15 CO 173/2022

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Dagmar Gottwaldové a soudců Mgr. Karly Nekolové a Mgr. Jana Rýznara ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátkou titul jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa , PSČ obec o zaplacení částky 55 403 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 30. 5. 2022, č. j. 122 C 3/2022-21,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výroku II. v napadeném rozsahu, tj. co do částky 3 338 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 42 338 Kč za dobu od [datum] do [datum] a z částky 3 338 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, částky 8 737,11 Kč, úroku ve výši 20 % ročně z částky 39 000 Kč za dobu od [datum] do [datum] a úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 39 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 131 558 Kč, a ve výroku III. potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Ostravě na soudním poplatku z odvolání částku 514 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 39 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení (výrok I.), žalobu co do částky 18 018,07 Kč, úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 39 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 131 558 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 46 666 Kč za dobu od [datum] do [datum] a z částky 7 666 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, zamítl (výrok II.) a zavázal žalovaného k náhradě nákladů řízení částkou 6 808,36 Kč (výrok III.).

2. Proti tomuto rozsudku, pouze však proti výroku II. co do částky 3 338 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 42 338 Kč za dobu od [datum] do [datum] a z částky 3 338 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, částky 8 737,11 Kč, úroku ve výši 20 % ročně z částky 39 000 Kč za dobu od [datum] do [datum] a úroku ve výši 8,25 % ročně z částky 39 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od [datum] dosáhne částky 131 558 Kč, a výroku o náhradě nákladů řízení, podala žalobkyně včasné odvolání, jímž se domáhala jeho změny tak, že v odvoláním napadeném rozsahu bude žalobě vyhověno. Okresnímu soudu vytýkala nesprávný závěr, že neprokázala uzavření smlouvy o úvěru tvrzeným způsobem, neboť předložená smlouva neobsahuje žádnou z forem elektronického podpisu dle zák. č. 297/2016 Sb. o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce. Uvedla, že uvedený zákon, stejně jako nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne [datum] o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu, primárně míří na správní orgány a ne soukromoprávní subjekty. Uvedená právní úprava totiž upravuje fungování správních orgánů při podepisování svých dokumentů či podepisování dokumentů se soukromoprávními subjekty, a to při použití extenzivního výkladu. Nemíří však na závazkové vztahy, které byly uzavřeny mezi dvěma soukromoprávními subjekty, v tomto případě mezi podnikatelem a spotřebitelem, kteří si své závazky mohou upravit libovolně na základě smluvní volnosti. Pro soukromoprávní jednání v elektronické podobě nejsou prakticky žádná omezení. Žalobkyně odkázala na znění ust. § 562 odst. 1 a 2 o. z. a uvedla, že i kdyby se shora označené nařízení vztahovalo na soukromoprávní vztahy, pak by při podepisování elektronického dokumentu bylo možno použít jakýkoliv typ elektronického podpisu, tedy i tzv. prostý elektronický podpis dle čl. 3 bodu 10 tohoto nařízení, za který lze považovat jakákoliv data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojená, a která podepisující osoba používá k podpisu. Žalobkyně má za to, že lze smluvní dokumenty v soukromoprávních vztazích podepsat i kódem SMS zprávy, přičemž zopakovala kontraktační proces vyplývající z technického popisu uzavření smlouvy, jenž označila za přílohu žaloby. Poukázala také na odbornou právní judikaturu, podle které může být prostým elektronickým podpisem PIN, heslo, fráze či obrázek. Za prostý elektronický podpis je považováno i pouhé připojení jména, např. k emailu či SMS. Odkázala také na článek 29 odst. 1 shora označeného nařízení, podle kterého elektronickému podpisu nesmí být upírány právní účinky a nesmí být odmítán jako důkaz v soudním a správním řízení pouze z toho důvodu, že má elektronickou podobu nebo že nesplňuje požadavky na kvalifikované elektronické podpisy, jakož i na znění § 11 odst. 7 zák. č. 253/2008 Sb. o některých opatřeních proti legalizaci výnosu z trestné činnosti a financování terorismu. Žalobkyně tak má za to, že veškeré náležitosti kontraktačního procesu v tomto řízení byly splněny, zejména pak žalovaný dostatečně projevil vůli smlouvu o úvěru uzavřít, kdy současně poskytl své osobní údaje, které byly předem ověřovány, a to včetně účtu i totožnosti žadatele, jež je prokazována osobními doklady. Stejně tak byl prokázán obsah uzavřené smlouvy. Použité prostředky umožňují jednoznačné a prokazatelné zachycení obsahu uzavřené smlouvy a určení jednající osoby, kdy žalovaný byl pomoci důkazů, tedy ověřovací SMS, komunikací přes ověřený email a zadáním specifického kódu, který byl zaslán na účet žalovaného, dostatečně identifikován. Zvláště pak zdůraznila, že žalovaný vystupuje jako majitel bankovního účtu [číslo] [bankovní účet] u [právnická osoba] [právnická osoba], na který byla zaslána prověřující platba ve výši 1 Kč a finanční plnění dle smlouvy o úvěru.

3. Žalovaný se k odvolání žalobkyně nevyjádřil.

4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v napadeném rozsahu, včetně řízení jeho vydání předcházejícího, ve smyslu ust. § 212a odst. 1, 2, 3 a 5 o. s. ř. a žádné vady uvedené v § 229 odst. 1 a 2 písm. a) a b) a odst. 3 o. s. ř. neshledal. Po takto provedeném přezkumu pak dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně není důvodné.

5. Z obsahu spisu se podává, že v řízení zahájeném dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 55 403 Kč s úrokovým příslušenstvím. Skutkově tvrdila, že mezi účastníky byla dne [datum] uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě které byl žalovanému poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 39 000 Kč, jenž se žalovaný zavázal zaplatit spolu s úrokem za poskytnutí úvěru ve 48 měsíčních splátkách po 2 284 Kč splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce počínaje měsícem květnem [rok]. Z důvodu prodlení s placením sjednaných splátek došlo k zesplatnění úvěru k datu [datum], neboť žalovaný na úhradu úvěru ničeho nezaplatil. Žalovaná částka představuje jistinu úvěru ve výši 39 000 Kč, úrok ke dni zesplatnění úvěru ve výši 6 268,77 Kč, smluvní pokutu ve výši 8 735,11 Kč, náklady vzniklé v souvislosti s prodlením žalovaného ve výši 400 Kč, úrok za poskytnutí úvěru z částky 39 000 Kč za dobu od [datum] do [datum] ve výši 64,60 % ročně ve výši 1 614,96 Kč, přičemž dále je předmětem řízení úrok z prodlení ve výši 8,50 % ročně z částky 46 666 Kč za dobu od [datum] do zaplacení a úrok ve výši 8,25 % ročně z částky 39 000 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový úrok dosáhne částky 131 558 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

6. Okresní soud v řízení provedl důkaz návrhem na uzavření smlouvy/smlouvou o úvěru [číslo] oznámením o schválení úvěru, výpisem z účtu žalovaného, dokladem o vyplacení úvěru ze dne [datum], kartou klienta a výzvou k zaplacení ze dne [datum] s podacím archem, na jejichž základě po skutkové stránce dovodil, že dne [datum] žalobkyně poskytla žalovanému částku 39 000 Kč. Žalovaný byl vyzván k okamžité úhradě dlužné částky výzvou, která mu byla odeslána dne [datum]. Dle okresního soudu žalobkyně neprokázala, že uzavřela se žalovaným tvrzenou smlouvu o úvěru a vyzvala jej k úhradě dlužné částky přede dnem [datum]. U jednání konaného dne [datum] okresní soud poučil žalobkyni dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o jejím důkazním břemeni k prokázání uzavření předložené smlouvy, vyzval ji k označení relevantních důkazů a poučil o následcích nesplnění této výzvy. Žalobkyně na výzvu okresního soudu žádné důkazy neoznačila. Stejně tak žádné důkazní návrhy žalobkyně neučinila ani po stejném poučení o důkazním břemeni k prokázání počátku prodlení žalovaného s úhradou dlužných částek od [datum] Okresní soud pak pro nadbytečnost další důkazní návrhy k jiným tvrzením žalobkyně zamítl.

7. Po takto provedeném dokazování pak okresní soud dospěl k závěru, že žalobkyně uzavření smlouvy o úvěru mezi účastníky pomocí prostředků komunikace na dálku neprokázala. Poukázal na znění ustanovení zák. č. 297/2016 Sb. o službách vytvářejících důvěru v elektronické transakce, v němž jsou zakotveny požadavky na elektronický podpis i jeho druhy, a dovodil, že předložená smlouva neobsahuje žádnou formu podpisu. Nedodržení písemné formy smlouvy o spotřebitelském úvěru nemá za následek neplatnost smlouvy, avšak ze žalobkyní předložených listin nelze učinit závěr, že žalovaný projevil vůli, jejíž obsah je uveden v předložené smlouvě o úvěru. Protože však současně žalobkyně prokázala, že poskytla žalovanému částku 39 000 Kč, vznikl jí vůči němu nárok z titulu bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 o. z., a protože žalovaný netvrdil, že žalobkyni na poskytnutou částku cokoliv uhradil, byl okresním soudem zavázán zaplatit žalobkyni jistinu ve výši 39 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, neboť se dostal do prodlení na základě odeslané předžalobní výzvy s tím, že dřívější prodlení žalovaného žalobkyně neprokázala. O náhradě nákladů řízení pak bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že okresní soud zavázal procesně neúspěšného žalovaného zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení podle poměru procesního úspěchu a neúspěchu stran v rozsahu 34 %, což z celkové částky nákladů řízení ve výši 20 024,60 Kč odpovídá částce 6 808,36 Kč.

8. Odvolací soud přebírá jako správná skutková zjištění, která okresní soud učinil na základě řádně provedeného dokazování.

9. Žalobkyně v podaném odvolání brojila proti závěru okresního soudu o tom, že v řízení neprokázala uzavření smlouvy o úvěru způsobem a o obsahu žalobkyní tvrzeným.

10. Odvolací soud v úvodu zdůrazňuje, že v projednávané věci je to žalobkyně, kdo nese v plném rozsahu břemeno tvrzení a důkazní o tom, že byla uzavřena smlouva o úvěru a s jakým obsahem, jakým způsobem proběhla kontraktace a že byl úvěr v tvrzené výši žalovanému řádně poskytnut.

11. Žalobkyně již v žalobě tvrdila, že uzavřela se žalovaným předmětnou smlouvu o úvěru prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to v rámci emailové komunikace tak, kdy žalovaný smlouvu podepsal svým jménem, příjmením a doplněním jedinečného kódu, který mu za tím účelem žalobkyně předem poskytla, přičemž smlouva obsahovala dodatek, který tento způsob uzavření smlouvy upravoval. Oznámení o schválení úvěru, které obsahovalo základní parametry úvěru a jehož přílohou byl i splátkový kalendář, bylo žalovanému zasláno poštou na dodejku. Kontraktace jí uzavřených smluv probíhá tak, že klient požádá o poskytnutí úvěru a komunikuje s poradcem žalobkyně, osobně či na dálku. V rámci této komunikace je klient povinen poskytnout požadované informace a předložit doklady, mimo jiné o existenci účtu vedeného na jeho jméno a kopii dvou dokladů o jeho totožnosti. Po zpracování poskytnutých údajů a kontrole klienta podle zák. č. 253/2008 Sb. probíhá posuzování úvěruschopnosti klienta. Pokud je přijat závěr, že požadovaný spotřebitelský úvěr může být klientovi poskytnut, je na jím uvedenou e-mailovou adresu zaslána nepodepsaná smluvní a další dokumentace vztahující se k úvěru, o čemž je žalovaný dále informován i odesláním SMS zprávy na jím uvedené telefonní spojení. Následně je v informačním systému žalobkyně vygenerován podpisový kód, vytvořen platební příkaz a na účet klienta je odeslaná platba ve výši 1 Kč. Jako variabilní symbol této platby je uveden vygenerovaný podpisový kód. Následně je klientovi odeslána na jeho telefonní spojení SMS zpráva informující o provedené platbě s pokynem použít její variabilní symbol pro odpovědní SMS ve tvaru: Souhlasím, Jméno, Příjmení, Podpisový kód s tím, že jejím odesláním dojde k podpisu mimo jiné návrhu smlouvy. Zasláním uvedené SMS zprávy žalobkyni dochází k podpisu návrhu smlouvy a dalších předložených dokumentů ze strany klienta. Schválení úvěru je pak klientovi sděleno oznámením doručeným na emailovou adresu a klientovi je rovněž zaslána SMS zpráva o potvrzení schválení úvěru. Poté je úvěr vyplacen.

12. Odvolací soud zdůrazňuje, že ač je uzavírání smluv prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, tedy i prostřednictvím internetu, v současné době možno považovat za zcela běžné, tato skutečnost sama o sobě nezbavuje žalobkyni povinnosti prokázat snesená tvrzení o uzavření smlouvy, v jejíž písemné podobě je na místo vlastnoručního podpisu žalovaného pouze uveden kód [číslo] [datum] [čas], a to v místě podpisu klienta, aniž by bylo současně prokázáno, že proběhly jednotlivé, žalobkyní tvrzené kroky kontraktace, zejména pak zaslání platby 1 Kč s variabilním symbolem, sdělením žalovanému, že variabilní symbol této platby má použít pro odeslání SMS zprávy k podpisu žalobkyní předloženého návrhu smlouvy o spotřebitelském úvěru a dalších smluvních dokumentů. Jinak řečeno, listiny navržené a předložené žalobkyní k důkazu v řízení před okresním soudem neprokazují kontraktaci předložené smlouvy tak, jak ji žalobkyně tvrdila v žalobě. Odvolací soud přitom souhlasí s tím, že písemná forma dokumentu je zachována tehdy, pokud je v písemné podobě zachycen obsah právních jednání a je identifikovaná osoba, která toto jednání provedla. Stejně tak považuje za správný názor žalobkyně, že SMS kód může sloužit k podpisu smluvních dokumentů v případě kontraktace prováděné na dálku, pokud jsou však současně jednoznačně doloženy jednotlivé kroky směřující k uzavření smlouvy, zejména návrh smlouvy jednou ze stran a její akceptace stranou druhou, v projednávaném případě žalovaným, včetně toho, že kód sloužící k podpisu byl žalovanému poskytnut a že tento kód následně k podpisu smluvních dokumentů na dálku skutečně použil žalovaný, tedy tak, jak žalobkyně ke kontraktaci smlouvy o úvěru v daném případě tvrdila. Na uzavření smlouvy žalobkyní tvrzeného obsahu nelze usuzovat ani z jednání žalovaného, který žalobkyni po vyplacení částky 39 000 Kč nezaplatil ani jedinou z tvrzených splátek odpovídajících textu předložené úvěrové smlouvy.

13. Odvolací soud považuje za správný postup okresního soudu, který po provedení důkazu předloženými listinami žalobkyni poučil ve smyslu ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o jejím důkazním břemeni k prokázání tvrzení o uzavření smlouvy o úvěru. Žalobkyně však na poučení soudu žádné důkazní návrhy k prokázání svého tvrzení nevznesla.

14. Dospěl-li okresní soud za této procesní situace k závěru, že předložením návrhu na uzavření smlouvy/smlouvou o úvěru [číslo] obsahujícího v kolonce podpisu klienta pouze uvedený kód s časem jeho přijetí, žalobkyně neprokázala, že žalovaný akceptoval návrh smlouvy žalobkyně, že kontraktace byla završena a tedy k uzavření smlouvy o úvěru tvrzeného obsahu skutečně došlo, je tento závěr zcela správný.

15. Pokud pak žalobkyně k jednotlivým krokům kontraktace až v odvolacím řízení označila důkazy, na které se nevztahuje žádná z výjimek uvedených v § 205 písm. a) až f) o. s. ř., jsou tyto nové důkazní návrhy po koncentraci řízení a v režimu neúplné apelace odvolacího řízení nepřípustné, odvolací soud k nim ve smyslu ust. § 211a a 212a odst. 3 o. s. ř. nemohl přihlížet, a proto byly zamítnuty a nebyly odvolacím soudem k důkazu provedeny.

16. Nebylo-li prokázáno smluvní jednání o uzavření smlouvy samotné, pak bylo zcela bezpředmětným zabývat se tím, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, když uskutečnění kontraktace tvrzené žalobkyní, zejména pak samotný souhlas žalovaného s návrhem smlouvy zpracovaným žalobkyní neplyne ze samotné skutečnosti, že žalobkyně zjevně měla k dispozici osobní údaje žalovaného i např. číslo jeho bankovního účtu. Tyto skutečnosti totiž nejsou samy o sobě schopny prokázat, že žalovaný souhlasil s návrhem smlouvy o úvěru a na důkaz toho smlouvu podepsal, zejména nejsou schopny prokázat ani to, jakou smlouvu a s jakým obsahem žalovaný podepsal.

17. Naopak bylo-li prokázáno, že žalobkyně žalovanému poskytla částku 39 000 Kč na jeho účet, z níž nebylo žalovaným ničeho vráceno, pak je správným také závěr okresního soudu, že žalobkyně má vůči žalovanému toliko nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ust. § 2991 o. z., a to v částce 39 000 Kč, která byla žalovanému poskytnuta, a to včetně zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně za dobu od [datum] do zaplacení, počátek prodlení žalovaného v návaznosti na doručení předžalobní výzvy, která byla prokazatelně odeslána na adresu žalovaného dne [datum]. K těmto platbám okresní soud žalovaného již zavázal v odvoláním nenapadeném výroku I.

18. Nebyla-li uzavřena řádná smlouva o úvěru, žalobkyni další nároky podle této smlouvy v podobě úroků a smluvních pokut nenáleží. Proto byla-li mimo částku 39 000 Kč s úrokovým příslušenstvím za dobu od [datum] do zaplacení žaloba co do dalších nároků žalobkyně výrokem II. rozsudku okresního soudu jako nedůvodná zamítnuta, je rozhodnutí okresního soudu v napadeném rozsahu správné a jako takové bylo v souladu s ust. § 219 o. s. ř. potvrzeno, a to včetně výroku o náhradě nákladů řízení, když okresní soud dospěl ke správnému závěru o poměru procesního úspěchu a neúspěchu stran i o výši žalobkyní vzniklých nákladů řízení, které je žalovaný v poměrné výši povinen žalobkyni uhradit.

19. O náhradě nákladů odvolacího řízení pak bylo rozhodnuto dle ust. § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. negativním výrokem, neboť v odvolacím řízení plně procesně úspěšnému žalovanému žádné náklady tohoto řízení nevznikly.

20. Současně odvolací soud dle ust. § 4 odst. 1 písm. i) zák. č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích zavázal žalobkyni k zaplacení doplatku soudního poplatku za odvolání vyměřeného dle položky 22 odst. 1 písm. a) Sazebníku soudních poplatků z předmětu odvolacího řízení, tj. z částky 30 264,60 Kč (v případě uplatněných nároků na úrok jako pětinásobku ročního plnění ve smyslu ust. § 6 odst. 3 poplatkového zákona), ve výši 514 Kč, kdy z předmětu odvolacího řízení činila poplatková povinnost žalobkyně 1 514 Kč, žalobkyně však na výzvu okresního soudu zaplatila soudní poplatek pouze ve výši 1 000 Kč.