8 C 160/2021

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Stachovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: právnická osoba , IČO IČO sídlem adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o 131.187 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba na zaplacení částky 131.187 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 131.187 Kč od 16. 7. 2021 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 164.228,93 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalovaného.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Bruntále náklady státu ve výši 8.279,26 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, na účet , č. účtu, , v. s. , var. symbol, .

IV. Žalobkyni se po právní moci tohoto rozsudku vrací zaplacená záloha ve výši 2.000 Kč prostřednictvím účtárny Okresního soudu v Bruntále.

1. Žalobou podanou u Okresního soudu v Bruntále dne 4. 8. 2021 se žalobkyně domáhala zaplacení částky ve výši 131.187 Kč s příslušenstvím. Uváděla, že užívala garáž v suterénu domu č. p. , hodnota, ve , adresa, , který je ve vlastnictví žalovaného. Dne 24. 4. 2019 došlo k poruše systému domovní kanalizace předmětného domu a k vytékání splaškových vod mimo kanalizační potrubí, a to i do prostoru garáže, kterou v té době užívala žalobkyně a měla v ní zaparkované vozidlo ve svém vlastnictví, osobní automobil AD KUPÉ, kategorie vozidla M1, tov. zn. BMW s reg. značkou , SPZ, . Vozidlo bylo zasaženo splaškovými vodami a zásadním způsobem poškozeno. Žalobkyně tvrdila, že v předmětném domě došlo v dubnu 2019 k havárii domovní kanalizace, která byla následně řešena formou zajištění příslušné opravy ze strany žalovaného. Žalobkyně tvrdila, že v přímé příčinné souvislosti s uvedenými průsaky splaškových vod do prostoru garáže užívaného v rozhodném období došlo k poškození motorového vozidla žalobkyně. Škodu vyčíslila na částku ve výši 131.187 Kč, která představuje náklady na opravu jednotlivých poškození vozidla a jeho uvedení do původního stavu. Ke konkrétnímu rozsahu daného poškození a ke stanovení předběžných nákladů na opravu vozidla žalobkyně předložila znalecký posudek č. , hodnota, , jméno FO, . , jméno FO, ze dne , datum, . Co se týká okolností a příčiny průsaku a vytékání splaškových vod mimo kanalizační potrubí, žalobkyně předložila znalecký posudek č. , hodnota, , jméno FO, . , jméno FO, , , tituly za jménem, ze dne , datum, . Žalovaný neuhradil požadovanou škodu žalobkyni ani po zaslané předžalobní výzvě.

2. Žalovaný nárok žalobkyně neuznal a navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu. Žalovaný zpochybnil závěry znal. posudku , jméno FO, . , jméno FO, , , tituly za jménem, , když závěry tohoto posudku lze vnímat pouze úměrné míře pravděpodobnosti, se kterou znalkyně určila příčinu průsaku. Uvedl, že zatečení splaškových vod vzniklo zřejmě v důsledku poškozeného vedení odpadu z WC do šachty v bytě č. , hodnota, , kde je nájemcem pan , jméno FO, . Dále žalovaný zpochybnil závěry znaleckého posudku , jméno FO, . , jméno FO, , když tento stanovuje pouze částku předběžných nákladů dle cenových nabídek dvou dodavatelů. Dále posudek uvádí, že je nutné zakalkulovat další vícenáklady, které však žádným způsobem nevyčísluje. Dále poukázal na to, že posudek žádným způsobem nereflektoval stav vozidla před tvrzenou škodnou událostí. Žalovaný má za to, že nárok žalobkyně na zaplacení uvedené částky neexistuje, když žalobkyně neprokázala, že by žalovaný za škodu odpovídal, a navíc nedostatečně prokázala výši tvrzené škody. Žalovaný tvrdil, že škoda byla způsobena porušením povinností nájemce shora uvedeného bytu, tedy nikoliv žalovaným.

3. V podání ze dne 30. 3. 2022 žalobkyně doplnila tvrzení a uvedla, že vozidlo bylo žalobkyní do garáže zaparkováno v listopadu 2018. Dále tvrdila, že žalovaný provedl v době před 3-4 lety ale možná i před 5 lety před vznikem škody, rekonstrukci rozvodu vnitřní kanalizace domu, avšak nezajistil, aby byla daná rekonstrukce provedena skutečně řádně, což se projevilo právě dne 24. 4. 2019 vznikem havárie v bytě užívaného manželi , jméno FO, umístěného přímo nad předmětnou garáží, konkrétně v důsledku nesprávně provedeného napojení rozvodu vnitřní kanalizace a s největší pravděpodobností i v důsledku původního neprovedení tlakové zkoušky při žalovaným zajištěné rekonstrukci rozvodu vnitřní kanalizace domu, když došlo k uvolnění spoje odpojovacího kusu s odbočkou odpadního potrubí v instalační šachtě domu (k vypadnutí tzv. husího krku z hlavní odpadní trubky), čímž došlo k úniku splaškových vod z potrubí na podlahu v instalační šachtě domu. Dále žalobkyně tvrdila, že žalovaný vzniklou havárii odstranil teprve dne 26. 4. 2019, a to pouze částečně a nedostatečně kvalifikovaně. Příčinnou souvislost mezi protiprávním úkonem žalovaného a vznikem škody žalobkyně spatřuje ve skutečnosti, že nesprávně provedená rekonstrukce rozvodu vnitřní kanalizace domu byla příčinou havárie tohoto rozvodu a úniku splaškových vod do předmětné garáže a dále skutečnost, že žalobkyně si nepočínala správně ani při odstraňování následků havárie, když havárie byla paní , jméno FO, hlášena již dne 24. 4. 2019 a žalovaný přistoupil k odstranění příčiny havárie teprve dne 26. 4. 2019. Žalobkyně tvrdila, že ke vzniku škody došlo v období ode dne 24. 4. 2019 do dne 7. 5. 2019, kdy na vozidlo žalobkyně působily uniklé splaškové vody. Žalobkyně tvrdila, že se o vzniku škodné události dozvěděla dne 7. 5. 2019.

4. Žalovaný setrval na svém tvrzení, že v řízení nebyla prokázána příčina tvrzené škody a tím pádem není žádným způsobem prokázána odpovědnost žalovaného. Konkrétní příčinu havárie pak neuvedla znalkyně , jméno FO, . , jméno FO, ve svém znaleckém posudku a ani ve své výpovědi ze dne 4. 8. 2022. Žalovaný dále namítal, že nebylo vyjasněno, jakou měrou se na tvrzené škodě podílí skutečnost, že strop garáže byl opatřen polystyrenovým podhledem. Poukázal na to, že z výpovědi znalkyně plyne, že tato skutečnost mohla mít zásadní vliv, neboť polystyren je nenasákavý materiál, který umožňuje hromadění splaškových vod ve stropě až do chvíle, kdy je tlak neúnosný. Poukázal na to, že polystyrenový podhled byl osazen ze strany žalobkyně bez souhlasu žalovaného a jedná se o neoprávněný zásah do předmětu nájmu, který nebyl nikdy ze strany žalovaného schválen. Dále pak žalovaný uvedl, že jednání žalobkyně je třeba hodnotit jako porušení prevenční povinnosti zakotvené v § 2903 zákona č. 89/2012 Sb., když je zjevné, že žalobkyně měla okamžitou vědomost o vzniku havárie a věděla, že se stala přímo nad garáží, kterou měla v nájmu. Žalobkyně pak na tuto okolnost nijak nereagovala a osobní vozidlo nechala na stejném místě i s vědomím, že může dojít k jeho poškození. Pokud by se žalobkyně jako vlastník vozidla chovala řádně a odpovědně, k žádné škodě nemuselo dojít. Žalobkyně mohla vznik tvrzené škody odvrátit tím, že vozidlo z garáže odveze, což neučinila. Pokud k průsakům mělo docházet po takovou dobu, jde pouze k tíži žalobkyně, že vozidlo bylo v garáži umístěno. Žalovaný tvrdí, že žalobkyně o havárii odpadního potrubí věděla již dne 24. 4. 2019. Dále žalovaný uvedl, že žalobkyně nebyla schopna prokázat stav vozidla před vznikem tvrzené škody.

5. Okresní soud ve věci vyhlásil dne 2. 2. 2023 pod č. j. 8 C 160/2021-183 rozsudek, kterým žalobě v plném rozsahu vyhověl. K odvolání žalovaného pak Krajský soud v Ostravě usnesením pod č. j. 11 Co 96/2023-228 ze dne 28. 8. 2023 napadený rozsudek okresního soudu v celém rozsahu zrušil a věc vrátil soudu 1. stupně k dalšímu řízení. Odvolací soud předestřel svůj právní názor, podle kterého je nutno danou věc posuzovat podle nového obč. zákoníku, zejména podle § 2910 věta první obč. zákoníku, § 2911 obč. zákoníku, § 2903 odst. 1 obč. zákoníku, § 2913 odst. 1 obč. zákoníku, § 2918 obč. zákoníku, § 2207 odst. 1 obč. zákoníku, § 2257 odst. 1 a 2 obč. zákoníku. Krajský soud uvedl, že souhlasí s právně významnými skutkovými zjištěními okresního soudu vyjmenovanými v odst. 5, 6, 8, a to pouze v části týkající se výpovědi žalobkyně a v odst. 10 odůvodnění napadeného rozsudku. Uvedl, že tato vyjmenovaná skutková zjištění plynou z provedených důkazů, a jedná se o tato skutková zjištění:

6. Dle dohody o užívání bytu uzavřené dne , datum, mezi správcem domu , adresa, zastoupeným organizací Státní statky , adresa, , o. p. OZ – 11 , adresa, na straně jedné a panem , jméno FO, na straně druhé byl posledně jmenovanému přenechán do užívání s účinností od 1. 5. 1976 na dobu neurčitou byt o velikosti 2+1 s přísl. ve druhém patře domu čp. , hodnota, ve , adresa, na náměstí nesoucí tehdy název „, název, “, nyní , adresa, . Uživatel se zavázal platit správě domu za užívání bytu, včetně garáže, a úhradu za služby v souhrnné výši 495 Kčs měsíčně. V odstavci IV. dohody byl uveden odkaz, jde-li o práva a povinnosti uživatele bytu a správy domu, na příslušná ustanovení tehdy platného občanského zákoníku (zákona o hospodaření s byty a další právní předpisy) v následujícím znění:

7. Podle § 158 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 1991, kromě práva užívat byt má uživatel právo užívat společné prostory a zařízení domu, jakož i používat služeb, jejichž poskytování je s užíváním bytu spojeno.

8. Podle § 161 odst. 1 cit. zák. organizace je povinna zajistit uživateli plný a nerušený výkon jeho práv spojených s užíváním bytu. Zejména je povinna odevzdat mu byt ve stavu způsobilém pro řádné užívání, v tomto stavu jej udržovat a podle možnosti i zlepšovat, provádět řádnou údržbu domu a jeho zařízení a zajišťovat i řádné plnění služeb, jejichž poskytování je spojeno s užíváním bytu.

9. Podle § 161 odst. 2 cit. zák. drobné opravy v bytě související s jeho užíváním a náklady spojené s obvyklým udržováním hradí uživatel.

10. Podle § 163 odst. 1 cit. zák. uživatel je povinen oznámit bez zbytečného odkladu organizaci potřebu těch oprav v bytě, které má nést organizace, a umožnit jejich provedení; jinak odpovídá za škodu, která nesplněním této povinnosti vznikla.

11. Ve shodě se závěry okresního soudu dospěl krajský soud, za použití výše citovaných hmotně-právních ustanovení, k závěru, že žalovaný jako pronajímatel porušil zákonnou povinnost dle § 2207 odst. 1 věta druhá o. z. provádět údržbu a nezbytné opravy pronajaté věci, vyjma běžné údržby, a současně povinnost dle § 2257 odst. 1 o. z. udržovat (mimo jiné) dům po dobu nájmu ve stavu způsobilém k užívání, jestliže neprovedl včas opravu kanalizačního potrubí při havárii, k níž došlo ve dnech 24. 4. – 26. 4. 2019. Havárie spočívala v úniku splaškové vody z kanalizace v důsledku odpojení tzv. husího krku v místě napojení odpadu z bytu č. , hodnota, na hlavní svislé kanalizační potrubí v šachtici domu. Odpadní (splašková) voda vytekla nejen do bytu č. , hodnota, (nyní v nájmu p. , jméno FO, ), ale také do garáže umístěné pod bytem č. , hodnota, , tehdy užívané manžely , jméno FO, a žalobkyní (dle dohody o užívání bytu ze dne , datum, ). Není přitom významné, že nebyla zjištěna konkrétní příčina vedoucí k rozpojení výše popsaného spoje v kanalizačním systému. Žalovaný neodstranil závadu na kanalizaci včas, nýbrž až po uplynutí minimálně dvou dnů poté, kdy mu byl problém , jméno FO, nahlášen. Zavinění škody způsobené porušením zákonné povinnosti z nedbalosti se dle § 2911 o. z. presumuje. Žalovaný nepřednesl na svou obranu žádná tvrzení umožňující přijmout alespoň předběžný právní závěr, že vznik škody nedbalostí nezavinil. Svou nečinností porušil současně povinnost smluvní. K té se jeho právní předchůdce zavázal v odstavci IV. Dohody o užívání bytu ze dne , datum, odkazem na tehdy platná zákonná ustanovení, mimo jiné § 161 a násl. obč. zák. Podle § 2913 odst. 1 o. z. odpovídá proto žalovaný jako současný pronajímatel za škodu, pokud porušením uvedené smluvní povinnosti škoda vznikla, a to objektivně, bez ohledu na zavinění. Obrana žalovaného, že opravy vodovodních výtoků je povinen provádět nájemce bytu (v tomto případě manželé , jméno FO, jako nájemci bytu č. , hodnota, ), není případná. Ve výčtu drobných oprav dle § 4 písm. g) Nařízení vlády č. 308/2015 Sb., o vymezení pojmů běžná údržba a drobné opravy související s užíváním bytu, není uvedena oprava kanalizačního potrubí, navíc v místě nacházejícím se ve společných prostorách domu (v šachtici); opravu spoje kanalizačního systému nacházejícího se mimo byt nelze zahrnout pod pojem „opravy vodovodních výtoků“ (jak žalovaný uvedl). Námitka je navíc bezpředmětná v situaci, kdy žalovaný odpovídá objektivně dle § 2913 odst. 1 o. z., tedy bez ohledu na zavinění, za škodu způsobenou porušením smluvní povinnosti (dle dohody o užívání bytu odkazující na tehdy platné ust. § 161 odst. 1 obč. zák.), tj. povinnosti byt (včetně příslušenství) udržovat ve stavu způsobilém pro řádné užívání. Z dopisů , právnická osoba, ze dne 30. 1. 2020 a 26. 2. 2020 adresovaných žalobkyni plyne, že žalovaný nahlásil pojistnou událost spočívající ve výše popsané havárii jmenované pojišťovně teprve dne 10. 10. 2019, se sdělením, že k pojistné události došlo dne 7. 8. 2019 „prasknutím vedení odpadu od mísy WC do potrubí rozvodu vody u nájemníka v bytu č. , hodnota, a následného protečení vody do garáže …“, čímž došlo k poškození vozidla. Pro časový odstup ohlášení pojistné události od doby, kdy k ní skutečně došlo, bylo dle pojišťovny značně ztíženo šetření okolností havárie. Nepříznivé důsledky prodlení či dokonce nepřesných informací o charakteru pojistné události způsobené žalovaným při plnění jeho oznamovací povinnosti ve vztahu k pojišťovně nelze přičíst k tíži žalobkyně; obsah komunikace mezi žalovaným a pojišťovnou není ostatně pro danou věc významný. Procesní situace žalovaného je bezesporu ztížena tím, že po ohlášení havárie v bytě č. , hodnota, žalovaný neřešil věc promptně, nepostaral se ihned o odstranění poruchy kanalizace, o zmírnění jejích následků (např. včasnou informací nájemců o havárii, výzvou, aby v příslušných bytech nebyly do doby odstranění příčiny havárie používány toalety) a neopatřil si v té souvislosti žádnou fotodokumentaci. Při určení příčiny poruchy na kanalizaci v dubnu 2019 tak bylo nutno vycházet pouze ze svědecké výpovědi , jméno FO, . Z té byly zjištěny rovněž časové údaje určující, po jakou dobu k úniku splaškové vody do bytu č. , hodnota, a do garáže užívané manžely , jméno FO, docházelo (od 24. 4. do 26. 4. 2019). Svědek , jméno FO, si na zásah v případě havárie kanalizace v bytě č. , hodnota, vůbec nepamatoval. Znalkyně , jméno FO, vycházela při podání znaleckého posudku toliko z informací zprostředkovaných , jméno FO, a , jméno FO, . Věc hodnotila po ohledání místa dne 11. 6. 2020, tedy ex post, se značným časovým odstupem od doby, kdy k havárii došlo. Její závěr, že splašková voda unikala svislou trubkou vedenou ve vodorovné konstrukci – stropu garáže, která ústila do prostoru mezi stropem garáže ze železobetonu a polystyrenovým obkladem, nebyl ověřen, jak sama znalkyně v závěru svého výslechu před okresním soudem připustila; z výpovědi znalkyně nebylo najisto zjištěno, zda trubka byla či nebyla zaslepena. Její znalecký posudek proto žádná relevantní zjištění ohledně konkrétní příčiny průsaku splaškových vod do garáže tehdy užívané manželi , jméno FO, nepřinesl. Další časový údaj o vzniku havárie, jejíž následky měly být odstraněny z podnětu žalovaného – dle jeho pozdějšího vyjádření – již v 4/2019, uvedl žalovaný až poté, kdy byla okresnímu soudu předložena faktura vystavena žalovanému , jméno FO, dne 28. 1. 2019, mimo jiné za pročištění odpadu v šachtě a úpravu odpadu v bytě paní , jméno FO, dle objednávky ze dne 24. 4. 2019. V průběhu jednání dne 25. 4. 2022 přitom zástupce žalovaného potvrdil, že , jméno FO, provedl opravu na kanalizačním systému po jeho havárii až v 4/2019. Vzhledem k naprosto odlišným tvrzením o době vzniku havárie na kanalizaci ve skutkové verzi žalovaného, jež byla z uvedeného důvodu nekonzistentní, krajský soud ke tvrzením žalovaného o tomto časovém údaji nepřihlédl, resp. vzal ze shodných tvrzení účastníků přednesených ke dni 25. 4. 2022 za prokázáno, že k havárii došlo v 4/2019.

12. Dále odvolací soud uvedl, že o žalobě bylo soudem okresním rozhodnuto předčasně, když nebylo vyjasněno, zda byly splněny všechny ostatní předpoklady vzniku odpovědnosti žalovaného za škodu, tj. vznik škody a příčinná souvislost mezi již zmíněným porušením zákonné i smluvní povinnosti a vznikem škody. Odvolací soud poukázal na to, že svědecká výpověď , jméno FO, mohla být ovlivněna jeho blízkým příbuzenským vztahem k žalobkyni. Dále poukázal na to, že znalecký posudek , jméno FO, . , jméno FO, hodnotil poškození stavebních konstrukcí průsakem splaškových vod do garáže, příčiny a rozsah tohoto poškození, na základě ohledání místa provedeného až dne 11. 6. 2020, tedy po více než 1 roce od vzniku havárie. Co se týká důkazní hodnoty posudku , jméno FO, . , jméno FO, , tento vůbec nezjišťoval primární příčinu vzniku poškození vozidla a jeho znalecký posudek neodpovídá na stěžejní otázku, jež měla být znalci položena, totiž, „zda jednotlivé závady na vozidle mohly vzniknout v příčinné souvislosti s havárií kanalizace v dubnu 2019, tj. působením splaškové vody, avšak jen po dobu, než se žalobkyně o havárii dozvěděla“, tj. příčinnou souvislost mezi porušením povinnosti žalovaného a poškozením vozidla. Odvolací soud poukázal na to, že prohlídka vozu znalcem byla vykonána teprve dne 17. 4. 2020. Odvolací soud uložil okresnímu soudu vypořádat se s okolnostmi předpokládanými v ust. § 2918 a § 2903 obč. zákoníku přičitatelnými žalobkyni. Okresnímu soudu bylo uloženo, aby se v dalším řízení zaměřil na tvrzení, kdy konkrétně se žalobkyně o havárii či o poškození vozidla dozvěděla, v jakém technickém stavu bylo vozidlo před datem 24. 4. 2019, v jakém stavu jej nalezla ke dni obdržení informace o havárii, resp. při následující prohlídce, jaké konkrétní škody na vozidle byly k uvedenému dni zjištěny a má řešit, a to ve vztahu ke každému konkrétnímu poškození zvlášť, zda hlavní, významnou a převažující příčinou vzniku toho kterého poškození byl únik splaškové vody do prostoru garáže. Dále odvolací soud uložil soudu okresnímu zabývat se otázkou, jak masivní byl únik splaškové vody do garáže v prvních dnech po havárii do doby, než o ní byla žalobkyně informována. Odvolací soud poukázal na to, že žalobkyně dosud neprokázala a ani netvrdila, že veškerá poškození vozidla v garáži zasažené splaškovou vodou byla způsobena při parkování v době od 24. 4. po dobu nezbytně nutnou. Odvolací soud poukázal na to, že poruchy způsobené dalším stáním vozidla v nevyhovující garáži, patrně až do doby ohledání věci znalkyní v červnu 2020, nemusely být zapříčiněny havárií kanalizace v dubnu 2019. Odvolací soud uvedl, že teprve poté, kdy bude zjištěn konkrétní rozsah poškození vozidla, k němuž došlo v příčinné souvislosti s porušením výše specifikovaných povinností žalovaného, bude dále nutno znalecky zjistit, jaká by byla cena oprav těchto poškození v době, kdy škoda na vozidle vznikla.

13. V souladu s předestřenými právními názory a závaznými pokyny odvolacího soudu, provedl okresní soud na jednání konaném dne 22. 2. 2024 dle ust. § 118a odst. 1 a odst. 3 občanského soudního řádu poučení žalobkyně a vyzval žalobkyni k doplnění tvrzení a důkazních návrhů, a to v souladu se závěry a pokyny odvolacího soudu obsažených v usnesení č. j. 11 Co 96/2023-228. Žalobkyně reagovala na poučení soudu podáním ze dne 6. 3. 2024.

14. Žalobkyně byla poučena a vyzvána na jednání soudu dne 22. 2. 2024, nechť doplní tvrzení a uvede, kdy konkrétně se žalobkyně o havárii či o poškození vozidla dozvěděla a současně nechť tato tvrzení prokáže. Žalobkyně doplnila tvrzení v podání dne ze dne 6. 3. 2024 a uvedla, že o havárii odpadního potrubí a současně o poškození předmětného vozidla se dozvěděla teprve dne 7. 5. 2019 od svého syna , jméno FO, , a to tak, že , jméno FO, se dne 7. 5. 2019 dostavil do garáže a zjistil, jak stav garáže, tak i předmětného vozidla s tím, že žalobkyni dne 7. 5. 2019 o tomto informoval. K prokázání těchto tvrzení žalobkyně navrhla svou účastnickou výpověď a svědeckou výpověď , jméno FO, . Opětovný účastnický výslech žalobkyně provedl Okresní soud v Bruntále dne 29. 4. 2024. Žalobkyně uvedla, že o havárii potrubí a o poškození vozidla se dozvěděla dne 7. 5. 2019 od svého syna , jméno FO, . , jméno FO, zjistil, co se v garáži stalo až 7. 5., když tam šel pro nářadí a zvonil na žalobkyni, když zjistil, co se v garáži událo a žádal žalobkyni, aby šla dolů a viděla rozsah toho, co tam bylo (viz účastnický výslech žalobkyně dne 29. 4. 2024). Ve svém předchozím účastnickém výslechu dne 4. 11. 2022 žalobkyně uvedla, že o poškození vozidla a havárii potrubí se dozvěděla toho 7. 5. 2019 od syna (účastnický výslech žalobkyně dne 4. 11. 2022). Dále soud opětovně vyslechl navrženého svědka , jméno FO, (syna žalobkyně) na jednání dne 29. 4. 2024. Svědek uvedl, že žalobkyně se o havárii potrubí a poškození vozidla dozvěděla od něj dne 7. 5. 2019, když svědek se to dozvěděl dne 7. 5. 2019, kdy se šel poprvé podívat do garáže po zimní sezóně. Když zjistil, co se stalo v té garáži, tak zavolal na žalobkyni, ať se jde podívat. Uvedl, že v té době žalobkyně bydlela nad garáží v 1. patře. Co se týká data, kdy se konkrétně žalobkyně dozvěděla o havárii a poškození vozidla, , jméno FO, na jednání 29. 4. 2024 uvedl, že žalobkyně se to dozvěděla od něj, když se to on dozvěděl 7. 5., kdy se šel poprvé podívat do garáže po zimní sezóně. Dále uvedl, že žalobkyně se dozvěděla o havárii potrubí a poškození vozidla toho 7. 5. 2019 od něj, když zjistil, co se stalo v garáži, tak volal na žalobkyni, ať se jde podívat a hned volal na městský úřad panu , jméno FO, , ať přijde celou věc zdokumentovat. Dále svědek uvedl, že plachtu dali na vozidlo toho 7. 5. a byla tam po celou tu dobu (výslech svědka na jednání dne 29. 4. 2024). Žalobkyně a její syn , jméno FO, opakovaně vypovídali a uvedli stejné datum, tedy, že žalobkyně se o havárii potrubí a o poškození vozidla dozvěděla až dne 7. 5. 2019 od , jméno FO, . , jméno FO, ve svém výslechu dne 29. 4. 2024 uvedl, že žalobkyně v té době bydlela nad garáží v 1. patře, tedy v domě, kde k havárii přímo došlo. Ve stejné době a ve stejném domě zde bydlela i vyslechnutá svědkyně , jméno FO, , a to v patře pod žalobkyní, nad garáží. Tato svědkyně ve svém výslechu z 25. 4. 2022 uvedla, že žalobkyni zná, a že žalobkyně bydlela nad ní, jako o poschodí výš. Svědkyně potvrdila, že ví o tom, že v dubnu 2019 došlo k havárii potrubí. Uvedla, že ví, že ta garáž žalobkyně je pod její kuchyní. Svědkyně uvedla, že ví přesně, že k havárii došlo 24. 4. 2019 a k datu přiřadila úterý večer, protože manžel měl dovolenou v tu dobu a havárie se stala v úterý večer a ve středu ráno havárii hlásila na úřad. Dále uvedla, že telefonovala , jméno FO, a sdělila mu, že se stala ta havárie. , jméno FO, se k ní pak přišel podívat (viz výslech svědkyně ze dne 25. 4. 2022). S ohledem na výpověď svědkyně , jméno FO, pak soud neuvěřil výpovědi žalobkyně a , jméno FO, ohledně data, kdy se měla žalobkyně dozvědět o havárii potrubí a o možnému protečení splaškové vody do garáže. , jméno FO, tvrdil, že škodu a zatečení do garáže zjistil až při pravidelné kontrole 7. 5. 2019. Svědkyně , jméno FO, však vypověděla, že havárii řešila již od 24. 4. 2019, kdy ji nahlásila na městském úřadě a také o havárii informovala , jméno FO, . , jméno FO, tedy havárii nezjistil při pravidelné kontrole (nebo když si šel do garáže pro nářadí), ale byl informován od , jméno FO, , která přímo uvedla, že , jméno FO, o situaci telefonicky informovala a , jméno FO, situaci přišel řešit. Proto soud neuvěřil tvrzení , jméno FO, , že náhodnou kontrolou dne 7. 5. 2019 zjistil havárii a škodu na vozidle a neuvěřil tvrzení žalobkyně, že žalobkyně se o situaci dozvěděla až 7. 5. 2019. Soud má za to, že žalobkyně byla o situaci, tedy o havárii potrubí a možném protečení do garáže informována již 24. 4. 2019. Je zjevné, že žalobkyně musela mít o dané situaci povědomí, když v dané době bydlela ve stejném domě, a to o poschodí výš nad svědkyní , jméno FO, . Soud uvěřil tvrzení žalobkyně, že ke kontrole vozidla bylo přistoupeno dne 7. 5. 2025 a vozidlo bylo přikryto plachtou. V této části uvěřil soud výpovědi žalobkyně a , jméno FO, , když z ostatních provedených důkazů nevyplývá opak.

15. Dále byla žalobkyně na jednání soudu dne 22. 2. 2024 vyzvána, aby doplnila tvrzení a uvedla, v jakém technickém stavu bylo vozidlo před datem 24. 4. 2019 a aby tato tvrzení prokázala. Žalobkyně v podání ze dne 6. 3. 2024 uvedla, že vozidlo bylo v perfektním stavu a s platnou STK, kdy tento stav odpovídal nájezdu 131.000 km. Registrační značka , SPZ, byla, jako každý rok před zimním obdobím, umístěna do depozita u , právnická osoba, , adresa, a vozidlo bylo na zimní období umístěno do garáže. Vozidlo nemělo v období před jeho umístěním do garáže na konci října 2018 žádné vady či poškození. Naposledy v říjnu 2018 , jméno FO, se účastnil srazu majitelů vozidel BMW na trase , adresa, – , adresa, a zpět. Žalobkyně tvrdila, že na zpáteční cestě předmětné vozidlo osobně řídil , jméno FO, , kterého navrhla k výslechu. Dále navrhla žalobkyně k prokázání těchto tvrzení účastnickou výpověď žalobkyně a svědeckou výpověď , jméno FO, . Dále předložila technický průkaz předmětného vozidla. Z předložené kopie VTP bylo zjištěno, že žalobkyně je vlastník a provozovatel vozidla s reg. zn. , SPZ, od 24. 8. 2017. Dále je zde údaj, že vozidlo bylo 27. 11. 2017 vyřazeno z provozu pod č. j. , spisová značka, , RZ a ORV uloženy na RM , adresa, . Dále je zde uveden záznam, že dne 23. 11. 2020 bylo vyřazení vozidla z provozu ukončeno, ORV a RZ vráceny Datum první registrace vozidla v ČR: 24. 8. 2017. K technickému popisu vozidla je uvedeno, že se jedná o druh vozidla osobní automobil , jméno FO, , kategorie vozidla M1, tov. zn. BMW, typ: BL91, obchodní označení: M3. Je zde uveden záznam o schválení technické způsobilosti vozidla, datum 24. 8. 2017 (viz kopie VTP). Ve svém účastnickém výslechu žalobkyně uvedla, že vozidlo bylo v perfektním stavu, nepoškrábané, motor byl naprosto funkční. Co se týká vozu, jednalo se o krásný nepoškozený sportovní vůz, který v zimě nejezdil. Proto byl vůz od listopadu 2018 zaparkovaný v garáži. Uvedla, že předtím vůz s manželem projeli, byl v perfektním technickém stavu (viz účastnický výslech žalobkyně dne 4. 11. 2022). Z účastnického výslechu žalobkyně vyplynulo, že tato vůz viděla před listopadem 2018, kdy vozidlo s manželem projeli, poté až 7. 5. 2019 (viz výslech žalobkyně). Dále byl jako svědek dne 4. 11. 2022 k návrhu žalobkyně opětovně vyslechnut syn žalobkyně, , jméno FO, . Svědek uvedl, že auto bylo v garáži zaparkované asi od konce října 2018 do května 2019. Pak čekali na soudního znalce a on řekl, že to auto bude v té garáži do té doby, až ho prohlédne soudní znalec. Auto bylo zaparkované v garáži, protože je to sportovní investiční auto, kterému škodí sůl a špatné počasí, proto auto nikdy nejezdí v zimě a je v garáži a SPZ vždy odvezli do depozita. Uvedl, že vozidlo bylo v perfektním stavu, nemělo žádné poškození. Mělo málo najetých km. Na autě byly nové brzy, nové pneumatiky, karosérie byla bez jakéhokoliv poškození (výpověď svědka dne 4. 11. 2022). Ve výpovědi ze dne 4. 11. 2022 dále , jméno FO, uvedl, že chodil auto do garáže kontrolovat v únoru a v březnu v roce 2019 a auto bylo nepoškozené. Potom tam byl toho 7. 5. 2019 a toho dne s žalobkyní přikryli celé auto igelitem (výpověď svědka dne 4. 11. 2022). Dále žalobkyně navrhovala k prokázání technického stavu vozidla před datem 24. 4. 2019 a k prokázání perfektního stavu vozidla, vyslechnout svědka , jméno FO, . Svědek byl vyslechnut dne 31. 5. 2024. Uvedl, že žalobkyně je matka od jeho známého , jméno FO, . S , jméno FO, se znají dlouho, mají stejné zájmy, znají se přes sport a auta. Co se týká předmětného vozidla, poukazoval na vyjížďku vozidlem na podzim 2018 někdy v listopadu, když jeli Červenohorské , adresa, . Na zpáteční cestě řídil svědek auto žalobkyně a potom auto neviděl. K technickému stavu vozidla uvedl svědek, že technický stav byl velice dobrý, jak exteriér, tak interiér. Svědek nezaznamenal konkrétní poškození auta a ani žádné závady. Svědek uvedl, že pracuje jako technik STK. Svědek uvedl, že stáří vozidla si nepamatuje, neviděl ani techničák a najeté km si také určitě nepamatuje (viz výslech svědka). Co se týká tvrzení žalobkyně k technickému stavu vozidla před datem 24. 4. 2019, je nutno konstatovat, že žalobkyně neuvedla žádná konkrétní tvrzení. Uvedla pouze, že vozidlo bylo v perfektním stavu a bylo bez poškození. Žalobkyně tvrdila, že auto je vždy na zimní období zaparkováno do garáže. Jsou mu odejmuty reg. značky a auto nejezdí. , jméno FO, v předchozí výpovědi ze dne 4. 11. 2022 uvedl, že auto bylo v garáži zaparkované asi od konce října 2018. Svědek , jméno FO, ve své výpovědi uvedl, že měl vozidlo vidět naposledy v roce 2018 někdy v listopadu a v listopadu 2018 měl vozidlo řídit. Toto tvrzení svědka je v rozporu s tvrzením svědka , jméno FO, , který uvedl, že vozidlo bylo v garáži zaparkované od října 2018. Žalobkyně uváděla, že vozidlo bylo v garáži zaparkováno od listopadu 2018. Bylo prokázáno, že vozidlo bylo vyřazeno z provozu dne 29. 10. 2018 a současně byla RZ a ORV uložena na RM , adresa, (viz kopie VTP). Soud proto neuvěřil výpovědi svědka , jméno FO, v části, kdy uvedl, že vozidlo v listopadu 2018 řídil. Svědek nemohl v listopadu vozidlo řídit, neboť nemělo RZ. Žalobkyně nebyla schopna dotvrdit, v jakém konkrétním technickém stavu bylo vozidlo před havárií v dubnu 2019. Pouze , jméno FO, vypověděl až ve svém výslechu, že vozidlo mělo „nové brzdy, nové pneu, karoserie byla bez jakéhokoliv poškození“. Je zjevné, že žalobkyně, příp. , jméno FO, , viděli vozidlo před havárií potrubí naposledy nejspíše na podzim roku 2018. Svědek , jméno FO, neprováděl žádnou technickou kontrolu vozidla, nevěděl, kolik má vozidlo najeto km, neznal stáří vozidla a neviděl ani technický průkaz. Navíc uvedl, že vozidlo viděl někdy v listopadu 2018, tj. několik měsíců předcházejících rozhodnému období, dubnu 2019. Proto výslechem tohoto svědka žalobkyně tvrzené skutečnosti neprokázala. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně nedotvrdila řádně a neprokázala stav předmětného vozidla před datem 24. 4. 2019. V tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní.

16. Dále byla žalobkyně na jednání soudu dne 22. 2. 2024 poučena a vyzvána, nechť doplní tvrzení a uvede, v jakém stavu nalezla žalobkyně vozidlo ke dni obdržení informace o havárii, resp. při následující prohlídce a jaké konkrétní škody na vozidle byly k uvedenému dni zjištěny. Současně soud uložil žalobkyni tato tvrzení prokázat. Žalobkyně uvedla, že povrchová vrstva karbonové střechy vozidla byla popraskaná. Vozidlo neslo známky zatečení zažloutlou látkou rovněž na pravé zadní straně karoserie, dále v místě zadního pravého bočního okna a zadního pravého blatníku. Žalobkyně dále uvedla, že brzdový kotouč pravého zadního kola předmětného vozidla byl kompletně zarezlý. Žalobkyně uvedla, že ji , jméno FO, informoval o tom, že předmětné vozidlo nelze nastartovat a nelze s ním ani pohnout. Žalobkyně uvedla, že prověřila řešení dané věci prostřednictvím , jméno FO, a pana , jméno FO, dne 9. 5. 2019. Žalobkyně uvedla, že , jméno FO, provedl diagnostický test předmětného vozidla a zjistil, že je nefunkční celá řada řídících jednotek vozidla. Bylo zjištěno, že RLL senzor a v jeho konektoru došlo k oxidaci a k poškození daného senzoru. Vlhkost po kabelu pronikla až do sběrnice a způsobila zkraty celé řady řídících jednotek vozidla, které jsou v dané sběrnici napojeny a tyto řídící jednotky se tak staly nefunkčními, když se konkrétně zejména jednalo o EWS immobilizer, řídící jednotku světel, komfortní jednotku, snímač úhlu rejdu Slz jednotka a došlo k vybíjení akumulátoru. Rozsah poškození byl následně potvrzen v listopadu 2020 na základě výsledku diagnostického testu v autorizovaném servisu BMW , adresa, , když výsledky dané diagnostiky se zcela shodovaly s výsledky předchozího zjištění ze dne 9. 5. 2019. Další diagnostický test vozidla byl proveden v autorizovaném servise BMW , adresa, ještě v prosinci 2020, a to se stejným výsledkem jako v listopadu 2020. K prokázání těchto tvrzení navrhovala žalobkyně svou účastnickou výpověď, svědeckou výpověď , jméno FO, , svědeckou výpověď , jméno FO, , předloženou dokumentaci k provedené diagnostice , právnická osoba, a zápis o poškození motorového vozidla ze dne 24. 1. 2020. Žalobkyně ve svém účastnickém výslechu ze dne 29. 4. 2024 uvedla, že vozidlo viděla dne 7. 5. 2019. Uvedla, že brzdový kotouč byl zrezavělý. Byla to zadní strana pravého boku. Uvedla, že syn se pokusil auto nastartovat, ale nešlo to. Nešlo ani vytlačit kvůli rezavému brzdovému kotouči. Dále uvedla, že aktuálně je vozidlo částečně opravené. K dotazu soudu, aby specifikovala, které konkrétní opravy byly na vozidle provedeny, uvedla, že ohledně oprav pověřila , jméno FO, a konkrétně k tomu více neví (účastnický výslech žalobkyně 29. 4. 2024). V předchozím účastnickém výslechu konaném 4. 11. 2022 žalobkyně uváděla, že se na to auto byla podívat. Uvedla, že po té události bylo auto poškozené, nešlo nastartovat (účastnický výslech 4. 11. 2022). , jméno FO, byl jako svědek vyslechnut dne 29. 4. 2024 a uvedl, že bylo viditelné, že zadní kolo, jak stíkala voda, kotouč byl celý rezavý. Vozidlo se mu nepodařilo nastartovat (výpověď svědka dne 29. 4. 2024). Ve výpovědi z 4. 11. 2022 ke stavu vozidla svědek , jméno FO, uvedl, že brzdový kotouč byl celý rezavý. Z trubky ze stropu vytékalo cosi na pravý zadní blatník a střechu. Zatékalo to do kanálků, kde se začala odlupovat pryskyřice a střecha zežloutla. Vozidlo nešlo nastartovat (výslech svědka 4. 11. 2022). Dále byl soudem vyslechnut svědek , jméno FO, dne 29. 4. 2024, který uvedl, že zná , jméno FO, , je to jeden z jeho klientů. Uvedl, že od roku 2010 se zabývá diagnostikou – zjišťováním závad na vozidle, autoelektrikou, dělá jen elektronickou část. Uvedl, že někdy kolem začátku května 2019 ho , jméno FO, požádal, aby za ním přijel do , adresa, , že tam má auto, které nejde nastartovat a požádal ho, aby zjistil problém, proč to nejde nastartovat a aby provedl diagnostiku a zjištění závady atd. Svědek k autu dorazil někdy začátkem května. Svědek uvedl, že na první pohled bylo vidět, že střecha vozu je poškozená, a to je asi to, co ho nejvíc zaujalo. Nepamatuje si přesně, ve kterých místech byla střecha poškozená, ale bylo to zejména v přední části. Svědek neuvedl žádná další patrná poškození. Uvedl, že vozidlo nezkoumal po technické stránce. Byl na místo přivolán k diagnostice vozidla, proč nestartuje vozidlo, dál vozidlo nezkoumal. Uvedl, že co si pamatuje, tak zjistil, že na vozidle byl problém v komunikaci mezi jednotlivými jednotkami, kdy vlastně všechny řídící jednotky jsou spolu spojené na jedné datové sběrnici a dle těch chyb bylo poznat, že některá jednotka si ztěžuje si na to, že např. jedna jednotka nemá informaci, kterou potřebuje, aby fungovala, od druhé řídící jednotky. To sdělil , jméno FO, , že to bude problém, proč to vozidlo nejde nastartovat. Dále si pamatuje, že na přístrojové desce svítily kontrolky spojené se stabilizačním systémem ABC. Svědek uvedl, že to je víceméně všechno. Svědek uvedl, že zkoušel vozidlo nastartovat a pouze chvilku točil startérem a po pár otočeních motoru přestalo startovat. Svědek uvedl, že vozidlo nejevilo žádné známky poškození po vzhledové stránce, pouze vlastně zatečením nebo poškozením od splašků a chyby naznačovaly tomu, že nelze vidět nebo se nelze připojit do nějakých řídících jednotek, které ve voze ve skutečnosti byly. Svědek usuzoval, že tyto splašky zatekly i do vozu, poškodily případné řídící jednotky, které byly v cestě těm splaškům. Svědek uvedl, že diagnostiku provedl přes jeho mobilní počítač a přes diagnostické zařízení načetl celé vozidlo, kdy viděl strom všech řídících jednotek ve vozidle a poté zobrazil všechny chyby v celém vozidle, všechny závady. Dále byla svědkovi předložena listina na čl. 255, ke které uvedl, že to je ta, kterou mu , jméno FO, předložil. Jedná se o listinu na čl. 255 datovanou z 13. 11. 2020 (viz uvedená listina). Svědek k obsahu listiny uvedl, že je v ní uvedeno, že zmíněné řídící jednotky si ztěžují na chybu nebo přerušení komunikace po datové sběrnici. Vnitřní osvětlení interiéru má uvedeno, že je ve zkratu. Řídící jednotka stabilizace ESP si ztěžuje na chybu s tlakovými senzory, což je nejspíš příčina, proč na vozidle svítila chyba ABS a ESP. Dále je zde vidět, že nebyla možná komunikace s dešťovým a světelným senzorem a řídící jednotka si ztěžuje na komunikaci s úhlem natočení volantu. Dále svědek uvedl, že na vozidle byla plachta světlé barvy (viz výslech svědka dne 29. 4. 2024 a listina na čl. 255 ze dne 13. 11. 2020 od , právnická osoba, ). Při hodnocení výpovědi svědka je nutno přihlédnout k tomu, že s , jméno FO, , synem žalobkyně, spolupracovali delší dobu, jsou to staří známí, a svědek nemá k dispozici žádný záznam o diagnostice vozidla, kterou měl provádět. Svědek připustil, že mu , jméno FO, předložil diagnostický protokol z 13. 11. 2020 již dříve. Soud má dále za to, že i závěry na tomto protokolu mohly svědka ovlivnit při jeho výpovědi. S ohledem na výše uvedené a vzhledem k tomu, že svědek nepředložil zjištěné a jím tvrzené skutečnosti na předloženém kontrolním protokolu z doby provádění údajné diagnostiky, soud výpovědi svědka neuvěřil. K jeho nevěrohodnosti přispěl i fakt, že svědek byl k výslechu navržen až v podání žalobkyně ze dne 6. 3. 2024, avšak žalobkyně tvrdí, že diagnostiku vozidla měl provést již začátkem května 2019. Soud neuvěřil, že si svědek závěry jednoho diagnostického testu z roku 2019 takto podrobně pomatuje, jak popsal. Soud považuje tohoto svědka za nevěrohodného, proto z jeho výslechu neučinil žádná skutková zjištění. Dále je nutno poukázat i na to, že co se týká zjišťování příčiny poškození vozidla tímto svědkem, tak k tomuto nemá daný svědek odborné předpoklady a sám uváděl, že pouze provádí diagnostiku prostřednictvím svého mobilního zařízení. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala konkrétní rozsah poškození vozidla po havárii potrubí, ke dni obdržení informace o havárii potrubí (a ani ke dni 7. 5. 2019 – k datu prohlídky). Co se týká dokumentace k provedené diagnostice , právnická osoba, , faktura na čl. 254 byla vystavena až 13. 11. 2020, včetně rozpisu na čl. 255 (viz dokumentace). Jedná se o období, které nelze vztáhnout ke dni obdržení informace o havárii. I další předložené listiny na čl. 255v a 256 jsou z prosince roku 2020. Co se týká zápisu o poškození motorového vozidla z 24. 1. 2020, je nutno opět poukázat na stáří tohoto dokladu, když toto období časově nenavazuje na havárii potrubí v dubnu 2019. Navíc v textu listiny je uvedeno, „že v garáži je slabé osvětlení, proto nelze rozsah poškození přesně určit“. Je nutno uzavřít, že ani těmito listinami nebyl prokázán stav vozidla ke dni obdržení informace o havárii potrubí žalobkyní, a ani ke dni prohlídky vozidla učiněné žalobkyní 7. 5. 2019.

17. Dále byla žalobkyni na jednání dne 22. 2. 2024 uložena povinnost, nechť doplní tvrzení a ve vztahu ke každému konkrétnímu poškození zvlášť uvede, zda hlavní, významnou a převažující příčinou vzniku toho kterého poškození, byl únik splaškové vody do prostoru garáže a současně ať tato tvrzení prokáže. Žalobkyně v podání ze dne 6.3.2024 popsala, jakým způsobem splašková voda protekla stropem garáže a následně tekla na předmětné vozidlo a jeho části. Žalobkyně uvedla, že dané poškození předmětného vozidla bylo způsobeno výhradně v důsledku působení splaškových vod na vozidlo a popsala poškození vozidla a konkrétní výši škody. K prokázání těchto tvrzení žalobkyně navrhla znalecký posudek , jméno FO, . , jméno FO, , či nově opatřený znalecký posudek z daného oboru. Co se týká znaleckého posudku , jméno FO, . , jméno FO, , tak k tomuto se již vyjádřil odvolací senát v kasačním usnesení a uvedl, že důkazní hodnota posudku , jméno FO, . , jméno FO, je zanedbatelná, neboť znalec vůbec nezjišťoval primární příčinu vzniku poškození vozidla. Jeho znalecký posudek neodpovídá na stěžejní otázku, jež měla být znalci položena, totiž, zda jednotlivé závady na vozidle mohly vzniknout v příčinné souvislosti s havárií kanalizace v dubnu 2019, tj. působením splaškové vody, avšak jen po dobu, než se žalobkyně o havárii dozvěděla. Prohlídka vozu znalcem byla vykonána až dne 7. 4. 2020, tj. s téměř ročním zpožděním. S ohledem na shora uvedené pak okresní soud nemohl k závěrům uvedeného znaleckého posudku přihlížet a vyvodit z něj žádné závěry. Co se týká návrhu žalobkyně na opatření dalšího znaleckého posudku, viz vysvětleno níže, z jakých důvodů okresní soud tento důkazní návrh nepřipustil. Je nutno uzavřít, že shora uvedená tvrzení žalobkyně neprokázala.

18. Dále byla žalobkyně na jednání soudu dne 22. 2. 2024 vyzvána, aby dotvrdila, jak masivní byl únik splaškové vody do garáže v prvých dnech po havárii, do doby, než o ní byla žalobkyně informována a současně aby tato tvrzení prokázala. Žalobkyně v podání ze dne 6. 3. 2024 uvedla, že ve dnech 24. 4. do dne 26. 4. 2019 byl únik značný. K prokázání těchto tvrzení žalobkyně neoznačila žádné důkazy. V tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno důkazní.

19. Dále byla žalobkyně na jednání soudu dne 22. 2. 2024 vyzvána, aby doplnila tvrzení a také je prokázala, zda veškerá poškození vozidla v garáži zasažené splaškovou vodou byla způsobena při parkování v době od 24. 4. 2019 po dobu nezbytně nutnou. Žalobkyně v podání ze dne 6. 3. 2024 uvedla, že veškerá poškození předmětného vozidla byla způsobena při parkování předmětného vozidla v době od 24. 4. 2019 a nejpozději do dne 7. 5. 2019. K prokázání těchto tvrzení žalobkyně neoznačila žádné důkazy. V tomto ohledu žalobkyně neunesla břemeno důkazní.

20. Dále byla žalobkyně na jednání soudu dne 22. 2. 2024 vyzvána, aby doplnila tvrzení a prokázala svá tvrzení, zda a konkrétně co a kdy učinila žalobkyně pro to, aby nepříznivému působení splaškové vody na vozidlo zabránila. Žalobkyně v podání ze dne 6. 3. 2024 uvedla, že byla vymetena kaluž na podlaze garáže a dále byla nad vozidlem umístěna poplastovaná plachta tak, aby zachytávala případně pokračující drobný únik kapaliny ze stropu garáže na předmětné vozidlo. Žalobkyně uvedla, že tato tvrzení žalobkyně prokazuje fotodokumentace znaleckých posudků , jméno FO, . , jméno FO, a , jméno FO, . , jméno FO, , kde plachta je na fotografiích viditelná. Bylo prokázáno, že vozidlo bylo plachtou přikryto (viz fotodokumentace k označeným znaleckým posudkům). I sama žalobkyně a svědek , jméno FO, ve svých výsleších uvedli, že dne 7. 5. 2019 vozidlo plachtou přikryli (viz výslechy). Žalobkyně uvedla, že vozidlo nechala po zjištění havárie stát v předmětné garáži. Vozidlo pak bylo přikryto poplastovanou plachtou. Současně žalobkyně tvrdila, že splašková voda již byla na vozidle a vozidlo bylo přikryto i se splaškovou vodou na jeho povrchu poplastovanou plachtou (viz výslech žalobkyně a , jméno FO, ). Žalobkyně netvrdila, že by učinila jakákoliv další opatření pro to, aby nepříznivému působení splaškové vody na vozidlo zabránila. Žalobkyně pouze uvedla, že vozidlo bylo přikryto plachtou. Soud dospěl k závěru, že přikrytí vozidla poplastovanou plachtou nelze považovat za opatření vedoucí k odvrácení nepříznivého působení splaškové vody na vozidlo. Je zjevné, že přikrytí vozidla mohlo pouze zabránit dalšímu kapání splaškové vody na vozidlo, nemohlo však vést k odvrácení nepříznivého působení na vozidlo splaškovou vodou, která již na vozidle byla (žalobkyně tvrdí, že voda již na vozidle byla a ona s vědomím této skutečnosti vozidlo pouze přikryla). Proto je nutno učinit závěr, že žalobkyně neučinila ničeho pro to, aby nepříznivému působení splaškové vody na vozidlo zabránila.

21. Žalobkyně byla dále na jednání dne 22. 2. 2024 soudem poučena, aby doplnila tvrzení a aby ve vztahu ke každému konkrétnímu poškození zvlášť uvedla, zda hlavní, významnou a převažující příčinou vzniku toho kterého poškození byl únik splaškové vody do prostoru garáže. Současně byla žalobkyně na jednání soudu dne 22. 2. 2024 v souladu s ust. § 118a odst. 3 vyzvána, aby tvrzení prokázala. Žalobkyně doplnila svá tvrzení v podání ze dne 6. 3. 2024 a k prokázání těchto tvrzení navrhla znalecký posudek , jméno FO, . , jméno FO, či nově opatřený znalecký posudek z daného oboru. Soud shora vysvětlil, z jakých důvodů nelze v dané věci přihlížet k závěrům znalce , jméno FO, . , jméno FO, uvedených v předloženém posudku žalobkyní. Žalobkyně dále navrhla opatřit znalecký posudek z daného oboru. Soud přikročil k ustanovení znalce z daného oboru a vyzval žalobkyni, aby zaplatila zálohu na náklady tohoto důkazu ve výši 2.000 Kč. Žalobkyně zálohu ve výši 2.000 Kč zaplatila dne 17. 9. 2024. Samosoudkyně nejdříve kontaktovala 6 soudních znalců (viz obsah spisu), kteří sdělili, že nejsou schopni znalecký posudek vypracovat buď ze zdravotních důvodů nebo z časových důvodů. Dále byl kontaktován samosoudkyní telefonicky soudní znalec , jméno FO, . , jméno FO, , se kterým byla daná problematika telefonicky konzultována. Soudní znalec přislíbil vypracování znaleckého posudku a požádal o zaslání žádosti soudem písemně i s opětovným popsáním dané problematiky. Následně soudní znalec soudu sdělil, že po zvážení situace, nemůže vypracovat znalecký posudek z časové kapacity. Dále bylo kontaktováno další několik soudních znalců se žádostí o vypracování daného znaleckého posudku (viz obsah spisu). Soudní znalec , jméno FO, . , jméno FO, soudu sdělil, že posudek může udělat a požádal o zaslání potřebných údajů. Dále se ve věci vyjádřil soudní znalec , jméno FO, . , jméno FO, , který uvedl, že je schopen vypracovat znalecký posudek s tím, že vzhledem k časové posloupnosti (událost cca 6 roků stará) bude vše záležet na podrobném zadokumentování jednotlivých poškození na vozidle. Dále se k dané věci vyjádřil soudní znalec , jméno FO, . , jméno FO, , který uvedl, že vzhledem k časové prodlevě, kdy od vzniku škody uběhlo bezmála 6 let, není možné jednoznačně určit, jaká poškození mohla vzniknout na vozidle žalobkyně působením splaškové vody v období od 24. 4. 2019 do 7. 5. roku 2019. Sdělil, že zároveň není možné prokázat ani vyloučit, zda k těmto poškozením nemohlo dojít dříve nebo později. Vzhledem k těmto skutečnostem soudní znalec není schopen vypracovat hodnověrný znalecký posudek. Vzhledem k tomu, že soudní znalec , jméno FO, . , jméno FO, soudu sdělil, že posudek může udělat, přistoupil soud k ustanovení tohoto znalce a uložil mu podat znalecký posudek v dané věci usnesením ze dne 17. 2. 2025. Znalci bylo uloženo znalecky zkoumat, zda splašková voda, která měla prosakovat na vozidlo v období od 24. 4. 2019 do 7. 5. 2019, způsobila poškození vozidla v rozsahu, jak popsala žalobkyně a zdali se popsaná poškození na vozidle nachází. Dále bylo znalci uloženo odpovědět na otázku, zda jednotlivé závady mohly vzniknout v důsledku (v příčinné souvislosti) havárie kanalizace v dubnu 2019, tj. působením splaškové vody na vozidlo od 24. 4. 2019 do doby 26. 4. 2019, popř. do doby 7. 5. 2019. Dále bylo znalci uloženo zkoumat a odpovědět na otázku, ve vztahu ke každému poškození, zda hlavní příčinou vzniku každého poškození na vozidle byl únik splaškové vody v uvedeném období. Dále bylo znalci uloženo v případě, pokud nelze na dané otázky soudu odpověď, sdělit soudu příčiny. Soudnímu znalci byl zaslán soudní spis. Následně k telefonickému dotazu soudního znalce byly samosoudkyní znalci opětovně telefonicky vysvětleny otázky znaleckého zkoumání. Znalec uvedl, že se domníval, že má zjišťovat rozsah poškození vozidla a náklady na opravu. Znalci bylo opětovně vysvětleno zadání znaleckého zkoumání a znalec uvedl, že zadání pochopil a je v jeho možnostech znalecký posudek vypracovat. Následně sdělil soudní znalec soudu podáním ze dne 3. 4. 2025, že po podrobném prostudování spisu musí konstatovat, že jeho možnosti stanovit poškození vozidla z 24. 4. 2019 jsou nereálné. Rozsah poškození by dle znalce mohl udělat jedině autorizovaný servis (velice nákladná věc) po zjištění kvality laku, rozebrání elektroinstalace atd. Soudní znalec uvedl, že souhlasí se znaleckým posudkem, který byl na vozidlo vypracován (zřejmě se jedná o znalecký posudek vypracovaný a předložený žalobkyní od , jméno FO, . , jméno FO, ) a nesouhlasil by pouze co se týká poškození brzd. Soudní znalec požádal o vynětí z tohoto sporu a vrátil soudu i zapůjčený soudní spis. Z obsahu sdělení soudního znalce, a i s ohledem na vrácení soudního spisu soudu, soud dovodil odmítnutí vypracování znaleckého posudku , jméno FO, . , jméno FO, ze shora uvedených důvodů. S ohledem na uvedené stanovisko znalce sdělené soudu dne 3. 4. 2025, zprostil soud znalce usnesením ze dne 26. 6. 2025 (ve znění opravného usnesení ze dne 2. 7. 2025), v souladu s ust. § 127 občanského soudního řádu, povinnosti vypracovat v dané věci znalecký posudek. Žádný další soudní znalec soudu nesdělil, že je možné znalecký posudek vypracovat a zodpovědět potřebné otázky. Dva soudní znalci sdělili, že znalecké zkoumání položených otázek není možné vzhledem k časové posloupnosti. Bylo poukazováno na to, že by bylo nutné předložit soudnímu znalci podrobně zadokumentovaná jednotlivá poškození na vozidle z doby dubna – května 2019. Takovou fotodokumentaci žalobkyně soudu nepředložila. Soud také vychází se sdělení dalšího soudního znalce, který poukazoval na to, že vzhledem k velké časové prodlevě není možné dnes jednoznačně určit, jaká nespecifikovaná poškození mohla vzniknout na vozidle žalobkyně působením splaškové vody v období dubna do května 2019 a není možné zjistit, zda k případným poškozením nemohlo dojít dříve nebo později. S ohledem na tato zjištění soud zamítl návrh na vypracování dalšího znaleckého posudku (a i revizního posudku k posudku , jméno FO, . , jméno FO, ), a opatření nového znaleckého posudku k příčině poškození vozidla a také návrh na vypracování revizního znaleckého posudku , jméno FO, . , jméno FO, . Soud má s ohledem na výše uvedené za to, že s ohledem na zjištěný skutkový stav je toto další dokazování nadbytečné a s ohledem na výše uvedené závěry soudních znalců také neproveditelné.

22. Po vrácení soudního spisu , tituly před jménem, . , jméno FO, soudu a po zproštění , jméno FO, . , jméno FO, znalcem v této věci, , jméno FO, . , jméno FO, sdělil soudu formou textové sms, že „na základě nových skutečností a svědectví pana , jméno FO, a jeho diagnostiku ze dne 09.05.2019 vše mění situaci. Vypracovávám znalecký posudek k tomuto případu a 08.07.2025 jsem domluvený s pane , jméno FO, na předvedení diagnostiky u daného vozidla“. Jak je konstatováno shora, , jméno FO, . , jméno FO, vrátil soudu spis a byl soudem zproštěn znaleckého zkoumání v této věci. , jméno FO, . , jméno FO, pak dále nebyl soudem informován o dalším dokazování v této věci a nebyl mu poskytnut soudní spis. , jméno FO, byl , jméno FO, . , jméno FO, informován „o nových skutečnostech a o svědectví pana , jméno FO, a jeho diagnostice ze dne 09.05.2019“, nebyl takto informován ze strany soudu. , jméno FO, . , jméno FO, vypracovává znalecký posudek, neděje se tak na základě zmocnění a ani na základě pokynů soudu. Je nutno upozornit na to, že , jméno FO, . , jméno FO, již byl v této věci soudem zproštěn znaleckého zkoumání ze shora uvedených důvodů (a to s vědomím soudu o „svědectví pana , jméno FO, a jeho diagnostice ze dne 09.05.2019“). Soudem byl učiněn telefonický pokus kontaktovat , jméno FO, . , jméno FO, za účelem upozornění , jméno FO, . , jméno FO, na to, že již v této věci není pověřen soudem znaleckým zkoumáním (i když , jméno FO, . , jméno FO, bylo zasláno zprošťující usnesení a má o tom povědomí) a z jeho telefonu přišla zpráva, že je do 7.7.2025 na dovolené v Itálii.

23. Po právní stránce posuzoval soud danou věc dle shora uvedených zákonných ustanovení. Dospěl k závěru, že žalovaný jako pronajímatel porušil zákonnou povinnost dle § 2207 odst. 1 věta druhá obč. zákoníku provádět údržbu a nezbytné opravy pronajaté věci, vyjma běžné údržby a současně povinnost dle § 2257 odst. 1 obč. zákoníku udržovat (mimo jiné) dům po dobu nájmu ve stavu způsobilém k užívání, jestliže neprovedl včas opravu kanalizačního potrubí při havárii, k níž došlo ve dnech 24. 4. – 26. 4. 2019. Není přitom významné, že nebyla zjištěna konkrétní příčina vedoucí k rozpojení výše popsaného spoje v kanalizačním systému. Zásadní je, že žalovaný neodstranil závadu na kanalizaci včas, nýbrž až po uplynutí minimálně 2 dnů poté, kdy mu byl problém , jméno FO, nahlášen. Zavinění škody způsobené porušením zákonné povinnosti z nedbalosti se dle § 2911 obč. zákoníku presumuje. Žalovaný svou nečinností porušil současně povinnost smluvní, ke které se jeho právní předchůdce zavázal v odst. IV. dohody o užívání bytu ze dne 2. 4. 1982 odkazem na tehdy platná zákonná ustanovení (§ 161 a násl. obč. zákoníku). Je nutné učinit závěr, že podle § 2913 odst. 1 obč. zákoníku žalovaný jako současně pronajímatel odpovídá za škodu, pokud porušením uvedené smluvní povinnosti škoda vznikla, a to objektivně, bez ohledu na zavinění.

24. Okresní soud se zabýval v dané věci zjišťováním, zda byly splněny všechny ostatní předpoklady vzniku odpovědnosti žalovaného za škodu, a to vznik škody a příčinná souvislost mezi již zmíněným porušením zákonné i smluvní povinnosti žalovaným a vznikem škody. Okresní soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že v dané věci nebyly splněny ostatní předpoklady vzniku odpovědnosti žalovaného za škodu, a to vznik škody a příčinná souvislost mezi již zmíněným porušením zákonné i smluvní povinnosti a vznikem škody. Tyto předpoklady vzniku odpovědnosti žalovaného za škodu žalobkyně neprokázala. Žalobkyně nedotvrdila ani na výzvu soudu konkrétní technický stav vozidla před datem 24. 4. 2019. Žalobkyně pouze obecně tvrdila, že vozidlo bylo v perfektním stavu a bez vad. Žalobkyně neprokázala konkrétní stav vozidla před uvedeným datem. Žalobkyně popsala, v jakém stavu nalezla vozidlo ke dni obdržení informace o havárii (žalobkyně uváděla datum 7. 5. 2019) a uvedla konkrétní zjištěná poškození. Tato tvrzení pak ale žalobkyně neprokázala, jak je popsáno shora. Žalobkyně v řízení neprokázala rozsah škody na vozidle ve vlastnictví žalobkyně, jež měla být způsobena únikem splaškové vody. Žalobkyně také neprokázala příčinnou souvislost, tj. své tvrzení, že významnou a převažující příčinou vzniku toho kterého poškození měl být únik splaškové vody do prostoru garáže v předmětném období. Žalobkyně neprokázala (a ani řádně nedotvrdila), jak masivní byl únik splaškové vody do garáže v prvých dnech po havárii do doby, než o ní byla žalobkyně informována. Žalobkyně neprokázala své tvrzení, že tvrzená poškození vozidla v garáži zasažené splaškovou vodou byla způsobena při parkování v době od 24. 4. 2019 po dobu nezbytně nutnou (tedy, že se nejednalo o poruchy způsobené dalším stáním vozidla v nevyhovující garáži, patrně až do doby ohledání věci znalkyní v červnu 2020). Bylo prokázáno, že žalobkyně zanechala vozidlo v garáži zasažené splaškovou vodou i poté, kdy se o havárii kanalizačního systému dozvěděla (toto tvrdila žalobkyně a také , jméno FO, ). Žalobkyně tvrdila, že aby zabránila nepříznivému působení splaškové vody na vozidlo, tak jej přikryla poplastovanou plachtou. Je zřejmé, že žalobkyně neučinila nic, aby zabránila nepříznivému působení splaškové vody na vozidlo. Soud dospěl k tomuto závěru s ohledem na to, že žalobkyně pouze přikryla (již potečené vozidlo splaškovými vodami) poplastovanou plachtou. Žalobkyně tedy vozidlo neočistila, nevysušila a ani nezavezla vozidlo do servisu, aby bylo zabráněno dalším případným škodám na vozidle. Žalobkyně pouze ponechala vozidlo v garáži a přikryla je plachtou.

25. Soud zamítl návrh na vypracování znaleckého posudku k ocenění oprav poškození na vozidle, když žalobkyně neprokázala konkrétní rozsah poškození vozidla, k němuž mělo dojít v příčinné souvislosti s porušením výše specifikovaných povinností žalovaného. Žalobkyně tedy v této věci neunesla břemeno tvrzení a břemeno důkazní. Žalobkyně neprokázala všechny potřebné předpoklady vzniku odpovědnosti žalovaného za škodu, a to vznik škody a příčinnou souvislost mezi shora uvedeným porušením zákonné smluvní povinnosti žalovaným a vznikem škody. S ohledem na výše uvedené byla žaloba v plném rozsahu zamítnuta.

26. Dále soud jednání žalobkyně hodnotí jako porušení prevenční povinnosti zakotvené v § 2903 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dle kterého, nezakročí-li ten, komu újma hrozí, k jejímu odvrácení způsobem přiměřeným okolnostem, nese ze svého, čemu mohl zabránit. Je zjevné (jak je popsáno podrobně shora), že žalobkyně měla okamžitou vědomost o vzniku havárie a věděla, že se stala přímo nad garáží, kde měla zaparkované své vozidlo. Žalobkyně pak na tuto okolnost nijak nereagovala. Pouze po čtrnácti dnech vozidlo přikryla plachtou a vozidlo nechala stát na stejném místě. Žalobkyně nezakročila k odvrácení újmy žádným způsobem, a proto má nést ze svého, čemu mohla zabránit. I s ohledem na porušení této prevenční povinnosti žalobkyní soud žalobu v celém rozsahu zamítl.

27. Vzhledem k tomu, že soud zprostil soudního znalce , jméno FO, . , jméno FO, povinnosti vypracovat znalecký posudek, na který dříve od žalobkyně vybral zálohu a tato záloha tak nemohla být spotřebována, soud současně ve výroku IV. vrátil žalobkyni zaplacenou zálohu ve výši 2.000 Kč, která bude vrácena žalobkyni prostřednictvím účtárny Okresního soudu v Bruntále po právní moci tohoto rozsudku.

28. V souladu s § 148 odst. 1 občanského soudního řádu uložil soud procesně neúspěšné žalobkyni nahradit státu náklady, které mu v řízení vznikly, a to v plné výši. Jedná se o svědečné ve výši 98 Kč proplacené svědkyni , jméno FO, dle usnesení ze dne 19. 5. 2020, svědečné proplacené svědku , jméno FO, ve výši 642 Kč a cestovné ve výši 98 Kč dle usnesení ze dne 9. 5. 2022. Dále bylo proplaceno znalečné soudní znalkyni , jméno FO, . , jméno FO, za podání vysvětlení znaleckého posudku u jednání soudu dne 4. 8. 202 - znalečné ve výši 4.289 Kč. Dále se jedná o znalečné proplacené soudnímu znalci , jméno FO, . , jméno FO, ve výši 1.984,26 Kč dle usnesení ze dne 6. 3. 2023. Dále se jedná o náklady soudu vzniklé proplacením svědečného svědku , jméno FO, dle usnesení ze dne 4. 6. 2024. Tomuto svědku bylo přiznáno svědečné ve výši 1.072 Kč snížené o odvody – daně, zdravotní pojištění a sociální pojištění. Výsledné náklady soudu činí částku ve výši 1.168 Kč. Shora uvedené náklady státu představují celkem částku ve výši 8.279,26 Kč.

29. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s § 142 odst. 1 občanského soudního řádu a přiznal plnou náhradu nákladů řízení procesně úspěšnému žalovanému dle § 7 bod 5 vyhl. č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu (dále jen jako „AT“). Za 1 úkon právní služby činí odměna částku ve výši 6.380 Kč. Právním zástupce žalovaného byly v řízení v prvním stupni učiněny tyto úkony právní služby: příprava a převzetí věci, vyjádření k žalobě ze dne 13. 10. 2021, vyjádření ve věci samé ze dne 3. 12. 2021, účast na soudním jednání dne 28. 2. 2022, účast na soudním jednání dne 25. 4. 2022, účast na soudním jednání dne 4. 8. 2022, vyjádření ve věci samé ze dne 10. 10. 2022, vyjádření ve věci samé ze dne 1. 11. 2022, účast na soudním jednání dne 4. 11. 2022, vyjádření ve věci samé ze dne 23. 1. 2023, účast na soudním jednání dne 26. 1. 2023. Ke každému úkonu právní služby pak byla v souladu s § 13 odst. 4 AT ve znění do 31. 12. 2024 přiznána náhrada hotových výdajů ve výši 300 Kč, tj. 11 x 300 Kč. Dále bylo přiznáno cestovné za každou shora uvedenou cestu k soudnímu jednání z , adresa, do , adresa, a zpět. Bylo použito osobní vozidlo AB HATCHBACK PUEGEOT s reg. zn. , SPZ, . Palivo BA, průměrná spotřeba 5,4 l/100 km. Za 2 vykonané cesty v únoru a dubnu 2022 byla odměna přiznána dle vyhl. č. 511/2021 Sb při sazbě základní náhrady za použití silničních motorových vozidel 4,70 Kč a výší průměrné ceny pohonných hmot BA 51,40 Kč. Z , adresa, do , adresa, a zpět bylo ujeto za 1 cestu do , adresa, a zpět 128 km. S účinností od 1. 1. 2023 pak je nutno použít vyhl. č. 467/2022 Sb. (sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel 5,20 Kč, průměrná cena pohonných hmot BA 45,20 Kč). S účinností od 1. 1. 2024 je nutno použít vyhl. č. 398/2023 Sb., dle které sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel byla 5,60 Kč a průměrná cena pohonných hmot 42,60 Kč za 1 l, a to s účinností do 31. 12. 2024. S účinností od 1. 1. 2025 pak je nutno postupovat dle vyhl. č. 475/2024 Sb., podle které činí sazba základní náhrady za používání silničních motorových vozidel 5,80 Kč a průměrná cena pohonných hmot 40,50 Kč za 1 l. Požadované cestovné bylo přiznáno ve výši 2 x 754 Kč za cestu na jednání dne 28. 2. 2022 a dne 25. 4. 2022. Za cestu na jednání dne 4. 8. 2022 a dne 4. 11. 2022 bylo přiznáno cestovné ve výši 801 Kč x 2, a cestovné k jednání dne 26. 1. 2023 ve výši 835 Kč. V souvislosti se shora uvedenými cestami na soudní jednání byla přiznána náhrada za ztrátu času za cestu na uvedená jednání v souladu s § 14 odst. 3 AT ve výši 20 x 100 Kč. Dále byla přiznána odměna za úkony učiněné v odvolacím řízení, a to odvolání proti rozsudku ze dne 8. 3. 2023, včetně doplnění. Dále účast na soudním jednání 28. 8. 2023. K tomu náleží 2 x 300 Kč jako náhrada hotových výdajů a cestovné na jednání z , adresa, do , adresa, a zpět dne 28. 8. 2023 ve výši 1.197 Kč, včetně náhrady za promeškaný čas 4 x 100 Kč. Dále právní zástupce žalovaného učinil po zrušení rozsudku odvolacím soudem následující úkony právní služby: účast na soudním jednání dne 22. 2. 2024, vyjádření ve věci samé ze dne 25. 4. 2024, účast na soudním jednání dne 29. 4. 2025 (přes 2 hod.) a účast na soudním jednání dne 31. 5. 2025. K učiněným úkonům právní služby ve znění AT do 31. 12. 2024 náleží náhrada požadovaných hotových výdajů ve výši 2 x 300 Kč. K úkonům učiněným od 1. 1. 2025 náleží náhrada požadovaných hotových výdajů ve výši 2 x 400 Kč. Dále bylo přiznáno cestovné na jednání soudu dne 29. 4. 2025 a dne 31. 5. 2025 z , adresa, do , adresa, a zpět ve výši 2 x 711,45 Kč a náhrada za promeškaný čas ve výši 8 x 150 Kč. Odměna činí celkem 130.304,90 Kč. Vzhledem k tomu, že je právní zástupce žalovaného plátcem DPH bylo k přiznané odměně připočteno 21 % DPH ve výši 27.364,03 Kč. Dále žalovanému náleží náhrada zaplaceného soudního poplatku za odvolání ve výši 6.560 Kč. Náklady řízení představují celkem částku ve výši 164.228,93 Kč a jsou splatné k rukám právního zástupce žalovaného.