11 CO 197/2022

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Palkovské a soudkyň JUDr. Zuzany Ihnátové a JUDr. Evy Placzkové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované zastoupené advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa o vyloučení věcí z exekuce k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě č. j. 55 C 378/2021-26 ze dne 27. 4. 2022

I. Rozsudek okresního soudu se v napadené části, tj. v odstavcích I. a III. výroku, potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 8.228 Kč ve lhůtě do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám žalobcova advokáta.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně vyloučil z exekuce prováděné prodejem nemovitých věcí ve věci oprávněné – žalované proti povinné [právnická osoba] (dále jen povinná) vedené u soudního exekutora [titul] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad], pod sp. zn. [spisová značka] a u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] nemovité věci tak, jak jsou označeny v odstavci I. výroku (dále jen předmětné nemovitosti), v odstavci II. výroku zamítl žalobu, aby z dražby nemovitostí vedené v označené exekuci exekutorkou [titul] [jméno] [příjmení] byly předmětné nemovitosti vyloučeny, v odstavci III. výroku rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

2. Proti výroku v odstavci I. a III. podala včasné odvolání žalovaná. Namítala, že rozhodnutí spočívá na neúplném zjištění skutkového stavu věci, neboť nebyly provedeny navržené důkazy a současně dosud zjištěný skutkový stav neobstojí, neboť jsou tu jiné skutečnosti a důkazy, které nebyly dosud uplatněny a současně má žalovaná za to, že rozhodnutí spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Dle žalované žalobce ve spolupráci s povinným – společností [právnická osoba] v likvidaci učinili společně řetězec kroků, kterými omezili práva věřitelů povinné a ztížili možnost jejich uspokojení. Například přestože je povinná zjevně předlužena, její likvidátor a bývalý jednatel [titul] [jméno] [příjmení] nepodal na povinnou insolvenční návrh, rovněž neoznámil vstup do likvidace známým věřitelům. Povinná nepřijala a nevymáhá po žalobci kupní cenu za předmětné nemovitosti. V této souvislosti žalovaná zpochybňuje pravost kupní smlouvy ze dne [datum], na jejímž základě měl žalobce nabýt vlastnické právo k předmětným nemovitostem. Žalovaná podala v této souvislosti trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu podvodu. Žalovaná vytýkala okresnímu soudu, že neprovedl navržený důkaz spisem sp. zn. [spisová značka] vedený soudním exekutorem [titul] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad]. Dále namítala nesprávné právní posouzení věci. Soud prvního stupně vyložil ust. § 44a odst. 1 zákona č. 120/2006 Sb. (dále jen exekuční řád) tak, že relativní neplatnosti kupní smlouvy ze dne [datum] se dovolal toliko soudní exekutor [titul] [jméno] [příjmení] a kupní smlouva je tak relativně neplatná v exekučním řízení vedeném soudním exekutorem [titul] [jméno] [příjmení]. Předmětné ustanovení exekučního řádu však jednoznačně stanoví, že jednání, kterým povinný poruší zákaz nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb svých a osob, které má ve vyživovací povinnosti, a udržování a správy majetku, je neplatné. Současně se však považuje za platné, pokud jmenované osoby nevznesou námitku neplatnosti. Žalovaná má za to, že soud prvního stupně předmětné ustanovení nesprávně interpretoval. Vznesením námitky neplatnosti soudním exekutorem [titul] [jméno] [příjmení] se od počátku neplatné jednání žalobce a povinné přestalo za platné považovat. Žalovaná navrhovala změnu napadeného rozsudku tak, že žaloba bude zamítnuta.

3. Žalobce ve svém vyjádření navrhoval potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Namítal, že povinná společnost [právnická osoba] v likvidaci není předlužena, neboť její aktiva převyšují pasiva a zároveň společnost [právnická osoba] v likvidaci si na kupní cenu hrazenou původnímu majiteli nemovitostí [titul] [jméno] [příjmení] vzala úvěr od společnosti [právnická osoba], který je také jako zástavní věřitel zapsán na příslušném listu vlastnictví předmětných nemovitostí, přičemž tyto žalobci následně prodala za vyšší prodejní cenu, takže nikoli se ztrátou, ale se ziskem. Ze strany prodávajícího nedošlo ke zkrácení věřitele, ani ke zvýhodnění žalobce jako kupujícího. Pokud jde o výklad § 44a zákona č. 120/2006 Sb., zakládá toto ustanovení toliko relativní neplatnost právního jednání vázanou na námitku neplatnosti ze strany exekutora. V daném případě, pokud jsou nemovitosti zatíženy zástavním právem na pořizovací kupní cenu, byl by smysl takové námitky neekonomický, neboť z případného exekučního prodeje by byl uspokojen zástavní věřitel, a nikoliv žalovaná jako oprávněná v jí vedené exekuci.

4. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu odstavců I. a III. výroku včetně řízení předcházejícího jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. V doplnění odvolání ze dne 6. 6. 2022 podala žalovaná návrh na přerušení předmětného řízení do skončení šetření a trestního řízení vedeného orgány činnými v trestním řízení na základě trestního oznámení žalované ze dne [datum] tak, jak je podala okresnímu Státnímu zastupitelství ve [obec] s tím, že se jedná o řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu.

6. Žalobce s přerušením tohoto řízení nesouhlasil.

7. Dle § 109 odst. 2 písm. c) o. s. ř. pokud soud neučiní jiná vhodná opatření, může řízení přerušit, jestliže probíhá řízení, v němž je řešena otázka, která může mít význam pro rozhodnutí soudu nebo jestliže soudu dal k takovému řízení podnět.

8. Odvolací soud je toho názoru, že nejsou splněny podmínky pro přerušení řízení tak, jak to navrhovala žalovaná. Předmětem přezkumu odvolacího řízení je správnost závěru okresního soudu ohledně relativní neplatnosti označeného právního jednání, na což nemá vliv, zda žalovaná podala orgánům činným v trestním řízení trestní oznámení na žalobce či nikoliv. Otázku relativní neplatnosti označeného právního jednání je soud v civilním řízení schopen vyřešit sám bez součinnosti trestních orgánů. Proto bylo rozhodnuto, že se řízení nepřerušuje.

9. Z obsahu spisu se podává, že žalobce se domáhal vyloučení předmětných nemovitostí z označené exekuce s tím, že vyrozumění o zahájení exekuce a exekuční příkazy k provedení exekuce prodejem předmětných nemovitostí byly vydány až poté, co byly nemovitosti převedeny kupní smlouvou ze dne [datum] na žalobce s právními účinky vkladu do katastru nemovitostí ke dni [datum]. Žalobce není dlužníkem žalované a je vlastníkem předmětných nemovitostí.

10. Soud prvního stupně provedl dokazování listinami tak, jak je zachyceno v přepise záznamu o jednání ze dne 27. 4. 2022 (č. l. 64-66 spisu). Z provedených důkazů okresní soud učinil skutková zjištění tak, jak jsou popsána v odstavcích 4. - 13. odůvodnění napadeného rozhodnutí. Dle názoru odvolacího soudu tato skutková zjištění odpovídají provedeným důkazům, v podstatě nebyla žádným z účastníků relevantně zpochybněna a odvolací soud na ně v úplnosti odkazuje. Zde je možno vyvrátit odvolací námitku žalované vznesenou v podání ze dne 6. 6. 2022. Zde žalovaná vytýkala okresnímu soudu, že neprovedl žalovanou navržený důkaz spisem sp. zn. [spisová značka] vedeného soudním exekutorem [titul] [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad]. Jak vyplývá z přepisu záznamu o jednání ze dne 27. 4. 2022, důkaz označenou listinou – spisem sp. zn. [spisová značka] byl okresním soudem proveden. Ze strany žalované nebyly vzneseny žádné námitky ohledně pravosti či správnosti provedených důkazů. Stejný závěr lze vztáhnout také k důkazu listinou – kupní smlouvou ze dne [datum], dle které společnost [právnická osoba] prodala předmětné nemovitosti žalobci za částku 4.000.000 Kč, smlouva byla podepsána úředně ověřenými podpisy kontrahentů. Ani ve vztahu k tomuto listinnému důkazu nebyly stran jeho pravosti či správnosti ze strany žádného z účastníků vzneseny námitky.

11. Ve stručnosti lze shrnout okresním soudem zjištěný skutkový stav takto. Žalovaná byla v postavení věřitele, a tedy oprávněné, vůči společnosti [právnická osoba], která vystupuje v pozici dlužníka – povinné. Kupní smlouvu ze dne [datum] prodala povinná společnost žalobci jako nabyvateli předmětné nemovitosti, jichž byla do té doby vlastníkem. Právní účinky vkladu vlastnického práva nastaly k [datum]. V exekuci vedené soudní exekutorkou [titul] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka] byl vydán exekuční příkaz, kterým bylo rozhodnuto o provedení exekuce prodejem předmětných nemovitostí, exekuční příkaz byl povinné společnosti [právnická osoba] doručen dne [datum], zároveň s vyrozuměním o zahájení exekuce. Pohledávkou, ohledně které byla exekuce vedena, byla částka 1.190.968 Kč s příslušenstvím.

12. V další probíhající exekuci pod sp. zn. [spisová značka] je oprávněnou [pojišťovna] [anonymizována tři slova] ve vztahu k povinné [právnická osoba] Vyrozumění o zahájení exekuce bylo vydáno dne [datum] a povinné doručeno do datové schránky dne [datum]. Exekuční příkaz byl vydán dne [datum] k provedení exekuce prodejem předmětných nemovitostí, povinné byl doručen do datové schránky dne [datum], kupujícímu [titul] [jméno] [příjmení] dne [datum]. Tuto označenou exekuci vedl soudní exekutor [titul] [jméno] [příjmení].

13. Okresní soud správně aplikoval ust. § 1105 o. z., dle kterého převede-li se vlastnické právo k nemovité věci zapsané ve veřejném seznamu, nabývá se věc do vlastnictví zápisem do takového seznamu.

14. Dále pak okresní soud aplikoval ust. § 44a odst. 1 exekučního řádu. Dle tohoto ustanovení nerozhodl-li exekutor podle § 44 odst. 4 jinak, nesmí povinný po doručení vyrozumění nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů vyjma běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a udržování a správy majetku. Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné. Právní jednání se však považuje za platné, pokud námitku neplatnosti nevznese exekutor, oprávněný nebo přihlášený věřitel, aby zajistili uspokojení vymáhané pohledávky. Právní účinky vznesení námitky neplatnosti nastávají od účinnosti právního jednání, dojde-li exekuční příkaz nebo jiný projev vůle exekutora, oprávněného nebo přihlášeného věřitele všem účastníkům právního jednání, k němuž exekutor, oprávněný nebo přihlášený věřitel vznesl námitku neplatnosti.

15. Generální inhibitorium je nově postaveno na principu relativní neplatnosti jednání, kterým povinný porušil povinnost dle věty první § 44a odst. 1 exekučního řádu a v době doručení vyrozumění o zahájení exekuce až do jejího skončení nakládal se svým majetkem. Jak je zřejmé z citovaného ustanovení, námitku relativní neplatnosti mohou vznést exekutor, pokud exekuce není skončena, oprávněný, pokud jeho pohledávka není zcela uspokojena a další věřitel, který včas přihlásil svou pohledávku do probíhající exekuce, pokud jeho pohledávka a její příslušenství nejsou zcela vymoženy. Námitku relativní neplatnosti je nutno vznést vůči povinnému i všem dalším účastníkům úkonu, zejména se jedná o druhou stranu smlouvy. Námitku relativní neplatnosti lze uplatnit tím, že je povinnému a dalším účastníkům úkonu doručen exekuční příkaz, který postihuje majetek, který byl předmětem jednání. Aby nastoupily účinky relativní neplatnosti, může být exekuční příkaz doručen uvedeným osobám nejenom přímo exekutorem, ale mohou jej doručit i oprávněný nebo přihlášený věřitel. Není rozhodné, zda takový exekuční příkaz byl vydán před uzavřením právního jednání nebo až poté.

16. Jak bylo správně zjištěno okresním soudem, v exekuci vedené soudní exekutorkou [titul] [jméno] [příjmení] k vymožení pohledávky oprávněné – žalované vůči povinné společnosti [právnická osoba] byly exekuční příkaz a vyrozumění o zahájení exekuce vydány [datum] a doručeny povinné [právnická osoba] dne [datum]. Nutno uvést, že druhé smluvní straně – žalobci tato rozhodnutí ani doručena nebyla.

17. K vydání vyrozumění o zahájení exekuce a exekučního příkazu došlo také v druhém exekučním řízení vedeném soudním exekutorem [titul] [jméno] [příjmení] pod sp. zn. [spisová značka], kdy vyrozumění o zahájení exekuce bylo doručeno povinné společnosti [právnická osoba] dne [datum], exekuční příkaz byl doručen [datum] povinné a kupujícímu dne [datum]. Vyrozumění o zahájení exekuce ze dne [datum] bylo povinné doručeno předtím, než nastaly právní účinky vkladu vlastnického práva nabyvatele z kupní smlouvy uzavřené dne [datum] – žalobce do katastru nemovitostí, tj. dne [datum]. Ve vztahu k oprávněné [pojišťovna] [anonymizována tři slova], která v exekučním řízení sp. zn. [spisová značka] vymáhala svou pohledávku proti povinné [právnická osoba], tak nastaly ve smyslu § 44a odst. 1 exekučního řádu účinky relativní neplatnosti předmětné kupní smlouvy uzavřené dne [datum]. Účinky relativní neplatnosti označené smlouvy však nenastaly vůči oprávněné žalované, která v exekučním řízení sp. zn. [spisová značka] u Exekutorského úřadu v [obec] soudní exekutorky [titul] [jméno] [příjmení] vymáhá svou pohledávku vůči [právnická osoba] jako povinné. Ve vztahu k řízení sp. zn. [spisová značka] tak není právní jednání – kupní smlouva ze dne [datum] relativně neplatná a žalobce jako nabyvatel předmětných nemovitostí z označené smlouvy se tak po právu ve smyslu § 267 o. s. ř. domáhá vyloučení předmětných nemovitostí z označeného výkonu rozhodnutí. Odvolací soud nepovažuje za správný názor odvolatelky, že dovolání se relativní neplatnosti v jiném exekučním řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] by mělo jakýkoliv vliv a zakládalo relativní neplatnost předmětné kupní smlouvy také pro řízení sp. zn. [spisová značka]. Stručně lze shrnout, že se jedná o dvě různá exekuční řízení dvou oprávněných osob, byť ve vztahu k jedné povinné, avšak jde o různé pohledávky, kdy v jednom exekučním řízení se exekutor po právu dovolal relativní neplatnosti označené kupní smlouvy, kdežto v druhém řízení se této relativní neplatnosti exekutor ani další osoby nedovolali.

18. S ohledem na shora uvedené závěry odvolací soud napadené rozhodnutí včetně výroku o náhradě nákladů řízení potvrdil (§ 219 o. s. ř.)

19. V souladu s § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. rozhodl odvolací soud o náhradě nákladů odvolacího řízení. Procesně úspěšný žalobce má právo na náhradu účelně vynaložených nákladů v odvolacím řízení. Tyto náklady představuje odměna advokáta za 2 úkony právní služby (vyjádření k podanému odvolání a účast u odvolacího jednání), v souladu s § 9 odst. 3 písm. a) a odst. 4 písm. b) vyhl. č. 177/1996 Sb. činí odměna za jeden úkon právní služby 3.100 Kč, celkem 6.200 Kč. Paušální náhrada výdajů za dva úkony právní služby dle § 13 odst. 4 cit. vyhlášky činí 2 x 300 Kč = 600 Kč, částka 6.800 Kč se zvyšuje o 21 % daně z přidané hodnoty na částku 8.228 Kč Tyto náklady odvolacího řízení je procesně neúspěšná žalovaná povinna zaplatit procesně úspěšnému žalobci. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.