11 Co 42/2025

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Palkovské a soudkyň JUDr. Zuzany Ihnátové a JUDr. Evy Placzkové ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o uložení povinnosti k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Bruntále ze dne 6. 12. 2024, č. j. 14 C 164/2024-42

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje s upřesněním v odstavci I. výroku tak, že:Žalovaný je povinen předložit žalobci k seznámení daňovou evidenci a veškeré účetní záznamy společnosti „, název, “ za období ode dne 1. 9. 2023 do dne 31. 10. 2023 do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci k rukám jeho advokáta na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 8.328 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Rozsudkem okresní soud zavázal žalovaného předložit žalobci k seznámení část daňové evidence a veškeré účetní záznamy společnosti „, název, “ za období ode dne 1. 9. 2023 do dne 31. 10. 2023 do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok I.) a dále zavázal žalovaného zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 14.705 Kč k rukám zástupce žalobce do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.).

2. Rozsudek napadl v celém rozsahu odvoláním žalovaný a domáhal se jeho změny a zamítnutí žaloby. Především namítal nesprávné právní posouzení věci a neprovedení všech důkazů v řízení okresním soudem. Žalovaný navrhoval výslech svědkyně , jméno FO, , jež měla prokazovat, že žalobci bylo kompletní účetnictví předloženo dne 22. 1. 2024. Výpisem z živnostenského rejstříku žalobce dále bylo zjištěno, že si žalobce ke dni , datum, přerušil svou podnikatelskou činnost, a to až do , datum, , čímž vyjádřil vůli již nepodnikat. Účastníky založená společnost byla založena za účelem společného provozování podnikatelské činnosti při provádění podlahářských prací. Oba účastníci podnikali ve shodném předmětu podnikání, a to truhlářství, podlahářství a vzájemná spolupráce byla podmínkou a smyslem společnosti. Jestliže žalobce svou podnikatelskou činnost přerušil, tak jednoznačně vyjádřil vůli již společně nepodnikat. Ostatně neshody mezi účastníky v roce 2023 zmiňuje i soud v odůvodnění rozsudku. Jestliže žalobce ztratil statut podnikatele a podnikat s žalovaným nechtěl, stěží mohli naplňovat sjednaný účel společnosti v podobě společného provozování podnikatelské činnosti při provádění podlahářských prací na společné náklady, společný účet a zisk. Žádné společné náklady totiž nebyly a nebyl ani společný zisk, který by si měli dělit. Společnost účastníků byla založena dvěma fyzickými osobami v postavení podnikatelů a jestliže jeden ze společníků ztratil svou specifickou vlastnost, která byla podmínkou výkonu podnikatelské činnosti, společnost se stala zcela nefunkční a sjednaný účel společnosti nemožný. Společnost založená společenskou smlouvou dne , datum, zanikla ke dni , datum, , kdy si žalobce svou podnikatelskou činnost přerušil, což mělo za následek nemožnost dosažení účelu společnosti a za období od 1. 9. 2023 do 31. 10. 2023 tak žádná daňová evidence a účetní záznamy společnosti neexistují.

3. Žalobce k podanému odvolání navrhoval potvrzení rozsudku okresního soudu jako věcně správného. Okresní soud se s argumentací žalovaného dostatečně vypořádal v odůvodnění napadeného rozsudku. Žalobce má za to, že činnost společnosti účastníků skončila na základě uplynutí výpovědní doby po provedené výpovědi žalobce. Žalobce poukázal na skutečnost, že žádal o zpřístupnění účetnictví společnosti toliko za období, do kterého byla společnost účastníků řádně skončena, přičemž tato doba se týkala toliko období dvou měsíců od okamžiku přerušení podílení se žalobce na společné činnosti. Za stavu kdy je faktický výkon společné podnikatelské činnosti přerušen nebo třeba i ukončen, zpravidla dochází k tomu, že v určitém bezprostředně navazujícím období může docházet na jedné straně ke vzniku jistých nákladů, ale na druhé straně i ke vzniku příjmů předchozí podnikatelské činnosti. Konkrétně se může jednat o úhradu dříve realizovaných zakázek, jejichž splatnost nastala teprve až po okamžiku přerušení výkonu společné podnikatelské činnosti nebo například o úhradu následně dokončených zakázek, které byly v době přerušení společné činnosti realizovány toliko částečně a které pak byly dokončeny až v následném období a jež by pak podléhaly vyúčtování. Argumentace žalovaného, že daňová evidence a účetní záznamy za žalované období neexistovaly, je účelová.

4. Odvolací soud po vyhodnocení včasnosti odvolání dále po zjištění, že bylo podáno osobou oprávněnou, přezkoumal napadený rozsudek v celém rozsahu podle § 212a odst. 1, 3 a 5 o. s. ř. včetně řízení předcházejícího jeho vydání se závěrem, že odvolání není důvodné.

5. Žalobce se v předmětném řízení domáhal po žalovaném předložení daňové evidence a účetních záznamů společnosti „, název, “ za období od 1. 9. do 31. 10. 2023, tj. do doby zániku sdružení podnikatelů na základě výpovědi ze společenské smlouvy. Požadoval kompletní účetnictví za žalované období tak, aby mohl provést výpočet svého podílu na hospodaření.

6. Okresní soud z důkazů v řízení provedených učinil správná skutková zjištění obsažená pod bodem 3. odůvodnění napadeného rozsudku, na která odvolací soud odkazuje a učinil z nich správný závěr o skutkovém stavu zachycený pod bodem 4. odůvodnění. Odvolací soud se rovněž ztotožňuje se závěry o nadbytečnosti dalšího dokazování obsaženými pod bodem 5. odůvodnění.

7. Podle § 2716 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. z.“) zaváže-li se smlouvou několik osob sdružit jako společníci za společným účelem činnosti nebo věci, vzniká společnost.

8. Podle § 2730 odst. 1 o. z. společníci si mohou rozdělit působnost při spravování společných záležitostí způsobem, jak ji uznají za vhodný. Neučiní-li to, je každý společník vzhledem k těmto záležitostem příkazníkem ostatních společníků.

9. Podle § 2735 o. z. společník, i když nevykonává správu, se může přesvědčit o hospodářském stavu společnosti, přezkoumat účetní záznamy a jiné doklady, jakož i být informován o společných záležitostech, ale při uplatňování tohoto práva nesmí ani rušit provoz společnosti víc, než je nutné, ani bránit ostatním společníkům při uplatňování téhož práva. Ujednají-li si společníci něco jiného, nepřihlíží se k tomu.

10. Podle § 2744 o. z. společnost zaniká, dohodnou-li se o tom společníci, splní-li se podmínky ujednané ve společenské smlouvě, uplyne-li doba, na kterou byla společnost ujednána, dosáhne-li se účelu, k němuž byla společnost zřízena, nebo stane-li se tento účel nemožným.

11. Účastníci si ve společenské smlouvě sjednali možnost, aby kterýkoliv z účastníků ze společnosti vystoupil na základě písemné výpovědi doručené druhému účastníku s jednoměsíční výpovědní lhůtou počínající běžet prvního dne následujícího měsíce po doručení výpovědi druhému účastníku. V souladu s uzavřenou společenskou smlouvou žalobce ze společnosti vystoupil na základě písemné výpovědi ze dne , datum, , která byla žalovanému téhož dne doručena. Společnost pak zanikla uplynutím výpovědní doby, tj. ke dni , datum, . Do zániku společnosti žalobci svědčilo právo nahlédnout do účetnictví společnosti v souladu s ust. § 2735 o. z., jakož i čl. 6 společenské smlouvy. Zákon v § 2735 o. z. přiznává společníkům právo na informace o činnosti společnosti bez ohledu na to, zda se na správě společnosti podílejí či nikoli. Právo na informace zahrnuje taktéž nahlížení do účetních záznamů a jiných dokladů o činnosti společnosti. Odvolací soud souhlasí se závěry okresního soudu, že právo nahlížet do účetnictví společnosti není právo jednorázové, ale opakující se a lze ho vykonávat kdykoli, pokud tím neúměrně nejsou zatěžováni ostatní společníci, tj. výkon práva na informace ze strany společníka, nesmí být šikanózní. Žalovaný žalobci předložil účetnictví dne 22. 1. 2024. Požaduje-li žalobce opětovně předložení účetnictví, nelze výkon jeho práva hodnotit jako šikanózní, jestliže jde v podstatě o druhý požadavek na předložení účetnictví žalovaným, a to až do doby zániku společnosti.

12. Námitky žalovaného, že společnost založená společenskou smlouvou ze dne , datum, zanikla ke dni , datum, kdy si žalobce svou podnikatelskou činnost přerušil, což dle žalovaného mělo za následek nemožnost dosažení účelu společnosti a za období od 1. 9. 2023 do 31. 10. 2023 žádná daňová evidence a účetní záznamy společnosti neexistují, neshledává odvolací soud důvodnými.

13. Odvolací soud souhlasí se závěry okresního soudu, že k zániku společnosti nedošlo již ke dni 1. 9. 2023 na základě nemožnosti dosažení účelu společnosti, a v podrobnostech odkazuje na výstižné odůvodnění obsažené v bodě 10 odůvodnění napadeného rozsudku, včetně závěrů týkajících se obsahu předloženého účetnictví.

14. Zavážou-li se společníci ve smyslu § 2716 o. z. sdružit za společným účelem činnosti nebo věci, společníci provádějící v rámci společnosti podnikatelskou činnost musí mít příslušná podnikatelská oprávnění. U společníků, kteří podnikatelskou činnost neprovádějí, to obecně nutné není. Není nutné, aby všichni společníci měli shodná podnikatelská oprávnění, pokud v jejich souhrnu budou podnikatelské aktivity společnosti pokryty. Nemožným se účel společnosti nestává jen z důvodu samotné ztráty podnikatelského oprávnění společníka nutného k dosažení účelu společnosti. Tomu odpovídá rovněž § 5 odst. 2 o. z., podle něhož proti vůli dotčené strany nelze zpochybnit povahu nebo platnost právního jednání jen proto, že jednal ten, kdo nemá ke své činnosti potřebné oprávnění, nebo komu je činnost zakázána. Právní závěry učiněné okresním soudem jsou mimo komentáře jím uváděné, podpořeny obdobnými závěry obsaženými v komentáři k § 2744 Občanský zákoník, 2. vydání (3. aktualizace 2024): J. Lokajíček, Beck – online.

15. Napadený rozsudek okresního soudu byl odvolacím soudem v souladu s ust. § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrzen pouze s upřesněním v odst. I. výroku, aby nevznikly pochybnosti o vykonatelnosti uložené povinnosti ve smyslu, která část daňových dokladů za žalované období měla být předložena.

16. Výrok o nákladech odvolacího řízení je odůvodněn ust. § 224 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl v odvolacím řízení procesně úspěšný, náleží mu proto náhrada nákladů odvolacího řízení. Tyto náklady představují odměnu advokáta za dva úkony právní služby dle § 9 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2025 ve výši 2.300 Kč za jeden úkon, tj. za dva úkony 4.600 Kč spočívající ve vyjádření k odvolání a účasti u odvolacího jednání. Za tytéž úkony byla přiznána paušální náhrada hotových výdajů dle § 13 odst. 4 téže vyhlášky ve výši 2 x 450 Kč. Advokát dále požadoval náhradu cestovních výdajů celkem za 160 km z , adresa, a zpět vozidlem reg. zn. , SPZ, , tov. zn. , typ, , při kombinované spotřebě 8,2 l motorové nafty a ceně nafty 34,70 za litr (dle vyhlášky č. 475/2024 Sb.) činí náhrada za spotřebované pohonné hmoty 455 Kč a náhrada za použití motorového vozidla při sazbě 5,80 Kč/1 km 928 Kč. V součtu se jedná o částku 6.883 Kč (4.600+900+455+928), která byla dále navýšena o 21% DPH ve výši 1.445 Kč a celkově přiznaná náhrada nákladů odvolacího řízení žalobce činí 8.328 Kč. Tuto je žalovaný povinen zaplatit v souladu s ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám advokáta žalobce.