11 Co 164/2024

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Palkovské a soudkyň JUDr. Evy Placzkové a JUDr. Zuzany Ihnátové ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A, narozený dne Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B, narozená dne Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce B proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený dne Datum narození žalovaného trvale bytem Adresa žalovaného o částku 382.500 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 26. 2. 2024, č. j. 116 C 15/2023-32

I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části, tj. v odstavci V. výroku, mění následovně: Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům částku 112.500 Kč s úroky z prodlení ve výši 15 % ročně ze stejné částky za dobu od 16. 11. 2023 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Ve zbývající napadené části, tj. v odstavcích II., IV., V. a VII. výroku, se rozsudek okresního soudu potvrzuje s upřesněním, že ohledně zbývajících zákonných úroků z prodlení se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům k jejich ruce společné a nerozdílné na náhradě nákladů řízení částku 19.425 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům k jejich ruce společné a nerozdílné na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 19.425 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobcům částku 105.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně za dobu od 16. 11. 2023 do zaplacení, a dále částky 90.000 a 75.000 Kč s tam specifikovanými úroky z prodlení, všechny částky ve třídenní lhůtě od právní moci rozsudku. Zamítl žalobu v rozsahu - zákonného úroku z prodlení z částky 7.500 Kč za dobu od 1. 11. 2021 do zaplacení, od 1. 2. 2021 do zaplacení, od 1. 3. 2021 do zaplacení, od 1. 4. 2021 do zaplacení, od 1. 5. 2021 do zaplacení, od 1. 6. 2021 do zaplacení, od 1. 7. 2021 do zaplacení, od 1. 8. 2021 do zaplacení, od 1. 9. 2021 do zaplacení, od 1. 10. 2021 do zaplacení, od 1. 11. 2021 do zaplacení, od 1. 12. 2021 do zaplacení, od 1. 1. 2022 do zaplacení a od 1. 2. 2022 do zaplacení, - zákonného úroku z prodlení z částky 6.000 Kč za dobu od 1. 7. 2021 do zaplacení, od 1. 8. 2021 do zaplacení, od 1. 9. 2021 do zaplacení, od 1. 10. 2021 do zaplacení, od 1. 11. 2021 do zaplacení, od 1. 12. 2021 do zaplacení, od 1. 1. 2022 do zaplacení a od 1. 2. 2022 do zaplacení, - částky 112.500 Kč s tam specifikovanými zákonnými úroky z prodlení z každého z 15 dílčích dlužných plnění á 7.500 Kč měsíčně a - zákonného úroku z prodlení z částky 5.000 Kč za dobu od 1. 7. 2021 do zaplacení, od 1. 8. 2021 do zaplacení, za dobu od 1. 9. 2021 do zaplacení, od 1. 10. 2021 do zaplacení, od 1. 11. 2021 do zaplacení, od 1. 12. 2021 do zaplacení, od 1. 1. 2022 do zaplacení a od 1. 2. 2022 do zaplacení. Žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobcům na náhradě nákladů prvostupňového řízení ve třídenní lhůtě od právní moci rozsudku částku 8.158,50 Kč.

2. Proti rozsudku podali žalobci včasné odvolání, jímž brojili proti všem jeho zamítavým výrokům a proti závislému výroku o náhradě nákladů prvostupňového řízení. V odvoláním dotčené části rozsudku okresní soud vycházel z nesprávných skutkových závěrů. Neobstojí především závěr, že žalobci nepředložili právní titul k užívání prostoru č. hodnota a neprokázali doručení výzvy k plnění žalovanému. Ačkoli k důkazu navrhli celý spis Okresního soudu v adresa, sp. zn. číslo, okresní soud provedl důkaz toliko obsahem rozsudku ze dne datum, č. j. číslo. Z označeného spisu jednoznačně plyne, že žalovaný neplatil žalobcům nájemné od 12/2020. Byl proto s jeho plněním v každém měsíci v prodlení. Pokud okresní soud podmiňoval vznik nároku na zaplacení zákonných úroků z prodlení doručením výzvy k vydání bezdůvodného obohacení, odvolatelé hodnotili tento požadavek jako nadbytečný a formalistický. Žalovaný ve svém písemném vyjádření k žalobě připustil, že nájemné od 12/2020 žalobcům neplatil. Okresní soud mohl ze spisu sp. zn. číslo zjistit, že žalobci vypověděli žalovanému nájem všech pronajatých prostor právě z důvodu dlouhodobého prodlení žalovaného s placením nájemného. Stejná skutečnost byla tehdy prokázána, jak plyne z odůvodnění rozsudku o vyklizení předmětných prostor. Z procesní opatrnosti podávali žalobci výpovědi nájmu žalovanému opakovaně, neboť žalovaný odmítal přebírat doručenou poštu; na výzvy ke splnění dluhu na nájemném nereagoval. Nerespektoval rovněž skončení nájemních poměrů uplynutím doby, na kterou byly sjednány. Již zmíněným rozsudkem byl žalovaný vyzván k vyklizení všech prostor, které užíval bez právního důvodu, tedy i prostoru č. hodnota. Není proto správné nyní zpochybňovat, že žalobci v předchozím řízení soudu předložili všechny nájemní smlouvy. Pokud by se tak nestalo, se žalobou o vyklizení proti žalovanému by neuspěli. V této věci žalobci předem omluvili svou neúčast u jednání okresního soudu dne 26. 2. 2024, neboť dlouhodobě bydlí a pracují v cizině. Jestliže měl okresní soud za to, že (žalobci) ke svým tvrzením nepředložili důkazy, měl je vyzvat, aby chybějící důkazy doručili dodatečně. Absenci poučení dle § 118a o. s. ř. ze strany okresního soudu hodnotili jako podstatnou procesní vadu. S touto argumentací se domáhali změny rozsudku v odvoláním napadené části tak, že soud jejich žalobě rovněž ve zbývajícím rozsahu vyhoví.

3. Žalovaný se k odvolání nevyjádřil.

4. Krajský soud nařídil jednání na den 10. 1. 2025 v 8:30 hod. a předvolal k němu všechny účastníky. Žalobcům bylo předvolání k odvolacímu jednání doručeno do jejich datové schránky, a) žalobci dne 4. 12. 2024 a b) žalobkyni dne 12. 12. 2024. Žalovanému bylo předvolání k jednání doručeno postupem dle § 50 odst. 2 o. s. ř. ke dni 19. 12. 2024. Oba žalobci svou nepřítomnost u odvolacího jednání předem písemně omluvili a souhlasili, aby se jednání uskutečnilo za jejich absence. Žalovaný se k odvolacímu jednání nedostavil, aniž svou nepřítomnost omluvil. Krajský soud proto věc projednal a rozhodl v rámci nařízeného jednání, tj. postupem dle § 214 odst. 1 o. s. ř., bez osobně přítomných účastníků, dle § 101 odst. 3 ve spojení s § 211 o. s. ř. Rozsudek okresního soudu a řízení jemu předcházející přezkoumal v odvoláním napadené části, tj. v odstavcích II., IV., V., VII. a VIII. výroku, se závěrem, že odvolání je zčásti důvodné.

5. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

6. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Podle § 2993 věta první o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.

8. Podle § 2999 odst. 1 věta první o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

9. Podle § 2295 o. z. pronajímatel má právo na náhradu ve výši ujednaného nájemného, neodevzdá-li nájemce byt pronajímateli v den skončení nájmu až do dne, kdy nájemce pronajímateli byt skutečně odevzdá.

10. Krajský soud souhlasil se skutkovými zjištěními okresního soudu vyjmenovanými v odstavci 3. odůvodnění napadeného rozsudku. Pro stručnost na ně v celém rozsahu odkazuje. Tam uvedené skutečnosti plynou z provedených důkazů. Na závěru o nich, jak byl vyložen v odstavci 5. odůvodnění napadeného rozsudku, nebyl proto důvod cokoli měnit. Účastníci se shodli na tvrzení, že žalovaný vyklidil byt č. hodnota, garsonky č. hodnota, č. hodnota a starožitnictví podle rozsudku Okresního soudu v adresa ze dne datum č. j. číslo, ke dni datum.

11. Ze zjištěných skutečností vyvodil soud za použití výše citovaných hmotně-právních ustanovení částečně odlišné závěry právní, než jaké přijal soud okresní.

12. Okresní soud nepochybil v závěru, že žalobci neprokázali právní titul, na jehož podkladě žalovaný užíval prostor v domě čp. číslo, který je součástí pozemku parc. č. číslo na adresa v k. ú. adresa, obci adresa, označený číslem hodnota. Písemná smlouva o nájmu této části nemovitosti nebyla soudu předložena a její uzavření nebylo prokázáno ani jinými důkazy. Podle § 135 odst. 2 věta druhá o. s. ř. je namístě vycházet z rozsudku Okresního soudu v adresa, č. j. číslo ze dne datum, kterým byl žalovaný v řízení vedeném k žalobě stejných žalobců jako v tomto řízení zavázán vyklidit (mimo jiné) prostor sloužící k podnikání č. hodnota nacházející se v přízemí budovy čp. číslo. Ve vyjádření k žalobě v nyní probíhajícím řízení žalovaný ostatně nepopíral, že takto označený prostor v rozhodné době skutečně užíval.

13. Pokud nebyl prokázán právní důvod, podle něhož byl žalovaný oprávněn užívat prostor č. hodnota, činil tak bez právního důvodu. Za užívání této části nemovitosti po rozhodnou dobu, tj. od 1. 11. 2020 do 31. 1. 2022 (za 15 měsíců) je povinen zaplatit podle § 2991 odst. 1, 2, § 2993 odst. 1 věta první a § 2999 odst. 1 věta první o. z. částku 112.500 Kč. Proti závěru okresního soudu, že obvyklá cena nájemného ve vztahu k uvedenému prostoru činila 7.500 Kč měsíčně, žalovaný neměl námitky. K výši bezdůvodného obohacení žalovaného v důsledku užívání bytu č. hodnota, garsonky č. hodnota a starožitnictví, stanovené shodně s výší nájemného dle jednotlivých nájemních smluv, žádný z účastníků rovněž neměl výhrady a nebrojil proti ní ani v odvolání.

14. Krajský soud proto rozsudek okresního soudu v odstavci V. výroku podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil a žalovaného zavázal zaplatit žalobcům částku 112.500 Kč s úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z uvedené částky od 16. 11. 2023 do zaplacení. Žalobci neprokázali, že žalovaného vyzvali k plnění částky 112.500 Kč před podáním žaloby. Stejně jako v případě ostatních žalobou uplatněných nároků kvalifikovaných jako nároky na vydání bezdůvodného obohacení byl žalovaný k plnění vyzván teprve doručením žaloby, tj. ke dni 15. 11. 2023. Svůj dluh až dosud nesplnil. Podle § 1968, § 1970 o. z. a § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. je povinen zaplatit žalobcům vedle jistiny rovněž výše vymezené úroky z prodlení.

15. K námitce žalobců, že žalobci označili jako důkaz celý spis Okresního soudu v adresa sp. zn. číslo je třeba uvést, že je vyloučeno provést důkaz obsahem celého spisu. Účastník je povinen ke konkrétnímu spornému tvrzení nabídnout konkrétně označený důkaz, tedy jednoznačně označenou listinu, fyzickou osobu jako svědka apod. Není přípustné žádat o provedení důkazu celým obsahem spisu. Po soudu, který provádí důkazní řízení, totiž nelze žádat, aby ze spisu vybíral listiny, které mohou to či ono sporné tvrzení podpořit. Nepřípustně by tím pomáhal procesně uspět jedné ze stran sporu na úkor druhé procesní strany. Takový postup odporuje zákonnému principu rovného postavení účastníků řízení (dle § 18 odst. 1 o. s. ř.).

16. Pokud se žalobci nedostavili k jednání okresního soudu, zbavili se tím možnosti být soudem procesně poučeni, které jejich (sporné) tvrzení nebylo dosud prokázáno. Nemohli být rovněž vyzváni, aby k takovému tvrzení nabídli další důkazy, a poučeni o nepříznivých následcích nesplnění povinnosti prokázat rozhodné skutečnosti. Poučení ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. (stejně jako poučení o povinnosti tvrdit rozhodné skutečnosti dle § 118a odst. 1 o. s. ř.) totiž poskytuje soud dle cit. ust. pouze u jednání. Okresní soud, který uvedené pravidlo respektoval, procesně nepochybil.

17. O částkách, které žalovaný dluží žalobcům, tj. o - 105.000 Kč za užívání bytu č. hodnota (za dobu od 1. 12. 2020 do 31. 1. 2022, tj. za 14 měsíců po 7.500 Kč měsíčně), - 90.000 Kč za užívání garsonky č. hodnota (za dobu od 1. 11. 2020 do 31. 1. 2022, tj. za 15 měsíců po 6.000 Kč měsíčně) a - 75.000 Kč za užívání nebytového prostoru označeného jako starožitnictví (za dobu od 1. 11. 2020 do 31. 1. 2022, tj. za 15 měsíců po 6.000 Kč měsíčně) okresní soud rozhodl pozitivně v odstavcích I., III. a VI. výroku, které již nabyly účinků právní moci. Ve vztahu k těmto jistinám žalobci brojili pouze proti výrokům v odstavcích II., IV. a VII., pokud jím okresní soud přiznal úroky z prodlení z jednotlivých dlužných částek za bezdůvodné obohacení ode dne následujícího po doručení výzvy k plnění, tj. ode dne 16. 11. 2023, do zaplacení. Namítali, že požadavek okresního soudu, který podmiňoval splatnost těchto pohledávek doručením žalovanému výzvy k plnění, je nadbytečný a formalistický. Ani s touto jejich námitkou krajský soud nesouhlasil.

18. Částka 105.000 Kč za užívání bytu č. hodnota představuje bezdůvodné obohacení žalovaného dle výše cit. hmotně-právních ustanovení, neboť nájemní poměr žalovaného k bytu skončil ke dni datum a žalovaný byt užíval do datum. Garsonku č. hodnota žalovaný užíval po skončení nájemního poměru, tedy rovněž bez právního důvodu, od datum. Splatnost částky 48.000 Kč, tj. osmi měsíčních plnění po 6.000 Kč, mohla proto nastat rovněž až doručením žaloby (datum. Starožitnictví žalovaný užíval po skončení nájemního poměru bez právního důvodu po stejnou dobu jako garsonku č. hodnota, tedy od datum. Za těchto 8 měsíců měl platit 5.000 Kč měsíčně, tedy 40.000 Kč. Splatnost této částky nastala rovněž doručením žaloby žalovanému.

19. Jestliže okresní soud zavázal žalovaného k zaplacení zákonných úroků z prodlení z částek 105.000 Kč, 48.000 Kč a 40.000 Kč teprve od datum (tedy od data, které označuje prvý den prodlení žalovaného s úhradou těchto dlužných částek), nejedná se o nadbytečný formalismus, nýbrž o respektování platného zákona. Splatnost plnění, jež není nájemným, totiž nastala na podkladě výzvy žalobců – věřitelů, za kterou lze považovat - dle jejího obsahu - žalobu (§ 1958 odst. 2 o. z.).

20. Okresní soud ovšem zamítavé výroky v odstavcích II., IV., V. a VII. formuloval poněkud nesrozumitelně. Krajský soud proto rozsudek okresního soudu ve zbývající napadené části podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil s upřesněním, že se zamítá žaloba ohledně zbývajících zákonných úroků z prodlení.

21. Podle § 224 odst. 2 a § 142 odst. 3 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit žalobcům k jejich ruce společné a nerozdílné na náhradě nákladů prvostupňového řízení částku 19.425 Kč ve třídenní lhůtě od právní moci tohoto rozsudku. Žalobci neuspěli jen v nepatrné části předmětu řízení. Jejich náklady tvoří hodnota soudního poplatku za žalobu v částce 19.125 Kč a paušální náhrada za sepis žaloby v částce 300 Kč podle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb.

22. Podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 3 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit žalobcům na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 5.925 Kč k jejich ruce společné a nerozdílné ve třídenní lhůtě od právní moci tohoto rozsudku. Odvolací náklady žalobců sestávají z hodnoty soudního poplatku za odvolání v částce 5.625 Kč a z paušální náhrady za sepis odvolání v částce 300 Kč. Při vyhlášení rozsudku došlo v této části výroku ke zřejmé nesprávnosti, která bude napravena formou opravného usnesení. Proti tomuto rozsudku je dovolání přípustné podle § 237 o. s. ř. Přípustnost dovolání je oprávněn zkoumat dle § 239 o. s. ř. jen dovolací soud. Účastník může podat dovolání do 2 měsíců od doručení rozsudku odvolacího soudu u soudu, který rozhodoval v prvním stupni, a to k Nejvyššímu soudu ČR v Brně.