11 Co 63/2024

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Palkovské a soudkyň JUDr. Evy Placzkové a JUDr. Zuzany Ihnátové ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 , státní občan země Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovaným:

1. Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 2. tituly před jménem . Jméno zainteresované osoby 2/0 Adresa zainteresované osoby 2/0 3. právnická osoba , IČO číslo Adresa zainteresované osoby 2/1 Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupená advokátkou tituly před jménem . jméno FO Adresa zainteresované osoby 2/1 4. tituly před jménem . jméno FO bytem adresa zastoupený advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 3/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 3/0 5. tituly před jménem . jméno FO bytem adresa zastoupená advokátkou Jméno zástupce zainteresované osoby 3/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 3/0 o určení neplatnosti dražby k odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 30. 11. 2023, č. j. 8 C 52/2023-116, ve znění usnesení o opravě ze dne 18. 12. 2023, č. j. 8 C 52/2023-122 I. Rozsudek okresního soudu se vyjma výroku v odstavci V. potvrzuje.II. V odstavci V. výroku se rozsudek okresního soudu mění následovně:Žalobce je povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení 4. žalovanému a 5. žalované částku 13.456 Kč k rukám jejich advokátky ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. Napadeným rozsudkem ve znění usnesení o jeho opravě okresní soud zamítl žalobu o určení neplatnosti dražby dražebníka , Jméno zainteresované osoby 2/0, (2. žalovaného), ze dne 29. 4. 2022, č. j. , číslo, , kterou došlo k vydražení nemovitých věcí, konkrétně pozemků parc. č. , číslo, a parc. č. , číslo, , jehož součástí je stavba , adresa, , rodinný dům, zapsaných na LV č. , hodnota, pro k. ú. , adresa, , obec , adresa, u Katastrálního úřadu pro , adresa, , Katastrální pracoviště , adresa, (dále jen „nemovitosti“). V poměrech mezi žalobcem a prvými třemi žalovanými rozhodl, že tito účastníci nemají právo na náhradu nákladů řízení. Žalobci uložil povinnost zaplatit 4. a 5. žalovaným k rukám jejich advokátky na náhradě nákladů prvostupňového řízení částku 16.680 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Proti rozsudku v celém jeho rozsahu podal žalobce včasné odvolání. Soudní exekutor (2. žalovaný) neupozornil nájemce , jméno FO, , že své předkupní právo k nemovitosti může uplatnit pouze v dražbě. Jako dražebník tím porušil svou povinnost podle § 24 odst. 3 zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách. Podmínky dle § 20 cit. zák. nebyly splněny. Žalobce byl spoluvlastníkem nemovitostí; předmět dražby mu měl být proto nabídnut dle cit. zák. Dražebník porušil rovněž povinnost dle § 20 odst. 2 zákona č. 26/2000 Sb., neboť nezveřejnil dražební vyhlášku způsobem obvyklým vzhledem k předmětu dražby nejméně 15 dnů před zahájením dražby, tj. vyvěšením na úřední desce obvodního úřadu, v jehož obvodu se nemovitost nachází. Dosud nedošlo k vypořádání společného jmění manželů - žalobce a 1. žalované v souvislosti s aplikací § 268 insolvenčního zákona. Hodnota nemovitých věcí podle znaleckého posudku (8.470.000 Kč) byla přitom vyšší než souhrn přihlášených pohledávek (7.561.334,51 Kč). Žalobce byl dohodnut s věřitelem, že bude dlužnou částku v původní výši 4.600.000 Kč bude plnit formou splátek po 30.000 Kč měsíčně, což činil; souhrnně na svůj dluh zaplatil asi 300.000 Kč. Dražba přesto proběhla, aniž se syn žalobce a 1. žalované, který měl o nemovitosti zájem, o jejich nabídce v dražbě dozvěděl. S touto argumentací se žalobce domáhal změny napadeného rozsudku tak, že soud jeho žalobě o určení neplatnosti dražby vyhoví.3. 1. žalovaná ve vyjádření k odvolání uvedla, že navrhuje rovněž změnu rozsudku v tom smyslu, že soud žalobě vyhoví.

4. Žalovaní 2., 3., 4. a 5. obsahem vyjádření k odvolání navrhli rozsudek okresního soudu jako věcně správný potvrdit. Dražba byla provedena dle zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu („e. ř.“) ve spojení se zákonem č. 99/1963 Sb., o. s. ř., nikoliv dle zákona č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách. Žalobcova tvrzení byla vyvrácena. Dle 3. žalované proti usnesení o příklepu mohl žalobce brojit pouze odvoláním dle § 336k odst. 2 o. s. ř.

5. Krajský soud ve věci nařídil jednání na den 10. 9. 2024 v 10:30 hod. a předvolal k němu řádně žalobce a všechny žalované, 3., 4. a 5. žalované prostřednictvím jejich advokátů. Žalovaní, vyjma 1. žalované, 3., 4. a 5. žalovaní v zastoupení advokáty, omluvili svou neúčast u odvolacího jednání a souhlasili s tím, aby soud věc projednal a rozhodl za jejich absence. Dne 20. 8. 2024 byla krajskému soudu doručena omluva nepřítomnosti žalobcova advokáta u odvolacího jednání, se žádostí o jeho odročení. Jako důvod své žádosti advokát uvedl, že byl v termínu 10. 9. 2024 (ve 14:00 hod.) předvolán jako zástupce účastníka k jednání ve věci vedené u Obvodního soudu pro , adresa, , sp. zn. , číslo, . Důkaz o této skutečnosti ovšem ke své žádosti o odročení jednání nepřipojil. Doručil jej krajskému soudu teprve dne 9. 9. 2024 ve 12:56 hod. Učinil tak poté, kdy jej krajský soud informoval, že jeho žádosti o odročení jednání nelze vyhovět, podáním ze dne 21. 8. 2024. Advokát žalobce tedy důvod k odročení odvolacího jednání neprokázal včas. Ve svém podání doručeném dne 10. 9. 2024 opakovaně sdělil, že se odvolacího jednání dne 10. 9. 2024 nemůže zúčastnit pro pracovní kolizi s jinou věcí, a odkázal na dosud podané písemnosti a argumenty.

6. Krajský soud za těchto okolností věc projednal a rozhodl v rámci nařízeného jednání, dle § 211 ve spojení s § 101 odst. 3 o. s. ř., v nepřítomnosti všech výše vyjmenovaných osob. Přezkoumal rozsudek okresního soudu a řízení jemu předcházející v celém rozsahu, se závěrem, že odvolání není důvodné.

7. Krajský soud souhlasil se všemi právně významnými skutkovými zjištěními okresního soudu vyjmenovanými v odstavci 7. odůvodnění napadeného rozsudku. Tam uvedené skutečnosti plynou z obsahu spisu. Pouze pro přehlednost se zdůrazňuje, že dražební vyhlášku vydal soudní exekutor , tituly před jménem, , Jméno zainteresované osoby 2/0, , Exekutorský úřad , jméno FO, , dne 29. 4. 2022, č. j. , číslo, podle smlouvy o provedení dražby ze dne 21. 4. 2022, k návrhu osoby oprávněné disponovat s předmětnými nemovitostmi za účelem zpeněžení majetku insolvenční dlužnice , Jméno zainteresované osoby 1/0, (1. žalované) ve věci insolvenčního řízení vedeného u Krajského soudu v , adresa, , sp. zn. , insolvenční spisová značka, podle § 52 odst. 1, § 76 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, ve spojení s § 336b a násl. o. s. ř. a (mimo jiné) § 286 odst. 1 písm. d) zákona č. 182/2006 Sb., insolvenčního zákona. Soudní exekutor podle § 336b odst. 3 o. s. ř. vyzval osoby tam uvedené, které mají právo nepřipouštějící dražbu, aby je uplatnily u soudu a aby takové uplatnění práva prokázaly nejpozději před zahájením dražebního jednání, s upozorněním, že jinak k jejich právu nebude při provedení exekuce přihlíženo. Dražební vyhlášku nechal vyvěsit na úřední desce Magistrátu města , adresa, .

8. Podle § 286 odst. 1 insolvenčního zákona (ve znění novely účinné od 1. 7. 2017) majetkovou podstatu lze zpeněžitd) v dražbě provedené soudním exekutorem podle zvláštního právního předpisu.

9. Podle § 289a odst. 1 cit. zák. zpeněžení soudním exekutorem se provede podle ustanovení zvláštního právního předpisu.

10. Podle § 289a odst. 2 cit. zák. dražbu provede soudní exekutor na návrh insolvenčního správce. Smlouva o provedení dražby se v takovém případě stane účinnou dnem, kdy ji schválí věřitelský výbor.

11. Podle § 76 odst. 2 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu, exekutor může též provést dražbu movité či nemovité věci na návrh vlastníka či osoby oprávněné disponovat s věcí. Přitom postupuje přiměřeně podle ustanovení tohoto zákona.

12. Podle § 52 odst. 1 cit. zák. nestanoví-li tento zákon jinak, použijí se pro exekuční řízení přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.

13. Podle § 205 odst. 3 zákona č. 182/2006 Sb. insolvenčního zákona, je-li dlužník spoluvlastníkem majetku podle odstavců 1 a 2, náleží do majetkové podstaty podíl dlužníka na tomto majetku. Majetek podle odst. 1 a 2 náleží do majetkové podstaty i tehdy, je-li ve společném jmění dlužníka a jeho manžela. (Ust. § 205 vymezuje pojem a rozsah majetkové podstaty).

14. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

15. Okresní soud v odst. 19. odůvodnění napadeného rozsudku citoval závěry Nejvyššího soudu ČR formulované v jeho rozhodnutí ze dne 9. 2. 2021, sp. zn. 20 Cdo 2927/2020. Nejvyšší soud v něm připustil dovolání ke zodpovězení dosud ne zcela vyřešené právní otázky, zda i v situaci, kdy nedošlo ke splnění materiálních předpokladů pro uskutečnění dražby konané exekutorem podle § 76 odst. 2 exekučního řádu (tam na základě pověření ze strany soudního komisaře) nebo trpěl-li proces vedoucí k vydražení věci podle § 232 odst. 1 písm. d) z. ř. s. vadami, pro které nemělo dojít k udělení příklepu, se vydražitel stává na základě pravomocného usnesení o příklepu a po zaplacení nejvyššího podání vlastníkem vydražené věci. Okresní soud v odst. 19. odůvodnění napadeného rozsudku především reprodukoval závěry NS ČR vysvětlující rozdíl mezi „veřejnoprávní“ a „soukromoprávní“ dražbou, přičemž v případě veřejnoprávní dražby (o kterou se jedná rovněž v nyní projednávané věci) setrval na své dosavadní judikatuře, která ve stručnosti privileguje veřejnoprávní dražbu jakožto nabývací titul vlastnického práva. Na příslušnou pasáž odůvodnění napadeného rozsudku se pro stručnost rovněž odkazuje.

16. K otázce, zda žalobce jako manžel insolvenční dlužnice mohl případně podat odvolání proti usnesení o příklepu jako osoba zmíněna ve výčtu § 336c odst. 1 písm. a) o. s. ř., ve spojení s ust. § 336k odst. 1, odst. 2 o. s. ř. je třeba uvést: Ústavní soud v odůvodnění svého usnesení ze dne 10. ledna 2024, sp. zn. II.ÚS 2565/23, formuloval následující závěry. „Judikatura Nejvyššího soudu je podle dovolacího soudu ustálena v závěru, že dlužník ani jiný účastník insolvenčního řízení [§ 14 odst. 1 zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon)] nebo některý z procesních subjektů uvedených v § 9 písm. b), c), e) a f) insolvenčního zákona není účastníkem dražby podle § 76 odst. 2 exekučního řádu, vyvolané postupem podle § 286 odst. 1 písm. d) insolvenčního zákona ve spojení s § 289a insolvenčního zákona. Odvolání podané (insolvenčním) dlužníkem (jakož i dalšími procesními subjekty, které nejsou účastníky dražby) proti usnesení o příklepu udělenému v takové dražbě vydražiteli, odvolací soud odmítne jako podané někým, kdo k odvolání není oprávněn (§ 218 písm. b) o. s. ř.). K tomu Nejvyšší soud odkázal na usnesení ze dne 22. 6. 2022 sp. zn. 29 Cdo 2652/2020, v němž Nejvyšší soud vychází rovněž ze závěrů rozhodnutí publikovaného jako R 69/2015… Účastníkem dražby je v tomto smyslu pouze insolvenční správce, který jedná jako osoba s dispozičním oprávněním a má v dobrovolné dražbě postavení oprávněného. Vzhledem k tomu, že nejde o vymáhání splnění vymahatelné povinnosti, tak jako účastník nemůže vystupovat jakýkoli povinný. Toto postavení v tomto typu dražby neexistuje. Z toho plyne závěr, že dlužníkovi, jehož majetek se zpeněžuje a nemá postavení povinného, nesvědčí právo odvolání. Z řečeného pak logicky vyplývá též závěr, který vyslovily obecné soudy v napadených rozhodnutích, že takové oprávnění má o to méně manželka dlužníka.“17. S použitím závěrů dle posledně citovaného judikaturního rozhodnutí bylo možno uzavřít, že žalobce, pokud hodlal uplatnit k nemovitostem své právo, nemůže tak činit žalobou o určení neplatnosti veřejné dražby. Na vydání požadovaného rozsudku o určení totiž nemá naléhavý právní zájem ve smyslu § 80 o. s. ř. Jestliže manžel insolvenční dlužnice nemá právo podat odvolání proti usnesení o příklepu, nelze toto pravidlo obejít ani žalobou o určení neplatnosti dražby, kterou provedl soudní exekutor na návrh insolvenčního správce v rámci tzv. další činnosti soudního exekutora (dle § 76 odst. 2 e. ř.), v níž dochází ke zpeněžení majetkové podstaty dlužníka v insolvenčním řízení.

18. S okresním soudem je možno souhlasit v jeho závěru, že žalobce zvolil nepřípustný procesní prostředek, který není právním řádem ČR aprobován. Důvodem jeho procesního neúspěchu byl ovšem nedostatek naléhavého právního zájmu jako nezbytné procesní podmínky meritorního projednání sporu, nikoli nedostatek aktivní legitimace, jak okresní soud v odstavci 23. odůvodnění napadeného rozsudku nesprávně uvedl.

19. S těmito závěry byl rozsudek okresního soudu podle § 219 o. s. ř., vyjma nákladového výroku v odstavci V., jako věcně správný potvrzen, tedy včetně nákladových výroků v poměru mezi žalobcem na straně jedné a žalovanými 1., 2. a 3. na straně druhé; těmto žalovaným v řízení před okresním soudem náklady nevznikly.

20. Výrok o náhradě nákladů prvostupňového řízení v poměru mezi žalobcem a 4. a 5. žalovaným v odstavci V. bylo nutno podle § 220 písm. a) o. s. ř. změnit. Za účelné náklady prvostupňového řízení u každého z obou těchto žalovaných lze označit přípravu a převzetí zastoupení a sepis jednoho vyjádření k žalobě, přičemž odměna za každý z těchto úkonů činí podle § 9 odst. 3 písm. a) ve spojení s § 12 odst. 4 vyhl. č. 177/1996 Sb., 2.480 Kč/1 osobu. K účelným nákladům každého z obou těchto žalobců je nutno přičíst paušální náhradu za stejné dva úkony po 300 Kč, tj. 600 Kč, podle § 13 odst. 4 cit. vyhl., a 21% DPH ze součtu obou zmíněných položek, tj. z částky 5.560 Kč, která se rovná částce 1.168 Kč. Účelné náklady 4. žalovaného a 5. žalované tak činí v souhrnu 13.456 Kč. Žalobce je tedy povinen zaplatit na náhradě nákladů řízení uvedenou částku 4. a 5. žalovaným k rukám jejich advokátky ve třídenní lhůtě od právní moci rozsudku.

21. Podle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů odvolacího řízení, neboť žalobce s odvoláním neuspěl a žádnému ze žalovaných nelze náhradu odvolacích nákladů přiznat. Jejich vyjádření k odvolání byla značně stručná, neobsahovala skutkový či právní rozbor věci a 2. a 3. žalovaní o náhradu odvolacích nákladů ani nežádali. Žalovaní 4. a 5. ve svém vyjádření převážně jen rozsáhle citovali z odůvodnění napadeného rozsudku a dalšího obsahu spisu.