7 C 252/2021

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Palkovské a soudkyň JUDr. Evy Placzkové a JUDr. Zuzany Ihnátové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalované: osobní údaje žalované sídlem adresa , 1077XX, označení království, reg. číslo zastoupená advokátem Mgr. jméno příjmení , LL.M. sídlem adresa o částku 57.766,82 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Přerově ze dne 30. 3. 2022, č. j. 7 C 252/2021-48

I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části, tj. v odstavcích II. a III. výroku, potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované k rukám jejího advokáta do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 9.557 Kč.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zastavil řízení o částku 15.113,18 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. V rozsahu částky 42.653,64 Kč se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení žalobu zamítl a zavázal žalobce zaplatit žalované k rukám jejího advokáta ve třídenní lhůtě od právní moci rozsudku na náhradě nákladů prvostupňového řízení částku 21.612 Kč.

2. Proti rozsudku, vyjma jeho výroku o částečném zastavení řízení, podal žalobce včasné odvolání, v němž vyjadřoval nesouhlas s jeho obsahem. Opakoval žalobní tvrzení a citoval z odůvodnění napadeného rozsudku úvahy vážící se k institutům smlouvy o postoupení pohledávky a smlouvy o zastoupení, s námitkou, že se okresní soud dostatečně nevypořádal s judikaturními závěry, na něž žalobce upozorňoval. Z dokladu o plné moci ze dne [datum] plyne, že povinný [jméno] [příjmení] zmocnil [jméno] [příjmení] ke všem úkonům k vymožení všech nároků ze zastavené exekuce po právní moci usnesení o zastavení exekuce. Zmocněnec byl rovněž oprávněn udělit plnou moc jménem zmocnitele. [jméno] [příjmení] tedy nejednal za [jméno] [příjmení] bez plné moci. Okresní soud k závěru o nedostatku žalobcovy aktivní legitimace nepřipojil odkaz na judikaturu podporující jeho úvahy. Pokud by soud zastavil exekuci vedenou podle neplatného exekučního titulu po datu [datum] (kdy došlo ke sjednocení judikatury ohledně neplatnosti některých rozhodčích doložek) včas, a nenechal ji probíhat až do doby, kdy byla exekuce zastavena k návrhu povinného, k bezdůvodnému obohacení věřitele či jeho nástupce nedošlo. Důsledkem překročení zmocnění není neplatnost právního jednání; zmocněnec je z takového jednání zavázán sám, ledaže ten, za koho bylo jednáno, právní úkon dodatečně bez zbytečného odkladu schválí. V dané věci při uzavření smlouvy o postoupení pohledávky k překročení zmocnění či k jednání bez plné moci nedošlo. Nezákonná exekuce byla zastavena dne [datum]. Od té doby nebylo nic vráceno. Povinný neměl sílu ani prostředky k vymáhání bezdůvodného obohacení po žalované. Smlouva o postoupení pohledávky byla uzavřena dne [datum]. Žalobce byl tedy k žalobě aktivně legitimován. Domáhal se změny rozsudku v odvoláním napadené části tak, že soud jeho žalobě o částku 42.653,64 Kč s přísl. vyhoví.

3. Žalovaná ve vyjádření k odvolání navrhla rozsudek okresního soudu v části dotčené odvoláním jako věcně správný potvrdit. Žalobce v odvolání nepřednesl nové skutečnosti či důkazy, odvolání nemá náležitosti dle § 205 o. s. ř. a je nedůvodné. Nebylo prokázáno, že žalované bylo postupitelem oznámeno postoupení pohledávky, případně že jí byla předložena smlouva o postoupení pohledávky. Tvrzení, že k tomu došlo v [číslo], je v rozporu se skutečnostmi plynoucími z insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci, sp. zn. [insolvenční spisová značka], v němž dlužník [jméno] [příjmení] označil za svého věřitele žalovanou, což doložil usnesením soudního exekutora JUDr. [jméno] [jméno] č. j. 97 EX 2027/11-234. Insolvenční návrh spojený s návrhem na povolení oddlužení byl podán dne [datum], tedy více než rok po datu, kdy měla být údajně smlouva o postoupení pohledávky sjednána. Nárok uplatněný v žalobě neexistuje a byl by ostatně promlčen. Obdobnou problematiku řešil Krajský soud v Brně v rozsudku ze dne 6. 4. 2022, č. j. 19 Co 9/2022-101, jímž byl potvrzen rozsudek Městského soudu v Brně ve skutkově obdobné věci ze dne 16. 9. 2021, č. j. 237 C 16/2020-80. Promlčecí lhůta začala běžet nejpozději podáním návrhu na zastavení exekuce vedené u Exekutorského úřadu Brno soudním exekutorem JUDr. [jméno] [jméno], sp. zn. 97 EX 2027/11, tj. dne 26. 6. 2018, a skončila dne [datum]. Žaloba v této věci byla podána teprve dne [datum].

4. Krajský soud přezkoumal usnesení okresního soudu a řízení jemu předcházející v části napadené odvoláním, tj. v odstavcích II. a III. výroku, se závěrem, že odvolání není důvodné.

5. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

6. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

7. Podle § 609 věta první o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

8. Podle § 610 odst. 1 věta první o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

9. Podle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

10. Podle § 619 odst. 2 o. z. právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

11. Podle § 621 o. z. okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčecí lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

12. Podle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

13. Ze žalobních tvrzení plyne: Usnesením soudního exekutora JUDr. [jméno] [jméno], Exekutorský úřad Brno, ze dne 15. 8. 2018, č. j. 97 EX 2027/11-243, byla na návrh povinného [jméno] [příjmení] zastavena exekuce pro nevykonatelnost exekučního titulu, s účinky právní moci ke dni [datum]. V závěru o neplatnosti některých rozhodčích doložek byla judikatura sjednocena rozhodnutím Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum]. Žalovaná pokračovala ve vymáhání své pohledávky v protiprávně vedené exekuci také po vydání zmíněného rozhodnutí. V průběhu exekuce byla pro žalovanou vymožena částka 57.766,82 Kč; jistina s úroky z této částky činila 15.113,18 Kč. Exekučně vymožené plnění je bezdůvodným obohacením žalované, které je žalovaná povinna žalobci vrátit, což neučinila. Pohledávka z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení byla povinným postoupena v [číslo] [právnická osoba] 2020, z.s. (žalobci). Oznámení o postoupení pohledávky bylo žalované doručeno do datové schránky.

14. V rozsahu částky 15.113,18 Kč s přísl. vzal žalobce žalobu zpět v průběhu jednání okresního soudu dne [datum]. Předmětem řízení zůstala částka 42.653,64 Kč s přísl. V rozsahu zpětvzetí žaloby, včetně zákonného úroku z prodlení za dobu od [datum] do zaplacení, soud řízení zastavil. Rozsudek okresního soudu nabyl ve výroku o částečném zastavení řízení účinků právní moci.

15. Žalovaná od počátku se žalobou nesouhlasila. Připustila, že exekuce byla zastavena dle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. v důsledku změny judikatury; exekuční titul, pro který byla exekuce vedena, byl od počátku neplatný. Exekuce byla vedena pro pohledávku plynoucí ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené dne [datum] mezi společností [právnická osoba] a povinným [jméno] [příjmení], dle které poskytl právní předchůdce žalované povinnému spotřebitelský úvěr. Rozhodčí žaloba, kterou věřitel uplatnil práva ze smlouvy o úvěru, byla podána dne [datum], rozhodčí nález nabyl právní moci dne [datum] a exekuce proti povinnému byla nařízena dne [datum], tedy před datem [datum]. Podáním doručeným okresnímu soudu dne [datum] žalovaná namítla promlčení žalované částky. Návrh na zastavení exekuce byl podán dne [datum]. Ke stejnému dni již byly známy rozsah bezdůvodného obohacení a kdo se měl na úkor žalobce, resp. jeho právního předchůdce obohatit. Žalovaná v té souvislosti odkázala na rozsudek Městského soudu v Brně ze dne 16. 9. 2021, č. j. 237 C 16/2020-80, řešící stejnou právní otázku ve skutkově obdobném případu. Vedle toho zpochybňovala existenci smlouvy o postoupení pohledávky povinným na žalobce.

16. Návrh na zastavení exekuce ze dne [datum] podal povinný, zastoupen zmocněncem [jméno] [příjmení], bytem [adresa], ve věci exekuce vedené oprávněnou – žalovanou proti povinnému [jméno] [příjmení], [datum narození], bytem v [obec]. V návrhu uvedl, že exekuční řízení nemělo být zahájeno podle vadného a nezákonného rozhodčího nálezu vydaného rozhodcem JUDr. [jméno] [příjmení] dne 17. 12. 2010, č. j. PPF- 2 J 664/2010, neboť rozhodčí nález vydala osoba, která k tomu neměla pravomoc, a nejedná se o způsobilý exekuční titul dle § 40 odst. 1 písm. c) exekučního řádu Soudní exekutor zastavil exekuci nařízenou pro pohledávku oprávněné v částce 15.113,18 Kč s přísl. usnesením Okresního soudu v Přerově ze dne 22. 3. 2011, č. j. 32 EXE 679/2011-22, podle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř. [jméno] [příjmení] vyzval žalovanou k zaplacení částky ve výši 57.766,82 Kč ve lhůtě do [datum] písemně podáním ze dne [datum].

17. Ze žalobních tvrzení ve spojení s připojenými listinnými důkazy je zřejmé, že při podání návrhu na zastavení exekuce, tedy ke dni [datum], povinný věděl, že došlo k bezdůvodnému obohacení v důsledku vedení exekuce na podkladě neplatného exekučního titulu, a o osobě povinné k jeho vydání. Jedná se o okolnosti významné pro počátek běhu tříleté promlčecí lhůty (dle § 621 a § 629 odst. 1 o. z.). Žaloba o vydání bezdůvodného obohacení byla podána u okresního soudu dne [datum]. Promlčecí lhůta tak uplynula ke dni [datum] marně.

18. Je-li žalobcovo tvrzené právo nepochybně promlčeno, krajský soud, veden zásadou rychlosti, účelnosti a hospodárnosti řízení, dále neřešil otázku žalobcovy aktivní legitimace, neboť měl další úvahy (vzhledem k promlčení žalobou uplatněného nároku) za nadbytečné.

19. Ke stejnému závěru o promlčení nároku na vydání bezdůvodného obohacení dospěl např. Okresní soud ve Žďáru nad Sázavou v rozsudku ze dne 20. 5. 2021, č. j. 10 C 197/2020-64, či Městský soud v Brně v rozsudku ze dne 16. 9. 2021, č. j. 237 C 16/2020-80, který byl potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Brně ze dne 6. 4. 2022, č. j. 19 Co 9/2022-101. V obou případech se jednalo o situaci, kdy exekuce byla nařízena na základě absolutně neplatné rozhodčí doložky, a rozhodce tedy neměl k vydání rozhodčího nálezu podle zákona o rozhodčím řízení pravomoc; exekuce byla proto pro nepřípustnost zastavena dle § 268 odst. 1 písm. h) o. s. ř.

20. Krajský soud s těmito závěry rozsudek okresního soudu v napadené části jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil. Na přiléhavé odůvodnění správného nákladového výroku pro stručnost v celém rozsahu odkazuje.

21. Podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. je žalobce jako procesně neúspěšný účastník povinen zaplatit žalované k rukám jejího advokáta ve třídenní lhůtě od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 9.557 Kč. Účelně zaplacené náklady žalované sestávají z odměny advokáta v sazbě po 2.820 Kč za dva úkony právní služby podle § 8 odst. 1 a § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb., tj. 5.640 Kč (za sepis vyjádření k odvolání a za účast u odvolacího jednání), z paušální náhrady za stejné dva úkony po 300 Kč, tj. 600 Kč, podle § 13 odst. 4 cit. vyhl., z cestovného z [obec], tj z místa advokátova sídla, do [obec] a zpět veřejnými dopravními prostředky v souhrnné částce 558 Kč, z náhrady za promeškaný čas za 11 započatých půlhodin po 100 Kč, tj. 1100 Kč, podle § 14 odst. 1 písm. a) cit. vyhl., a z 21% DPH ze součtu všech výše vyjmenovaných položek, tedy z částky 7.898 Kč, která činí 1.659 Kč (po zaokrouhlení).