11 CO 51/2022

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Palkovské a soudkyň JUDr. Evy Placzkové a JUDr. Zuzany Ihnátové ve věci žalobce: osobní údaje žalobce fakticky bytem adresa , stát anonymizováno zastoupený advokátkou údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované zastoupená advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa o přezkoumání oprávněnosti výpovědi nájmu bytu k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 14. 12. 2021, č. j. 23 C 227/2021-47

I. Rozsudek okresního soudu se potvrzuje.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované k rukám její advokátky na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 5.600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu o určení, že výpověď z bytové jednotky o velikosti dvou pokojů s kuchyňským koutem v budově [č. p.] – objekt bydlení na pozemku parc. č. st. [číslo] v k. ú. [obec] ze dne [datum], doručená žalobci následujícího dne, daná žalovanou je neoprávněná. Žalobci uložil povinnost zaplatit žalované k rukám její advokátky ve třídenní lhůtě od právní moci rozsudku na náhradě nákladů prvostupňového řízení částku 11.200 Kč.

2. Proti rozsudku podal žalobce včasné odvolání, v němž brojil proti jeho závěrům skutkovým i právním. Polemizoval především se závěrem, že neplatil řádně nájemné. Hradil je dle dohody až do 11/2020, kdy byl z bytu vyklizen, na účet hypotečního úvěru žalované. Výpovědní důvod podle jeho mínění nebyl dán. Tvrzení o platbách nájemného uvedl do protokolu u jednání okresního soudu dne 7. 12. 2021. Tehdy také vysvětlil, proč žalované platil 5.400 Kč měsíčně, nikoli 5.000 Kč měsíčně; cílem bylo zjednodušení platebního procesu. Žalovaná neměla zřízen samostatný bankovní účet, a musela by každý měsíc docházet na poštu zaplatit hypoteční bance nad rámec částky 5.000 Kč (od žalobce) dalších 400 Kč z vlastních prostředků. Žalobce měl po celou dobu za to, že platby nájemného provádí dle dohody účastníků. K nemovitosti nemá vztah; pokud žalovaná trvá na tom, že se z jeho strany nejednalo o platby nájemného, pak právní důvod k těmto platbám neexistoval. S ohledem na fungující dohodu žalobce neměl potřebu účel platby výslovně zmiňovat. Žalovaná se proti takto zavedené praxi nikdy neohradila. Žalobce vyzvala k placení nájemného teprve od 3/2020. Žalobce je schopen doložit veškeré platby nájemného za dobu od [datum]. Jestliže okresní soud přes uvedené skutečnosti konstatoval, že nájemné placeno nebylo, dospěl na základě provedených důkazů k nesprávným skutkovým zjištěním. Podle jeho závěrů byly prokázány platby na hypoteční úvěr jen do 5/2020; podmínka neplacení nájemného po dobu alespoň tří měsíců byla – dle okresního soudu - splněna i v situaci, kdyby účel plateb žalobce realizovaných ve prospěch žalované byl prokázán. Žalobce ovšem tvrdil, že nájemné platil až do 11/2020. Potvrzení doložil pouze k platbám provedeným do 5/2020, avšak soud si mohl chybějící informace ověřit u žalované nebo dotazem na úvěrující banku. Žalobce má k dispozici doklady o platbách nájemného na účet hypoteční banky až do 11/2020, kdy žalovaná vyměnila zámky u domu a vystěhovala mu z bytu jeho věci. Okresní soud nepublikoval, že žalobce nepředložil doklady o dalších platbách nájemného, a nevyžádal si je, ačkoli bylo jeho povinností dle § 118a o. s. ř. žalobce k doplnění chybějících důkazů vyzvat. Pokud by byl žalobce soudem náležitě procesně poučen, účel svých plateb na hypoteční úvěr žalované by prokázal. Soud by se pak musel důkladněji zabývat tím, jaký jiný právní titul pro tato žalobcova plnění existoval. Rovněž žalovaná účel těchto plateb soudu neobjasnila. Porušení poučovací povinnosti soudem mělo za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Žalobce nesouhlasil se závěrem, že z jeho strany došlo k porušení dobrých mravů a zneužití práva. Okresní soud ostatně neuvedl, v čem je spatřoval, a jeho rozsudek je v příslušné části nepřezkoumatelný. Dobré mravy porušila a právo svým postupem zneužila žalovaná, jestliže věci žalobce z bytu vyklidila, poté vyměnila zámky, vše žalobci oznámila a podala mu výpověď nájmu bytu. Její postup mohl být orgány činnými v trestním řízení kvalifikován jako trestný čin neoprávněného zásahu do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru. Žalobce se do České republiky opakovaně vrací, v bytě má dosud umístěny některé své věci a hodlá jej nadále občas užívat k bydlení. S touto argumentací se domáhal změny napadeného rozsudku tak, že soud vyhoví jeho žalobě o určení, že výpověď nájmu bytu je neoprávněná.

3. Žalovaná ve vyjádření k odvolání navrhla rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdit. Žalobce přes poučení okresního soudu nesplnil procesní povinnost tvrdit a prokázat rozhodné skutečnosti. Okresní soud nemohl nahrazovat jeho chybějící procesní aktivitu. Žalovaná na svou obranu vylíčila vše již ve vyjádření k žalobě a svá skutková tvrzení rovněž prokázala. Přiléhavý je proto závěr, že žalobce nájemné neplatil, neboť neprokázal opak. Plnění v částkách 5.400 Kč měsíčně na hypoteční úvěr žalované není důkazem o placení nájemného. Žalobcovo tvrzení, že si účastníci sjednali dohodu o placení nájemného žalobcem na účet určený ke splácení hypotečního úvěru, žalovaná popřela a žalobce k němu nenabídl důkazy. Listiny předložené k důkazu o platbách v částkách 5.400 Kč měsíčně neprokazovaly, že žalobce tato plnění poskytoval po celou dobu, za kterou neplatil nájemné. Vzhledem k pravidlu koncentrace řízení je vyloučeno, aby chybějící důkazy o platbách ve prospěch žalované v odvolacím řízení doplnil. Žalobce zpochybňoval závěry prvostupňového soudu pouze v obecné rovině, aniž své pochyby konkrétně odůvodnil. Žaloba je šikanozním úkonem, neboť před podáním výpovědi nájmu bytu žalobce neměl zájem o další trvání ryze formálního nájemního poměru, jak plyne z jeho tvrzení a listin zařazených v insolvenčním spise. Doma byl a je ve [stát]. Žaloba v dané věci je jeho odplatou za ukončení partnerského soužití účastníků žalovanou a za žádost o zrušení žalobcova trvalého pobytu v domě žalované.

4. Krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu a řízení jemu předcházející v celém rozsahu, postupem dle § 214 odst. 1 o. s. ř., se závěrem, že odvolání není důvodné.

5. Podle § 2238 o. z. užívá-li nájemce byt po dobu tří let v dobré víře, že nájem je po právu, považuje se nájemní smlouva za řádně uzavřenou.

6. Podle § 2286 odst. 1 o. z. výpověď nájmu vyžaduje písemnou formu a musí dojít druhé straně. Výpovědní doba běží od prvního dne kalendářního měsíce následujícího poté, co výpověď došla druhé straně.

7. Podle § 2286 odst. 2 o. z. vypoví-li nájem pronajímatel, poučí nájemce o jeho právu vznést proti výpovědi námitky a navrhnout přezkoumání oprávněnosti výpovědi soudem, jinak je výpověď neplatná.

8. Podle § 2288 odst. 1 o. z. pronajímatel může vypovědět nájem na dobu určitou nebo neurčitou v tříměsíční výpovědní době, a) poruší-li nájemce hrubě svou povinnost vyplývající z nájmu.

9. Podle § 2290 o. z. nájemce má právo podat návrh soudu, aby přezkoumal, zda je výpověď oprávněná, do dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla.

10. Podle § 2291 odst. 1 o. z. poruší-li nájemce svou povinnost zvlášť závažným způsobem, má pronajímatel právo vypovědět nájem bez výpovědní doby a požadovat, aby mu nájemce bez zbytečného odkladu byt odevzdal, nejpozději však do jednoho měsíce od skončení nájmu.

11. Podle § 2291 odst. 2 o. z. nájemce porušuje svou povinnost zvlášť závažným způsobem, zejména nezaplatil-li nájemné a náklady na služby za dobu alespoň tří měsíců, poškozuje-li byt nebo dům závažným nebo nenapravitelným způsobem, způsobuje-li jinak závažné škody nebo obtíže pronajímateli nebo osobám, které v domě bydlí nebo užívá-li neoprávněně byt jiným způsobem nebo k jinému účelu, než bylo ujednáno.

12. Podle § 2291 odst. 3 o. z. neuvede-li pronajímatel ve výpovědi, v čem spatřuje zvlášť závažné porušení nájemcovy povinnosti, nebo nevyzve-li před doručením výpovědi nájemce, aby v přiměřené době odstranil své závadné chování, popřípadě odstranil protiprávní stav, k výpovědi se nepřihlíží.

13. Podle § 574 o. z. na právní jednání je třeba spíše hledět jako na platné než jako na neplatné.

14. Žalobou podanou u okresního soudu dne 18. 6. 2021 žalobce požádal o přezkoumání oprávněnosti výpovědi nájmu bytu sestávajícího ze dvou pokojů a kuchyňského koutu v domě [č. p.] na pozemku parc. č. st. [číslo] v k. ú. [obec] sjednaného na dobu neurčitou ze dne [datum] doručené žalobci následujícího dne. Podle shodných skutkových tvrzení účastníků byla nájemní smlouva k označenému bytu uzavřena dne [datum] písemně, avšak její písemné vyhotovení žádný z účastníků soudu nepředložil; nájemné včetně záloh na služby spojené s nájmem bytu bylo sjednáno částkou 5.000 Kč měsíčně. Žalobce popřel, že smlouva byla sjednána pouze z formálních důvodů, pro účely schválení žalobcova oddlužení v insolvenčním řízení, resp. ke získání trvalého pobytu v domě žalované. Dne 1. 4. 2021 žalobce obdržel výzvu k odstranění závadného stavu spočívajícího v neplacení nájemného za dobu 3/2020 – 3/ 2021. Dne 19. 5. 2021 zaslal žalobce prostřednictvím své advokátky žalované k rukám její advokátky námitky proti výpovědi, jimiž zpochybňoval platnost výpovědi z důvodů uplatněných později v žalobě. V 9/2020 účastníci ukončili partnerské soužití a žalobce se z bytu odstěhoval. Koncem 11/2020 mu žalovaná byt znepřístupnila výměnou zámků. Žalobce jí od té doby již žádná peněžní plnění neposkytoval. V 12/2020 žalovaná vyklidila žalobcovy věci do domácnosti třetí osoby, pana [příjmení] (a v roce 2021 zahájila správní řízení o zrušení trvalého pobytu žalobce v jejím domě).

15. Žalobce neprokázal, že dle dohody účastníků měl plnit nájemné formou splátek na hypoteční úvěr žalované u [právnická osoba], tj. na účet zástavního věřitele žalované. K důkazu nabídl svou účastnickou výpověď a listinné důkazy. Jeho výpovědi okresní soud neuvěřil, neboť její obsah odporoval předloženým listinným důkazům.

16. Krajský soud hodnotil nájemní smlouvu ze dne [datum] jako platné právní jednání, které žalobci nepochybně prospívalo. Žalobce nájemní smlouvu předložil v insolvenčním řízení; na jejím podkladě mohl bydlet v bytě žalované i po skončení družského soužití účastníků v 9/2020. Nájemné v době od 3/2020 do 3/ 2021 žalované neplatil. Při úvaze, že za trvání družského soužití partneři společně hospodaří a nesou společně náklady na domácnost, vznikla žalobci povinnost k placení nájemného od 9/2020; uvedenou povinnost žalobce neplnil. Nájemné neplatil déle než tři měsíce, čímž hrubě porušil povinnost vyplývající z nájmu bytu (dle § 2288 odst. 1 písm. a) o. z.). Stejná skutečnost je kvalifikovaným důvodem pro výpověď nájmu bytu bez výpovědní lhůty dle § 2291 odst. 1 o. z. ve spojení s § 2291 odst. 2 cit. zák. Výpověď daná žalobci dne [datum] obsahovala formální náležitosti podle § 2286 a § 2291 odst. 3 o. z. Žalobce proti ní uplatnil námitky a podal žalobu o přezkoumání oprávněnosti výpovědi podle § 2290 o. z. ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy mu výpověď došla, tj. včas, avšak nedůvodně.

17. S těmito závěry a za použití citovaných hmotně-právních ustanovení dospěl krajský soud, ve shodě se soudem okresním, k závěru, že výpověď nájmu bytu byla žalobci dána oprávněně, a žalobu bylo proto namístě zamítnout.

18. Krajský soud tedy rozsudek okresního soudu podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil, a to včetně správného a náležitě odůvodněného nákladového výroku.

19. Podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. je žalobce povinen jako procesně neúspěšný účastník zaplatit žalované k rukám její advokátky na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 5.600 Kč ve třídenní lhůtě od právní moci tohoto rozsudku. Náklady žalované sestávají z odměny advokátky za 2 úkony po 2.500 Kč, tj. 5.000 Kč, podle § 9 odst. 3 písm. a), § 7 bod 5. vyhl. č. 177/1996 Sb. (za sepis vyjádření k odvolání a za účast u odvolacího jednání,) a z paušální náhrady za stejné dva úkony po 300 Kč, tj. 600 Kč, podle § 13 odst. 4 cit. vyhl.