15 CO 106/2022

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Dagmar Gottwaldové a soudců Mgr. Karly Nekolové a Mgr. Jana Rýznara ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa , PSČ obec a číslo zastoupená advokátem titul jméno příjmení , titul anonymizováno . sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa o zaplacení částky 24 732 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Opavě ze dne 25. 1. 2022, č. j. 9 C 225/2021-27,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku o lhůtě k plnění přisouzeného výrokem II. rozsudku okresního soudu mění tak, že žalovaný je povinen splnit povinnost přisouzenou mu výrokem II. rozsudku okresního soudu v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 500 Kč měsíčně splatných vždy k poslednímu dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž toto rozhodnutí nabude právní moci, a to pod ztrátou výhody splátek, v případě nezaplacení byť jen jediné splátky řádně a včas je žalovaný povinen zaplatit celou zbývající částku najednou.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů odvolacího řízení částku 1 271 Kč k rukám jejího zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

1. V záhlaví označeným rozsudkem okresní soud řízení částečně zastavil (výrok I.), uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 7 230 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,25 % ročně z částky 7 230 Kč od [datum] do zaplacení, to vše v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 500 Kč vždy k poslednímu dni v měsíci počínaje prvým měsícem následujícím po právní moci rozsudku (výrok II.), zamítl žalobu co do částky 11 136 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 16 677,51 Kč od [datum] do [datum], dále z částky 9 447,51 Kč od [datum] do zaplacení a ohledně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 15 984,84 Kč (výrok III.), dále zamítl žalobu co do částky 6 366 Kč, ohledně kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 275,13 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 5 631,04 Kč od [datum] do zaplacení (výrok IV.), žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok V.), a uložil žalobkyni povinnost zaplatit státu na účet Okresního soudu v Opavě soudní poplatek ve výši 126 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (VI.).

2. Proti tomuto rozsudku, pouze však proti výroku o lhůtě k plnění přisouzeného výrokem II. rozsudku okresního soudu, podala žalobkyně včasné odvolání. Namítala, že okresní soud stanovil žalovanému k zaplacení částek přisouzených ve výroku II. rozsudku splátky, avšak opomenul pro případ prodlení žalovaného se soudem stanovenými splátkami uvést splatnost celého závazku, tj. že pro případ prodlení byť jen s jedinou splátkou se stává splatným celý dluh. Žalobkyně nebrojí obecně proti soudem stanoveným splátkám ve výši 500 Kč, avšak zdůrazňuje, že je nutno rovněž chránit práva věřitelů. Navrhuje proto, aby odvolací soud doplnil výrok II. o dovětek„ .. pod ztrátou výhody splátek, s tím, že v případe prodlení s úhradou byť jen jediné splátky, a to i částečně, se stává okamžitě splatným celý zůstatek výše specifikované dlužné částky včetně příslušenství dnem, následujícím po datu splatnosti splátky, se kterou je žalovaný v prodlení.“.

3. Žalovaný se k odvolání žalobkyně nevyjádřil.

4. Krajský soud, jako soud odvolací, k odvolání žalobkyně přezkoumal rozsudek okresního soudu toliko v odvoláním napadeném rozsahu, tj. pouze ve výroku o lhůtě k plnění pohledávky přisouzené výrokem II. rozsudku okresního soudu, když jen v tomto rozsahu byl rozsudek okresního soudu odvoláním žalobkyně napaden a odvolacímu soudu otevřen k přezkumu a v ostatním nabyl odděleně právní moci. Odvolací soud o odvolání žalobkyně rozhodoval bez jednání v souladu s § 214 odst. 2 písm. e) o. s. ř., neboť se odvolání týkalo toliko výroku o lhůtě k plnění. Odvolací soud dospěl po přezkumu k závěru, že odvolání žalobkyně lze vyhovět a jsou splněny podmínky pro změnu napadeného rozsudku ve výroku o lhůtě k plnění.

5. Dle § 160 odst. 1 o. s. ř. uloží-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li vyklizení bytu, do patnácti dnů od právní moci rozsudku, soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí.

6. Stanovení splátek v rozhodnutí soudu je výjimkou z pravidla, a proto je k této výjimce a její aplikaci vždy nutno přistupovat restriktivně. Soudu ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. ukládá, aby v případě, že uloží žalovanému povinnost k plnění, stanovil lhůtu k plnění zásadně v délce tří dnů od právní moci rozsudku, výjimečně však může stanovit splátky dluhu. Nejedná se o znak libovůle soudu, neboť soud stanovení splátek dluhu a výše těchto splátek musí vždy pečlivě odůvodnit, přičemž musí mít na paměti nejen zájmy dlužníka, ale také zájmy věřitele, do jehož práva bylo nezaplacením již splatného dluhu (již pravomocně přisouzeného) dlužníkem bezdůvodně zasaženo. Dle ustálené judikaturní praxe pak platí, že splátky lze s ohledem na konkrétní okolnosti případu stanovit jen v takové výši, aby výší splátek nebyl nepřiměřeně poškozen věřitel, a to zpravidla tak, aby byl dluh uhrazen nejpozději do jednoho, maximálně do dvou let od právní moci rozsudku. Rovněž není důvod, ba je naopak žádoucí, aby v případě, že soud přistoupí k výjimce a stanoví pariční lhůtu ve splátkách, tuto vázal na ztrátu výhody splátek, tj. aby v případě, že dlužník žádající o splátky, jemuž bylo se splátkami vyhověno, o splátky přišel v případě, že tyto sám nedodrží, tj. nezaplatí splátku soudem stanovenou řádně a včas.

7. Odvolací soud změnil výrok o lhůtě k plnění přisouzeného žalobkyni výrokem II. rozsudku a vyhověl odvolání žalobkyně a doplnil do výroku o lhůtě k plnění (jenž žalobkyně co do samotné povinnosti zaplatit splátky a jejich výši nezpochybňuje) pouze dovětek, že se splátky stanoví pod„ ztrátou výhody splátek“, tj. v případě nezaplacení byť jen jediné splátky řádně a včas, je povinen žalovaný zaplatit celý zbývající dluh najednou, neboť soudem stanovené splátky svým prodlením„ ztrácí“. Odvolací soud neformuloval dovětek přesně tak, jak navrhovala žalobkyně (soud není formulací petitu vázán, musí však vždy rozhodovat o těch právech a povinnostech, jichž se účastník dovolává, čemuž odvolací soud dostál), neboť prodlením se zaplacením splátky nedochází k tzv.„ zesplatnění“ celého zbývajícího nezaplaceného dluhu, protože dluh přisouzený výrokem II. rozsudku okresního soudu již splatným byl, pouze okresní soud u již splatného přisouzeného dluhu stanovil další splátky jako pariční lhůtu (nelze směšovat pariční lhůtu a splatnost stanovenou hmotným právem).

8. Nezaplatí-li žalovaný soudem stanovenou splátku řádně a včas, o soudem stanovené splátky prodlením s danou splátkou přijde a je povinen zaplatit celý zbývající dluh najednou. Neučiní-li tak dobrovolně, je žalobkyně oprávněna podat návrh ohledně celé částky na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.

9. Odvolací soud proto výrok o lhůtě k plnění změnil, jak ve výroku ad I. tohoto usnesení uvedeno.

10. Žalobkyně byla v odvolacím řízení zcela procesně úspěšná a vzniklo jí dle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na plnou náhradu nákladů odvolacího řízení. Výše účelně vynaložených nákladů činí celkem částku 1 271 Kč sestává z náhrady za odměnu ve výši poloviny mimosmluvní odměny advokátovi za sepis odvolání směřujícímu toliko proti výroku o lhůtě k plnění dle § 11 odst. 2 písm. b) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen „advokátní tarif“), a to ve výši 750 Kč (tarifní hodnotou je částka 10 000 Kč dle § 9 odst. 1 tarifu, neboť výrok o lhůtě k plnění nelze penězi ocenit), a dále z náhrad hotových výdajů ve výši 300 Kč dle § 13 odst. 4 tarifu, a dále z náhrady za 21 % DPH ve výši 221 Kč Odvolací soud proto rozhodl jak ve výroku ad II. tohoto usnesení uvedeno. Lhůtu k plnění stanovil odvolací soud dle § 160 odst. 1 o. s. ř., když pro splátky neshledal dle obsahu spisu žádný důvod.

11. Obiter dictum odvolací soud uvádí, že okresní soud dle názoru odvolacího soudu vybral nesprávně soudní poplatek od žalobkyně za odvolání, jež směřovalo pouze proti výroku o lhůtě k plnění, přičemž odvolání směřující toliko proti výroku o lhůtě k plnění poplatkové povinnosti nepodléhá (viz bod 14 položky 22 Sazebníku poplatků, který tvoří přílohu k zákonu č. 549/1991 Sb.), neboť samotný výrok o lhůtě k plnění je rozhodnutím procesní povahy. Žalobkyně tedy zaplatila soudní poplatek ve výši 1 000 Kč na základě nesprávné výzvy okresního soudu (výzva na čl. 41 spisu). O případném vrácení takto zaplaceného poplatku přísluší rozhodnout soudu okresnímu (viz § 3 odst. 2 zákona č. 549/1991 Sb.). Neučiní-li tak z úřední povinnosti okresní soud sám, je žalobkyně oprávněna podat návrh na vrácení soudního poplatku, o němž je poté povinen soud prvého stupně rozhodnout, a proti němu je odvolání přípustné.