11 C 214/2024

Plný text

Okresní soud ve Vsetíně rozhodl samosoudcem JUDr. Ing. Radomírem Cábem ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o žalobě z rušené držby,

I. Žalovanému se zakazuje provádění rekonstrukce rodinného domu čp. , Anonymizováno, nacházejícího se na pozemku parc.č. St. , Anonymizováno, v k.ú. a obci , adresa, způsobem, který by jakkoli ohrožoval zde umístěné zařízení distribuční soustavy v elektroenergetice, nebo jeho část.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu ve Vsetíně soudní poplatek za podání žaloby z rušené držby ve výši 5 000 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 9 998 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto usnesení.

1. Žalobou z rušené držby doručenou zdejšímu soudu dne 20. 11. 2024 domáhala se žalobkyně vůči žalovanému, aby mu soud v řízení podle § 176 a násl. občanského soudního řádu uložil zdržet se provádění rekonstrukce rodinného domu čp. , Anonymizováno, na pozemku parc.č. St. , Anonymizováno, v k.ú. a obci , adresa, (dále jako Dům). Tvrdila, že žalovaný již v minulosti rušil a znovu hodlá rušit držbu nemovité věci žalobkyně – nadzemního vedení a dvou konzolí ev.č. , hodnota, a , Anonymizováno, umístěných na štítové zdi Domu (dále jako Zařízení), když nejprve dne 1. 11. 2024 poškodil Zařízení tak, že odstřihl vedení nízkého napětí, ač bylo pod proudem, čímž způsobil výpadek dodávek elektrického proudu v dané lokalitě a až po příjezdu příslušníků Policie České republiky provedl opravu Zařízení. Dne 7. 11. 2024 pak byl žalobkyni doručen dopis žalovaného z 6. 11. 2024, jímž žalovaný žalobkyni oznámil, že dne 1. 12. 2024 začne dílčí rekonstrukci Domu spočívající v kompletním vybourání štítové zdi, přičemž odstraní kotvení konzolí a Zařízení žalobkyně ponechá v daném místě volně visící. Žalobkyni přitom k umístění Zařízení na štítové zdi Domu svědčí zákonné věcné břemeno vzniklé podle §§ 22 až 26 zákona č. 79/1957 Sb., elektrisačního zákona, a toto věcné břemeno nadále trvá. Žalobkyně dále uvedla, že neeviduje žádnou informaci o tom, že by ji coby dotčeného správce technické infrastruktury žalovaný žádal o vyjádření k záměru rekonstrukce Domu, či že by se konalo nějaké povolovací řízení pro rekonstrukci Domu před stavebním úřadem. Při jednání dne 17. 12. 2024 na své žalobě setrvala, přičemž upozornila, že v důsledku (neodborného) odstranění Zařízení může vzniknout škoda svým rozsahem daleko převyšující náklady na vybudování přeložky, přičemž tuto škodu by v konečném důsledku byl povinen hradit žalovaný. Dále upozornila, že je toliko správcem elektrické sítě, nikoli obchodníkem s elektrickou energií a že dne 28. 11. 2024 jí žalovaný zaslal e-mail, jímž jí sdělil, že s odstraněním Zařízení začne již 29. 11. 2024, nicméně dosud tak neučinil.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil podáním doručeným soudu dne 5. 12. 2024 (čl. 27 a násl.). Učinil nesporným, že po předchozím upozornění žalobkyně vedení mezi konzolemi dne 1. 11. 2024 odřezal. Tvrdil však, že od 31. 5. 2024 má „na domě zrušenou distribuci elektřiny“ od žalobkyně, že Zařízení je na Domě umístěno neoprávněně, když žalobkyně nedoložila existenci služebnosti (vedení elektrického vedení) a že jej nutila do provedení přeložky elektrického vedení, za kterou by žalovaný zaplatil 391 000 Kč plus DPH. K umístění Zařízení na Domě došlo již v roce 1968, tedy dříve, než bylo vydáno rozhodnutí z 24. 2. 1970, takže se žalobkyně (její předchůdce) snažili stavbu vedení zpětně zlegalizovat. Nadto již tehdy nebyl důvod připevňovat vedení pomocí konzolí k Domu, protože před ním je dostatek místa pro umístění sloupu. O povolení rekonstrukce Domu nežádal, věc pouze konzultoval s „vedoucím oddělení stavebního úřadu“. Dále vyvracel některá nepodstatná skutková tvrzení žalobkyně a označil svědky, o jejichž předvolání žádal, avšak neuvedl konkrétní skutková tvrzení, která by měla být tímto důkazem prokázána. Při jednání dne 17. 12. 2024 na svém stanovisku setrval, přičemž doplnil, že již dlouhodobě hodlá provést rekonstrukci a zateplení fasády Domu, čemuž však existence Zařízení brání a on je tak nucen platit zbytečně vysoké náklady za energie. Již v roce 2019 mu pan , jméno FO, , zaměstnanec žalované, přislíbil provedení celkové rekonstrukce elektrické sítě v dané lokalitě a její umístění v zemi v horizontu jednoho roku, avšak po dvou letech tento svůj slib popřel. V roce 2024 proto žalovaný přestal odebírat elektrickou energii ze sítě a žádal o odstranění Zařízení, avšak neúspěšně, a tak přistoupil k odstranění Zařízení sám.

3. Soud při jednání dne 17. 12. 2024 provedl následující důkazy, z nichž zjistil:- z informace o pozemku (čl. 6) soud zjistil, že žalovaný je vlastníkem Domu.- z rozhodnutí ze dne 24. 2. 1970, sp.zn. , Anonymizováno, (čl. 7) a provozního schema (čl. 13), že , adresa, odbor výstavby rozhodl o přípustnosti stavby přípojky elektrického vedení, stožárové trafostanice a rozšíření rozvodné sítě v k.ú. , adresa, v lokalitě , Anonymizováno, v , Anonymizováno, mimo jiné s tím, že rozvodná síť nízkého napětí bude provedena zčásti na betonových stožárech a zčásti na zedních konzolách a střešních stožárech, přičemž v případě Domu se dle provozního schema počítalo se dvěma kotvícími konzolemi.- ze zápisu o odevzdání a převzetí dokončených staveb ze dne 2. 4. 1970 (čl. 10), že stavba povolená rozhodnutím uvedeným výše byla provedena v době od 23. 2. 1970 do 20. 3. 1970 a byl vydán souhlas s jejím uvedením do trvalého provozu.- z protokolu o poškození zařízení distribuční soustavy (čl. 11), že dne 1. 11. 2024 bylo zjištěno rozstřižení vodičů na Domě.- z dopisu ze dne 6. 11. 2024 (čl. 12), že žalovaný žalobkyni oznámil, že dne 1. 11. 2024 bude započata dílčí rekonstrukce Domu, při níž bude zbourána štítová zeď ve vikýři až po podlahu půdy a tato bude nahrazena skleněnou výplní. Zároveň bude odstraněno kotvení konzolí a zařízení Bude ponecháno volně visící.- z plánů (čl. 14 a 15) soud zjistil bližší podrobnosti současného umístění vodičů, které odpovídá tomu, jaké tu bylo v roce 1970 v době dokončení stavby rozšíření rozvodné sítě povolené rozhodnutím , adresa, , odboru výstavby ze dne 24. 2. 1970, sp.zn. , Anonymizováno, .- z fotodokumentace (čl. 16-19), že tato zachycuje Dům s odstraněnými vodiči mezi oběma konzolemi a poté Dům, kde jsou vodiče opětovně připojeny.- z korespondence (čl. 34 – 43), že žalovaný jednal s žalobkyní o přeložce elektrického vedení dlouhodobě ukotveného prostřednictvím dvou konzolí k Domu.- z e-mailové zprávy ze dne 28. 11. 2024 (čl. 51), že žalovaný žalobkyni sdělil, že s bouráním zdi a s tím spojeným odstranění ukotvení zařízení začne již dne 29. 11. 2024.

4. Z ostatních z ostatních provedených důkazů soud neučinil zjištění relevantní pro rozhodnutí o návrhu žalobce, a to buď proto, že skutečnosti významné pro rozhodnutí z nich nevyplývaly, nebo že skutečnosti, jež z nich vyplývaly, byly lépe a komplexněji zjištěny z dalších důkazů.

5. Návrh žalovaného na doplnění dokazování obsahem návrhu smlouvy (čl. 31 – 32) a obsahově totožné smlouvy (čl. 32v – 33) soud zamítl pro nadbytečnost, když tato smlouva nebyla podepsána, nehledě na skutečnost, že jednání účastníků o případné přeložce Zařízení není pro rozhodnutí této věci významné.

6. Návrh žalovaného uvedený v jeho podání ze dne 5. 12. 2024 na doplnění dokazování výpovědí svědka , jméno FO, soud zamítl, protože skutečnost, že žalobkyně měla slíbit žalovanému modernizaci elektrické sítě v dané lokalitě, nebyla pro rozhodnutí věci významná. Návrh žalovaného na doplnění dokazování výpovědí svědkyň , jméno FO, a , jméno FO, pak soud zamítl proto, že skutečnost, zda výstavba elektrického vedení v dané lokalitě byla zahájena již před datem 24. 2. 1970, nebo až tohoto dne, není pro rozhodnutí věci významná.

7. Z úřední činnosti je soudu známo, že majitelem a provozovatelem vedení nízkého nebo vysokého napětí v České republice je (mimo region , Anonymizováno, ) žalobkyně.

8. Výše uvedená zjištění s přihlédnutím ke skutkovým tvrzením účastníků lze shrnout tak, že Zařízení žalobkyně je za pomoci dvou kotevních konzolí umístěno na štítové zdi Domu žalovaného nejméně od roku 1970, dle tvrzení žalovaného již od roku 1968. Dne 24. 2. 1970 bylo Odborem výstavby , Anonymizováno, ve , adresa, vydáno rozhodnutí o přípustnosti stavby č.j. , Anonymizováno, jejíž součástí bylo i Zařízení, a zápisem ze dne 2. 4. 1970 byl vydán souhlas s uvedením této stavby do trvalého provozu. Dne 1. 11. 2024 došlo k poškození Zařízení přerušením vodičů, o čemž byl následně sepsán protokol a vodiče byly vráceny zpět. Nicméně dopisem ze dne 6. 11. 2024 žalovaný žalobkyni oznámil, že dne 1. 12. 2024 začne s rekonstrukcí štítové zdi Domu, při níž odstraní kotvení konzolí nesoucích Zařízení. K provedení rekonstrukce štítové zdi Domu nebylo žalovanému dle jeho skutkových tvrzení vydáno stavební povolení.

9. Lze konstatovat, že o tomto skutkovém stavu nebylo mezi účastníky sporu.

10. Podle § 88 zákona č. 99/1963 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako o.s.ř.) Namísto obecného soudu, případně namísto soudu uvedeného v § 85a, je k řízení příslušný soud … (b) v jehož obvodu je nemovitá věc, týká-li se řízení práva k ní, není-li dána příslušnost podle písmene a); … (i) který je obecným soudem žalobce, jde-li o ochranu držby práva k věci, není-li touto věcí věc nemovitá.

11. Podle § 177 odst. 2 věta prvá o.s.ř. Domáhá-li se žalobce zákazu provádění nebo odstraňování stavby z důvodu, že může být provedením nebo odstraněním stavby ohrožen nebo hrozí omezení jeho vlastnického práva, soud rozhodne o žalobě do 30 dnů od zahájení řízení.

12. Podle § 178 o.s.ř. V řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení.

13. Podle § 498 odst. 1 věta druhá zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších právních předpisů (dále jako o.z.) Stanoví-li zákon, že určitá věc není součástí pozemku, a nelze-li takovou věc přenést z místa na místo bez porušení její podstaty, je i tato věc nemovitá.

14. Podle § 509 o.z. Liniové stavby, zejména vodovody, kanalizace nebo energetická či jiná vedení, a jiné předměty, které ze své povahy pravidelně zasahují více pozemků, nejsou součástí pozemku. Má se za to, že součástí liniových staveb jsou i stavby a technická zařízení, která s nimi provozně souvisí.

15. Podle § 1004 odst. 1 o.z. Je-li držitel prováděním stavby ohrožen v držbě nemovité věci nebo může-li se pro to důvodně obávat následků uvedených v § 1013 a nezajistí-li se proti němu stavebník cestou práva, může se ohrožený držitel domáhat zákazu provádění stavby. Zákazu se držitel domáhat nemůže, jestliže ve správním řízení, jehož byl účastníkem, neuplatnil své námitky k žádosti o povolení takové stavby, ač tak učinit mohl.

16. Podle § 1008 odst. 1 o.z. Soud zamítne žalobu na ochranu nebo na uchování držby, pokud bude žaloba podána po uplynutí šesti týdnů ode dne, kdy se žalobce dozvěděl o svém právu a o osobě, která držbu ohrožuje nebo ruší, nejdéle však do jednoho roku ode dne, kdy žalobce mohl své právo uplatnit poprvé.

17. Podle § 993 o.z. Neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo že se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo že usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou, jde o pravou držbu.

18. Podle § 994 o.z. Má se za to, že držba je řádná, poctivá a pravá.

19. Věcná příslušnost Okresního soudu ve Vsetíně k rozhodnutí o žalobě z rušené držby vyplývá z obecného ust. § 9 odst. 1 o.s.ř. Místní příslušnost vyplývá z cit. ust. § 88 písm. i) ve spojení s § 88 písm. b) o.s.ř., když žalobkyně se domáhá ochrany držby práva k nemovitosti - Zařízení, které je součástí liniové stavby (srov. např. Lavický, P. a kol.: Občanský zákoník I. Obecná část (§1-654), komentář, 2. vydání, Praha, C.H.Beck, 2022, str. 1571 - 1573, bod V.: S ohledem na novelizované znění § 498 odst. 1 věty druhé půjde v naprosté většině případů o věci nemovité, neboť jejich přirozená povaha je nepřenositelná. Nelze nicméně vyloučit i určité výjimečné případy (například volně ložené potrubí), ..).

20. Při posuzování právní stránky věci soud vycházel zejména z cit. ust. § 178 o.s.ř., které stanoví limity soudního přezkumu v případě této žaloby, přičemž lze odkázat na závěry, k nimž v případě žaloby z rušené držby dospěl Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 11. 5. 2022, sp.zn. I. ÚS 2463/21, z nějž se podává, že: „… Smyslem žaloby z rušené držby není ochrana práva, nýbrž ochrana pokojeného stavu; proto obecný soud nezkoumá, zda jde o držbu řádnou, poctivou nebo pravou. Pro úspěšnost žaloby je nutné, aby žalobce prokázal, že je držitelem práva, které žalovaný ruší. Proto dle § 178 o.s.ř. platí, že v řízení se soud omezí na zjištění poslední držby a jejího svémocného rušení, tedy že žalobce musí tvrdit a prokázat, že je držitelem práva, které žalovaný ruší. Námitky žalovaného jsou omezené. Může namítat, že žaloba byla podána po uplynutí lhůty, nebo popírat svémocnost zásahu. Může dále namítat, že žalobce získal proti žalovanému nepravou držbu nebo že ho z držby vypudil. Podle § 993 o.z. platí, že neprokáže-li se, že se někdo vetřel v držbu svémocně nebo se v ni vloudil potajmu nebo lstí, anebo někdo usiluje proměnit v trvalé právo to, co mu bylo povoleno jen výprosou, jde o pravou držbu. Kdo tvrdí, že držitelova držba není pravá, musí to prokázat, tj. musí prokázat některou ze skutečností § 993 o.z. …“21. Jak vyplývá ze skutkových závěrů uvedených výše, Zařízení je nejméně už od roku 1970 (dle tvrzení žalovaného již od roku 1968) až doposud umístěno prostřednictvím konzolí na fasádě Domu, přičemž stavba elektrické sítě, jejíž součástí Zařízení je, byla povolena a elektrická síť byla následně předána do užívání. Lze tedy mít za správné tvrzení žalobkyně, že na základě § 22 odst. 1 písm. a) a § 26 zákona č. 79/1957 Sb., elektrizačního zákona, ve znění pozdějších právních předpisů vázne na Domě věcné břemeno umožňující umístění Zařízení na fasádě Domu. Mezi účastníky rovněž nebylo sporu o tom, že žalovaný dne 1. 11. 2024 toto Zařízení svémocně (bez předchozí dohody s žalobkyní, či rozhodnutí orgánu státní správy) poškodil, přičemž i po jeho následné opravě prohlašoval, že dne 1. 12. 2024, resp. již dne 29. 11. 2024, zahájí provádění stavebních úprav Domu, v jehož důsledku bude Zařízení opětovně poškozeno (skutečnost, že k poškození Zařízení ze strany žalovaného došlo po předchozím marném jednání o zřízení přeložky Zařízení, není významná, neboť toto jednání nevedlo k cíli v podobě dohody, na jejímž základě by žalovaný byl oprávněn Zařízení odstranit).

22. Nebylo přitom tvrzeno (žalovaný to ostatně výslovně vyloučil), že by ve smyslu cit. ust. § 1004 odst. 1 věta druhá o.z. probíhalo správní řízení o povolení stavebních úprav Domu, v němž by žalobkyně mohla uplatnit své námitky.

23. K poškození Zařízení došlo dne 1. 11. 2024 a dne 6. 11. 2024 žalovaný žalobkyni e -mailovou zprávou informoval o tom, že dne 1. 12. 2024 začne se stavebními úpravami Domu, v jejichž důsledku dojde k opětovnému poškození Zařízení. Je tedy zřejmé, že pokud žalobkyně dne 20. 11. 2024 podala u zdejšího soudu žalobu z rušené držby, učinila tak v zachovalé prekluzivní lhůtě dle § 1008 odst. 1 o.z.

24. Ze strany žalovaného pak nebylo ani relevantním způsobem tvrzeno, že by držba práva žalobkyně byla nepravá ve smyslu cit. ust. § 993 o.z., tedy že by se žalobkyně vetřela v držbu svémocně, vloudila potajmu nebo lstí či že by usilovala proměnit v trvalé právo to, co jí bylo povoleno jen výprosou.

25. S přihlédnutím k výše uvedenému soud žalobě vyhověl a žalovanému v souladu s cit. ust. § 1004 o.z. zakázal provádění stavebních úprav Domu způsobem, který by Zařízení umístěné na jeho fasádě jakkoli ohrožoval.

26. V daném případě začal soud jednat ve věci samé, aniž by byl zaplacen soudní poplatek z podané žaloby z rušené držby. Proto soud v souladu s ust. § 9 odst. 6 věta prvá zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších právních předpisů uložil žalobkyni povinnost zaplatit poplatek spolu s tímto rozhodnutím, jímž se řízení končí, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto usnesení. Výše poplatku činí dle Položky 4 bod 1 písm. a) Sazebníku 5 000 Kč.

27. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ust. § 142 odst. 1 o.s.ř., podle kterého má z procesního hlediska zcela úspěšná žalobkyně právo na náhradu nákladů, které v souvislosti s tímto řízením vynaložila. Tyto náklady se skládají zea) soudního poplatku za podání žaloby z rušené držby ve výši 5 000 Kč;b) soudního poplatku za podání návrhu na nařízení předběžného opatření ve výši 1 000 Kč;c) náhrada nezastoupeného účastníka za sepis žaloby, příprava účasti na jednání a účast u jednání dne 17. 12. 2024 ve výši 3 x 300 Kč = 900 Kč dle § 2 odst. 3 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb.;d) náhrady cestovních nákladů pověřeného zaměstnance žalobkyně za cestu vlakem k jednání dne 17. 12. 2024 ve výši 1 778 Kč dle přiložených jízdenek;e) náhrady nocležného v souvislosti s jednáním dne 17. 12. 2024 ve výši 1 320 Kč dle přiložených dokladů;a celkem činí 9 998 Kč, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto usnesení.

28. Pokud žalobkyně v souvislosti s jednáním dne 17. 12. 2024 požadovala paušální náhradu nezastoupeného účastníka ve výši dalších 300 Kč s tvrzením, že toto jednání přesáhlo dvě hodiny, soud jí vyhovět nemohl, protože dle protokolu z jednání ze dne 17. 12. 2024 bylo toto jednání zahájeno v 8:30 hod. a v 10:20 hod. skončilo, a dvě hodiny tedy nepřesáhlo. Sodu připouští, že po skončení jednání proběhla v jednací síni mezi účastníky krátká debata, nicméně ta již nebyla součástí jednání.