15 CO 156/2022

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Dagmar Gottwaldové a soudců Mgr. Jana Rýznara a Mgr. Karly Nekolové ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa, PSČ obec a číslo zastoupená advokátem titul jméno příjmení, titul. sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované bytem adresa o zaplacení 11 008,74 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Opavě ze dne 6. 5. 2022, č. j. 17 C 179/2021-54,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku IV. potvrzuje.

II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

1. V záhlaví označeným rozsudkem okresní soud zavázal žalovanou zaplatit žalobkyni částku 3 200 Kč s příslušenstvím (výrok I.), ve zbývajícím rozsahu žalobu zamítl (výrok II.), žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit státu na doplatku soudního poplatku za podanou žalobu částku 200 Kč (výrok IV.). Povinnost doplatit soudní poplatek odůvodnil okresní soud tím, že ve věci nebyl pro nedostatek skutkových tvrzení vydán elektronický platební rozkaz, a proto byl žalobkyni doměřen soudní poplatek dle Položky 2 bod 2. Sazebníku poplatků, který je přílohou zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích (dále jen„ ZSoP“). Soudní poplatek za žalobu činil 1 000 Kč, žalobkyně dosud zaplatila 800 Kč, a proto byla zavázána k doplacení doplatku poplatku ve výši 200 Kč.

2. Proti výroku IV. tohoto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, jímž se domáhala jeho změny tak, že se žalobkyni vrací přeplatek soudního poplatku ve výši 200 Kč. Tento svůj návrh odůvodnila tím, že v daném případě nebyly splněny podmínky pro doměření soudního poplatku, jelikož dle Položky 2 bod 2. Sazebníku poplatků lze žalobkyni doměřit soudní poplatek do výše Položky 1 Sazebníku poplatků pouze v případě, kdy soud nevydá platební rozkaz a pokračuje v řízení. V dané věci však platební rozkaz vydán byl, a to dne datum, a proto nelze žalobkyni soudní poplatek doměřit. Žalobkyně z opatrnosti soudní poplatek ve výši 200 Kč uhradila.

3. Odvolací soud přezkoumal rozhodnutí okresního soudu v odvoláním napadeném rozsahu (tj. ve výroku IV.), a to včetně řízení jeho vydání předcházejícího. Přitom postupoval v souladu s § 212a odst. 1, 5 a 6 o. s. ř., přičemž vady uvedené v § 212a odst. 5 o. s. ř. neshledal a tyto nebyly ani namítány. Odvolací soud pak rozhodl o odvolání bez nařízení jednání v souladu s § 214 odst. 2 písm. c) o. s. ř., přičemž odvolání žalobkyně neshledal důvodným.

4. Odvolací soud na úvod podotýká, že institut doměření soudního poplatku za podaný návrh na vydání elektronického platebního rozkazu v případě nevydání platebního rozkazu dle Položky 2 bod 2. Sazebníku poplatků byl do právního řádu včleněn s účinností od 1. 9. 2011 zákonem č. 218/2011 Sb., kterým se mění zákon č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony. Jak pak vyplývá z důvodové zprávy k této novele ZSoP, uvedená novela nadále zvýhodňuje návrh na vydání elektronického platebního rozkazu oproti návrhu na vydání platebního rozkazu v listinné podobě. V souvislosti s nejasnostmi ohledně doměřování soudního poplatku v případě jeho nevydání bylo výslovně zakotveno jeho doměření, avšak pouze v případech, kdy soud platební rozkaz nevydá, ať již proto, že platební rozkaz vydat nelze nebo soud využije svého práva a platební rozkaz nevydá. Také je nově jasně stanoveno, že zvýhodněná sazba soudního poplatku se vztahuje pouze na ty navrhovatele, kteří návrh odešlou prostřednictvím k tomu určeného webového rozhraní, neboť pouze takto odeslaný návrh znamená usnadnění práce pro soudy, které získají řadu dat do svých informačních systémů, aniž by je musely znovu pracně vyplňovat. V současnosti totiž někteří navrhovatelé odesílají elektronické formuláře e-mailem nebo je dokonce tisknou a posílají v listinné podobě a žádají, aby byl takový návrh zpoplatněn rovněž touto zvýhodněnou sazbou.

5. Jak tedy nade vši pochybnost vyplývá z výše uvedené důvodové zprávy, zákonodárce měl v úmyslu zvýhodnit nižší sazbou soudního poplatku podávání návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, který je pro soud jednodušší na zpracování, a to oproti zpracování návrhů na vydání„ klasických“ platebních rozkazů v listinné podobě (či nepodaných na stanoveném formuláři). I když je v rámci položky 2 bod 2. Sazebníku zmíněn pouze platební rozkaz a nikoliv elektronický platební rozkaz, je zcela evidentní, že zákonodárce měl v tomto ustanovení na mysli elektronický platební rozkaz. Jinak by totiž toto ustanovení nedávalo žádný smysl a navíc by jiný výklad byl zcela zjevně v rozporu s důvodnou zprávou zmíněnou shora. Rovněž nelze přehlédnout, že bod 2. Položky č. 2 je výjimkou z pravidla stanoveného bodem 1. této Položky, která řeší jen elektronické platební rozkazy. Nadto v případě podání„ klasického“ platebního rozkazu žádná sleva na soudním poplatku není stanovena, a proto by v případě jeho nevydání ani nebylo co doměřovat.

6. Pokud je tedy stanovena povinnost doplatit soudní poplatek v případě nevydání platebního rozkazu, je zcela evidentní, že tím zákonodárce neměl na mysli situaci nastalou v tomto řízení. V ní nebyl vydán elektronický platební rozkaz, ale po doplnění potřebných skutkových tvrzení ze strany žalobkyně v „ klasickém“ rozkazním řízení (tedy již nikoliv v průběhu elektronického rozkazního řízení) byl vydán„ klasický“ platební rozkaz. Tím, že žalobkyně neuvedla ve svém návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu veškerá potřebná tvrzení tak, aby mohl být ve věci vydán elektronický platební rozkaz, nevyužila dobrodiní poskytnuté jí zákonodárcem v podobě slevy na soudním poplatku. Pokud byl spis následně převeden do„ klasického“ řízení, v jehož rámci byl vydán„ klasický“ platební rozkaz, nelze již mít za to, že by měla být žalobkyně zvýhodněna v rámci sazby soudního poplatku.

7. Pokud okresní soud výrokem IV. svého rozsudku doměřil žalobkyni soudní poplatek, je jeho rozhodnutí věcně zcela správné a jako takové bylo výrokem I. tohoto usnesení dle § 219 o. s. ř. potvrzeno. Okresní soud rovněž stanovil správnou výši doměrku soudního poplatku.

8. Žalobkyně byla se svým odvoláním plně procesně neúspěšná, a protože se žalovaná o podaném odvolání ani nedozvěděla, nadto se práv žalované předmětný napadený výrok ani nedotýkal, rozhodl odvolací soud ve smyslu § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyni nepřiznal právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Proti tomuto rozhodnutí není dovolání přípustné.