11 Co 231/2024

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Palkovské a soudkyň JUDr. Zuzany Ihnátové a JUDr. Evy Placzkové ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o 80.000 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Bruntále č. j. 216 C 1/2024-88 ze dne 12. 9. 2024

I. Rozsudek okresního soudu se v odstavci II. výroku ohledně částky 22.600 Kč s příslušenstvím mění takto:Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 22.600 Kč s 15% úrokem z této částky od 19. 9. 2023 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Ve zbylém napadeném rozsahu se rozsudek okresního soudu v odstavci II. výroku potvrzuje.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 2.573 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta žalovaného.

IV. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 1.622 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám advokáta žalovaného.

V. Žalobce je povinen zaplatit státu na účet Krajského soudu v Ostravě náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 365 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit státu na účet Krajského soudu v Ostravě náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 311 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 14.350 Kč s 15% úrokem z prodlení od 19. 9. 2023 do zaplacení (odstavec I. výroku), zamítl žalobu na zaplacení částky 65.650 Kč s 15% úrokem z této částky od 4. 7. 2022 do zaplacení a s 15% úrokem z prodlení z částky 14.350 Kč od 4. 7. 2022 do 18. 9. 2023 (odstavec II. výroku), uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 20.584,40 Kč (odstavec III. výroku).

2. Proti výroku v odstavci II. podal včasné odvolání žalobce. Namítal, že soud nesprávně nevzal při rozhodování o žalobě v potaz jím dodané podklady o platbách nájemného žalovanému. Z těch jednoznačně vyplývá, že žalobce dohodnuté nájemné v období duben až listopad 2022 řádně platil a žalovaný tak neměl žádné plnění, které by mohl vůči žalobcem poskytnuté zápůjčce započíst. Má za to, že částka, jejíhož zaplacení se domáhal, je řádně prokázána. V tomto smyslu se domáhal změny napadeného rozhodnutí3. Žalovaný navrhoval potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného.

4. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí v rozsahu odstavce II. výroku včetně řízení předcházejícího jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání je částečně důvodné. Výrok v odstavci I. nebyl napaden odvoláním a nabyl právní moci.

5. Z obsahu spisu se podává, že žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení částky 80.000 Kč s úrokem z prodlení s tímto skutkovým tvrzením: dne , datum, uzavřel žalobce jako zapůjčitel s žalovaným jako vydlužitelem ústní smlouvu o zápůjčce, na základě které zapůjčil žalobce žalovanému částku 80.000 Kč, uvedeného dne byla částka bezhotovostně převedena na bankovní účet žalovaného. Žalovaný zapůjčenou částku ani zčásti neuhradil, a to přes opakované výzvy, výzvou z 14. 8. 2023 a odeslanou dne 7. 9. 2023 byl písemně vyzván k úhradě dlužné částky, na což nereagoval.

6. Žalovaný učinil nesporným, že dne , datum, obdržel na svůj účet platbu odeslanou žalobcem ve výši 80.000 Kč jako zápůjčku. Žalovaný jako nájemce a žalobce jako podnájemce spolu uzavřeli dne , datum, smlouvu o podnájmu části bytu, na základě které žalovaný – nájemce umožnil žalobci – podnájemci užívat část bytu, za což měl podnájemce hradit podnájemné ve výši 14.350 Kč měsíčně. Žalobce a žalovaný se v průběhu trvání podnájemního vztahu dohodli, že částkou 80.000 Kč bude podnájemné „předplaceno“. Tím došlo k úhradě podnájemného za měsíce září 2022 až leden 2023, tj. 5 pět měsíců po 14.350 Kč rovná se 71. 750 Kč. Na zbylou částku si po dohodě žalobce vzal z bytu nábytek a jiné zařízení patřící žalovanému, a tím měly být obě smluvní strany vyrovnány. Pro formu byly podepsány ještě příjmové a výdajové doklady ohledně podnájemného, ty však byly podepsány v jeden den a neodpovídají shora popsané skutečnosti.

7. Následně dne 19. 7. 2024 vznesl žalovaný vůči nároku uplatněnému žalobcem námitku započtení s následujícím skutkovým tvrzením: Dne 28. 8. 2022 se žalovaný spolu s , jméno FO, vrátil po ukončené akci „, název, domů k žalovanému ve , adresa, . Doma spočítali všechnu utrženou hotovost a stranou dali částku 84.000 Kč, což byla částka pro žalobce včetně domluvené provize 5 %. Peníze žalovaný zalepil do obálky. Žalobce ve své podnajaté části bytu asi spal. Ve večerních hodinách okolo 19:00 hod. žalovaný zalepenou obálku s penězi podstrčil pod dveřmi do bytu obývaného žalobcem a tím měl celou akci za vyúčtovanou. Asi půl hodiny poté, co , jméno FO, odjel domů, přišel žalobce s obálkou v ruce, byl očividně ospalý a možná opilý, řekl, že tolik peněz v hotovosti momentálně nechce, že by je musel odvézt až do , adresa, , neboť ve , adresa, nebyla žádná banka ani vkladový bankomat. Proto se dohodli, že si žalovaný vezme tyto peníze zpět a bude mu započítávat následující podnájemné za část bytu. Vzal si zpět 80.000 Kč, 4.000 Kč si žalobce jako provizi ponechal. Žalovaný tímto započetl vůči nároku žalobce uplatněnému žalobou své pohledávky vůči žalobci plynoucí ze smlouvy o podnájmu části bytu, a to pohledávku na zaplacení podnájemného za měsíce září 2022 až leden 2023 v celkové výši 71.750 Kč a dále pohledávku na úhradu ceny movitého vybavení žalovaného nacházejícího se v podnajaté části bytu ve výši 8.250 Kč, které žalovaný přenechal žalobci.

8. Toto vyjádření včetně kompenzační námitky bylo žalobci doručeno dne 29. 7. 2024 a dne 26. 8. 2024 podal žalobce své vyjádření k námitkám žalovaného. Uvedl, že nesouhlasí s tvrzením žalovaného, že jeho dluh vůči žalobci zanikl zápočtem vůči dlužnému nájemnému. Nezpochybnil, že byla uzavřena podnájemní smlouva, avšak sjednané podnájemné žalobce vždy hradil, což dokládá výpisy ze svého bankovního účtu za období březen až prosinec 2022. Platby podnájemného za měsíce duben a květen 2022 proběhly dne 31. 3. 2022, platba za červen 2022 proběhla 31. 6. 2022, platba za měsíc červenec 2022 proběhla dne 3. 8. 2022. Platba za měsíc srpen 2022 proběhla dne 16. 8. 2022 ve výši 14.750 Kč. Platba za měsíc září 2022 proběhla dne 8. 9. 2022 (částka 20.000 Kč), platby za měsíce říjen a listopad 2022 dne 17. 10. 2022 a 21. 12. 2022, v obou těchto případech šlo o částku 15.000 Kč. Tyto poslední 2 platby byly žalovanému předány v hotovosti, čemuž odpovídají data a částky vybrání prostředků z bankomatu a svědecky to lze prokázat. Pokud jde o období od prosince do současnosti, potom podnajatý byt od žalovaného již žalobce neužíval, což dokládají platby za 19. 12. 2022 a 29. 12. 2022, které již souvisí s nájemní smlouvou, kterou uzavřel s majitelem bytu v , adresa, .

9. U jednání dne 2. 9. 2024 okresní soud k těmto skutkovým tvrzením žalobce a jím předloženým listinným důkazům nepřihlédl se závěrem, že jde o tvrzení a důkazy předložené po koncentrační lhůtě.

10. S tímto názorem odvolací soud nesouhlasí. Je pravdou, že u jednání dne 20. 6. 2024 byli oba účastníci poučeni o koncentraci řízení ve smyslu § 118b odst. 1 o. s. ř. a byla jim poskytnuta lhůta v délce 30 dnů ode dne konaného jednání. V této lhůtě podal žalovaný své vyjádření datované dne 19. 7. 2024, včetně kompenzační námitky. Ve svém vyjádření z 26. 8. 2024 žalobce reagoval na předchozí žalovaného vyjádření a jím doplněná skutková tvrzení, což mu bylo doručeno dne 29. 7. 2024. Pokud okresní soud k tomuto doplnění skutkových tvrzení ze strany žalobce a k jím označeným důkazům nepřihlédl, postupoval v rozporu s § 118b odst. 1 o. s. ř. Žalobci totiž nelze upřít možnost reagovat na nově vznesená skutková tvrzení žalovaného, jak učinil právě ve svém vyjádření došlém soudu dne 26. 8. 2024. Odvolací soud proto k doplnění tvrzení přihlédl a důkazy – výpisy z žalobcova účtu a výslech svědka , jméno FO, provedl.

11. Z výpovědi žalovaného bylo prokázáno, že ohledně vrácení částky 80.000 Kč jako zápůjčky žalovaným žalobci bylo dohodnuto, že peníze budou vráceny „po akci“, která se konala v , adresa, a koresponduje se datem 28. 8. 2022. Částka byla navýšena o 5 % jako provize, to je o 4.000 Kč.

12. Žalovaný tvrdil, že peníze v obálce předal do dispozice žalobce, ten je však mu vrátil zpět s tím, že se následně dohodli, že si z částky 80.000 Kč bude žalovaný započítávat měsíční částku 14.350 Kč jako podnájemné, a to od podnájemného za měsíc září 2022 do budoucna. Žalobce takovou dohodu popíral.

13. Žalovaný k dohodě navrhl výslech svědka , jméno FO, , avšak z jeho výpovědi bylo okresním soudem zjištěno pouze tolik, že po skončení akce v , adresa, žalovaný odložil 84.000 Kč do obálky pro žalobce s tím, že tyto peníze žalobci vrátil. U žalovaným tvrzené dohody o následném započítávání nájemného od září 2022 do budoucna svědek nebyl přítomen. Žalovaným tvrzená dohoda ohledně podnájemného výpovědí tohoto svědka prokázána nebyla.

14. Vzhledem k tomu, že žalovaný vznesl vůči pohledávce uplatněné žalobcem ve výši 80.000 Kč svou pohledávku, kterou mu měl žalobce zaplatit jako podnájemné za období od září 2022 do ledna 2023 (5 x 14.350 Kč) ve výši 71.750 Kč a pohledávku na úhrady ceny vybavení žalovaného, které předal žalobci ve výši 8.250 Kč, k započtení, musel se odvolací soud stejně jako okresní soud touto námitkou započtení zabývat.

15. Žalobce tvrzenou dohodu o podnájemném popřel a z výpovědí svědka , jméno FO, tato dohoda prokázána nebyla. Proto vycházel soud 2. stupně z následující úvahy: žalovaný tvrdil, že podnájemné za měsíce září 2022 až leden 2023 mu žalobce neplatil a bylo odečítáno z částky 80.000 Kč. Žalobce oproti tomu tvrdil, že podnájemné bylo řádně hrazeno tak, jak je uvedeno v bodě 8. tohoto odůvodnění. Odvolací soud se proto zaměřil na dokazování, zda byly částky odpovídající podnájemnému ve výši 14.350 Kč měsíčně v období od září 2022 do ledna 2023 žalobcem placeny.

16. Z výpisu z účtu žalobce ze dne 8. 9. 2022 (č. l. 67) bylo zjištěno, že z žalobcova účtu byla odeslána na účet žalovaného s popisem „nájem“ částka 20.000 Kč dne 8. 9. 2022. K této platbě uvedl žalobce, že obsahovala nájemné ve výši 14.350 Kč a ve zbytku se mělo jednat o blíže neurčený dluh „za energie“. Vzhledem k tomu, že podnájemné činilo právě částku 14.350 Kč, odvolací soud pouze tuto platbu za září 2022 zohlednil.

17. Z příjmového pokladního dokladu číslo , hodnota, ze dne 30. 1. 2023 vystaveného žalovaným žalobci bylo zjištěno, že žalovaný přijal od žalobce platbu 14.350 Kč jako „nájemné leden 2023“. Odvolací soud tak vzal za prokázáno, že za leden 2023 byla uvedená částka zaplacena. Neobstojí žalovaného tvrzení, že tento příjmový pokladní doklad byl vystaven pouze pro formu. Za měsíc říjen 2022 tvrdil žalobce platbu na podnájemném v hotovosti, když dne 17. 10. 2022 měl provést výběr z bankomatu ve , adresa, ve výši 15.000 Kč a z této částky podnájemné ve výši 14.350 Kč předat v hotovosti žalovanému. K tomu označil jako důkaz svědka , jméno FO, .

18. Z výpovědi svědka , jméno FO, odvolací soud zjistil, že žalobce je jeho kamarád a žalovaný je jeho známým. Všichni tři se znají z , adresa, . Někdy v minulosti, blíže si to svědek již nepamatuje, se potkal ve , adresa, na náměstí se žalobcem při venčení svého psa, dohodli se, že se půjdou spolu projít, ale ještě předtím vybíral žalobce z bankomatu peníze. Neřekl výslovně, že je jde zanést žalovanému, ale svědek to tak pochopil, protože jinak by žalobce ty peníze nevybíral. Žalobce mu řekl, že jde za žalovaným do pizzerie na náměstí, svědek čekal se psem venku, neviděl žádné předání peněz žalobcem žalovanému, asi za 5 minut se žalobce vrátil a o této věci již nehovořili. Neviděl, kolik peněz žalobce z bankomatu vybíral. Svědek pomáhal žalobci stěhovat se z podnájmu od žalovaného, stěhovali všechny možné věci od nábytku po elektroniku a ledničku, venku byl tehdy sníh. Nevzpomíná si na nic takového, že by mu žalobce řekl, že některou z věcí mu přenechal žalovaný.

19. Z výpovědi označeného svědka nevzal odvolací soud za prokázáno žalobcovo tvrzení, že nájemné za říjen 2022 zaplatil žalovanému v hotovosti po výběru této finanční částky z bankomatu. Svědek u předání tvrzené částky žalobcem žalovanému nebyl a pouze se domýšlel, že žalobce žalovanému peníze nese. Nic takového však svými smysly nepozoroval a nevnímal. Vzhledem k tomu, že žalovaný převzetí uvedené částky popíral, žalobcem tato tvrzená skutečnost prokázána nebyla. Ohledně další platby v hotovosti za podnájemné za listopad 2022 sice bylo prokázáno, že dne 21. 12. 2022 vybral žalobce 15.000 Kč z bankomatu v , adresa, (č. l. 75), avšak předání této částky žalobcem žalovanému nebylo nikterak prokázáno, žalobce k tomu žádné důkazy neoznačil a žalovaný to popřel.

20. K platbě ze dne 8. 9. 2022 ve výši 20.000 Kč, kterou mělo být uhrazeno podnájemné za září 2022, tvrdil žalovaný ve svém vyjádření ze dne 3. 3. 2025 adresovaném odvolacímu soudu, že platbu 20.000 Kč vrátil ještě ten samý večer v hotovosti, vzal ji z peněz, které utržili v , název, “ předešlý víkend. Řekl žalobci, ať mu teď neposílá peníze, a navíc ne větší částku, než je podnájemné.

21. K této tvrzené skutečnosti byl žalovaný vyslechnut odvolacím soudem a ve své výpovědi uvedl, že se z mobilního bankovnictví dozvěděl, že mu bylo poukázáno 20.000 Kč dne 8. 9. 2022 od žalobce, vzal ze své hotovosti, kterou měl u sebe tentýž den 20.000 Kč a v domě, kde bydleli tuto částku předal žalobci s tím, že mu nemusí posílat žádné peníze na nájem, neboť mají dohodu o předplacení podnájemného. Žalobce si peníze vzal, ale žalovaný si nenechal potvrdit žádné písemné potvrzení, což byla jeho chyba.

22. Žalobce popřel, že by k popsané situaci došlo.

23. Odvolací soud z výpovědi žalovaného nevzal jím tvrzenou skutečnost o vrácení částky 20.000 Kč v hotovosti žalobci za prokázanou. Výpověď žalovaného jako osamocený důkaz této skutečnosti neobstála. Nebylo by ani logické, proč by žalovaný uvedenou částku 20.000 Kč vracel žalobci v hotovosti. Pokud měl žalovaný internetové bankovnictví, vrátil by mu částku 20.000 Kč bezhotovostně.

24. Další platba podnájemného za prosinec 2022 nebyla ze strany žalobce nikterak prokázána.

25. Odvolací soud má za prokázáno, že žalobce jako podnájemce zaplatil žalovanému jako podnajímateli částku 14.350 Kč za září 2022 a částku 14.350 Kč za leden 2023, celkem 28.700 Kč. Částku 8.250 Kč za movité věci, které měl žalovaný přenechat žalobci, se žalovanému nepodařilo prokázat. Nebylo prokázáno, že by žalobce jakékoliv věci žalovaného převzal a ponechal.

26. Žalobce jako zapůjčitel zapůjčil žalovanému jako vydlužiteli částku 80.000 Kč a bylo dohodnuto, že tuto částku vrátí žalovaný po akci „, adresa, dne 28. 8. 2022. K vrácení této částky však fakticky nedošlo. Dluh žalovaného vůči žalobci proto trvá (§ 2390 o. z.).

27. Žalobce jako podnájemce oproti tomu dluží žalovanému nezaplacené podnájemné za měsíce říjen, listopad a prosinec 2022 v celkové výši 43.050 Kč (3 x 14.350 Kč). V uvedeném rozsahu byla námitka započtení vznesená žalovaným shledána důvodnou (§ 1982 o. z.). Částku 43.050 Kč dluží žalobce žalovanému. Po odečtu uvedené částky od dluhu žalovaného vůči žalobci ve výši 80.000 Kč činí nezaplacený dluh žalovaného vůči žalobci plynoucí z poskytnuté zápůjčky částku 36.950 Kč. Tuto částku je žalovaný povinen žalobci zaplatit.

28. Okresní soud ve výroku I. ohledně částky 14.350 Kč již rozhodl. K zaplacení tak zbývá částka 36.950 Kč - 14.350 Kč = 22.600 Kč.

29. Odvolací soud s ohledem na uvedený závěr změnil rozsudek v odstavci II. výroku tak, že žalovanému uložil zaplatit žalobci částku 22.600 Kč spolu s úrokem z prodlení, neboť od 19. 9. 2023 již byl žalovaný v prodlení. Ve zbylém napadeném rozsahu byl rozsudek jako věcně správný potvrzen (§ 219 o. s. ř.).

30. V souladu s § 224 odst. 2 o. s. ř. rozhodl odvolací soud nově o náhradě nákladů řízení. Předmětem řízení byla částka 80.000 Kč, žalobci bylo přiznáno celkem 36.950 Kč, což je jeho procesní úspěch v rozsahu 46 %. Procesní neúspěch činí 54 %. Převážně úspěšným tak byl žalovaný, který má v souladu s § 142 odst. 2 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 8 % (54 % - 46 %). Žalovaný byl zastoupen advokátem, jehož odměna činí z částky 80.000 Kč dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 4.300 Kč za jeden úkon právní služby. Advokátu byla přiznána odměna za 5 úkonů právní služby (převzetí zastoupení, sepis vyjádření z 2. 4. 2024, podání soudu ze dne 19. 7. 2024 a účast u jednání ve dnech 20. 6. 2024 a 2. 9. 2024). Celkem činí odměna zastupujícího advokáta 5 x 4.300 Kč = 21.500 Kč. Paušální náhrada výdajů v souladu s § 13 odst. 4 citované vyhlášky činí 5 x 300 Kč = 1.500 Kč. Náhrada cestovních výdajů v souladu s § 13 odst. 5 citované vyhlášky činí celkem 2.381 Kč (316 km x 38,70 Kč/1 l nafty x 5 l/100 km x 0,01 = 611 Kč; 316 km x 5,60 Kč/km = 1.770 Kč; celkem 2.381 Kč). Náhrada za promeškaný čas v souladu s § 14 citované vyhlášky za celkem 12 půlhodin po 100 Kč = 1.200 Kč. Částka 26.581 Kč se zvyšuje o 21 % daně z přidané hodnoty na částku 32.163 Kč. 8 % z této částky činí 2.573 Kč a převážně procesně neúspěšný žalobce je povinen tuto částku jako náklady řízení uhradit žalovanému.

31. V souladu s § 224 odst. 1 o. s. ř. rozhodl odvolací soud o náhradě nákladů odvolacího řízení. I zde činí procesní úspěch žalovaného 54 % a procesní neúspěch 46 %, žalobce proto uhradí žalovanému náklady řízení ve výši 8 % (54 % - 46 %). Odměna zastupujícího advokáta činí z částky 65.650 Kč, která byla předmětem odvolacího řízení, v souladu s § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. 3.740 Kč. Advokátu byla přiznána odměna za 4 úkony právní služby ve výši 14.960 Kč (4 x 3.740 Kč). Paušální náhrada výdajů dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2025 činí 4 x 450 Kč = 1.800 Kč. Odměna byla přiznána za úkony – vyjádření k odvolání z 10. 2. 2025, účast u jednání dne 14. 2. 2025, další podání soudu z 3. 3. 2025 a účast u jednání dne 30. 9. 2025. Částka 16.760 Kč se zvyšuje o 21 % daně z přidané hodnoty na částku 20.279 Kč. 8 % z této částky činí 1.622 Kč a žalobci bylo uloženo je žalovanému zaplatit.

32. V souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát právo na náhradu vynaložených nákladů. Tyto náklady představuje svědečné zaplacené svědku , jméno FO, z prostředků Krajského soudu v Ostravě ve výši 676 Kč. S ohledem na procesní neúspěch žalobce ve výši 54 % a žalovaného ve výši 46 % zaplatí žalobce státu náhradu nákladů řízení ve výši 365 Kč a žalovaný ve výši 311 Kč.