11 Co 161/2025

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Palkovské a soudkyň JUDr. Evy Placzkové a JUDr. Zuzany Ihnátové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A sídlem Adresa žalobkyně A s adresou pro doručování: Jméno žalobkyně A , adresa proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o stanovení výživného pro zletilé nezaopatřené dítě k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 24. 6. 2025, č. j. 10 C 50/2025-24

I. Rozsudek okresního soudu se v odstavci I. výroku potvrzuje.

II. V odstavci II. výroku se rozsudek okresního soudu mění následovně:Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému k rukám jeho advokáta ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů řízení částku 7.441 Kč.Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému k rukám jeho advokáta ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 6.592 Kč.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu o povinnost žalovaného platit žalobkyni na výživu zletilé , jméno FO, , nar. , datum, částku 5.500 Kč měsíčně od 20. 9. 2023 do 31. 8. 2024 a od 1. 11. 2024, vždy ke každému prvému dni v měsíci předem, a o povinnost zaplatit jí dlužné výživné za dobu od 20. 9. 2023 do 31. 8. 2024 a od 1. 11. 2024 do měsíce, v němž bude rozsudek vydán, ve třídenní lhůtě od právní moci rozsudku. Žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalovanému k rukám jeho advokáta na náhradě nákladů řízení před okresním soudem částku 21.961,50 Kč ve třídenní lhůtě od právní moci rozsudku.

2. Proti rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání. Nesouhlasila se závěrem, že žalovaný není ve věci pasivně legitimován. Při výplatě dávky – opakujícího se příspěvku mladému dospělému přechází právo mladého dospělého na výživné na stát. Zákon č. 359/1999 Sb. nestanoví, že osobami, kterým lze vyživovací povinnost vůči mladému dospělému stanovit, musejí být pouze jeho rodiče. Vyživovací povinnost k mladému dospělému může být plněna také z titulu nároku na výživné neprovdané matky podle § 920 odst. 1 o. z., neboť tato povinnost je v občanském zákoníku systémově zařazena do institutu „vyživovací povinnost“. Ze spisu Okresního soudu ve , adresa, , sp. zn. , číslo, , jehož obsahem měl být podle návrhu žalobkyně proveden důkaz, plyne, že žalovaný se při propuštění zl. , jméno FO, z ústavní výchovy zaručil, že nad ní bude zajišťovat dohled. Po dobu, kdy se zl. , jméno FO, nacházela v ústavní péči, měli plnit vyživovací povinnost k ní její rodiče. Narozením nezl. , jméno FO, dne , datum, zanikla jejich vyživovací povinnost ke zl. , jméno FO, ; nadále ji má plnit žalovaný jako druh zl. , jméno FO, a otec nezl. , jméno FO, . Ke stejnému závěru okresní soud dospěl ve výše označené věci. Právo zl. , jméno FO, na výživné přešlo na žalobkyni dne 20. 9. 2023, tedy po více než třech měsících od narození nezl. , jméno FO, . Zákonodárce nepředpokládal, že v těchto či obdobných případech nemají vyživovací povinnost k mladému dospělému jeho rodiče ani druh. V důsledku rozdílných právních názorů vyjádřených okresním soudem ve věci sp. zn. , číslo, a v nyní probíhajícím řízení se žalobkyně ocitla ve značné nejistotě. Zl. , jméno FO, byl zaopatřovací příspěvek odejmut od 31. 8. 2025. S těmito argumenty se žalobkyně domáhala obsahově změny napadeného rozsudku v tom smyslu, že soud její žalobě vyhoví.

3. Žalovaný ve vyjádření k odvolání navrhl rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdit. Žalobkyně v rámci svých právních úvah pominula, co je účelem zaopatřovacího příspěvku. Jeho účel je zřejmý z důvodové zprávy k novele zákona č. 359/1999 Sb., kterou byl tento institut do zákona začleněn. Právní úpravu podle cit. zák. nelze vykládat izolovaně od příslušných ust. o. z. Ust. § 961 odst. 2 o. z. přitom výslovně upravuje přechod vyživovací povinnosti rodičů k nezl. dětem v tam stanovených případech na stát. Ust. § 922 o. z. upravuje výživu a příspěvek na úhradu některých nákladů neprovdané matky pouze za předpokladu, že otec dítěte neplní vyživovací povinnost k matce svého dítěte dobrovolně. O tento případ se tu nejedná, neboť žalovaný své povinnosti vůči zl. , jméno FO, a nezl. , jméno FO, plní a pečuje o ně. Závěry rozsudku Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , čj. j. , číslo, , nemohou samy o sobě založit právo žalobkyně na výživné vůči žalovanému, který nebyl účastníkem v označené věci. Bylo na žalobkyni uvážit, zda podat odvolání proti dříve vydanému zamítavému rozsudku.

4. Krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu a řízení jemu předcházející postupem dle § 214 odst. 1 o. s. r., se závěrem, že odvolání není důvodné.

5. Se skutkovými zjištěními okresního soudu uvedenými v odstavci 3. odůvodnění napadeného rozsudku lze souhlasit. Tam uvedené skutečnosti plynou ze shodných tvrzení účastníků a z připojených listin. Správnost skutkových zjištění navíc žalobkyně nezpochybňovala.

6. Z listin předložených žalobkyní v odvolacím řízení krajský soud dále zjistil, že , jméno FO, , narozená dne , datum, , studovala na , název, formou denního studia od 1. 11. 2024 do 31. 8. 2025. Podle rozhodnutí , právnická osoba, ze dne , datum, , č. j. , číslo, , jí byl odejmut zaopatřovací příspěvek opakující se ode dne 1. 9. 2025, protože její nárok na dávku ke dni 31. 8. 2025 zanikl.

7. Podle § 50u odst. 1 věta první zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1, přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku.

8. Podle § 50u odst. 2 věta první cit. zák. je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve anebo neexistuje-li soudem neschválená dohoda o výši výživného.

9. Vzhledem k obsahu odvolacích námitek omezil se krajský soud v rámci přezkumu napadeného rozsudku na právní otázku, zda je žalovaný v řízení o žalobě na stanovení výživného podle § 50u odst. 2 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, osobou pasivně legitimovanou. Žalobkyně dovozovala, že tomu tak je, s odůvodněním, že žalovaný je jako otec nezl. , jméno FO, , narozené dne , datum, , za něhož zl. , jméno FO, není provdána, povinen poskytovat jí jako matce výživu podle § 920 odst. 1 věta první o. z.

10. K řešení zmíněné otázky je nezbytné provést výklad ust. § 50b odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb. ke zjištění, co bylo účelem této právní úpravy. Z důvodové zprávy k novele zákona o sociálně-právní ochraně dětí, provedené zákonem č. 363/2021 Sb., s účinky od 1. 1. 2022, plyne následující: Do zákona č. 359/1999 Sb. byla navržena úprava zaopatřovacího příspěvku pro mladé dospělé po skončení péče nahrazující péči rodičů (dále jen „zaopatřovací příspěvek“) jako dávky určené nezaopatřeným zletilým osobám do 26 let věku nebo nezaopatřeným nezletilým osobám, kterým byla přiznána plná svéprávnost, ke zmírnění jejich nepříznivé sociální situace poté, kdy zanikla pěstounská nebo poručenská péče nebo ústavní výchova oprávněných osob v důsledku nabytí plné svéprávnosti nebo zletilosti těmito osobami, a to po dobu jejich nezaopatřenosti (tedy zejména studia). Tyto děti, resp. mladí dospělí, jsou znevýhodněni při vstupu do samostatného života, který je po skončení pěstounské či ústavní péče po zletilosti čeká, nemají rodinu, na kterou se mohou obrátit a spolehnout a pokud chtějí dokončit studium či učební obor nebo se dále vzdělávat na vyšší odborné či vysoké škole, jsou často odkázáni na pomoc bývalých pěstounů, ústavního zařízení a/nebo různých nadací a neziskových organizací Nárok na zaopatřovací příspěvek obsahuje podpůrné i kontrolní mechanismy, např. povinnou spolupráci se sociálním pracovníkem obce - sociálním kurátorem a realizaci individuálního plánu.

11. Podle komentovaného znění ust. § 920 o. z. občanského zákoníku, 2. vydání (3. aktualizace, 2024) autorů A. Lomozová, Z. Spáčilová, publikovaného v edici komentářů Beck-online k institutu výživného jako nároku neprovdané matky: Předpokladem pro vznik práva na výživu neprovdané matky není stav odkázanosti na straně matky, tj. neschopnost vůbec se samostatně živit. Předpokladem je skutečnost, že v důsledku těhotenství a narození dítěte došlo ke snížení příjmů matky. Právo matky na výživné vzniká, jakmile jí v souvislosti s těhotenstvím či porodem vzniknou jakékoliv náklady, přičemž není rozhodné, zda je na výživné odkázána či nikoliv. Také není rozhodné, zda před porodem pracovala a měla vlastní příjem či nikoliv. Postačí, když dojde ke snížení výdělkových možností matky. Výživné lze matce přiznat ode dne porodu, nejvýše však do dvou let po něm, a to i zpětně.

12. Podle komentovaného znění ust. § 50u zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně-právní ochraně dětí, 2. vydání, 2025, s. 666 – 668 autorky R. Skutkové, edice Beck-online, v situaci, kdy je mladému dospělému přiznán a vyplácen opakující se zaopatřovací příspěvek (§ 50b), podá krajská pobočka Úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek, návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého; účastníky řízení jsou , právnická osoba, , rodiče a mladý dospělý.

13. Z výše uvedeného je zřejmé, že účel ust. § 50b a násl. zákona č. 359/1999 Sb. a § 920 odst. 1 o. z. je odlišný. Zatímco v případě § 50b vzniká nárok na zaopatřovací příspěvek pro mladé dospělé po skončení péče nahrazující péči rodičů (zde ústavní péče) a je vyplácen po zániku pěstounské péče, poručenské péče či ústavní výchovy v důsledku nabytí zletilosti dítěte po dobu jeho nezaopatřenosti (zejména studia), nárok neprovdané matky na výživné vůči otci jejího dítěte má kompenzovat snížení příjmů matky v důsledku těhotenství a narození dítěte, nikoli pro neschopnost živit se samostatně, a to pouze po omezenou dobu dvou let od narození dítěte. Nárok na stanovení výživného pro mladého dospělého, kterému je přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b zákona č. 359/1999 Sb., tak nemůže být s úspěchem uplatněn vůči otci dítěte, za něhož matka jako mladý dospělý není provdána. Zmíněnou úvahu podporuje výše citovaný komentář k ust. § 50u zákona č. 359/1999 Sb. o okruhu účastníků řízení vedeného dle posledně cit. ust. Podle něj jsou jím vedle , právnická osoba, a mladého dospělého jeho rodiče, nikoli otec dítěte, za něhož matka není provdána.

14. Jde-li o podpůrné argumenty k zamítavému výroku napadeného rozsudku, lze dále uvést: Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaný se zl. , jméno FO, vedou společnou domácnost, a žalovaný touto formou plní svou vyživovací povinnost vůči jmenované jako neprovdané matce podle § 920 odst. 1 věta první o. z. Jeho zákonná povinnost k matce nezl. dítěte trvá jen po omezenou dobu dvou let od narození dítěte; žalobkyně se domáhala stanovení výživného vůči žalovanému po dobu neomezenou.

15. Rozsudkem Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, , č. j. , číslo, který nabyl účinků právní moci ke dni 2. 7. 2024, soud zamítl žalobu stejné žalobkyně směřující proti , jméno FO, a , jméno FO, , rodičům zl. , jméno FO, , o stanovení výživného pro mladého zletilého, jemuž je vyplácen zaopatřovací příspěvek. Zjištění, že žalobkyně proti cit. rozsudku nebrojila odvoláním, nemohlo na závěrech uvedených v předchozích odstavcích cokoli změnit.

16. Krajský soud s těmito závěry rozsudek okresního soudu ve výroku o věci samé podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil.

17. S výrokem o náhradě nákladů prvostupňového řízení v odstavci II. krajský soud nesouhlasil; podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. jej proto změnil. K účelně zaplaceným nákladům prvostupňového řízení, které byly žalovanému jako procesně úspěšnému účastníku přiznány, náleží odměna advokáta za 3 úkony právní služby po 1.500 Kč, tj. 4.500 Kč (podle § 9 odst. 2 a § 7 bod 4. vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění vyhl. č. 258/2024 Sb., účinné od 1. 1. 2025, za převzetí a přípravu zastoupení, za sepis vyjádření k žalobě a za účast u jednání dne 24. 6. 2025), paušální náhrada za stejné 3 úkony po 450 Kč, tj. 1.350 Kč, podle § 13 odst. 4 cit. vyhl., náhrada za promeškaný čas v souvislosti s dopravou z , adresa, do , adresa, a zpět za 2 započaté půlhodiny po 150 Kč, tj. 300 Kč, podle § 14 odst. 1 písm. a) cit. vyhl., a 21% DPH ze součtu vyjmenovaných položek, tj. z částky 6.150 Kč, která se rovná částce 1.291 Kč. Souhrnně jde o částku 7.441 Kč.

18. Krajský soud při stanovení odměny advokáta za 1 úkon právní služby vyšel z úvahy, že předmětem řízení byl nárok státu z titulu přechodu práva na výživné pro mladého dospělého, který státu vzniká podle § 50u odst. 2 věta první zákona č. 359/1999 Sb. jako subjektu, který mladému dospělému vyplácí zaopatřovací příspěvek. Jedná se o přechod práva na výživné zletilého dítěte. Nesprávná právní úvaha žalobkyně vyjádřená v žalobě, totiž že na ni přechází právo na výživné neprovdané matky, nemůže povahu práva v řízení uplatněného ovlivnit. Rozhodující jsou totiž skutková tvrzení, která žalobkyně ke svému petitu připojila. Tarifní hodnotu sporu je proto namístě určit za použití § 9 odst. 2 vyhl. č. 177/1996 Sb., v aktuálním znění, částkou 10.000 Kč, jako v případech, kdy je rozhodováno o výživném zletilých dětí.

19. Podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. je žalobkyně, která s odvoláním neuspěla, povinna zaplatit žalovanému k rukám jeho advokáta ve třídenní lhůtě od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 6.592 Kč. Odvolací náklady žalovaného sestávají z odměny advokáta za 2 úkony po 1.500 Kč, tj. 3.000 Kč, a to za sepis vyjádření k odvolání a za účast u odvolacího jednání, z paušální náhrady za stejné 2 úkony po 450 Kč, tj. 900 Kč, z náhrady za promeškaný čas za 5 započatých půlhodin po 150 Kč, tj. 750 Kč, z cestovného v částce 798 Kč a z 21% DPH ze součtu všech vyjmenovaných položek, tj. z částky 5.448 Kč, která se rovná částce 1.144 Kč. Advokát žalovaného cestoval k odvolacímu jednání z místa svého sídla, tj. z , adresa, do , adresa, a zpět na vzdálenost 110 km vozidlem , název, , reg. zn. , SPZ, , s normovanou spotřebou 4,2 l/100 km motorové nafty v ceně 34,70 Kč/1 l podle vyhl. č. 475/2024 Sb., při paušální náhradě 5,80 Kč/1 km dle cit. vyhl.