11 CO 176/2022

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Palkovské a soudkyň JUDr. Evy Placzkové a JUDr. Zuzany Ihnátové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa , anonymizována čtyři slova číslo zastoupená advokátem titul jméno příjmení , titul . sídlem adresa o částku 57.766,82 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 30. 3. 2022, č. j. 7 C 252/2021-48

I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části, tj. v odstavcích II. a III. výroku, potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované k rukám jejího advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 9.557 Kč.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zastavil řízení o částku 15.113,18 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 13. 9. 2018 do zaplacení. V rozsahu částky 42.653,64 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 13. 9. 2018 do zaplacení žalobu zamítl a zavázal žalobce zaplatit žalované k rukám jejího advokáta ve třídenní lhůtě od právní moci rozsudku na náhradě nákladů prvostupňového řízení částku 21.612 Kč.

2. Proti rozsudku, vyjma jeho výroku o částečném zastavení řízení, podal žalobce včasné odvolání, v němž vyjadřoval nesouhlas s jeho obsahem. Opakoval žalobní tvrzení a citoval z odůvodnění napadeného rozsudku úvahy vážící se k institutům smlouvy o postoupení pohledávky a smlouvy o zastoupení, s námitkou, že se okresní soud dostatečně nevypořádal s judikaturními závěry, na něž žalobce upozorňoval. Z dokladu o plné moci ze dne 12. 6. 2018 plyne, že povinný [jméno] [příjmení] zmocnil [jméno] [příjmení] ke všem úkonům k vymožení všech nároků ze zastavené exekuce po právní moci usnesení o zastavení exekuce. Zmocněnec byl rovněž oprávněn udělit plnou moc jménem zmocnitele. [jméno] [příjmení] tedy nejednal za [jméno] [příjmení] bez plné moci. Okresní soud k závěru o nedostatku žalobcovy aktivní legitimace nepřipojil odkaz na judikaturu podporující jeho úvahy. Pokud by soud zastavil exekuci vedenou podle neplatného exekučního titulu po datu 11. 5. 2011 (kdy došlo ke sjednocení judikatury ohledně neplatnosti některých rozhodčích doložek) včas, a nenechal ji probíhat až do doby, kdy byla exekuce zastavena k návrhu povinného, k bezdůvodnému obohacení věřitele či jeho nástupce nedošlo. Důsledkem překročení zmocnění není neplatnost právního jednání; zmocněnec je z takového jednání zavázán sám, ledaže ten, za koho bylo jednáno, právní úkon dodatečně bez zbytečného odkladu schválí. V dané věci při uzavření smlouvy o postoupení pohledávky k překročení zmocnění či k jednání bez plné moci nedošlo. Nezákonná exekuce byla zastavena dne 15. 8. 2018. Od té doby nebylo nic vráceno. Povinný neměl sílu ani prostředky k vymáhání bezdůvodného obohacení po žalované. Smlouva o postoupení pohledávky byla uzavřena dne 2. 12. 2019. Žalobce byl tedy k žalobě aktivně legitimován. Domáhal se změny rozsudku v odvoláním napadené části tak, že soud jeho žalobě o částku 42.653,64 Kč s přísl. vyhoví.

3. Žalovaná ve vyjádření k odvolání navrhla rozsudek okresního soudu v části dotčené odvoláním jako věcně správný potvrdit. Žalobce v odvolání nepřednesl nové skutečnosti či důkazy, odvolání nemá náležitosti dle § 205 o. s. ř. a je nedůvodné. Nebylo prokázáno, že žalované bylo postupitelem oznámeno postoupení pohledávky, případně že jí byla předložena smlouva o postoupení pohledávky. Tvrzení, že k tomu došlo v 12/2019, je v rozporu se skutečnostmi plynoucími z insolvenčního řízení vedeného u [název soudu], sp. zn. [insolvenční spisová značka], v němž dlužník [jméno] [příjmení] označil za svého věřitele žalovanou, což doložil usnesením soudního exekutora [titul] [jméno] [jméno] č. j. [číslo jednací]. Insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení byl podán dne 8. 3. 2021, tedy více než rok po datu, kdy měla být údajně smlouva o postoupení pohledávky sjednána. Nárok uplatněný v žalobě neexistuje a byl by ostatně promlčen. Obdobnou problematiku řešil Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 6. 4. 2022, č. j. 19 Co 9/2022-101, jímž byl potvrzen rozsudek Městského soudu v Brně ve skutkově obdobné věci ze dne 16. 9. 2021, č. j. 237 C 16/2020-80. Promlčecí lhůta začala běžet nejpozději podáním návrhu na zastavení exekuce vedené u Exekutorského úřadu Brno soudním exekutorem [titul] [jméno] [jméno], sp. zn. [spisová značka], tj. dne 26. 6. 2018, a skončila dne 26. 6. 2021. Žaloba v této věci byla podána teprve dne 3. 9. 2021.

4. Krajský soud přezkoumal usnesení okresního soudu a řízení jemu předcházející v části napadené odvoláním, tj. v odstavcích II. a III. výroku, se závěrem, že odvolání není důvodné.

5. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

6. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Podle § 609 věta první o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

8. Podle § 610 odst. 1 věta první o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

9. Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

10. Podle § 619 odst. 2 o. z. právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

11. Podle § 621 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

12. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

13. Ze žalobních tvrzení plyne: Usnesením soudního exekutora [titul] [jméno] [jméno], [exekutorský úřad], ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla na návrh povinného [jméno] [příjmení] zastavena exekuce pro nevykonatelnost exekučního titulu, s účinky právní moci ke dni [datum]. V závěru o neplatnosti některých rozhodčích doložek byla judikatura sjednocena rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR ze dne 11. 5. 2011. Žalovaná pokračovala ve vymáhání své pohledávky v protiprávně vedené exekuci také po vydání zmíněného rozhodnutí. V průběhu exekuce byla pro žalovanou vymožena částka 57.766,82 Kč; jistina s úroky z této částky činila 15.113,18 Kč. Exekučně vymožené plnění je bezdůvodným obohacením žalované, které je žalovaná povinna žalobci vrátit, což neučinila. Pohledávka z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení byla povinným postoupena v 12/2019 [právnická osoba] [rok], [anonymizováno] (žalobci). Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované doručeno do datové schránky.

14. V rozsahu částky 15.113,18 Kč s přísl. vzal žalobce žalobu zpět v průběhu jednání okresního soudu dne 16. 3. 2022. Předmětem řízení zůstala částka 42.653,64 Kč s přísl. V rozsahu zpětvzetí žaloby, včetně zákonného úroku z prodlení za dobu od 13. 9. 2018 do zaplacení, soud řízení zastavil. Rozsudek okresního soudu nabyl ve výroku o částečném zastavení řízení účinků právní moci.

15. Žalovaná od počátku se žalobou nesouhlasila. Připustila, že exekuce byla zastavena dle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. v důsledku změny judikatury; exekuční titul, pro který byla exekuce vedena, byl od počátku neplatný. Exekuce byla vedena pro pohledávku plynoucí ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] a povinným [jméno] [příjmení], dle které poskytl právní předchůdce žalované povinnému spotřebitelský úvěr. Rozhodčí žaloba, kterou věřitel uplatnil práva ze smlouvy o úvěru, byla podána dne [datum], rozhodčí nález nabyl právní moci dne [datum] a exekuce proti povinnému byla nařízena dne [datum], tedy před datem [datum]. Podáním doručeným okresnímu soudu dne [datum] žalovaná namítla promlčení žalované částky. Návrh na zastavení exekuce byl podán dne [datum]. Ke stejnému dni již byly známy rozsah bezdůvodného obohacení a kdo se měl na úkor žalobce, resp. jeho právního předchůdce obohatit. Žalovaná v té souvislosti odkázala na rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 16. 9. 2021, č. j. 237 C 16/2020-80, řešící stejnou právní otázku ve skutkově obdobném případu. Vedle toho zpochybňovala existenci smlouvy o postoupení pohledávky povinným na žalobce.

16. Návrh na zastavení exekuce ze dne [datum] podal povinný, zastoupen zmocněncem [jméno] [příjmení], bytem [adresa], ve věci exekuce vedené oprávněnou – žalovanou proti povinnému [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem v [obec]. V návrhu uvedl, že exekuční řízení nemělo být zahájeno podle vadného a nezákonného rozhodčího nálezu vydaného rozhodcem [titul] [jméno] [příjmení] dne 17. 12. 2010, č. j. [anonymizováno] [spisová značka], neboť rozhodčí nález vydala osoba, která k tomu neměla pravomoc, a nejedná se o způsobilý exekuční titul dle § 40 odst. 1 písm. c) exekučního řádu Soudní exekutor zastavil exekuci nařízenou pro pohledávku oprávněné v částce 15.113,18 Kč s přísl. usnesením Okresního soudu v Přerově ze dne 22. 3. 2011, č. j. [číslo jednací], podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. [jméno] [příjmení] vyzval žalovanou k zaplacení částky ve výši 57.766,82 Kč ve lhůtě do [datum] písemně podáním ze dne [datum].

17. Ze žalobních tvrzení ve spojení s připojenými listinnými důkazy je zřejmé, že při podání návrhu na zastavení exekuce, tedy ke dni [datum], povinný věděl, že došlo k bezdůvodnému obohacení v důsledku vedení exekuce na podkladě neplatného exekučního titulu, a o osobě povinné k jeho vydání. Jedná se o okolnosti významné pro počátek běhu tříleté promlčecí lhůty (dle § 621 a § 629 odst. 1 o. z.). Žaloba o vydání bezdůvodného obohacení byla podána u okresního soudu dne [datum]. Promlčecí lhůta tak uplynula ke dni [datum] marně.

18. Je-li žalobcovo tvrzené právo nepochybně promlčeno, krajský soud, veden zásadou rychlosti, účelnosti a hospodárnosti řízení, dále neřešil otázku žalobcovy aktivní legitimace, neboť měl další úvahy (vzhledem k promlčení žalobou uplatněného nároku) za nadbytečné.

19. Ke stejnému závěru o promlčení nároku na vydání bezdůvodného obohacení dospěl např. Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou v rozsudku ze dne 20. 5. 2021, č. j. 10 C 197/2020-64, či Městský soud v Brně v rozsudku ze dne 16. 9. 2021, č. j. 237 C 16/2020-80, který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 6. 4. 2022, č. j. 19 Co 9/2022-101. V obou případech se jednalo o situaci, kdy exekuce byla nařízena na základě absolutně neplatné rozhodčí doložky, a rozhodce tedy neměl k vydání rozhodčího nálezu podle zákona o rozhodčím řízení pravomoc; exekuce byla proto pro nepřípustnost zastavena dle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř.

20. Krajský soud s těmito závěry rozsudek okresního soudu v napadené části jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil. Na přiléhavé odůvodnění správného nákladového výroku pro stručnost v celém rozsahu odkazuje.

21. Podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. je žalobce jako procesně neúspěšný účastník povinen zaplatit žalované k rukám jejího advokáta ve třídenní lhůtě od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 9.557 Kč. Účelně zaplacené náklady žalované sestávají z odměny advokáta v sazbě po 2.820 Kč za dva úkony právní služby podle § 8 odst. 1 a § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb., tj. 5.640 Kč (za sepis vyjádření k odvolání a za účast u odvolacího jednání), z paušální náhrady za stejné dva úkony po 300 Kč, tj. 600 Kč, podle § 13 odst. 4 cit. vyhl., z cestovného z [obec], tj z místa advokátova sídla, do [obec] a zpět veřejnými dopravními prostředky v souhrnné částce 558 Kč, z náhrady za promeškaný čas za 11 započatých půlhodin po 100 Kč, tj. 1100 Kč, podle § 14 odst. 1 písm. a) cit. vyhl., a z 21% DPH ze součtu všech výše vyjmenovaných položek, tedy z částky 7.898 Kč, která činí 1.659 Kč (po zaokrouhlení).