Krajský soud v Ostravě · Rozsudek

11 Co 236/2025

č. j. 11 Co 236/2025-191

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2026-04-10 · POTVRZENI · ECLI:CZ:KSOS:2026:11.Co.236.2025.1

  1. OS Frýdek-Místek 8 C 128/2024-172
  2. KS Ostrava 11 Co 236/2025-191

Citované zákony (9)

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Palkovské a soudkyň JUDr. Evy Placzkové a JUDr. Zuzany Ihnátové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená dne Datum narození žalované Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o částku 102.000 Kč s příslušenstvím k odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 10. 9. 2025, č. j. 8 C 128/2024-172

I. Rozsudek okresního soudu se v odstavcích I., III. a IV. výroku potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího advokáta na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 13.431 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 99.880 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 9. 11. 2023 do zaplacení a na náhradě nákladů prvostupňového řízení k rukám advokáta žalobkyně částku 57.446,32 Kč, vše ve třídenní lhůtě od právní moci rozsudku. České republice proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal. V rozsahu částky 2.120 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od 9. 11. 2023 do zaplacení žalobu zamítl.

2. Proti rozsudku, vyjma jeho zamítavého výroku, podala žalovaná včasné odvolání. Polemizovala v něm se závěrem, že předmětné nemovitosti užívala v době od 1. 7. 2023 do 31. 10. 2023 bez právního důvodu. Titulem k jejich užívání nebyla dohoda o užívání nemovitostí ze dne , datum, , kterou žalobkyně vypověděla, nýbrž Smlouva o budoucí smlouvě kupní a Dohoda o užívání nemovitostí ze dne , datum, , uzavřena dle „nového“ občanského zákoníku, která nikdy nebyla vypovězena. V rodinném domě čp. , číslo, na pozemku parc. č. , hodnota, a na pozemku parc. č. , číslo, měla žalovaná uskladněno jen několik věcí a nemovitosti jinak neužívala. Z užívání tedy neměla žádný prospěch, a nemohla se uvedeným způsobem obohatit. Nemovitosti poté vyklidila na nátlak žalobkyně, která podala proti žalované trestní oznámení. Žalovaná byla rovněž sledována mužem, který se představil jako pan , jméno FO, , s tím, že pracuje pro pana , jméno FO, , jednatele žalobkyně. Ačkoli žalovaná užívala po uvedenou dobu rodinný dům pouze v omezeném, výše zmíněném rozsahu (měla v něm umístěny některé své věci), znalec , tituly před jménem, , jméno FO, vyšel z úvahy, že užívala celý dům a zahradu, což neodpovídá skutečnosti. Neobstojí proto závěr okresního soudu zohledňující obvyklou výši nájemného určenou znalcem ohledně té části nemovitostí, které žalovaná fakticky neužívala. Žalobkyně měla nést důkazní břemeno ke tvrzení, že žalovaná užívala celé nemovitosti, včetně zahrady. Užívala tedy nemovitosti řádně, v souladu se smlouvou uzavřenou v roce 2016. Navrhla, ať je rozsudek v napadené části změněn tak, že soud žalobu rovněž ve zbývajícím rozsahu zamítne.

3. Žalobkyně ve vyjádření k odvolání navrhla rozsudek okresního soudu v napadené části jako věcně správný potvrdit. Vlastnické právo k nemovitostem nabyla žalobkyně příklepem ve veřejné dobrovolné dražbě. Nemovitosti tvoří dle znaleckého posudku jeden funkční celek a jsou oploceny. Žalobkyně byla před dražbou v dražební vyhlášce upozorněna na právní vady váznoucí na předmětu dražby. Touto cestou získala informace, že nemovitost není vyklizena, , Jméno žalované, (žalovaná) má právo nemovitosti bezplatně užívat podle Smlouvy o budoucí kupní smlouvě a Dohody o užívání nemovitosti ze dne , datum, navrhovatel dražby nemá od nemovitosti klíče, nemá do nich přístup a nemovitost nebude vydražiteli fyzicky předána. S těmito závadami žalobkyně vlastnické právo k nemovitostem nabyla. Poté zaslala žalované výpověď dohody ze dne , datum, , v jejímž důsledku zaniklo právo žalované nemovitosti užívat uplynutím výpovědní doby ke dni 30. 6. 2023. Žalobkyně respektovala, že do uvedeného data byla žalovaná oprávněna užívat nemovitosti dle dohody bezplatně. Protože po uplynutí výpovědní doby nemovitosti nevyklidila, uplatnila žalobkyně právo na jejich vyklizení žalobou u soudu a podala na žalovanou trestní oznámení pro podezření ze spáchání trestného činu neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo k nebytovému prostoru. Žalovaná pak vyklidila nemovitosti dobrovolně dne , datum, a předala je protokolárně žalobkyni. Pokud se později objevila další smlouva ze dne , datum, , ta zatížila nemovitosti vadou, která na žalobkyni nepřešla. Žalobkyně souhlasila se závěry okresního soudu vyloženými v odstavcích 28. a 29. odůvodnění napadeného rozsudku. Dohoda ze dne , datum, je podle žalobkyně dohodou neplatnou pro nedostatek projevu vůle. , tituly před jménem, , jméno FO, , dříve , jméno FO, , ji totiž dle svého svědectví nepodepsala. Obsah dohody byl téměř totožný s dohodou ze dne , datum, , která byla pozdější dohodou změněna v rámci tzv. kumulativní novace; nejednalo se tedy o zánik závazku a jeho nahrazení závazkem novým. Žalovaná ve výpovědi připustila, že neměla dostatek financí na zakoupení nemovitostí od , tituly před jménem, , jméno FO, . V pořadí druhou dohodou mělo být prodlouženo její právo užívat nemovitosti bezplatně o další dva roky; o stejnou dobu měla být odložena povinnost , tituly před jménem, , jméno FO, převést nemovitosti na žalovanou. Rovněž při úvaze, že prvá z obou dohod zanikla, povinnost strpět užívání nemovitostí žalovanou na žalobkyni nepřešla. Pokud měla žalovaná v domě uskladněny své věci, nemovitosti uvedeným způsobem užívala. Žalobkyni vznikl nárok na vydání bezdůvodného obohacení, jehož výši stanovenou znalcem žalovaná v odvolání nezpochybňovala.

4. Krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu postupem dle § 214 odst. 1 o. s. ř., se závěrem, že odvolání není důvodné.

5. Podle § 51 zák. č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, platného do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“), účastníci mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště upravena; smlouva však nesmí odporovat obsahu nebo účelu tohoto zákona.

6. Podle § 1999 odst. 1 o. z. zavazuje-li smlouva ujednaná na dobu neurčitou alespoň jednu stranu k nepřetržité nebo opakované činnosti, anebo zavazuje-li alespoň jednu stranu takovou činnost strpět, lze závazek zrušit ke konci kalendářního čtvrtletí výpovědí podanou alespoň tři měsíce předem.

7. Podle § 570 odst. 1 o. z. právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.

8. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

9. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle § 2999 odst. 1 věta první o. z. není-li vydání předmětu bezdůvodného obohacení dobře možné, má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.

11. Krajský soud souhlasil se všemi právně významnými skutkovými zjištěními okresního soudu podrobně popsanými v odstavcích 4. – 15. odůvodnění napadeného rozsudku. Tam uvedené skutečnosti plynou z provedených důkazů.

12. Ve stručnosti shrnuto, z provedených důkazů krajský soud zjistil: Smlouvou o budoucí kupní smlouvě a Dohodou o užívání nemovitostí ze dne , datum, přenechala , tituly před jménem, , jméno FO, , nyní , jméno FO, , žalované k užívání na dobu neurčitou nemovitosti v k. ú. , adresa, , konkrétně pozemek parc. č. , číslo, s domem čp. , číslo, a pozemek parc. č. , číslo, (dále jen „nemovitosti“); žalovaná se zavázala platit za jejich užívání , tituly před jménem, , jméno FO, peněžní částku v souhrnné výši 14.840 Kč měsíčně vkladem na dva konkrétně označené bankovní účty úvěrující banky. , tituly před jménem, , jméno FO, . , jméno FO, totiž nabyla nemovitosti do svého vlastnictví s použitím úvěru, který měl být popsaným způsobem (po dobu užívání nemovitostí žalovanou) splácen. Pokud žalovaná tvrdila, že poté uzavřela s , jméno FO, písemnou Smlouvu o budoucí kupní smlouvě a Dohodu o užívání nemovitostí ze dne , datum, , neprokázala, že , jméno FO, listinu vlastnoručně podepsala. Jmenovaná to ve své svědecké výpovědi výslovně popřela. Obsah dohody o užívání nemovitostí ze dne , datum, se shodoval s obsahem dohody ze dne , datum, ; obsah původní dohody byl tedy pozdějším ujednáním pouze potvrzen. Na žalobkyni přešlo vlastnické právo k nemovitostem příklepem v dobrovolné veřejné dražbě – elektronické dne 1. 12. 2021. Žalobkyně zaslala žalované písemnou výpověď dohody o užívání nemovitostí ze dne , datum, na adresu , adresa, , kterou bylo označeno místo bydliště žalované v obou výše citovaných dohodách. Žalovaná si zásilku na uvedené adrese nevyzvedla. Stejnou zásilku jí žalobkyně zaslala na adresu , adresa, , kde ji žalovaná dne 31. 1. 2023 odmítla převzít. Nemovitosti nadále užívala tím způsobem, že v domě a na pozemku měla umístěny některé své věci; prostřednictvím třetích osob udržovala přilehlou zahradu; nemovitosti jsou oploceny a tvoří jeden funkční celek. Žalovaná je vyklidila a předala žalobkyni protokolárně dne 17. 1. 2023. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení náhrady za užívání nemovitostí za dobu od 1. 7. 2023 do 31. 10. 2023 v souhrnné výši 102.000 Kč nejpozději do 8. 11. 2023 dopisem ze dne 1. 11. 2023. Výše obvyklého nájemného v uvedené době a v daném místě činila podle znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, 24.970 Kč měsíčně. Částku 99.880 Kč za výše vymezenou dobu 4 měsíců žalovaná žalobkyni nezaplatila.

13. Z vyjmenovaných skutkových zjištění okresní soud vyvodil rovněž správné závěry právní. Smíšenou smlouvou ze dne , datum, její strany (vedle smlouvy o budoucí kupní smlouvě) sjednaly pro žalovanou (v části smlouvy týkající se režimu užívání nemovitostí) právo nemovitosti užívat po dobu neurčitou. Krajský soud neměl výhrady k právní kvalifikaci dohody o užívání nemovitostí dle ust. § 51 obč. zák. a k úvahám okresního soudu vyloženým v odstavci 28. odůvodnění napadeného rozsudku. Pro stručnost na ně odkazuje. Poté, kdy vlastnické právo k nemovitostem nabyla žalobkyně, vypověděla písemně dohodu o užívání nemovitostí ze dne , datum, , a to ke dni , datum, (podle § 570 odst. 1 o. z.). Podle této výpovědi užívací právo žalované k nemovitostem zaniklo ke dni 30. 6. 2023, dle § 1999 odst. 1 o. z. Závazek žalobkyně trpět nadále užívání nemovitostí žalovanou byl zmíněnou výpovědí zrušen. Po uplynutí výpovědní lhůty vznikla žalované povinnost předmětné nemovitosti vyklidit a vyklizené předat žalobkyni, kterou žalovaná nesplnila včas. Učinila tak teprve dne 17. 11. 2023. Za užívání nemovitostí bez právního důvodu po dobu 4 měsíců, následující po dni 30. 6. 2023, žalobkyni nic nezaplatila, čímž se na její úkor bez spravedlivého důvodu obohatila (dle § 2991 o. z.). Podle § 2999 odst. 1 věta první o. z. (nikoli dle § 1999 o. z., jak okresní soud v odstavci 31. odůvodnění, patrně v důsledku písařské chyby, nesprávně uvedl) je proto povinna zaplatit peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny nájmu nemovitostí, tj. v souhrnné částce 99.880 Kč (24.970 Kč měsíčně). Žalobkyní byla písemně vyzvána, aby tak učinila ve lhůtě do 8. 11. 2023, což se nestalo. Podle § 1970 o. z. a § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. je proto povinna žalobkyni zaplatit vedle jistiny rovněž 15% úrok z prodlení ročně z dlužné částky za dobu od 9. 11. 2023 do zaplacení.

14. Krajský soud s těmito závěry rozsudek okresního soudu v napadené části, tj. vyjma zamítavého výroku v odstavci II., podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, a to včetně obou správných a náležitě odůvodněných závislých výroků v odstavcích III. a IV.

15. Podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. je žalovaná jako procesně neúspěšný účastník povinna zaplatit žalobkyni k rukám jejího advokáta na náhradě nákladů odvolacího řízení ve třídenní lhůtě od právní moci rozsudku částku 13.431 Kč. K účelně zaplaceným odvolacím nákladům žalobkyně náleží odměna advokáta za 2 úkony v sazbě po 5.100 Kč, tj. 10.200 Kč (podle § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb. v aktuálním znění, za sepis vyjádření k odvolání a za účast u odvolacího jednání), paušální náhrada za stejné 2 úkony po 450 Kč, tj. 900 Kč, podle § 13 odst. 4 cit. vyhl., a 21% DPH ze součtu obou těchto položek, tj. z částky 11.100 Kč, která se rovná částce 2.331 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.