11 Co 44/2025

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Palkovské a soudkyň JUDr. Zuzany Ihnátové a JUDr. Evy Placzkové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený rodné přijmení Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o žalobě z rušené držby k odvolání žalovaného proti usnesení Okresního soudu ve Vsetíně č. j. 11 C 214/2024-69 ze dne 17. 12. 2024

I. Usnesení okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 2.420 Kč do tří dnů od právní moci usnesení.

1. Napadeným usnesením soud prvního stupně zakázal žalovanému provádění rekonstrukce rodinného domu čp. , číslo, nacházejícího se na pozemku parc. č. , číslo, v k. ú. a obci , adresa, způsobem, který by jakkoli ohrožoval zde umístěné zařízení distribuční soustavy v elektroenergetice nebo jeho část (odst. I. výroku), uložil žalobkyni povinnost zaplatit státu soudní poplatek za podání žaloby z rušené držby ve výši 5.000 Kč (odst. II. výroku), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 9.998 Kč (odst. III. výroku).

2. Usnesení napadl včas podaným odvoláním žalovaný. Namítal, že držba, které byla poskytnuta ochrana, je neoprávněná a neřádná. Vznikla totiž na základě dokumentu, který je buď celý nebo přinejmenším částečně zfalšovaný, respektive udávající nepravdivé údaje, případně vznikl zpětně, aby rádoby zlegalizoval protiprávní postup žalobkyně při upevnění vedení nízkého napětí na budovu, která náležela právním předchůdcům žalovaného. Předmětné vedení bylo na budovu instalováno v roce , číslo, a elektřina jeho prostřednictvím do budovy dodávána od roku , číslo, . Dokument, jímž byla instalace domněle legalizována, byl vydán až v únoru , číslo, . Tento časový sled událostí je zásadní a vyplývá z něj, že předmětný dům byl daným vedením osazen bez jakéhokoliv souhlasu tehdejšího vlastníka - právního předchůdce žalovaného. V době totalitního režimu běžný postup, z hlediska dnešního právního řádu mu nemůže být poskytována ochrana. Vytýkal dále žalobkyni, že neplní svou povinnost řádně o vedení pečovat a udržovat je. Žalobkyně zneužívá svého postavení plynoucího z aktuální situace a odmítá vedení přesunout. Soud prvního stupně tuto protiprávnost v napadeném usnesení nikterak neřešil, zamítl provedení dalších důkazů navrhovaných žalovaným, zejména návrhu smlouvy a výslechy svědků. Tyto důkazy měly být provedeny. I kdyby snad držba v minulosti vznikla oprávněně, což se dle žalovaného nestalo, současný stav znamená pro žalovaného naprostý nepoměr mezi právem žalobkyně a povinností žalovaného a poskytuje žalobkyni nepřiměřenou výhodu. Domáhal se změny napadeného rozhodnutí tak, že žaloba bude zamítnuta, respektive rozhodnutí bude zrušeno a věc bude vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

3. Žalobkyně navrhovala potvrzení napadeného rozhodnutí jako věcně správného.

4. Odvolací soud přezkoumal napadené usnesení a řízení předcházející jeho vydání a dospěl k závěru, že odvolání není důvodné.

5. Z obsahu spisu se podává, že dne 20. 11. 2024 podala žalobkyně žalobu z rušené držby a domáhala se uplatněného nároku. Popsala, jakým způsobem žalovaný svémocně rušil a opětovně hodlá rušit držbu věci ve vlastnictví žalobkyně – nadzemního vedení nízkého napětí a dvou konzolí evidenčních čísel , číslo, umístěných na předmětném domě. Soud prvního stupně u jednání dne 17. 12. 2024 provedl dokazování listinami předloženými oběma procesními stranami a dospěl ke skutkovým zjištěním tak, jak jsou uvedena v bodě 3. odůvodnění napadeného rozhodnutí. Tato skutková zjištění považuje odvolací soud za zcela správná a odpovídající provedeným důkazům.

6. Již před soudem prvního stupně žalovaný navrhoval provádění dalších důkazů, které okresní soud neprovedl, přičemž v bodech 5. a 6. sdělil důvody, proč tak neučinil. Nutno podotknout, že ve smyslu § 120 odst. 1 o. s. ř. soud rozhoduje, které z navrhovaných důkazů provede. Soudu prvního stupně nelze vytknout, že by postupoval svévolně. Soud náležitě vysvětlil, proč žalovaným navržené důkazy neprovedl a odvolací soud se s tímto procesním závěrem ztotožňuje.

7. Odvolací soud dospěl k závěru, že žaloba z rušené držby je ve smyslu § 1003 o. z. důvodná. Dle tohoto ustanovení držbu není nikdo oprávněn svémocně rušit. Kdo byl v držbě rušen, může se domáhat, aby se rušitel rušení zdržel a vše uvedl v předešlý stav.

8. Podstata držební ochrany spočívá v tom, že citované ustanovení chrání držbu, nikoliv vlastnické právo. Dle tohoto ustanovení je zásadně chráněna každá držba, tj. i držba neřádná, nepoctivá a nepravá. Smyslem držební ochrany je zatímně a rychle napravit zásah do pokojného stavu. S ohledem na provizorní a prozatímní charakter ochrany držby nedochází v držebním řízení ani k posuzování právních otázek týkajících se pravosti, oprávněnosti či řádnosti držby či existence subjektivního práva držitele. Pokojný stav, kterému je v držebním řízení poskytována ochrana, nemusí souhlasit se stavem právním.

9. V předmětném řízení se žalobkyně domáhala poskytnutí ochrany poslední pokojné držbě, která spočívá v tom, že ve štítové zdi předmětné nemovitosti (ve vlastnictví žalovaného) jsou upevněny dvě konzoly, které nesou dráty nízkého napětí. Ačkoliv žalovaný namítal, že k této situaci došlo protiprávně, že konzoly a dráty byly umístěny na štítovou zeď nemovitostí ještě předtím, než o tom bylo řádně rozhodnuto příslušným orgánem státní správy, je nutno uvést, že tyto námitky neobstojí. V tomto řízení soud nezkoumá (a ani nemůže zkoumat), zda žalobkyni svědčí právní titul k tomu, aby na štítové zdi byly upevněny konzoly nesoucí dráty nízkého napětí, respektive na základě jakých právních skutečností k tomu došlo. Proto se soud ani nezabýval otázkou zákonného věcného břemene vyplývajícího ze zákona č. 79/1957 Sb., respektive č. 222/1994 Sb., či 458/2000 Sb. Pro posouzení oprávněnosti nároku je podstatné, že po dobu více než 50 let existuje pokojný stav, kdy ve štítové zdi předmětného domu jsou zabudovány dvě konzoly nesoucí dráty nízkého napětí, které jsou ve vlastnictví žalobkyně. Tento stav pokojně trvá po dobu více než 50 let a byl narušen žalovaným poprvé , datum, kdy dráty byly žalovaným odstřiženy. Následně 6. 11. 2024 sdělil žalovaný žalobkyni, že dne 1. 12. 2024 hodlá začít s rekonstrukcí domu a spolu s tím bude odstraněno i kotvení konzolí. Dráty budou ponechány volně visící.

10. Ze shora uvedeného je zřejmé, že žalovaný narušil stav pokojné držby trvající déle než 50 let odstřižením drátů , datum, a hodlal v tom pokračovat, o čemž svědčí jeho následný dopis žalobkyni a v podstatě také jeho procesní stanovisko v tomto řízení.

11. Aniž by se okresní soud zabýval, zda se jedná o držbu pravou, poctivou či řádnou, poskytl držební ochranu žalobkyni. Odvolací soud tento postup shledává správným. Dle § 1003 o. s. ř. uloží soud rušiteli, aby se rušení zdržel. Okresní soud svým výrokem zakázal žalovanému provádět rekonstrukci rodinného domu způsobem, který by jakkoli ohrožoval zde umístěné zařízení distribuční soustavy. Obsahově se jedná o soudem vydaný příkaz zdržet se jednání, které by jakkoli umístěné zařízení distribuční soustavy ohrožovalo. Odvolací soud napadené rozhodnutí jako věcně správné potvrdil.

12. K odvolacím námitkám žalovaného nutno uvést, že je soud prvního ani druhého stupně nemohl přezkoumávat a blíže se jimi zabývat, a to právě s ohledem na shora popsaný charakter držebního řízení. Jestliže se žalovaný cítí zkrácen ve svých vlastnických právech k předmětné nemovitosti, k ochraně jeho vlastnických práv slouží žaloba ve věci samé.

13. V souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. má procesně úspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

14. V souladu s § 1 vyhl. č. 254/2015 Sb. má žalobkyně právo na paušální náhradu výdajů za 3 procesní úkony – vyjádření k podanému odvolání, příprava účasti na jednání a účast na jednání před odvolacím soudem (§ 1 cit. vyhl.). Za 3 úkony po 300 Kč přísluší žalobkyni paušální náhrada 900 Kč. Jízdné z , adresa, k procesnímu soudu a zpět činí celkem 1.392 Kč, což bylo doloženo vlakovými jízdenkami. Místní přepravné v , adresa, činí celkem 128 Kč, což bylo doloženo kopií jízdenek. Celkové náklady odvolacího řízení vzniklé žalobkyni představují částku 2.420 Kč a v odvolacím řízení procesně neúspěšnému žalovanému bylo uloženo je zaplatit.