33 C 3/2023

Plný text

Okresní soud v Ostravě rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Švachovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno a Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno Anonymizováno . Anonymizováno . Anonymizováno Anonymizováno / Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno Anonymizováno - Anonymizováno Anonymizováno o přezkoumání oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhá určení, že výpověď z nájmu bytu č. , hodnota, , nacházejícího se ve 2. nadzemním podlaží bytového domu č. p. , adresa, , který je součástí pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , v k. ú. , adresa, , obec , adresa, , ze dne 26. 7. 2023, daná žalovaným žalobkyní, není oprávněná a je tedy neplatná, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna vyklidit byt č. , hodnota, , o velikosti 2 + 1, situovaný ve 2. nadzemním podlaží domu č. p. , Anonymizováno, , č. o. , Anonymizováno, na , adresa, stojícím na pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , v obci , adresa, , a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 7 100 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. Žalobkyně se svou žalobou podanou u soudu dne 27. 9. 2023 domáhala určení neoprávněnosti výpovědi z nájmu bytu č. , hodnota, nacházejícího se v 2. nadzemním podlaží domu č. p. , Anonymizováno, , který je součástí pozemku p. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , v k. ú. , adresa, , obec , adresa, (dále jen „byt“), ze dne 26. 7. 2023. Svou žalobu odůvodnila tím, že na základě nájemní smlouvy ze dne , datum, uzavřené mezi žalovaným jako pronajímatelem a žalobkyní jako nájemkyní je nájemkyní bytu, nájem byl sjednán na dobu neurčitou. Výpovědí z nájmu bytu ze dne 26. 7. 2023 žalovaná dala žalobkyní výpověď z nájmu bytu z důvodu hrubého porušení povinnosti vyplývající ze zákona spočívajícím v tom, že žalobkyně trvale neužívá byt a tento přenechává do podnájmu třetím osobám, a to rodině , jméno FO, ukrajinské národnosti v počtu 2 dospělých a 2 děti. Žalobkyně si není vědoma jakéhokoli hrubého porušování povinností vyplývajících z nájmu bytu a považuje výpověď za neoprávněnou. Žalobkyně rozporuje, že byt trvale neužívá. Žalobkyně byt trvale užívá od roku 1970 a doposud si řádně plní své povinnosti vyplývající z nájmu bytu. Od uvedeného roku má v bytě nahlášeno i trvalé bydliště. S ohledem na pokročilejší věk žalobkyně často vyjíždí za účelem rekreace mimo své trvalé bydliště (zejména do obce , adresa, ). Žalobkyně nepopírá, že předmětný byt začala užívat rodina , jméno FO, , ukrajinské národnosti v počtu 2 dospělý a dvě děti. Žalobkyně umožnila této rodině bydlení v bytě z čistě humanitárních důvodu, nikoliv za účelem dosažení zisku, s ohledem na válečných konflikt na Ukrajině, před kterým uvedená rodina uprchla. Žalobkyně má za to, že tento důvod není sám o sobě hrubým porušením nájemní smlouvy a je v rozporu s dobrými mravy, že žalovaný tento důvod, nepochybně si vědom válečného konfliktu, použil jako důvod k výpovědi z nájmu bytu. Žalobkyně dále uvedla, že byt řádně užívá již déle než 53 let a nikdy s ní nebyly řešeny problémy v souvislosti s užíváním bytu, vždy řádně a včas hradila nájemné a plnila své další povinnosti. Žalobkyně má za to, že žalovaný s ní měl věc nejprve projednat a věc vyřešit smírně, nikoliv rovnou vypovědět nájemní smlouvu. Ve vyjádření ze dne 15. 1. 2024 žalobkyně uvedla, že byt užívá částečně. Dále zopakovala, že rodině , jméno FO, umožnila bydlení v bytě z čistě humanitárních důvodů. Celou záležitost za žalobkyni vyřizoval její syn pan , jméno FO, . Není pravdou, že platby za užívání bytu uvedené v nájemní smlouvě uzavřené s panem , jméno FO, vysoce převyšují částky, které žalobkyně za užívání bytu včetně služeb hradí žalovanému. Částky placené ukrajinskou rodinou zhruba pokrývají náklady či platby hrazené žalovanému.

2. Žalovaný k výzvě soudu ve svém vyjádření ze dne 18. 10. 2023 uvedl, že činí nesporným, že je vlastníkem bytu, který smlouvou č. , IBAN, /, Anonymizováno, od 1. 6. 1970 pronajal žalobkyni. K této nájemní smlouvě byl uzavřen jeden dodatek, a to Dohoda o zvýšení nájemného ze dne 27. 11. 2019. Žalovaný dal žalobkyni výpověď z nájmu bytu dle § 2288 odst. 1 písm. a) zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“). Výpověď zaslal na adresu trvalého pobytu žalobkyně, avšak tuto si žalobkyně nevyzvedla, tudíž byla zaslána na adresu , adresa, , kde byla doručena dne 31. 7. 2023. Žalovaný považuje výpověď z nájmu bytu ze dne 26. 7. 2023 za oprávněnou. Od roku 2017 žalovaný zaznamenal snahu o komerční podnajmutí bytu, což dokládá inzeráty z internetu. Dne 12. 5. 2022 technik správy majetku žalovaného , jméno FO, zjistil, že se v bytě nachází ukrajinská rodina, což bylo dne 17. 5. 2022 potvrzeno za přítomnosti syna žalobkyně, který toto nepopíral. Skutečnost, že v bytě žije ukrajinská rodina, potvrdila dne 22. 3. 2023 sousedka žalobkyně paní , jméno FO, , která dále uvedla, že žalobkyni nezná, zná pouze jejího syna, dále pan , jméno FO, , nájemce bytu č. , hodnota, v domě na , adresa, . Dne 25. 7. 2023 v bytě zastihla ukrajinskou rodinu referentka odboru správy domovního fondu , tituly před jménem, , jméno FO, a získala od ní nájemní smlouvu na byt. Žalovaný považuje tvrzení žalobkyně, že byt užívá za nepravdivé, a to s ohledem na vlastní poznatky a výpovědi výše uvedených sousedů a samotné ukrajinské rodiny. Žalobkyně nikdy žalovaného nepožádala o souhlas s podnájmem pro rodinu , jméno FO, . Žalobkyně dala byt do podnájmu bez souhlasu a vědomí žalované. , jméno FO, nebyla nahlášena ani jako spolubydlící osoby, hlášený je pouze syn, snacha a vnučka žalobkyně. Žalovaný dále poukázal na to, že v nájemní smlouvě s panem , jméno FO, bylo sjednáno nájemné ve výši 14 000 Kč měsíčně + 1000 Kč za služby, přičemž aktuální nájemné sjednané mezi žalobkyní a žalovaný činí od 1. 7. 2022 částku celkem 6 988 Kč. Žalovaný tak trvá na oprávněnosti své výpovědi z nájmu bytu a navrhl zamítnutí žaloby. Jelikož žalobkyně byt nevyklidila a neodevzdala žalovanému, žalovaný vznesl vzájemný návrh, kterým se domáhá vyklizení žalobkyně z bytu a uložení povinnosti žalované nahradit mu náklady řízení.

3. U ústního jednání konaného dne 17. 4. 2024 žalobkyně setrvala na své žalobě a dále uvedla, že žalobkyně byt do podnájmu nepřenechala, neuzavřela podnájemní smlouvu a neobdržela ani žádné peněžní prostředky. Žalobkyně však nepopírá, že rodina , jméno FO, byt nějakou dobu užívala. Žalobkyně po 24. 2. 2022, avšak ještě před tím, než rodina , jméno FO, začala byt užívat, předběžně informovala pana , jméno FO, o možnosti, že byt bude přenechán k užívání třetím osobám.

4. Žalovaný setrval na svém procesním stanovisku a vzájemném návrhu a doplnil, že je bezpředmětné, kdo smlouvu uzavřel. Podstatné je, že žalobkyně umožnila užívat byt třetím osobám bez souhlasu pronajímatele.

5. Soud provedl důkazy navržené a předložené účastníky a dospěl k níže uvedeným skutkovým zjištěním:- z výpisu z katastru nemovitostí soud zjistil, že vlastníkem pozemku parc. č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , jehož součástí je bytový dům č. , hodnota, nacházejícím se v k. ú. , adresa, , v obci , adresa, , je Statutární město , adresa, , přičemž správa výše uvedené nemovitosti byla svěřena Městskému obvodu , adresa, .- z nájemní smlouvy , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, a , IBAN, /2 Ne soud vzal prokázáno, že žalovaný jako pronajímatel přenechal žalobkyni jako nájemkyni do užívání byt od 1. 6. 1970 na dobu neurčitou. V čl. III. bodu 2 této nájemní smlouvy bylo sjednáno, že nájemce může pronajatý byt nebo jeho část přenechat do podnájmu na dobu určenou ve smlouvě o podnájmu nebo bez časového omezení jen s předchozím písemným souhlasem pronajímatele. Porušení této povinnosti se považuje za hrubé porušení povinnosti vyplývající z nájmu bytu.- z dohody o zvýšení nájemného ze dne 27. 11. 2019 soud zjistil, že tato dohoda byla uzavřena mezi účastníky jako dodatek ke smlouvě o nájmu bytu č. j. , Anonymizováno, /DO , Anonymizováno, a , IBAN, /, Anonymizováno, Ne a týká se zvýšení nájemného za byt č. , hodnota, na , adresa, . Dále byla sjednána inflační doložka s účinností od roku 2021, na základě které je pronajímatel oprávněn zvýšit nájemné o koeficient růstu inflace vyhlášený ČSÚ za předchozí rok, a to vždy od 1. 7. daného roku.- z listiny označené jako „Výpověď z nájmu bytu dle § 2288 odst. 1 písm. a) zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku v posledním znění (dále jen „občanský zákoník“ – z důvodu hrubého porušování povinnosti nájemce vyplývající z nájmu“ ze dne 26. 7. 2023 soud zjistil, že žalovaný dal žalobkyně výpověď z nájmu bytu podle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. pro hrubé porušení povinnosti nájemcem, jehož naplnění spatřuje ve skutečnosti, že na základě dlouhodobého monitoringu situace v domě , adresa, bylo zjištěno, že byt neužívá žalobkyně, ani žádná z řádně hlášených spolubydlících osob. Od měsíce května 2022 byt užívá rodina , jméno FO, ukrajinské národnosti, a to dvě dospělé osoby a dvě děti, přičemž podle § 2276 o. z. dá-li nájemce byt nebo jeho část do podnájmu třetí osobě v rozporu s ustanovením § 2275 o. z. hrubě tím poruší svou povinnost. Ve výpovědi byla žalobkyně poučena podle § 2286 odst. 2 o. z., že podle § 2290 o. z. má právo podat místně příslušenému soudu návrh, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, a to do dvou měsíců ode dne, kdy žalobkyni výpověď došla. Dále byla poučena, že je povinna nejpozději v den skončení nájmu vyklizený byt odevzdat pronajímateli.- z dodejky k doporučené zásilce č. RR , Anonymizováno, CZ vzal soud za prokázané, že výpověď z nájmu bytu ze dne 26. 7. 2023 nebyla žalobkyni na adrese , adresa, doručena, jelikož si žalovaná zásilku v úložní době nevyzvedla.- z dodejky na č. l. 26 vzal soud za prokázané, že výpověď z nájmu bytu ze dne 26. 7. 2023 byla žalobkyni doručena dne 31. 7. 2023 na adrese , adresa, .- z výpočtového listu platného od 1. 7. 2022 bylo zjištěno, že smluvní nájem za byt č. , hodnota, na ulici poštovní , adresa, od uvedeného data činí 6 905 Kč, pronájem inventáře činí 83 Kč, úhrady za plnění poskytovaná s nájmem činí 3 720 Kč (voda, teplo, teplá voda, společná el.), celkem tedy 10 625 Kč. Jako spolubydlící osoby jsou evidovány syn žalobkyně, snacha žalobkyně a vnučka žalobkyně.- nájemní smlouvou ze dne 1. 11. 2022 bylo prokázáno, že touto smlouvou uzavřenou mezi , jméno FO, na straně pronajímatele a , jméno FO, na straně nájemce, byl , jméno FO, přenechán k užívání byt č. , hodnota, na , adresa, , nájem byl sjednán na dobu neurčitou od 1. 11. 2022, nájemné bylo sjednáno ve výši 14 000 Kč, zálohy na služby (teplá a studená voda, elektřina, a teplo) byly sjednány ve výši 3 000 Kč. Ve smlouvě byla sjednána inflační doložka. K zajištění veškerých nároků pronajímatele stanovena byla stanovena jistota ve výši 34 000 Kč, kdy tyto finanční prostředky byly zaplaceny společností , právnická osoba, ., IČ , IČO, , přičemž proběhl zápočet mezi společností , právnická osoba, . a nájemcem , jméno FO, . Smlouva je podepsána , jméno FO, za pronejímatele a , jméno FO, z nájemce.- z listiny označeného jako „Souhlas s užíváním bytu třetí osobou, který je nedílnou součástí nájemní smlouvy ze dne 1. 11. 2022“ soud zjistil, že spolu s , jméno FO, mají k bytu užívací právo , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . Uvedená listina je nedílnou součástí nájemní smlouvy ze dne 1. 11. 2022.- z inzerátu z portálu Sreality.cz ze dne , datum, a inzerátu v aplikaci messenger vzal soud za prokázáno, že předmětný byt byl v , Anonymizováno, , Anonymizováno, inzerován na internetovém portále sreality k pronájmu za nájemné ve výši 15 000 Kč měsíčně včetně energií, byla vyžadována kauce ve výši 20 000 Kč a dále v blíže nezjištěné době prostřednictvím makléřky , jméno FO, za nájemné ve výši 15 000 Kč + 3 000 Kč za služby.- dopisem ze dne 5. 10. 2020 č.j. MOaP/, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, označeným jako „Žádost o odpuštění nájmu po dobu rekonstrukce“ bylo prokázáno, že z důvodu rekonstrukce bytu č. , hodnota, v domě na , adresa, bylo žalobkyni za období od 18. 9. 2020 do 31. 12. 2020 prominuto nájemné v celkové výši 13 939 Kč. z doručenky k uvedenému dopisu bylo zjištěno, že předmětný dopis byl žalobkyni doručen dne 8. 10. 2020 na adresu , adresa, .- dopisem ze dne 17. 2. 2021 č. j. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, označeným jako „Prominutí nájemného“ bylo prokázáno, že žalobkyni bylo z důvodu rekonstrukce bytu č. , hodnota, v domě na , adresa, za období od 1. 1. 2021 do 12. 1. 2021 prominuto nájemné v celkové výši 3 017 Kč.- předávacím protokolem o odevzdání bytu ze dne 21. 9. 2020 bylo prokázáno, že dne 21. 9. 2020 byl byt č. , hodnota, v domě na , adresa, předán , jméno FO, tento byl na základě plné moci žalobkyní zplnomocněn k jejímu zastupování v souvislosti s rekonstrukcí) bytovému technikovi , jméno FO, , a to z důvodu rekonstrukce.- z předávacího protokolu k bytu ze dne 13. 1. 2021 bylo zjištěno, bylo zjištěno, že uvedeného dne byl bytu č. , hodnota, na , adresa, po skončení rekonstrukce předán , jméno FO, . Protokol je za pronajímatele podepsán panem , jméno FO, a za nájemníka je podepsán , jméno FO, .- z výpisu z obratů zaúčtovaných na účet č. , č. účtu, za období od srpna 2022 do července 2024 bylo zjištěno, že majitelem uvedené bankovního účtu je žalobkyně a dále byla zjištěna výše úhrad SIPA žalobkyní za uvedené období a dále úhrady za nájem garáže za období od září 2022 do srpna 2024. Výše úhrad SIPA se v období od srpna 2022 do srpna 2023 pohybuje ve výši od 11 293 Kč až do 12 838 Kč. Výši úhrad po podání výpovědi z nájmu bytu soud nepovažuje za podstatnou.- z výpočtového listu za rok 2023 platného od 1. 7. 2023 bylo zjištěno, že smluvní nájem za byt č. , hodnota, na ulici poštovní , adresa, od uvedeného data činí 7 947 Kč, pronájem inventáře činí 83 Kč, úhrady za plnění poskytovaná s nájmem činí 3 720 Kč (voda, teplo, teplá voda, společná el.), celkem tedy 11 750 Kč. Jako spolubydlící osoby jsou evidovány syn žalobkyně, snacha žalobkyně a vnučka žalobkyně.- z vyúčtování služeb za období roku 2022 bylo zjištěno, že žalobkyni vznikl přeplatek na zálohách za služby poskytované s nájmem bytu č. , hodnota, na ulici poštovní , adresa, ve výši 20 670 Kč- z vyúčtování služeb za období roku 2023 z bylo zjištěno, že žalobkyni vznikl přeplatek na zálohách za služby poskytované s nájmem bytu č. , hodnota, na ulici poštovní , adresa, ve výši 22 646 Kč- ze spisového záznamu , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, bylo zjištěno, že se na odbor správní domovního fondu žalovaného do kanceláře č. , hodnota, dne 23. 3. 2023 dostavil , jméno FO, , nájemce bytu č. , hodnota, v domě na , adresa, . Jednání byly přítomny referentky odboru správy domovního fondu , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly před jménem, , jméno FO, a , jméno FO, . Záznam je podepsán , jméno FO, , , jméno FO, a , jméno FO, . Ze spisového záznamu , Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, /, Anonymizováno, , bylo zjištěno, že se dne 22. 3. 2023 do kanceláře č. , hodnota, odboru správy domovního fondu žalovaného dostavila nájemkyně bytu č. , hodnota, domu na , adresa, , paní , jméno FO, . Jednání byly přítomny referentky odboru správy domovního fondu. Záznam je podepsán , jméno FO, a , jméno FO, , která svým podpisem potvrdila správnost záznamu. Co se týče výše uvedených spisových záznamu, tak soud v souladu se zásadou přímosti s ohledem na skutečnost, že žalobkyně neučinila obsah sdělení uvedených osob zachycený v předmětných záznamech za nesporný, z těchto listinných důkazů nevycházel, co se týče obsahu sdělení uvedených osob (viz rozhodnutí NS sp. zn. , spisová značka, ), nýbrž vzal jen za prokázané, že uvedené osoby se v záznamu uvedeného dne dostavili na odbor žalovaného.- z výslechu svědka , jméno FO, vzal soud za prokázáno, že je zaměstnán jako technik předmětného bytového domu na , adresa, . Na přelomu roku 2020/2021 se prováděla v předmětném domě rekonstrukce. Asi rok poté se v souvislosti se seřízením oken potřeboval dostat do předmětného bytu č. , hodnota, na , adresa, , přičemž mu otevřeli ukrajinsky hovořící lidé a z důvodu jazykové bariéry jej nechtěli pustit do bytu. Svědek tedy zkontaktoval pana Selepčínyho s nímž řešil záležitosti týkající se předmětného bytu a následně mu byl byt za přítomnosti pana Selepčínyho zpřístupněn. Svědek si již přesně nepamatuje, jak pan , jméno FO, reagoval na to, že v bytě bydlí ukrajinská rodina, pamatuje si, že jen pokrčil rameny a řekl, že považuje za povinnost pomoci lidem z Ukrajiny. Souhlas s podnájmem městských bytů je oprávněna udělovat rada města, s ním nikdo souhlas s podnájmem, ať již ve vztahu k předmětnému bytu, či jiným bytům nikdo neřešil. , jméno FO, ani pan , jméno FO, jej nikdy o souhlas s podnájmem nežádali.- ze spisového záznamu ze dne 17. 5. 2022 podepsaného technikem správy majetku , jméno FO, , soud zjistil, že dne 12. 5. 2022 byla v jednotlivých bytech v domě na , adresa, prováděna záruční oprava (seřízení oken). Do bytu č. , hodnota, se nebylo možno dostat, neboť otevřela ukrajinsky mluvící žena a řekla, že nerozumí a nepustí nikoho do bytu. Po telefonické domluvě s panem Selepčínym byl stanoven nový termín prohlídky bytu č. , hodnota, na den 17. 5. 2022, které byl přítomen i pan , jméno FO, a ukrajinská rodina, které je byt pronajímán. Na dotaz, zda je to v pořádku, zazněla odpověď „Víte jaká je situace, musíme jim pomoct“. Záznam je podepsán technikem správy majetku , jméno FO, .- výslechem svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, bylo prokázáno, že je zaměstnankyní odboru správy domovního fondu městského obvodu , adresa, . Odbor, do nějž je pracovně zařazena spravuje bytový fond, sepisuje nájemní smlouvy a vedou nájemní vztah. Náplní její práce je také ukončování nájemních vztahů v případě, kdy nájemníci porušují své povinnosti vyplývající z nájemní smlouvy. První indicie o nepovoleném podnájmu předmětného bytu poskytl pan , jméno FO, , který sdělil, že byt užívá na místo paní , jméno FO, ukrajinská rodina. Za účelem prošetření věci a získání důkazu, pozvali sousedy z daného domu, za účelem zjištění, zda mají povědomí o tom, kdo v bytě fyzicky bydlí. Svědkyně dne 25. 7. 2023 šla osobně do předmětného bytu, kde zastihla ukrajinsky hovořící ženu a jejího malého syna, která ji sdělila, že v bytě bydlí její rodina a ukázala svědkyni nájemní smlouvu, jejíž fotokopii si svědkyně pořídila. Žena svědkyni sdělila, že paní , jméno FO, nezná a že paní , jméno FO, v bytě nebydlí. Na základě těchto zjištění svědkyně vyhotovila výpověď z nájmu bytu a doručila ji žalobkyni. Oprávnění udělovat souhlas s podnájmem obecních bytů má Rada městského obvodu, nikoliv bytoví technici. Žalobkyně žalovanému jako svou korespondenční adresu sdělila adresu v Bílově, kdy tato je evidována v evidenčním programu žalobkyně a to již 5 až 7 let.- ze spisového záznamu ze dne 25. 7. 2023 bylo zjištěno, že tento byl sepsán , jméno FO, , referentkou odboru správy domovního fondu, která v záznamu uvedla, že se dne 25. 7. 2023 dostavila do domu na , adresa, , aby do schránek nájemců hodila vyúčtování služeb za rok 2022. Schránka nájemce bytu č. , hodnota, nebyla označena. Jelikož výše jmenovaná referentka chtěla mít jistotu, že zásilku paní , jméno FO, obdrží, zazvonila na byt č. , hodnota, ., otevřel asi 6 letý chlapec hovořící špatně česky, následně přišla jeho matka, oba byli ukrajinské národnosti. Referentka se ptala na paní , jméno FO, , žena jí sdělila, že v bytě bydlí se svou rodinou a dala referentce k nahlédnutí nájemní smlouvu a svolila s pořízením fotodokumentace smlouvy.- výslechem svědka , jméno FO, Selepčínyho bylo prokázáno, že žalobkyně je jeho matkou. Ukrajinskou rodinu (dva dospělé a dvě děti) v předmětném bytě ubytovali krátce po začátku války na Ukrajině, ukrajinská rodina v předmětném bytě v době výslechu svědka stále bydlela. Písemně o souhlas s podnájmem nežádal. Nájemní smlouvy ze dne 1. 11. 2022 s , jméno FO, uzavřel svědek uvedeného dne, aby , jméno FO, věděl, kolik bude za užívání bytu platit. , adresa, 000 Kč zmiňovanou ve smlouvě uhradila firma , jméno FO, pro případ způsobení škody v předmětném bytě. Vlastníkem bankovní účtu č. , č. účtu, je žalobkyně, z tohoto účtu je placeno nájemné i služby. Žalobkyně ví, že v předmětném bytě bydlí rodina , jméno FO, , chodí jí peníze na účet. V minulosti předmětný byt inzeroval k podnájmu. V červnu 2024 platba za nájem předmětného bytu činila částku 14 906 Kč, v níž je zahrnuta i platba za elektřinu, plyn, poplatky za ČT a , právnická osoba, i odvoz odpadu. Žalobkyně má od žalovaného v pronájmu také garáž, kdy 12. 6. 2024 uhradila částku 1 853 Kč a, to ze svého bankovního účtu č. , č. účtu, . Svědek uvedené úhrady doložil dokladem SIPO a dokladem o úhradě nájmu garáže, které předložil soudu k nahlédnutí.

6. K výpovědím slyšených svědků , jméno FO, a , jméno FO, soud uvádí, že tyto považuje za věrohodné, svědci vypovídali spontánně, na položené otázky odpovídali přiléhavě a jejich výpovědi korespondují s ostatními provedenými důkazy. Vzhledem k tomu, že soud v řízení vyslechl , jméno FO, i , jméno FO, vyšel při zjišťování skutkového stavu i z úředních záznamů o jejich sděleních i co se týče jejich obsahové části (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Tyto spisové záznamy a svědecké výpovědí svědka , jméno FO, a svědkyně , jméno FO, soud hodnotil ve vzájemném kontextu, kdy tyto se od sebe v žádném podstatném bodě neliší. Co se týče výpovědi svědka , jméno FO, , tak jeho tvrzení o tom, že žalovanou informoval o ubytování rodiny , jméno FO, v předmětném bytě se rozchází s provedenými důkazy (viz odst. 8 rozsudku). Z jeho výpovědi byla zjevná snaha žalobkyni neuškodit (svědek na jednu stranu nebyl schopen říct v jakém rozsahu žalobkyně předmětný byt užívá a na druhou stranu tvrdil, že to, kdo kdy v předmětném bytě bude, tj. zda žalobkyni či rodina Varachova, domlouvá s žalobkyní a rodinou , jméno FO, on) a také byla patrná jeho snaha vykreslit pohnutky podnájmu v co nejlepším světle.

7. Soud neprovedl výslech navrhovaných svědků , jméno FO, a , jméno FO, , ani účastnický výslech žalobkyně, neboť s ohledem níže uvedený právní závěr, nejsou skutečnosti, k jejichž prokázání byli svědci navrženi, relevantní. Soud zamítl pro nadbytečnost i ostatní v řízení navržené a do doby vyhlášení rozhodnutí neprovedené důkazní návrhy, neboť všechny podstatné okolnosti již byly prokázány provedenými důkazy.

8. Po provedeném dokazování soud dospěl k níže uvedenému závěru o skutkovém stavu: Žalovaný je vlastníkem předmětného bytu. Žalobkyně byla na základě nájemní smlouvy č. , Anonymizováno, /, Anonymizováno, 1970 a , IBAN, /2 Ne od 1. 6. 1970 nájemkyní bytu, nájem byl sjednán na dobu neurčitou. V čl. III. bodu 2 této nájemní smlouvy bylo sjednáno, že nájemce může pronajatý byt nebo jeho část přenechat do podnájmu na dobu určenou ve smlouvě o podnájmu nebo bez časového omezení jen s předchozím písemným souhlasem pronajímatele. Porušení této povinnosti se považuje za hrubé porušení povinnosti vyplývající z nájmu bytu. K předmětné nájemní smlouvě byl uzavřen dne 27. 11. 2019 dodatek týkající se zvýšení nájemného, ve kterém bylo mimo jiné sjednáno, že pronajímatel může od roku 2021 a dále po celou dobu trvání nájmu uplatnit jednostranné navyšování nájemného o koeficient růstu inflace vyhlášený ČSÚ, vyjadřujícím průměrnou míru inflace za předchozí rok, a to vždy k 1. 7. daného roku. Od 1. 7. 2022 nájemné včetně služeb poskytovaných v souvislosti s nájmem bytu činilo 10 708 Kč, z toho smluvní nájem činil 6 905 Kč, pronájem inventáře 83 Kč, úhrady za plnění poskytovaná s nájmem 3 720 Kč (voda, teplo, teplá voda, společná el.). Od 1. 7. 2023 nájemné včetně služeb poskytovaných v souvislosti s nájmem bytu činilo 11 750 Kč, z toho smluvní nájem činil 7 947 Kč, pronájem inventáře 83 Kč, úhrady za plnění poskytovaná s nájmem 3 720 Kč (voda, teplo, teplá voda, společná el.). Jako spolubydlící osoby byl evidován syn, snacha a vnučka žalobkyně. Již v listopadu 2017 byl byt nabízen k pronájmu v internetové inzerci na portále sreality.cz a dále v blíže nezjištěné době prostřednictvím makléřky , jméno FO, . Nejméně od 12. května 2022 syn žalobkyně , jméno FO, přenechal předmětný byt k užívání rodině , jméno FO, . Od 1. 11. 2022 , jméno FO, se svou manželkou , jméno FO, , právnická osoba, , jméno FO, a , jméno FO, byt užíval na základě nájemní smlouvy uzavřené mezi ním a synem žalobkyně, přičemž za užívání předmětného bytu se , jméno FO, zavázal hradit nájemné ve výši 14 000 Kč a dále zálohy za služby (teplá a studená voda, elektřina a teplo) ve výši 3 000 Kč, celkem tedy částku 17 000 Kč. Podnikatelským subjektem , právnická osoba, ., IČ , IČO, byla v souvislosti s nájme, resp. podnájmem, uhrazena jistota ve výši 34 000 Kč. V měsíci červnu 2024 žalobkyně za nájem předmětného bytu včetně platby za elektřinu, plyn, poplatky za ČT a , právnická osoba, i odvoz odpadu uhradila částku 14 906 Kč. Žalovaný se identitu osob užívajících byt bez jeho souhlasu dozvěděl dne 25. 7. 2023, kdy se mu do dispozice dostala výše uvedená nájemní smlouva ze dne 1. 11. 2022. Do té doby neměl žalovaný postaveno na jisto, resp. neměl dostatečně důkazně podloženo, že předmětný byt neoprávněně užívají třetí osoby a ani tyto osoby neměl identifikovány. Žalobkyně neměla k přenechání bytu do podnájmu rodině , jméno FO, ani jiné 3 třetí osobě souhlas žalovaného. Sám svědek , jméno FO, výslovně uvedl, že žalovaného písemně o souhlas nežádal, přičemž z jeho výpovědi vyplynulo, že žalovaného o souhlas nežádal vůbec, tedy ani ústně. Co se týče jeho tvrzení, že ubytování ukrajinské rodiny řešil v rámci rekonstrukce, kdy to řekl panu , jméno FO, a jeho kolegovi panu , Anonymizováno, a dále, že to řekl v souvislosti s podpisem listin o zvýšení nájmu, tak toto nekoresponduje s ostatními provedenými důkazy. Z dohody o zvýšení nájemného je zjevné, že tato byla uzavřena již dne 27. 11. 2019, tedy ještě před vypuknutím války na Ukrajině, rovněž rekonstrukce bytu probíhala ještě před vypuknutím války, tj. od září 2020 do ledna 2021, jak je patrno z výpovědi svědka , jméno FO, , z dopisů o prominutí nájemného a protokolů o předání bytu. Svědek , jméno FO, při svém výslechu výslovně vyloučil, že by s ním někdo řešil souhlas s podnájmem předmětného bytu či jiných obecních bytů. Výpovědí výše uvedeného svědka, jakož spisovým záznamem ze dne 17. 5. 2022 bylo prokázáno, že svědek , jméno FO, se o přítomnosti ukrajinské rodiny v předmětném bytě dozvěděl zcela náhodou, nikoliv od svědka Selepčínyho. Soud poukazuje na to, že v řízení bylo prokázáno, že oprávnění k udělení souhlasu s podnájmem obecních bytů náleží Radě městského obvodu, nikoliv bytovým technikům. Svědek , jméno FO, (ani jiný bytový technik) tak nebyl nadto oprávněn řešit otázku udělení souhlasu s podnájmem předmětného bytu. Žalovaný dal dne 26. 7. 2023 žalobkyni výpověď z nájmu bytu pro hrubé porušení povinnosti nájemce, spočívající v tom, že byt neužívá žalobkyně, ani žádná z řádně hlášených spolubydlících osob, ale od měsíce května 2022 byt užívá rodina , jméno FO, ukrajinské národnosti, a to dvě dospělé osoby a dvě děti. Tuto výpověď žalovaný zaslal žalobkyni na adresu , adresa, , žalobkyně si však zásilku obsahující předmětnou výpověď z nájmu bytu v uložení době na poště nevyzvedla. Výpověď z nájmu bytu byla žalobkyni doručena dne 31. 7. 2023 na adrese , adresa, . Na uvedené adrese se nachází dům ve vlastnictví žalobkyně, v němž se žalobkyně zdržuje. Žalobkyně byla ve výpovědi z nájmu bytu poučena, že nájem bytu končím uplynutím tří měsíční výpovědní doby, která začíná běžet od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co jí byla doručena výpověď s tím, že žalobkyně je povinna vyklizený byt odevzdat pronajímateli nejpozději v den skončení nájmu. Žalobkyně dosud byt nevyklidila a nepředala žalovanému.

9. Podle § 3074 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) se nájem řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

10. Podle § 2216 o. z. umožní-li nájemce užívat věc třetí osobě, odpovídá za jednání této osoby stejně jako kdyby věc užíval sám.

11. Podle § 2274 o. z. může nájemce dát třetí osobě do podnájmu část bytu, pokud v bytě sám trvale bydlí, i bez souhlasu pronajímatele. Ustanovení § 2272 se použije přiměřeně.

12. Podle § 2275 odst. 1 o. z. v případě, že nájemce v bytě sám trvale nebydlí, může dát třetí osobě do podnájmu byt nebo jeho část pouze se souhlasem pronajímatele. Podle § 2275 odst. 2 o. z. žádost o udělení souhlasu k podnájmu i souhlas s podnájmem vyžadují písemnou formu. Nevyjádří-li se pronajímatel k žádosti ve lhůtě jednoho měsíce, považuje se souhlas za daný; to neplatí, pokud byl ujednán zákaz podnájmu.

13. Podle § 2276 dá-li nájemce byt nebo jeho část do podnájmu třetí osobě v rozporu s ustanovením § 2274 a 2275, hrubě tím poruší svou povinnost.

14. Podle § 2286 odst. 1 o. z. výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně. Podle § 2286 odst. 2 o. z. vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.

15. Podle § 2288 odst. 1 o. z. pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, a) poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu, b) je-li nájemce odsouzen pro úmyslný trestný čin spáchaný na pronajímateli nebo členu jeho domácnosti nebo na osobě, která bydlí v domě, kde je nájemcův byt, nebo proti cizímu majetku, který se v tomto domě nachází, c) má-li být byt vyklizen, protože je z důvodu veřejného zájmu potřebné s bytem nebo domem, ve kterém se byt nachází, naložit tak, že byt nebude možné vůbec užívat, nebo d) je-li tu jiný obdobně závažný důvod pro vypovězení nájmu.

16. Podle § 2288 odst. 3 o. z. vypoví-li pronajímatel nájem z důvodů uvedených v odstavcích 1 a 2, uvede výpovědní důvod ve výpovědi.

17. Podle § 2290 o. z. nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

18. Podle § 2292 nájemce odevzdá byt pronajímateli v den, kdy nájem končí. Byt je odevzdán, obdrží-li pronajímatel klíče a jinak mu nic nebrání v přístupu do bytu a v jeho užívání. Opustí-li nájemce byt takovým způsobem, že nájem lze bez jakýchkoli pochybností považovat za skončený, má se byt za odevzdaný ihned.

19. Podle § 1042 o. z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

20. Po právní stránce soud takto zjištěný skutkový stav posoudil tak, že mezi účastníky byla platně uzavřena nájemní smlouva ve smyslu § 663 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“). Vzhledem k tomu, že předmětem nájmu byl byt, řídí se nájemní vztah v souladu s § 3074 odst. 2 o. z. od 1. 1. 2014 ustanoveními o nájmu obsaženými v § 2201 a násl. o. z. a zvláštními ustanoveními o nájmu bytu obsaženými v § 2235 a násl. o. z. Soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána ve lhůtě podle § 2290 o. z., kdy výpověď z nájmu bytu byla žalobkyni doručena dne 31. 7. 2023 a žaloba žalobkyně byla podána u soudu dne 27. 9. 2023. Výpověď obsahuje všechny zákonem stanovené formální náležitosti podle § 2286 a § 2288 o. z., kdy byla učiněna v písemné formě, obsahuje specifikaci nájemní vztahu, specifikaci bytu, jehož se týká, je v ní uveden výpovědní důvod (§ 2288 odst. 3 o. z.) včetně jeho skutkového vymezení a dále obsahuje poučení o právu navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem ve lhůtě 2 měsíců od doručení výpovědi. Předmětná výpověď sice neobsahuje poučení o právu vznést proti ní námitky, avšak absence tohoto poučení nezpůsobuje neplatnost výpovědi (viz rozsudek Nejvyššího soudu, č. j. , spisová značka, -II., ze dne 18. 3. 2019). Následně se soud zabýval posouzením oprávněnosti výpovědi, tedy posuzoval, zda je dán ve výpovědi uplatněný výpovědní důvod. Po provedeném dokazovaní a hodnocení důkazů podle § 132 zákona č. 99/1963 Sb., o. s. ř. dospěl soud k závěru, že v řízení bylo prokázáno, že žalobkyně bez souhlasu žalovaného jako pronajímatele přenechala byt do užíván rodině , jméno FO, , přičemž nejpozději od 1. 11. 2022, tak učinila na základě nájemní smlouvy ze dne 1. 11. 2022, tedy v rozporu ujednáním obsaženým v čl. III. odst. 2 nájemní smlouvy , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , Anonymizováno, a , IBAN, /2 Ne, podle kterého může žalobkyně byt či jeho část přenechat do podnájmu jen s předchozím písemným souhlasem pronajímatele a v rozporu s § 2274 a § 2275 o. z. Pro úplnost soud uvádí, že podle § 2274 o. z. může dát nájemce bez souhlasu pronajímatele třetí osobě do podnájmu část bytu, pokud v něm trvale bydlí; nejedná-li se o osobu blízkou (§ 22 odst. 1 o. z.) nebo případ zvláštního zřetele hodný, může však pronajímatel podmínit i takový podnájem svým písemným souhlasem (§ 2274 o. z. ve spojení s § 2272 odst. 2 o. z.). Chce-li nájemce dát do podnájmu celý byt nebo v něm trvale nebydlí (v takovém případě není rozhodné, zda chce dát do podnájmu byt celý, či jen jeho část), může tak učinit vždy jen s písemným souhlasem pronajímatele (§ 2275 odst. 1, 2 o. z.). Jestliže si pronajímatel s nájemcem ujedná v nájemní smlouvě, jak tomu je v posuzovaném případě, že nájemce může dát byt či jeho část do podnájmu jen s jeho souhlasem, pak si zjevně pronajímatel i při sjednání podnájmu jen části bytu ujednal výhradu ve smyslu § 2272 odst. 2 o. z., a nájemce tak k uzavření podnájemní smlouvy, jejímž předmětem bude jen část bytu, potřebuje jeho písemný souhlas i v případě, že sám v bytě trvale bydlí. S ohledem na výše uvedené je pro posouzení oprávněnosti předmětné výpovědi z nájmu bytu zcela nerozhodné, zda žalobkyně v bytě bydlí či nikoliv. Podle § 2276 o. z. žalobkyně tím, že dala byt do podnájmu rodině , jméno FO, bez souhlasu žalovaného, hrubě porušila svou povinnost a žalovaný tak byl podle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z. oprávněn dát žalobkyni z tohoto důvodu výpověď z nájmu bytu. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že uplatněný výpovědní důvod byl dán a výpověď z nájmu bytu daná žalovaným žalobkyni je oprávněná.

21. Soud se neztotožnil s názorem žalobkyně o konkludentním souhlasu žalovaného s užíváním bytu třetími osobami, který žalobkyně dovozuje ze skutečnosti, že žalovaný již v roce 2022 věděl o užívání bytu osobami odlišnými od nájemce. Proces získání souhlasu pronajímatele je upraven ve shora citovaném ustanovení § 2275 odst. 2 o. z. Uvedené ustanovení spojuje s nečinností pronajímatele fikci souhlasu s podnájem pouze v souvislosti s písemnou žádostí nájemce o udělení souhlasu. V případě ústní žádosti se fikce souhlasu nepoužije. Citované ustanovení navíc výslovně vylučuje uplatnění fikce v případě, že byl v nájemní smlouvě ujednán zákaz podnájmu, jak tomu bylo v daném případě. (Š V , právnická osoba, K A, J ., D V O Ř Á K, , právnická osoba, I , právnická osoba, , J . a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek V, (§ 1721-2520). [, jméno FO, ]. Wolters Kluwer [cit. 2024-8-13]. ASPI_ID KO89_e2012CZ. Dostupné z: www., právnická osoba, . ISSN 2336-517X.), shodně (Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2055–3014). Komentář. 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2014, 431 - 433 s.)

22. Ani námitku žalobkyně, že ona sama neuzavřela předmětnou smlouvu o nájmu ani nezmocnila svého syna , jméno FO, k uzavření této smlouvy, nepovažuje soud za důvodnou. Podle § 2216 o. z. odpovídá nájemce pronajímateli za jednání třetích osob, kterým umožnil užívat pronajatou věc. Naplnění podmínky "umožnění věc užívat" lze spatřovat v jakémkoli jednání nájemce, na základě kterého třetí osoba získala faktický přístup k věci, a to bez ohledu na to, jestli se tak stalo po právu (např. člen domácnosti), nebo protiprávně (např. nedovolený podnájem). Jednání nájemce, na základě kterého třetí osoba získá k věci přístup, nemusí mít pouze podobu konání (např. nájemce vpustí návštěvu), ale též opomenutí, výslovně či konkludentně. (ŠVESTKA, , právnická osoba, , J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek V, (§ 2216). [, jméno FO, ]. Wolters. ASPI_ID KO89_e2012CZ. Dostupné z: www., právnická osoba, . ISSN 2336-517X.). Odpovědnost nájemce se projevuje v tom, že se jednání třetích osob, jimž umožnil pronajatou věc užívat, přičítá nájemci. Může jít o povinnost nahradit škodu způsobenou pronajímateli porušením smluvní povinnosti (§ 2913) nebo naplnění výpovědního důvodu (např. § 2232). (Hulmák, M. a kol.: Občanský zákoník VI. Závazkové právo. Zvláštní část (§ 2216). Komentář. 1. vydání. , adresa, : , právnická osoba, . Beck, 2014, 278-279 s.). Nájemce se nemůže své odpovědnosti vůči pronajímateli zprostit s odkazem, že se jednání dopustila třetí osoba. Žalobkyně umožnila svému synovi předmětný byt užívat, kdy tento je v předmětném bytě hlášen jako spolužijící osoba. Navíc v řízení bylo prokázáno, že , jméno FO, za žalobkyni vyřizoval záležitosti týkající se předmětného bytu. Bylo na žalobkyni, aby důkladně zvážila komu umožní pronajatou věc užívat a nakládat s ní. Z těchto důvodů je tedy z hlediska posouzení oprávněnosti výpovědi z nájmu bytu nerozhodné, zda to byla přímo žalobkyně, která umožnila třetím osobám užívat předmětný byt, nebo tak učinil její syn , jméno FO, . Odpovědnost za porušení nájemní smlouvy jednáním , jméno FO, jde k tíži žalobkyně.

23. Poté, co soud dospěl k závěru, že předmětná výpověď je platným právním úkonem a že byl naplněn v ní uvedený výpovědní důvod, posuzoval k námitce žalobkyně její soulad s dobrými mravy dle § 2 odst. 3 o. z. , resp. z hlediska § 8 o. z. Žalobkyně rozpor s dobrými mravy spatřuje ve skutečnosti, že žalovaný jí dal výpověď z nájmu bytu z důvodu, že tento bez jeho souhlasu přenechala k užívání rodině , jméno FO, , přestože žalobkyně toto učinila ze solidarity, nikoliv za účelem dosažení zisku, když uvedená rodina uprchla z Ukrajiny před válečným konfliktem. Žalobkyně dále poukazuje na to, že byt řádně užívá déle než 53 let a nikdy s ní nebyly řešeny problémy týkající se užívání bytu, vždy řádně a včas hradila nájemné a plnila své další povinnosti. Navíc je žalobkyně osobou pokročilejšího věku a vystěhování z bytu ji nepochybně zasáhne. Korektiv dobrých mravů, resp. zneužití práva, slouží k tomu, aby pomocí něj byla odepřena právní ochrana takovému výkonu práva, který sice formálně odpovídá zákonu či obsahu existujícího právního vztahu, avšak jenž je vzhledem k okolnostem případu nepřijatelný. Případné odepřené výkonu práva z důvodu jeho rozporu s dobrými mravy, musí být pojímáno jako opatření zcela výjimečné a odůvodněné mimořádnými okolnostmi daného případu. Každý, kdo má určité subjektivní občanské právo, je zásadně oprávněn je sám pod ochranou právního řádu vykonávat, a tak jeho realizací dosahovat uspokojování svých individuálních zájmů potřeb a preferencí (rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ). Věk žalobkyně, skutečnost, že je dlouhodobou nájemkyní předmětného bytu a v minulosti si své povinnosti související s nájmem řádně plnila, nejsou ani ve vzájemném souhrnu skutečnostmi, v důsledku nichž by bylo možno hodnotit jednání žalovaného, který dal žalobkyni výpověď z nájmu pro hrubé porušení povinnosti žalobkyně jako nájemce a využil tak svého práva, jež je mu zákonem zaručeno, jako v rozporu s dobrými mravy či jako zneužívající právo, neboť nic nevypovídá o tom, že by měl žalovaný nepatrný, nebo dokonce žádný skutečný, zájem na výkonu jeho práva, resp. že by smyslem jednání žalovaného bylo záměrné poškození žalobkyně. Na uvedeném závěru nic nemění ani žalobkyní tvrzené humanitární důvody. Soud předně poukazuje, že žalobkyni objektivně nic nebránilo, aby stanoveným způsobem požádala žalovanou o souhlas s přenecháním předmětného bytu k užívání rodině , jméno FO, . Nadto soud nepřisvědčil tvrzení žalobkyně o humanitárních důvodech s ohledem na hrazení nájemného rodinou , jméno FO, . Při posouzení, zda předmětná výpověď z nájmu bytu je či není v rozporu s dobrými mravy, nelze totiž pominout skutečnost, že žalobkyně předmětný byt přenechala do podnájmu bez souhlasu žalované z výdělečných důvodů. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně za předmětný byt od 1. 7. 2022 do 30. 6. 2023 hradila žalované částku 10 708 Kč měsíčně (nájemné 6 905 Kč, pronájem inventáře 83 Kč, voda, teplá voda, teplo, společná elektřina celkem 3 720 Kč) a od 1. 7. 2023 částku 11 750 Kč měsíčně, (nájemné 7 947 Kč, pronájem inventáře 83 Kč, voda, teplá voda, teplo, společná elektřina celkem 3 720 Kč). Z nájemní smlouvy ze dne 1. 11. 2022 je zřejmé, že rodina , jméno FO, hradila za podnájem bytu částku 14 000 Kč měsíčně za nájem a dále částku 3 000 Kč měsíčně jako zálohu za služby (teplá a studená voda, elektřina a teplo), tj. celkem částku 17 000 Kč. Porovnáním úhrad žalobkyně žalovanému je zjevné, že žalobkyně podnájmem bytu dosahovala zisku. Na uvedeném nic nemění ani doložené úhrady SIPA žalobkyní zahrnující vedla shora uvedených částek placených žalovanému, taktéž platby za elektřinu, plyn a poplatky za ČT a ČRO, neboť i porovnáním těchto plateb a výši nájemného včetně služeb sjednaných s rodinou , jméno FO, je zřejmé, že částka inkasovaná žalobkyní převyšuje i její měsíční platbu za předmětný byt včetně energií a ostatních poplatků. Pokud bylo žalobkyní v této souvislosti poukazováno na částku hrazenou žalobkyní za nájem garáže, tak z nájemní smlouvy ze dne 1. 11. 2022 nevyplývá, že by garáž byla přenechána k užívání rodině , jméno FO, a že jimi hrazené nájemné včetně služeb zahrnovalo i nájemné garáže. Tvrzení žalobkyně, že ona sama neobdržela žádné finanční prostředky v souvislosti s užíváním předmětného bytu rodinou , jméno FO, bylo vyvráceno výpovědí svědka , jméno FO, , jakož i nájemní smlouvou ze dne 1. 11. 2022, podle níž se nájemné hradí na účet č. , č. účtu, . Jak uvedl svědek , jméno FO, , vlastníkem tohoto účtu je žalobkyně, která ví, že jí chodí platby za podnájem předmětného bytu. Ostatně tato skutečnost vyplývá i z žalobkyní předloženého výpisu obratů zaúčtovaných na účet. Snahu o dosažení výdělku podnájmem bytu pak dokresluje žalovaným doložená inzerce. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně je vlastnicí nemovitosti v obci , adresa, , kde se také dlouhodobě zdržuje, tudíž předmětnou výpovědí nebude ohrožena bytová potřeba žalobkyně. Lze tedy uzavřít, že žádné z žalobkyní uváděných skutečností nelze přičítat větší význam, než zájmu žalovaného jako pronajímatele rozhodovat o tom, kdo bude užívat předmět jeho vlastnictví. Soud má rovněž za to, že úspěšnost námitky výkonu práva s dobrými mravy ostatně vylučuje i samotné dlouhodobé porušení povinnosti žalobkyně jako nájemkyně.

24. Vzhledem k tomu, že soud dospěl k závěru, že výpověď z nájmu je oprávněná a současně již ke dni 1. 11. 2023 uplynula výpovědní doba, byla žalobkyně v souladu s § 2292 o. z. povinna byt vyklidit a předat žalovanému. Jelikož žalobkyně byt nevyklidila a žalovanému dosud nepředala, je žalovaný v souladu s § 2292 o. z oprávněn domáhat se vyklizení žalobkyně a stejně tak podle § 1042 o. z. oprávněn domáhat se ochrany svého vlastnického práva k bytu proti žalobkyni, která do jeho práva tím, že byt užívá i po skončení nájmu (tedy užívá jej bez právního důvodu), neoprávněně zasahuje. Na základě výše uvedeného, soud shledal vzájemný návrh žalovaného zcela důvodným a uložil žalobkyni předmětný byt vyklidit. Lhůta k vyklizení bytu žalobkyní byla stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v délce 15 dnů od právní moci rozsudku.

25. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), když žalobkyně byla v řízení plně procesně neúspěšná a se svým vzájemným návrhem na vyklizení bytu byl plně procesně úspěšný žalovaný. Soud proto žalobkyni zavázal k povinnosti uhradit žalovanému náklady řízení v částce 7 100 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 5 000 Kč a z náhrady hotových výdajů žalobce ve výši 2 100 Kč za 7 úkonů (sepis vyjádření k žalobě, 3 x příprava účasti na jednání a účast u ústního jednání soudu dne 24. 4. 2024, 12. 6. 2024 a dne 14. 8. 2024) po 300 Kč, dle ust. § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s ust. § 1, § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Lhůty k plnění nákladů řízení byla určena v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř v délce tří dnů od právní moci rozsudku.