Krajský soud v Ostravě · Rozsudek

11 Co 99/2024

č. j. 11 Co 99/2024-184

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2024-10-02 · ZMENA · ECLI:CZ:KSOS:2024:11.Co.99.2024.1

Citované zákony (10)

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Palkovské a soudkyň JUDr. Zuzany Ihnátové a JUDr. Evy Placzkové ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovaným:

1. Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 2. Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/0 3. Jméno zainteresované osoby 2/0 Datum narození zainteresované osoby 2/0 Adresa zainteresované osoby 2/1 zastoupený advokátem jméno FO Adresa zainteresované osoby 2/0 4. Jméno zainteresované osoby 3/0 Datum narození zainteresované osoby 3/0 Adresa zainteresované osoby 3/0 Datum narození zainteresované osoby 4/0 Adresa zainteresované osoby 4/0 zastoupený opatrovníkem Jméno zástupce zainteresované osoby 4/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 4/0 6. Jméno zainteresované osoby 5/0 Datum narození zainteresované osoby 5/0 Adresa zainteresované osoby 5/0 zastoupený opatrovníkem Jméno zástupce zainteresované osoby 5/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 5/0 7. Jméno zainteresované osoby 6/0 Datum narození zainteresované osoby 6/0 Adresa zainteresované osoby 6/0 zastoupený advokátem jméno FO Adresa zainteresované osoby 6/1 o zaplacení částky 256.380,01 Kč s příslušenstvím k odvolání žalovaného 7. proti rozsudku Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 14. 11. 2023, č. j. 10 C 298/2022-148 I. Rozsudek okresního soudu se v odstavci III. výroku ve vztahu k 7. žalovanému mění takto:Žaloba na zaplacení částky 250.539,41 Kč se ve vztahu k 7. žalovanému zamítá.II. Žalobkyně a 7. žalovaný nemají vůči sobě navzájem právo na náhradu nákladů řízení.III. V odstavci X. výroku se rozsudek okresního soudu ve vztahu k 7. žalovanému mění tak, že se mu povinnost k zaplacení soudního poplatku neukládá.IV. Žalobkyně je povinna zaplatit 7. žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 31.807 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho advokáta.

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně řízení vůči žalovaným 1., 2., 3., 6. a 7. pro částku 1.200 Kč zastavil (odstavec I. výroku), uložil žalovanému 3. povinnost zaplatit žalobkyni částku 250.539,41 Kč s tím, že tuto povinnost je povinen splnit společně a nerozdílně s žalovanými 1., 2. a 7. dle výroku III. rozsudku (odstavec II. výroku), uložil žalovaným 1., 2. a 7. povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 250.539,41 Kč (odstavec III. výroku), žalobu vůči žalovaným 1., 2., 3. a 7. pro částku 4.640,60 Kč zamítl (odstavec IV. výroku), žalobu vůči žalovanému 6. pro částku 255.180,01 Kč zamítl (odstavec V. výroku), uložil žalovaným 1., 2. a 4. povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 195.190,93 Kč od 12. 11. 2019 do zaplacení (odstavec VI. výroku), žalobu vůči žalovanému 5. pro zákonný úrok z prodlení zamítl (odstavec VII. výroku), uložil žalovaným 1., 2., 3., 4. a 7. povinnost zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně náhradu nákladů řízení ve výši 1.212 Kč (odstavec VIII. výroku), uložil žalobkyni povinnost zaplatit státu 100 % náhrady nákladů řízení, jejíž výše a splatnost bude uvedena v samostatném usnesení (odstavec IX. výroku), uložil žalovaným 1., 2., 3. a 7. povinnost zaplatit státu společně a nerozdílně soudní poplatek ve výši 12.527 Kč (odstavec X. výroku), uložil žalovaným 1., 2. a 4. povinnost zaplatit státu soudní poplatek ve výši 4.880 Kč (odstavec XI. výroku).

2. Proti rozsudku podal včasné odvolání 7. žalovaný, napadl svým odvoláním výroky v odstavcích III., VIII. a X. rozsudku. V odvolání namítal, že pohledávky vůči žalovanému jsou promlčené. Lhůta pro dobrovolné plnění ze strany žalovaných začala běžet ode dne právní moci rozhodnutí – rozsudku Krajského soudu v Ostravě, sp. zn. , číslo, , tedy od 8. 2. 2019 a nikoliv až ode dne vystavení daňového dokladu žalobkyni dne 21. 10. 2023 splatného dne 11. 11. 2023. Žalovaný 7. se domáhal změny napadeného rozsudku tak, že vůči němu bude žaloba zamítnuta.

3. Žalobkyně se k podanému odvolání nevyjádřila.

4. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení předcházejícího jeho vydání, a to ve vztahu k 7. žalovanému. Dospěl k závěru, že odvolání je důvodné. Odvolací soud rozhodl bez jednání v souladu s § 214 odst. 3 o. s. ř., neboť odvolání bylo podáno jen z důvodu nesprávného právního posouzení věci a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili.

5. Z obsahu spisu se podává, že žalobkyně se svou žalobou vůči 7. žalovanému domáhá zaplacení kapitalizovaných úroků z prodlení za pozdní úhradu škody, která byla žalobkyni přiznána v rámci trestního řízení rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne , datum, , č. j. , číslo, . Žalovaní byli uznáni vinnými jako členové organizované skupiny ve dvou skutcích ze , zločin, a současně jim byla uložena povinnost zaplatit za neoprávněné napojení na rozvodnou síť a neoprávněný odběr elektřiny pro účely pěstírny konopí společně a nerozdílně náhradu škody ve výši 3.168.637,77 Kč. Vzniklou škodu žalobkyně vyúčtovala fakturou ze dne 21. 10. 2019 v uvedené částce se splatností 11. 11. 2019. Dne 2. 9. 2020 byla žalobkyní uhrazena škoda ve výši 3.168.637,77 Kč. Žalobkyně požadovala zákonné úroky z prodlení ve výši 10 % ročně z této částky ode dne 12. 11. 2019 (den následující po splatnosti faktury) do 2. 9. 2020 (úhrada škody) v kapitalizované výši 256.380,01 Kč, když žalobkyně vyzvala žalované k úhradě těchto úroků dne 28. 4. 2022.

6. Okresní soud učinil z provedených důkazů závěr o skutkovém stavu věci tak, jak je popsán v bodě 8. odůvodnění napadeného rozhodnutí. Skutkový stav nebyl žalobkyní ani 7. žalovaným, jako odvolatelem, nikterak zpochybněn a odvolací soud na něj odkazuje. Pro úplnost odvolací soud shrnuje takto: rozsudkem Krajského soudu v Ostravě ze dne , datum, , č. j. , číslo, byli žalovaní 1. až 7. odsouzeni a mimo jiné žalovanému 7. byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni jako poškozené společně a nerozdílně s dalšími žalovanými náhradu škody ve výši 3.168.637,77 Kč. Rozsudek nabyl právní moci a zároveň vykonatelnosti ve vztahu k 7. žalovanému dne 30. 7. 2019. Fakturou ze dne 21. 10. 2019 splatnou 11. 11. 2019 byl mimo jiné žalovaný 7. žalobkyní vyzván k zaplacení náhrady škody v částce 3.168.637,77 Kč. Dále žalobkyně výzvou ze dne 28. 4. 2022 vyzvala mimo jiné žalovaného 7. k úhradě zákonných úroků z prodlení ve výši 10 % ročně z posledně uvedené částky za dobu od 12. 11. 2019 do 2. 9. 2020 v kapitalizované výši 256.380,01 Kč. Dne 2. 9. 2020 byla žalobkyni zaplacena částka 3.168.637,77 Kč jako jistina.

7. Žalovaný 7. vznesl v odvolacím řízení námitku promlčení uplatněného nároku na zaplacení úroků z prodlení. Vzhledem k tomu, že pro posouzení oprávněnosti námitky promlčení nebylo nutno provádět další dokazování a tvrdit nové skutečnosti či označovat nové důkazy, bylo možno i při aplikaci § 205a o. s. ř. posoudit oprávněnost vznesené námitky promlčení. Odvolací soud dospěl k závěru, že tato námitka je ze strany 7. žalovaného důvodná.

8. Dle § 609 o. z. nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit.

9. Dle § 610 odst. 1 o. z. k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno.

10. Dle § 619 odst. 1 o. z. jedná-li se o právo vymahatelné u orgánů veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Dle odst. 2 právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo kdy se o nich dozvědět měla a mohla.

11. Dle § 629 odst. 1 o. z. promlčecí lhůta trvá tři roky.

12. Dle § 636 odst. 1 o. z. právo na náhradu škody nebo jiné újmy se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy škoda vznikla. Dle odst. 2 byla-li škoda nebo újma způsobena úmyslně, promlčí se právo na její náhradu nejpozději za 15 let ode dne, kdy škoda vznikla.

13. Odvolací soud dospěl k závěru, že nárok na zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve vztahu k 7. žalovanému je promlčen. Rozsudek trestního soudu, kterým byl mj. žalovaný 7. uznán vinným z označeného trestného činu a byla mu mj. uložená povinnost zaplatit žalobkyni náhradu škody ve výši 3.168.637,77 Kč (společně a nerozdílně s dalšími odsouzenými) nabyl právní moci dne 30. 7. 2019. Lhůta k plnění, pokud nebyla stanovena, činí 3 dny od právní moci rozsudku, v tomto případě měl 7. žalovaný splnit svou povinnost do 2. 8. 2019 (pátek). Od 3. 8. 2019 se žalovaný 7. ocitl v prodlení a od tohoto dne také měla žalobkyně právo požadovat po žalovaném 7. úroky z prodlení. Tyto úroky mohla od 3. 8. 2019 vymáhat u soudu. Ve smyslu § 619 odst. 1 o. z. dnem 3. 8. 2019 ohledně úroků z prodlení počala běžet tříletá promlčení lhůta, neboť uvedeného dne mohlo být právo žalobkyně uplatněno poprvé. Ve smyslu § 619 odst. 2 o. z. žalobkyně jako oprávněná osoba musela vědět o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, neboť povinnost 7. žalovaného k náhradě škody byla stanovena trestním rozsudkem v řízení, v němž žalobkyně vystupovala jako poškozená.

14. Počátek běhu promlčecí lhůty nemůže být z vůle žalobkyně posunut do dne vydání faktury, kterou žalobkyně zaslala odsouzeným, mj. žalovanému 7., v níž stanovila dobu splatnosti jistiny od 12. 11. 2019. Je věcí žalobkyně, že až tohoto dne požadovala po žalovaném 7. plnění z jistiny. To však nic nemění na tom, že promlčecí lhůta ve vztahu k úrokům počala běžet 3. 8. 2019. Subjektivní promlčecí lhůta pak ve smyslu § 629 odst. 1 o. z. uplynula dne 3. 8. 2022 uplynutím tří let. Pokud uplynula subjektivní promlčecí lhůta, nelze právo přiznat, i když desetiletá, resp. patnáctiletá objektivní lhůta ve smyslu § 636 o. z. stále běží. Platí však zásada, že uběhne-li jedna promlčecí lhůta, bez ohledu na trvání druhé promlčecí lhůty nelze přiznat uplatněný nárok, kdy v tomto případě 7. žalovaný vznesl námitku promlčení.

15. Nutno dodat, že právo žalobkyně jako věřitele na zaplacení úroků z prodlení vzniklo v den, kdy se 7. žalovaný jako dlužník ocitl v prodlení se splněním závazku a tímto dnem počala běžet promlčecí doba a jejím uplynutím se právo na úroky z prodlení promlčelo jako celek (NS sp. zn. 21 Cdo 681/2006).

16. S ohledem na shora uvedené závěry bylo napadené rozhodnutí v odstavci III. výroku ve vztahu k 7. žalovanému změněno tak, že žaloba na zaplacení kapitalizovaných úroků z prodlení byla zamítnuta (§ 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř.).

17. V souladu s § 142 odst. 1 a § 224 odst. 2 o. s. ř. bylo nově rozhodnuto o náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a 7. žalovaným. Procesně úspěšný 7. žalovaný má právo na náhradu nákladů řízení, avšak z obsahu spisu se podává, že v řízení před soudem prvního stupně mu žádné účelně vynaložené náklady řízení nevznikly.

18. Vzhledem k tomu, že žalovaný 7. je procesně úspěšným účastníkem, byl rozsudek v odstavci X. změněn tak, že žalovanému se povinnost vůči státu k zaplacení soudního poplatku neukládá (§ 2 odst. 3 zákona o soudních poplatcích).

19. V odvolacím řízení procesně úspěšný 7. žalovaný má právo na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady představuje odměna v odvolacím řízení zastupujícího advokáta. Výše odměny činí dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. za jeden úkon právní služby 9.340 Kč. Advokátu náleží odměna za tyto úkony právní služby – převzetí zastoupení a podání odvolání, což činí 2 x 9.340 Kč = 18.680 Kč. Paušální náhrada výdajů za dva úkony právní služby činí 2 x 300 Kč = 600 Kč. Celkové náklady vzniklé 7. žalovanému s právním zastoupením činí 19.280 Kč. 7. žalovaný dále zaplatil soudní poplatek z odvolání ve výši 12.527 Kč. Celkové náklady 7. žalovaného představuje částka 31.807 Kč a tyto náklady je procesně neúspěšná žalobkyně povinna 7. žalovanému zaplatit.

20. Nebyly shledány podmínky pro aplikaci § 150 o. s. ř. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 a platební místo v souladu s § 149 odst. 1 o. s. ř.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.