11 Co 74/2025

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Palkovské a soudkyň JUDr. Zuzany Ihnátové a JUDr. Evy Placzkové ve věci žalobců: a) Jméno žalobce A , narozená dne Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A b) Jméno žalobce B , narozený dne Datum narození žalobce B bytem Adresa žalobce A oba zastoupeni advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zdržení se zasahování do vlastnického práva a o vzájemné žalobě žalovaného k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě č. j. 64 C 157/2023-233 ze dne 13. 12. 2024

I. Rozsudek okresního soudu se v odstavcích I. a II. výroku potvrzuje.

II. Rozsudek okresního soudu se v odstavcích III. a IV. výroku mění takto:Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům a) a b) oprávněným společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 40.825 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejich advokáta.Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům a) a b) oprávněným společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení o vzájemné žalobě 7.696 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejich advokáta.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům a) a b) oprávněným společně a nerozdílně náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 12.251 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejich advokáta.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobcům a) a b) oprávněným společně a nerozdílně náhradu nákladů odvolacího řízení o vzájemné žalobě 12.251 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jejich advokáta.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalovanému zdržet se zasahování do vlastnického práva žalobců a) a b) k rodinnému domu, který je součástí pozemku parc. č. , číslo, v k. ú. , adresa, , bráněním odtoku odpadních vod z rodinného domu prostřednictvím splaškové kanalizační přípojky a dešťové kanalizační přípojky do splaškové kanalizace a dešťové kanalizace, umístěné na pozemku parc. č. , číslo, v k. ú. , adresa, , zejména zaslepováním nebo jiným ucpáváním předmětných kanalizačních přípojek (odst. I. výroku), zamítl vzájemnou žalobu žalovaného, aby žalobcům a) a b) byla uložena povinnost odstranit přípojku splaškové kanalizace a přípojku dešťové kanalizace zasahujících do pozemku parc. č. , číslo, v k. ú. , adresa, a ústících do splaškové kanalizace a dešťové kanalizaci žalovaného (odst. II. výroku), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobcům a) a b) náhradu nákladů řízení ve výši 42.458 Kč (odst. III. výroku), uložil žalovanému povinnost zaplatit náhradu nákladů řízení za vzájemnou žalobu žalobcům a) a b) ve výši 12.596 Kč (odst. IV. výroku), uložil žalobcům a) a b) povinnost zaplatit soudní poplatek ve výši 2.000 Kč (odst. V. výroku).

2. Proti rozsudku (výrokům I. až IV.) podal včasné odvolání žalovaný. Vytkl okresnímu soudu, že nepřihlédl k odvolatelem tvrzeným skutečnostem nebo jím označeným důkazům, zejména neprovedením důkazů projektovou dokumentací splaškové kanalizace a vodovodního řadu a smlouvy o napojení a vybudování přípojek na kanalizační řad, vodovod a přeložky meliorace uzavřené , datum, mezi žalovaným a , jméno FO, . Tato vada je naplněna též tím, že soud nepřihlédl k tvrzení žalovaného, že na pozemku žalobců stojí jiný rodinný dům, než ten, který měl vzniknout podle veřejnoprávní smlouvy ze dne , datum, . Řízení je postiženo jinou vadou, což je naplněno tím, že soud oslyšel argumentaci žalovaného, s touto se ani v odůvodnění rozsudku nevypořádal a případně ji zkomolil. Rozsudek je tím nepřezkoumatelný. Soud neúplně zjistil skutkový stav, neboť neprovedl navržené důkazy potřebné k prokázání rozhodných skutečností, zejména neprovedení navrženého znaleckého posudku, dotazu na stavební úřad a neprovedení výslechu , tituly před jménem, , jméno FO, a žalovaného. Soud dospěl k nesprávným skutkovým zjištěním, což je naplněno zejména nesprávným vyhodnocením listin ze spisu stavebního úřadu. Soud důsledně nerozlišoval řízení územní a listiny s ním spojené od řízení stavebního a listin s ním spojených, nesprávně si vykládal rozhodnutí v těchto řízeních vydaná a zejména procesní úkony žalovaného a právních předchůdců žalobců. Soud naprosto nesprávně dovozoval z veřejnoprávní smlouvy nahrazující stavební povolení něco, co z ní neplyne a považoval ji za závaznou v rozsahu, na který evidentně nedopadala. Zejména soud nesprávně dovodil souhlas žalovaného se zřízením přípojky splaškové kanalizace v konkrétním bodě na , adresa, , a to v důsledku nerozlišení souhlasu s napojením od souhlasu se zřízením přípojky. S výkresy ve spisech stavebního úřadu bylo manipulováno, což se týká i výkresu koordinační situace B1, který měl být přílohou veřejnoprávní smlouvy ze dne , datum, . K tomu žalovaný navrhuje projektovou dokumentaci splaškové kanalizace a vodovodního řadu, výslech , tituly před jménem, , jméno FO, (autora výkresu) a výslech , tituly před jménem, , jméno FO, . Rozhodnutí soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Je nesprávný závěr soudu, že souhlas žalovaného s napojením na kanalizační řad splaškové kanalizace zakládá právo žalobců napojit se jakýmkoliv způsobem a v místě, kde se jim to hodí. Nesprávný je názor soudu na nutný charakter souhlasu žalovaného k tomu, aby opravňoval právního předchůdce žalobců zasáhnout do pozemku a řadu žalovaného. Nesprávný je závěr ohledně vázanosti stavebníka místem budoucího napojení kanalizačních přípojek na řad poznačeným v situačním výkresu stavby, jejíž projekt počítá s žumpou a vsakovací jímkou pro nějaké budoucí řízení. Nesprávné jsou úvahy soudu, které naprosto zanedbávají zásah do vlastnického práva žalovaného k řadu. Nesprávné jsou úvahy soudu pomíjející rozpor existence zaústění kanalizačních přípojek s technickými normami a správním právem. Soud přehlíží povinnosti žalovaného jako vlastníka řadu. Soud chybuje v tom, že naprosto nerozlišuje právo mít přípojku od práva užívat přípojku, tedy vypouštět odpadní vody, tedy také užívat cizí věc. V prvním doplnění svého odvolání poté žalovaný rozsáhle popisoval, jak dům žalobců neodpovídá vymezení veřejnoprávní smlouvy o provedení stavby ze dne , datum, kterou žalovaný podepsal , datum, . Dle jeho závěrů rodinný dům postavený na pozemku parc. č. , číslo, v k. ú. , adresa, nemůže být považován za stavbu postavenou v souladu s veřejnoprávní smlouvou o provedení stavby ze dne , datum, když se od ní zřetelně liší. Listiny podepsané , tituly před jménem, , jméno FO, dle jeho názoru vzbuzují důvodné podezření z naplnění trestného činu. Je zde nejistota, v jaké podobě, kdy byla připojena projektová dokumentace k veřejnoprávní smlouvě o provedení stavby, tedy i v době, kdy k dané veřejnoprávní smlouvě připojil podpis žalovaný a s čím tedy vyjádřil souhlas. Veřejnoprávní smlouvu z , datum, žalovaný podepisoval jako vlastník sousedních pozemků a nikoliv jako vlastník kanalizačních řadů. Jeho podpis na uvedené veřejnoprávní smlouvě nelze vykládat jako souhlas s něčím, co přesahuje předmět smlouvy, tedy s něčím, co vykračuje či stojí mimo stanovený rámec smlouvy. Opačný závěr soudu je mylný. Z popisu stavby je zřejmé, co měla stavba obsahovat, přičemž splaškové vody měly být zaústěny do žumpy na stejném pozemku a dešťová voda měla být svedena do retenční nádrže, taktéž na pozemku , číslo, . Pokud by měla stavba zasahovat i na další pozemky, jednak by nemohlo být konstatováno, že takové stavební objekty nevyžadují stavební povolení ani ohlášení, jednak by v předmětu smlouvy muselo být uvedeno, že stavba má být provedena i na dalším pozemku a musel by být explicitně formulován souhlas vlastníka takového dalšího pozemku s tím, že na jeho pozemku bude zřízena stavba a bude na něm dále existovat. Musela by být doložena smlouva o zřízení věcného břemene zatěžující pozemek třetí osoby povinností strpět zřízení a existenci stavby. Nelze podpis žalovaného pod veřejnoprávní smlouvou o provedení stavby vykládat jako jeho souhlas se vstupem na jeho pozemek či zásahem do jeho pozemku nebo dokonce závazek strpět na svém pozemku kanalizaci , jméno FO, , respektive dnes žalobců. Závěr soudu ohledně situačního výkresu B1 žalovaný označuje za nesprávný. Podpis veřejnoprávní smlouvy má představovat závazné stanovisko žalovaného k obsahu veřejnoprávní smlouvy, tj. k řešení, které je předmětem schvalování a povolení výstavby. Toto řešení je představováno s vedením splaškových vod do žumpy a dešťových vod do retenční nádrže. Žalovaný prohlašuje, že označený výkres B1 v předložené podobě neměl k dispozici. Údaje o nápojných bodech na kanalizační řady jsou ostatně podezřelé samy o sobě. Je pozoruhodné, odkud projektant čerpal údaje o uvedených hloubkách dna kanalizačního potrubí v jím naznačených nápojných bodech. Projektant se s vlastníkem tohoto řadu (budoucím) nespojil a svůj záměr s ním neprojednával. Předmětem schvalování nebylo připojení objektu na veřejnou kanalizaci. Bylo jím řešení, které do inženýrských sítí nezasahovalo. Předmětem schvalování byl návrh obsahující odkanalizování do žumpy stojící na pozemku stavebníka a do retenční nádrže stojící na témže pozemku. Před uzavřením veřejnoprávní smlouvy sice žalovaný připojení rodinného domu na svoji kanalizaci do budoucna odsouhlasil, avšak v jiné podobě, respektive v jiném místě, než bylo později načerno realizováno. Pokud jde o obsah veřejnoprávní smlouvy, s nímž žalovaný souhlasil, pak žalovaný souhlasil s návrhem řešení, které bylo předmětem schvalování a povolování, tedy s odkanalizováním domu do žumpy a do retenční nádrže. Odkanalizování do kanalizace v majetku žalovaného nebylo předmětem schvalování. Okresní soud chybuje, pokud nerozlišuje mezi souhlasem vlastníka kanalizačního řadu s připojením a souhlasem se způsobem napojení, tedy se zřízením přípojky. S tím souvisí i nepochopení soudu ohledně postoje žalovaného, který chce žalobcům umožnit připojení ke svému kanalizačnímu řadu (tedy souhlasí s připojením), ale nesouhlasí se současným neoprávněným napojením, které je navíc technicky nepřijatelné. Soud evidentně zaměňuje otázku práva vlastníka stavebního objektu na umožnění napojení objektu na veřejnou kanalizační síť s otázkou způsobu napojení z hlediska přípustnosti. Žalovaný nepolemizuje s § 8 odst. 4 zákona č. 274/2001 Sb. Žalovaný stále je připraven žalobcům napojení kanalizační přípojky na jeho kanalizační řad umožnit, avšak technicky přípustným způsobem. Vyplývá to přímo z obsahu smlouvy o napojení a vybudování přípojek na kanalizační řady, jejíž součástí jsou i výkresy a kterou právní předchůdce žalobců s žalovaným uzavřel. Jsou zde definovány napojovací body a jednoznačně je uvedeno, že právní předchůdce žalobců je povinen nechat vyhotovit projektovou dokumentaci, tuto nechat odsouhlasit žalovaným a schválit stavebním úřadem. Napojení kanalizační přípojky musí být provedeno technicky přípustným způsobem. Je zcela nepřijatelné, aby vlastníci připojovaných objektů mohli sami provádět zásahy do veřejné kanalizační sítě svévolně a partyzánským způsobem v místě, kde je napadne a kde je to z technického hlediska nepřípustné. Takto učinil patrně právní předchůdce žalobců. Z technického hlediska platí, že domovní přípojky se do kanalizace napojují zásadně prostřednictvím kanalizačních šachtic vybudovaných na trase vedení potrubí. Stejně tak lomy ve směru tras na kanalizačním řadu, případně soutoky tras z různých směrů se taktéž realizují prostřednictvím šachtic, do nichž jsou zaústěna potrubí jak přítoková z různých směrů, tak odtoková. Je to důležité z důvodů eliminace rizika zanášení a ucpávání kanalizace. Kanalizační potrubí, pokud není předpisově vedeno, se může často zanášet různými pevnými nečistotami, usazováním tukových sedimentů i splavenými organickými zbytky. V dobách velkých lijáků i splavováním zeminy, štěrku apod. Z těchto důvodů jsou stanoveny technické předpisy pro provádění kanalizace, a to zejména lomu ve směru trasy, připojování jednotlivých větví i napojování přípojek. Tyto předpisy vylučují realizovat napojení ležatého potrubí s tím, že se do existujícího hlavního potrubí vyřeže díra, do níž se zasune potrubí druhé, navíc uprostřed trasy mezi šachticemi, tedy bez možnosti kontroly a údržby, jak mají přípojky nelegálně napojeny žalobci. Ve smlouvě ze dne , datum, je jako místo napojení přípojky k rodinnému domu, který bude vystavěn na parcele č. , číslo, na splaškovou kanalizaci, stanovena šachtice , číslo, . Součástí smlouvy jsou výkresy, které jsou k ní připojeny a které představují kopie z projektové dokumentace ke kanalizaci v ulicích , název, a , název, realizované následně žalovaným. Současná přípojka žalobců je zřízena v rozporu s touto smlouvou, načerno, bez stavebního povolení a bez vědomí a souhlasu vlastníka kanalizace, do níž se připojoval, tedy žalovaného. Souhlas vlastníka kanalizačního řadu s připojením je jedním z požadovaných podkladů pro územní rozhodnutí o umístění stavby (kanalizační přípojky nebo stavby, která obsahuje kanalizační přípojku k řadu). Nicméně po územním řízení musí proběhnout i stavební řízení, jehož předmětem bude ona přípojka. Ve stavebním řízení musí stavební úřad odsouhlasit projektovou dokumentaci. Soud odkazuje též na podpis žalovaného pod listinou označenou jako souhlas vlastníka vodovodu splaškové a dešťové kanalizace s budoucím napojením novostavby rodinného domu na parcele č. , číslo, v k. ú. , adresa, – příloha pro územní rozhodnutí, případně veřejnoprávní smlouvu a zároveň souhlas s uzavřením veřejnoprávní smlouvy nahrazující územní řízení a pro účely stavebního povolení. Soud rekapituluje, že souhlas obsahuje vlastnoruční podpis žalovaného a přílohou je koordinační situace výkres B1. Je k dispozici pouze fotokopie dané listiny a k vlastnoručnosti podpisu se nelze vyjadřovat. Listina je nedatovaná. Jak již samotné označení listiny , číslo, oznamuje, tato vznikla pro územní řízení, respektive veřejnoprávní smlouvu nahrazující územní řízení. Šlo tedy o listinu, která měla být podkladem pro veřejnoprávní smlouvu č. , číslo, o změně územního rozhodnutí , číslo, , jež nabyla účinnosti 15. 9. 2011. Pokud listina pro územní rozhodnutí odkazuje na přílohu B1, z podstaty se musí jednat o listinu jinou, než je prezentována pochybná koordinační situace č. B1, která je vydávána za součást projektové dokumentace ke stavebnímu řízení. Koordinační situace pro územní řízení proto nebude totožná s koordinační situací pro stavební řízení, i když obě nesou stejné označení. Veřejnoprávní smlouva o provedení stavby neupravovala napojení na kanalizační řady žalovaného, tudíž ani žádné souhlasy na nedatovaných listinách neopravňovaly stavebníka realizovat jakákoli napojení na kanalizační řady ležící mimo pozemek parc. č. , číslo, . Okresní soud s odvoláním na usnesení NS sp. zn. 22 Cdo 1618/2016 posuzoval také otázku existence oprávnění zásahu do vlastnického práva žalovaného k pozemkům v jeho vlastnictví a k dešťové i splaškové kanalizaci v jeho vlastnictví z hlediska soukromého práva (existence soukromoprávního titulu k zásahu do vlastnického práva). Skutečnost, že má stavebník veřejnoprávní oprávnění, jej z pohledu práva soukromého neopravňuje zasahovat do práva vlastníka pozemku. Soud učinil nesprávný závěr, že žalovaný souhlas k posuzovanému napojení udělil a tento souhlas má být titulem pro zásah do práv žalovaného z hmotněprávního hlediska. Oprávnění k zásahu do vlastnického práva k nemovité věci zakládá pravidelně věcné právo (věcné břemeno), které je zapsáno v katastru nemovitostí, ať už na základě smlouvy či na základě soudního rozhodnutí. Žalovaný má za to, že podpis, který přičinil na příloze k veřejnoprávní smlouvě ze dne , datum, , nemůže suplovat smlouvu o zřízení věcného břemene, a to bez ohledu na obsah této veřejnoprávní smlouvy a na to, jaké dokumenty měl mimo tuto smlouvu k dispozici. Současná praxe pro zřízení věcného břemene k pozemku vyžaduje doložení schváleného geometrického plánu, který je součástí smlouvy o zřízení věcného břemene a v němž je rozsah zásahu jednoznačně vymezen a definován. V daném případě by existenci souhlasu žalovaného k zásahu do jeho vlastnických práv ke kanalizačnímu řadu mohla eventuálně nasvědčovat smlouva uzavřená mezi žalovaným a , jméno FO, o napojení jeho objektu na kanalizační řady ve vlastnictví žalovaného. Z obsahu této smlouvy lze seznat, že žalovaný vyslovuje souhlas k napojení na konkrétní šachtici, do které se má přípojka napojovat. Tuto smlouvu však okresní soud odmítl provést, takže z její existence souhlas žalovaného dovozovat nelze. Ostatně v této smlouvě se její účastníci dohodli na jiném řešení, tedy na jiném rozsahu zásahu do vlastnického práva, než jaký je představován nabouráním se do kanalizačního potrubí realizovaným ze strany majitele objektu, tj. rodinného domu stojícího na pozemku parc. č. , číslo, . Obecně vyslovený souhlas vlastníka se zamýšleným napojením na jeho sítě nelze považovat za hmotněprávní titul k jakémukoliv zásahu do jeho vlastnických práv, potažmo za titul, který ponechává čistě na svobodné vůli druhé strany, v jakém rozsahu a v jakém směru budou vlastnická práva majitele pozemků a kanalizace narušena. Dále taková smlouva o zřízení věcného břemene musí obsahovat údaj, zda je věcné břemeno zřizováno úplatně či neúplatně. Navrhoval změnu napadeného rozhodnutí tak, že žaloba žalobců bude zamítnuta a naopak bude vyhověno vzájemné žalobě žalovaného.

3. Žalobci navrhovali potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného, ve svém vyjádření k odvolání žalovaného uváděli důvody, proč skutkové i právní závěry okresního soudu jsou správné.

4. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení předcházející jeho vydání, a to v celém rozsahu a dospěl k závěru, že žalovaného odvolání není důvodné.

5. Z obsahu spisu se podává, že žalobou došlou soudu dne , datum, se žalobci domáhali, nechť je žalovanému uloženo zdržet se zasahování do jejich vlastnického práva k předmětnému rodinnému domu bráněním odtoku odpadních vod z jejich rodinného domu prostřednictvím splaškové kanalizační přípojky a dešťové kanalizační přípojky do splaškové kanalizace a dešťové kanalizace, umístěných na pozemku žalovaného. Oproti tomu podal žalovaný vzájemnou žalobu dne , datum, kdy se domáhal, nechť je žalobcům uloženo odstranit přípojku splaškové i dešťové kanalizace zasahujících do pozemku parc. č. , číslo, a ústící do splaškové a dešťové kanalizace žalovaného.

6. Okresní soud provedl ve věci rozsáhlé dokazování výpověďmi svědků a listinami tak, jak je zachyceno v protokolech o jednání.

7. Bylo prokázáno, že žalobci jsou podílovými spoluvlastníky o velikosti každý z jedné poloviny k pozemku parc. č. , číslo, a pozemku parc. č. , číslo, jehož součástí je stavba čp. , číslo, v k. ú. , adresa, na základě kupní smlouvy z , datum, s právními účinky zápisu k 8. 6. 2022. Žalovaný je vlastníkem pozemku parc. č. , číslo, v k. ú. , adresa, . Právním předchůdcem žalobců byl , jméno FO, , který dům čp. , číslo, stavěl a v jehož prospěch byly uzavřeny dvě veřejnoprávní smlouvy.

8. Bylo prokázáno, že pod č. , číslo, byla dne , datum, uzavřena veřejnoprávní smlouva o změně územního rozhodnutí č. , číslo, mezi správním orgánem , adresa, a žadatelem , adresa, . Veřejnoprávní smlouva nahrazovala územní rozhodnutí, které se přímo dotklo práv osob uvedených v jejím článku II., které by byly účastníky podle § 27 zákona č. 500/2004 Sb. správní řád ve znění pozdějších předpisů, kdyby probíhalo územní řízení. Mimo jiné je mezi těmito osobami uveden , Jméno žalovaného, (žalovaný). Smluvní strany uzavřely veřejnoprávní smlouvu, jejímž předmětem je změna umístění stavby rodinného domu na pozemku parc. č. , číslo, v k. ú. , adresa, . Od doby vydání původního územního rozhodnutí došlo ke změně vlastnictví pozemků, kdy novým stavebníkem je , právnická osoba, a , Jméno žalovaného, , původní vlastníci , jméno FO, a , jméno FO, se změnou územního rozhodnutí stejně jako nový vlastník , Jméno žalovaného, souhlasí. Touto veřejnoprávní smlouvou se po změnách zapracovaných v samostatné dokumentaci pro územní řízení umisťuje stavba s názvem novostavba rodinného domu na parcele č. , číslo, v k. ú. , adresa, . V popisu změn stavby jsou uvedeny změny, ke kterým má při stavbě rodinného domu dojít. Výslovně je zde uvedeno, že dům bude připojen přípojkou , číslo, na vodovod na pozemku stavebníka, odkanalizován bude přípojkou kanalizace , číslo, do bezodtokové žumpy na pozemku stavebníka, po kolaudaci splaškové kanalizace , číslo, uložené do komunikace v přilehlé , adresa, bude provedeno přepojení do této kanalizace. Dešťové vody budou svedeny do dešťové kanalizace , číslo, komunikaci , adresa, , která je provedena, ale dosud není zkolaudována. Dále je zde v čl. V. uveden souhlas dotčených orgánů, v čl. VI. podmínky pro umístění stavby s odkazem na číslo výkresu B1 v měřítku 1:250 a pod podpisy smluvních stran je mimo jiné uveden podpis , jméno FO, s datem 6. 9. 2011.

9. Uvedená veřejnoprávní smlouva nahrazovala ve smyslu § 78 a § 78a zákona č. 183/2006 Sb. územní rozhodnutí mezi osobou, která by žádala o vydání územního rozhodnutí (, jméno FO, ) a stavebním úřadem. Dle § 78a citovaného zákona po uzavření veřejnoprávní smlouvy se tato smlouva stala platnou, nikoliv však účinnou. K její účinnosti bylo nutné, aby žadatel zajistil souhlasy osob, které by jinak byly účastníky územního řízení. V daném případě se souhlas takových osob podařilo zajistit, pro věc samu je podstatný souhlas žalovaného , jméno FO, . K žalovaného tvrzení, že smlouva je pouze ve fotokopii a zpochybnění jeho vlastního podpisu na smlouvě lze uvést tolik, že následně na základě této smlouvy byla uzavřena další veřejnoprávní smlouva o provedení stavby. Přijmout nyní námitku, že první veřejnoprávní smlouva č. , číslo, je neautentická, popřípadě neobsahuje vlastní žalovaného podpis, je dle názoru odvolacího soudu mimo realitu a pouze se jedná o zcela účelové námitky žalovaného. , jméno FO, předmětný dům postavil a po dobu trvání jeho vlastnického práva a ani po smrti , adresa, ze strany , jméno FO, nedošlo ke zpochybnění účinnosti označené veřejnoprávní smlouvy. To, že tak činí nyní ve sporu s žalobci, považuje odvolací soud za snahu zcela zpochybnit správní řízení a proces, na jehož konci bylo užívání předmětného domu tehdy , adresa, . Odvolací soud uzavírá, že pokud se žalovaný po dobu téměř 10 let neohradil proti svému souhlasu uvedenému ve veřejnoprávní smlouvě č. , číslo, a činí tak nyní ve sporu s žalobci, nelze než tuto jeho námitku považovat za ryze účelovou bez pravdivého základu.

10. Z veřejnoprávní smlouvy o provedení stavby uzavřené v souladu s § 116 zákona č. 183/2006 Sb. (kterážto smlouva nahradila stavební rozhodnutí) bylo prokázáno, že smluvní strany , právnická osoba, a žadatel , jméno FO, uzavřeli veřejnoprávní smlouvu, která nahrazuje stavební povolení. V jejím čl. II. jsou uvedeny třetí osoby, jichž se přímo smlouva dotýká, které by byly účastníky podle § 27 zákona č. 500/2004 Sb., kdyby probíhalo stavební řízení. Mezi těmito osobami je uveden , Jméno žalovaného, s tím, že osoby vyslovily souhlas s obsahem smlouvy jejím podpisem. Na konci je mimo jiné smlouva skutečně podepsána , jméno FO, . Zde odvolací soud k původní námitce žalovaného o nepravém podpise na veřejnoprávní smlouvě č. , číslo, ještě doplňuje, že také v této fázi stavebního řízení mohl žalovaný vznést námitku, že na předchozí smlouvě č. , číslo, není jeho pravý podpis, avšak žalovaný tak neučinil. Předmětem smlouvy je provedení stavby novostavba rodinného domu, zpevněné plochy a sjezd z pozemní komunikace na stavební pozemek na pozemku parc. č. , číslo, . Jsou zde uvedeny stavební objekty, které výslovně dle smlouvy nejsou jejím předmětem, poněvadž podle § 103 stavebního zákona nevyžadují stavební povolení ani ohlášení. Jedná se o stavby vodovodní přípojka , název, délky 10,5 metrů, kanalizace dešťová , číslo, délky 6,3 metry, žumpa objem 10 m³, elektropřípojka a venkovní bazén. K tomu je nutno uvést, že dle § 103 písm. f) bod 9 citovaného stavebního zákona stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu nevyžadují vodovodní, kanalizační a energetické přípojky včetně připojení stavby a odběrných zařízení vedených mimo budovu nebo připojení staveb plnících doplňkovou funkci ke stavbě hlavní na rozvodné sítě a kanalizaci stavby hlavní. V čl. VI. smlouvy je ujednáno, že stavba bude provedena podle projektové dokumentace ověřené stavebním úřadem vypracované , jméno FO, . Smlouva je podepsána oběma smluvními stranami a dále dotčenými třetími osobami mimo jiné , jméno FO, .

11. Okresní soud dále zjistil, že žalovaný jako stavebník provedl stavbu vodního díla dešťové kanalizace , číslo, , mimo jiné na pozemku parc. č. , číslo, , z kolaudačního souhlasu , právnická osoba, bylo zjištěno, že tento představuje doklad o povoleném účelu užívání označené stavby vodního díla – dešťové kanalizace v , adresa, , která se napojuje na stávající kanalizaci ve vlastnictví , právnická osoba, na pozemku parc. č. , číslo, Žalovaný byl dále stavebníkem stavby - splaškové kanalizace a přeložky staveb vodohospodářských meliorací, k čemuž mu bylo vydáno dodatečné povolení stavby vodního díla , právnická osoba, ze dne 6. 3. 2013. Kolaudačním souhlasem z 2. 3. 2020 vydaným , právnická osoba, byla dodatečně povolena stavba vodního díla splašková kanalizace a přeložky staveb vodohospodářských zařízení realizovaných mimo jiné na pozemku parc. č. , číslo, . Stavba splaškové kanalizace byla realizována pro veřejnou potřebu, která bude sloužit k odvádění splaškových vod z předmětné oblasti. Splašková kanalizace je napojena na stávající kanalizaci pro veřejnou potřebu ve vlastnictví společnosti , právnická osoba, . a v provozování společnosti , název, . Z protokolu z 22. 4. 2013 o prohlídce stavby bylo prokázáno, že uvedeného dne proběhla prohlídka stavby splašková kanalizace a přeložka staveb vodohospodářských meliorací dodatečně povolených rozhodnutím, které nabylo právní moci 9. 4. 2013. Stavba přeložky meliorací je umístěna na pozemku parc. č. , číslo, , jehož vlastníkem byl tehdy , jméno FO, . Bylo konstatováno, že tato stavba byla provedena dle schválené projektové dokumentace a vlastník přebírá pozemky v bezvadném stavu zpět. Protokol je podepsán , jméno FO, a , jméno FO, .

12. Dále bylo okresním soudem zjištěno, že rozhodnutím , název, z 10. 2. 2020 bylo společností , název, povoleno provozování kanalizace, jejímž vlastníkem je , Jméno žalovaného, pro veřejnou potřebu s tím, že ji bude trvale užívat šest fyzických osob. Jedná se o označenou splaškovou kanalizaci. Byla uzavřena smlouva o pachtu a provozování kanalizace pro veřejnou potřebu mezi žalovaným a , právnická osoba, kdy žalovaný vystupuje na straně propachtovatele, který zmocnil provozovatele , právnická osoba, k uzavírání dohod s vlastníky kanalizací provozně souvisejících s předmětnou splaškovou kanalizací za účelem zajištění kvalitního a plynulého provozování kanalizace. Propachtovatel se zavázal nejpozději do 30 dnů ode dne dokončení stavby splaškové kanalizace nebo podpisu této smlouvy předat provozovateli vodohospodářský majetek na základě písemného protokolu. Předmětem pachtu je kanalizační řad pro veřejnou potřebu v rámci výstavby čtyř RD v lokalitě , adresa, v k. ú. , adresa, – kanalizace splašková z plastových trub DN v délce 327,96 m nacházející se na označených parcelách mimo jiné parc. č. , číslo, v k. ú. , adresa, . Provozovatel se zavázal propachtovaný majetek udržovat, opravovat a spravovat jej s péčí řádného hospodáře. Úplata provozovateli za poskytnuté služby byla stanovena ve výši 10 Kč bez DPH za 1 m řadu ročně a měla být placena jednorázovou úplatou. Provozovatel se zavázal na žádost a náklad třetích osob umožnit připojení na kanalizaci jen po předchozím písemném souhlasu vlastníka. Smlouva byla podepsána žalovaným , datum, a provozovatelem , datum, . Ze sdělení , právnická osoba, z 24. 10. 2023 bylo zjištěno, že navzdory uzavření pachtovní smlouvy , právnická osoba, předmětnou kanalizaci k dnešnímu dni nepřevzala, což je dáno skutečností, že i přes opakované urgence žalovaný nikdy nepodepsal předávací protokol a nedoložil dokumenty dle čl. VI. pachtovní smlouvy, bez kterých nelze předmětnou kanalizaci provozovat. Z rozhodnutí , právnická osoba, z 23. 1. 2024 ve znění rozhodnutí z 27. 8. 2024 bylo zjištěno, že společnosti , právnická osoba, byla uložena povinnost veřejné služby – provozování splaškové kanalizace (předmětné) ve vlastnictví žalovaného s tím, že se jedná o splaškovou kanalizaci pro veřejnou potřebu uvedenou do užívání kolaudačním souhlasem z 2. 3. 2020. Společnost , právnická osoba, dne 1. 2. 2024 oznámila žalovanému uložení povinnosti veřejné služby s tím, že tato bude trvat po dobu 12 měsíců a bude se týkat odvádění odpadních vod. K tomu uvedli u jednání před odvolacím soudem obě strany sporu, že , právnická osoba, provozuje kanalizaci jako veřejnou službu s tím, že tak bylo rozhodnuto do ledna 2026. Dle žalobců je kanalizace zcela funkční, dle žalovaného kanalizace vykazuje vady, avšak , právnická osoba, s tím nemá žádný problém.

13. Okresní soud ohledně žaloby žalobců aplikoval správně § 8 odst. 4 zákona č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích. Dle citovaného ustanovení vlastníci vodovodů nebo kanalizací, jakož i vlastníci vodovodních řadů, vodárenských objektů, kanalizačních stok a kanalizačních objektů provozně souvisejících jsou povinni umožnit napojení vodovodu nebo kanalizace jiného vlastníka, pokud to umožňují kapacitní a technické možnosti. Současně uzavřou vlastníci těchto vodovodů a kanalizací písemnou dohodu podle odst.

3. Možnost napojení k zabezpečení dodávek pitné vody nebo odvádění odpadních vod nesmí být podmiňována vyžadováním finančních nebo jiných plnění. Náklady na realizaci napojení vodovodu nebo kanalizace hradí vlastník, jemuž je umožněno napojení vodovodu nebo kanalizace. Dle odst. 3. vlastníci vodovodů nebo kanalizací provozně souvisejících, popřípadě jejich částí provozně souvisejících, upraví svá vzájemná práva a povinnosti písemnou dohodou tak, aby bylo zajištěno kvalitní a plynulé provozování vodovodu nebo kanalizace. Tato dohoda je podmínkou kolaudačního rozhodnutí podle stavebního zákona.

14. Žalovaný jako investor vystavěl dešťovou kanalizaci, která z , adresa, zaúsťuje v kanalizaci provozovanou , právnická osoba, . Dále vystavěl splaškovou kanalizaci v , adresa, , která měla a má odvádět splašky z dané oblasti a ohledně které byla uzavřena pachtovní smlouva s , právnická osoba, Když byla uzavírána veřejnoprávní smlouva mezi , právnická osoba, , která nahrazovala územní rozhodnutí a dále veřejnoprávní smlouva mezi stejnými subjekty, která nahrazovala stavební povolení, bylo ohledně odvádění dešťových vod dohodnuto, že tyto budou odváděny do navržené nové trasy dešťové kanalizace v , adresa, a odvod splaškových vod do bezodtokové žumpy na pozemku stavebníka. Blíže bylo dohodnuto, že dešťové vody budou svedeny do dešťové kanalizace , číslo, v komunikaci , adresa, , která je provedena, ale dosud není zkolaudována. Odkanalizován bude dům přípojkou kanalizace , číslo, do bezodtokové žumpy na pozemku stavebníka, po kolaudaci splaškové kanalizace , číslo, uložené do komunikace v přilehlé , adresa, bude provedeno přepojení do této kanalizace. Smlouva je podepsána jako třetí dotčenou osobou mimo jiné žalovaným.

15. Bylo prokázáno, že od samého počátku, co byla mezi , právnická osoba, uzavřena veřejnoprávní smlouva nahrazující rozhodnutí o umístění stavby (územní rozhodnutí) bylo počítáno s tím, že předmětná nemovitost bude ohledně dešťových srážek odvodňována do dešťové kanalizace na , adresa, . Splašky měly být sváděny do žumpy, avšak jen do doby, než bude zprovozněna splašková kanalizace na , adresa, , poté měly být splašky svedeny do této kanalizace. Jediná kanalizace, která na , adresa, byla postavena, a to dešťová i splašková, je ta, kterou jako investor a stavebník postavil žalovaný. Obě kanalizace mu byly zkolaudovány, přičemž dešťová kanalizace z , adresa, zaúsťuje do kanalizace provozované , právnická osoba, a splašková kanalizace je provozována akciovou společností , právnická osoba, . Ohledně splaškové kanalizace žalovaný uzavřel pachtovní smlouvu s , právnická osoba, , avšak kanalizaci samotnou nepředal, neboť nepodepsal předávací protokol. Správní orgán proto rozhodl, že kanalizaci bude jako veřejnou službu , právnická osoba, provozovat i bez jejího předání ze strany žalovaného. , právnická osoba, tak činí a nebyly zjištěny žádné problémy s napojením na tuto kanalizaci z předmětné nemovitosti. Od samého počátku byl zřejmý úmysl stavebníka obou kanalizací – žalovaného umožnit odvod dešťové a splaškové vody vlastníkům předmětného domu kanalizací, kterou žalovaný vystavěl. Tento úmysl lze shledat již při podpisu veřejnoprávní smlouvy o umístění stavby, kde se nachází žalovaného podpis. Pokud byl předmětný dům ve vlastnictví , jméno FO, , nebyly se odvodem dešťových a splaškových vod kanalizací žádné problémy, což bylo zjištěno z výpovědi svědkyně. Problémy nastaly poté, kdy dům zakoupili žalobci. Obě kanalizace byly žalovanému řádně zkolaudovány. Sám žalovaný v odvolání uvedl, že si je vědom své povinnosti (plynoucí z § 8 zákona o vodovodech a kanalizacích) umožnit žalobcům napojení na jím vystavěnou kanalizaci. Toto napojení však musí být provedeno v místech, které žalovaný určí, nikoliv jak si rozhodnou sami žalobci. Nebylo však prokázáno, že by žalobci v průběhu svého vlastnictví předmětných nemovitostí jakkoli změnili dosavadní napojení na dešťovou a splaškovou kanalizaci oproti tomu, jak napojení učinil , jméno FO, . Navíc , právnická osoba, , které provozuje odvod dešťové kanalizace, do které ústí kanalizace z , adresa, , stejně jako , právnická osoba, ., která jako veřejnou službu provozuje kanalizaci splaškovou v , adresa, , nehlásí a neshledávají žádný problém v napojení kanalizace nemovitosti žalobců na kanalizaci ve vlastnictví žalovaného.

16. Odvolací soud souhlasí se závěry vyslovenými okresním soudem ohledně oprávnění žalobců svádět dešťové a splaškové vody ze své nemovitosti do kanalizace dešťové a splaškové vystavěné žalovaným. V době, kdy předmětná nemovitost náležela do vlastnictví , jméno FO, , vyslovil žalovaný svůj souhlas s napojením dešťové a posléze i splaškové kanalizace předmětné nemovitosti na svou kanalizaci. Okresní soud správně vyhodnotil, že předchozí vlastník předmětného domu , jméno FO, měl k vybudování a napojení kanalizačních přípojek souhlas vlastníka obou kanalizací – žalovaného. Nutno dodat, že pro toto napojení nebylo vyžadováno stavební povolení, jak vyplývá z veřejnoprávní smlouvy nahrazující stavební povolení. Ještě v době, kdy byl vlastníkem předmětné nemovitosti , jméno FO, , došlo k napojení na dešťovou a splaškovou kanalizaci ve vlastnictví žalovaného a od té doby nedošlo k žádné objektivní situaci, která by odůvodňovala požadavek žalovaného na zákaz vypouštění dešťových a splaškových vod do této kanalizace. Okresní soud také správně poukázal na § 6 občanského zákoníku (každý má povinnost jednat v právním styku poctivě). Žalovaný v minulosti ve vztahu k právnímu předchůdci žalobců souhlasil s napojením na svou kanalizaci, z tohoto souhlasu také žalobci vycházeli při nabytí vlastnického práva k předmětným nemovitostem. Bylo by skutečně v rozporu se zásadou poctivostí jednání v právním styku, pokud by žalobcům nyní nemělo být umožněno to, co bylo umožněno jejich právnímu předchůdci při zachování stejných podmínek.

17. Odvolací soud hodnotí rozsudek okresního soudu jako věcně správný, a to ve vztahu k oběma výrokům ve věci samé.

18. Odvolací námitky žalovaného odvolací soud neshledal důvodnými. Namítá-li žalovaný, že byl postaven zcela jiný dům (, jméno FO, ), než který byl projektován a který vyplýval z veřejnoprávní smlouvy, tato námitka není důvodná. Nebylo prokázáno, že by ve stavebním řízení orgány k tomu příslušné shledaly rozpor mezi provedenou stavbou a veřejnoprávní smlouvou o provedení stavby. K podpisu žalovaného na obou veřejnoprávních smlouvách se již odvolací soud vyjádřil v bodě 9. svého odůvodnění. Souhlas s napojením na svou kanalizaci žalovaný , jméno FO, výslovně poskytl, technické řešení nebylo v průběhu doby shledáno jakkoli závadným, kanalizace funguje.

19. Ust. § 8 odst. 4 zákona o vodovodech a kanalizacích řeší pravidla napojování vodovodů či kanalizací jiných vlastníků. Napojující vlastník je povinen umožnit napojení jiného vodovodu či kanalizace, tato povinnost vyplývá ze statusu jeho zařízení, které slouží veřejné potřebě. Vlastník má povinnost umožnit napojení jiného vodovodu či kanalizace vždy, jsou-li splněny kapacitní a technické možnosti. Vlastník napojujícího vodovodu či kanalizace musí být účastníkem územního řízení, neboť chystanou stavbou bude jeho vlastnické právo přímo dotčeno.

20. Bylo prokázáno, že , jméno FO, byl jako třetí osoba účasten uzavření obou veřejnoprávních smluv (o umístění stavby a o provedení stavby), tyto smlouvy podepsal a nelze dojít k jinému závěru, než že vyslovil souhlas s napojením dešťové a v budoucnu i splaškové kanalizace na svou vybudovanou kanalizaci. Nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by napojení žalobců na kanalizaci žalovaného neumožňoval technický či kapacitní stav dešťové a splaškové kanalizace. Naopak je zřejmé, že obě kanalizace bez problémů fungují a plní svou funkci.

21. Odvolací soud s ohledem na všechny shora uvedené závěry rozsudek okresního soudu v odst. I. a II. výroku v souladu s § 219 o. s. ř. potvrdil.

22. V souladu s § 220 odst. 1 o. s. ř. odvolací soud změnil výrok o náhradě nákladů řízení.

23. Řízení před soudem prvního stupně mělo dvě fáze – řízení o žalobě a řízení zároveň o vzájemné žalobě. Za řízení o žalobě přísluší advokátu zastupujícímu dva žalobce odměna za jeden úkon právní služby za úkony provedené do 31. 12. 2024 (§ 12 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném do 31. 12. 2024) ve výši 2.400 Kč (1.500 Kč x 2 x 0,8).

24. Odvolací soud přiznal advokátu odměnu za tyto úkony: převzetí zastoupení, podání žaloby, vyjádření žalobců z 3. 11. 2023 č. l. 108, 2 x účast u jednání 10. 11. 2023, které trvalo déle než dvě hodiny, účast u jednání dne 20. 5. 2024, podání z 13. 9. 2024, 1/2 odměny za úkony – vyjádření žalobců k odvolání proti rozhodnutí o předběžném opatření, vyjádření žalobců k návrhu žalovaného na zrušení předběžného opatření, vyjádření žalobců k odvolání žalovanému o zamítnutí návrhu na zrušení předběžného opatření a vyjádření žalobců k odvolání žalovaného k rozhodnutí o předběžném opatření. Odměnu za fázi řízení, kdy se projednávala pouze žaloba, stanovil odvolací soud ve výši 7 x 2.400 Kč = 16.800 Kč. Odměna za čtyři poloviční úkony činí 4 x 1.200 Kč = 4.800 Kč, celkem 21.600 Kč. Paušální náhrada výdajů za celkem 11 úkonů právní služby v této fázi řízení dle § 13 odst. 4 citované vyhlášky po 300 Kč činí 3.300 Kč.

25. Dne 3. 7. 2024 došla okresnímu soudu vzájemná žaloba (č. l. 159), a od tohoto okamžiku nastává fáze řízení, kdy ve smyslu § 12 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. byly ke společnému projednání spojeny dvě věci, pro něž není spojení ke společnému projednání stanoveno jiným právním předpisem. Za tarifní hodnotu se tak považuje součet tarifních hodnot spojených věcí. Do 31. 12. 2024 tento součet činil 2 x 10.000 Kč = 20.000 Kč, z čehož odměna za zastupování dvou žalobců činí 3.040 Kč za jeden úkon právní služby (1.900 Kč x 2 x 0,8).

26. Odvolací soud přiznal za zastupování v této fázi řízení advokátu žalobců odměnu za tyto úkony právní služby – vyjádření k vzájemné žalobě z 15. 8. 2024 ve výši 2.400 Kč (advokát by na odměně mohl požadovat 3.040 Kč, ale chtěl výslovně 2.400 Kč), za účast u jednání dne 15. 11. 2024, které trvalo déle než dvě hodiny, má advokát právo na odměnu 2 x 3.040 Kč (nikoli požadovaných 9.600 Kč), což činí 6.080 Kč. Za účast u jednání dne 13. 12. 2024 má nárok na odměnu za jeden úkon právní služby po 3.040 Kč.

27. Odměna za úkony za společné řízení činí celkem 11.520 Kč (2.400 Kč +6.080 Kč +3.040 Kč), paušální náhrada výdajů za čtyři úkony právní služby činí 4 x 300 Kč = 1.200 Kč, celkem 12.720 Kč. Odvolací soud tuto částku rozdělil, přičemž 1/2 ve výši 6.360 Kč přiznal spolu s odměnou a náhradou hotových výdajů ve výši 24.900 Kč (za řízení o negatorní žalobě), což činí 31.260 Kč. Tato částka se zvyšuje o 21 % daně z přidané hodnoty na částku 37.825 Kč a spolu se zaplaceným soudním poplatkem ve výši 3.000 Kč činí náklady této fáze řízení 40.825 Kč.

28. Náklady řízení o vzájemné žalobě činí 50 % z částky 12.720 Kč, jak byla vypočítána v odst. 27., zvýšeno o 21 % daně z přidané hodnoty, činí tyto náklady řízení 7.696 Kč.

29. Odvolací soud nepřiznal advokátu odměnu za úkon – převzetí věci poté, co byla podána žalovaným vzájemná žaloba, došlá soudu dne 3. 7. 2024. Dle § 11 odst. 1 písm. a) citované vyhlášky náleží advokátu odměna za převzetí a přípravu zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb. Tento úkon je prvním účtovatelným úkonem a vždy předchází ostatní úkony právní služby. Jeho součástí bývá podpis plné moci a souhrnná informace, kterou poskytne klient advokátovi. V případě vzájemné žaloby však již plná moc ze strany žalobců advokátu udělena byla a lze říci, že s ohledem na skutková tvrzení uvedená ve vzájemné žalobě měl advokát žalobců více než souhrnnou informaci o projednávané kauze. Přiznat mu proto odměnu dle § 11 odst. 1 písm. a) citované vyhlášky za převzetí zastoupení ve vzájemné žalobě by bylo formalistickým úkonem, kterého se odvolací soud hodlá zdržet. Odvolací soud nepřiznal odměnu advokátu za podání z 10. 6. 2024 (č. l. 147). V tomto podání zástupce žalobců pouze doplnil důkazní návrhy, což nelze považovat za úkon učiněný ve smyslu § 11 citované vyhlášky a honorovat jej odměnou.

30. V souladu s § 224 odst. 1 o. s. ř. odvolací soud rozhodl o náhradě nákladů odvolacího řízení. Odměna advokáta je zde stanovena dle vyhlášky č. 177/1996 Sb. ve znění účinném od 1. 1. 2025. Soud přiznal odměnu za vyjádření žalobců k odvolání z 19. 3. 2025, za další vyjádření z 27. 6. 2025, které podali poté, co žalovaný doplnil své odvolání o další argumenty. Další odměna byla přiznána za účast u jednání dne 30. 7. 2025. Odměna advokáta za zastupování dvou osob v řízení o žalobě a spojeném řízení o vzájemné žalobě činí v souladu s § 12 odst. 3 a 4 citované vyhlášky z tarifní hodnoty 2 x 30.000 Kč = 60.000 Kč za zastupování dvou osob 6.300 Kč za jeden úkon právní služby (3.500 Kč - jeden úkon – první osoba, 2.800 Kč - jeden úkon – druhá osoba, celkem 6.300 Kč). Za tři úkony činí odměna 18.900 Kč. Paušální náhrada výdajů za tři úkony právní služby 3 x 450 Kč činí 1.350 Kč. Částka 20.250 Kč se zvyšuje o 21 % daně z přidané hodnoty na částku 24.502 Kč. Z této částky 1/2 byla přiznána jako odměna za zastupování v řízení o žalobě a 1/2 byla přiznána za zastupování v řízení o vzájemné žalobě.

31. Lhůta k plnění byla žalovanému stanovena v souladu s § 160 odst. 1 a platební místo v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř. Odvolací soud neshledal v žádném stupni podmínky pro možnou aplikaci § 150 o. s. ř.