216 C 1/2024

Plný text

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní JUDr. Marcelou Mrkalovou ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A o 80 000 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci , částka, s 15% úrokem z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba na stanovení povinnosti žalovanému zaplatit žalobci , částka, s 15% úrokem z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a s 15% úrokem z prodlení ročně z částky , částka, od , datum, do , datum, , se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši , částka, k rukám , Jméno advokáta A, , advokáta se sídlem , Jméno advokáta B, , adresa, , a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou u Okresního soudu v , adresa, dne , datum, domáhal zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím s tím, že dne , datum, uzavřel s žalovaným ústní smlouvu o zápůjčce, na základě níž poskytl žalovanému převodem na jeho účet částku , částka, . Přes opakované výzvy ze strany žalobce žalovaný zapůjčenou částku žalobci nevrátil. Jelikož se dostal žalovaný do prodlení s úhradou dlužné částky od , datum, , požadoval žalobce od tohoto data zaplacení zákonného úroku z prodlení.

2. Žalovaný v průběhu řízení nečinil sporným, že mezi účastníky řízení byla uzavřena ústní smlouva o zapůjčení částky , částka, na zakoupení zboží s tím, že částka bude vrácena žalobci společně s finanční odměnou ve výši , částka, . Vzhledem k tomu, že žalobce na základě smlouvy o podnájmu části domu byl povinen od března 2022 hradit žalovanému podnájemné ve výši , částka, měsíčně, dohodli se účastníci následně na tom, že zapůjčené prostředky nebudou žalobci vráceny a žalovaný bude z této částky započítávat platby na jednotlivé nájemné, k čemuž došlo za měsíce září 2022 až leden 2023, což představuje celkem , částka, . V případě zbývající částky do , částka, , tedy částky , částka, , se účastníci při ukončení nájmu a vystěhování žalobce z bytu dohodli, že si žalobce odstěhuje část bytové zařízení žalovaného, čímž bude předmětná zápůjčka vypořádána.

3. Žalobce popřel uzavření dohody o započtu nájemného ze zapůjčené částky i převzetí nábytku žalovaného jako kompenzaci za zbývající část zapůjčené částky.

4. Z výpovědí žalovaného jako účastníka řízení má soud za prokázané, že mezi účastníky řízení došlo k uzavření ústní smlouvy o zápůjčce, na základě níž žalobce zaslal žalovanému na jeho účet částku , částka, , která měla být použita na zakoupení zboží pro akci pořádanou v obci , adresa, . Současně bylo dohodnuto, že po ukončení akce žalovaný vrátí žalobci zapůjčenou částku , částka, navýšenou o 5 %, tedy celkem , částka, . Tuto akci žalovaný realizoval společně se svým známým , jméno FO, , který byl o této zápůjčce informován. Po ukončení akce v , Anonymizováno, žalovaný ze zisku odložil částku , částka, , kterou vložil do obálky a vsunul pod dveře prostor obývaných žalobcem na základě nájemní smlouvy. Tento způsob vrácení půjčky zvolil žalovaný z toho důvodu, že nechtěl žalobce rušit. Asi za půl hodiny přišel žalobce za žalovaným s obálkou s penězi s tím, že takto vysokou hotovost nechce mít u sebe v držení a jelikož nebyla možnost peníze vložit do banky nebo do bankomatu, dohodli se účastníci, že si žalovaný peníze ponechá a bude z této částky postupně započítávat částky na úhradu nájmu vyplývajícího ze smlouvy o podnájmu části domu, kterou měli účastníci uzavřenou a na základě níž byl žalobce povinen platit žalovanému , částka, měsíčně. Žalovaný uvedl, že tímto způsobem mu žalobce uhradil nájemné za měsíce září 2022 až leden 2023 v celkové výši , částka, . Vzhledem k tomu, že nájemní smlouva byla ukončena k , datum, , bylo mezi účastníky dohodnuto, že částka představující rozdíl, tedy , částka, , si žalobce odstěhuje nábytek z vlastnictví žalovaného. Takto si žalobce odnesl manželskou postel se dvěma matracemi zakoupenou za částku asi , částka, , venkovní stůl se čtyřmi židlemi vyhotovené z kovu, umělého ratanu a dřeva a bílou skříň, vše v hodnotě asi , částka, . Pokud žalobce předložil příjmový pokladní doklad č. , hodnota, ze dne , datum, o úhradě nájemného ze strany žalobce za leden 2023 ve výši , částka, , pak žalovaný uvedl, že tento doklad byl vyhotoven jen jako tzv. formální potvrzení přijaté platby, přičemž obdobné doklady existují i za ostatní měsíce. Tyto doklady však nebyly v rámci řízení navrženy k důkazu ani předloženy.

5. Z výpovědi svědka , jméno FO, vyplynulo, že žalovaný je jeho kamarád a je mu známo, co je předmětem daného řízení, neboť ho o tom informoval žalovaný. Svědek však popřel, že by byl žalovaným jakkoliv ve své svědecké výpovědi ovlivňován. K osobě žalobce svědek uvedl, že se jedná o bývalého spolubydlícího žalovaného, se kterým občas přišel do kontaktu, ale jinak nejsou přátelé ani bližší známí. Nemá k žalobci negativní vztah a nikdy mezi sebou neměli pracovní ani osobní konflikty. Z výpovědi svědka má soud za prokázané, že účastníci uzavřeli smlouvu o zápůjčce, na základě níž si žalovaný zapůjčil od žalobce částku , částka, , která byla odeslána na účet žalovaného a byl sjednán 5% úrok. Žalobci tedy měla být vrácena částka , částka, po ukončení akce v obci , adresa, . Půjčka byla určena na nákup zboží na tuto akci. Po ukončení akce provedl svědek společně s žalovaným vyúčtování a bylo odloženo , částka, pro žalobce, kdy tato částka byla vložena do obálky. Obálku si ponechal žalovaný s tím, že peníze vrátí žalobci, čímž svědek tuto záležitost považoval za vyřešenou. Dle zprostředkovaných informací je svědkovi známo, že peníze měly být dány pod dveřmi do části domu, které obýval žalobce, ale zda se následně účastníci dohodli na jiném použití peněz, to svědek nevěděl. S žalovaným svědek podniká asi 4 nebo 5 let, nikdy mezi nimi nebyl žádný problém, považuje ho za solidního partnera. Svědek rovněž potvrdil, že se účastníci museli z domu, který oba užívali na základě nájemní a podnájemní smlouvy, vystěhovat, protože se dům prodával. Zda si žalobce při ukončení podnájmu vzal nějaký nábytek žalovaného, to nebylo svědkovi známo. Svědek potvrdil, že v následujícím období ho žalobce několikrát telefonicky kontaktoval a žádal ho o vrácení peněz, které zapůjčil žalovanému. Svědek tuto záležitost považoval za uzavřenou a žalobce odkázal na žalovaného. Pokud se dotazoval žalovaného na úhradu půjčky, byl z jeho strany ujištěn, že je vše vyřízeno a že se o tuto záležitost již svědek nemusí starat.

6. Z výpisu z účtu žalobce, z potvrzení o provedené transakci, jakož i z výpovědi žalovaného jako účastníka řízení má soud za prokázané, že žalobce zaslal na účet žalovaného dne , datum, částku , částka, , u níž je jako účel platby uveden „půjčka“.

7. Ze smlouvy o podnájmu části bytu uzavřené mezi účastníky řízení dne , datum, má soud za prokázané, že žalovaný předal žalobci do podnájmu část rodinného domu na adrese , adresa, ve Valticích, přičemž žalobce se zavázal platit nájemné ve výši , částka, měsíčně. Podnájem části domu byl sjednán na dobu určitou od , datum, do , datum, . Z dohody o ukončení smlouvy o podnájmu části bytu ze dne , datum, podepsané mezi účastníky řízení má soud za prokázané, že k uvedenému datu došlo k ukončení podnájmu, přičemž smluvní strany prohlásily, že vůči sobě nemají ke dni podpisu dohody žádné závazky, které by vyplývaly z předmětné smlouvy. Z příjmového pokladního dokladu č. , hodnota, ze dne , datum, má soud za prokázané, že žalobce uvedeného dne uhradil žalovanému nájemné ve výši , částka, za měsíc leden 2023. Doklad je podepsán oběma účastníky řízení.

8. Z výpisu z účtu žalobce vyplývá, že žalovanému dne , datum, zaslal na účet částku , částka, na nájem. Dále bylo na účet žalovaného dne , datum, poukázána částka , částka, , avšak bez bližšího určení. Další výpisy z účtu žalobce byly navrženy k důkazu a předloženy soudu až po uplynutí koncentrační lhůty.

9. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

10. Podle § 1723 odst. 1 o. z. závazek vzniká ze smlouvy, z protiprávního činu, nebo z jiné právní skutečnosti, která je k tomu podle právního řádu způsobilá.

11. Podle § 1746 odst. 1 o. z. zákonná ustanovení upravující jednotlivé typy smluv se použijí na smlouvy, jejichž obsah zahrnuje podstatné náležitosti smlouvy stanovené v základním ustanovení pro každou z těchto smluv.

12. Podle § 1746 odst. 2 o. z. strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena.

13. Podle § 2991 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

14. Podle § 573 o. z., má se za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání.

15. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

16. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Po vyhodnocení skutkového stavu věci a aplikaci shora citovaných zákonných ustanovení dospěl soud k právnímu závěru, že nárok uplatněný žalobcem je částečně důvodný. Lze konstatovat, že mezi účastníky řízení bylo nesporné, že mezi nimi byla v souladu s ustanovením § 2390 o. z. uzavřena dne , datum, ústní smlouva o zápůjčce, na základě níž žalobce zaslal žalovanému na jeho účet částku , částka, s tím, že žalovaný tuto částku žalobci vrátí po ukončení akce v obci , adresa, společně s 5% úrokem ve výši , částka, . V další části skutkového děje se rozcházela tvrzení účastníků řízení, neboť žalobce tvrdil, že mu částka vrácena nebyla, žalovaný naopak tvrdil následné uzavření tzv. nepojmenované smlouvy v ústní formě, na základě níž se účastníci dohodli, že žalovaný si částku , částka, ponechá ve své dispozici a z této částky bude provádět postupné započítávání nájemného ve výši , částka, měsíčně, které mu byl žalobce povinen platit na základě smlouvy o podnájmu části domu. Soud v tomto směru poučil obě procesní strany v souladu s ustanovením § 118a odst. 1 a 3 občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř.) o povinnosti doplnit rozhodující skutečnosti a označit důkazy ke svým tvrzením, neboť v případě, že takto neučiní, vystavují se nebezpečí neunesení břemene tvrzení a břemene důkazního. Žalobce byl poučen o povinnosti označit důkazy týkající se úhrady nájemného v měsících září 2022 až leden 2023, když za uvedené měsíce měl být nájem uhrazen z částky , částka, , jak tvrdil žalovaný. Žalobce v tomto směru předložil pouze příjmový pokladní doklad č. , hodnota, ze dne , datum, , z něhož vyplynulo, že uvedeného dne bylo uhrazeno žalovanému zaplaceno nájemné za leden 2023 ve výši , částka, . Žalobce žádné další důkazy ve lhůtě stanovené soudem, které by prokazovaly úhradu nájemného za 9/2022 – 12/2022 neoznačil ani nepředložil. Existenci následné dohody o úhradách nájemného z částky , částka, soud považuje za prokázanou výpovědí žalovaného, přičemž tuto skutečnost dokládá i to, že žalobce v řízení neprokázal zaplacení nájemného v měsících září 2022 až prosinec 2022 žalovanému jiným způsobem. Pokud žalobce doložil další pokladní doklady č. , hodnota, ze dne , datum, na částku , částka, a č. , hodnota, ze dne , datum, na částku , částka, , pak se jednalo o doklady o úhradě jistoty (doklad ze , datum, ) a vrácení jistoty (doklad ze dne , datum, ). Tyto platby však s projednávanou věcí nesouvisejí.

18. Pokud se týká právních předpokladů uzavření tzv. nepojmenovaných smluv, soud vycházel z ustanovení § 1746 o. z., kdy závazkové právní vztahy, jejichž obsahem jsou jednotlivá práva a povinnosti smluvních stran, mohou vzniknout též ze smluv, které právní řád výslovně jako smluvní typy neupravuje. V takovém případě je pro posouzení práv a povinností účastníků ze smlouvy rozhodující její obsah, tedy jak jsou stanovena vzájemná práva a povinnosti smluvních stran. U nepojmenovaných smluv určují obsah smlouvy sami její účastníci, kteří si upraví vzájemná práva a povinnosti, který tvoří obsah smlouvy. Není-li v určité otázce účastníky nic smluveno, použijí se na závazkový právní vztah vzniklý z nepojmenované smlouvy analogicky ta zákonná ustanovení, která upravují závazkový právní vztah obsahem a účelem nejbližší. Vztah mezi účastníky nepojmenované smlouvy se tedy řídí především tím, co bylo ve smlouvě ujednáno ( viz. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. , spisová značka, , ze dne , datum, ).

19. Vzhledem k výše uvedenému lze uzavřít, že žalovaný prokázal existenci následné nepojmenované smlouvy o úhradě nájemného ze strany žalobce za měsíce září 2022 až prosinec 2022 z částky , částka, , kdy tato skutečnost byla prokázána výpovědí žalovaného jako účastníka řízení a dále skutečností, že žalobce po poučení ze strany soudu v řízení neprokázal, že nájemné za období od 9/2022 – 12/2022 žalovanému uhradil jiným způsobem. V případě ledna 2023 pak dospěl soud k závěru, že žalobce prokázal uhrazení nájemného v tomto měsíci příjmovým pokladním dokladem č. , hodnota, ze dne , datum, . Pokud v tomto směru žalovaný v rámci účastnické výpovědi tvrdil, že se jednalo o doklad vystavený jen tzv. „pro formu“, pak uvedené tvrzení žalovaného nebylo ničím podloženo zvláště za situace, že žalovaný tvrdil existenci obdobných účetních dokladů i za další měsíce, avšak tyto nebyly jako důkaz v řízení navrženy, ačkoliv žalobce předložil tento důkaz ještě před uplynutím koncentrační lhůty poskytnuté ze strany soudu. Za této situace soud zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku , částka, představující v souladu s § 2991 o. z. bezdůvodné obohacení, neboť žalovaný si ponechal ve svém držení finanční prostředky na úhradu nájemného za leden 2023, ačkoliv uvedené nájemné bylo ze strany žalobce uhrazeno. Do zbývající částky, tedy co do částky , částka, , byla žaloba zamítnuta. Tato částka představuje částku , částka, za nájemné za září až prosinec 2022 a dále částku , částka, , která představuje dorovnání této částky hodnotou nábytku, který si žalobce odstěhoval při ukončení nájmu a který byl ve vlastnictví žalovaného. Tato skutečnost byla prokázána výpovědí žalovaného.

20. V případě příslušenství pohledávky, tedy zákonného úroku z prodlení z dlužné jistiny od , datum, do zaplacení dospěl soud k závěru, že nárok je částečně důvodný. Bylo prokázáno, že částka byla žalovanému zaslána na účet dne , datum, . Konkrétní termín vrácení poskytnuté částky nebyl mezi účastníky dohodnut. Následně došlo k uzavření dohody o započítávání nájemného z této částky, přičemž v případě rozdílu se jednalo o bezdůvodné obohacení, které je žalovaný povinen vydat žalobci. V tomto případě soud vyhodnotil počátek prodlení na základě předžalobní výzvy, v níž byl vznesen požadavek na zaplacení částky , částka, do 7 dnů od doručení předžalobní výzvy ze dne , datum, , která byla odeslána doporučenou poštou dne , datum, . V souladu s § 573 o. z. po připočtení tří kalendářních dnů se výzva považuje za doručenou dne , datum, . Po připočtení sedmi dnů k dobrovolnému vydání bezdůvodného obohacení se žalovaný dostal do prodlení s úhradou částky , částka, od , datum, . Výše úroku z prodlení vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž soud o nároku rozhodl podle shora uvedených ustanovení § 1968 a § 1970 o. z.

21. Soud současně u jednání dne , datum, zamítl důkazy, které byly žalobcem předloženy až po koncentrační lhůtě, přičemž se jednalo se o výpisy z účtu žalobce u banky , Anonymizováno, , Anonymizováno, a.s. za období od února 2022 do prosince 2022 a dále prohlášení , jméno FO, narozeného , datum, ze dne , datum, . Soud neshledal žádné okolnosti, které by byly způsobilé k prolomení koncentrační lhůty, neboť bylo v možnostech žalobce tyto důkazy předložit v soudem stanovené koncentrační lhůtě, která byla další, než požadoval sám žalobce při jednání dne , datum, . Tvrzení žalobce, že předmětné důkazy nemohl navrhnout ve lhůtě stanovené soudem z důvodů pracovního vytížení nebyly žalobcem nijak doloženy a soud tato tvrzení považuje za účelová. Současně soud konstatuje, že podkladem pro závěr o skutkovém stavu věci nebyly pokladní doklady týkajících se úhrady a vrácení kauce, neboť tyto doklady s projednávanou věcí nesouvisejí.

22. O nákladech řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., kdy měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů řízení poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce byl úspěšný do 18 % uplatněného nároku, neúspěšný do 82 % uplatněného nároku, žalobce je tedy povinen zaplatit žalovanému náklady řízení ve výši 64 % (82 % - 18 %). Náklady řízení byly tvořeny odměnou za právní zastoupení stanovenou dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve výši , částka, za jeden úkon právní služby. Zástupce žalovaného učinil 5 úkonů právní služby (převzetí věci, sepis vyjádření ze dne , datum, , doplnění rozhodných skutečností po poučení soudu ze dne , datum, a účast u jednání soudu dne , datum, a , datum, ), odměna tedy činí celkem , částka, (5 x , částka, ). Ke každému úkonu právní služby byl žalobci přiznán režijní paušál ve výši , částka, , a to v souladu s § 13 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., tedy celkem , částka, (5 x , částka, ). Dále byly náklady řízení představovány cestovními výdaji zástupce žalovaného k procesnímu soudu u jednání dne , datum, a , datum, , přičemž cesta byla vykonána z , adresa, a zpět při celkové vzdálenosti 158 km/1 cesta, celkem , hodnota, km za 2 cesty. Paušální částka za cestovní výdaje představovala dle vyhl. č. 398/2023 Sb. celkem , částka, (316 km x , částka, ), náklady na pohonné hmoty činily celkem , částka, , přičemž byly vypočítány z průměrné spotřeby vozidla 5l motor. nafty/100 km, vzdálenosti 316 km a ceně za 1 litr motor. nafty dle vyhlášky ve výši , částka, . Dále byla požadována náhrada za ztrátu času v souladu s § 14 vyhl. č. 177/1996 Sb., což představuje , částka, za každou započatou půlhodinu. Z , adresa, a zpět představuje náhrada za promeškaný čas 6 započatých půlhodin po , částka, za 1 jednání, tedy celkem , částka, za 2 jednání (2 x , částka, ). Jelikož zástupce žalovaného osvědčil před soudem, že je plátcem daně z přidané hodnoty, byla mu z odměny, režijních paušálů, cestovních výdajů a náhrady za promeškaný čas přiznána 21% DPH ve výši , částka, . Náklady řízení představují celkem , částka, , 64 % z této částky činí , částka, .

23. O lhůtě k plnění rozhodl soud dle § 160 odst. 1 o. s. ř.