11 CO 56/2022

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Palkovské a soudkyň JUDr. Evy Placzkové a JUDr. Zuzany Ihnátové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o částku 20.888,86 Kč s příslušenstvím k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Opavě ze dne 4. 11. 2021, č. j. 16 C 121/2021-29, ve spojení s doplňujícím rozsudkem ze dne 20. 7. 2022, č. j. 16 C 121/2021-55

I. Rozsudek okresního soudu se v rozsahu částky 6.900 Kč s přísl. v odstavci II. výroku mění následovně: Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6.900 Kč s 10,25% úrokem z prodlení ze stejné částky za dobu od 19. 2. 2020 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Odvolání proti výroku rozsudku okresního soudu v odstavci II. ohledně částky 1.100 Kč s 10% úrokem z prodlení od 19. 2. 2020 do zaplacení se odmítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího advokáta na náhradě nákladů řízení částku 5.581 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího advokáta na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 3.883 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 12.783,86 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 11.683,86 Kč od 19. 2. 2020 do zaplacení a částku 105 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 1.105 Kč od 19. 2. 2020 do zaplacení, to vše ve třídenní lhůtě od právní moci rozsudku. V rozsahu částky 8.000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně od 19. 2. 2020 do zaplacení žalobu zamítl. Žalovaného zavázal zaplatit žalobkyni k rukám jejího advokáta ve třídenní lhůtě od právní moci rozsudku na náhradě nákladů prvostupňového řízení částku 848 Kč a v řízení o vydání doplňujícího rozsudku částku 456,16 Kč.

2. Proti rozsudku, a to proti jeho zamítavému výroku, podala žalobkyně včasné odvolání, v němž okresnímu soudu vytýkala nesprávná skutková zjištění a vadné právní hodnocení věci. Okresní soud zamítl žalobu v rozsahu částky 8.000 Kč s přísl. s odůvodněním, že uvedená částka je nárokem žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty utvrzující povinnost žalovaného plnit řádně povinnosti ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny po sjednanou dobu a nezpůsobit předčasné ukončení smlouvy. Žalobkyně přitom uplatnila nárok na zaplacení smluvní pokuty pouze v rozsahu částky 1.105 Kč, neboť zbývající část smluvní pokuty jí žalovaný zaplatil. Z odůvodnění napadeného rozsudku neplyne důvod, pro který nebyla částka 1.105 Kč z titulu smluvní pokuty žalobkyni přiznána. Odvolatelka dále přednesla řadu argumentů ke tvrzenému nároku na zaplacení smluvní pokuty, včetně odkazů na judikaturu její závěry podporující. Domáhala se změny rozsudku v odvoláním dotčené části tak, že soud její žalobě rovněž ve zbývajícím rozsahu vyhoví.

3. Žalovaný se k odvolání nevyjádřil.

4. Žalobou doručenou okresnímu soudu dne 17. 3. 2021 uplatnila žalobkyně proti žalovanému nárok na zaplacení částky 19.683,86 Kč se zákonným úrokem z prodlení ze stejné částky od 19. 2. 2020 do zaplacení představující rozdíl ceny odebrané elektřiny a souvisejících služeb za dobu od 27. 2. 2019 do 19. 1. 2020 ve výši 42.085,86 Kč a zálohových plateb v souhrnné výši 22.402 Kč, částky 100 Kč z titulu smluvní pokuty za nezaplacení faktury s vyúčtováním ceny elektřiny splatné ke dni 18. 2. 2020 a částky 1.105 Kč z titulu smluvní pokuty za předčasné ukončení smlouvy, přičemž obě smluvní pokuty žalovala bez příslušenství. (Pokud tedy okresní soud zamítl žalobu ohledně částky 8.000 Kč s přísl. s odůvodněním, že se jedná – dle žaloby - o nárok na zaplacení smluvní pokuty za předčasné ukončení smlouvy žalovaným, odporuje to skutkovým tvrzením v žalobě předneseným. Žalovaný zůstal v řízení po celou dobu pasivní; žádné námitky proti uplatněným nárokům nevznesl. Úvahy okresního soudu o zániku prvé pohledávky„ započtením“ provedeným údajně žalobkyní tak odporují obsahu spisu.) Jestliže okresní soud žalobkyni přiznal na podkladě skutkových tvrzení o prvém z uvedených nároků pouze částku 12.783,86 Kč s přísl., zamítavým výrokem rozhodl nejen o nároku na zaplacení smluvní pokuty (v částce 1100 Kč), nýbrž také o pohledávce uplatněné z titulu dlužné ceny odebrané energie v částce 6.900 Kč (O zbývající části druhé smluvní pokuty, tj. o částce 5 Kč, a o smluvní pokutě v částce 100 Kč bylo rozhodnuto na pokyn krajského soudu doplňujícím rozsudkem).

5. Odvolání žalobkyně směřující proti výroku rozsudku okresního soudu v odstavci II., a to pouze ohledně částky 1.100 Kč s 10% úrokem z prodlení od 19. 2. 2020 do zaplacení, nelze projednat.

6. Podle § 201 o. s. ř. účastník může napadnout rozhodnutí okresního soudu nebo rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení v prvním stupni odvoláním, pokud to zákon nevylučuje.

7. Podle § 202 odst. 2 o. s. ř. odvolání není přípustné proti rozsudku vydanému v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozsudku peněžité plnění nepřevyšující 10.000 Kč, k příslušenství pohledávky se přitom nepřihlíží; to neplatí u rozsudku pro uznání a u rozsudku pro zmeškání.

8. Podle § 218 o. s. ř. odvolací soud odmítne odvolání, které c) směřuje proti rozhodnutí, proti němuž není odvolání přípustné.

9. Proti rozsudku, kterým bylo rozhodnuto (zamítavým výrokem) o povinnosti žalovaného k plnění v rozsahu částky 1.100 Kč s 10% úrokem z prodlení od 19. 2. 2020 do zaplacení, není podle § 202 odst. 2 o. s. ř. odvolání přípustné. Krajský soud proto dle § 218 písm. c) o. s. ř. odvolání žalobkyně ve stejném rozsahu odmítl.

10. Předmětem řízení zůstala částka 6.900 Kč s přísl. Krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu a řízení jemu předcházející v rozsahu uvedené částky a závislého nákladového výroku v odstavci I., postupem dle § 214 odst. 1 o. s. ř., se závěrem, že odvolání je důvodné.

11. Podle § 50 odst. odst. 2 věta první zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), ve znění účinném do 31. 12. 2021, smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny se zavazuje výrobce elektřiny nebo obchodník s elektřinou dodávat výrobci elektřiny, jehož zařízení je připojeno k distribuční soustavě na hladině nízkého napětí, nebo zákazníkovi elektřinu a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet související službu v elektroenergetice a zákazník nebo výrobce se zavazuje zaplatit výrobci elektřiny nebo obchodníkovi s elektřinou cenu za dodanou elektřinu a cenu související služby v elektroenergetice.

12. Krajský soud souhlasil s právně významnými skutkovými zjištěními okresního soudu vyjmenovanými v odstavcích 4. a 5. odůvodnění napadeného rozsudku. Tam zjištěné skutečnosti plynoucí ze smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 31. 1. 2019 a z faktury [číslo] okresní soud zevrubně vyložil; na příslušnou pasáž odůvodnění napadeného rozsudku je proto možno zcela odkázat. Je třeba pouze doplnit, že splatnost faktury [číslo] kterou byl vyúčtován dluh za dodanou elektřinu za dobu od 27. 2. 2019 do 19. 1. 2020, nastala ke dni 18. 2. 2020. K zaplacení (mimo jiné) žalované částky byl žalovaný vyzván znovu doporučenou zásilkou ze dne 16. 7. 2020, která byla předána poště k přepravě stejného dne.

13. Za zjištěných skutečností, dle obsahu smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny a za použití výše cit. ust. dospěl krajský soud k závěru, že žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni nedoplatek z vyúčtování ceny dodané elektřiny za dobu od 27. 2. 2019 do 19. 1. 2020 v částce 19.683,86 Kč splatný do 18. 2. 2020; uvedenou povinnost nesplnil. Vedle částky 12.783,86 Kč, k jejímuž zaplacení byl zavázán pozitivním výrokem rozsudku okresního soudu v odstavci I., je povinen zaplatit žalobkyni dalších 6.900 Kč se zákonným úrokem z prodlení za dobu od 19. 2. 2020 do zaplacení. Úroky z prodlení je žalovaný povinen platit dle § 1970 o. z. a § 2 Nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v sazbě 10,25% ročně z dosud nezaplacené částky (a nikoli 10% ročně, jak okresní soud v odstavci I. výroku rozsudku rozhodl, aniž mohla být uvedená část rozsudku podrobena odvolacímu přezkumu). Pro úplnost lze dodat, že žalobkyni byl přiznán doplňujícím rozsudkem 10 % úrok z prodlení z částky 1.105 Kč nad rámec žalobního žádání; rovněž v této části nebyl rozsudek okresního soudu odvoláním napaden, a nabyl účinků právní moci.

14. S těmito závěry krajský soud rozsudek okresního soudu v rozsahu částky 6.900 Kč s přísl. v odstavci II. výroku podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil způsobem zřejmým z odstavce I. výroku tohoto rozsudku.

15. Podle § 224 odst. 2 a § 142 odst. 2 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího advokáta náhradu nákladů prvostupňového řízení v rozsahu částky 89,4 %. Žalobkyně uspěla v souhrnné výši 19.788,86 Kč představující 94,7 % předmětu řízení, jako její procesní neúspěch je nutno hodnotit výrok o zamítnutí částky 1.100 Kč, tj. 5,3% předmětu řízení. K jejím účelně zaplaceným nákladům řízení před okresním soudem nutno přiřadit odměnu advokáta za 2 úkony v sazbě po 300 Kč, tj. 600 Kč (podle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., za přípravu a převzetí zastoupení a za sepis návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu), odměnu advokáta za zastupování u jednání v sazbě 1.940 Kč, paušální náhradu za 3 úkony právní služby po 300 Kč, tj. 900 Kč, náhradu za promeškaný čas, a to za započaté 4 půlhodiny po 100 Kč, tj. 400 Kč, podle § 14 odst. 1 písm. a) cit. vyhl., cestovné v částce 456 Kč a 21% DPH ze součtu všech vyjmenovaných položek, tedy z částky 4.296 Kč, která se rovná částce 902 Kč, a soudní poplatek za žalobu v částce 1.045 Kč, souhrnně 6.243 Kč 89,4 % z uvedené částky činí 5.581 Kč.

16. Advokát žalobkyně cestoval k jednání okresního soudu na vzdálenost 82 km z místa svého sídla k procesnímu soudu a zpět vozidlem [značka] [anonymizována dvě slova], [registrační značka], s normovanou spotřebou 4,8 l motorové nafty /100 km při ceně 27,20 Kč l podle vyhl. č. 589/2020 Sb. a paušální náhradě 4,40 Kč km dle cit. vyhl.

17. Podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 2 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni k rukám jejího advokáta na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 3.883 Kč odpovídající 72,5 % účelně zaplacených nákladů. Žalobkyně uspěla v rozsahu částky 6.900 Kč, což je 86,25 % předmětu odvolacího řízení, zatímco její neúspěch v rozsahu částky 1.100 Kč odpovídá 13,75 % předmětu odvolacího řízení. Výsledně má proto nárok na náhradu 72,5 % účelně zaplacených odvolacích nákladů. K těm náleží odměna advokáta v sazbě po 1.500 Kč za 2 úkony právní služby, tj. 3.000 Kč (za sepis odvolání a za účast u odvolacího jednání, podle § 8 odst. 1 a § 7 bod 4. vyhl. č. 177/1996 Sb.), paušální náhrada za stejné 2 úkony po 300 Kč, tj. 600 Kč, 21% DPH ze součtu obou zmíněných položek, tedy z částky 3.600 Kč, která se rovná částce 756 Kč, a soudní poplatek za odvolání v částce 1.000 Kč, souhrnně 5.356 Kč.