10 C 50/2025

Plný text

Okresní soud ve Frýdku-Místku rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Špokovou ve věci žalobce: Česká republika - Jméno žalobce, IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o stanovení výživného pro zletilé nezaopatřené dítě

I. Žaloba žalobce, aby žalovanému byla uložena povinnost platit žalobci na výživu zl. jméno FO, nar. 12. 8. 2005, částku 5 500 Kč měsíčně od 20. 9. 2023 do 31. 8. 2024 a od 1. 11. 2024 vždy každého prvého dne v měsíci předem, s tím, aby dlužné výživné za dobu od 20. 9. 2023 od 31. 8. 2024 a od 1. 11. 2024 do měsíce, ve kterém bude rozsudek vydán, byl žalovaný povinen zaplatit žalobci do 3 dnů od právní moci rozsudku, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 21 961,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

1. Žalobkyně požadovala stanovení výživného ve výši 5 500 Kč měsíčně od 20. 9. 2023 do 31. 8. 2024 a následně od 1. 11. 2024, pro nezaopatřenou zletilou jméno FO, narozenou 12. 8. 2005, s odůvodněním, že zletilá Zuzana je dosud nezaopatřená, soustavně se připravuje na budoucí povolání a není zatím schopná se živit, a to i když pobírá rodičovský příspěvek pro nezletilou jméno FO, narozenou 12. 6. 2023. Žalobkyně vyplácela v žalovaném období a nadále vyplácí zletilé jméno FO zaopatřovací příspěvek opakující se podle § 50b, § 50e, a § 50g zákona č. 359/1999 Sb. ve výši 17 250 Kč měsíčně, a podle § 50u odst. 1 citovaného zákona přechází právo mladého dospělého, tj. zletilé jméno FO, na výživné na Českou republiku. Žalobkyně požadovala v rámci řízení, vedeného u Okresního soudu ve adresa pod sp. zn. spisová značka, stanovení výživného rodičům zletilé jméno FO, avšak rozsudkem ze dne 16. 5. 2024 byla žaloba zamítnuta s odůvodněním, že vyživovací povinnost ke zletilé jméno FO již rodiče nemají, když tuto povinnost má dle § 920 odst. 1 občanského zákoníku žalovaný. Žalobkyně vycházela z odůvodnění tohoto rozsudku, kdy žalovaný je totiž otcem dcery zletilé jméno FO, neuzavřeli manželství, má vyživovací povinnost nejen k nezletilé jméno FO, ale rovněž ke zletilé družce Zuzaně, přičemž žalovaný pracuje s průměrným výdělkem 35 713 Kč a z tohoto je schopen zaplatit výživné ve výši 5 500 Kč měsíčně.

2. Žalovaný s návrhem nesouhlasil s tím, že vyživovací povinnost plní, neboť žije se zletilou jméno FO ve společné domácnosti a společně pečují o dceru Kristýnu, a to od počátku roku 2023. Společně hradí náklady na bydlení v pronajatém bytě. Jeho družce je vyplácen zaopatřovací příspěvek a tato se i nadále připravuje na budoucí povolání a plní individuální plán mladého dospělého.

3. Z nesporných tvrzení účastníků bylo zjištěno, že žalovaný žije v druhovském poměru ve společné domácnosti se zletilou jméno FO, která stále studuje dle individuálního plánu a je jí vyplácen zaopatřovací příspěvek a rodičovský příspěvek. Společně pečují o dceru jméno FO, narozenou 12. 6. 2023 a společně hospodaří. Rodičům zletilé jméno FO nebylo stanoveno výživné, do zletilosti byla jméno FO v ústavní výchově, nyní bydlí společně se žalovaným a dcerou v pronajatém bytě. Ze spisu Okresního soudu ve adresa sp. zn. spisová značka, zejména z rozsudku ze dne 16. 5. 2024 bylo zjištěno, že soud zamítl žalobu žalobkyně vůči rodičům zletilé jméno FO na stanovení výživného s odůvodněním, že mladé dospělé byl přiznán a od 20. 9. 2023 je vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b téhož zákona a výživné pro tuto mladou dospělou nebylo dosud rodičům stanoveno, avšak rodiče dle názoru soudu již nejsou osobami povinnými poskytovat své dceři jméno FO výživné, neboť jméno FO je matkou nezletilé jméno FO, narozené 12. 6. 2023, jejímž otcem je Jméno žalovaného, který s ní žije ve společné domácnosti a zabezpečuje potřeby jak její, tak nezletilé dcery ze své měsíční mzdy a tedy dle § 920 odst. 1 občanského zákoníku je Jméno žalovaného povinen poskytovat jméno FO výživné po dobu dvou let od narození dítěte a dle názoru soudu jeho vyživovací povinnost předchází vyživovací povinnost jejích rodičů.

4. Podle § 50b odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb. zletilá nebo plně svéprávná fyzická osoba má nárok na zaopatřovací příspěvek za kalendářní měsíc, pokud tato fyzická osoba, není-li dále stanoveno jinak, a) byla do dne nabytí zletilosti nebo do dne nabytí plné svéprávnosti svěřena do pěstounské péče podle § 47a odst. 1 písm. a) nebo jí byla nařízena ústavní výchova podle občanského zákoníku včetně svěření do zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc podle § 971 odst. 2 občanského zákoníku (dále jen „péče zakládající nárok na zaopatřovací příspěvek“) a tato péče trvala nepřetržitě po dobu alespoň 1. 3 let, které bezprostředně předcházely dni nabytí její zletilosti nebo dni nabytí její plné svéprávnosti, pokud pěstounská péče nebyla zprostředkována orgány sociálně-právní ochrany, 2. 12 měsíců, které bezprostředně předcházely dni nabytí její zletilosti nebo dni nabytí její plné svéprávnosti, šlo-li o pěstounskou péči zprostředkovanou podle tohoto zákona nebo o nařízenou ústavní výchovu podle občanského zákoníku, b) je nezaopatřeným dítětem, c) nebyla pravomocně odsouzena k nepodmíněnému trestu odnětí svobody, který dosud nebyl zahlazen, a d) má vypracován individuální plán podle § 50d a poskytuje součinnost při jeho vyhodnocování a aktualizaci.

5. Podle § 50u odst. 1 citovaného ustanovení náleží-li mladému dospělému zaopatřovací příspěvek podle § 50b odst. 1 přechází právo mladého dospělého na výživné na Českou republiku. Je-li výživné vyšší než zaopatřovací příspěvek, náleží rozdíl mladému dospělému.

6. Podle odst. 2 citovaného ustanovení je-li mladému dospělému přiznán a vyplácen zaopatřovací příspěvek podle § 50b, podá krajská pobočka úřadu práce, která poskytuje zaopatřovací příspěvek návrh soudu na stanovení výživného pro tohoto mladého dospělého, nebylo-li stanoveno nebo vykonatelně ujednáno dříve, anebo neexistuje-li soudem neschválena dohoda o výši výživného. Pokud povinná fyzická osoba neplatí stanovené nebo vykonatelně ujednané výživné podá krajská pobočka úřadu práce návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuce.

7. Podle § 910 odst. 1 občanského zákoníku, předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost.

8. Podle § 911 občanského zákoníku výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

9. Podle § 920 odst. 1 občanského zákoníku není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. Povinnost k úhradě nákladů spojených s těhotenstvím a porodem vznikne muži, jehož otcovství je pravděpodobné i v případě, že se dítě nenarodí živé.

10. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba žalobkyně není důvodná, neboť žalovaný není pasivně legitimován, konkrétně nelze vymáhat výživné, které mají platit rodiče dospělého nezaopatřeného zletilého a kde byla tato povinnost rodičů nahrazena zaopatřovacím příspěvkem dle výše citovaného zákona. Zletilá nezaopatřená jméno FO byla do své zletilosti v ústavní výchově a povinnost k její výživě byla na rodičích. Tím, že dospěla, ale dosud není zaopatřená, vzniklo této zletilé nezaopatřené právo na zaopatřovací příspěvek, což znamená dávku nahrazující výživné rodičů k dětem a z charakteru tohoto nároku je zřejmé, že výplatou zaopatřovacího příspěvku nahrazující výživné rodičů přechází právo na výživné na stát, který může a je oprávněn požadovat toto plnění „výživného“ po rodičích, nikoliv po druhovi nezaopatřené zletilé v rámci příspěvku na výživné neprovdané matky. Výživné podle § 920 občanského zákoníku je zcela jiné plnění, které nemá nahrazovat vyživovací povinnost rodičů, která byla přiznána v rámci zaopatřovacího příspěvku žalobkyně. Je nutno vycházet z koncepce celého zákona č. 359/1999 Sb. V žádném případě soud nebyl vázán odůvodněním výše zmíněného rozhodnutí soudu o nedostatku pasivní legitimace rodičů zletilé nezaopatřené jméno FO. Vzhledem k výše uvedenému byla tedy žaloba v celém rozsahu zamítnuta.

11. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst.1 o.s.ř., kdy zcela úspěšný byl žalovaný, proto má právo na plnou náhradu nákladů řízení, jež v daném případě představují náklady právního zastoupení ve výši 21 961,50 Kč (3 úkony právní pomoci po 5 500 Kč za přípravu a převzetí věci, vyjádření k žalobě a účast u jednání dne 24. 6. 2025 dle §8 odst.2, § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb., dále AT, včetně 3 režijních paušálů po 450 Kč za tyto úkony dle § 13 odst. 4 AT, a náhradu za ztrátu času při cestě k jednání z Třince do Frýdku-Místku a zpět za 2 půlhodiny po 150 Kč dle § 14 odst. 3 AT, vše s připočtením DPH). Náklady za vyúčtování nákladů soud nepřiznal jako neúčelné, když tyto mohl žalovaný vyčíslit při ústním jednání. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu ve FrýdkuMístku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.