11 Co 228/2024

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Palkovské a soudkyň JUDr. Zuzany Ihnátové a JUDr. Evy Placzkové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně A , narozená dne Datum narození žalobkyně A bytem Adresa žalobkyně A zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: právnická osoba sídlem adresa o přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě č. j. 33 C 3/2023-104 ze dne 14. 8. 2024

I. Rozsudek okresního soudu se v odstavcích I. a II. výroku potvrzuje.

II. Rozsudek okresního soudu se v odstavci III. výroku mění takto:Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 1.050 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení o vzájemné žalobě ve výši 6.050 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení o vzájemné žalobě ve výši 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobkyně domáhala určení, že výpověď z nájmu předmětného bytu dána jí žalovaným dne , datum, není oprávněná (odstavec I. výroku), uložil žalobkyni povinnost vyklidit předmětný byt do 15 dnů od právní moci rozhodnutí (odstavec II. výroku), uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 7.100 Kč (odstavec III. výroku).

2. Včas podaným odvoláním brojila žalobkyně proti oběma výrokům ve věci samé. Vytýkala soudu, že neprovedl důkaz výslechem žalobkyně a manželů , jméno FO, , kdy tyto výslechy měly sloužit k prokázání, kdo umožnil manželům , jméno FO, užívat předmětný byt, zdali předmětný byt užívá i žalobkyně a zdali je užívání bytu umožněno za účelem zisku, nebo z humanitárních důvodů. Pro věc je podstatné, zdali užívání bytu umožnila žalobkyně či třetí osoba, z jakých důvodů bylo umožněno užívání bytu a zdali sama žalobkyně byt nadále užívá. Zdůvodnění soudu ohledně nepřipuštění navrhovaných důkazů pro nadbytečnost nepůsobí přesvědčivě. Soud nepřipuštěním důkazů poškodil práva žalobkyně a způsobil nesprávnost napadeného rozhodnutí. Žalobkyně neuzavřela nájemní smlouvu s , země, rodinou, učinila tak třetí osoba. Ačkoliv je nesporné, že , země, rodina , jméno FO, byla v bytě ubytována, žalobkyně tuto skutečnost respektovala v rámci humanitární pomoci. Žalobkyně nijak nedosahuje zisku na , země, rodině, jelikož celkové náklady za užívání bytu činí 14.000 Kč až 15.000 Kč, což odpovídá částce uvedené v nájemní smlouvě. Žalobkyně nadále předmětný byt užívá, avšak s ohledem na pokročilejší věk vyjíždí za účelem rekreace mimo svůj trvalý pobyt, mimo ruch velkoměsta, zejména do obce , adresa, . S žalobkyní nikdy nebyly řešeny problémy související s nájmem bytu. Jestliže měl žalovaný za to, že dochází k porušování nájemní smlouvy, měl žalobkyni nejprve kontaktovat a dohodnout se, s ohledem na dosavadní dlouhodobé bezproblémové vztahy, na smírném řešení situace, nikoliv bez předchozího varování vypovědět nájemní smlouvu. Navrhovala změnu napadeného rozhodnutí tak, že žalobě žalobkyně bude vyhověno, protinávrh žalovaného bude zamítnut. Žalovaný navrhoval potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného.

3. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí v celém rozsahu, včetně řízení předcházejícího jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

4. Žalobkyně se podanou žalobou ze dne , datum, domáhala určení, že výpověď dána jí žalovaným jako pronajímatelem z předmětného bytu není oprávněnou. Oproti tomu se žalovaný protinávrhem domáhal, aby žalobkyni byla uložena povinnost předmětný byt vyklidit s ohledem na skutečnost, že nájemní poměr k bytu již zanikl.

5. Okresní soud provedl dokazování tak, jak je zachyceno v protokolech o jednání. Odvolací soud považuje skutková zjištění učiněná z provedených důkazů za dostačující, důkazům odpovídající a v úplnosti na ně odkazuje. Skutkový závěr tak, jak jej okresní soud popsal v bodě 8. odůvodnění je zcela v souladu s provedenými důkazy a lze jej stručně shrnout takto: žalovaný je vlastníkem předmětného bytu, žalobkyně na základě nájemní smlouvy je od roku , datum, nájemkyní bytu, když nájem byl sjednán na dobu neurčitou. Od července 2022 činí nájemné 6.900 Kč a zálohy za služby související s nájmem bytu 3.700 Kč. V roce 2023 se částka nájemného zvýšila na 7.900 Kč. Už v listopadu 2017 byl byt nabízen k pronájmu na portálu , název, Od , datum, na základě smlouvy uzavřené mezi synem žalobkyně a , jméno FO, užívá byt rodina , jméno FO, (on, jeho manželka a dvě děti), jedná se o , země, uprchlíky. , jméno FO, hradí částku žalobkyni ve výši 14.000 Kč za nájemné a 3.000 Kč za úhrady související s poskytovanými službami. Žalobkyně souhlas žalovaného k přenechání bytu k užívání jiným osobám nikdy neměla. Zaměstnanci žalované se o přítomnosti , země, rodiny v bytě dozvěděli náhodou. Žalobkyně sama se v bytě nezdržuje. Žalobkyni byla dána výpověď z nájmu bytu, doručena jí byla , datum, na adresu v , adresa, , kde se nachází dům ve vlastnictví žalobkyně, ve kterém se žalobkyně zdržuje. Výpověď obsahuje důvod, pro který jí žalovaný žalobkyni dává, a sice přenechání bytu do podnájmu třetí osobě, což je hrubé porušení povinnosti nájemce. Dále je ve výpovědi uvedená tříměsíční výpovědní lhůta se dnem, kdy počne běžet, a poučení o možnosti podat místně příslušnému soudu návrh, aby přezkoumal oprávněnost výpovědi, a to ve lhůtě dvou měsíců ode dne jejího doručení. Doručení bylo prokázáno dodejkou datovanou , datum, .

6. Odvolací soud má za to, že okresní soud neporušil procesní práva žalobkyně, jestliže neprovedl důkaz výslechem žalobkyně a svědeckými výpověďmi rodiny , jméno FO, . Z důkazů, které byly provedeny, jednoznačně vyplývá, že žalobkyně prostřednictvím svého syna, který však jednal s jejím vědomím, přenechala byt do podnájmu třetím osobám, aniž by k tomu měla souhlas žalovaného jako vlastníka bytu a pronajímatele. Důvody, které k tomu žalobkyni vedly, jsou nepodstatné. O jejich humanitárních úmyslech však lze poněkud pochybovat, když podnájemné, které , jméno FO, za byt musí platit, je v podstatě dvojnásobné než to, které platí žalobkyně jako nájemce. Navíc nelze odhlédnout od toho, že již dříve se žalobkyně, potažmo prostřednictvím svého syna, chovala k bytu, jako by byla jeho vlastník a nabízela jej na realitním internetovém portálu k nájmu.

7. Sama žalobkyně v žalobě uvedla, že byt začala užívat rodina , jméno FO, a že žalobkyně umožnila této rodině bydlení v předmětném bytě (z čistě humanitárních důvodů). Nutno zdůraznit, že finanční částky, které rodina , jméno FO, platila za užívání bytu, chodily na účet, jehož vlastníkem je žalobkyně. Těžko tak může obstát tvrzení žalobkyně, že předmětný byt dal do podnájmu rodině , jméno FO, její syn, popřípadě jiná třetí osoba. Přinejmenším lze přijmout závěr, že žalobkyně o bydlení v bytě ze strany , jméno FO, věděla a byla s ním srozuměna. Neobstojí námitka žalobkyně, že ona sama byt také užívá spolu s , jméno FO, . Ze samotného textu podnájemní smlouvy je prokázáno, že byt byl , jméno FO, přenechán k užívání a bydlení celý. Není tak zřejmé, kde v bytě by mohla žalobkyně bydlet.

8. Okresní soud věc po právní stránce vyhodnotil zcela správně. Odvolací soud odkazuje na ustanovení citovaná okresním soudem v odůvodnění napadeného rozsudku a právní závěr z toho učiněný. Lze shrnout, že žalovaný jako vlastník předmětného bytu dal žalované jako nájemkyni tohoto bytu výpověď s tříměsíční výpovědní lhůtou, a to z důvodu hrubého porušení povinností žalované vyplývajících z nájmu bytu. Žalobkyně porušila povinnost nájemce spočívající v tom, že bez souhlasu žalovaného jako pronajímatele přenechala byt do podnájmu třetím osobám (rodině , jméno FO, ), čímž ve smyslu § 2275 odst. 1 a § 2276 o. z. naplnila důvody, pro které jí posléze žalovaný dal po právu výpověď z nájmu bytu. Pokud se žalobkyně domáhala určení, že tato výpověď je neoprávněná, žaloba byla správně okresním soudem zamítnuta.

9. Odvolací soud s ohledem na protinávrh vznesený žalovanou na vyklizení žalobkyně z nájmu bytu poté, co nájemní poměr zanikl, se zabýval z úřední povinnosti otázkou, zda výpověď je platným právním jednáním. Z obsahu výpovědi bylo zjištěno, že je za , úřad, podepsána , jméno FO, , , úřad, . Odvolací soud doplnil dokazování Zásadami pronajímání bytů ve vlastnictví , úřad, svěřených , úřad, . Tyto zásady vydala rada , úřad, svým usnesením číslo , číslo, dne , datum, s účinností od , datum, . Výpověď z nájmu předmětného bytu byla dána za účinnosti těchto zásad. Z oddílu IV. bod 4. bylo zjištěno, že rozhodování o ukončení nájemního vztahu výpovědí z důvodů uvedených v ustanovení § 2288 a a 2291 o. z. se svěřuje odboru správy domovního fondu. Je tak prokázáno, že pokud byla výpověď podepsána vedoucím odboru správy bytového fondu , jméno FO, , tento jednal jako zástupce vlastníka předmětného bytu a výpověď je v tomto smyslu platným právním jednáním.

10. Skutečnost, že byla podána žaloba na určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu předmětného bytu, nemá bez dalšího vliv na skončení nájemního poměru v důsledku uplynutí tříměsíční výpovědní lhůty. Ta s ohledem na datum doručení výpovědi , datum, uběhla , datum, . Od , datum, již žalobkyni nesvědčí žádný právní důvod pro užívání předmětného bytu.

11. Dle § 1040 o. z., kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.

12. Dle § 2292 o. z. nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem skončí.

13. Žalovaná vznesla po právu svůj protinávrh na vyklizení předmětného bytu, svědčí jí právo na ochranu jejího vlastnictví a tomu odpovídající povinnost žalobkyně předmětný byt vyklidit a odevzdat žalované jako pronajímateli.

14. S ohledem na shora uvedené závěry bylo napadené rozhodnutí v odstavcích I. a II. výroku jako věcně správné potvrzeno (§ 219 o. s. ř.).

15. Odvolací soud změnil výrok o náhradě nákladů řízení, neboť s ohledem na žalobu a vzájemný protinávrh je nutno rozhodnout o náhradě nákladů řízení ve vztahu ke každému předmětu řízení zvlášť.

16. V žalobě o určení neoprávněnosti výpovědi byla žalobkyně procesně neúspěšnou a žalovaný procesně úspěšným účastníkem. V souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. má žalovaný právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Žalovaný v souladu s § 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. má právo na paušální náhradu výdajů za 7 úkonů – sepis vyjádření k žalobě, příprava na 3 jednání před soudem a účast u 3 jednání před soudem, 7x 300 Kč = 2.100 Kč. Žalovaný požadoval zaplacení těchto paušální nákladů za oba projednávané nároky, odvolací soud mu proto za řízení o žalobě přiznal částku ve výši jedné poloviny 1.050 Kč.

17. V řízení o vzájemné žalobě byl žalovaný procesně úspěšným, a proto má v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. rovněž právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Tyto představuje částka 1.050 Kč a soudní poplatek ve výši 5.000 Kč zaplacený ze vzájemného návrhu na vyklizení žalobkyně z bytu, celkem 6.050 Kč.

18. V odvolacím řízení byl žalovaný rovněž úspěšný, a to v obou nárocích. Za vyjádření k odvolání, přípravu k jednání a účast u dvou jednání mu přísluší náhrada hotových výdajů ve výši 4 x 300 Kč = 1.200 Kč. Za odvolací řízení proti žalobě mu bylo přiznáno 600 Kč a za odvolací řízení o vzájemné žalobě 600 Kč, rovněž tyto částky je žalobkyně povinna žalovanému nahradit.

19. U žalobkyně nebyly shledány důvody pro aplikaci § 150 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř.