11 Co 69/2024

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Palkovské a soudkyň JUDr. Zuzany Ihnátové a JUDr. Evy Placzkové ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce , adresa zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k odvolání účastníků proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku č. j. 8 C 34/2018-374 ze dne 18. 1. 2024 a usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku č. j. 8 C 34/2018-383 ze dne 1. 3. 2024

I. Rozsudek okresního soudu se v odstavcích I. až V. výroku mění takto:Spoluvlastnictví účastníků k pozemkům:- parc. č. , číslo- parc. č. , číslo- parc. č. , číslo- parc. č. , číslo- parc. č. , číslovše v k. ú. , adresa, se zrušuje.Do výlučného vlastnictví žalobce se přikazují pozemky:- parc. č. , číslo- parc. č. , číslo- parc. č. , číslovše v k. ú. , adresa, ,- a dále pozemky parc. č. , číslo, a parc. č. , číslo, , v k. ú. , adresa, , jak jsou tyto pozemky zakresleny v geometrickém plánu číslo , hodnota, vyhotovitele , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 26. 6. 2025, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku.Do výlučného vlastnictví žalovaného se přikazují pozemky:- parc. č. , číslo, ,- parc. č. , číslo, ,- parc. č. , číslovše v k. ú. , adresa, , jak jsou tyto pozemky zakresleny v geometrickém plánu číslo , hodnota, vyhotovitele , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 26. 6. 2025, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku.Zřizuje se služebnost chůze a jízdy na služebném pozemku parc. č. , číslo, v k. ú. , adresa, ve prospěch oprávněného pozemku parc. č. , číslo, v k. ú. , adresa, , jak je tento pozemek zakreslen v geometrickém plánu číslo , hodnota, vyhotovitele , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 26. 6. 2025, který je nedílnou součástí tohoto rozsudku.Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na vyrovnání podílu částku 888.680 Kč do 15 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

III. Žalobce je povinen zaplatit státu náhradu nákladů řízení ve výši 24.911 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit státu náhradu nákladů řízení ve výši 24.911 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu ve Frýdku-Místku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

VI. Žalobce je povinen zaplatit státu náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 11.203 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Krajského soudu v Ostravě.

VII. Žalovaný je povinen zaplatit státu náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 11.203 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku na účet Krajského soudu v Ostravě.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zrušil spoluvlastnictví žalobce a žalovaného k pozemkům parc. č. , číslo, , parc. č. , číslo, , parc. č. , číslo, , parc. č. , číslo, a parc. č. , číslo, vše v k. ú. , adresa, (odst. I. výroku), rozhodl, že do výlučného vlastnictví žalobce se přikazuje pozemek parc. č. , číslo, , parc. č. , číslo, a dále pozemky označené v geometrickém plánu , tituly před jménem, , jméno FO, č. , hodnota, , který je součástí napadeného rozsudku parcelním číslem , číslo, o výměře 1136 m² a parc. č. , číslo, o výměře 2560 m², do výlučného vlastnictví žalovaného se přikazuje pozemek parc. č. , číslo, - ostatní plocha a dále pozemky označené v geometrickém plánu , tituly před jménem, , jméno FO, č. , hodnota, , který je součástí napadeného rozsudku parc. č. , číslo, o výměře 314 m² a parc. č. , číslo, o výměře 2364 m² (odst. II. výroku), uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému náhradu za vypořádání spoluvlastnictví ve výši 738.900 Kč (odst. III. výroku), zřídil služebnost cesty a stezky zatěžující v celém rozsahu pozemek parc. č. , číslo, a v celém rozsahu zatěžující pozemek označený v geometrickém plánu , tituly před jménem, , jméno FO, č. , hodnota, parc. č. , číslo, o výměře 314 m² ve prospěch žalobce a všech dalších vlastníků pozemků parc. č. , číslo, parc. č. , číslo, a pozemků označených v geometrickém plánu , tituly před jménem, , jméno FO, parc. č. , číslo, a parc. č. , číslo, (odst. IV. výroku), uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému náhradu za zřízenou služebnost ve výši 63.800 Kč (odst. V. výroku), rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (odst. VI. výroku) uložil žalobci povinnost zaplatit státu 50 % celkových nákladů řízení (odst. VII. výroku), stejnou povinnost uložil žalovanému (odst. VIII. výroku).

2. Usnesením č. j. 8 C 34/2018–383 uložil žalobci povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení státu ve výši 24.911 Kč (odst. I. výroku), žalovanému uložil zaplatit státu náhradu nákladů řízení ve výši 24.911 Kč (odst. II. výroku).

3. Proti rozsudku podal včasné odvolání žalobce. Namítal, že soud nevzal v potaz žalobcovy námitky směřující proti zcela zásadní skutečnosti, že služebnost cesty a stezky není zřízena přes komunikaci parc. č. , číslo, i ve prospěch pozemků ve výlučném vlastnictví žalobce parc. č. , číslo, , přičemž žalobce od počátku sporu tvrdil a prokazoval, že komunikace parc. č. , číslo, je jedinou příjezdovou komunikací k jeho výlučným nemovitým věcem včetně jeho rodinného domu na parc. č. , hodnota, a přilehlým parc. č. , číslo, , st. , číslo, a , číslo, tvořících s rodinným domem žalobce jeden funkční celek. Jedinou možností příjezdu žalobce k jeho rodinnému domu je právě parc. č. , číslo, Tato parcela přitom sloužila historicky jako jediný přístup a příjezd k žalobcovým nemovitostem. Soud tím zároveň zadal nechtěně příčinu k dalším sporům. Žalobce se důvodně obává, že žalovaný by okamžitě ze dne na den zamezil žalobci možnost otevírání brány na příjezdu z parcely č. , číslo, (přikázána do vlastnictví žalovaného) na parc. č. , číslo, (ve výlučném vlastnictví žalobce), což by bylo pro žalobce doslova likvidační. Ztratil by tím jediný příjezd ke svému rodinnému domu a do garáže. Poukázal na to, že žalobce v lokalitě zemědělsky obhospodařuje rozsáhlé polnosti a lesy dosud ve svém spoluvlastnictví se svým bratrem , jméno FO, a jedinou přístupovou komunikací pro žalobce k těmto dalším zemědělským parcelám je právě parcela č. , číslo, a nová parcela , číslo, . Proto je vhodnější a žádoucí přikázat do vlastnictví žalobce nejen komunikaci parc. č. , číslo, , ale i novou parcelu , číslo, zakreslenou v geometrickém plánu, jež je součástí rozsudku. Rovněž poukázal na nutnost služebnosti inženýrských sítí pro novou parcelu , číslo, a parcelu č. , číslo, přikázaných do výlučného vlastnictví žalobce, protože jinak než umístěním těchto inženýrských sítí v komunikaci parcely č. , číslo, a nově zaměřené parcely , číslo, bude vedení inženýrských sítí velice obtížné, takřka nemožné. Ve statku umístěném na parc. č. , číslo, v současné době ve spoluvlastnictví žalobce a , jméno FO, žalovaný nevlastní žádnou nemovitou věc ani podíl. Žalobce a , jméno FO, mají ústní dohodu, že žalobce užívá ve statku polovinu stodoly na parcele č. , číslo, situovanou vchodem k nové parcele č. , číslo, , soud by tedy v rámci rozumného uspořádání měl řešit i tento problém, kdy v okamžiku přikázání nové parcely č. , číslo, do výlučného vlastnictví žalovaného a zřízením služebnosti cesty a stezky jenom pro parcely přikazované rozsudkem do vlastnictví žalobce, tento opětovně ztratí přístup k jím užívané části stodoly na statku. Žalobce se důvodně obává, že žalovaný okamžitě zaslepí bránu mezi parc. č. , hodnota, a pomezí parc. č. , číslo, a nové parcely č. , číslo, kdy tímto bude možnost vjezdu a odjezdu žalobce ke stodole zcela znemožněna. Žalobce má za to, že soudem stanovený způsob vypořádání spoluvlastnictví neodpovídá rozumnému vypořádání vztahu žalobce a žalovaného. Domáhal se změny napadeného rozsudku tak, že soud přikáže do výlučného vlastnictví žalobce navíc i parc. č. , číslo, a novou parc. č. , číslo, za náhradu se současným zřízením služebnosti cesty a stezky ve prospěch nové parc. č. , číslo, , která bude přikázána do výlučného vlastnictví žalovaného. V tomto smyslu navrhoval změnu napadeného rozsudku.

4. Rozsudek napadl včas podaným odvoláním žalovaný. Nesouhlasil se způsobem rozdělení lesních pozemků a namítal, že tyto pozemky měly být děleny jako jeden celek tak, aby každý z účastníků dostal rovný díl co do celkové výměry rozdělovaného lesního pozemku. Soud nesprávně rozdělil původní pozemek parc. č. , číslo, sice rovným dílem, avšak druhý pozemek parc. č. , číslo, přikázal žalobci, když na něj při dělbě pozemku parc. č. , číslo, pohlížel jako na izolovaně ležící pozemek. Dále namítal nesprávné vypořádání parcely č. , číslo, , která plní funkci přístupového pozemku (cesty). Tuto pozemkovou parcelu by bylo možno rozdělit podélně na dva stejné díly plnící funkci přístupové cesty, což soud neučinil. Přitom pozemek takto dělitelný je, když parcela má v nejužším místě 658 cm a v nejširším 760 cm, takže každý účastník by měl ve svém vlastnictví šíři, která by v nejužším místě měla 329 cm a v nejširším 380 cm, což by odpovídalo i normě na šíři komunikace. Neobstojí argument soudu, že je potřeba zachovat celou přístupovou komunikaci pro průjezd zemědělské techniky. Dále nesouhlasil s tím, že žalovanému byla přikázána parcela č. , číslo, , kterou kromě použití jako cestu nemůže jakkoliv využívat, neboť soud ji okamžitě zatížil služebností cesty a stezky pro pozemky žalobce. Původní parcela č. , číslo, je pozemkem, který je ve smyslu územního plánu obce zastavitelný s tím, že je dána minimální výměra 1000 m², což dělba pozemku splňuje. Nový , číslo, má výměru 1136 m² dle geometrického plánu , tituly před jménem, , jméno FO, , tedy lze i ze strany žalobce, kterému byla tato pozemková parcela přikázána, skutečně realizovat v budoucnu výstavbu například rodinného domu. Je to nejhodnotnější pozemek v rámci dělení podílového spoluvlastnictví. Při finančním vypořádání zde žalovanému chybí odkaz na hodnotu parcely č. , číslo, a nemůže si ověřit správnost výpočtu soudu. V tomto smyslu je rozhodnutí soudu zatíženo nepřezkoumatelností. Navrhoval zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

5. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí v celém rozsahu a dospěl k níže uvedeným závěrům.

6. Z obsahu spisu se podává, že žalobním návrhem doručeným soudu dne 26. 1. 2018 se žalobce domáhal zrušení spoluvlastnictví účastníků k předmětným pozemkům a vypořádání takto zrušeného podílového spoluvlastnictví s tím, že veškeré pozemky budou přikázány do výlučného žalobcova vlastnictví a on zaplatí žalovanému na vypořádání částku 350.000 Kč. Žalovaný souhlasil se zrušením podílového spoluvlastnictví, nesouhlasil však s navrženým způsobem vypořádání.

7. Okresní soud provedl ve věci dokazování tak, jak je zachyceno v protokolech o jednání a jeho skutková zjištění jsou uvedena v odůvodnění napadeného rozhodnutí v odst. 4. – 11.

8. Bylo prokázáno, že předmětné pozemky jsou v podílovém spoluvlastnictví obou účastníků, kdy každý je spoluvlastníkem v rozsahu jedné poloviny. Účastníci již nemají zájem setrvat ve spoluvlastnictví nemovitostí a nebyly shledány žádné důvody, které by bránily zrušení a následnému vypořádání podílového spoluvlastnictví.

9. Odvolací soud souhlasil se způsobem vypořádání zrušeného spoluvlastnictví předmětných pozemků tak, jak bylo učiněno okresním soudem pouze částečně a u jednání dne 14. 11. 2024 přítomným účastníkům předestřel svůj závěr o tom, jak by mělo být spoluvlastnictví vypořádáno tak, aby byly naplněny podmínky § 1144 a § 1145.

10. Zde odvolací soud poukazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 22 Cdo 789/2019. Dle závěru Nejvyššího soudu je-li předmětem řízení žaloba na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k souboru pozemků na sebe navazujících, je třeba s přihlédnutím k okolnostem věci na ně pohlížet jako na celek a vypořádání neprovádět tak, že by se reálně dělil každý pozemek mezi spoluvlastníky, ale tak že se každému přidělí některý z pozemků do výlučného vlastnictví. V takovém případě nejde o reálné rozdělení věci, ale o přikázání do výlučného vlastnictví jednotlivým spoluvlastníkům. I při rozhodování o zrušení spoluvlastnictví k souboru prostorově navazujících nemovitostí musí soud dbát na to, aby dělení bylo z hospodářského hlediska účelné, aby bylo spravedlivé a aby některý ze spoluvlastníků nebyl dělením vážně poškozen. Při zřizování práva odpovídajícího věcnému břemeni (služebnosti stezky a cesty) k nově vzniklé nemovitosti podle § 1145 o. z. je třeba dbát, aby právo vlastníka zatíženého pozemku bylo omezeno co možno nejméně. Věcné břemeno lze zřídit v případě, že zajištění přístupu z vlastního pozemku bude sice technicky možné, nicméně náklady na jeho pořízení budou objektivně natolik vysoké, že jejich vynaložení nebude možné spravedlivě požadovat. Odůvodňují-li to okolnosti věci, je třeba přihlédnout i k dosavadnímu způsobu užívání nemovitostí účastníky.

11. Odvolací soud shledal důvodnou námitku žalovaného ve vztahu k rozdělení lesních pozemků. Skutečně není důvod nepovažovat lesní pozemky parc. č. , číslo, a parc. č. , číslo, za jeden lesní celek. Odvolací soud proto v uvedeném smyslu rozdělil oba pozemky tak, aby každý z účastníků obdržel přibližně stejnou plochu těchto pozemků. Při tomto požadavku pozemek parc. č. , číslo, byl téměř celý přikázán do vlastnictví žalobce, kterému dále byl do vlastnictví přikázán nově odměřený pozemek , číslo, . Žalobci se tak dostalo pozemku o celkové výměře 3051 m². Žalovanému byly do vlastnictví přikázány nově vzniklý pozemek , číslo, (z původního , číslo, ) a , číslo, (z původního , číslo, ), a to o celkové rozloze 3120 m². Lze tak uzavřít, že lesní pozemky byly mezi účastníky rozděleny téměř každému jednou polovinou ve vztahu k celku těchto pozemků.

12. Z pozemku parc. č. , číslo, nechal odvolací soud oddělit při hranici s pozemkem , číslo, část nyní označenou jako , číslo, a tento nově vyměřený pozemek přikázal do vlastnictví žalovaného. Tím žalovaný získal přístup právě ke svým lesním pozemkům uvedeným shora. Zbylou část pozemku parc. č. , číslo, spolu s pozemkem parc. č. , číslo, přikázal odvolací soud do vlastnictví žalobce. Oba pozemky totiž navazují na pozemek parc. č. , číslo, Po oddělení pozemků parc. č. , číslo, o výměře 329 m2 má pozemek , číslo, výměru 1121 m2, pozemek parc. č. , číslo, zůstal zachován v původní rozloze. Uvedené pozemky lze v budoucnu využít jako případně stavební, neboť splňují dohromady podmínku nejméně 1000 m2. Pozemek parc. č. , číslo, odvolací soud přikázal do výlučného vlastnictví žalobci a zřídil na tomto pozemku služebnost cesty a stezky ve prospěch oprávněného pozemku parc. č. , číslo, . Vyšel z následující úvahy. Pozemek parc. č. , číslo, začíná u veřejné cesty a vždy se tento pozemek celý používal pro vstup na další pozemky účastníků. Z uvedeného pozemku má žalobce přímý přístup na pozemek parc. č. , číslo, a dále je již na něm, jakým způsobem si zařídí přístup na další pozemky, které na pozemek parc. č. , číslo, navazují a tvoří s ním funkční celek. Žalobce má přístup ke svým pozemkům dostatečně zajištěn.

13. Aby mohl mít zajištěn přístup ke svým pozemkům také žalovaný, odvolací soud zatížil pozemek parc. č. , číslo, služebností ve prospěch oprávněného pozemku parc. č. , číslo, takže žalovaný (a každý další vlastník pozemku parc. č. , číslo, ) se z veřejné cesty přes pozemek parc. č. , číslo, dostane na svůj pozemek parc. č. , číslo, a dále na lesní pozemek.

14. Žalovaný s tímto řešením nesouhlasil a navrhoval, aby pozemek parc. č. , číslo, byl podélně rozdělen tak, že spodní část by připadla do výlučného vlastnictví žalobce a vrchní část do výlučného vlastnictví žalovaného. Tím by dle námitek žalovaného byl vyřešen také přístup na pozemek parc. č. , číslo, a k nemovitosti stojící na pozemku parc. č. , číslo, které jsou ve spoluvlastnictví otce žalovaného , jméno FO, a žalobce, kdy každý z nich je spoluvlastníkem v rozsahu jedné poloviny. Dále žalovaný namítal, že svůj spoluvlastnický podíl k pozemku parc. č. , číslo, dostal darem od svého otce , jméno FO, a dohodli se, že , jméno FO, zůstane zachován příjezd k rodinnému domu číslo , hodnota, na pozemku , číslo, a parc. č. , číslo, zůstane ve vlastnictví žalovaného. K tomu žalovaný doložil listinu – dohoda o daru (č. l. 532) uvedeného znění s ověřenými podpisy žalovaného a , jméno FO, z 2. 12. 2025. K tomu uvádí odvolací soud, že uvedená dohoda, pokud byla uzavřena, zavazuje její účastníky, tj. dárce , jméno FO, a obdarovaného , jméno FO, (žalovaného), nikterak však nezavazuje žalobce. Soud k této dohodě proto nepřihlížel.

15. Bylo prokázáno, že nad předmětnými pozemky parc. č. , číslo, a nyní parc. č. , číslo, se nachází pozemek parc. č. , číslo, a pozemek parc. č. , číslo, , na kterém stojí stavba. Tyto nemovitosti jsou v podílovém spoluvlastnictví otce žalovaného , jméno FO, a žalobce, každý v rozsahu jedné poloviny. Odvolací soud si je vědom nutnosti rozhodnout tak, aby rozsudkem nebyly založeny další spory, a to ani mezi účastníky, ani mezi třetími osobami. V řízení však bylo zjištěno, že na pozemek , číslo, mají oba jeho spoluvlastníci přímý přístup z veřejné komunikace vedoucí podél tohoto pozemku. Jak žalobce, tak , jméno FO, jako spoluvlastník pozemku parc. č. , číslo, se z veřejné komunikace na označený pozemek mohou pohodlně dostat velkou branou, která z veřejné komunikace na pozemek umožňuje přístup. , jméno FO, té poloviny domu, kterou , jméno FO, užívá na parcele číslo , číslo, , se potom dostane právě po pozemku , číslo, Je tak zřejmé, že pro přístup na posledně označenou parcelu , jméno FO, parcelu číslo , číslo, nepotřebuje.

16. Žalovaný požadoval podélné rozdělení pozemku parc. č. , číslo, Odvolací soud nepřistoupil k tomuto způsobu vypořádání spoluvlastnictví, neboť by vznikly 2 úzké pozemky. Z doložených fotografií je zřejmé, že předmětný pozemek se vždy využíval jako celý po celé šířce k průjezdu k nemovitostem a jeho podélné rozdělení by ztěžovalo průjezd případnou zemědělskou či lesní technikou. Navíc odvolací soud je přesvědčen, že přikázání tohoto pozemku do vlastnictví žalobce a zřízení služebnosti ve prospěch každého vlastníka pozemku parc. č. , číslo, (služebnost zřízená in rem) žádným způsobem práva spoluvlastníků, konkrétně žalovaného neporušuje a neomezuje.

17. S ohledem na shora uvedené závěry bylo napadené rozhodnutí změněno tak, že spoluvlastnictví účastníků k předmětným pozemkům se zrušuje a jednotlivé pozemky byly přikázány do výlučného vlastnictví toho kterého účastníka tak, jak je uvedeno v odstavci I. výroku rozsudku, spolu se zřízením služebnosti chůze a jízdy přes povinný pozemek parc. č. , číslo18. Ve smyslu § 1144 odst. 2 o. z. odvolací soud provedl vyrovnání rozdílu v penězích, neboť žalobci se dostalo při vypořádání nemovitostí větší hodnoty.

19. Ve věci byly zjištěny obvyklé ceny jak lesních pozemků, tak ostatních pozemků, a to prostřednictvím znaleckých posudků, jejichž závěry nebyly ze strany účastníků zpochybněny.

20. Ze znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že obvyklá cena nemovitostí - jiných než lesních pozemků, které připadnou do žalobcova vlastnictví (pozemek parc. č. , číslo, , nově vzniklý pozemek parc. č. , číslo, a pozemek parc. č. , číslo, ) činí celkem 1.890.000 Kč.

21. Obvyklá cena pozemku parc. č. , číslo, , který bude přikázán do vlastnictví žalovaného, činí 82.250 Kč.

22. Obvyklou cenu věcného břemene, které zatíží pozemek parc. č. , číslo, stanovil znalec ve výši 35.970 Kč.

23. Ze znaleckého posudku znalce , tituly před jménem, , jméno FO, ve vztahu k lesním pozemkům bylo zjištěno, že obvyklá cena pozemku parc. č. , číslo, a parc. č. , číslo, které budou přikázány do vlastnictví žalobce, činí 37.650 Kč. Obvyklá cena lesních pozemků parc. č. , číslo, a parc. č. , číslo, , které budou přikázány do vlastnictví žalovaného, činí 28.040 Kč.

24. Žalobce dostává při vypořádání „nelesní“ pozemky v hodnotě 1.890.000 Kč a žalovaný pozemky v hodnotě 82.

250. Dohromady cena těchto nelesních pozemků činí 1.972.250 Kč, z čehož jedna polovina pro každého činí 986.125 Kč. Jestliže žalobce obdrží tyto pozemky v hodnotě 1.890.000 Kč, musí doplatit žalovanému na vyrovnání jeho podílu 903.875 Kč (1.890.000 Kč minus 903.875 Kč rovná se 986.125 Kč). Žalovaný ke svým nelesním pozemkům v hodnotě 82.250 Kč obdrží částku 903.875 Kč, což činí 986.125 Kč. Ve vztahu k těmto pozemkům budou účastníci při uvedeném doplatku vyrovnáni.

25. Lesní pozemky obdrží žalobce v obvyklé ceně 37.650 Kč a žalovaný v obvyklé ceně 28.040 Kč. Celková cena těchto lesních pozemků činí 65.690 Kč, z čehož jedna polovina pro každého spoluvlastníka činí 32.845 Kč. Žalobce tak musí doplatit žalovanému částku 4.805 Kč (37.650 Kč minus 32.845 Kč rovná se 4.805 Kč). Žalovaný při tomto doplatku bude mít lesní pozemky ve stejné hodnotě 32.845 Kč jako žalobce (28.040 Kč plus 4.805 Kč).

26. Celkem by měl žalobce doplatit žalovanému částku 908.680 Kč (903.875 Kč + 4.805 Kč).

27. V souladu s § 1145 o. z. zřídil odvolací soud přes pozemek parc. č. , číslo, služebnost stezky a cesty ve prospěch pozemku parc. č. , číslo, . V podstatě se jedná o nezbytnou cestu, která má žalovanému umožnit spojení s veřejnou komunikací k pozemku, který je v jeho vlastnictví - , číslo, a následně k lesním pozemkům , číslo, Znalec stanovil hodnotu věcného břemene, které zatíží pozemek parc. č. , číslo, na částku 35.970 Kč. Takto stanovená hodnota byla pouze výchozí částkou, kterou posléze odvolací soud snížil na částku 20.000 Kč. Odvolací soud vycházel ze závěru, že tento pozemek byl vždy využíván k tomu, aby se spoluvlastníci dostali k dalším na něj navazujícím pozemkům a sám žalobce ani netvrdil, že by pozemek chtěl jakýmkoli způsobem zastavět či užívat jinak, než jako přístupovou cestu ke svým pozemkům. Z toho je zřejmé, že částka za zřízení služebnosti může být v tomto případě nižší, než znalcem stanovená obvyklá cena, dle názoru odvolacího soudu těmto požadavkům odpovídá částka 20.000 Kč, a to jako úplata a odčinění újmy. Odvolací soud o 20.000 Kč proto snížil částku, kterou má žalobce vyplatit na vyrovnání rozdílu při vypořádání a dospěl k částce 880.680 Kč (908.680 Kč minus 20.000 Kč). Uvedenou částku uložil žalobci k zaplacení žalovanému ve lhůtě 15 dnů od právní moci rozsudku. Žalobce potvrdil, že má k dispozici finanční částku přesahující 1.000.000 Kč, ze které je schopen žalovaného podíl vyrovnat. Lhůtu 15 dnů tak považuje odvolací soud za přiměřenou.

28. Napadené rozhodnutí bylo s ohledem na shora přijaté závěry a uvedené skutečnosti změněno.

29. V souladu s § 224 odst. 2 o. s. ř. rozhodl odvolací soud nově o náhradě nákladů řízení. Zde postupoval dle § 142 odst. 2 o. s. ř. a ustálené judikatury Ústavního soudu. Dle stanoviska pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st. 59/23 v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví majícím povahu iudicii duplicis, není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Je proto obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení souladným s ochranou vlastnického práva dle čl. 11 odst. 1 a práva na soudní ochranu dle čl. 36 odst. 1 LPS, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by proto byly dány zvláštní důvody. Odvolací soud zde neshledal žádné zvláštní důvody, pro které by mělo být rozhodnuto o náhradě nákladů řízení jinak, než že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu.

30. V souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř. má stát podle výsledků řízení právo na náhradu nákladů řízení, které platil. Soud prvního stupně zaplatil přiznané znalečné znalcům, a to v celkové výši 49.822 Kč. Je spravedlivé, aby se každý z účastníků podílel na těchto nákladech státu jednou polovinou, tudíž každému z nich bylo uloženo zaplatit státu částku 24.911 Kč.

31. Stejnou úvahou jako ve vztahu k náhradě nákladů řízení se řídil odvolací soud také při rozhodnutí o náhradě nákladů odvolacího řízení a rozhodl, že žádný z účastníků na ně nemá právo.

32. V odvolacím řízení bylo na znalečném vyplaceno státem celkem 22.406 Kč, každému z účastníků bylo v souladu s § 148 odst. 1 o. s. ř. uloženo z této částky zaplatit jednu polovinu.