15 Co 259/2024

Plný text

Krajský soud v Ostravě rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu Mgr. Dagmar Gottwaldové a soudců Mgr. Jana Rýznara a Mgr. Karly Nekolové ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta o zaplacení částek 205 000 Kč a 5 800 Kč s příslušenstvím, k odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Karviné ze dne 17. 10. 2024, č. j. 26 C 157/2023-127,

I. Rozsudek okresního soudu se ve výrocích I., III. a IV. potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na plnou náhradu nákladů odvolacího řízení částku 19 030 Kč k rukám zástupkyně žalobce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Okresní soud v záhlaví označeným rozsudkem zavázal žalovaného zaplatit žalobci částku 205 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z této částky od 10. 5. 2023 do zaplacení, a to oproti vrácení osobního automobilu značky , Anonymizováno, , registrační značky , SPZ, , VIN , VIN kód, (dále jen „vozidlo“), a dále zaplatit částku 5 800 Kč (výrok I.), dále žalobu zamítl ohledně úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 205 000 Kč od 22. 3. 2023 do 9. 5. 2023 (výrok II.), zavázal žalovaného zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 131 662 Kč (výrok III.) a naposledy zavázal žalovaného nahradit státu náklady řízení v částce 1 441 Kč (výrok IV.). Okresní soud tak rozhodl v řízení, v němž žalobce skutkově tvrdil, že dne 25. 2. 2023 uzavřel se žalovaným kupní smlouvu na koupi vozidla za kupní cenu 205 000 Kč (dále jen „kupní smlouva“), kterou žalobce žalovanému zaplatil. Následujícího dne se však na vozidle začaly projevovat skryté vady, v jejichž důsledku žalobce provedl digitální diagnostiku vozidla, při níž byly zjištěny nefunkční parkovací senzory, nefunkční senzory tlaku v pneumatikách, nefunkční ložiska, vadná uzavírka mezináprav, vadné žhavicí svíčky a vadné vstřikovače projevující se nadměrnou kouřivostí. Dále žalobce zjistil, že vozidlo bylo v minulosti čtyřikrát bouráno, na což nebyl žalovaným upozorněn. Od 1. 3. 2023 bylo vozidlo zcela nepojízdné, motor byl bez výkonu, dusil se a třískal. Dopisem ze dne 9. 3. 2023 (doručeným žalovanému dne 13. 3. 2023) vytkl žalobce žalovanému výše zmíněné vady vozidla a s ohledem na okolnost, že se jedná o podstatné vady, současně od kupní smlouvy odstoupil. Následně žalobce zadal znalci , tituly před jménem, , jméno FO, , aby vypracoval znalecký posudek na vady prodaného vozidla. Znalec zjistil další vadu, a to únik paliva z palivové nádrže, což žalobce považuje za zásadní a podstatnou vadu vedoucí k nepojízdnosti vozidla. Žalobce poté dopisem ze dne 26. 4. 2023 vytkl žalovanému také vady zjištěné znaleckým posudkem a opětovně od kupní smlouvy odstoupil.

2. Žalovaný se podané žalobě bránil tvrzením, že žalobce si vozidlo před jeho koupí řádně prohlédl (dokonce za přítomnosti svého automechanika) a s vozidlem také provedl testovací jízdu. Žalovaný odmítl, že by úmyslně zakryl kryt palivové nádrže a způsobil tak horší zjistitelnost vady spočívající v úniku paliva. Dle žalovaného se tak jednalo o vadu zjevnou (nikoliv skrytou), která nezakládá právo na odstoupení od smlouvy. Úkapy paliva z důvodu zkorodované nádrže totiž musely být zjistitelné pouhým okem při prohlídce vozidla z jeho spodní části.

3. Okresní soud po provedeném dokazování dospěl k závěru o důvodnosti žaloby s výjimkou části nároku na úrok z prodlení uvedený ve výroku II. Okresní soud v rámci dokazování neprovedl důkaz výslechem účastníků a manželky žalovaného, neboť neshledal žádné skutečnosti, které by mohly být prokázány pouze výslechem účastníků. Manželka žalovaného pak měla být vyslechnuta k okolnosti, která byla pro výsledek řízení irelevantní, a to ke stavu naplnění palivové nádrže vozidla v době jeho prodeje. Okresní soud měl za prokázané uzavření kupní smlouvy mezi účastníky, předání předmětu koupě v podobě vozidla a zaplacení kupní ceny. Odstoupení od kupní smlouvy shledal okresní soud důvodným pro vadu spočívající v úniku paliva z palivové nádrže, přičemž další vady vytčené žalobcem nebyly předmětem dokazování, jelikož žalobce u prvního jednání ve věci omezil svá tvrzení o podstatných vadách pouze na tuto jednu vadu, kterou považoval za odůvodňující odstoupení od smlouvy. Také okresní soud považoval tuto vadu za vadu podstatnou ve smyslu § 2106 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), neboť únik paliva z palivové nádrže je vadou nebezpečnou ve smyslu hodnocení technického stavu vozidla prováděného stanicí technické kontroly. Vozidlo s touto vadou není způsobilé k provozu na pozemních komunikacích a nemůže tak být zjevně používáno k účelu, pro který bylo zakoupeno. Okresní soud se dále zabýval tím, zda se nejednalo o vadu zjevnou ve smyslu § 2103 o. z., tj. o vadu, kterou žalobce musel s vynaložením obvyklé pozornosti zjistit již při uzavření smlouvy. Okresní soud přitom vyšel ze zjištění, že před uzavřením kupní smlouvy provedl žalobce prohlídku vozidla odbornou osobou, při které tato vada zjištěna nebyla. Přitom kupující má povinnost před uzavřením kupní smlouvy prohlídkou zjišťovat existenci pouze zjevných, ale již nikoliv skrytých vad. Pokud tedy automechanik (jakožto osoba sjednaná žalobcem k provedení odborné prohlídky vozu) vadu nezjistil, nemůže se v žádném případě jednat o porušení zákonné povinnosti ze strany žalobce. Únik paliva z palivové nádrže tedy považoval okresní soud za skrytou vadu, neboť palivová nádrž předmětného vozidla je těžce dostupná a je chráněna kovovým krytem. Ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, pak vyplynulo, že úkapy paliva nemusely být po dobu přibližně 15 minut, po které trvala prohlídka vozu, zjistitelné, pokud by v nádrži byla nízká hladina paliva. Žalobce se o existenci této vady dozvěděl ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, a bez zbytečného odkladu (dopisem ze dne 26. 4. 2023) tuto vadu žalovanému vytkl a současně i pro tuto vadu od kupní smlouvy odstoupil ve smyslu § 2103 odst. 1 písm. d) o. z. Žalobce se pak ve zmíněném dopise domáhal po žalovaném do 9. 5. 2023 vrácení kupní ceny a zaplacení nákladů za vypracovaný znalecký posudek ve výši 5 800 Kč jakožto příslušenství pohledávky. Toto odstoupení od kupní smlouvy bylo žalovanému doručeno nejpozději dne 4. 5. 2023 a žalovanému tak vznikla povinnost vrátit žalobcem poskytnuté plnění, tj. vrátit kupní cenu ve výši 205 000 Kč oproti povinnosti žalobce vrátit žalovanému předmět koupě (vozidlo). A protože žalovaný dosud žalobci kupní cenu nevrátil, je od 10. 5. 2023 v prodlení a v tomto rozsahu proto okresní soud žalobě výrokem I. vyhověl a co do úroku z prodlení za dobu do 9. 5. 2023 ji výrokem II. částečně zamítl. Okresní soud pak zavázal žalovaného výrokem III. k náhradě nákladů řízení žalobci ve výši 131 662 Kč a s ohledem na pouze nepatrný procesní neúspěch žalobce zavázal žalovaného výrokem IV. rovněž k plné náhradě nákladů řízení státu v částce 1 441 Kč.

4. Proti celému rozsudku si žalovaný podal včasné odvolání s návrhem, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu zrušil a vrátil mu věc k dalšímu řízení. Žalovaný uvedl, že okresní soud v řízení provedl pouze důkazy označené žalobcem, a to ačkoliv žalovaný řádně navrhl provedení svého účastnického výslechu, či výslechu své manželky, svého syna a automechanika, který prováděl pravidelnou údržbu vozidla. Žalovaný rovněž navrhoval provedení důkazu listinami dokládajícími nabytí vozidla žalovaným v roce 2013. Okresní soud však pouze bez bližšího zdůvodnění uvedl, že neshledal žádné skutečnosti, které by mohly být prokázány pouze výslechem účastníků, a dále zmínil, že manželka žalovaného měla být vyslechnuta k okolnosti, která byla pro výsledek řízení irelevantní, a to údajně ke stavu naplnění palivové nádrže vozidla v době jeho prodeje. Žalovaný v této souvislosti uvedl, že jím navržené důkazy byly označeny k prokázání tvrzení žalovaného, že umožnil žalobci nadstandardní možnost seznámení se s prodávaným vozidlem, přičemž nebyla žádná okolnost a žádná závada prodávaného vozidla, kterou by žalovaný žalobci zamlčel či skryl. Žalovaný se o vozidlo po celou dobu, kdy jej vlastnil od roku 2013, řádně staral, prováděl na něm pravidelné servisní prohlídky a zcela vylučuje, že by došlo ke vzniku závady, kterou ve znaleckém posudku popisuje znalec , tituly před jménem, , jméno FO, . Svým účastnickým výslechem a výslechem jím navržených svědků dále mínil prokazovat, že pokud by vozidlo mělo závadu popisovanou ve znaleckém posudku (díru v palivové nádrži), pak by uniklé palivo muselo zanechat zcela specifický zápach i v místě garážování vozidla (a také v samotném vozidle), což by žalobce musel při vynaložení obvyklé pečlivosti a obezřetnosti zjistit i v průběhu několika setkání se žalovaným, ke kterým došlo před podpisem kupní smlouvy. I tato okolnost pak ukazuje na skutečnost, že se jednalo o zjevnou vadu, kterou si měl žalobce, a o to víc jím oslovení specialisté (automechanici), všimnout. Je pak s podivem, že žalobce zjistil vadu projevující se úkapy paliva v rozsahu dvou až dvou a půl litrů týdně (tedy i pouhým okem viditelné) až poté, co si nechal vypracovat znalecký posudek. Žalobce totiž předtím reklamoval zcela jiné vady. Problematickým pak zůstává i tvrzení znalce o rozsahu úniku paliva, a to i z pohledu, že znalec samotnou palivovou nádrž neviděl a její kryt nesundával.

5. Žalobce k odvolání žalovaného uvedl, že navrhuje potvrzení rozsudku okresního soudu s tím, že jej považuje za zcela správný. Žalobce má za to, že okresní soud provedl dokazování v rozsahu, který zcela postačoval k jeho rozhodnutí ve věci, přičemž soud není povinen provádět veškeré důkazy navržené účastníky. K otázce posouzení zjevných a skrytých vad žalobce uvedl, že pokud vadu nezjistil ani automechanik (jakožto osoba s dlouholetou praxí v oboru sjednaná žalobcem k provedení prohlídky vozu), nemůže se v žádném případě jednat o porušení zákonné povinnosti ze strany žalobce. Žalobce pak rovněž namítl, že nebyl přítomen v garáži žalovaného, neboť stál celou dobu venku u paneláku. Vozidlo bylo předáno v sobotu a žalobce již v neděli volal žalovanému, avšak ten mu telefon nezvedl. V pondělí se účastníci domluvili na schůzce, na kterou však žalovaný nepřišel a přestal být kontaktní. V průběhu řízení pak byly výslechem znalce vyvráceny i námitky žalovaného ohledně nezjištění úkapů paliva při prohlídce před prodejem vozidla, neboť znalec uvedl, že při nízkém stavu hladiny v nádrži by k úkapům nemuselo dojít.

6. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu v rozsahu, v němž byl odvoláním žalovaného odvolacímu přezkumu otevřen (tedy v meritorním výroku I. a nákladových výrocích III. a IV.), a to včetně řízení vydání rozsudku předcházejícího. Při přezkumu postupoval dle § 212a odst. 1, 2, 3 a 5 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), přičemž vady uvedené v § 212a odst. 5 o. s. ř. odvolací soud neshledal. Po provedeném přezkumu pak odvolací soud dospěl k závěru o nedůvodnosti odvolání žalovaného.

7. Odvolací soud považuje všechna skutková zjištění učiněná okresním soudem z jednotlivých důkazů za zcela správná a pro zestručnění na ně plně odkazuje. Odvolací soud pak pouze považoval za nutné dokazování provedené dříve okresním soudem částečně zopakovat ve smyslu § 213 odst. 2 o. s. ř., a to dvěma listinami (Uplatnění vad z prodané věci a odstoupení od smlouvy ze dne 9. 3. 2023 a dodatek ke znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, č. , Anonymizováno, ze dne 25. 1. 2024). Pro větší přehlednost pak odvolací soud uvádí skutková zjištění učiněná z těchto jednotlivých důkazů níže v rámci právního hodnocení věci. Odvolací soud pak předesílá, že nepovažoval (ve shodě se soudem okresním) za nutné dokazování jakkoliv dále doplňovat, přičemž konkrétní důvody, které jej k tomu vedly, uvádí rovněž níže.

8. Z hlediska právního posouzení věci pokládá odvolací soud za nutné v prvé řadě zmínit, že na věc není možno aplikovat ustanovení § 2158 a násl. o. z., neboť ustanovení tohoto pododdílu dopadají pouze na vztahy vyplývající ze spotřebitelských smluv. Smluvní vztah mezi žalobcem a žalovaným pak nelze pod tuto kategorii smluvních vztahů podřadit, neboť ani jedna ze smluvních stran (tedy ani prodávající) v něm nevystupovala jako podnikatel. Okresní soud tedy na věc správně aplikoval obecná ustanovení týkající se práv z vadného plnění u kupní smlouvy uvedená v § 2099 a násl. o. z.

9. Okresní soud se zabýval při meritorním rozhodování posouzením pouze vady spočívající v prorezivění palivové nádrže, a proto se i odvolací soud zaměřil toliko na přezkum otázek týkajících se právě této vady. Na rozdíl od okresního soudu považuje odvolací soud tuto vadu za uplatněnou žalobcem u žalovaného již v rámci dopisu ze dne 9. 3. 2023 adresovaném žalovanému. V něm totiž žalobce vytkl žalovanému mimo jiné také vadu vozidla spočívající v jeho nepojízdnosti, motoru bez výkonu, dušení a třískání vozidla a nepřiměřené kouřivosti vozidla (jak odvolací soud zjistil z listiny s označením Uplatnění vad z prodané věci a odstoupení od smlouvy ze dne 9. 3. 2023). Jak pak vyplynulo ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, (včetně dodatku ke znaleckému posudku , tituly před jménem, , jméno FO, č. , Anonymizováno, ze dne 25. 1. 2024), vada spočívající v prorezivělé nádrži se projevuje právě těmito následky (kouřivostí vozidla a nemožností jej nastartovat) způsobenými tím, že motor nasává z palivové nádrže také vzduch. Odvolací soud má přitom zato, že kupující nemusí v rámci vytknutí vady označit konkrétní typ vady, zcela postačí i jen popis toho, jak se vada projevuje (viz § 1921 odst. 1 o. z.). To přitom žalobce učinil již v dopisu ze dne 9. 3. 2023, jak odvolací soud zmínil výše. Je tak možno dovodit, že k případnému odstoupení žalobce od kupní smlouvy v souvislosti s prorezivělou palivovou nádrží mohlo dojít již prostřednictvím tohoto dopisu doručeného žalovanému dne 13. 3. 2023. Už v tomto dopisu totiž žalobce uplatnil u žalovaného tuto vadu, byť se tak stalo prostřednictvím popisu projevů této vady. Tento odlišný závěr odvolacího soudu však na výsledku sporu ničeho nemění.

10. Znalec , tituly před jménem, , jméno FO, totiž ve svém znaleckém posudku (v rámci svého výslechu) výslovně zmínil, že si je na 100 % jist, že na vozidle vázne vada v podobě prorezivělé palivové nádrže, která se projevuje právě kouřivostí a snížením výkonu motoru, a to s ohledem na zavzdušnění palivového systému. S ohledem na charakter této vady pak znalec také jednoznačně dovodil, že k prorezivění nádrže nemohlo zcela jistě dojít v době od předání kupovaného vozidla do vytčení této vady žalobcem (tedy v průběhu 16 dnů), a to s ohledem na okolnost, že rez nevzniká okamžitě, ale jedná se o dlouhodobý proces. Odvolací soud tak ve shodě se soudem okresním dovodil, že vada spočívající v prorezivělé palivové nádrži se na vozidle vyskytovala již v době jeho předání žalobci, tedy ve smyslu § 2100 odst. 1 věta prvá ve spojení s § 2121 odst. 1 o. z. v okamžiku přechodu nebezpečí škody na kupujícího.

11. Současně je pak možno za správný považovat i závěr okresního soudu o tom, že se v případě této vady jedná o podstatné porušení kupní smlouvy, neboť vozidlo s takovou vadou není schopno provozu na pozemních komunikacích (jak vyplývá ze znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, ). Vozidlo v takovém stavu totiž nemá základní vlastnost, pro kterou bylo žalobcem pořizováno. A v souladu s § 2002 odst. 1 věta druhá o. z. je pak možno dovodit, že žalovaný musel v době uzavření kupní smlouvy vědět, že by žalobce kupní smlouvu na vozidlo s prorezivělou palivovou nádrží (tedy vozidlo nepojízdné a neschopné provozu na pozemních komunikacích) neuzavřel.

12. Odvolací soud se pak ztotožňuje i se závěrem okresního soudu, že se v případě vady spočívající v prorezivělé palivové nádrži jednalo o vadu, která se neprojevila při prohlídce vozidla žalobcem učiněné před koupí vozidla. Je pak zcela irelevantní, zda k neprojevení této vady v podobě úkapu paliva, kouřivosti motoru či snížení výkonu jeho motoru došlo v důsledku náhody či v důsledku aktivního jednání žalovaného. Klíčové je pouze to, že žádné projevy této vady nebyly při kontrole před uzavřením kupní smlouvy zaznamenány, a to i když byla tato kontrola provedena prostřednictvím osoby s odbornými znalostmi (servisním technikem). Z tohoto pohledu pak nelze přehlédnout, že znalec , tituly před jménem, , jméno FO, ve znaleckém posudku zmínil, že za určitých podmínek (zahřátí motoru a nízké množství paliva v nádrži) by výše zmíněné projevy vady v podobě prorezivělé palivové nádrže nemusely být v průběhu prohlídky zjistitelné. Odvolací soud tak má za to, že je technicky odůvodnitelné, proč nebyly projevy výše zmíněné vady zjištěny při prohlídce vozidla před uzavřením kupní smlouvy, ale teprve následně. A protože žalobce provedl prohlídku vozidla za pomoci odborně způsobilé osoby, lze navíc uzavřít, že žalobce věnoval prohlídce vozidla vyšší než obvyklou pozornost. Dle odvolacího soudu tak není možno v tomto případě postupovat dle § 2103 o. z. a nepřiznat žalobci práva z vadného plnění s ohledem na okolnost, že by se jednalo o vadu, kterou bylo možno při obvyklé pozornosti poznat.

13. Žalobce tedy dopisem doručeným žalovanému dne 13. 3. 2023 od kupní smlouvy uzavřené dne 25. 2. 2023 odstoupil pro vadu spočívající v prorezivělé palivové nádrži, která se na vozidle vyskytovala v době přechodu nebezpečí škody na kupujícího (žalobce). Přitom se jednalo o vadu zakládající podstatné porušení kupní smlouvy. Pokud tedy okresní soud dospěl k závěru, že žalobce od kupní smlouvy odstoupil ve smyslu § 2106 odst. 1 písm. d) o. z. důvodně, je možno jeho závěr považovat za zcela správný.

14. Závěrem pak odvolací soud doplňuje, že za správný pokládá také postup okresního soudu, který neprovedl důkaz výslechem žalovaného, jeho manželky, jeho syna a servisního technika, který vozidlo servisoval pro žalovaného. Odvolací soud souhlasí se soudem okresním v tom, že výslech těchto osob by nemohl přinést jakékoliv jiné rozhodnutí ve věci samé, a proto je možno jejich provedení považovat za nadbytečné. Pokud se jedná o výslechy žalovaného a jeho manželky a syna, pak tyto byly navrhovány k prokázání množství paliva v nádrži prodávaného vozidla, případně k průběhu prohlídky vozidla žalobcem před prodejem vozidla. Odvolací soud však má za to, že je zcela nerozhodné, z jakého důvodu se úkap paliva či jiné projevy prorezivělé palivové nádrže neprojevily při prohlídce vozidla konané žalobcem. Tedy zda se tak stalo v důsledku nízkého stavu paliva v palivové nádrži, předchozího zahřátí motoru vozidla, aktivního jednání žalovaného či snad náhodou. Klíčové je pouze to, že tato vada se při kontrole vozidla provedené žalobcem nijak neprojevila (přitom tuto skutečnost měl soud za prokázanou, a to zejména výslechem svědka , Anonymizováno, ). I kdyby pak bylo prokázáno, že v palivové nádrži bylo žalovaným tvrzené množství paliva, či že by snad uniklé palivo bylo cítit v garáži žalovaného, nemohlo by to jakkoliv změnit závěr soudu v tom, že při prohlídce vozidla se vada spočívající v prorezivělé palivové nádrži neprojevila (viditelným úkapem paliva, kouřivostí motoru či snížením výkonu motoru). V této souvislosti pak odvolací soud považuje za nutné také uvést, že neprojevení vady v době prohlídky vozidla nepovažuje za skutečnost, z níž by v tomto konkrétním případě bylo možno dovodit, že v době převzetí vozidla žalobcem se tato vada na vozidle nevyskytovala. A to právě s ohledem na závěr znalce, že vada spočívající v prorezivělé palivové nádrži nemohla vozidlo postihnout v krátkém časovém úseku od převzetí vozidla žalobcem do vytčení této vady. Ze stejného důvodu pak nebylo jakkoliv potřeba provádět výslech servisního technika žalovaného, který v předchozím období prováděl servis vozidla, neboť ani takto zjištěné skutečnosti by nemohly mít jakýkoliv vliv na rozhodnutí soudu.

15. Odvolací soud tak s ohledem na všechny výše uvedené skutečnosti dovodil, že v důsledku řádného a včasného odstoupení žalobce od kupní smlouvy vznikla žalovanému povinnost vrátit žalobci kupní cenu ve výši 205 000 Kč oproti vrácení vozidla žalobcem žalovanému do 21. 3. 2023 (do lhůty uvedené žalobcem v dopisu ze dne 9. 3. 2023). Pokud tedy byl předmětem odvolacího řízení také úrok z prodlení za dobu od 10. 5. 2023, je možno nárok žalobce považovat za důvodný i v této části, neboť ke dni 10. 5. 2023 již byl žalovaný v prodlení se splněním svého peněžitého závazku. Za důvodný je pak možno považovat i nárok žalobce na zaplacení částky 5 800 Kč, kterou vynaložil na vypracování znaleckého posudku před zahájením řízení, a to jako příslušenství nároku žalobce na vrácení částky 205 000 Kč v podobě nákladů spojených s uplatněním této pohledávky.

16. Odvolací soud tak považuje meritorní rozhodnutí okresního soudu uvedené ve výroku I. rozsudku okresního soudu za věcně zcela správné, a proto tento výrok ve smyslu § 219 o. s. ř. potvrdil. Odvolací soud pak zcela souhlasí i s rozhodnutím okresního soudu o náhradě nákladů řízení, a to jak mezi účastníky (výrok III. rozsudku okresního soudu), a tak i ve vztahu k nákladům státu (výrok IV. rozsudku okresního soudu). Pro zestručnění pak odvolací soud plně odkazuje na příslušné pasáže odůvodnění rozsudku okresního soudu, které se těchto výroků týkají.

17. Ohledně nákladů odvolacího řízení rozhodoval odvolací soud dle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. s tím, že žalobce má vůči žalovanému nárok na plnou náhradu nákladů i odvolacího řízení, neboť i v něm byl plně procesně úspěšný. Náklady odvolacího řízení žalobce sestávají z odměny advokátky zastupující žalobce za dva úkony právní služby, a to za sepis vyjádření k odvolání žalovaného /§ 11 odst. 1 písm. k) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „advokátní tarif“)/ a za účast u jednání odvolacího soudu /§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu/, a to ve výši 9 140 Kč za každý z těchto úkonů, při tarifní hodnotě 205 000 Kč dle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bod 6. advokátního tarifu a z náhrady hotových výdajů zástupkyně žalobce ve výši 300 Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu účinného do 31. 12. 2024) za úkon právní služby v podobě sepisu vyjádření k odvolání a ve výši 450 Kč (§ 13 odst. 3 advokátního tarifu účinného od 1. 1. 2025) za úkon právní služby v podobě účasti u odvolacího jednání. Celkové náklady žalobce v odvolacím řízení tak činí částku 19 030 Kč, k jejichž zaplacení žalobci zavázal odvolací soud žalovaného výrokem II. tohoto rozsudku.

18. Lhůty k plnění v délce tří dnů byly stanoveny v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro výjimku z tohoto pravidla nebylo shledáno žádného zákonného důvodu a tyto ostatně nebyly stranami sporu ani jakkoliv předestírány.