15 Co 176/2024

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Dagmar Gottwaldové a soudců Mgr. Jana Rýznara a Mgr. Karly Nekolové ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 zastoupená advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 1/0 , narozený dne Anonymizováno bytem Anonymizováno o zaplacení částky 105 704,65 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Opavě ze dne 30. 4. 2024, č. j. 9 C 231/2023-45,

I. Rozsudek okresního soudu se v napadeném rozsahu, tj. ve výroku I. co do stanovené hmotněprávní lhůty splatnosti přisouzené částky 42 970,11 Kč, ve výroku III. co do stanovené hmotněprávní lhůty splatnosti přisouzené částky 18 816,53 Kč, ve výroku V. co do stanovené hmotněprávní lhůty splatnosti přisouzené částky 9 918,71 Kč, ve výroku VII. co do stanovené hmotněprávní lhůty splatnosti přisouzené částky 6 766,84 Kč, ve výroku IX. co do stanovené hmotněprávní lhůty splatnosti přisouzené částky 5 596,43 Kč, ve výroku II. co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 42 970,11 Kč za dobu od 28. 7. 2023 do zaplacení, ve výroku IV. co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 18 816,53 Kč za dobu od 28. 7. 2023 do zaplacení, ve výroku VI. co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 918,71 Kč za dobu od 28. 7. 2023 do zaplacení, ve výroku VIII. co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 6 766,84 Kč za dobu od 28. 7. 2023 do zaplacení a ve výroku X. co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 596,43 Kč za dobu od 28. 7. 2023 do zaplacení, mění následovně:Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni okresním soudem ve výrocích I., III., V., VII. a IX. přisouzenou částku 84 068,62 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 84 068,62 Kč za dobu od 28. 7. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na poměrnou náhradu nákladů řízení částku 6 936 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na plnou náhradu nákladů odvolacího řízení částku 12 746 Kč k rukám zástupce žalobkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni částku 42 970,11 Kč (výrok I.), částku 18 816,53 Kč (výrok III.), částku 9 918,71 Kč (výrok V.), částku 6 766,84 Kč (výrok VII.) a částku 5 596,43 Kč (výrok IX.), vše ve lhůtě do jednoho měsíce od právní moci rozsudku, dále zamítl žalobu co do částky 8 107,08 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 51 077,19 Kč od 13. 5. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 564,19 Kč, s úrokem ve výši 16,9 % ročně z částky 50 578,19 Kč od 13. 5. 2023 do zaplacení a s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 286,07 Kč (výrok II.), co do částky 4 838,53 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 343,59 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 061,56 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 23 655,08 Kč od 13. 5. 2023 do zaplacení, s úrokem 14,9 % ročně z částky 23 156,08 Kč od 13. 5. 2023 do zaplacení (výrok IV.), co do částky 3 114,42 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 441,74 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 029,64 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 13 033,13 Kč od 13. 5. 2023 do zaplacení, s úrokem 14,9 % ročně z částky 12 294,13 Kč od 13. 5. 2023 do zaplacení (výrok VI.), co do částky 2 624,43 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 319,10 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 396,50 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 9 391,27 Kč od 13. 5. 2023 do zaplacení, s úrokem 9,9 % ročně z částky 9 151,27 Kč od 13. 5. 2023 do zaplacení (výrok VIII.) a co do částky 2 951,55 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 333,87 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 576,02 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 8 547,98 Kč od 13. 5. 2023 do zaplacení, s úrokem 14,9 % ročně z částky 8 048,98 Kč od 13. 5. 2023 do zaplacení (výrok X.), dále rozhodl, že žalovaný je povinen nahradit žalobkyni náklady řízení v částce 19 243 Kč (výrok XI.) a žalobkyni zavázal k zaplacení doplatku soudního poplatku ve výši 1 056 Kč (výrok XII.). V řízení se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení celkové částky 105 704,65 Kč s úrokovým příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že společnost , právnická osoba, (dále též jen „věřitel“) uzavřela se žalovaným ve dnech 10. 11. 2021, 9. 10. 2021, 25. 9. 2021, 19. 8. 2021 a 5. 9. 2021 celkem 5 smluv o zápůjčce, a to postupně ohledně částek 60 000 Kč, 30 000 Kč, 20 000 Kč, 20 000 Kč a 15 000 Kč. Žalovaný se zavázal vyčerpané zápůjčky vrátit ve stanovených splátkách, které však nedodržel, a proto věřitel přistoupil k předčasnému zesplatnění zápůjček. Žalobkyně, na kterou byly pohledávky vyplývající z jednotlivých smluv o zápůjčkách postoupeny smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 27. 6. 2023, se tak žalobou domáhala zaplacení nesplacených jistin zápůjček v částce 50 578,19 Kč u první smlouvy, v částce 23 156,08 Kč u druhé smlouvy, v částce 12 294,13 Kč u třetí smlouvy, v částce 9 151,27 Kč u čtvrté smlouvy a v částce 8 048,98 Kč u páté smlouvy. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení poplatků ve výši 499 Kč u první smlouvy, ve výši 499 Kč u druhé smlouvy, ve výši 739 Kč u třetí smlouvy, ve výši 240 Kč u čtvrté smlouvy a ve výši 499 Kč u páté smlouvy. Žalobkyně se rovněž u každé smlouvy domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku a úroku z prodlení a dále běžícího úroku a úroku z prodlení. Okresní soud dospěl po provedeném dokazování k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným bylo ve výše uvedených dnech uzavřeno celkem 5 smluv o zápůjčkách, které posoudil jako spotřebitelské a dospěl k závěru o jejich neplatnosti, neboť věřitel nezkoumal před jejich uzavřením řádně úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „ZoSÚ“). V důsledku toho dovodil okresní soud dle § 87 odst. 1 ZoSÚ neplatnost jednotlivých smluv o zápůjčce a z toho vyplývající povinnost účastníků vypořádat se v rámci režimu bezdůvodného obohacení. Žalovaný se na úkor žalobkyně obohatil u první smlouvy o částku 42 970,11 Kč (jako rozdílu vyplacené jistiny zápůjčky v částce 60 000 Kč a dosud žalovaným zaplacené částky 17 029,89 Kč), u druhé smlouvy o částku 18 816,53 Kč (jako rozdílu vyplacené jistiny zápůjčky v částce 30 000 Kč a dosud žalovaným zaplacené částky 11 183,45 Kč), u třetí smlouvy o částku 9 918,71 Kč (jako rozdílu vyplacené jistiny zápůjčky v částce 20 000 Kč a dosud žalovaným zaplacené částky 10 081,29 Kč), u čtvrté smlouvy o částku 6 766,84 Kč (jako rozdílu vyplacené jistiny zápůjčky v částce 20 000 Kč a dosud žalovaným zaplacené částky 13 233,16 Kč), a u páté smlouvy o částku 5 596,43 Kč (jako rozdílu vyplacené jistiny zápůjčky v částce 15 000 Kč a dosud žalovaným zaplacené částky 9 403,57 Kč). Okresní soud proto zavázal žalovaného k zaplacení výše uvedených částek výroky I., III., V., VII. a IX., a to do 1 měsíce od právní moci rozsudku. Protože žalovaný zůstal v řízení naprosto nečinný, nebylo možno ohledně jeho poměrů a možnosti splatit jistiny zápůjček cokoliv zjistit. Za situace, kdy žalovaný netvrdil a následně ani neprokázal, že jeho možnosti mu umožňují splácet jistiny zápůjček pouze v konkrétní výši splátek, okresní soud dovodil, že v možnostech žalovaného je splatit dlužné jistiny zápůjček najednou. Ve zbytku pak okresní soud žalobu zamítl. Pokud jde o požadavek žalobkyně na přiznání úroku z prodlení, pak dle ZoSÚ je žalovaný povinen vrátit poskytnuté jistiny zápůjček v přiměřené době podle svých schopností. To dle okresního soudu znamená, že žalovaný dosud není v jakémkoliv prodlení s placením svých dluhů, přičemž splatnost založil soud až svým rozhodnutím.

2. Proti tomuto rozsudku podala žalobkyně včasné odvolání, ve kterém nesouhlasila s rozhodnutím okresního soudu v části, ve které jí nebylo přiznáno příslušenství v podobě úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 84 068,62 Kč (jako součtu všech částek přiznaných ve výrocích I., III., V., VII. a IX. rozsudku okresního soudu) za dobu od 28. 7. 2023 do zaplacení. Poukázala na znění § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), s tím, že žádala úrok z prodlení v zákonné výši vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Odkázala dále na znění § 1958 odst. 2 o. z., podle kterého může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je povinen splnit bez zbytečného odkladu, přičemž žalobkyně za první den prodlení s úhradou dlužné částky považuje datum 28. 7. 2023. Namítala, že žalovaný byl vyzván ke splnění svého peněžitého dluhu novému věřiteli – žalobkyni – v souvislosti s oznámením o postoupení pohledávky ze dne 12. 7. 2023, které mu bylo odesláno téhož dne. Nejpozději třetí den po odeslání se tak výzva k plnění dostala do sféry dispozice žalovaného a po marném uplynutí lhůty 10 dnů, která byla žalovanému poskytnuta ke splnění dluhu, se tak počínaje dnem 28. 7. 2023 žalovaný dostal do prodlení a žalobkyni vznikl nárok na zaplacení úroku z prodlení minimálně z částky bezdůvodného obohacení. Žalovaný tak měl dostatečný prostor vrátit minimálně poskytnuté jistiny zápůjček, což však neučinil. Žalovanému nevznikla povinnost vrátit poskytnuté jistiny teprve rozhodnutím soudu o neplatnosti smluv o spotřebitelském úvěru, ale daleko dříve, již před podáním žaloby, a to právě na základě výzvy žalobkyně k vrácení peněz. Žalovaný pak v řízení netvrdil a ani neprokázal, že by neměl možnosti a schopnosti poskytnutou jistinu vrátit, přičemž břemeno tvrzení a důkazní o možnostech spotřebitele jistinu spotřebitelského úvěru vrátit nese spotřebitel (žalovaný), který zná své poměry a schopnosti a je na něm, aby v rámci sporného řízení tyto tvrdil a případně doložil. Žalobkyně v tomto směru odkázala na judikaturu odvolacího Krajského soudu v Ostravě i jeho pobočky v Olomouci.

3. Žalovaný se k odvolání žalobkyně nijak nevyjádřil.

4. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v odvoláním napadeném rozsahu, tj. podle obsahu odvolání žalobkyně (§ 41 odst. 2 o. s. ř.) nejen ve výrocích II., IV., VI., VIII. a X. ohledně zamítnutých úroků z prodlení (jejichž zaplacení se ve svém odvolání domáhá), ale také ve výrocích I., III., V., VII. a IX. co do hmotněprávní lhůty splatnosti v těchto výrocích přisouzených částek. Žalobkyně totiž v podaném odvolání nesouhlasí se závěrem okresního soudu, že žalovanému vznikla povinnost vrátit jistiny poskytnutých zápůjček teprve rozhodnutím soudu. Tím dle odvolacího soudu napadá závěr okresního soudu o splatnosti dlužných jistin zápůjček ve smyslu § 87 odst. 1 ZoSÚ. V uvedeném rozsahu odvolací soud provedl přezkum rozsudku okresního soudu ve smyslu § 212a odst. 1, 2, 3 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), přičemž neshledal žádné vady řízení uvedené v § 212a odst. 5 o. s. ř. Po takto provedeném přezkumu pak dospěl k závěru, že odvolání žalobkyně je zcela důvodné.

5. V projednávané věci dospěl okresní soud k závěru o neplatnosti smluv o zápůjčkách, neboť věřitel před jejich uzavřením řádně neposoudil úvěruschopnost žalovaného ve smyslu § 86 ZoSÚ. Odvolací soud tento závěr sdílí, přičemž tento závěr nenapadala ve svém odvolání ani sama žalobkyně, a proto se jím odvolací soud blíže ani nezabýval.

6. Předmětem odvolacího přezkumu pak nebyla ani výše bezdůvodného obohacení žalovaného, okresním soudem pravomocně přiznaná v celkové částce 84 068,62 Kč ve výrocích I., III., V., VII. a IX. rozsudku okresního soudu, kterou je žalovaný povinen vrátit žalobkyni, na níž přešlo v důsledku smlouvy o postoupení pohledávek právo vymáhat pohledávky uplatněné v tomto řízení. Přezkumu odvolacího soudu však podléhá okresním soudem stanovená splatnost výše zmíněných částek (v celkové výši 84 068,62 Kč), kterou okresní soud odkazem na § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ a na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 202, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, stanovil na 1 měsíc od právní moci svého rozhodnutí.

7. Odvolací soud souhlasí se soudem okresním, že v případě závěru o absolutní neplatnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru pro porušení povinnosti úvěrující řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele, se kterým smlouvu uzavírá, ve smyslu § 86 odst. 1 ZoSÚ, se uplatní speciální úprava obsažená v § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ. Ta má přednost před obecnou právní úpravou obsaženou v o. z. s tím, že v takovém případě je spotřebitel povinen vrátit toliko poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru (zápůjčky), a to v době přiměřené jeho možnostem. Odvolací soud však nesdílí přesvědčení okresního soudu o tom, že nebylo ve schopnostech a možnostech žalovaného poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru žalobkyni, resp. její právní předchůdkyni, vrátit dříve než po uplynutí lhůty 1 měsíce od právní moci rozhodnutí okresního soudu. V řízení totiž nebyly zjištěny žádné skutečnosti svědčící pro tento závěr.

8. Žalovaný byl v řízení zcela procesně pasivní, nic netvrdil a nedoložil v tom směru, že by snad nebylo v jeho možnostech poskytnuté jistiny zápůjček (spotřebitelských úvěrů) vrátit nejpozději v době, kdy byl k tomu žalobkyní, resp. její předchůdkyní, vyzván. Takové skutečnosti pak nevyšly v řízení najevo ani jinak. K odkazu okresního soudu na rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, pak odvolací soud uvádí, že tento nepovažuje za přiléhavý, neboť odkazované rozhodnutí bylo vydáno za odlišné procesní situace. V tam souzené věci byl žalovaný spotřebitel v řízení procesně aktivní, tvrdil a dokládal své možnosti jistinu úvěru vrátit, přičemž soudy splatnost dlužné částky stanovily toliko na základě výzvy věřitele k plnění, aniž by se možnostmi a schopnostmi spotřebitele vrátit jistinu úvěru vůbec zabývaly. K vrácení dluhu z předmětných smluv o zápůjčce byl přitom žalovaný vyzván již původní věřitelkou, úvěrující, v oznámení o postoupení pohledávek ze dne 12. 7. 2023, která byla stejného dne žalovanému zaslána na adresu, jež předchůdkyni žalobkyně sdělil, a to prostřednictvím České pošty, s. p., a která se tak dostala do sféry dispozice žalovaného (žalovaný pak ani netvrdil opak). Ve smyslu § 573 o. z., tedy v souladu s domněnkou doby dojití, se tak zásilka obsahující výzvu žalovanému k plnění dostala do sféry jeho dispozice uplynutím třetího pracovního dne po jejím odeslání, tj. dne 17. 7. 2023. Lhůta k plnění v délce 10 dnů stanovená ve výzvě pak uplynula 27. 7. 2023. Žalovaný v řízení netvrdil a nedoložil, že by nebylo v jeho možnostech a schopnostech dluh na nesplacené jistině nejpozději do 27. 7. 2023 žalobkyni vrátit. Pokud žalovaný nejpozději k 27. 7. 2023 dluh neuhradil, dostal se počínaje dnem následujícím (dne 28. 7. 2023) do prodlení a vznikla mu v souladu s § 1970 o. z. povinnost zaplatit právní předchůdkyni žalobkyně (a tedy i žalobkyni) vedle samotné dlužné částky dále úrok z prodlení v zákonné výši. Tato výše vyplývá z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. a činí 15 % ročně, a žalobkyni náleží z částek představujících nesplacené jistiny zápůjček v celkové výši 84 068,62 Kč od 28. 7. 2023 do zaplacení.

9. S ohledem na shora uvedené proto odvolací soud výrokem I. tohoto rozsudku ve smyslu § 220 o. s. ř. změnil rozsudek okresního soudu v napadeném rozsahu, tj. ve výrocích I., III., V., VII. a IX. co do lhůty splatnosti tam přisouzených částek v celkové výši 84 068,62 Kč a ve výrocích II., IV., VI., VIII. a X. co do úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 84 068,62 Kč za dobu od 28. 7. 2023 do zaplacení tak, že žalovaného zavázal zaplatit žalobkyni částku 84 068,62 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky za dobu od 28. 7. 2023 do zaplacení.

10. Současně se změnou napadeného rozsudku odvolací soud dle § 224 odst. 2 a § 142 odst. 2 o. s. ř. originárně rozhodl výrokem II. tohoto rozsudku o náhradě nákladů řízení před okresním soudem. Odvolací soud dospěl k závěru, že žalobkyně byla v prvostupňovém řízení procesně úspěšnější než žalovaný. Odvolací soud při posuzování úspěchu a neúspěchu účastníků přihlížel nejen k samotným jistinám, ale také k příslušenství, které kapitalizoval ke dni rozhodnutí okresního soudu (tedy ke dni 30. 4. 2024). Žalobkyně tak byla v prvostupňovém řízení úspěšná co do celkové částky 93 661,75 Kč (jistiny v celkové výši 84 068,62 Kč a kapitalizované příslušenství ve výši 9 593,13 Kč) a procesně neúspěšná co do celkové částky 58 767,94 Kč (jistiny v celkové výši 21 636,03 Kč a kapitalizované příslušenství ve výši 37 131,91 Kč). Žalobkyně tak byla procesně úspěšná v rozsahu 61 % a procesně neúspěšná v rozsahu 39 %. Po odečtení procesního neúspěchu od procesního úspěchu tak má žalobkyně vůči žalovanému v prvostupňovém řízení nárok na náhradu nákladů řízení v rozsahu 22 %. Odvolací soud pak souhlasí s vyčíslením nákladů prvostupňového řízení žalobkyně, jak je vyčíslil ve svém rozsudku okresní soud částkou 31 527 Kč. Pro zestručnění pak odvolací soud plně odkazuje na příslušnou pasáž odůvodnění rozsudku okresního soudu. Z této celkové částky nákladů řízení pak má žalobkyně nárok na náhradu v rozsahu 22 %, tedy na částku 6 936 Kč. K zaplacení této částky žalobkyni pak odvolací soud zavázal žalovaného výrokem II. tohoto rozsudku.

11. V odvolacím řízení pak byla žalobkyně plně procesně úspěšná a ve smyslu § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. jí proto vzniklo vůči žalovanému právo na plnou náhradu nákladů odvolacího řízení. Tyto náklady v celkové výši 12 746 Kč sestávající z náhrady za zaplacený soudní poplatek za odvolání ve výši 3 162 Kč, z nákladů na odměnu za právní zastoupení žalobkyně u 2 úkonů právní služby, a to za sepis odvolání (dle § 11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif – dále jen „advokátní tarif“) a za účast u jednání odvolacího soudu (dle § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu), po 3 660 Kč dle § 8 odst. 1 věta druhá, odst. 2 a § 7 bod 5. advokátního tarifu, při tarifní hodnotě 63 051,46 Kč jako pětinásobku ročního plnění představovaného žalobkyní požadovaným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 84 068,62 Kč. Do nákladů odvolacího řízení žalobkyně je dále nutno zahrnout náhradu paušálních výdajů zástupce žalobkyně k uvedeným dvěma úkonům právní služby po 300 Kč (dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu) a náhradu za 21% DPH z výše uvedených částek s výjimkou soudního poplatku ve výši 1 664 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř. K zaplacení výše uvedené částky žalobkyni zavázal odvolací soud žalovaného výrokem III. tohoto rozsudku.

12. Lhůty k plnění byly stanoveny v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku dle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro stanovení lhůty delší, či povolení splátek neshledal odvolací soud žádného důvodu.