledávek, oznámením o postoupení pohledávky, výzvou k zaplacení dlužné částky, podacím lístkem, smluvními přepravními podmínkami. Z těchto provedených důkazů vzal okresní soud za prokázáno, že žalobkyně eviduje za žalovanou celkem 45 pohledávek tak, jak jsou specifikovány v odst. 1. odůvodnění napadeného rozhodnutí; jedná se o pohledávky vzniklé z jízd bez platného jízdního dokladu v období od 8. 8. 2013 do 20. 11. 2017. Dopisem z 19. 2. 2023 oznámila žalobkyně žalované, že uzavřela s , právnická osoba, dne , datum, smlouvu o postoupení pohledávek a na základě této smlouvy došlo k postoupení pohledávky původního věřitele vůči žalované vzniklé z titulu neuhrazeného jízdného a přirážky k němu ve výši 65.854 Kč na žalobkyni. Předžalobní výzvou vyzvala žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky, listiny byly odeslány žalované na adresu jejího bydliště. Z jednotlivých dohod s cestujícím vzal okresní soud za prokázáno, že žalovaná v uvedené dny a hodiny cestovala prostředkem hromadné dopravy uvedeného čísla té které linky, podpisem každé jednotlivé dohody žalovaná uznala svůj dluh skládající se z uvedeného dlužného jízdného a přirážky k němu.

7. Okresní soud nevzal za prokázáno, že předmětné pohledávky původního věřitele , právnická osoba, . za žalovanou byly platně postoupeny na žalobkyni a že žalobkyně je tak aktivně legitimována k podání žaloby. Uvedl, že v souladu s § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. nemohl poskytnout žalobkyni náležité poučení o nutnosti tvrdit rozhodné skutečnosti a označit důkazy, neboť žalobkyně ani její zástupce se k jednání nedostavili. Proto byla žaloba zamítnuta.

8. Odvolací soud se nejprve zabýval otázkou, zda je podané odvolání žalobkyně v souladu s § 202 odst. 2 o. s. ř. přípustné. Dle citovaného ustanovení odvolání není přípustné proti rozsudku vydanému v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozsudku peněžité plnění nepřevyšující 10.000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží. V předmětné věci se žalobkyně domáhá zaplacení částky 57.744 Kč s příslušenstvím, kdy právo na zaplacení jí mělo vzniknout na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek s , právnická osoba, Jedná se o dlužné jízdné za jízdy bez platného jízdního dokladu a přirážky k jízdnému. Okresní soud žalobu zamítl proto, že nevzal za prokázáno, že pohledávka v dané výši byla platně postoupena z postupitele , právnická osoba, . na postupníka – žalovanou. Právní posouzení okresního soudu se tak týkalo nikoliv jednotlivých nároků vzniklých z jízd bez platného jízdního dokladu, nýbrž smlouvy o postoupení pohledávek, která byla společná pro všechny postupované pohledávky. Odvolací soud odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 31 Cdo 1178/2023 z 18. 11. 2023. Zde přijatý závěr se sice týká dovolání, avšak odvolací soud má za to, že s ohledem na znění § 202 odst. 2 a § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. je tento závěr použitelný také pro odvolací řízení. Dle Nejvyššího soudu je-li v době vydání dovoláním napadeného rozhodnutí odvolacího soudu předmětem řízení peněžité plnění převyšující 50.000 Kč, které se skládá z nároků, jež, ač mají původ v téže události, jsou obecně vzato pokládány za nároky se „samostatným skutkovým základem“, z nichž každý samostatně nepřevyšuje 50.000 Kč, omezení přípustnosti dovolání prostřednictvím hodnotového cenzu vyjádřeného v § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. se neuplatní, jestliže se dovolání týká právních otázek, jejichž řešení je těmto nárokům společné (vychází ze skutkového základu těmto nárokům společného). Vztaženo na odvolání v předmětné věci, okresní soud zamítl žalobu se závěrem, že nebylo prokázáno, že by pohledávka v celkové výši 57.744 Kč byla platně postoupena z , právnická osoba, . na žalobkyni. Tento závěr napadla žalobkyně s tím, že pohledávka byla platně postoupena. Je tak zřejmé, že odvolání se týká právní otázky, jejíž řešení je uplatněným nárokům (dlužné jízdné a přirážky k jízdnému za jednotlivé jízdy bez platného jízdního dokladu) společné. Vychází totiž ze skutkového základu těmto nárokům společného, a to uzavření smlouvy o postoupení těchto pohledávek. Odvolací soud je toho názoru, že hodnotový cenzus 10.000 Kč vyplývající z § 202 odst. 2 o. s. ř. se proto neuplatní. Rovněž zde odvolací soud poukazuje na závěr vyslovený v rozhodnutí sp. zn. 31 Cdo 1178/2023, že v pochybnostech o tom, zda dovoláním otevřená právní otázka vychází ze společného skutkového základu uplatněných nároků, nemůže dovolací soud dovolání odmítnout podle § 238 odst. 1 písm. c) o. s. ř. Rovněž tento závěr je nutno vztáhnout na předmětné odvolací řízení. Odvolací soud tak dospěl k závěru, že podmínky pro přezkum napadeného rozhodnutí jsou dány.

9. Odvolací soud považuje podané odvolání za důvodné.

10. Okresní soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno postoupení pohledávky z původního věřitele na žalobkyni, neboť žalobkyně nedoložila soudu přílohu č. 2 – soupis postupovaných pohledávek, který je nedílnou součástí smlouvy o postoupení pohledávek. Smlouva o postoupení pohledávek byla jako důkaz označena v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Odvolací soud provedl důkaz označenou smlouvou a vzal za prokázáno, že , právnická osoba, . jako postupitel a , právnická osoba, . jako postupník uzavřeli smlouvu, dle které postupitel úplatně postoupil pohledávky vzniklé při výkonu podnikatelské činnosti z přepravní kontroly, tj. za cestujícími z titulu neuhrazeného základního jízdného a neuhrazené přirážky k jízdnému podle zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, zákona č. 266/1994 Sb., o drahách a vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu a smluvních přepravních podmínek a tarifu jízdného platných v době vzniku pohledávky (dále jen „pohledávky“). V bodě 2.1. smlouvy byly tyto pohledávky specifikovány za období od roku 2012 do roku 2017, kdy celkem se jedná o 216.164 pohledávek, dlužné jízdné činí 4.010.254 Kč a přirážka k jízdnému činí 299.629.000 Kč, celkem 303.639.254 Kč. To vše za úplatu ve výši 41.638.371 Kč. V bodě 5.1. smlouvy se žalobkyně jako postupník zavázala zajistit rozeslání a splnění oznamovací povinnosti postupitele vůči dlužníkům dle § 1882 o. z., vzor oznámení je přílohu č. 1 této smlouvy. Dle bodu 9.9. nedílnou součástí této smlouvy je rovněž příloha č. 2 - soupis postupovaných pohledávek.

11. Jestliže okresní soud dospěl k závěru, že nebylo prokázáno, že by označenou postupní smlouvou byla postoupena také pohledávka v celkové výši 57.744 Kč za žalovanou, měl při znění bodu 9.9. smlouvy o postoupení pohledávek vyzvat žalobkyni k doložení přílohy č. 2 – soupisu postupovaných pohledávek. Nejedná se však o poučovací povinnost ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. Naopak se jednalo o povinnost soudu provést ve smyslu § 114a odst. 1, odst. 2 písm. a) o. s. ř. řádnou přípravu jednání. Dle tohoto ustanovení má soud v rámci přípravy jednání vyzvat účastníka, aby soudu předložil listinné důkazy, jichž se dovolává. Takto měl okresní soud postupovat, dospěl-li k závěru, že žalobkyně nepředložila soupis postupovaných pohledávek, ačkoliv tento soupis je nedílnou součástí již doložené smlouvy o postoupení pohledávek.

12. Dále nelze odhlédnout od toho, že v rámci listin zaslaných v elektronické podobě spolu s návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu žalobkyně doložila v excelové tabulce soupis pohledávek, které jí měly být smlouvou o postoupení pohledávek postoupeny právě vůči žalované. Jedná se o totožné pohledávky tak, jak jsou uvedeny v odst. 1. odůvodnění napadeného rozhodnutí. Vzhledem k počtu postoupených pohledávek v rámci uzavřené postupní smlouvy považuje odvolací soud tento způsob prokázání pohledávek postoupených z , právnická osoba, . na žalobkyni vůči žalované za dostatečný. Skutečnost, že právě tyto pohledávky vůči žalované byly postoupeny, potvrdil také postupitel , právnická osoba, . (č. l. 65 a 66 spisu). Nelze také pominout, že žalovaná v průběhu řízení před soudem prvního či druhého stupně nezpochybnila, že by snad pohledávky nebyly platně postoupeny.

13. K výtce okresního soudu, že žalobkyně neoznámila žalované postoupení pohledávek v přesně sjednané formě dle vzoru oznámení (příloha č. 1 smlouvy o postoupení pohledávek), nutno uvést, že nesplnění takové povinnosti nezakládá neplatnost smlouvy o postoupení pohledávek či nemožnost, aby žalobkyně jako postupník uvedené pohledávky vymáhala. Dle § 1882 odst. 1 o. z. dokud postupitel dlužníka nevyrozumí nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli nebo se s ním jinak vyrovná. Účelem tohoto ustanovení je ochrana dobré víry postoupeného dlužníka. Pokud se totiž dlužník o postoupení vůbec nedozví, citované ustanovení zajišťuje, aby se v takovém případě své povinnosti zprostil, i když se tak nestane jednáním vůči skutečnému věřiteli (postupníkovi). Rozhodně však z citovaného ustanovení nelze dospět k závěru, že žalobkyně není oprávněna vymáhat postoupenou pohledávku vůči žalované soudně.

14. Odvolací soud uzavírá, že žalobkyně prokázala, že v rámci smluvního ujednání s původním věřitelem se stala nositelkou práva plynoucího z postoupené pohledávky vůči žalované, a to v celkové výši 57.744 Kč. Již před soudem prvního stupně bylo z jednotlivých dohod s cestujícím prokázáno, že žalovaná v uvedené dny cestovala označenými prostředky hromadné dopravy uvedeného čísla té které linky, podpisem každé jednotlivé dohody žalovaná uznala svůj dluh skládajícího se z uvedeného dlužného jízdného a přirážky k němu.

15. Ve smyslu § 2550 o. z. žalovaná nastoupením do vozidla městské hromadné dopravy uzavřela s přepravcem smlouvu o přepravě osoby, dle které se dopravce zavázal přepravit cestujícího do místa určení a cestující (žalovaná) se zavázala zaplatit jízdné. Bylo prokázáno, že žalovaná v uvedených případech svou povinnost zaplatit jízdné nesplnila, proto jí kromě povinnosti zaplatit dlužné jízdné vznikla také povinnost zaplatit přirážku k jízdnému. Povinnost zaplatit přirážku k jízdnému stanoví § 37 odst. 5 písm. b), odst. 6, odst. 4 písm. d) zákona č. 266/1994 Sb. Přepravními podmínkami byla výše přirážky stanovena v částce 1.500 Kč za každou jízdu bez platného jízdního dokladu. Podpisem dohody s cestujícím žalovaná svůj dluh ve výši ceny jízdného a přirážky k jízdnému uznala, soud má proto za to, že dluh v době jeho uznání trval (§ 2053 o. z.). Žalovaná se zavázala uhradit dluh do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného dokladu, ve lhůtě splatnosti dlužnou částku neuhradila, a je proto povinna zaplatit také úroky z prodlení v souladu se § 1970 o. z., jejichž výše je stanovena dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

16. Dle § 639 o. z. uznal-li dlužník svůj dluh, promlčí se právo za 10 let ode dne, kdy k uznání došlo. Vzhledem k uznání dluhu ohledně částek za jízdy bez platného jízdního dokladu za období od 8. 8. 2013 do 20. 11. 2017 se nejedná o promlčený dluh, když návrh na vydání elektronického platebního rozkazu byl podán v desetileté promlčecí lhůtě dne 27. 7. 2023.

17. V souladu s § 224 odst. 2 o. s. ř. rozhodl odvolací soud nově o náhradě nákladů řízení. Dle § 142 odst. 2 o. s. ř. měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala celkem částku 65.854 Kč, v důsledku vznesené námitky promlčení vzala svůj žalobní návrh o 8.110 Kč zpět, v tomto rozsahu je nutno na žalobkyni hledět jako procesně neúspěšného účastníka (§ 146 odst. 2 věta první o. s. ř.). Žalobkyně tak byla úspěšnou v rozsahu 87,7 %, neúspěšnou v rozsahu 12,3 %, má proto právo na náhradu nákladů řízení ve výši 75,4 %. Odměna za jeden úkon zastupujícího advokáta činí 3.740 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., celkem za tři úkony právní služby náleží advokátu odměna 11.220 Kč. Paušální náhrada výdajů dle § 13 odst. 4 cit. vyhlášky činí 3 x 300 Kč = 900 Kč. Celková částka 12.120 Kč se zvyšuje o 21 % daně z přidané hodnoty na částku 14.665 Kč. Spolu se zaplaceným soudním poplatkem činí náklady řízení 17.300 Kč a žalobkyně má právo vůči žalované na jejich náhradu v rozsahu 75,4 %, což činí 13.044 Kč.

18. V odvolacím řízení byla žalobkyně se svým nárokem na zaplacení částky 57.744 Kč zcela úspěšnou, v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Odměna advokáta za jeden úkon právní služby – podání odvolání činí 3.420 Kč, paušální náhrada výdajů za jeden úkon právní služby činí 300 Kč, částka 3.720 Kč se zvyšuje o 21 % daně ze přidané hodnoty na částku 4.501 Kč a spolu se zaplaceným soudním poplatkem činí náklady odvolacího řízení 7.389 Kč.

19. Lhůta k plnění byla žalované stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.