11 Co 181/2025
č. j. 11 Co 181/2025-406
V PLATNOSTICitované zákony (10)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 142 § 148 § 214 § 220 § 224 § 237
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 7
- o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, 418/2011 Sb. — § 13
- Nařízení vlády, kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku a veřejných rejstříků právnických a fyzických osob, 351/2013 Sb. — § 2
- Nařízení vlády o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu, 308/2015 Sb. — § 4
Plný text
Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Palkovské a soudkyň JUDr. Evy Placzkové a JUDr. Zuzany Ihnátové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená dne Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: právnická osoba sídlem adresa zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o částku 131.187 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne 5. 6. 2025, č. j. 8 C 160/2021-315
I. Rozsudek okresního soudu se v odstavci I. výroku mění takto:Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 131.187 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně ze stejné částky od 16. 7. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího advokáta na náhradě nákladů řízení částku 162.098 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Bruntále na náhradě nákladů řízení částku 8.279,26 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího advokáta na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 33.875 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Krajského soudu v Ostravě na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 2.505 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Napadeným rozsudkem okresní soud žalobu zamítl. Žalobkyni uložil povinnost zaplatit na náhradě nákladů prvostupňového řízení žalovanému k rukám jeho advokáta částku 164.228,93 Kč a České republice – Okresnímu soudu v Bruntále na označený bankovní účet částku 8.279,26 Kč, obě částky ve třídenní lhůtě od právní moci rozsudku. Dále rozhodl o vrácení zálohy ve výši 2.000 Kč žalobkyni po právní moci rozsudku prostřednictvím účtárny Okresního soudu v Bruntále.
2. Proti rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání. Okresnímu soudu vytýkala nesprávná skutková zjištění, vadné právní posouzení věci a nesprávný či dokonce tendenční postup po zrušení dříve vydaného rozsudku. Znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, potvrdil, že závady na vozidle byly způsobeny splaškovými vodami pronikajícími do garáže od 24. 4. 2019; jejich příčinou byla havárie kanalizace, za kterou odpovídá žalovaný. Žalovaný konkrétně netvrdil a neprokázal, že žalobkyně porušila svou prevenční povinnost, tedy že se na vzniku škody podílela, neboť nezakročila k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem. Namísto toho, aby soud vedl žalovaného k doplnění rozhodujících skutkových tvrzení a důkazů, vycházel z nesprávné úvahy, že břemeno tvrzení a důkazní má plnit žalobkyně. Z důkazů provedených v době po zrušení prvého rozsudku okresního soudu bylo přitom zjištěno, že stav garáže neměl vliv na rozsah škody na vozidle. Okresní soud dospěl k závěru, že žalobkyně neučinila nic, aby zabránila nepříznivému působení splaškových vod na vozidlo. Ve vztahu k „působení splaškových vod na vozidlo“ hodnotil odbornou otázku, a to bez náležité kompetence. Jeho závěry jsou v tomto ohledu spekulativní a nepřezkoumatelné. Žalobkyně prokázala, že v době následující po datu 7. 5. 2019, kdy se dozvěděla o poškození vozidla, stav garáže nebránil tomu, aby zde bylo nepojízdné vozidlo i nadále odstaveno. Po dni 7. 5. 2019 totiž splašky do garáže nezatékaly a na vozidle zůstaly pouze zaschlé stopy po odpadní kapalině. Žalobkyně přikryla vozidlo plastovou plachtou a kaluž splašků pod vozidlem nechala uvedeného dne odstranit. Poté mohlo dojít pouze k drobným a ojedinělým úkapům kapaliny na krycí plachtu. S vozidlem následně nemanipulovala, neumyla je, nevysušila a neodvezla jinam. Žalovaný byl totiž pojištěn a žalobkyně měla za to, že nemůže s věcí nakládat s ohledem na případné dokazování, nezbytné pro vyšetření pojistné události. Snažila se jen zabránit dalšímu působení splaškové vody na vozidlo. Zaschlé stopy po splaškové vodě na karoserii ponechala. Dne 7. 5. 2019 mimo jiné zjistila, že je u vozidla poškozena karbonová střecha a je zde porušena elektroinstalace. Znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, objednala v 4/2020. Vozidlo dopravila do autorizovaného servisu k diagnostice v 11/2020. Polystyrenový podhled do garáže neinstalovala. Umístil jej tam žalovaný za účelem tepelné izolace stropu. Z výpovědi svědkyně , jméno FO, rozhodně neplyne, že jmenovaná informovala žalobkyni o havárii kanalizačního potrubí dne 24. 4. 2019, nebo o zasažení garáže nacházející se pod bytem svědkyně. , jméno FO, uvedla, že je invalidní, má pouze krátkodobou paměť a nešla se do garáže podívat; prý si myslela, že telefonovala panu , jméno FO, , avšak s jistotou nepotvrdila, že žalobkyni jeho prostřednictvím informovala o havárii, případně o úniku splaškových vod do prostoru garáže již dne 24. 4. 2019. Okresní soud tedy nesprávně zjistil, že žalobkyně se dozvěděla o vzniku škody na věci dne 24. 4. 2019. Uvedené zjištění odporuje výpovědi svědkyně , jméno FO, . Takový závěr je pouhou spekulací. Svědkyně , jméno FO, neměla do garáže přístup, a nemohla vědět, že je garáž havárií rovněž zasažena. Okresní soud vyvodil z výpovědi , jméno FO, skutečnosti, které svědkyně vůbec nezmínila. Havárie byla fakticky řešena dne 26. 4. 2019. Výpověď svědkyně také potvrdila, že žádný z uživatelů bytů napojených na společné kanalizační potrubí nebyl o jeho havárii informován; tyto osoby tak užívaly byty, včetně toalet, v následujících dnech bez omezení. V rozporu s pokyny krajského soudu se okresní soud nezabýval stavem garáže v době následující po dni 7. 5. 2019. Neřešil, po jak dlouhou dobu mohlo být (dle úvahy okresního soudu) vozidlo v garáži ponecháno. Žalobkyně navrhla provést k prokázání doplňujících tvrzení doplnění znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , který byl s okolnostmi případu seznámen. Znalecky prý bylo možno zjistit, zda byly vady vozidla způsobeny splaškovými vodami v době od 24. 4. 2019 do 26. 4. 2019, resp. do 7. 5. 2019, nebo snad později. Okresní soud jejímu návrhu na doplnění dokazování nevyhověl. Návrh na doplnění znaleckého posudku je proto důkazem opomenutým. Jestliže okresní soud zmíněnému návrhu nevyhověl, je nepřípustný závěr, že žalobkyně nesplnila povinnost tvrdit a prokázat rozhodné skutečnosti. Okresní soud ustanovil jiného znalce, avšak v dalších 10 měsících znalecký posudek nebyl podán. Soud poté na jeho vyhotovení rezignoval a hodnotil další znalecké dokazování jako nadbytečné. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, poté znalecký posudek zpracoval na objednávku žalobkyně. Jeho závěry rovněž potvrzují, že k poškození vozidla došlo v příčinné souvislosti s porušením povinnosti žalovaného, nikoli porušením prevenční povinnosti žalobkyní. Podle , tituly před jménem, , jméno FO, škody na vozidle byly způsobeny splaškovou vodou v době do 7. 5. 2019. Okresní soud zcela pominul okolnosti šetření škody pojišťovnou. Ohledání místa vzniku škody a poškozené věci bylo provedeno teprve dne 24. 1. 2020, neboť žalovaný ohlásil vznik škody pojišťovně se značným prodlením. Šetření pojistné události skončilo v 3/2020 a žalobkyně nemohla do té doby jednotlivá poškození odstraňovat. V 3/2020 byl navíc vyhlášen nouzový stav v souvislosti s epidemií Covid-19, což omezilo možnosti jejího dalšího nakládání s vozidlem a obstarání opravy. Svědeckou výpovědí , jméno FO, a svou účastnickou výpovědí v potřebném rozsahu prokázala, jaký byl stav garáže ke dni 7. 5. 2019. Svou účastnickou výpovědí, svědeckou výpovědí , jméno FO, , , jméno FO, a dokladem o provedení STK rovněž prokázala, že vozidlo bylo před zasažením splaškovými vodami v bezvadném stavu. Nebylo zapotřebí, aby popisovala detailně stav jednotlivých částí vozidla před havárií. Svědek , jméno FO, se nevyjádřil zcela určitě k tomu, kdy na podzim roku 2018 vozidlo řídil. Uvedl, avšak nikoli kategoricky, že to bylo „na podzim 2018 někdy v listopadu“. K události se vyjadřoval po uplynutí téměř 7 let, a nelze proto očekávat, že si onen časový údaj vybavil z paměti naprosto přesně. Svědku , jméno FO, také nelze vytýkat, že tehdy neprovedl technickou kontrolu vozidla, nevěděl, kolik km má vozidlo ujeto, neznal jeho stáří a neviděl technický průkaz k vozidlu. K faktickému stavu vozidla, k jeho jízdním vlastnostem a k absenci vad či poškození vozidla se vyjadřoval pouze na základě poznatků získaných z prohlídky vozidla a z jeho řízení. Svědek je zaměstnán jako technik u STK a vlastní srovnatelné vozidlo. K technickému stavu vozidla před jeho poškozením se ve své výpovědi vyjádřil svědek , jméno FO, v tom smyslu, že vozidlo bylo od října 2018 umístěno v garáži a nebylo možno je provozovat, neboť SPZ k vozidlu byly v depozitu. V průběhu parkování vozidla v zastřešené garáži nemohlo dojít k jeho poškození. Svědeckou výpověď , jméno FO, okresní soud v této části ignoroval. Žalobkyně nesouhlasila s hodnocením svědecké výpovědi , jméno FO, jako nevěrohodné. Svědek vypovídal po poučení o následcích křivé svědecké výpovědi a na výsledku sporu neměl zájem. K , jméno FO, jej váže vztah pracovní, nikoli blízký. K úvaze soudu, že vztahy mezi oběma muži byly vztahem „starých známých“, chyběl reálný podklad. Stejný závěr svědčí o tendenčním přístupu soudu při hodnocení důkazu. Žalobkyně popisovala další údajná pochybení v úvahách soudu týkajících se hodnocení provedených důkazů (aniž je účelné tyto její námitky podrobně rekapitulovat). Nesouhlasila se závěrem, že neprokázala stav vozidla přede dnem 24. 4. 2019 ani rozsah průniku splaškové vody do garáže a netvrdila k tomu rozhodné skutečnosti. Za téměř absurdní označila závěr, že neprokázala konkrétní rozsah poškození vozidla. Žalobkyně s touto argumentací navrhla rozsudek okresního soudu změnit a žalobě vyhovět.
3. Žalovaný navrhl, ať je rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrzen. Důkazní hodnota posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, byla zanedbatelná. Žalovaný od počátku opakovaně namítal, že žalobkyně „nesměřovala k odstranění následků tvrzených škod a absentovala základní prevenční povinnost ve vztahu k ochraně vozidla“. Kromě toho, že vozidlo přikryla plachtou, neuvedla jinou skutečnost dokládající, že se snažila odvrátit nepříznivé účinky splašků. Neuvedla, že by vozidlo utřela a vysušila. Ke tvrzením o příčině vzniku škody neunesla důkazní břemeno. Okresní soud postupoval správně, jestliže návrh na provedení důkazu znaleckým posudkem zamítl. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, sice označil za příčinu vzniku škody únik splaškových vod, avšak nevyjádřil se k tomu, zda by k poškození vozu došlo také za předpokladu, že by žalobkyně činila kroky k odvrácení škody již dne 24. 4. 2019, kupř. vyvezla auto z garáže, vysušila je apod. Tvrzení žalovaného o porušení prevenční povinnosti žalobkyní jsou ve spise obsažena. Žalobkyně ignorovala, že do garáže také v minulosti několikrát zateklo. Ačkoli minimálně od 24. 4. 2019 věděla, že v bytě nad garáží došlo k havárii potrubí, neprovedla ihned kontrolu vozidla. Odvolací námitky žalobkyně týkající se hodnocení důkazů nejsou důvodné; okresní soud při těchto úvahách nepochybil. Odlišné hodnocení důkazů žalobkyní není samo o sobě odvolacím důvodem. Okresní soud se až dosud nezabýval otázkou, co bylo primární příčinou úniku splaškových vod do garáže. Škodu na vozidle žalovaný oznámil pojišťovně počátkem 5/2019. Několik dnů po havárii kanalizace vozidlo za žalovaného ohledal pan , jméno FO, . Polystyrenový podhled do garáže umístila v minulosti žalobkyně.
4. Krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu a řízení jemu předcházející v rozsahu dotčeném odvoláním, tj. vyjma výroku o vrácení zálohy žalobkyni v odstavci IV., postupem dle § 214 odst. 1 o. s. ř., se závěrem, že odvolání je důvodné.
5. Podle § 2910 věta první o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil.
6. Podle § 2911 o. z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.
7. Podle § 2257 odst. 1 o. z. pronajímatel udržuje po dobu nájmu byt a dům ve stavu způsobilém k užívání.
8. Podle § 2257 odst. 2 o. z. nájemce provádí a hradí pouze běžnou údržbu a drobné opravy související s užíváním bytu.
9. Krajský soud souhlasil se skutkovými zjištěními okresního soudu, která plynou zejména z provedených listinných důkazů, z výpovědi svědků , jméno FO, , jméno FO, , jméno FO, . Pro přehlednost je shrnuje: Žalobkyně byla s manželem , jméno FO, společnou nájemkyní bytu a garáže v domě čp. , číslo, ve , adresa, . Vlastníkem domu je žalovaný. V garáži ve společném nájmu manželů , jméno FO, bylo od počátku 11/2018 odstaveno osobní motorové vozidlo značky , typ, , reg. zn. , SPZ, . Garáž se nacházela pod bytem č. , hodnota, užívaným p. , jméno FO, a jejím (v současné době již nežijícím) manželem. Porucha odpadního potrubí kanalizace, k níž došlo dne 24. 4. 2019, spočívala v úniku splaškové vody z kanalizace v důsledku uvolnění spoje flexibilního kusu (tzv. husího krku) s odbočkou odpadního potrubí v instalační šachtě, a to v místě napojení odpadu z bytu č. , hodnota, na hlavní kanalizační potrubí v šachtici domu. Splašková voda vytekla do bytu č. , hodnota, a do garáže pod tímto bytem. Žalovaný odstranil závadu na kanalizaci dne 26. 4. 2019, poté kdy mu dne 24. 4. 2019 havárii oznámila , jméno FO, . Žalobkyně vyzvala žalovaného k odstranění následků škody na vozidle způsobené splaškovou vodou protékající z bytu č. , hodnota, . Žalovaný její výzvě dosud nevyhověl. O postupu v této věci ji informoval písemně dopisy ze dne 24. 9. 2019 a 24. 10. 2019. Žalobkyni sdělil, že pojišťovna, u níž v souvislosti se vznikem škody uplatnil nárok na pojistné plnění, odmítla toto plnění poskytnout na podkladě jeho informace, že za škodu odpovídá nájemce bytu č. , hodnota, , v němž k havárii kanalizace došlo. Předžalobní výzvu k plnění ve lhůtě do 15. 7. 2021 zaslala žalobkyně žalovanému dne 25. 6. 2021. Ke skutkovým zjištěním okresního soudu v uvedeném rozsahu krajský soud neměl výhrady.
10. Další skutková tvrzení z výpovědi svědkyně , jméno FO, ovšem nečinil a její výslech znovu neprovedl. Svědkyně u výslechu před okresním soudem sdělila, že má problémy s pamětí, a lze tedy předpokládat, že po uplynutí další doby si bude rozhodné skutečnosti vybavovat z paměti ještě obtížněji. Konkrétní údaj o tom, kdy byli žalobkyně nebo její syn informováni o havárii kanalizace, , jméno FO, neuvedla. Odlišný závěr okresního soudu odporuje obsahu protokolu o výpovědi této svědkyně.
11. Vzhledem k odvolacím námitkám žalobkyně zpochybňujícím hodnocení některých důkazů, jež nelze bez dalšího pominout, krajský soud provedl znovu důkaz výslechem svědků , jméno FO, , , jméno FO, a výslechem žalobkyně; dokazování dále doplnil výslechem znalce , tituly před jménem, , jméno FO, a jeho písemným posudkem, to vše s následujícími skutkovými závěry:
12. Z písemného posudku znalce , jméno FO, ze dne 10. 9. 2025, č. , hodnota, a z jeho výslechu konaného dne 8. 12. 2025 krajský soud zjistil: Znalec vozidlo technicky prohlédl dne 13. 6. 2025, kdy ve vozidle chyběla funkční autobaterie, a nebylo tedy možno zkontrolovat stav elektroinstalace. Karbonová střecha byla viditelně a značně poškozena. Poté znalec vozidlo prohlédl za účasti (mimo jiné) technika - autoelektrikáře , jméno FO, . Tehdy již byla součástí vozidla funkční autobaterie a byla provedena kontrola stavu elektroinstalace. Při zapojení diagnostiky do vozidla kabelem diagnostický přístroj nereagoval. Po odpojení senzoru deště (RLS senzor) tento začal reagovat a po 15 minutách došlo k vyhodnocení diagnostického testu, s vytvořením seznamu paměti poruch. Základní příčinou poruch na vozidle byla porucha a nefunkčnost senzoru deště umístěného v prostoru horní hrany čelního skla a střechy vozidla pod jeho střechovicí. Diagnostický test provedený dne 8. 7. 2025 potvrdil závěry předchozích diagnostických testů provedených v 5/2019 , jméno FO, a v měsících 11 a 12/2020 autorizovaným servisem , název, v , město, . Všechna zjištěná poškození věci byla způsobena nejpozději dne 9. 5. 2019, kdy byl proveden první diagnostický test. V případě poškození řídící jednotky provádí se její oprava výměnou za nový díl, tj. dodáním nové řídící jednotky. Posuzované vozidlo bylo oproti tovární verzi vybaveno souborem originálních doplňků výrobce , název, označovaným jako „, název, zvýrazňující sportovní charakter vozidla. Střecha na vozidle je zhotovena ze speciálního materiálu – karbonu (uhlíkového vlákna). Jedná se o vozidlo v jistém smyslu raritní, které nebylo v průběhu zimních měsíců provozováno. Naposledy bylo vyřazeno z provozu dne 29. 10. 2018 (a nebylo do něj až dosud znovu uvedeno). V době předcházející datu 29. 10. 2018 byla u vozidla provedena STK; vozidlo kontrolou prošlo. Závady na vozidle nemohly vzniknout při běžném provozu. V kryté garáži mohlo být vozidlo zasaženo pouze splaškovými vodami v prostoru střechy vozidla. Ve výčtu zjištěných závad je uvedeno poškození speciální karbonové střechy vozidla projevující se zažloutnutím vrchní, původně transparentní vrstvy střechy. Na dvou místech střechy jsou patrné zažloutlé skvrny o průměru 10 až 15 cm, ve stejných místech došlo k popraskání povrchové vrstvy karbonové střechy na bázi laku. Poškozen byl senzor deště a systém řídících jednotek vozidla, konkrétně řídící jednotky EWS imobilizéru, světel, komfortní jednotky a jednotky snímače úhlu rejdu. Vozidlo nebylo možno nastartovat, případně startovalo pouze nahodile, a to po odpojení senzoru deště. Chybně fungovaly ukazatele směru, nefunkčním se stalo ovládání oken a zpětných zrcátek. Seznam všech poruch bylo možno vytvořit teprve po odpojení senzorů. K poškození došlo v důsledku působení splaškové vody na karbonovou střechu v době od 24. 4. 2019 do 26. 4. 2019, případně do 7. 5. 2019. Uvedené období je dostatečně dlouhé pro vznik popsané závady. Charakter a rozsah poškození karbonové střechy odpovídá této době působení splašků na vozidlo. Z veřejně dostupných údajů lze zjistit, že odpadní splašková voda z kanalizace obsahuje zpravidla ionty síranů, chloridů, amonných sloučenin, mikroorganismy a produkty biologického rozkladu, které působí ve vlhkém prostředí negativně na epoxidovou složku karbonového materiálu a poškodí ji. Znalec dále podrobně popsal, z jakých materiálů a jakou technologií je střecha vozidla vyrobena, jaké jsou její mimořádné vlastnosti (přednosti), pro které je výrazně dražší než obdobný díl vyrobený ze standardních materiálů. Jedná se o materiál velmi odolný, na nějž běžná voda, včetně vody dešťové, resp. počasí nemají vliv. Karbon ovšem není materiálem odolávajícím agresivnímu až destruktivnímu vlivu splašků po dobu několika dnů. Forma zabarvení původně transparentního laku karbonové střechy odpovídá údajům o barvě splašků, tj. o zažloutlé tekuté látce, která na střeše vozu zaschla. V době od 7. 5. 2019 bylo vozidlo dostatečně chráněno před dalším zasažením splaškovými vodami umístěním plachty na jeho střechu. Po obvodu vnitřní části střechy vozidla je rozvedena elektrická kabeláž, jež je z pohledu interiéru vozidla zakrytá střechovicí. Tato kabeláž je v prostoru mezi střechou vozidla a střechovicí vedena až k dešťovému senzoru umístěnému ve střeše vozidla v prostoru horní hrany čelního skla a střechy vozidla. Z dešťového senzoru je veden informační kabel tzv. K-bus do sběrnice kabelů, z nichž jsou následně informace odesílány k dalším vzájemně propojeným řídícím jednotkám vozidla umístěným na větvi kabelu K-bus. Řídící jednotky vyhodnocují data zasílaná příslušnými senzory a čidly vozidla; po vyhodnocení těchto dat jsou pokyny k činnosti předávány řídícími jednotkami příslušným systémům a zařízením vozidla. Poškození karbonové střechy nelze opravit a je nutno provést výměnu celého dílu střechy. Tomu odpovídá cenová nabídka servisu BMW, včetně ceny tohoto nového náhradního dílu. Splašková voda pronikala ze stropu garáže otvorem pro umístění střešního nosiče ve střeše vozidla do prostoru mezi vnitřní částí střechy vozidla a střechovicí. V určitém množství pak odpadní voda postupovala po elektrické kabeláži k senzoru deště. Vlhkost zde působila od 24. 4. 2019 do 7. 5. 2019, čímž došlo k oxidaci a fatálnímu poškození dešťového senzoru a zkratům v navazujících řídících jednotkách vozidla. Při předcházejícím šetření znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, byla demontována střechovice vozidla, na níž byla zjištěna a ověřena stopa po průniku a vedení zažloutlé tekutiny v linii vedení elektrické kabeláže až do prostoru umístění senzorů deště. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, využil v této části závěry posudku , tituly před jménem, , jméno FO, . Podle sdělení , jméno FO, byla střechovice vozidla po ohledání , tituly před jménem, , jméno FO, vyčištěna a stopy po zatečení splaškových vod do této části vozidla byly odstraněny. Znalec , jméno FO, vyjádřil jednoznačně, že zásadní poškození dešťového senzoru a výše označených řídících jednotek vozidla vznikla působením splaškových vod v době od 24. 4. 2019 do 26. 4. 2019, případně do 7. 5. 2019. Současně vyloučil, že uvedené závady vznikly v době následující. Náklady na odstranění zmíněných vad odpovídají částkám 42.015 Kč (za výměnu karbonové střechy) a 88.421 Kč (na odstranění poškození systému elektroinstalace se senzorem deště a jednotlivými řídícími jednotkami), souhrnně 130.436 Kč. Odpovídá to závěrům posudku , tituly před jménem, J. , jméno FO, , který výši těchto nákladů stanovil na základě cenové nabídky autorizovaného servisu , název, v roce 2021. Náhrada škody byla požadována pouze za poškození karbonové střechy, senzoru deště a systému řídících jednotek vozidla. Nárok na náhradu za poškození laku karosérie a brzdového systému zadního pravého kola nebyl uplatněn. Diagnostické měření znalec provedl po dohodě s vlastníkem vozidla, s využitím odborného servisu , jméno FO, provedeného za účasti znalce. Znalecký posudek obsahuje znaleckou doložku ve smyslu ust. § 127a o. s. ř.
13. Svědek , jméno FO, je elektrikářem a zabývá se také diagnostikou vozidel. Podniká v oboru diagnostika automobilových prostředků jako živnostník od roku 2010. , jméno FO, zná pouze z pracovních kontaktů; jiný vztah k němu nemá. Z výpovědi svědka krajský soud zjistil: V květnu 2019 se na něj obrátil , jméno FO, , s tím, že má v garáži auto, které nelze nastartovat. Po dohodě s ním se svědek dostavil do garáže, napíchl vozidlo na diagnostické zařízení a zjistil chyby, které , jméno FO, sdělil. Písemný záznam o výsledku diagnostiky svědek tehdy nepořizoval, protože to po něm objednatel nežádal a svědek s sebou tiskárnu nevozí. Vzpomněl si na silný zápach v daném místě; auto mělo poškozenu zejména střechu. Zjistil, že ve vozidle „odešly“ nějaké řídící jednotky; řídící jednotky spolu nekomunikovaly. Svědek byl informován, že auto nelze nastartovat, což se zkouškou potvrdilo. Důvodem byla porucha některých řídících jednotek a přerušení komunikace s ostatními jednotkami. Podle výstupu z diagnostiky při výpisu chybových hlášek svědek zjistil, že je poškozen senzor deště, který nekomunikuje, čímž zamezuje funkcím dalších senzorů. Při spouštění celkové diagnostiky vozidla program provádí identifikaci všech řídících jednotek. Při další spolupráci asi po roce či po půldruhém roce , jméno FO, svědka informoval, že podle výsledků diagnostiky vozidla v servise , název, odpovídají tyto výsledky diagnostice provedené svědkem. Později jej oslovil znalec dotazující se na svědkovo měření provedené v 5/2019. Svědka požádal, zda by mohl znovu provést diagnostiku poškozeného vozidla, což svědek učinil, tentokrát v garáži u , jméno FO, . Vykonal tam na vozidle stejné operace s identickými výsledky. Vozidlo nešlo nastartovat, byl zjištěn problém při načítání výsledku diagnostiky a po fyzickém odpojení napájení dešťového senzoru se zdařilo vozidlo nastartovat.
14. Z výpovědi svědka , jméno FO, krajský soud zjistil, že vozidlo zakoupili společně s otcem jako použité ve , země, za částku asi 700.000 Kč. Provozovali je pouze v létě. Vozidlo parkovalo převážně v garáži a mělo ujeto málo kilometrů. Otec svědka je zaměstnán v , adresa, , a pověřil proto syna, aby se o vozidlo staral. Svědek do garáže docházel z důvodu vlastního pracovního vytížení pouze občas, v roce 2019 tam byl v květnu. Tehdy zjistil, že v garáži to zapáchá a na zemi stojí kaluž tekutiny o průměru asi 2 m se zaschlými žluto-bíle zabarvenými okraji. Kapky jakési tekutiny se nacházely po celém povrchu auta a do pryskyřice na střeše byly „vyžrané“ dva fleky. Kotouč na zadním kole byl zarezlý. Svědek přivolal do garáže matku – žalobkyni a poté navštívili , jméno FO, , neboť z jejího bytu v minulosti protekla voda do garáže z pračky či ze dřezu. Jmenovaná je informovala o problému s kanalizací. O havárii kanalizace se tak , jméno FO, dozvěděl dne 7. 5. 2019. Před tímto dnem jej o události nikdo nezpravil a nekontaktovala je ani , jméno FO, . Následně přivolali p. , jméno FO, z městského úřadu. Otevřeli dvířka na toaletě v bytě , jméno FO, a za nimi viděli sítě vedoucí v domě seshora dolů. , jméno FO, říkal, že vypadla hadice z hlavní trubky za stěnou toalety. P. , jméno FO, situaci za stěnou toalety a v garáži vyfotil. Svědek pak dlouhým smetákem vymetl vodu pod autem. Za další den nebo dva přivolal známého p. , jméno FO, za účelem provedení diagnostiky vozidla. Ten mu sdělil, že v autě je poškozeno dost řídících jednotek. Svědek o tom informoval P. , jméno FO, . Za přítomnosti svědka a jeho sestry si garáž poté dále prohlédli za , právnická osoba, ve , adresa, p. , jméno FO, a , jméno FO, . Vzhledem k další nečinnosti žalovaného svědek se žalobkyní navštívili starostu města a později svědek oslovil znalce , tituly před jménem, , jméno FO, . Podle jeho pokynu svědek dopravil vozidlo do nejbližšího autorizovaného servisu , název, v , země, , kde na vozidle provedli diagnostiku se stejným výsledkem, k jakému dospěl , jméno FO, . Po zjištění škody umístili svědek a žalobkyně na vozidlo tzv. gumovku – plachtu, která se podkládá v nemocnici pod ležící pacienty, o rozměrech 2 m x 1,5 m. V následující době už ze stropu nic neteklo. Auto v garáži bylo odstaveno několik měsíců či rok a na gumovce se objevilo pouze několik dalších kapek. Svědek se také osobně účastnil jednání P. , jméno FO, s likvidátorem pojišťovny, u níž byl žalovaný pojištěn. P. , jméno FO, svědku vytýkal, že , jméno FO, neuplatňují nárok z pojistné události u své pojišťovny. Vozidlo bylo v zimě tzv. na značkách v depozitu a nebylo provozováno. V době od 10/2018 do 7. 5. 2019 svědek do garáže nikdy nevstoupil. Před uvedeným obdobím byl technický stav vozidla výborný. Vozidlo bylo udržováno a bylo provozováno pouze minimálně.
15. Z výpovědi žalobkyně , Jméno žalobkyně, soud zjistil, že vozidlo si s manželem pořídili jako investiční. Zakoupili je asi v roce 2016 či 2017 za cenu 700.000 Kč. Během zimy byly SPZ v depozitu a vozidlo nebylo v zimních měsících nikdy provozováno; parkovalo tou dobou v garáži. Žalobkyně proto neměla důvod do garáže chodit. Vozidlo si po havárii prohlédl její syn dne 7. 5. 2019 a sdělil žalobkyni, k čemu došlo. Žalobkyně zjistila, že v garáži se vyskytuje velký zápach, pod autem stojí kaluž a na stropě je mokrá skvrna, z níž už v té době nic nekapalo. Na karbonové střeše vozidla byly velké „vyžrané fleky“ o průměru 10 cm až 15 cm. Mapy byly směrem k pravé straně vozidla, a to zaschlá kapalina zatékající až k zadnímu kolu. Žalobkyně požádala syna , jméno FO, , aby kaluž kapaliny z garáže vymetl. Vozidlo nešlo nastartovat ani vytlačit. Syn vymetl kapalinu smetákem i pod autem. Na střechu vozidla společně umístili gumovou plachtu, následně ze stropu téměř nic nekapalo. Garáž užívali s manželem jako nájemci asi 40 let. Ihned po zjištění, že je vozidlo poškozeno, telefonovali na městský úřad P. , jméno FO, , který se na místo dostavil, vše nafotil, a spolu navštívili sousedku , jméno FO, . Manželé , jméno FO, P. , jméno FO, ukázali, že k havárii dne 24. 4. 2019 došlo za stěnou jejich WC. Zmiňovali, že opravář se na místo dostavil až dva dny po oznámení havárie. Auto bylo před poškozením v perfektním stavu, bez škrábance, výborné rovněž po stránce motorické. V následujícím období zůstalo v garáži, neboť věc řešila pojišťovna a vozidlo nebylo pojízdné. Dalším vyřizováním a odstraňováním škodných následků žalobkyně pověřila syna. Před datem 7. 5. 2019 je nikdo o havárii kanalizace neinformoval. Před touto havárií zatekla voda do garáže pouze jednou či dvakrát, a to před rekonstrukcí kanalizačního potrubí; jednalo se o vodu z pračky p. , jméno FO, . Potrubí ústilo v garáži přímo nad autem ve formě jakéhosi věnce, další trubky se nacházely v rozích garáže. Zateplení stropu polystyrenem nad potrubím zde nechal provést žalovaný; mělo se tím zabránit úniku chladu do bytu , jméno FO, nad garáží. Žalobkyně ani její manžel stavební úpravy garáže neprováděli. P. , jméno FO, při prvé prohlídce garáže pořídil fotodokumentaci a přislíbil, že věc oznámí pojišťovně. Havarijní pojištění k vozidlu , jméno FO, neměli sjednáno. Žalobkyně vozidlo prohlédla za pár dnů po zjištění jeho poškození, kdy na gumové plachtě nad vozidlem byly snad dvě kapky, ze stropu nic neteklo a porucha kanalizace byla odstraněna.
16. Krajský soud po doplnění dokazování tedy dále zjistil: Havárie spočívala v úniku splaškové vody z kanalizace v důsledku odpojení tzv. husího krku v místě napojení odpadu z bytu č. , hodnota, na hlavní svislé kanalizační potrubí v šachtici domu, tj. ve společných prostorách domu. Odpadní (splašková) voda vytekla do bytu č. , hodnota, v nájmu , jméno FO, a do garáže umístěné pod bytem č. , hodnota, užívané manžely , jméno FO, a žalobkyní. Popsaná příčina havárie byla na objednávku žalovaného odstraněna , jméno FO, dne 26. 4. 2019. V garáži splašková voda kapala či tekla seshora dolů na tam parkující vozidlo a způsobila (mimo jiné) poškození karbonové střechy vozidla, senzoru deště a několika řídících jednotek vozidla. Žalovaný neprokázal, že žalobkyni jako nájemkyni garáže nacházející se pod bytem zasaženým havárií kanalizace o této události informoval. Žalobkyně se podle výsledků dokazování dozvěděla o poškození vozidla až dne 7. 5. 2019. Cena výměny poškozených součástí vozidla byla stanovena v roce 2021 částkou 130.436 Kč. Žalovaný rovněž neprokázal, že polystyrenový obklad umístila pod strop garáže žalobkyně či někdo z její rodiny a že splašková voda protékala do garáže také po datu 7. 5. 2019.
17. Výpověď , jméno FO, logicky doplňovala skutečnosti zjištěné z ostatních důkazů, a nebyl proto důvod jí nevěřit. Nic na tom nemění zjištění, že svědek byl u některých jednání soudu osobně přítomen jako veřejnost.
18. Na podkladě vyjmenovaných skutečností a za použití citovaných hmotně-právních ustanovení přijal okresní soud následující závěry právní: Žalovaný jako pronajímatel porušil zákonnou povinnost dle § 2257 odst. 1 o. z. udržovat (mimo jiné) dům po dobu nájmu ve stavu způsobilém k užívání. Závadu na kanalizaci neodstranil včas. Ačkoli se jednalo o situaci vyžadující okamžité řešení (ve spolupráci se složkami havarijní služby), nápravu zjednal teprve dva dny poté, kdy mu byla havárie ohlášena. O havarijní situaci navíc neinformoval osoby užívající v domě bytové a nebytové prostory, ačkoli včasnou informací mohl případně rozsah škodných následků omezit, nebo je dokonce vyloučit. Na základě včasné informace o hrozící škodě v podobě úniku splaškové vody žalobkyně mohla vozidlo z garáže odvézt jinam. Žalovaný nepřednesl na svou obranu tvrzení umožňující přijmout alespoň předběžný právní závěr, že vznik škody svou nedbalostí nezavinil. Mezi porušením zákonné povinnosti a vznikem škody na vozidle existuje vztah příčinné souvislosti. Má se za to, že žalovaný škodu zavinil z nedbalosti (dle § 2911 o. z.). Podle § 2910 o. z. proto za škodu odpovídá. Neprokázal a ani dostatečně konkrétně netvrdil, že škoda na věci vznikla nebo se zvětšila následkem okolností přičitatelných žalobkyní jako poškozené (podle § 2918 věta první o. z.). Žalovaný náhradu škody žalobkyni nezaplatil ve lhůtě do 15. 7. 2021, jak k tomu byl písemně vyzván, a neučinil tak až dosud. Je proto povinen nahradit žalobkyni skutečnou škodu (podle § 2951 odst. 1 věta druhá, § 2952 věta první a § 2969 odst. 1 o. z.). Výše žalované částky odpovídá výši nákladů na odstranění škodlivých následků vyčíslené znalcem. Žalovaná částka je o 751 Kč (tj. o 0,58 %) vyšší, než jakou vyčíslil dle zadání soudu znalec. Krajský soud přesto žalobě vyhověl v celém rozsahu, vzhledem k tomu, že vozidlo žalobkyně bylo působením splaškové vody, resp. zaviněným jednáním žalovaného, poškozeno dokonce ve větší míře. Odchylka žalované částky od výše škody vyčíslené znalcem je přitom nepatrná. Důvody ke snížení náhrady podle § 2953 o. z. tu podle obsahu spisu nebyly.
19. Obrana žalovaného, že opravy vodovodních výtoků je povinen provádět nájemce bytu (v tomto případě manželé , jméno FO, jako nájemci bytu č. , hodnota, ), není případná. Ve výčtu drobných oprav dle § 4 písm. g) Nařízení vlády č. 308/2015 Sb., o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu, není uvedena oprava kanalizačního potrubí. Porucha ostatně vznikla v místě nacházejícím se ve společných prostorách domu (v šachtici); opravu spoje kanalizačního systému nacházejícího se mimo byt nelze zahrnout pod pojem „opravy vodovodních výtoků“ v bytě (jak žalovaný tvrdil).
20. Krajský soud s těmito závěry rozsudek okresního soudu v odstavci I. výroku podle § 220 odst. 1 písm. b) o. s. ř. změnil a žalovaného zavázal zaplatit žalobkyni částku 131.187 Kč s úroky z prodlení ve výši 8,25 % ročně z uvedené částky od 16. 7. 2021 do zaplacení ve třídenní lhůtě od právní moci rozsudku. K plnění úroků z prodlení je žalovaný povinen podle § 1970 o. z. ve spojení s § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
21. Podle § 224 odst. 2 a § 142 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný jako procesně neúspěšný účastník povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího advokáta na náhradě nákladů prvostupňového řízení ve třídenní lhůtě od právní moci rozsudku částku 162.098 Kč. K účelně zaplaceným nákladům žalobkyně náleží odměna advokáta za 16 úkonů právní služby v sazbě po 6.380 Kč, tj. 102.080 Kč (podle § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb., za převzetí a přípravu zastoupení, sepis předžalobní výzvy k plnění, účast u jednání v roce 2022 ve dnech 28. 2., 25. 4., 4. 8., 4. 11., které trvalo déle než dvě hodiny, 26. 1. 2023 a v roce 2024 ve dnech 22. 2., 29. 4., které trvalo déle než dvě hodiny, 31. 5. a za účast dne 5. 6. 2025, za odvolací jednání dne 28. 8. 2023 a za vyjádření k tehdy podanému odvolání žalovaného), náhrada v sazbě ½, tj. 3.190 Kč, za účast u jednání dne 2. 2. 2023, jež bylo odročeno bez projednání věci, paušální náhrada za 15 úkonů po 300 Kč, tj. 4.500 Kč, podle § 13 odst. 4 cit. vyhl., paušální náhrada za jednání okresního soudu dne 5. 6. 2025, kdy došlo pouze k vyhlášení rozsudku, v částce 450 Kč podle cit. vyhl., ve znění vyhl. č. 258/2024 Sb., účinném od 1. 1. 2025, 21% DPH ze součtu všech výše vyjmenovaných položek, tj. z částky 110.220 Kč, která se rovná částce 23.146 Kč, náhrada za soudní poplatek za žalobu ve výši 6.560 Kč a náklady na 2 znalecké posudky v částce 22.172 Kč.
22. Podle § 224 odst. 2 a § 148 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný, který v řízení neuspěl, povinen zaplatit státu na náhradě nákladů prvostupňového řízení částku 8.279,26 Kč ve třídenní lhůtě od právní moci rozsudku. Jedná se o náklady na důkazy provedené před okresním soudem, zaplacené z jeho rozpočtových prostředků. Konkrétně jde o svědečné , jméno FO, 98 Kč, , jméno FO, 740 Kč, , adresa, .168 Kč, znalečné , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , 4.289 Kč a , tituly před jménem, , jméno FO, 1.984,26 Kč.
23. Podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího advokáta ve třídenní lhůtě od právní moci tohoto rozsudku na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 33.875 Kč. Odvolací náklady sestávají z odměny advokáta za 3 úkony po 6.380 Kč, tj. 19.140 Kč (za sepis odvolání a za účast u odvolacích jednání ve dnech 12. 11. a 8. 12. 2025), z paušální náhrady za stejné 3 úkony po 450 Kč, tj. 1.350 Kč, cestovné za dopravu advokáta v roce 2023 v částce 1.206 Kč a v letošním roce za dvě cesty souhrnně 2.611 Kč, vykonané z místa sídla advokáta, tj. z , adresa, , ke Krajskému soudu do , adresa, a zpět, z náhrady za promeškaný čas za 6 započatých půlhodin po 100 Kč, tj. 600 Kč, a za 12 započatých půlhodin po 150 Kč, tj. 1.800 Kč, podle § 14 odst. 1 písm. a) cit. vyhl., souhrnně 26.707 Kč, 21 % DPH z uvedené částky, která se rovná částce 5.608 Kč, a z náhrady za soudní poplatek za odvolání v částce 6.560 Kč. Advokát žalobkyně cestoval k odvolacímu soudu pokaždé na vzdálenost 160 km vozidlem zn. , název, s normovanou spotřebou 6,8 l/100 km motorové nafty v ceně 34,40 Kč/1 l, s paušální náhradou 5,20 Kč/1 km dle vyhl. č. 467/2022 Sb., jde-li o cestovné za rok 2023, a v ceně 34, 70 Kč/1 l a základní náhradě 5,80 Kč/1 km podle vyhl. č. 475/2024 Sb. použité při vyčíslení cestovného za dopravu k odvolacím jednáním v roce 2025.
24. Podle § 224 odst. 1 a § 148 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit státu na náhradě nákladů odvolacího řízení ve třídenní lhůtě od právní moci tohoto rozsudku na účet Krajského soudu v Ostravě částku 2.505 Kč. Uvedená částka představuje znalečné zaplacené znalci , tituly před jménem, , jméno FO, z rozpočtových prostředků Krajského soudu v Ostravě.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.